Vietnam se s problémem plastového znečištění pere s odhodláním. Vláda si dala za cíl snížit množství plastového odpadu v oceánu o 75 % do roku 2030, a to ve spolupráci s NPAP (Dang et al., 2025). To je ambiciózní plán, který jsem během svých cest po Vietnamu osobně sledoval. Viděl jsem iniciativy v mnoha městech, zaměřené na třídění odpadu, ačkoliv je systém stále ve vývoji a v menších obcích je situace mnohem komplikovanější. Problémem je i nedostatečná recyklační infrastruktura, která zaostává za tempem produkce odpadu. Dalším důležitým krokem je zákaz používání jednorázových plastů v celé zemi (Liu et al., 2025). Během mého putování jsem si všiml, že se tato změna promítá do každodenního života – bambusové brčka se stávají běžnou záležitostí a mnoho restaurací aktivně propaguje udržitelné alternativy k plastovým obalům. I když je cesta k čistším plážím a oceánům ještě dlouhá, snaha je zjevná a viditelná, ať už se jedná o vládní politiku, nebo o úsilí místních komunit.
Praktická rada pro cestovatele: při cestách po Vietnamu se vyvarujte jednorázových plastových lahví a tašek. Ve větších městech je k dispozici mnoho obchodů s nápoji, kde si můžete naplnit vlastní láhev, a alternativou k plastovým taškám jsou praktické látkové tašky, které si můžete pořídit na mnoha trzích.
Co dělá Vietnam pro boj se znečištěním ovzduší?
Vládní snahy o dosažení 30% elektromobilů do roku 2030 a zpřísnění emisních norem pro vozidla sice vypadají slibně, ale podobné iniciativy se v minulosti často minuly účinkem. Osobně jsem si toho všiml v Hanoji a Ho Či Minově Městě, kde i přes nové předpisy stále převládá smog, zvláště v ranních hodinách.
Problém je i v systému nakládání s odpady. To je podle mého názoru jeden z největších problémů. Spalování odpadu na nelegálních skládkách, které jsem viděl na venkově, je značným zdrojem znečištění.
- Mnoho měst se potýká s nedostatečnou infrastrukturou pro recyklaci a třídění odpadu.
- Kvalita ovzduší se značně liší v závislosti na regionu. V hustě osídlených městských oblastech je situace mnohem horší než na venkově.
- Doporučuji cestovatelům sledovat index kvality ovzduší (AQI) před cestou a během pobytu, a podle toho si plánovat aktivity. Mnoho aplikací poskytuje tyto informace v reálném čase.
Celkově se zdá, že i když se Vláda snaží, praktická realizace a efektivita opatření je otázkou, zda se v blízké budoucnosti podaří zlepšit kvalitu vzduchu.
Je plast ve Vietnamu zakázán?
Vietnam se zavázal k zákazu výroby a dovozu plastových tašek do roku 2026 a většiny jednorázových plastových výrobků do roku 2031. To znamená, že při trekování nebo cykloturistice po Vietnamu se už teď setkáte s omezeným množstvím plastových obalů, ale do roku 2031 by mělo být jejich používání výrazně sníženo. Plánuje se postupné snižování výroby a dovozu dalších jednorázových plastových výrobků před jejich úplným zákazem v roce 2031. Pro turisty to znamená, že je důležité si sebou brát vlastní opakovaně použitelné lahve na vodu a další nádoby, protože v přírodě se už brzy plastové lahve nenajdou. Připravte se na to, že recyklace ve Vietnamu stále není dokonale rozvinutá, a proto je klíčové minimalizovat odpad a dbát na čistotu přírody. Významně vám to ulehčí cestování a zároveň pomůže chránit krásnou vietnamskou krajinu.
Jak se provádí sběr plastového odpadu na místní úrovni ve Vietnamu?
