Čím se zabývá krajinná ekologie?

Krajinná ekologie, to není jen suchá věda o vzájemných vazbách mezi organismy a jejich prostředím, jak praví stará encyklopedie. Je to dobrodružství! Představte si propojení všech bytostí – od mikroskopických hub v půdě až po majestátní orly plující nad skalami. Studium krajiny odhaluje fascinující příběhy o tom, jak se rostliny, živočichové a lidé vzájemně ovlivňují, jak se přizpůsobují proměnlivému klimatu a jak vytvářejí složité ekosystémy. Atmosféra, voda a půda – to vše hraje roli v tomto dynamickém divadle života. Pochopit tyto vazby je klíčem k ochraně ohrožených druhů, k udržitelnému hospodaření s půdou a vodou, a v konečném důsledku k přežití nás všech. Na svých cestách po světě jsem viděl, jak fragmentace krajiny ohrožuje biodiverzitu a jak klimatické změny mění tvář planety. Krajinná ekologie nám nabízí nástroje k pochopení těchto změn a k nalezení cest k harmonickému soužití s přírodou. Je to věda o přežití, o hledání rovnováhy v divokém a krásném světě.

Jak můžeme chránit ovzduší?

Chránit ovzduší? Zní to jako úkol pro ekologické aktivisty, ale ve skutečnosti se to týká každého z nás, obzvlášť cestovatelů, kteří často dýchají vzduch v nejrůznějších koutech světa. Mnoho „čerstvého“ vzduchu ve městech je paradoxně znečištěné, proto je méně ježdění autem klíčové. Představte si, jak se kvalita vzduchu mění mezi rušnou ulicí v Bangkoku a horskou vesničkou v Nepálu. Sledování indexu kvality ovzduší v aplikacích je proto nezbytné, abyste věděli, kdy je nejlepší se vydat na výlet a kdy je naopak lepší zůstat uvnitř. Používejte spolehlivé zdroje informací – místní zprávy, vládní weby, aplikace pro sledování kvality vzduchu. Víte, že i povětrnostní podmínky, jako je inverze, dramaticky ovlivňují koncentraci škodlivin? V takových dnech se vyhněte náročným aktivitám venku. Kvalitní čistička vzduchu doma a v hotelu může výrazně zlepšit kvalitu vzduchu, který dýcháte, obzvlášť pokud trávite mnoho času v uzavřených prostorách. A ano, i když to zní paradoxně, někdy je lepší si dopřát výlet za město, mimo znečištěná centra, a pořádně se nadýchat skutečně čistého vzduchu – hledání takových míst je pro cestovatele dobrodružstvím samo o sobě.

Čím se zabývá zemědělská ekologie?

Zemědělská ekologie se zabývá udržitelným hospodařením s půdou a přírodou. Na svých cestách po světě jsem viděl nespočet způsobů obdělávání půdy, od intenzivního zemědělství, které devastuje krajinu, až po šetrné ekologické farmy, které jsou v harmonii s okolím. Ekologické zemědělství není jen trend, ale nutnost.

Co ho definuje? Je to integrovaný systém, který se zaměřuje na:

Udržitelnost: Dlouhodobé hospodaření bez vyčerpání zdrojů. V Jižní Americe jsem viděl, jak tradiční metody pěstování kukuřice s využitím meziplodin udržují úrodnost půdy po generace. To je přesný opak průmyslového zemědělství, které často vede k erozi a znehodnocení půdy.
Zvyšování úrodnosti půdy: Ekologické postupy, jako je střídání plodin, zelené hnojení a kompostování, obohacují půdu o živiny a zlepšují její strukturu. Na farmě v Toskánsku jsem se naučil, jak důležitá je kompostovací technologie pro kvalitní úrodu.
Biologická rozmanitost: Ekologické farmy podporují širokou škálu rostlin a živočichů, čímž vytvářejí zdravější a odolnější ekosystém. V jihovýchodní Asii jsem pozoroval, jak rýžová pole s integrovanými rybníčky podporují biodiverzitu a zároveň poskytují potravu.

Co je zakázáno? Zásadní je vyloučení:

Syntetických pesticidů
Antibiotik
Syntetických hnojiv
Geneticky modifikovaných organismů
Růstových hormonů

Výsledkem je zdravější potrava, zdravější životní prostředí a udržitelnější systém hospodaření. To jsou hodnoty, které jsem si na svých cestách velmi uvědomil a které jsou pro budoucnost planety nezbytné.

