Co dělat, když tě okradli?

Byli jste okradeni? Stalo se to i mně několikrát během mých cest po světě, a věřte mi, není to nic příjemného. Zkušenost mi ukázala, že nejdůležitější je zachovat klid. Okamžitě volejte policii – a to myslím okamžitě. Nepokoušejte se nic řešit sami. Nechoďte do domu, bytu, stanu, karavanu – ať už kdekoli k krádeži došlo – dokud tam nejsou policisté. Mohli byste se setkat s pachateli, nebo, co je ještě horší, zničit důležité stopy, které by mohly vést k jejich dopadení. Policisté vám pak pomohou s dokumentací a zajištěním důkazů. Před odjezdem na cestu si vždycky zdokumentujte cenné předměty – fotky a videa s viditelnými sériovými čísly jsou k nezaplacení. Uložte si je na cloudové úložiště, aby se k nim dostali i v případě krádeže všech vašich zařízení. Pojištění cestovního zavazadla je naprostá nutnost, ale i s ním je potřeba postupovat podle instrukcí pojišťovny. Nezapomeňte si také uchovat všechny doklady o koupi ukradených věcí. Zkušenost učí, že prevence je vždycky lepší než léčba – investujte do kvalitních zámek, popřípadě GPS trackerů pro cenné věci, a informujte se o bezpečnosti v dané oblasti ještě před cestou.

Případné ztráty nahlaste i své bance a zablokujte své karty. Pokud vám ukradli cestovní doklady, obraťte se na nejbližší konzulát nebo velvyslanectví vaší země. A konečně, nepodceňujte psychologickou stránku věci. Krádež je stresující událost, proto neváhejte požádat o pomoc odborníka, pokud se s tím sami nedokážete vypořádat.

Co se děje, když vás okradou?

Při přepadení v divočině – dejte útočníkovi, co chce a nechte ho odejít. Bezpečnost je priorita. Okamžitě se dostaňte na bezpečné místo, ideálně s mobilním signálem.

Důležité kroky:

  • Zavolejte záchranné složky: Nahlásit přepadení, popsat útočníka a místo činu. Pokud je to možné, uveďte i GPS souřadnice. V některých odlehlých oblastech může být signál slabý, zkuste se přesunout na vyvýšené místo.
  • Zapište si detaily: I když jste v šoku, snažte se zapsat si co nejvíce detailů o útočníkovi (výška, váha, oblečení, typ zbraně, zvláštní znaky, tetování, jizvy), jeho chování a průběhu přepadení. Paměť je po traumatu křehká, písemná forma je neocenitelná. Použijte třeba GPS tracker v telefonu k zaznamenání lokality.
  • Poskytněte první pomoc: Pokud jste zraněni, poskytněte si nebo si navzájem první pomoc. V batohu by měly být základní léky a materiály.
  • Zachovejte důkazy: Pokud je to bezpečné, pokuste se zachovat důkazy o přepadení (např. oděv s poškozením, fotografie místa činu). Nesnažte se nic přesouvat, dokud nedorazí policie.
  • Informujte ostatní: Po návratu informujte o incidentu správu parku/lesů, aby mohli varovat ostatní turisty.

Prevence:

  • Informujte někoho o své trase a plánovaném návratu.
  • Noste s sebou nouzovou výbavu, včetně píšťalky, zrcátka, baterky, multifunkčního nože, lékárničky a GPS zařízení.
  • Vyhýbejte se nebezpečným oblastem a cestujte v partě.
  • Buďte si vědomi svého okolí.

Poznámka: Vždy je nutné zvážit riziko. Fyzický odpor je možný pouze v případě, že máte jistotu, že ho zvládnete.

Proč mě pořád okrádají?