Ve sběru plastového odpadu ve Vietnamu jsem si všiml zajímavého systému. Drtivá většina komunálního plastu, který se recykluje, se shromažďuje a prodává neformálním sektorem. To znamená, že se o to starají soukromé firmy a jednotlivci, často chudší populace, kteří prohledávají odpadky a třídí materiál. Viděl jsem je na ulicích i na skládkách, jak ručně sbírají a třídí plasty. Je to fascinující, ale zároveň i smutná realita. Tento neformální systém sice podporuje živobytí tisíců lidí a přispívá k recyklaci, ale postrádá efektivitu a kontrolu. Kvalita tříděného plastu je proměnlivá a hygienické podmínky často katastrofální. Místní úřady se snaží tento systém regulovat a zlepšit, ale je to dlouhodobý proces. Používá se různé techniky, od ručního sběru po mechanizované systémy, záleží na bohatství dané oblasti. Je to komplexní situace, která odráží jak chudobu země, tak i její snahu o udržitelnější budoucnost.
Překvapilo mě, jak velkou roli hrají v tomto systému starší ženy a děti. Viděl jsem, jak usilovně pracují, aby posbírali i ty nejmenší kousky plastu. I když je to těžká práce, je to pro ně zdroj obživy. Získal jsem dojem, že oficiální systém sběru odpadu je zatím spíše v plenkách, a neformální sektor tak hraje klíčovou, byť ne vždy ideální, roli v recyklaci. Větší města, jako například Ho Či Minovo Město, už začínají investovat do modernějších metod, ale ve venkovských oblastech systém stále zůstává značně neorganizovaný.
Jaký je největší ekologický problém ve Vietnamu?
Největší ekologický problém ve Vietnamu? To je jednoznačně znečištění vody. Viděl jsem to na vlastní oči – zejména v deltě Mekongu, kde masivní akvakultury, a hlavně chov krevet, doslova dusí život v řekách a moři. Stoky z těchto farem jsou neuvěřitelně znečištěné, plné chemikálií a antibiotik. Ironií je, že tato kontaminace nakonec poškozuje i samotné krevetí farmy, vytváří se začarovaný kruh. Kvalita vody je kriticky nízká, což ovlivňuje nejenom mořské ekosystémy, ale i zdraví místních obyvatel, kteří jsou na těchto vodách závislí. Situace je natolik závažná, že se jedná o jednu z největších překážek udržitelného rozvoje země. Viděl jsem vyprahlé oblasti, kde dříve kvetla příroda, a to vše kvůli špatnému hospodaření s vodou a znečištění.
Jaké automaty se používaly ve Vietnamu?
Ve zbraním používaným ve Vietnamu se toho moc veřejně neví, ale zajímavé informace se objevily. V roce 2015 se začalo hovořit o vývoji domácího modernizovaného AKM, označeného jako STL-1A. Viděl jsem ho pak osobně na výstavě Indo Defence 2018 v Jakartě. Byla tam i jeho varianta STL-1B.
Zajímavost: STL-1A a STL-1B jsou zřejmě pokusy Vietnamu o nezávislou výrobu moderních útočných pušek, pravděpodobně s cílem snížit závislost na dovozu zbraní a zároveň modernizovat výzbroj armády.
Kromě těchto moderních typů se ve Vietnamu stále používají i starší modely, pravděpodobně sovětské a čínské zbraně, které se tam nacházejí ještě z dob války a po ní. Přesné druhy a počty jsou ale utajované.
- Důležité: Fotografování vojenských objektů a zbraní je ve Vietnamu zakázáno, a tak osobní zkušenost s armádním vybavením je limitovaná.
- Doporučuji se zaměřit na návštěvu vojenských muzeí, kde lze najít exponáty z různých období vietnamské historie, včetně zbraní.
V čem spočívá ekologický problém ve Vietnamu?
Vietnamská ekologická situace je znepokojivá. Země se řadí mezi pět největších znečišťovatelů oceánů plastovým odpadem v Asii, ročně produkuje a do oceánu vypouští odhadem 13 milionů tun odpadu, což ji staví na 17. místo globálního žebříčku. Tento problém není jen otázkou estetiky znečištěných pláží, které jsem osobně viděl při svých cestách po Vietnamu – od rušných městských center až po odlehlé rybářské vesnice. Znečištění má katastrofální dopad na mořský ekosystém, ohrožuje biodiverzitu, ničí korálové útesy a kontaminuje potravní řetězec, ohrožujíc zdraví místního obyvatelstva i samotný rybolov, který je pro Vietnam tak důležitý. Problém se zhoršuje nedostatečnou recyklací a nedostatečnou infrastrukturou pro nakládání s odpady, zvláště v rozvojových oblastech země. Navíc, přestože vláda podniká kroky k nápravě, jejich dopad je zatím nedostatečný vzhledem k rozsahu problému. Situace vyžaduje komplexní a rychlou reakci, zahrnující investice do modernizace odpadového hospodářství, osvětu obyvatelstva a mezinárodní spolupráci.