Co dělá tajemník městského úřadu?

Tajemník městského úřadu? To zní jako nudná práce, že? Omyl! Je to spíš orchestrátor městského života, dirigent za kulisami všech těch úžasných věcí, které ve městě vidíte.

Jeho role je klíčová, a to hned dvakrát. Zodpovídá totiž za plnění úkolů v oblasti samostatné i přenesené působnosti starosty. To v praxi znamená, že se stará jak o věci, které město dělá samo od sebe (např. údržba parků, místní komunikace), tak o ty, které mu ukládá stát (např. evidence obyvatel, matrika). Představte si to jako cestování – starosta je ten, kdo plánuje trasu, zatímco tajemník zajišťuje, aby byl autobus v pořádku, řidič na místě a výlet proběhl bez problémů.

Kromě toho řídí a koordinuje všechny odbor a oddělení úřadu. To je jako řídit mezinárodní tým na expedici – každý má svoji specializaci a úkol (od plánování rozpočtu po vydávání povolení), a tajemník je ten, kdo to všechno dá dohromady, aby se vše zkoordinovalo a dosáhlo se cíle.

Jeho úkoly jsou definovány zastupitelstvem města, radou města a starostou. Zjednodušeně řečeno, je to jakási výkonná moc, která dbá na to, aby se plnily rozhodnutí zvolených zástupců občanů.

Přenesená působnost: Město plní úkoly, které mu ukládá stát. Je to jako když cestujete po světě – musíte se řídit místními zákony a předpisy každého státu.
Samostatná působnost: Město se rozhoduje samo, co a jak udělá. To je jako volba vaší trasy – kam se vydáte, je jen na vás.
Zastupitelstvo města určuje strategický směr.
Rada města schvaluje konkrétní kroky.
Starosta řídí chod úřadu.
Tajemník zajišťuje, aby vše fungovalo.

Co je to přírodní krajiny?

Přírodní krajina, to není jen romantický obraz z pohádky. Je to oblast, kde příroda vládne bez omezení lidského vlivu, obvykle v odlehlých a nepřístupných oblastech. Představte si divočinu Amazonie, tajgu Sibiře, nebo neprostupné hlubiny afrických savan – to jsou příklady oblastí, kde se přírodní procesy odehrávají bez zásahu člověka. Na jejich tváři se odrážejí miliony let evoluce.

Co ji tvoří? Vznik a vzhled přírodních krajin je výsledkem složité interakce vnitřních (např. tektonické pohyby, vulkanická činnost) a vnějších (např. eroze, srážky, vítr, sluneční záření) přírodních činitelů. Tyto procesy probíhají v souladu s principy dynamiky ekosystémů, vytvářejí jedinečné biotopy a podporují ohromující biodiverzitu.

Klíčové aspekty přírodních krajin:

Nedotčenost: Absence, nebo minimální, lidský zásah do ekosystému.
Spontánní vývoj: Krajinné procesy probíhají bez lidské regulace.
Biodiverzita: Přírodní krajiny jsou útočištěm pro nespočet druhů rostlin a živočichů.
Geologická rozmanitost: Odráží se v nich geologická historie dané oblasti.

Je důležité si uvědomit, že “čistě” přírodní krajiny jsou dnes spíše výjimkou. I v nejodlehlejších koutech světa nacházíme stopy lidské činnosti, ať už se jedná o znečištění ovzduší, mikroplasty, nebo klimatické změny. Ochrana těchto posledních zbytků nedotčené přírody je proto klíčová pro budoucnost naší planety.

Příklady z mého cestování:

Národní park Los Glaciares v Argentině – fascinující ledovce a horská jezera.
Severní Yukon v Kanadě – nekonečné lesy a divoká zvířata.
Národní park Kruger v Jihoafrické republice – rozmanitá africká savana.

Každá z těchto lokalit nabízí jedinečný pohled do srdce přírodní krajiny, ale všechny sdílí jedno: ohromující krásu a křehkost ekosystémů, které je třeba chránit.

Čím se zabývá mykologie?

