UNESCO, celým jménem Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, má hlavní stan v Paříži, takže pokud se chystáte do Francie, nezapomeňte na to. Jejím úkolem je podporovat mír a rozvoj ve světě prostřednictvím vzdělávání, vědy a kultury. Nejde jen o muzea a památky – UNESCO se stará o ochranu unikátních míst a tradic, jako jsou například historické centra měst zapsaná na seznamu světového dědictví. Takže až budete cestovat po světě, sledujte cedule s logem UNESCO – narazíte na poklady, které stojí za to vidět!
Jaké je naše kulturní dědictví?
Naše kulturní dědictví je jako pokladnice plná skvostů. Najdeme v ní moudrost našich předků, vyjádřenou v myšlenkách, rčeních, příslovích a citátech, které dodnes rezonují. Nezapomínejme na interpretační umění, zejména hudbu, která je silným vyjádřením našeho ducha. K tomu se přidávají společenské zvyklosti, tradice a zvyky, které se předávají z generace na generaci a udržují náš kulturní život živým. Cenné jsou i vědomosti, zkušenosti a dovednosti v tradičních řemeslech, které jsou důkazem zručnosti a kreativity našich předků. A co teprve to materiální dědictví! Památky – hrady, zámky, kostely, muzea – a jiné hmotné výtvory člověka, které nám vyprávějí příběhy minulosti a jsou svědky naší historie. Prozkoumejte je, objevujte a nechte se inspirovat!
Co je to kulturní dědictví?
Kulturní dědictví? To je, přátelé, mozaika památek, tradic a zvyků, utkaná z příběhů minulosti a předávaná z generace na generaci. Představte si to jako ohromnou sbírku pokladů – od majestátních chrámů v Angkoru, kde slunce barví kameny do zlatova, až po nenápadné, ale cenné recepty na babiččiny knedlíky, které se dědí v rodině. Je to všechno to, co dělá náš svět tak pestrým a jedinečným. Jsou to artefakty, nemateriální projevy, krajiny, které vyprávějí příběhy o tom, kdo jsme a odkud pocházíme. A víte co? Chráníme ho, abychom si my, i ti po nás, mohli užívat jeho krásu a poučit se z jeho moudrosti.
Co patří do nehmotného kulturního dědictví UNESCO v ČR?
Česká republika se pyšní bohatým nehmotným kulturním dědictvím UNESCO, které odráží hluboké tradice a umění našich předků. Mezi tyto poklady patří:
Slovácký Verbuňk: Tento improvizovaný tanec mladých mužů ze Slovácka je nejen ukázkou fyzické zdatnosti, ale i vyjádřením regionální identity a mužské hrdosti. Zapsán na seznam UNESCO v roce 2005.
Masopust: Tradice bujarých oslav před Popeleční středou, plné masek, průvodů a lidových her. Masopustní obchůzky a masky se v jednotlivých regionech liší, ale všude symbolizují vítání jara a plodnosti. Zapsán na seznam UNESCO v roce 2010.
Sokolnictví: Umění lovu pomocí vycvičených dravců, které má v České republice dlouhou historii. Sokolnictví je nejen praktická dovednost, ale i hluboký vztah mezi člověkem a přírodou. Zapsáno na seznam UNESCO v roce 2010 jako součást mezinárodní nominace.
Jízda králů: Slavnostní průvod mladých chlapců na koních, spojený s koledováním a obřadními úkony. Tradice pochází z jihovýchodní Moravy a oslavuje mládí, sílu a plodnost. Zapsána na seznam UNESCO v roce 2011.
Loutkářství: Umění oživovat loutky a vyprávět s nimi příběhy. České loutkářství má bohatou historii a je ceněno pro svou originalitu a kreativitu. Zapsáno na seznam UNESCO v roce 2016.
Modrotisk: Technika barvení látek pomocí negativního voskového vzoru. Modrotisk se vyznačuje specifickou modrou barvou a složitými ornamenty. Je živým dokladem tradičního řemesla a lidového umění.
Foukané vánoční ozdoby: Unikátní české sklářské umění, které vytváří křehké a nádherné ozdoby pro vánoční stromek. Ruční výroba a bohatá zdobnost z nich činí cenné umělecké předměty.