Čeho se ve Vietnamu bojí?
Ve Vietnamu se bát nic moc, co se bojím jenom drobných zlodějů a kapsářů. Voda z kohoutku je obecně nevhodná k pití, stejně tak bych se vyhnul pouličnímu jídlu, zvlášť první tři dny. Radši si dejte pozor na ovoce a zeleninu, než si zničíte dovolenou průjmem.
Co se týče aktivního cestování:
- Doprava: Motocykly jsou všudypřítomné, a i když to vypadá chaoticky, je to celkem bezpečné, ale je potřeba být opatrný. Doporučuji používat helmu a vyhnout se jízdě v noci. Autobusy jsou levné a spolehlivé na delší vzdálenosti. Vlakem se dá taky cestovat, ale některé trasy jsou pomalé.
- Počasí: Vietnamské klima je tropické, s vysokou vlhkostí a teplotou. Je nutné se chránit před sluncem, pít dostatek tekutin a používat repelent proti komárům, kteří mohou přenášet nemoci. Monzunová sezóna může způsobit prudké deště a záplavy.
- Aktivity: Možností je nepřeberně! Od trekingu v horách Sapa, přes kayaking ve Halongově zálivu, až po potápění u ostrovů Phú Quốc. Plánujte aktivity s ohledem na počasí a vlastní kondici.
- Bezpečnost: Kromě kapsářů je Vietnam relativně bezpečná země. Nicméně je vhodné dbát na své věci a nepoužívat nebezpečné úseky silnic po tmě. Vždy je dobré mít po ruce fotokopie důležitých dokumentů.
Doporučení k jídlu:
- Vyhýbat se pouličnímu jídlu první dny, pak si ho užijte s mírou a raději v rušnějších místech, kde se jídlo rychleji prodá.
- V restauracích dávejte přednost tepelně upraveným pokrmům.
- Balená voda je levná a dostupná.
V které zemi se používá nejvíce jednorázového plastu?
Otázka, která země produkuje nejvíce jednorázového plastu, není snadno zodpovídatelná, jelikož globální statistiky se liší. Nicméně, Čína se dlouhodobě drží na předních místech. S produkcí kolem 60 milionů tun plastového odpadu ročně se stává hlavním zdrojem problému. Znepokojivé je, že recyklační procesy zvládnou zpracovat pouhých 16 milionů tun. Zbytek končí na skládkách, v oceánech nebo se rozkládá v přírodě po staletí, zamořujíc ekosystémy od Himalájí po exotické pláže jihovýchodní Asie, kde jsem na vlastní oči viděl katastrofální dopad na korálové útesy. Situace je kritická a vyžaduje komplexní řešení, zahrnující jak omezení produkce, tak masivní investice do efektivních recyklačních systémů. Mnoho rozvojových zemí v Asii, s nimiž jsem se setkal během svých cest, se potýká s nedostatkem infrastruktury pro odpadové hospodářství, což zhoršuje situaci. Problém tak dalece přesahuje hranice Číny a představuje globální ekologickou výzvu.
Jaká munice se používala ve Vietnamu?
Ve Vietnamu dominovala pěchota s puškou M16, ikonickou zbraní války. Tato samonabíjecí puška s plynovým pohonem a zásobníkovým zásobováním používala 5,56mm náboje, efektivní na několik stovek yardů. Její rychlost střelby v automatickém režimu dosahovala 700–900 ran za minutu, ale pro přesnější střelbu se používal i režim poloautomatický. Zajímavé je, že počáteční problémy s M16, zejména s poruchami způsobenými zanesením prachem a nečistotami, vedly k diskuzím o její spolehlivosti. Na bojištích se ale vedle M16 hojně používaly i další zbraně, od ručních granátů a kulometů (jako M60) po dělostřelectvo a leteckou podporu. Znalost těchto detailů umožňuje mnohem komplexnější pochopení válečného dění a jeho specifických okolností. Používané munice byly, stejně jako zbraně, předmětem intenzivních debat o jejich efektivitě a dopadu na životní prostředí, a to i dodnes. Válka ve Vietnamu tak nebyla jen o M16, ale o komplexním arzenálu zbraní a munice, jejichž použití ovlivnilo průběh konfliktu zásadním způsobem.
