Čína – to není jen země, ale celý svět sama o sobě. Třitisíciletá historie se tu odráží na každém rohu, v každém detailu. Mluvíme o zemi, která dala světu papír, střelný prach, tiskařství a kompas – vynálezy, které změnily svět. A to je jen špička ledovce! Kromě technických inovací je Čína kolébkou filozofie konfucianismu a taoismu, které dodnes ovlivňují myšlení milionů lidí.
Kulturní rozmanitost je dechberoucí. Od majestátních hrobů prvního císaře v Xi’anu přes Zakázané město v Pekingu až po úchvatné terasovité rýžové plantáže v Jižní Číně – každý kout země nabízí unikátní zážitek. Nezapomeňte na tibetské kláštery, působivé skalní formace v Zhangjiajie, které inspirovaly film Avatar, nebo velkolepou Velkou čínskou zeď, symbol vytrvalosti a lidské síly. Doporučuji vyzkoušet místní kuchyni – od pikantních Sichuan pokrmů po jemné kantonské speciality, gurmánské zážitky tu čekají na každém kroku.
Přírodní krásy Číny jsou stejně úchvatné jako její kultura. Od zasněžených hor Himálaje až po tropické pláže na jihu, od pouští Gobi po husté bambusové lesy – země nabízí neskutečnou škálu krajin. Plánujte cestu s dostatečným časem, protože Čína je obrovská a objevování jejích pokladů vyžaduje trpělivost a dobrou organizaci. Nezapomenutelné zážitky zaručeny.
Praktické rady: naučit se pár základních frází v mandarínštině výrazně usnadní komunikaci. Doporučuji využít vysokorychlostní vlaky pro cestování mezi městy – je to rychlé, pohodlné a relativně levné. A nakonec, připravte se na davy turistů, zvláště v těch nejznámějších atrakcích. Přesto, Čína je země, která stojí za každou vynaloženou námahu.
Kdy začala stavba Velké čínské zdi?
Velká čínská zeď, neboli Čchang-čcheng, to není jenom jedna zeď, ale spletitý systém opevnění budovaný po staletí. Mnoho lidí si myslí, že současná podoba pochází z jedné éry, ale to je omyl. Základní stavební bloky se pokládají už od 7. století př. n. l., s různými dynastiemi přidávajícími a rekonstruujícími úseky. Ta část, kterou většina turistů vidí a která je nejznámější, pochází skutečně z dynastie Ming (konec 15. – začátek 17. století). Právě v tomto období byla zeď do značné míry zrekonstruována a rozšířena do podoby, jakou známe dnes, s charakteristickými strážními věžemi a kamenným zdivem.
Je důležité si uvědomit, že zeď se netáhne v jedné nepřetržité linii. Je tvořena mnoha oddělenými úseky, které se v průběhu času spojovaly a rozšiřovaly. Délka zdi se odhaduje na přibližně 21 196 kilometrů, ale to zahrnuje i různé větve a starší úseky. Při plánování výletu je tedy klíčové vybrat si úsek, který vás nejvíce zajímá, ať už z historického hlediska, nebo z hlediska dostupnosti.
Nejlepší čas na návštěvu je na jaře nebo na podzim, kdy je příjemné počasí a menší davy turistů než v létě. V zimě některé úseky mohou být nepřístupné kvůli sněhu a ledu. Nezapomeňte se vhodně obléct, protože počasí v Číně se může rychle měnit. A hlavně si dejte pozor na výšku – některé úseky jsou velmi strmé a kamenité. Dobrá turistická obuv je nezbytností!
Kromě samotné zdi doporučuji prozkoumat i okolní krajinu. Mnoho úseků zdi nabízí úchvatné výhledy na hory a okolní vesnice. Můžete se tak ponořit do historie a zároveň si užít nádhernou přírodu.
Při cestě po Velké čínské zdi se připravte na to, že budete ohromeni její majestátností a rozsáhlostí. Je to skutečně ikonická památka, která stojí za to vidět na vlastní oči.
Co vymyslela Čína?