Mykologie? To je věda o houbách – všech, od těch krásných muchomůrek po nenápadné plísně na chlebu a kvasinky v pivu. Pro nás, turisty, je to naprosto klíčové! Umět poznat jedlé houby od jedovatých je základ bezpečného sběru a chutné večeře v přírodě. Ale mykologie není jen o sběru. Znáte třeba ten fascinující podzemní svět mykorhizy? Jak houby spolupracují se stromy a tvoří komplexní síť pod zemí? To je úžasná věc, o které se dozvíte víc, když se ponoříte do mykologie. A co třeba využití hub v medicíně – některé druhy mají silné antibiotické účinky! Kromě toho, při plánování túry je dobré znát, že různé houby preferují různé biotopy, takže jejich výskyt nám může napovědět o charakteru lesa, vlhkosti půdy, apod. Mykologické znalosti jsou zkrátka pro turistu cenným aktivem, nejen kvůli gurmánskému zážitku, ale i pro hlubší pochopení lesa a jeho ekologie.

Co to je ochrana přírody?

Ochrana přírody? To je v základu zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s pozdějšími úpravami. Zjednodušeně řečeno, je to pečovatelství o naši planetu – ochrana krásy a rozmanitosti české krajiny. Představuje základní rámec pro zachování přírodních hodnot, a to nejen krásných horských scenérií, ale i nenápadných mokřadů a lužních lesů, které jsou klíčové pro stabilitu ekosystému.

Proč je to důležité?

Biodiverzita: Zachování rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů je klíčové. Představte si Amazonii – mizející druhy znamenají narušení celého systému. Stejné principy fungují i v menším měřítku v České republice.
Ekologická stabilita: Zdravá krajina odolává přírodním katastrofám lépe. Lesy zadržují vodu, mokřady fungují jako přírodní filtry. Jejich ochrana minimalizuje riziko povodní, sucha a eroze.
Přírodní zdroje: Správné hospodaření s přírodními zdroji – vodou, lesy, půdou – je nezbytné pro naši budoucnost. Nejde jen o ochranu, ale i o šetrné využívání, aby vydržely pro další generace.

Během svých cest jsem viděl, jak fragilní a krásná může být příroda. Zákon 114/1992 Sb. je v podstatě mapa, která nám ukazuje cestu k udržitelnému soužití s ní. Jeho smyslem je udržovat rovnováhu mezi potřebami člověka a zdravím planety.

Národní parky: Nejvyšší stupeň ochrany, kde příroda dominuje.
Chráněné krajinné oblasti: Kompromis mezi ochranou a tradičním využíváním krajiny.
Maloplošná chráněná území: Ochrana konkrétních lokalit s unikátní flórou a faunou.

Toto jsou jen základní stavební kameny. Ochrana přírody je složitý a dynamický proces, vyžadující neustálé úsilí a pochopení.

Co představuje ekologické zemědělství?

Ekologické zemědělství? To je pro mě jako výprava do divočiny, ale místo zdolávání skal a řek, se tu zdolávají výzvy udržitelného hospodaření. Místo mapy a kompasu se používají přírodní látky a procesy, aby se vyprodukovaly kvalitní potraviny s minimálním zásahem do přírody. Představte si to jako dokonale vyladěný ekosystém, kde se všechno propojuje.

Hlavní cíle?

Minimální dopad na životní prostředí: Žádné chemické postřiky, hnojiva šetrná k přírodě. Je to jako když se snažíte minimalizovat svou uhlíkovou stopu na trekku – s každým krokem zvažujete svůj dopad.
Zachování biologické rozmanitosti: Pestřejší pole, bohatší půda, více druhů rostlin a živočichů. Je to jako objevovat nové druhy rostlin při výstupu na horu – fascinující a důležité pro zdravý ekosystém.
Odpovědné využívání zdrojů: Voda, energie, půda – všechno se využívá efektivně a s respektem. Podobně jako na výpravě, kde je důležité šetřit zásoby a neplýtvat.

Myslete na to jako na dlouhodobou strategii, která chrání přírodu pro budoucí generace. Stejně jako pečlivě volíme trasy na našich výpravách, abychom minimalizovali narušení ekosystému, tak i ekologické zemědělství dbá na dlouhodobou udržitelnost.

Konkrétní příklady:

Používání kompostu a zeleného hnojení místo umělých hnojiv.
Biodynamické zemědělství s ohledem na rytmy přírody.
Integrovaná ochrana rostlin proti škůdcům, využívající přírodní predátory.
Rotace plodin pro udržení zdraví půdy.

Jak chránit přírodu?