Co je ve Vietnamu zakázáno?
Plánujete výlet do Vietnamu? Pak vězte, že ochrana ohrožených druhů je tam brána velmi vážně. Koupě, prodej, zabití nebo odchyt divokých zvířat a rostlin chráněných státem je přísně zakázáno. Vietnam je signatářem CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).
To znamená, že si nemůžete odnést suvenýr v podobě sloní kosti, výrobků z želvoviny, či jiných chráněných materiálů. I nevinně vypadající suvenýr může znamenat vážné problémy. Pokuta může být vysoká a hrozí i vězení.
- Důležité: Nevěřte místním, kteří vám nabídnou něco “tajně”. Riziko je příliš velké.
- Před cestou si ověřte, které druhy jsou chráněné a co je zakázáno.
- Buďte obezřetní a respektujte místní zákony a ochranu přírody.
Při trecích v džungli nebo na výletech k moři si užívejte krásy vietnamské přírody, ale bez ničení a odnášení čehokoliv, co by mohlo být chráněno. Pozor na nástrahy skryté v tropické džungli – některé rostliny jsou jedovaté a setkání s chráněnými zvířaty by mělo skončit jen pozorováním.
Jak se ve Vietnamu provádí likvidace odpadu?
Systém nakládání s odpady ve Vietnamu je bohužel stále značně zaostalý ve srovnání s mnoha jinými zeměmi, které jsem navštívil. Většina domácností nedělí odpad na recyklovatelný a nerecyklovatelný, což vede k hromadění smíšeného odpadu na skládkách nebo ve spalovnách. To má za následek nejen ztrátu cenných recyklovatelných materiálů, ale také vyšší spotřebu zdrojů na jeho likvidaci a významný negativní dopad na životní prostředí. Na rozdíl od například Německa, kde je třídění odpadu propracované a efektivní, nebo Japonska, kde se klade důraz na minimalizaci odpadu, ve Vietnamu se s touto problematikou bohužel teprve potýkají. Nedostatek povědomí o recyklaci a nedostatečná infrastruktura pro třídění a recyklaci jsou hlavními překážkami. Situace se sice postupně zlepšuje díky vládním iniciativám a rostoucímu zájmu o ochranu životního prostředí, avšak cesta k efektivnímu a udržitelnému systému nakládání s odpady je ve Vietnamu ještě dlouhá.
Spalování odpadu, které je v současné době v mnoha oblastech běžné, představuje další environmentální riziko, jelikož se uvolňují škodlivé emise do ovzduší. Ve srovnání s moderními spalovnami v Evropě, které využívají vyspělé technologie pro minimalizaci emisí, jsou vietnamské zařízení často zastaralá a méně efektivní. Investice do modernizace infrastruktury a vzdělávání veřejnosti jsou proto klíčové pro dosažení udržitelného systému nakládání s odpady ve Vietnamu.
Kolik plastového odpadu je ve Vietnamu?
Větší část mého života jsem projel světem a viděl jsem mnoho úžasných míst, ale i smutných realit. Jednou z nich je i situace s plastovým odpadem ve Vietnamu. Denně se ve Vietnamu vyprodukuje přes 8000 tun plastového odpadu (WWF Viet Nam, 2025), což staví Vietnam mezi deset nejvíce znečištěných zemí plastem na světě.
To není jen suché číslo, to je obrovský problém, který jsem na vlastní oči viděl. Představte si hromady plastových lahví, sáčků a obalů lemující nádherné pláže, znečišťující řeky a prolínající se s bujnou zelení rýžových polí.
Spotřeba jednorázového plastu je ve Vietnamu rozšířená a bohužel to není jen problém velkých měst, ale i odlehlých vesnic. Mnoho lidí si neuvědomuje dopad svého jednání na životní prostředí. Viděl jsem děti hrát si s plastovými lahvemi, rybáři, kteří se potýkají s plastovými sítěmi ve svých sítích, a místní obyvatele, kteří se snaží čistit pláže od nepředstavitelného množství odpadu.