Čína? To je otázka, na kterou se nedá odpovědět jedním dechem! Představte si: procházíte se po hedvábné stezce, v ruce držíte kompas, který vám ukazuje cestu, a v batohu máte papír s náčrty z cest. Myslíte si, že je to jenom romantická představa? Omyl! Všechno tohle, a ještě mnohem víc, vděčíme Číně. Papír, který nám umožňuje zaznamenávat naše zážitky, kompas, který nás navádí do neprobádaných koutů světa, a oceli, která umožnila rozvoj stavebnictví a technologií. A co teprve těstoviny, které obohatily kuchyně celého světa? Nezapomínejme na vynálezy, které změnily svět – seizmoskop, první tištěnou knihu, porcelán, jemuž se dodnes říká “čínský porcelán,” a samozřejmě ohňostroje, které rozjasňují nebe po celém světě. Můj osobní favorit? Visuté mosty – krása a technická genialita v jednom. Viděl jsem jich mnoho, od starobylých, poněkud zchátralých konstrukcí až po moderní zázraky inženýrství. A trakař? Nepodceňujte jeho důležitost pro stavebnictví a dopravu! Přitom je to tak jednoduchý vynález. Mimochodem, i když se whisky tradičně pojí se Skotskem, její kořeny sahají do Číny. Je to jen malý střípek mozaiky neuvěřitelných čínských objevů a vynálezů. Dvěstěpadesát tisíc dalších věcí? Věřte mi, to je číslo, které jen stěží pokrývá rozsah čínského vlivu na globální dění. A ani jejich imitace nezmizí jen tak z povrchu Země, staly se součástí naší historie a kultury. A to je jen zlomek toho, co Čína dala světu!
Jak se řekne čínsky jedna?
Jeden se čínsky řekne 一 (yī). Tohle číslo, základní stavební kámen čínské numerace, jsem si zapsal do svého deníku už při první návštěvě Pekingu. Všimněte si, že čínské číslovky jsou často psány i v tradiční podobě, s odlišnými znaky, ale výslovnost zůstává stejná. Znalost čísel je při cestování po Číně naprosto nezbytná, ať už chcete sjednat cenu na trhu, objednat si jídlo, nebo se zeptat na cestu. Na trzích se vám může hodit i znalost čísel v desítkách, stovkách a tisících, protože ceny se tam často domlouvají vyjednáváním. Zapamatujte si, že čínské číslovky se ve většině případů čtou po řadě, bez spojek jako “a” nebo “až”. Takže například 123 se čte “yī èr sān”.
二 (èr) – dva, 三 (sān) – tři, 四 (sì) – čtyři – tyto číslovky jsou základem pro další pochopení číselné soustavy a ulehčí vám pochopení číselných kombinací. Naučit se je vám otevře dveře k mnoha dalším konverzacím. Čísla jsou klíčem k pochopení čínské kultury, která se odráží i v jejich symboliku.
Jak se jmenuje čínské písmo?
Čínské písmo se nazývá čínští znaky (漢字/汉字 – Hànzì). Tohle je fascinující systém, protože každý znak reprezentuje slovo nebo morfém, na rozdíl od abeced. Naučit se je vyžaduje značné úsilí, ale odměnou je přístup k tisíciletí čínské kultury. Vidíte je všude – na ulicích, v obchodech, v restauracích. Zkuste si je prohlédnout zblízka, všimněte si jejich krásných tvarů a detailů. Zajímavé je, že i když se čínština mluví různými dialekty (mandarínština, kantonská čínština atd.), všechny používají stejné znaky. V Japonsku a Koreji se sice používají upravené varianty (Kandži a Hanča), ale základ je stále stejný. Pozorování znaků může být skvělý způsob, jak se ponořit do čínské atmosféry a pochopit její unikátní systém komunikace. Některé znaky jsou staré tisíce let a jejich vývoj je úchvatný.
Tip pro turisty: Stáhněte si aplikaci pro překlad čínských znaků, velmi vám to pomůže s orientací.
Kolik lidí zemřelo při stavbě čínské zdi?
Velká čínská zeď, monumentální památka sahající na 6 700 kilometrů podél impozantních čínských hor, nese i mrazivou přezdívku „nejdelší pohřebiště světa“. Odhaduje se, že během její výstavby, probíhající po staletí s přestávkami a za vlády různých dynastií, zahynulo přes 300 000 lidí. Tyto oběti, většinou nuceně nasazení dělníci, zemřeli z důvodu vyčerpání, podvýživy, nemocí a nehod. Mnoho z nich bylo pohřbeno přímo v základech zdi, stávajíc se tak její součástí. Samotná stavba se skládá z různých úseků, postavených v odlišných obdobích různými technikami. Některé úseky jsou pečlivě zrestaurované a přístupné turistům, jiné se ztrácejí v rozlehlé krajině, svědčíc o nesmírné námaze a lidském utrpení, které její vznik provázely. Při prohlídce určitých částí je patrná i značná variace v materiálech a stylu výstavby, odlišná podle období a místních zdrojů. Je důležité si uvědomit, že Velká čínská zeď není jen fascinující historická památka, ale i silné memento lidské oběti a obrovské ceny, zaplacené za její existenci.
