Když se zima zakousne do krajiny, je to pro zvěř často náročné období. Přírodní zdroje potravy bývají pod sněhem a ledem nedostupné. Z mých cest a zkušeností vím, že jim můžeme pomoct, ale je klíčové vědět, co a jak správně podávat, abychom více neškodili než pomáhali.
Základem správného zimního přikrmování jsou v podstatě dva druhy krmiv, která doplňují chybějící živiny:
Semena a plody stromů: Patří sem žaludy, kaštany, bukvice. Tohle je pro zvířata skvělý zdroj energie a stavebních látek, které potřebují pro přežití v mrazech a udržení kondice. Semena je ideální podávat těsně před začátkem zimy nebo v jejím raném stádiu. Pomáhají zvěři vytvořit si potřebné tukové zásoby na nejhorší mrazy.
Dužnatá krmiva: Jsou to především jablka, hrušky, mrkev, jeřabiny, brambory (ne syrové ve velkém množství), krmná řepa nebo siláž. Tato krmiva slouží hlavně jako zdroj vitamínů a tekutin, což je v zimě stejně důležité, když je vše zmrzlé a suché. Je důležité, aby nebyly nahnilé nebo silně přemrzlé.
A teď pár důležitých praktických rad z praxe, které často ví jen ti, co se přikrmování věnují:
Nikdy nedávejte pečivo! Chléb, rohlíky, cokoliv pečeného – to je pro zvěř nevhodné a může jim způsobit vážné zažívací potíže až smrt. Stejně tak zbytky lidského, soleného nebo kořeněného jídla.
Krmte na určených místech, jako jsou krmelce nebo zásypy. Volné krmení kdekoliv v přírodě může zvěř lákat k silnicím nebo ji nepřirozeně shlukovat.
Pravidelnost je důležitější než množství. Zvířata si na zdroj potravy zvyknou a spoléhají na něj. Lepší je dávat menší množství pravidelně než jednou hodně.
Pomoc zvěři v zimě je krásné gesto, které vyžaduje znalosti a zodpovědnost. Správné krmení jim může skutečně zachránit život.
Jak pogratulovat myslivci?
Při setkání s českými myslivci je klíčové znát jejich tradiční pozdravy. Nejde jen o pouhou zdvořilost, ale o hluboce zakořeněné přání úspěchu a projev úcty k přírodě a mysliveckému řemeslu, což jsem ostatně pozoroval i v jiných koutech světa u společenství spjatých s přírodou.
Nejčastější pozdravy jsou:
- Lovu zdar! – Toto je běžný pozdrav, který se používá při setkání v honitbě nebo na loveckých akcích. Doslova znamená přání úspěchu při lovu.
- Myslivosti zdar! – Tento pozdrav má širší význam. Používá se spíše při slavnostnějších příležitostech a vztahuje se k celému mysliveckému hospodaření, péči o zvěř, les a k myslivosti jako takové.
Správná odpověď na oba tyto pozdravy, vyjadřující sounáležitost a opětování přání, je buď jejich zopakování, nebo jednodušejší a častá varianta:
Zdar!
Zvládnutí těchto jednoduchých frází otevírá dveře k pochopení české myslivecké kultury. Kdo by se chtěl ponořit ještě hlouběji do specifik a tajů myslivecké mluvy a zvyků, najde cenného průvodce například v publikacích jako je “Myslivecká mluva”.
Co dát ptákům v zimě?
Zimní krmení ptáků není jen o dobré vůli, ale o správném výběru toho, co nabídnete našim opeřeným přátelům.
Základem by měla být kvalitní slunečnice, ideálně černá s vyšším obsahem tuku, doplněná o drobná semínka jako mák, len, proso, řepka, či klasická zrna pšenice a loupaný oves. Nezapomínejme na nesolené drcené ořechy – skvělá energie!
Pro sýkorky, brhlíky a strakapoudy je neocenitelným zdrojem energie nesolený hovězí lůj. Poskytuje tolik potřebnou energii v mrazivých dnech a lze jej nabídnout čistý nebo smíchaný se semínky v lojové kouli (bez síťky!).