Je to skutečně smutný pohled, který kontrastuje s krásou vietnamské přírody. Je důležité si uvědomit, že každý z nás může přispět k řešení tohoto problému, ať už omezením spotřeby plastů, tříděním odpadu, nebo podporou projektů zaměřených na ochranu životního prostředí. A to nejen ve Vietnamu, ale i doma.
Jaká je environmentální regulace ve Vietnamu?
Vietnamská ekologická regulace je v pohybu. Na COP26 slíbili uhlíkovou neutralitu do roku 2050, což je ambiciózní cíl. Plánují ukončit těžbu uhlí do 2040. letech a zastavit odlesňování do roku 2030. Zajímavé je i jejich závazek snížit emise metanu o 30 % mezi lety 2025 a 2030. V praxi to ale znamená, že se setkáte s různorodou situací. Zatímco velká města investují do modernizace veřejné dopravy a snaží se o zlepšení kvality ovzduší, na venkově je situace složitější. Můžete pozorovat rozsáhlé používání motocyklů a skútrů, což ovlivňuje kvalitu vzduchu, zejména ve větších městech. Doprava je vcelku problém, na druhou stranu, rychle se rozvíjí obnovitelná energetika, například solární farmy. Ekologické cestování je stále složitější, ale viditelná je snaha o zlepšení. Je důležité si uvědomit, že se jedná o rozvojovou zemi a dosažení těchto cílů bude vyžadovat značné úsilí a investice.
Tip pro turisty: Snažte se minimalizovat svůj dopad na životní prostředí – používejte veřejnou dopravu, vyhýbejte se plastům a podporujte lokální a ekologicky šetrné podniky.
Jaká technika se používala ve Vietnamu?
Vietnamská válka, to nebyla jen džungle a rýžová pole! Zajímalo by vás, jakou techniku tam používali? Vietkong se spoléhal i na zajatou či opuštěnou výzbroj Američanů. Některé kusy byly skutečně zajímavé.
Lehké tanky M5 a M24: Představte si tyhle malé, ale svižné stroje proplouvající džunglí. M5 Stuart byl rychlý, ale lehce pancéřovaný, ideální pro průzkum. M24 Chaffee už byl o něco lépe chráněný, ačkoliv stále zranitelný. Představte si, jak se muselo manévrovat v tom terénu!
Polopásové obrněné automobily M3: Klasika! Robustní, ale poměrně těžkopádné v džungli. Představuji si, jak se muselo bojovat s bahnem a strmými svahy.
Transportéry M3 a M8: Základní doprava pro vojáky. Představte si, jak se muselo v těchto plechových krabicích cestovat po nerovném terénu. M8 Greyhound byl rychlý, ale zase slabě pancéřovaný.
Samohybná houfnice M8: Dostatečná palebná síla pro podporu pěchoty. Zajímavé je, jak se musela tato technika adaptovat na podmínky v terénu. Představte si ten hluk a otřesy!
Dodatečné informace: Většina této techniky byla starší, ale pro Vietkong byla cenným zdrojem. Údržba a opravy v džungli byly extrémně náročné. V kombinaci s terénem a klimatem to muselo být neskutečné dobrodružství (a bohužel i hrůza).
Co dělá Vietnam pro ochranu životního prostředí?
Víte, že Vietnam se poměrně aktivně zapojuje do boje proti klimatickým změnám? Na COP26 v Glasgow v roce 2025 slíbil dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. To není jen prázdné gesto – v květnu téhož roku byl schválen revidovaný Zákon o ochraně životního prostředí, což je důležitý krok k naplnění tohoto ambiciózního cíle.
Co to v praxi znamená? Znamená to investice do obnovitelných zdrojů energie, například do solární a větrné energie, které už dnes v krajině pomalu, ale jistě, narůstají. Při svých cestách po Vietnamu jsem si všiml snahy o zlepšení nakládání s odpady, i když je stále co zlepšovat. Viděl jsem projekty zaměřené na ochranu lesů a biodiverzity, které jsou klíčové pro absorpci uhlíku.
Má to ale háček. Vietnam je rozvíjející se ekonomika s rychlým růstem, a to klade na životní prostředí enormní tlak. Industrializace a urbanizace vedou k znečištění ovzduší a vody, a tak boj o čistší budoucnost je stále velkou výzvou. Přesto je vidět snaha, a pokud se plán splní, bude to pro tuto nádhernou zemi s úchvatnou přírodou velký úspěch. Je důležité si uvědomit, že cesta k uhlíkové neutralitě je dlouhá a náročná, ale Vietnam se o ni alespoň snaží.