Co vymysleli Číňané?
Čína, země nekonečných tajemství a překvapení, mi během mých cest odhalila nespočet vynálezů, které změnily svět. Samozřejmě, papír, kompas a střelný prach jsou jen špičkou ledovce. Představte si, jak se svět obešel bez přesného určení směru či bez možnosti zaznamenat myšlenky na papír! A porcelán? Jeho jemnost a krása uchvátily i mé zkušené oko. Mimořádný je i seizmoskop, důkaz čínského pokroku v oblasti seismologie, a to již před staletími. Mluví se o visutých mostech, ale co teprve o jejich precizním provedení a neuvěřitelné odolnosti, o čemž jsem se mohl přesvědčit na vlastní oči. A co teprve ohňostroj – jeho exploze barev a světla jsou nezapomenutelným zážitkem. Nezapomenutelný je i vliv čínských vynálezů na vývoj v Evropě a celém světě – například kompas významně usnadnil námořní plavby. Stojí za zmínkou, že i tištěná kniha, která se zdá být samozřejmostí, pochází z Číny. A to vše je jen malý zlomek z ohromného množství vynálezů, které Čína světu dala. Mnohé z nich se dále vyvíjely a vylepšovaly, ale jejich původ je nepopiratelně čínský. Odhaduji, že počet čínských vynálezů se pohybuje v řádech stovek tisíc, a to bez zahrnutí všech modifikací a následných inovací inspirovaných čínskými originály.
Můj pobyt v Číně mi ukázal, že tato země je kolébkou nespočetných inovací, které ovlivnily světové dějiny. Její vliv na technologický a kulturní vývoj lidstva je nesporný a zasluhuje si hlubší studium a obdiv.
Co vše vymysleli Češi?
Česká vynalézavost? To je kapitola sama o sobě! Při svých cestách jsem se setkal s důkazem českého génia na každém kroku. Vždyť objev krevních skupin Janem Janskem zásadně změnil medicínu, umožňující bezpečnější transfuze krve po celém světě. A co teprve kontaktní čočky, které zjednodušily život milionům lidí?
Myslíte si, že to je všechno? Kdepak! Česká věda se pyšní i účinnou vakcínou proti pravým neštovicím, díky níž tato smrtící nemoc patří minulosti. A pak tu máme moderní technologie, jako jsou nanovlákna s nesčetnými aplikacemi, od filtrů po textil, a umělé cévy, prodlužující lidské životy. Ani polarografie, analytická metoda s širokým využitím v chemii a dalších oborech, nezůstává pozadu.
Ale česká vynalézavost se neomezuje jen na laboratoře. Praktická stránka se projevuje i v invencích jako jsou podsadové stany, nenápadné a přitom tak důležité pro vojáky v terénu, nebo geniálně jednoduché protitankové ježci, efektivní zbraň s minimálními náklady na výrobu. A samozřejmě nesmíme zapomenout na Semtex, výbušninu s kontroverzní historií, jejíž síla a všestrannost jsou nepopiratelné.
A tohle je jen malý výčet. Mnoho dalších českých vynálezů a objevů ovlivnilo svět, často v tichosti, ale s velkým dopadem. Mnohé z nich jsem měl možnost pozorovat a studovat na svých cestách.
Kolik je Číňanů?
Čína, země kontrastů a neuvěřitelné historie, je domovem ohromujícího počtu lidí. Kolik jich je? To není jednoduchá otázka. Pod Mao Ce-tungem se populace téměř zdvojnásobila – z 540 milionů v roce 1949 na 969 milionů v roce 1979. Představte si tu explozi! Prohlídka Pekingu v té době musela být zcela jiným zážitkem než dnes.
Zavedení politiky jednoho dítěte v roce 1979 tento růst značně zpomalilo. Ačkoliv se tato politika stala předmětem mnoha diskuzí a kontroverzí, její dopad na demografickou křivku je nesporný. Dnes, v roce 2019, dosáhla čínská populace 1,418 miliardy, čímž se stala nejlidnatější zemí světa. To je neuvěřitelné číslo – představte si, kolik čajových hrnků by se dalo s touto populací naplnit!