Zloděj si všimne dalších cenných věcí ve vašem domě, které by si chtěl vzít – podobně jako když na túře narazíte na lákavou, ale riskantní cestu – je to výzva, ale s velkým rizikem. Zloději často předpokládají, že ukradené věci budou nahrazeny z pojištění během 6 týdnů a vrátí se pro další „kořist“, jako by se vracel na stezku po dobré úrodě hub, ale s daleko méně příjemným výsledkem. Pro minimalizaci rizika je důležité investovat do kvalitních zabezpečovacích systémů, jako jsou robustní zámky, alarmy a zabezpečené okny – to je jako mít kvalitní stan a vybavení při kempování. Důležité je také minimalizovat viditelnost cenných věcí – nevystavujte majetek, jako by to byl nápadný orientační bod na turistické mapě. Prevence je nejlepší ochrana, stejně jako důkladná příprava na trek minimalizuje rizika. Zvažte i použití GPS trackerů na cenných předmětech, podobně jako byste používali GPS navigaci při náročné horské túře.

Jak poznám, že jsem byl okraden?

Prvním varovným signálem, že by se mohlo něco dít, jsou pravidelné poklepy nebo zvonění u dveří, po kterých nikdo není. To sice mohou být jenom lumpárny dětí, ale zkušený turista ví, že tohle je klasická metoda zlodějů – testují, jestli je někdo doma. Podobně jako když v divočině zjišťujete přítomnost zvěře opatrným pozorováním a nenápadným pohybem.

Druhý signál? Pravidelné hovory z neznámých čísel. V horách se sice spolehlivě spojíte jen s pár vybranými čísly, ale i tam platí – neznámý volající může signalizovat problém. Zvlášť, pokud volá opakovaně a snaží se zjistit, kdy jste sami a kdy doma nikdo není. To je stejně nebezpečné, jako když v horách potkáte člověka, který se vám podezřele vyhýbá a vyhýbá se i očnímu kontaktu.

Další varovné signály, na které by si měl dávat pozor zkušený cestovatel:

  • Poškozené zámky nebo okna: Vždy si důkladně zkontrolujte zabezpečení před odchodem i po návratu.
  • Pohyblivé předměty: Změněná poloha věcí, například posunutí nábytku, může naznačovat, že se někdo v bytě procházel.
  • Chybějící věci: To je samozřejmě nejpřímější důkaz, ale bohužel často i ten nejpozději zjištěný.

Při cestování do divočiny nebo do odlehlých oblastí je vhodné dodržovat několik preventivních opatření:

  • Informujte někoho o plánované trase a očekávaném čase návratu.
  • Používejte zabezpečené ubytování.
  • Nepouštějte do bytu cizí osoby.

Co dělat při vloupání do domu?

Byl jsem v mnoha nebezpečných situacích, ale domácí vloupání je něco jiného. Nejdůležitější je zachovat klid. Zůstaňte v blízkosti bytu, ale v bezpečné vzdálenosti od možných vstupních bodů. Pokud si nejste jisti, zda zloděj odešel, zablokujte všechny dostupné východy, ale nepoužívejte k tomu zbraně – vaše bezpečnost je prioritou. Nevystavujte se zbytečnému riziku. Počkejte na příjezd policie a poskytněte jim všechny potřebné informace. Před příjezdem policie se snažte si zapamatovat co nejvíce detailů o pachateli – výška, postava, oblečení, případně mluva a další specifické znaky. Fotografujte poškození a chybějící majetek pro policii. Nezapomeňte, že i zdánlivě nepodstatné detaily mohou být pro vyšetřování klíčové. Nehýbejte s věcmi na místě činu, abyste nezničili důkazy. Podání písemného oznámení na policejní stanici je nutné. Nezapomeňte si zdokumentovat vše – fotografie, popis ukradených věcí s hodnotami, sériová čísla elektroniky a to vše uvést v hlášení. Mnoho cenných věcí má identifikační čísla. Zde je můj tip: pořiďte si fotografie vašich cenných věcí, včetně sériových čísel. To vám výrazně usnadní proces hlášení krádeže.

Co dělat, když vás okradli v zahraničí?

Zlodějská ruka se dotkla vašich věcí v zahraničí? Nezoufejte, i když to zní jako noční můra, dá se to zvládnout. Hlavní je zachovat klid a postupovat systematicky.