Ovocné hody si nejvíce užijí kosi, kvíčaly a brkoslavi. Pro ně jsou ideální čerstvá nebo sušená jablka a plody jeřabin. Rozvěšené na větvích poblíž krmítka se stanou lákavým cílem.
A co rozhodně NE?
Vyhněte se všemu slanému, kořeněnému a sladkému – tyto potraviny jsou pro ptáky toxické a poškozují jejich trávicí systém. Pečivo a chléb jsou tabu – v krmítku rychle plesniví a kvasí, což vede k vážným zdravotním problémům. Také se nedoporučují vařené zbytky z kuchyně, pokud se nejedná o čistý nesolený tuk – často obsahují nevhodné přísady.
V zimě nezapomínejte ani na vodu. Mělká miska s čerstvou, nezmrzlou vodou může ptákům zachránit život.
Proč se střílí lišky?
Když putuješ krajinou, často narazíš na stopy zvěře nebo se o ní bavíš s místními. Lov lišek, o kterém uslyšíš, není jen tak pro zábavu. Je to součást péče o přírodu a zvěř, kterou si jako turista užíváš. Hlavní důvod je ochrana před šířením nemocí mezi volně žijícími zvířaty. Lovci tím, že odstraňují starší nebo potenciálně nemocné kusy, pomáhají udržovat celou liščí populaci zdravější a brání přenosu patogenů, které by mohly ohrozit i jinou zvěř v oblasti, třeba srnčí nebo zajíce, ale dříve i vzteklinu, která byla velkým problémem.
Druhá důležitá věc, kterou si všimneš při procházkách po polích a lesích, je, že lišky jsou důležití lovci hlodavců, jako jsou hraboši a myši. Jejich přítomnost, a regulace jejich počtů lovem, pomáhá udržovat rovnováhu v počtech těchto drobných savců. Kdyby se hraboši přemnožili, způsobili by nedozírné škody na zemědělských plodinách a vegetaci v krajině. Lov lišek je tak i o ochraně té krásné, obdělávané nebo zalesněné krajiny, kterou jako turista vnímáš a kvůli které sem jezdíš.
Kdy se střílí srnci?
Jako milovník pobytu v přírodě je dobré mít přehled o tom, co se v lesích a na loukách děje. Co se týče lovu, srnec obecný, kterého často potkáš, se střílí od 1. května do 30. září.
Další zvěř, na kterou narazíš a která má svá lovecká období:
- Srna (samice srnce): 1. srpna – 31. prosince
- Srnčí zvěř do dvou let věku: celoročně
- Daněk skvrnitý (samec): 1. července – 31. ledna
Při toulkách je fajn pamatovat na tato období, zvlášť za svítání a za soumraku. Červenec a srpen je třeba pro srnce období říje, kdy jsou aktivnější a můžeš je lépe pozorovat (s respektem a z dálky!), ale je to i čas jejich lovu. Buď v přírodě pozorný a bezpečný!
Kolik stojí lov jelena?
Kolik tedy stojí lov jelena? Cena se odvíjí hlavně od kvality trofeje, měřené mezinárodním systémem bodů CIC (Conseil International de la Chasse et de la Conservation de la Faune).
Nejžádanější, a často i dražší, je lov v čase říje, kdy jsou jeleni nejaktivnější, vydávají charakteristické troubení a zážitek z lovu v nádherné podzimní přírodě je nejintenzivnější.
Základní cena za odstřel jelena s trofejí do 185 bodů CIC se pohybuje přibližně kolem 76 300 Kč. Za trofeje od 185,01 do 190 bodů zaplatíte kolem 81 300 Kč.
U výjimečně silných trofejí, přesahujících 190 bodů CIC, se cena nejedná o fixní částku, ale počítá se za každý další bod, který přesáhne určitou referenční hodnotu. Například za body od 190,01 do 200 se k základní sazbě připočítává zhruba 7 000 Kč za bod, a za body od 200,01 do 210 a výše dokonce kolem 8 000 Kč za každý bod navíc. Lovec tedy platí za každý “extra” bod kvality trofeje.