Co vše patří ke kultuře?
Kultura? To není jenom o sezení v divadle, i když i to má své kouzlo, zvlášť po náročném dni na horách! V tradičním smyslu je to jasně literatura, malířství, divadlo, náboženství, a třeba i to, jak se učíme novým věcem. Ale ve skutečnosti je to mnohem víc!
Představ si to jako mapu, kterou ti předali zkušení cestovatelé. Kultura je systém významů, činností a vzorců chování, které se učíš od ostatních, kteří už v dané oblasti žijí. Například, jak se chovat v horské chatě, jak správně sbalit batoh na trek, nebo jak se domluvit s místními na tržnici. Je to know-how, které se předává z generace na generaci, a které ti pomůže přežít a užít si dobrodružství! A nezapomeň, že i samotný aktivní životní styl, vášeň pro pohyb a poznávání nových míst, to všechno je součástí kultury. Každá túra, každý sjezd, každý kemp je malým rituálem, který utváří tvůj vztah k přírodě a k lidem kolem tebe.
Čím se zabývá organizace Unicef?
UNICEF, to je taková světová parta, co má na srdci dobro dětí. Působí fakticky všude po světě, kde děti potřebují pomoc.
Zabývají se ochranou dětí před násilím, chudobou, nemocemi a dalšími nebezpečími. To zahrnuje třeba i očkovací programy, zajištění pitné vody a hygieny, vzdělávání a pomoc při přírodních katastrofách a v konfliktech.
Kromě toho se snaží zlepšovat životní podmínky dětí po celém světě, lobbují za jejich práva a podporují jejich všestranný rozvoj, aby měly šanci na lepší budoucnost. Jsou aktivní i v oblasti sociální inkluze a genderové rovnosti, aby každé dítě, bez ohledu na pohlaví nebo původ, mělo stejné příležitosti.
Čím se zabývá Čsú?
Český statistický úřad (ČSÚ) je jako zkušený kartograf, co zakresluje tlukot srdce naší země. Jeho práce se točí kolem:
- Sběru dat: ČSÚ shromažďuje informace ze všech koutů České republiky, od továren po domácnosti. Je to jako sbírání drahokamů pro budoucí poklad.
- Tvorby statistik: Z těchto dat se pak rodí statistické informace. Představte si to jako kuchaře, který z různých ingrediencí vytváří chutné pokrmy – statistické zprávy.
- Popisu vývoje: ČSÚ sleduje sociální, ekonomický, demografický a ekologický vývoj. Je to jako kronikář, který zaznamenává proměny krajiny a lidských osudů. Sleduje, jak se mění počet obyvatel, jak se vyvíjí ekonomika, jak se mění životní prostředí.
- Poskytování a zveřejňování informací: Výsledky jsou následně zveřejňovány pro veřejnost. Je to jako sdílení mapy a kompasu s každým, kdo se chce zorientovat v komplikovaném světě.
Díky práci ČSÚ máme přehled o tom, jak se daří českému státu i jeho obyvatelům. Statistické údaje pomáhají rozhodovat v mnoha oblastech, od politiky po investice. ČSÚ je zkrátka průvodce na cestě za poznáním.
Co je v ČR v UNESCO?
V České republice najdeš pod záštitou UNESCO hotové poklady, které stojí za to prozkoumat aktivně!
Historická jádra měst:
- Praha: Projdi se Karlovým mostem za svítání, vyšplhej na Petřínskou rozhlednu, projeď se na kole podél Vltavy, nebo si dej paddleboard a uvidíš Prahu z úplně jiné perspektivy.
- Český Krumlov: Půjč si kanoi a sjeď Vltavu! Pohled na zámek z vody je nezapomenutelný. Můžeš taky vyrazit na pěší túru do okolních lesů.
- Telč: Prozkoumej Telčskou renesanční náměstí pěšky, objev skryté uličky a vyraz na cyklovýlet po okolních rybnících.
- Kutná Hora: Kromě Chrámu svaté Barbory si nenech ujít prohlídku dolu, kde se těžilo stříbro. A co takhle zkusit geocaching v okolí?
Příroda:
- Jizerskohorské bučiny: Ideální pro turistiku a cykloturistiku! Objevuj skryté vodopády a vyhlídky. V zimě nezapomeň na běžky!