Ochrana přírody není jen o abstraktních konceptech, ale o každodenních návycích. Z mých cest po světě vidím, jak zásadní je udržitelný přístup. Snižte spotřebu vody – tohle je klíčové, nejen doma, ale i na cestách. V mnoha zemích je voda vzácná a její šetrné využívání je nutností. Myslete na to i při sprchování, mytí nádobí a úklidu.

Vyzkoušejte nakupovat bezobalově – je to trend, který jsem si zamiloval. Méně odpadu, méně plastů, a navíc často i čerstvější a kvalitnější produkty. Na cestách se mi to osvědčilo hlavně s ovocem a zeleninou z místních trhů.

Vypínejte spotřebiče a zhasínejte – úspora energie je zásadní. V hotelech i v pronajatých apartmánech jsem si zvykl na tento jednoduchý, ale efektivní zvyk. Malé změny mají velký dopad.

Pořiďte si látkovou tašku – praktická věc, kterou si beru všude s sebou. Ušetříte peníze za plastové tašky a ochráníte životní prostředí. Na cestách je to nenahraditelný pomocník.

Omezte jízdy autem – prozkoumávejte svět pěšky, na kole, nebo využijte veřejnou dopravu. Je to nejen zdravější, ale i ekologičtější. Mnoho krásných míst je nejlépe dostupných právě pěšky.

Kupte si kvalitní láhev na vodu – opakovaně použitelná láhev je investicí, která se vyplatí. Ušetříte peníze i planetu. Na cestách oceníte, že se nemusíte spoléhat na plastové lahve s vodou.

Starejte se o zeleň ve svém okolí – sázejte stromy, květiny, pečujte o zelené plochy. Každá rostlina se počítá.

Začněte se otužovat – může to znít nečekaně, ale otužování snižuje spotřebu energie, jelikož snižuje potřebu vytápění.

Jaká je funkce tajemníka?

Tajemník? To není jenom někdo, kdo sedí u počítače a tiskne dokumenty. Je to spíš orchestrátor, dirigent administrativní symfonie. Představte si to jako cestování – každá organizace je jiná destinace a tajemník je zkušený průvodce, který naviguje manažery skrz složitý terén papírování, schůzek a komunikace. Zvládá jazykovou bariéru mezi interními a externími partnery, stejně jako zkušený tlumočník na mezinárodní konferenci. Jeho efektivita je klíčem k hladkému průběhu všech procesů – jako když perfektně zorganizovaná cesta zkracuje dobu cestování a eliminuje zbytečné komplikace. Správa dokumentace? To je jako archivování vzpomínek na cestu – důležité pro budoucí reference a plánování. Organizace schůzek? Podobně jako rezervace letenek a hotelů – vše musí být včas a precizně naplánováno. V podstatě tajemník je nenápadný hrdina, který zajišťuje, aby celá organizace, ať už je to malá kancelář nebo rozsáhlá korporace, fungovala jako dobře promazaný stroj, bez zbytečných zdržení a s maximální efektivitou.

Jeho role je mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá. Jde o strategické partnerství, ne jen o administrativní pomoc. Je to člověk s dokonalým přehledem, který ví, kam se má jít a jak se tam nejrychleji a nejefektivněji dostat. A to vše bez ohledu na to, zda je cílem obchodní jednání v Praze, nebo mezinárodní konference v Tokiu. Jeho znalosti a dovednosti jsou neocenitelné pro plynulý chod a úspěch celé organizace.

Jak člověk chrání přírodu?

Ochrana přírody není jen o třídění odpadu, ačkoliv i to je klíčové. Z cest po světě vím, že skutečná udržitelnost začíná u nás samotných. Minimalizace odpadu, recyklace a šetření energiemi a vodou jsou samozřejmostí, stejně jako omezení plastů – v některých oblastech Asie jsem zažil, jak devastující dopad má plastový odpad na ekosystém. Bezobalové prodejny jsou skvělý krok, ale ještě lepší je podpora lokálních farmářů a trhů s regionálními produkty – ochutnáte autentickou chuť dané oblasti a zároveň podpoříte udržitelné zemědělství. Myslete na sezónnost potravin – jahody v zimě jsou nejen drahé, ale i ekologicky neudržitelné. A co se týče dopravy? Zkuste to pěšky, na kole, nebo využijte veřejnou dopravu. Pamatuji si cestu vlakem napříč Skandinávií – úžasné výhledy a nulový dopad na životní prostředí. Kromě toho, podpora etických a udržitelných značek, ať už v oblečení, kosmetice, nebo dalších produktech, je dalším důležitým krokem k ochraně životního prostředí. Každá malá změna v našem každodenním životě se sčítá a má pozitivní dopad na planetu.