Je naprosto klíčové vědět, že tento poplatek pokrývá obvykle pouze odstřel a trofej samotnou (lovecký poplatek). K celkovým nákladům na loveckou výpravu je nutné připočíst další nezbytné položky, jako je lovecké povolení a pojištění, doprovod zkušeného profesionálního průvodce (což je u velkých trofejí standardem, ne-li povinností), ubytování, dopravu v revíru, prvotní úpravu trofeje v terénu a případnou preparaci trofeje (např. lebky) či její dopravu domů.
Ceny se mohou samozřejmě výrazně lišit v závislosti na konkrétním revíru (státní lesy, soukromý revír), jeho prestiži a reputaci, stejně jako na kvalitě a síle populace zvěře v dané oblasti. Stejný druh lovu má navíc odlišné cenové hladiny v různých zemích světa, od Karpat po Skotskou vysočinu či Nový Zéland – tyto uvedené sazby jsou typické pro konkrétní nabídku či region.
Lov jelena v říji tak není jen o ceně za trofej, ale o komplexním zážitku, jehož náklady reflektují nejen trofejovou hodnotu, ale i organizaci lovu a servis spojený s touto nezapomenutelnou loveckou událostí.
Čím střílí myslivci?
Takže jak to je s těmi zbraněmi u myslivců? Z mého pohledu cestovatele a pozorovatele přírody je to fascinující téma, které úzce souvisí s krajinou, ve které se pohybujeme. Není to jen tak vzít pušku a jít.
Základem je, že se loví jen to, co je povoleno zákonem o myslivosti. A co je klíčové – jen dobře rozpoznaná zvěř. Žádné střílení na neidentifikovaný cíl, což dává naprostý smysl z hlediska bezpečnosti i ochrany přírody, kterou jako cestovatel oceňuji.
Sama jsem viděla, jak důležité je, aby zbraň “sedla”. Představte si to jako třeba batoh – musí vám sedět na těle, jinak je to utrpení. U zbraně je to podobné, ale mnohem kritičtější pro přesnost a bezpečnost. Zvlášť v chladnějších měsících, kdy má myslivec na sobě spoustu vrstev oblečení, musí zbraň perfektně sedět v rameni.
U kulových zbraní, které se používají na větší zvěř nebo delší vzdálenosti, je naprosto nezbytné, aby byly vhodně nastřelené. To znamená, že střela musí dopadat přesně tam, kam míříte na určitou vzdálenost. Bez toho je lov neetický a nebezpečný.
A pak je tu munice. To je asi nejpodstatnější pro pochopení, že nejde jen o jednu “nábojnici”.
- Náboj, ráže a druh střely (nebo broku) musí přesně odpovídat druhu zvěře.
- Na drobnou zvěř (třeba pernatou) se používají brokovnice a brokové náboje s malými kuličkami (broky).
- Na větší zvěř (jako jsou srnci, jeleni, divočáci) se používají kulovnice a kulové náboje.
- Volba ráže a typu střely závisí na velikosti a odolnosti zvěře, aby byl zásah co nejúčinnější a zvíře netrpělo. Je to o odpovědnosti k přírodě.
Takže když potkáte myslivce v lese nebo na poli, vězte, že nástroje, které používají, jsou vybrané s velkou pečlivostí a v souladu s mnoha pravidly. Je to součást jejich řemesla a vztahu ke krajině, kterou obývají.
Kolik stojí povolenka k lovu zvěře?
Ty částky, 10 nebo 15 tisíc korun, o kterých se mluví, nejsou jen tak za kus papíru. To je spíš roční poplatek nebo dohoda v rámci nějaké konkrétní honitby nebo mysliveckého spolku.