Kulturní krajina:
- Žatec a okolní chmelařská krajina: Půjč si kolo a projeď se po chmelnicích. Můžeš navštívit i muzeum chmele a dozvědět se více o jeho pěstování. Ochutnávka místního piva je pak nutnost!
Proč není Karlštejn v UNESCO?
Víš, s tím Karlštejnem a UNESCO je to trochu složitější. Oficiálně je pravda, že komise UNESCO ho odmítla zařadit do seznamu světového dědictví kvůli “nepůvodnímu stavu”.
Problém je v tom, že Karlštejn prošel v 19. století poměrně radikální puristickou rekonstrukcí. Tehdejší restaurátoři se snažili “očistit” hrad od pozdějších stavebních úprav a vrátit mu údajnou podobu z doby Karla IV. Výsledkem je sice impozantní stavba, ale s mnoha prvky, které s původním gotickým vzhledem nemají moc společného. Použili například hodně cihel a novogotických prvků.
Co si z toho odnést jako turista?
- Karlštejn je i přes to úžasné místo k návštěvě. Impozantní architektura, nádherné kaple a Svatováclavská koruna (její replika, samozřejmě) jsou zážitkem.
- Nenech se zmást dokonalým vzhledem. Při prohlídce si všímej rozdílů v materiálech a detailech. Pochopíš, co mám na mysli tou puristickou rekonstrukcí.
- Doporučuji prohlídku s průvodcem, který ti o historii hradu a jeho úpravách poví víc.
Alternativně, pokud tě zajímají hrady, které jsou v seznamu UNESCO, navštiv Český Krumlov, Kutnou Horu s chrámem sv. Barbory nebo Telč. Tam se zachovala autentičnost lépe.
Co je nehmotné kulturní dědictví?
Nehmotné kulturní dědictví, to je v podstatě duše kultury. Jde o všechno, co si lidé předávají z generace na generaci, a co nelze fyzicky uchopit. Představ si to jako bohatství, které se skrývá v jazycích, písních, divadelních představeních a v celém filozofickém a duchovním zázemí, kde se to všechno odehrává.
Když plánuješ cestu, třeba na nějaký trek nebo do hor, a chceš opravdu poznat danou zemi, nehmotné kulturní dědictví je klíč. Zjisti si něco o tradičních tancích, hudbě, legendách, které se v dané oblasti vyprávějí. Budeš pak lépe rozumět lidem, s nimiž se potkáš, a tvé zážitky budou mnohem hlubší.
Největším strážcem tohoto dědictví je UNESCO, Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Snaží se chránit a podporovat tyto projevy lidské tvořivosti po celém světě. Takže, pokud se chystáš na dobrodružství, nezapomeň se podívat, co má UNESCO v dané destinaci zapsáno na seznamu nehmotného kulturního dědictví. Bude to skvělé rozšíření tvých cestovatelských obzorů!
Co je FAO a čím se zabývá?
FAO, neboli Organizace OSN pro výživu a zemědělství, to je taková hlavní základna pro světové jídlo a farmy. Představ si, že když se vydáš na trek do hor a narazíš na vesnici, kde lidi nemají co jíst, tak FAO se snaží, aby se to nestávalo. Jsou to experti na to, jak zlepšit zemědělství, aby se urodilo víc, a jak pomoct lidem na venkově, aby měli lepší život. Nejde jim jen o to, aby se lidi najedli, ale i o to, aby se s jídlem a přírodou hospodařilo chytře a udržitelně. Takže když se kocháš krásou přírody, pamatuj, že FAO se snaží, aby i budoucí generace měly co obdivovat a jíst.
Čím se zabývá věštkyně?
Věštkyně, ať už si říká jakkoliv, je především postava zahalená tajemstvím a pověstmi o nadpřirozených schopnostech. Její doménou je předpovídání budoucnosti, ať už z hvězd, z karet, z koule nebo z čajových lístků – technika je v podstatě druhořadá. Klíčové je, že se pokouší nahlédnout za oponu času a odhalit osud, který čeká na jednotlivce nebo dokonce i celé národy.