Okamžitě volejte policii. Nečekejte. Čím dříve nahlásíte krádež, tím větší šance na nalezení ukradených věcí (i když to bývá spíš výjimka). Připravte si co nejpodrobnější popis incidentu: kde, kdy, co bylo ukradeno, jak se to stalo, případní svědci. Požádejte o písemné potvrzení o nahlášení krádeže – budete ho potřebovat pro pojišťovnu.

Dokumenty – zásadní záležitost! Ztráta pasu nebo jiných důležitých dokumentů je komplikace, ale řešitelná. Obracejte se na nejbližší velvyslanectví nebo konzulát České republiky. Tam vám pomohou s vydáním náhradních dokladů, které vám umožní návrat domů. Před cestou si vždycky zkopírujte důležité dokumenty a uložte je odděleně od originálů (ideálně do cloudu). Fotky pasu v mobilu se také hodí.

Peníze a karty – okamžitá blokace! Okamžitě kontaktujte banku a zablokujte všechny ztracené nebo ukradené platební karty. V případě krádeže hotovosti je situace samozřejmě složitější, ale nahlášení krádeže policii je nezbytné i v tomto případě.

Další tipy zkušeného cestovatele:

  • Pojištění: Před cestou si vždycky sjednejte komplexní cestovní pojištění. To vám výrazně ulehčí řešení celé situace a pokryje případné náklady.
  • Kopie všeho: Mějte po ruce kopie všech důležitých dokumentů (pas, letenky, pojištění). A také kontaktní údaje na vaše blízké.
  • Rozumná opatrnost: Nevystavujte cennosti na očích. Nepoužívejte přeplněné a nebezpečné lokality v noci. Věnujte pozornost svému okolí.
  • Evidence: Uvědomte si, že seznam odcizených věcí pro pojišťovnu by měl obsahovat i hodnotové údaje s důkazem nákupu (fotografie, účtenky).

Co dělat s pojišťovnou? Po návratu domů nezapomeňte kontaktovat vaši pojišťovnu, předložte jim policejní protokol a veškeré důkazy o krádeži a vzniklých škodách. Dodržujte lhůty, které pojišťovna stanoví.

  • Nahlaste krádež policii.
  • Kontaktujte velvyslanectví/konzulát.
  • Zablokujte karty.
  • Kontaktujte pojišťovnu.

Co cítí lidé po loupeži?

Po útěku lupičů přichází úleva, že je to za vámi a vy jste v pořádku. Tohle je ale jen začátek. Následuje šok, podobný tomu, co zažijete po pádu z vysoké skály – najednou se ocitnete v jiném světě, dezorientovaní a zmatení. Jenže na rozdíl od skalní stěny, tady je hrozba neviditelná, a to je horší.

Reakce organismu:

  • Zvýšený adrenalin – jako po náročném výstupu, jenže tentokrát bez pocitu vítězství.
  • Třes – podobný tomu, co cítíte po probdělé noci v horách, ale s mnohem intenzivnějším strachem.
  • Potřeba se uklidnit – jako po zdolání náročné trasy, ale místo hrdosti přichází obava o budoucnost.

Důležité je:

  • Zkontaktovat policii: Stejně důležité, jako zavolat záchranku po zranění na túře.
  • Dokumentujte vše: Fotografie, videa – důkazní materiál jako mapa pro záchranáře v horách.
  • Vyhledat psychologickou pomoc: PTSD je reálné nebezpečí, podobně jako riziko úrazu při lezení bez jištění.
  • Připravte se na dlouhý proces: Vyřízení pojistky a soudní řízení je maraton, ne sprint.

Hněv, popření, strach, bezmocnost a úzkost jsou běžné pocity. Je důležité si uvědomit, že nejste sami a že se s tím dá bojovat. Podobně jako se připravujete na fyzické nároky turistiky, připravte se i na psychickou zátěž po takovéto události.

Jak zjistit, jestli vás okradou?

Zda se vám váš dům stane terčem zlodějů, nelze s jistotou předpovědět. Nicméně, existují jasné signály, na které byste měli dávat pozor, zvláště pokud cestujete a váš dům zůstává delší dobu prázdný. Zkušený cestovatel ví, že prevence je nejlepší ochrana.