Moje zkušenosti z expedic do divočiny mi ukázaly, jak křehký je ekosystém. Uvědomte si, že ochrana přírody je nejenom o ochraně ohrožených druhů, ale i o ochraně celého komplexního systému, od půdy až po ovzduší. A zapomeňte na levnou módu – rychlá móda je jedním z největších znečišťovatelů planety. Investujte do kvalitních, trvanlivých kousků, které vám vydrží déle.

Co dělá zastupitelstvo města?

Městské zastupitelstvo, to není jen nudná schůze v zasněžené radnici. Je to srdce místní samosprávy, motor, který rozhoduje o věcech zásadních pro život v daném městě. Jeho pravomoci se vztahují na samostatnou působnost obce, což v praxi znamená péči o záležitosti přímo ovlivňující občany – od údržby parků a místních komunikací přes školství a sociální péči až po plánování rozvoje města.
Představte si to jako malý, ale silný stát v rámci státu. Na rozdíl od krajů, které mají širší pravomoci, se zastupitelstvo zaměřuje na specifické potřeby dané komunity. Je to podobné, jako když cestujete – každé město má svůj vlastní charakter, své specifické problémy i priority, a zastupitelstvo je ten orgán, který se snaží tyto specifika reflektovat a řešit.

Zjednodušeně řečeno: Pokud se ve vašem městě chystá výstavba nového parku, oprava silnic, zavedení nového systému třídění odpadu nebo třeba úprava místních vyhlášek, rozhoduje o tom právě zastupitelstvo. Nejedná se ale o věci, které jsou v gesci státu, krajů nebo jiných úřadů. Je to klíčová instance, která se stará o to, aby se město rozvíjelo a bylo příjemným místem k životu. Je to místní parlament, jehož činnost byste měli sledovat – koneckonců, jde o vaše město.

Které organizace slouží na pomoc přírodě?

Česká republika se pyšní mnoha organizacemi zasazenými do ochrany přírody, ale jejich působení často přesahuje hranice země. ALKA Wildlife, o.p.s., například spolupracuje s mezinárodními projekty zaměřenými na ochranu kriticky ohrožených druhů, a to od afrických savan až po jihoamerické pralesy. Zkušenosti z mnoha zahraničních projektů ukazují, že efektivní ochrana přírody vyžaduje komplexní přístup, zahrnující jak ochranu biotopů, tak i zapojení místních komunit. Asociace soukromého zemědělství ČR, ačkoli se primárně zaměřuje na domácí zemědělství, má velký vliv na rozvoj udržitelných zemědělských praktik, které minimalizují dopad na životní prostředí – aspekt, který jsem pozoroval jako klíčový v mnoha rozvojových zemích. Česká arachnologická společnost, Česká speleologická společnost a Česká společnost entomologická, se svým výzkumem podílí na globálním pochopení biodiverzity. Znalosti o pavoucích z pouští Středního východu, jeskynních systémech v jihovýchodní Asii či hmyzu z amazonského deštného pralesa jsou neocenitelné pro celosvětové úsilí o ochranu přírody. Česká společnost ornitologická pak s ochranou ptáků úzce spolupracuje s mezinárodními organizacemi, monitoruje migrační trasy a bojuje proti pytláctví, jevy, které jsem bohužel zaznamenal v mnoha částech světa. I Česká komora architektů a Česká mountainbiková asociace hrají důležitou, byť nepřímou, roli – udržitelná architektura a ohleduplný přístup k přírodě při outdoorových aktivitách se stávají celosvětovým trendem, který jsem měl možnost sledovat na mnoha místech. Všechny tyto organizace, každá svým způsobem, přispívají k celosvětovému úsilí o ochranu životního prostředí.

Co dělá inspektor?

Inspektor? To není jenom nudná kontrola papírů. Představte si člověka, který projel svět, viděl nejrůznější standardy a jejich absenci – od zchátralých staveb v amazonském pralese až po moderní skleníky v Holandsku. Inspektor je ten, kdo drží v rukou měřítko kvality a bezpečnosti. Jeho práce zahrnuje hlubokou znalost předpisů, ale i praktickou zkušenost s různými odvětvími, od kontroly čerstvosti sushi v Tokiu po posouzení stability mostu v Himálaji.