Nejsem příznivcem klišé, ale nemůžu si odpustit zmínku o legendárním oraculu v Delfách, kde kněžka Pýthie, opojená výpary, pronášela věštby, které formovaly dějiny starověkého Řecka. Představte si, že vaše rozhodnutí o válce, sňatku nebo cestě na moře se řídí slovy ženy, jejíž mysl se vznáší v říši bohů! Věštkyně dokáže interpretovat sny, které jsou považovány za odraz podvědomí a bránu do světa symbolů. Odhalují vnitřní touhy, obavy a často i skryté pravdy.
Samotné věštění, tedy proces předpovídání budoucnosti prostřednictvím magických praktik, se liší kulturou od kultury. Někde se používá astrologie, jinde runy, čtení z dlaně nebo dokonce i pozorování letu ptáků. Ať už tomu věříte nebo ne, setkání s věštkyní je vždy dobrodružstvím, šancí nahlédnout do hlubin lidské psychiky a pocítit prchavý dotek tajemna. A to už samo o sobě stojí za to, ne?
Co je památka UNESCO?
Světové dědictví UNESCO! Ach, to je kapitola sama pro sebe! Jsou to, přátelé, poklady naší planety, vybrané samotnou Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu – UNESCO. Proč? Protože jsou jedinečné, neopakovatelné, prostě musíme je chránit pro budoucí generace.
Není to jen tak ledajaká věc. Představte si rozmanitost!
- Kulturní památky: Starobylé chrámy, majestátní katedrály, města, kde se zastavil čas… místa, kde historie ožívá.
- Přírodní památky: Hory tyčící se k nebi, jezera třpytící se v slunci, divoké národní parky plné života… zázraky stvořené přírodou.
Seznam světového dědictví je dynamický. Státy se neustále snaží přidat své klenoty. A pozor! Nejde jen o prestiž, ale i o závazek. Být na seznamu znamená souhlasit s přísnými pravidly ochrany. Je to velká zodpovědnost.
Co patří do Humanitnich věd?
Humanitní vědy? To je obrovský balík zajímavostí! Představ si to jako výlet do historie a kultury lidstva.
Podle Ministerstva školství ČR tam patří:
- Historické vědy a archeologie: Představ si procházku po Karlštejně a přemýšlení o tom, jak žili tehdejší lidé. Nebo exkurzi do muzea s vykopávkami – to je archeologie v praxi!
- Historie
- Archeologie
- Filologické vědy: To jsou cizí jazyky. Učíš se německy? Nebo španělsky? Skvělé! To je brána k novým kulturám a poznání.
- Cizí jazyky a kultury
- Filozofické vědy, etika a teologické vědy: Hluboké úvahy o smyslu života, co je správné a co ne. Možná tě to dovede k zajímavým diskusím.
- Systematická filozofie
- Vědy o kultuře a umění: Opera, divadlo, galerie… To všechno je kultura a umění. Pochopit jejich hloubku a význam je nesmírně obohacující.
- Teorie a dějiny kultury
Je to ohromný svět plný poznání a inspirace! A navíc, znalost humanitních věd ti pomůže lépe chápat svět kolem sebe a lidi v něm.
Co se stane když se dědicové nedohodnou?
Když se dědicové začnou handrkovat o majetek zesnulého, je to jako když se karavana ztratí v poušti – cesta se prodlouží a je plná úskalí. Místo poklidného dědického řízení nastupuje soud, což je podobné jako byste se chtěli dostat z Prahy do Říma přes Moskvu. Může to trvat roky, než soud rozsoudí, kdo má na co nárok. Vzpomínám si na případ z Káhiry, kde spor o starý dům trval přes deset let a nakonec z něj zbyly jen ruiny.
Děti, ty mají nárok na dědictví ze zákona vždy – to je pevné jako pyramidy v Gíze. Synovci a neteře už jsou v dědické linii dál, a pokud nejsou uvedeni v závěti, jejich šance na dědictví se rovná nalezení oázy v Sahaře. Proto je tak důležité mít jasnou závěť – to je jako mít mapu a kompas, když se vydáváte na dlouhou cestu. Vyhnete se mnoha problémům a ušetříte svým blízkým spoustu času a nervů. A pamatujte, soudní spor o dědictví je drahý – jako dovolená na Maledivách pro celou rodinu.