Tip pro cestovatele: Tato obrovská populace se projevuje v každodenním životě. Očekávejte davy, zejména v populárních turistických destinacích, jako je Zakázané město nebo Velká čínská zeď. Plánujte dopředu a buďte trpěliví.
Zajímavost: Hustota zalidnění se v Číně značně liší. Města jsou přelidněná, zatímco venkovské oblasti jsou mnohem řídceji osídlené. To vytváří fascinující kontrast, který můžete sami prozkoumat při cestě po zemi.
Praktická rada: Naučte se alespoň několik základních frází v mandarínštině. I když angličtina je čím dál častější, základní znalost místního jazyka vám výrazně zjednoduší cestování a obohatí zážitek.
Jak se napíše čínský Ahoj?
Základní čínské pozdravení “Ahoj” se píše 你好 (nǐ hǎo). V závislosti na kontextu a úrovni formality se můžete setkat i s jinými variantami, např. 早上好 (zǎoshang hǎo) – dobré ráno, 下午好 (xiàwǔ hǎo) – dobrý den (odpoledne), 晚上好 (wǎnshang hǎo) – dobrý večer. Všimněte si, že čínština rozlišuje tóny, proto je důležité vědět, jak se slova vyslovují. Aplikace pro výslovnost (např. Pleco) jsou velmi užitečné. Pro základní komunikaci se vám bude hodit i několik dalších frází, například: děkuji (谢谢 – xièxie), prosím (请 – qǐng), omlouvám se (对不起 – duìbuqǐ), nechápu (我不懂 – wǒ bù dǒng).
Místo “Kde je…?” použijte 在哪儿 (zài nǎr)? nebo 在哪里 (zài nǎlǐ)? První varianta je hovorovější. Ulice se po čínsku řekne 街 (jiē) – ulice, 路 (lù) – cesta, 巷 (xiàng) – ulička. Slovo “ulicce” se dá přeložit i jako 胡同 (hútòng) – typické úzké uličky v Pekingu a jiných starších městech. Je užitečné si pamatovat, že čínské adresy se píší od největšího celku k nejmenšímu (např. provincie, město, ulice, číslo domu).
Telefon se řekne 电话 (diànhuà) a internet 互联网 (hùliánwǎng). Používání angličtiny je v turistických oblastech běžné, nicméně znalost základních čínských frází vám výrazně zpříjemní cestu a umožní autentičtější zážitek.
Kolik lidí zemřelo při stavbě Empire State Building?
Při stavbě Empire State Building, monumentu americké architektury, zahájené výkopovými pracemi 22. ledna 1930, oficiálně zahynulo 5 pracovníků. To je překvapivě nízké číslo vzhledem k rychlosti výstavby a náročnosti projektu. Mnoho zdrojů uvádí vyšší počty úmrtí, ale ty se často týkají nehod s nepřímou souvislostí se stavbou, nebo jsou založeny na neověřených informacích. Je důležité si uvědomit, že stavba probíhala v době Velké hospodářské krize, a tak se na ní srotilo přes 3400 zaměstnanců, většinou evropských imigrantů, kteří usilovali o práci za jakýchkoli podmínek. Rychlost výstavby, pouhých 410 dní, byla tehdy neuvěřitelná a svědčí o úsilí a obětavosti pracovníků. Srovnání s podobnými projekty po celém světě ukazuje, že počet úmrtí během stavby Empire State Building byl, navzdory okolnostem, relativně nízký. Mnoho historiků to připisuje přísnějším bezpečnostním opatřením, než bylo v té době běžné, i když samozřejmě zdaleka nedosahovaly dnešních standardů.
Zajímavostí je i symbolický začátek stavby základů 17. března, na Den svatého Patrika, před pěti tisíci diváků. Tento akt podtrhl význam stavby pro tehdejší New York a celou Ameriku.
Proč byla postavena Hladová zeď?
Hladová zeď, nechala postavit Karel IV. jako součást opevnění Malé Strany, chránící ji před případnými útoky. Její původní výška přesahovala čtyři metry a tloušťka se blížila dvěma metrům. Tohle mohutné opevnění bylo posíleno osmi věžemi, které sloužily nejen jako strategické pozorovatelny, ale i jako součást obranného systému.
Zajímavost: Název “Hladová” zeď nevznikl kvůli hladu. Pravděpodobně se jedná o zkráceninu z německého pojmenování “Hungrige Mauer”, které souviselo s místním jménem “U Hladové zdi”. Jiná teorie hovoří o špatném stravování vojáků hlídajících zeď.