Tenhle poplatek často zahrnuje i závazek ulovit určitý minimální počet kusů spárkaté zvěře, třeba 5 nebo 10 za rok, což jsou hlavně jeleni, srnci nebo divoká prasata. Dražší varianta obvykle umožňuje lovit více druhů.
Hlavní háček pro turistu je, že k tomu potřebuješ platný český lovecký lístek, což pro cizince vyžaduje doložení kvalifikace a často i složení zkoušek. Není to zkrátka něco, co si jako běžný návštěvník koupíš na počkání.
Kde koupit povolenku k lovu?
Cesta k získání rybářské povolenky v České republice, která je nezbytná pro legální lov na stanovených revírech, se odvíjí od několika klíčových bodů, s nimiž se můžete setkat i při objevování rybářských kultur jinde ve světě, byť s místními specifiky.
Základem je nejprve vlastnit platný rybářský lístek, který prokazuje vaši způsobilost k výkonu rybářského práva. Ten získáte na obecním úřadě s rozšířenou působností po úspěšném složení zkoušky nebo prokázání kvalifikace.
S platným rybářským lístkem v ruce se pak vydáte pro samotnou povolenku k lovu. Hlavním a nejčastějším místem, kde se povolenky vydávají, jsou místní organizace Českého rybářského svazu (ČRS) nebo Moravského rybářského svazu (MRS). Zde, často v klubovnách či kancelářích, které bývají centrem lokálního rybářského dění, si můžete zakoupit povolenku na konkrétní revír (místní povolenka) nebo na širší území.
Další možností je obrátit se přímo na územní svazy ČRS/MRS. Ty vydávají především územní povolenky, které platí na všech revírech daného územního svazu, a také celorepublikové povolenky, umožňující lov na většině revírů po celé republice.
Některé organizace nebo soukromé subjekty mají zřízeny specializované výdejny povolenek. Tyto body slouží primárně k rychlému prodeji povolenek a bývají umístěny strategicky, například v rybářských prodejnách.
Při nákupu povolenky vždy předložíte svůj rybářský lístek a uhradíte příslušný poplatek, jehož výše se liší podle typu povolenky (roční, měsíční, týdenní, denní) a její územní platnosti (místní, územní, celorepubliková).
Získání povolenky je tak spíše administrativním krokem, který otevírá bránu k zážitkům u české vody, ať už se jedná o klidné rybníky nebo proudící řeky.
Kolik stojí rybářský lístek na 30 dní?
Ptáš se na cenu rybářského lístku na 30 dní? Jasně, to je pro cestovatele docela častá volba, když chceš zkusit štěstí u českých vod. Cena je pevně daná a příjemně jednoduchá: stojí 200,- Kč.
A co je zajímavé a trochu neobvyklé oproti delším lístkům, tato cena platí stejně pro dospělé i pro osoby mladší 15 let. Žádný rozdíl v ceně tady nehledejte.
Ale teď ten klíčový cestovatelský tip, na který si dej pozor: Tenhle rybářský lístek je sice nutnost, ale sám o sobě ti k lovu nestačí! Je to jen takové “státní povolení” k vykonávání rybářského práva obecně. Abys mohl/a jít reálně k vodě a nahodit, potřebuješ k němu ještě povolenku k lovu ryb pro konkrétní rybářský revír nebo svazové vody. Lístek dostaneš na úřadě, povolenku většinou od rybářského svazu nebo majitele revíru – a ceny povolenek se dost liší podle místa a doby platnosti.
Jen pro informaci k dalším délkám platnosti, kdybys to zvažoval/a do budoucna: Lístek na 3 roky stojí pro dospělé 200,- Kč a pro mladší 15 let 100,- Kč. Na 10 let je to 500,- Kč pro dospělé a 250,- Kč pro mladší 15 let. A na dobu neurčitou, což je pro opravdové fajnšmekry, vyjde na 1.000,- Kč pro dospělé a 500,- Kč pro mladší 15 let.
Takže si pamatuj: rybářský lístek (od úřadu) + povolenka (od svazu/majitele vody) = můžeš chytat. Bez povolenky se ani s platným lístkem k vodě nevydávej.