Co je to UIC?
Takže, co je to ten tajemný UIC? No, představte si to jako Mezinárodní železniční unii, nebo francouzsky Union Internationale des Chemins de fer, a anglicky International Union of Railways. Zkrátka globální společenství, které má pod palcem železnici. A to nejen tak ledajakou železnici, ale tu, která spojuje státy napříč celým světem.
Je to takový globální mozek železniční dopravy. Co všechno má na starosti?
- Koordinuje rozvoj železniční dopravy. Chce to inovace? UIC je u toho.
- Stará se o standardy. Víte, aby vlaky v různých zemích jezdily po stejných kolejích, a měly podobné parametry.
- Pomáhá s provozem. UIC usnadňuje komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými železničními společnostmi.
- Vytváří technické specifikace. V podstatě definuje, jak má vypadat moderní železnice.
A kde se to vlastně vzalo? UIC vznikla po druhé světové válce, v roce 1922, aby se pokusila sjednotit roztříštěný evropský systém železnic, a postupně se rozšířila na globální úroveň.
Takže, až se příště svezete vlakem, vzpomeňte si, že za tímto plynulým spojením, ať už v Evropě, nebo i dál, stojí právě UIC.
Čím se zabývá UNEP?
UNEP, neboli Program OSN pro životní prostředí, je klíčovým hráčem na globální scéně, když přijde řeč na ochranu naší planety. A co přesně dělá tato organizace, jejíž logo by se dalo spatřit na mnoha vzdálených místech světa?
V jádru je to koordinátor a katalyzátor. UNEP se stará o:
- Globální spolupráci: Usnadňuje spolupráci mezi vládami, vědci, podnikateli a dalšími subjekty, aby se společně mohly řešit problémy životního prostředí. Představte si to jako mezinárodní summit na ochranu deštných pralesů v Amazonii, kde UNEP hraje roli moderátora a experta zároveň.
- Environmentální programy OSN: Koordinuje a podporuje celou řadu programů OSN, které se zaměřují na konkrétní environmentální problémy, od boje proti znečištění oceánů až po ochranu ohrožených druhů.
- Sledování stavu životního prostředí: UNEP sbírá data a analyzuje stav naší planety. Představte si to jako detailní zprávu o zdraví Země, kde se sleduje kvalita ovzduší v Dillí, tání ledovců v Grónsku nebo ztráta biodiverzity v Borneu.
- Návrhy řešení: Navrhuje a doporučuje globální a regionální řešení. Jde o návrhy mezinárodních dohod, strategických plánů a konkrétních opatření, které se mohou implementovat na národní úrovni.
- Výzkum a výměna informací: Podporuje vědecký výzkum a usnadňuje výměnu informací mezi vědci, politiky a veřejností. Díky tomu se může například rychleji šířit povědomí o klimatických změnách a jejich dopadech.
Pro ilustraci: představte si UNEP, jak organizuje setkání v keňském Nairobi, kde sídlí, aby projednávali další kroky v boji proti plastovému znečištění. Vidím je, jak cestují po světě, od sledování stavu korálových útesů v Pacifiku až po podporu projektů obnovitelných zdrojů energie v Africe. Je to organizace, která se pohybuje na křižovatce vědy, politiky a praktické ochrany životního prostředí, a to je důvod, proč je tak důležitá.
Čím se zabývá organizace Unhcr?
UNHCR, neboli Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, vznikl po druhé světové válce, konkrétně 14. prosince 1950. Představte si to jako mezinárodní cestovní kancelář, ale ne pro dovolenkáře, nýbrž pro ty, kteří museli opustit své domovy z důvodu války, pronásledování nebo násilí.
Jejich cílem je poskytnout těmto lidem ochranu a pomoc. To zahrnuje zajištění základních potřeb, jako je jídlo, přístřeší a lékařská péče, ale také ochranu práv uprchlíků a hledání dlouhodobých řešení, jako je návrat do vlasti, integrace do hostitelské země nebo přesídlení do jiné země.
Zajímavostí je, že UNHCR získal Nobelovu cenu míru dvakrát – v roce 1954 a 1981, což jen dokazuje důležitost jejich práce a její vliv na globální stabilitu.