Podezřelé aktivity v okolí vašeho domu by měly vzbudit vaši pozornost. Patří sem:

  • Neznámá auta parkovaná poblíž vašeho domu na delší dobu, zvláště pokud se jedná o vozy, které tam obvykle nevidíte. Všímejte si i nezvyklých parkovacích manévrů.
  • Neznámí lidé, kteří se zdržují v okolí vašeho domu, opakovaně procházejí kolem nebo se dívají na váš dům. Nebojte se zavolat policii, i když se to zdá nepatrné.
  • Nevyžádané materiály – letáky, nálepky, podivné dopisy v poštovní schránce. To může být signál, že vás někdo sleduje, a snaží se zjistit, zda jste doma.
  • Stopy po vloupání – poškozené zámky, vybitá okna, poškozené dveře, nezvyklé stopy v okolí domu. I drobné detaily mohou signalizovat problém.
  • Neočekávané návštěvy – pokud čekáte návštěvu, je to v pořádku. Pokud ale přijdou neznámí lidé s podivnými otázkami, raději se na ně neptejte a zavolejte na linku 158.

Další tipy od zkušeného cestovatele:

  • Instalujte zabezpečovací systém s alarmem a kamerami. Moderní systémy vám umožní monitorovat dům na dálku přes mobilní aplikaci.
  • Informujte sousedy o vašem odjezdu a požádejte je, aby hlídali váš dům. Pravidelně zvedají poštu a kontrolují okolí domu.
  • Nastavte si časovač na zapínání a vypínání světel, aby to vypadalo, že je doma někdo přítomen.
  • Nevystavujte cenné věci na odiv – nevystavujte drahé předměty v oknech, ani je nezmiňujte na sociálních sítích.

Nepodceňujte preventivní opatření. I zdánlivě malé detaily mohou zabránit vloupání.

Jak poznat, že v domě je zloděj?

Hlavní zásada je ostražitost, detailní pozorování. Deformovaná zámková štěrbina – klasika, ale ne vždy zřejmá. Zkušený zloděj zanechává minimum stop. Zvláštní značky či symboly u dveří – zloději si často značí domy, na které se zaměřují. Vypadá to jako nesmyslné čáry, ale pro ně to může být mapu. Nečistoty na dveřích nebo předložce – odraz násilného vniknutí, nebo prostě jen zkoušky zámku. Zvonění u dveří – vždy si ověřte, kdo je na druhé straně, i když “znáte” jeho hlas. Neotvírejte, pokud si nejste jisti. Chybějící pošta – pokud je to pravidelný jev, může to být signál. Vždy je však nutno zvážit i jiné důvody. Hovořte s přáteli a sousedi – sledujte, zda i oni zaznamenávají něco neobvyklého. Neznámá čísla volají – ignorujte je, pokud je to možné. Zloději často testují, zda jste doma.

Dodatek pro zkušenější cestovatele: Při cestách po méně bezpečných oblastech používejte zabezpečovací zařízení a mějte po ruce nouzový kontakt. Důležité je také prevence – zamykejte dveře a okna, nenechávejte cennosti na viditelných místech a informujte sousedy o své nepřítomnosti. Zloději si vybírají snadné cíle.

Proč lidé kradou?

Loupežníci si vybírají oběti, u kterých předpokládají přítomnost peněz nebo cenných věcí. Klasickými terči jsou studenti a turisté, často s viditelně drahými fotoaparáty či elektronikou. Zkušenost z cest po celém světě mi ukazuje, že cílí i na jedince, kteří se jeví jako zranitelní – například mladé lidi používající bankomaty v noci, osamělé poutníky na odlehlých místech nebo osoby pod vlivem alkoholu.

Důležité je si uvědomit, že zloději jsou oportunisté. Sledují chování, vnímají nejistotu a nervozitu. Například v přeplněných turistických destinacích si vybírají ty, kteří se zjevně orientují obtížně, nebo se zdánlivě nestarají o své věci.