Tip pro cestovatele: Při vašich cestách po Vietnamu můžete sami přispět k ochraně životního prostředí. Vyhýbejte se plastům, podporujte lokální a udržitelné podniky a věnujte pozornost místní kultuře ochrany přírody.
Je dovoleno kouřit IQOS ve Vietnamu?
Kouření IQOS ve Vietnamu bude od 1. ledna 2025 zcela zakázáno. Zákon se vztahuje na výrobu, prodej, dovoz i užívání všech typů elektronických cigaret, včetně IQOS, GLO a podobných zařízení. Týká se to i přivážení vlastních zařízení, takže s sebou raději žádné neberte. Pokuty za porušení zákona mohou být značné. V současnosti je situace nejasná, ale s blížícím se datem 1. ledna 2025 se očekává přísnější kontrola a vymáhání zákona. Doporučuji se informovat u vietnamských úřadů těsně před cestou, abyste si byli jistí aktuálním stavem. Alternativou pro kuřáky může být klasické tabákové zboží, jehož prodej bude i nadále povolen, ale je třeba počítat s vysokými cenami a omezením kouření na vyhrazených místech.
Kde se jednorázový plast používá nejvíce?
Jednorázový plast je nejvíc k vidění v obalech a jednorázovém nádobí – myslím tím sáčky, lahve, obaly a brčka. To všude potkávám, i na svých výpravách. A věděli jste, že i když se plast objevil už v polovině 19. století, jeho boom nastal až v 70. letech?
Problém je ale v jeho rozkladu. V přírodě se rozkládá stovky let, znečišťuje prostředí a ohrožuje živočichy. Na túrách vidím spoustu odpadků, většinou právě z plastu. Je to smutné.
- Tip pro turisty: Berte si s sebou opakovaně použitelné lahve na vodu, svačinové boxy a příbory. Ušetříte si tak nejen peníze, ale i planetu.
- Co s odpadem na cestách? Vždycky si odpadky odneste zpátky. Pokud není k dispozici kontejner, vezměte si je s sebou a zlikvidujte je doma.
Zajímavost: Mnoho značek outdoorového vybavení už začíná používat recyklované materiály nebo nabízí alternativy k plastům, třeba z bambusu. Stojí za to si to prohlédnout před další túrou.
Jaký je největší problém Vietnamu?
Největším problémem Vietnamu je podle mě značná nerovnost v bohatství. Viděl jsem to na vlastní oči – ostrovní bohatství kontrastuje s chudobou venkova, zejména mezi dětmi. Index Gini s hodnotou 37,6 jasně ukazuje, jak je distribuce bohatství zkreslená. 30,2 % národního příjmu koncentruje pouhých 10 % nejbohatších, zatímco 10 % nejchudších se dělí o pouhých 3,2 %. To vede k viditelným sociálním problémům, které se projevují ve špatném přístupu k vzdělání a zdravotní péči v chudších oblastech.
Je důležité si uvědomit, že i když Vietnam ekonomicky roste, tato nerovnost brzdí rozvoj a vytváří sociální napětí. Při cestování po venkově je nutné být připraven na tento kontrast a případně přispět k místním charitativním projektům, které se zaměřují na pomoc dětem a rodinám v nouzi.
Která země se vzdala plastů?
Žádná země se zcela nevzdala plastu, ale některé se k tomu výrazně přibližují. Austrálie, Keňa, Jihoafrická republika a Tchaj-wan zavedly velmi přísné zákony omezující používání plastů. V Austrálii například narazíte na vysoké poplatky za plastové tašky a silnou podporu recyklace. V Keni hrozí za nelegální používání plastových sáčků vysoké pokuty, a dokonce i vězení. V Jihoafrické republice se zaměřují na omezování výroby plastových výrobků jednorázového použití. Na Tchaj-wanu je recyklace plastu poměrně efektivní a zákonem regulovaná. Plánujete-li cestu do těchto zemí, připravte se na omezené používání plastů a vezměte si vlastní opakovaně použitelné tašky a nádoby. To vám usnadní cestování a pomůže vám respektovat místní zákony a snahu o ochranu životního prostředí.