Jak pomoci zvířatům v zimě?
Při zimních toulkách přírodou si můžeme všimnout, jak důležité jsou pro zvířata úkryty před chladem a sněhem. Hromady spadaného listí, větví a kamenů, které najdeme podél stezek, v lesích nebo parcích, nejsou jen nepořádek – představují zásadní zimoviště pro ježky, hmyz a další drobné tvory.
Útočiště nabízejí také husté keře a neposekané trvalkové záhony. Přírodními skrýšemi jsou rovněž skalní štěrbiny, dutiny ve starých stromech nebo kamenné zídky, kde se rády schovávají třeba ještěrky nebo čmeláci. Ponechání takových přirozených prvků v krajině je jedním z nejlepších způsobů, jak zvířatům pomoci přežít zimu.
Zodpovědným chováním v přírodě a podporou těchto přirozených úkrytů přispíváme k přežití zvířat a udržení biodiverzity, což nám pak umožňuje v budoucnu pozorovat bohatší život při našich výletech.
Kde udělat rybářské zkoušky?
Rybářské zkoušky nezbytné pro získání rybářského lístku organizují nejčastěji Místní organizace (MO) Českého rybářského svazu (ČRS) nebo Moravského rybářského svazu (MRS). Jsou to ty hlavní body, na které se musíš zaměřit.
Jako cestovatel je nejlepší si najít MO v oblasti, kde chceš primárně chytat. Informace o termínech zkoušek a kontakty najdeš většinou na webech jednotlivých svazů nebo přímo konkrétních MO. Obvykle ti poskytnou i materiály k prostudování.
Samotná zkouška bývá ve formě testu z okruhů otázek (biologie ryb, právní předpisy, rybolovné techniky). Někdy se přidává i poznávačka ryb nebo ústní část.
Co je důležité vědět jako rybář na cestách:
- Úspěšně složená zkouška je jen první krok k získání rybářského lístku, který ti následně vydají na obecním úřadě obce s rozšířenou působností.
- Bez platného rybářského lístku a následně zakoupené povolenky k rybolovu (na konkrétní revír) nesmíš v ČR legálně chytat.
- Pro turisty je skvělé, že existují rybářské lístky s omezenou platností, třeba jen na 3 měsíce nebo 1 rok, což je mnohem praktičtější než standardní lístek na 10 let.
Proč myslivci připíjí levou rukou?
Na svých cestách jsem se mnohokrát setkal s tímto zajímavým loveckým zvykem a slyšel o něm různé výklady. Jedním z nejčastějších je ten pragmatický: Lovci na koních či s loveckými psy potřebovali mít silnější, tedy obvykle pravou ruku volnou pro držení otěží či vodítka. Připíjet na úspěch honu, na zvěř nebo na zdraví druhů tak zbývalo jedině rukou levou.
Ovšem slyšel jsem i o hlubším, symbolickém významu, který tradice často ukrývají. Levá strana těla, ta blíže k srdci, bývala spojována s upřímností, pravdivostí a skutečnými city. Přípitek levou rukou tak mohl být vnímán jako gesto vycházející přímo od srdce, ryzí a nefalšované přání zdaru.
Je to fascinující příklad toho, jak se v dávných zvycích snoubí praktická potřeba s bohatou symbolikou, jež provází lovecký život, který jsem měl tu čest na mnoha místech poznat.
Kolik kilo váží jelen?
Jako turista, co už pár jelenů evropských v přírodě potkal, můžu potvrdit, že jsou to opravdu mohutná zvířata.
- Ti s těmi krásnými parohy, tedy samci, můžou vážit klidně od 160 až do 240 kilogramů. Jsou to pořádní cvalíci!
- Samice jsou sice menší, ale taky žádní drobečci. Jejich hmotnost se pohybuje spíš mezi 120 a 170 kg.
Když je chcete vidět, chce to trpělivost a trochu štěstí. Největší šance je za šera, brzy ráno nebo k večeru. Potkáte je hlavně ve větších lesních komplexech, třeba v horách nebo národních parcích.