Jeho mise? Zajistit, abychom se všichni mohli bezpečně pohybovat po staveništích, jíst kvalitní jídlo, pracovat v bezpečném prostředí, cestovat spolehlivými dopravními prostředky a dýchat čistý vzduch. Provádí kontroly a hodnocení v stavebnictví, potravinářství, bezpečnosti práce, dopravě i ochraně životního prostředí. Jeho práce je důležitá, často nenápadná, ale nezbytná pro fungování civilizované společnosti. Zkrátka, inspektor je tichý strážce našich životů, který dbá na to, aby vše fungovalo, jak má.

Myslíte si, že je to jen o papírech? Omyl! To je o zkušenostech, které se dají získat jenom v terénu, o kritickém myšlení a schopnosti rozpoznat i nejmenší odchylku od normy, která by mohla ohrozit zdraví a bezpečnost lidí. Je to víc než profese, je to poslání.

Čím se zabývá ekologie města?

Ekologie města, to není jen o stromech v parcích. Je to komplexní obor zkoumající vzájemné působení všech složek urbanizovaného prostředí – od kvality ovzduší a vodních toků, přes rozmanitost městské fauny a flóry, až po vliv urbanizace na globální klima. Města, ať už v hustě zalidněné Asii, rozlehlé Jižní Americe nebo v Evropě, jsou unikátní ekosystémy s vlastními specifickými problémy. Například v Tokiu se vědci zaměřují na efektivní recyklaci odpadu a minimalizaci dopadu na biologickou rozmanitost v omezeném prostoru, zatímco v Sao Paulu se řeší problém s masivní zástavbou a dopad na amazonský prales. V evropských městech se často klade důraz na udržitelnou mobilitu a integraci zeleně do architektury. Studium městské ekologie je klíčové pro pochopení a řešení problémů, jako je znečištění ovzduší, nedostatek zeleně, tepelné ostrovy a ztráta biodiverzity. Získané poznatky pak slouží k návrhům udržitelnějších městských plánů a k vytvoření zdravějšího a příjemnějšího životního prostředí pro jejich obyvatele. Ekologické principy aplikované na městské prostředí jsou tak klíčem k budoucnosti udržitelného městského života, a to globálně.

Co jsou ekologické organizace?

Ekologické organizace, to nejsou jen papíroví tygři v kancelářích. To jsou bojovníci na frontě za záchranu planety, jejichž působištěm je celý svět. Od amazonských deštných pralesů po arktické ledovce, všude tam, kde je ohrožena biodiverzita a zdraví životního prostředí, najdete jejich stopy. Jejich úkolem je prosazovat, uskutečňovat a hájit veřejný zájem na zdravém životním prostředí pro každého – a to nejen v Evropě, ale globálně.

Jak to dělají?

Lobbying a legislativa: Vliv na tvorbu zákonů a mezinárodních dohod na ochranu přírody a omezení znečištění. Viděl jsem na vlastní oči, jak jejich tlak vedl ke zrušení neekologických projektů v Jižní Americe a k zavedení přísnějších regulací v Asii.
Vědecký výzkum a monitoring: Mnoho organizací provádí vlastní výzkum, monitoruje stav životního prostředí a poskytuje data pro efektivnější ochranářské strategie. V Africe jsem se setkal s organizací, která díky precizním datům o migračních trasách slonů dokázala přesvědčit vládu k vytvoření nové chráněné oblasti.
Vzdělávání a osvěta: Šíření povědomí o ekologických problémech a možnostech jejich řešení. Od workshopů pro děti v Nepálu po mezinárodní konference v Kodani – všude se snaží vštěpovat lidem zodpovědnost za planetu.
Přímá ochrana přírody: Založení a správa chráněných území, boj proti pytláctví a nelegální těžbě dřeva. Na Borneu jsem viděl na vlastní oči, jak se dobrovolníci snaží chránit orangutany před vyhynutím.

Příklady jejich snažení:

Snižování množství odpadu a podpora recyklace – viděl jsem inovativní projekty v Japonsku, kde je recyklace na špičkové úrovni.
Ochrana před znečištěním ovzduší, vody a půdy – v Číně jsem byl svědkem boje proti smogu, který vede k dramatickým změnám.
Podpora obnovitelných zdrojů energie – v Kalifornii jsem se seznámil s projekty, které naprosto změnily energetický systém státu.

Jejich práce je klíčová pro budoucnost naší planety a zaslouží si naši podporu a uznání.