Tip pro turisty: Dnes je z Hladové zdi zachována jen část, ale i tak nabízí krásný výhled na Vltavu a Pražský hrad. Prohlídka této historické památky je součástí procházky po Malé Straně a skvěle doplňuje návštěvu Pražského hradu.
Co byste měli vědět:
- Zeď se nachází na úpatí Pražského hradu.
- Je součástí tzv. malostranské hradby.
- Zbytky zdi jsou volně přístupné a představují zajímavý historický detail.
Čím jsou Češi známí ve světě?
Češi jsou světově proslulí hned několika oblastmi. Začněme ikonickou značkou ŠKODA AUTO, jejíž historie sahá až do roku 1905. Továrny najdete nejen v České republice, ale i v dalších zemích a auta jsou exportována po celém světě. Jejich spolehlivost a poměr ceny a kvality jsou klíčové pro jejich popularitu.
Kultura je v Česku silně zakořeněná. Národní divadlo v Praze je nejen krásná budova s bohatou historií, ale i místo, kde se odehrávají představení světové úrovně. Doporučuji zkontrolovat program předem a zažít nezapomenutelný večer. Podobně slavná je Česká filharmonie, jeden z nejlepších světových orchestrů. Koncerty se konají jak v Praze, tak i na mezinárodních turné.
Kromě umění, Češi jsou také známí díky svému pivu. Plzeňský Prazdroj je jen jedním z mnoha příkladů kvalitních českých piv, která si můžete vychutnat v mnoha podnicích. Navštivte některou z historických pivovarů a dozvíte se více o procesu vaření piva.
Česká republika se může pochlubit i mnoha sportovními úspěchy. Jaromír Jágr a Pavel Nedvěd jsou jen vrcholy pomyslného ledovce. Hokejová reprezentace je obrovskou národní chloubou, její zápasy budí obrovské emoce a jsou sledovány miliony fanoušků. Nezapomeňte navštívit některý z hokejových zápasů, pokud máte možnost.
A v neposlední řadě, české ženy jsou často oceňovány pro svou krásu. Finalistky Miss České republiky jsou pravidelně úspěšné i na mezinárodních soutěžích krásy.
- Tip: Prohlédněte si Karlův most, Pražský hrad a Staroměstské náměstí v Praze. Mimo Prahu doporučuji navštívit Lednici-Valtice, Český Krumlov, nebo Krkonoše.
Co všechno vynalezli Číňané?
Čína, země s fascinující historií, ovlivnila svět nespočetnými vynálezy. Papír, bez kterého si dnes život nedovedeme představit, se objevil právě zde. Stejně tak kompas, který umožnil námořníkům objevovat nové světy. Kvalitní ocel, porcelán s jeho jedinečnou krásou a odolností, a seismoskop, předchůdce moderních seismografů, jsou jen některé příklady čínského vynalézavého ducha. Méně známé, ale neméně důležité, jsou vynálezy jako visuté mosty, předchůdci dnešních moderních konstrukcí, a trakař, který zásadně ovlivnil přepravu zboží. Ačkoliv se diskutuje o původu whisky, některé zdroje uvádějí Čínu jako její kolébku. Střelný prach a ohňostroje, původně s vojenským využitím, dnes ohromují miliony lidí po celém světě. Deštník, praktický pomocník v deštivých dnech, a první tištěná kniha – to vše pochází z Číny. Navíc, je třeba zmínit, že Číňané dali světu i těstoviny, o čemž se často zapomíná. Věřte mi, seznam čínských vynálezů je opravdu rozsáhlý a překvapivě různorodý. Při návštěvě Číny si uvědomíte, jak hluboký a trvalý je vliv této země na světovou kulturu a technologický pokrok. Celkově se odhaduje, že Čína vynalezla přibližně dvě stě padesát tisíc věcí, a to bez započítání jejich modifikací a imitací z dalších zemí. Prohlídka muzeí a historických památek vám poskytne hlubší pochopení tohoto fascinujícího dědictví.
Co je větší, Rusko nebo Čína?