A taková zajímavost pro turisty: na podzim, když je říje, uslyšíte jejich troubení lesem. Je to nezapomenutelný zážitek, ale v tu dobu je třeba se k nim nepřibližovat, samci jsou hodně aktivní a teritoriální.
Čím přikrmovat zvěř?
Z mých četných výprav do divočiny vím, že zvěř ocení pestrou nabídku, ale je nutné vybírat s rozvahou. Mezi běžné vhodné krmivo patří například:
- Brambory
- Krmná řepa
- Jablka a hrušky (pozor na nezralé či shnilé)
- Jeřabiny
- Siláž (pouze v omezeném množství a správně připravená)
Avšak při toulkách přírodou jsem zjistil, že nejvíce se cení zdroje, které jsou pro zvěř přirozené a nutričně bohaté, zvláště v náročných obdobích. Tyto položky jsou často označovány jako nejžádanější:
- Kvalitní seno – Nenahraditelný základ zimního přikrmování.
- Kaštany a žaludy – Skvělý, přírodou nabízený zdroj energie.
- Dužnaté krmivo jako mrkev či řepa.
- A nesmíme zapomenout na jablka, která jsou oblíbená širokou škálou zvěře.
Vždy pamatujte, že krmivo musí být čerstvé, nezávadné a podávané na vhodném místě, aby přikrmování skutečně pomohlo a zvěři neublížilo.
Jak připravit kočku na zimu?
Jako zkušení cestovatelé víme, že i příroda má svá pravidla. Zdravá kočka, zvyklá na venkovní život, je jako ostřílený trekker – dokáže se s chladem srovnat bez větších problémů, má skvělé přirozené mechanismy.
Přesto je absolutní základ zajistit jí bezpečný a chráněný úkryt. Je to její základní tábor, kam se může stáhnout před nepohodou, ostrým větrem a mokrem. Nepodceňujte to, je to otázka bezpečí.
Ať už jde o kočičí domek, boudu, nebo jen vyhrazené místo v garáži či stodole, musí být tento úkryt izolován od chladu stoupajícího od země. Studená zem dokáže prohladit i nejodolnějšího dobrodruha a vést k podchlazení. Proto je nezbytné, aby byl úkryt, pokud se nenachází přímo v teplé budově, vyvýšený a dobře chráněný odspodu pevnou podložkou nebo izolací. Myslete na to jako na volbu dobrého místa pro stan.
Jak získat povolenku k lovu zvěře?
Než se vůbec dostanete k možnosti získat povolenku k lovu zvěře, pamatujte si, že základním kamenem je platný
lovecký lístek. Bez něj se dál nepohnete. Získání loveckého lístku obvykle zahrnuje úspěšné složení myslivecké zkoušky, prokázání bezúhonnosti a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu práva myslivosti. Toto je vaše obecné povolení k lovu jako takovému, ale nestačí samo o sobě pro lov v konkrétní honitbě.
Konkrétní
povolenku k lovu zvěře, která vás opravňuje k lovu v určité honitbě v daném čase a na daný druh zvěře (nebo její část), vydává a podepisuje vždy
uživatel honitby. To je typicky myslivecké sdružení spravující danou oblast nebo vlastník pozemků. Povolenky se vydávají na
specifických tiskopisech, které si uživatel honitby opatří. Není to tedy univerzální dokument, ale povolení šité na míru pro konkrétní místo a situaci.
Když už se vydáte na lov s povolenkou v kapse, mějte ji spolu s
loveckým lístkem a dokladem o pojištění vždy připravenou. Jste povinni tyto dokumenty předložit na požádání
orgánům policie, orgánům státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři (osoba zodpovědná za myslivecké hospodaření v honitbě) a
myslivecké stráži (osoba pověřená ochranou honitby) příslušné honitby. Berte to jako standardní kontrolu zajišťující dodržování pravidel a udržitelný lov.