Rusko je větší než Čína. Z tabulky rozloh států je jasně vidět, že Rusko s rozlohou 17 098 200 km² výrazně převyšuje Čínu (9 640 820 km²). To je zhruba o 7,5 milionu čtverečních kilometrů více, což je srovnatelné s rozlohou celé Kanady. Zajímavostí je, že Rusko se rozkládá na dvou kontinentech, v Evropě i Asii, zatímco Čína leží výhradně v Asii. Z praktického hlediska to znamená, že cestování po Rusku zahrnuje obrovskou diverzitu krajin a klimatických pásem – od sibiřské tajgy až po subtropické oblasti na jihu. Naproti tomu Čína, i když rozsáhlá, nabízí spíše regionálně odlišné, ale v rámci Asie homogennější klima a vegetaci. Při plánování cesty je dobré tuto rozdílnou rozlohu a geografickou pestrost zohlednit.
Klíčové informace:
Rusko: 17 098 200 km², Evropa a Asie, obrovská rozmanitost klimatu a krajiny.
Čína: 9 640 820 km², Asie, regionálně rozmanitá, ale s převládajícím asijským klimatem.
Jak se řekne japonsky ahoj?
Japonské „ahoj“ není jediné. Konnichiwa (こんにちは) je univerzální, vhodné pro denní hodiny. Avšak ráno, před desátou hodinou, se používá formálnější ohayou gozaimasu (おはようございます). Večer pak konbanwa (こんばんは). Volba závisí na denní době a míře formálnosti – podobně jako v češtině, kde nepoužíváme stejný pozdrav k kamarádovi a k profesorovi. Znalost této nuance ukazuje respekt k japonské kultuře a usnadňuje komunikaci. Mimochodem, japonština klade velký důraz na zdvořilost, proto je důležité si tyto odlišnosti zapamatovat. Pozor si dejte i na intonaci – i ta hraje roli v celkovém dojmu.
Jak se řekne Číňan ahoj?
Číňané používají různé formy oslovení v závislosti na kontextu a vztahu k adresátovi. Neexistuje jeden univerzální ekvivalent pro „ahoj“.
你好 (nǐ hǎo) je nejběžnější a zdvořilá forma pozdravu, vhodná pro většinu situací. Může se použít jak neformálně, tak formálně.
Méně formální varianty:
- Pro přátele se používají i jiné, méně formální výrazy, které se v turistickém kontextu ale příliš nehodí.
Důležité nuance:
- V Číně je důležitá hierarchie a zdvořilost. Používání příliš neformálních oslovení k starším lidem nebo lidem na vyšších pozicích je nevhodné.
- Naučit se pár základních čínských frází, včetně pozdravů, výrazně usnadní komunikaci a zlepší váš zážitek z cesty.
- Gestulace a tón hlasu hrají v čínské komunikaci důležitou roli. Usměv a zdvořilý přístup vždy pomohou.
Co znamená ni hao?
„Ni hao“ znamená „ty dobře“, složenina „ni“ (ty) a „hao“ (dobře). Ekvivalent českému „dobrý den“, nejpoužívanější pozdrav v Číně i v čínských komunitách po celém světě.
Praktická rada pro turisty: Používejte ho všude, je univerzální.
Formálnější varianta se hodí pro starší lidi nebo osoby na vyšších pozicích. V turistických oblastech to ale většinou není nutné.
Užitečné doplňky:
- Naučte se i základní fráze zdvořilosti – výrazně vám to usnadní komunikaci a zlepší interakci s místními.
- Mluvte pomalu a jasně. Číňané jsou ochotní pomáhat, ale jazyková bariéra je velká překážka.
Alternativní pozdravy (méně časté, ale užitečné):
- Znáte-li jméno osoby, můžete říct “[jméno] hǎo ma?” (Dobře, [jméno]?). To vyjadřuje větší osobní kontakt.
- Pro formálnější situace je vhodné “Nín hǎo” (vy – dobře), ale to se už moc nepoužívá.
Kolik má čínština znaků?
Čínština? To je výzva i pro zkušeného horolezce! Počet znaků? Představ si to jako zdolávání 80 000 osmitisícovek – v mapě jich je tolik, ale skutečně aktivních, používaných v běžném životě, je „jen“ 5000–6000. To je jako výstup na základní tábor – zvládne to každý. Největší slovníky uvádějí 80 000 znaků, ale většina z nich je už dávno neaktivní, jako zasněžené vrcholky, které se jen těžko dobývají. Mnoho z nich jsou navíc varianty, až třetina! To je jako najít cestu různými údolími k jednomu vrcholu – stejný výsledek, jiná cesta. Pro běžnou komunikaci stačí zlomková část, ale znalost širšího spektra je jako mít mapu celého pohoří – otevírá to nové možnosti.