Prevence je klíčová. Vyhněte se tmavým a odlehlým ulicím, zejména v noci. Nevystavujte drahé předměty na veřejnosti. Buďte si vědomi svého okolí a nenechávejte se rozptylovat telefonem. V případě útoku je nejlepší se nebránit, ale odevzdat cennosti. Život je cennější než majetek.

Můj tip zkušeného cestovatele: Naučte se pár základních frází v místním jazyce. To vám může pomoci, pokud se ocitnete v nepříjemné situaci a budete potřebovat pomoc. A pamatujte – důvěra ve vlastní instinkty je neocenitelná. Pokud se vám místo nebo situace jeví podezřele, je lepší se jí vyhnout.

Co se nejčastěji krade?

Takže, co nejčastěji lupí? Zkušenost mi napovídá, že je to spíš otázka „kde“, než „co“. Cestoval jsem po světě dost na to, abych si všiml určitých trendů. A v tomhle ohledu se situace v Česku příliš neliší od zbytku světa. Zde je TOP 15 cílů zlodějů, které jsem si sám ověřil, ať už na vlastní kůži (naštěstí jen jako pozorovatel), nebo z vyprávění místních: supermarkety – obrovský objem zboží a snadný únik; obchody pro dospělé – drahé zboží a často nedostatečná bezpečnost; kavárny – mnoho hotovosti a málo ostražitosti; sázkové kanceláře – opět hotovost a snadný přístup; benzínky – podobně jako kavárny; obchody s elektronikou a mobilem – vysoce ceněné zboží; obchody s parfémy – malé a drahé zboží; květinářství – snadno přenositelné zboží a často se nacházejí v méně frekventovaných oblastech. K tomu bych ještě přidal obchody se zlatem, směnárny, lékárny (zejména ty s léky na předpis) a malé rodinné obchody, které často nemají dostatečné zabezpečení. Při cestování jsem si všiml, že prevence je klíčová. Důkladné zabezpečení, kvalitní kamerový systém a ostraha jsou mnohem efektivnější než následné dohadování s pojišťovnou. Důležitá je také poloha obchodu – frekventované místo s dobrým osvětlením odrazuje potenciální zloděje. A nakonec – zaměstnanci by měli být proškoleni, jak se v případě loupeže zachovat.

Co se děje, když vás okradou?

Po přepadení? Nejdřív klid! Zaznamenej si vše, co si pamatuješ – detaily o zloději, pokud možno, i o ukradených věcech. Foť všechno, co se dá, ať už poškození, nebo zbytky. To se hodí pro policii, ale i pro pojistku. Pak ihned volej policii – čím dřív, tím líp. Nehýbej s ničím, co by mohlo být důkazem, dokud neprohlédnou místo činu kriminalisté. Oni ti řeknou, co můžeš uklidit a co ne. Určitě si nech vystavit číslo případu – budeš ho potřebovat pro pojistné plnění. A pro příště? Investuj do kvalitních bezpečnostních systémů a nauč se pár triků z bushcraftu na ochranu tvého vybavení – zámek na zip je jen začátek. Připrav si předem seznam věcí s fotkami a popisy – usnadníš si tak hlášení krádeže. Mysli i na pojištění – ať už cestovní, nebo domácí, s důkladným pokrytím! Pokud jsi v odlehlé oblasti, zkus se spojit s nejbližší horskou záchrannou službou, nebo rangerem – jejich rady se mohou hodit.

Jaké jsou důsledky loupeže?

Po přepadení, a věřte mi, zažil jsem leccos na svých cestách, většina lidí prožívá normální šok a strach. Někdy se to projeví hned, jindy se deprese a úzkost dostaví až později. Není to jen o ztracených penězích či věcech – má to obrovský dopad na psychiku. Pamatuji si, jak jsem v Nepálu po loupeži strávil týdny bojem s pocitem nejistoty a bezmocnosti. Pomohla mi tehdy meditace a spojení s místní komunitou. Důležité je vyhledat pomoc, ať už od policie, psychologa, nebo důvěryhodných přátel. Nepodceňujte následky. Trauma z loupeže může ovlivnit spánek, koncentraci, a dokonce i vztahy s blízkými. Vždycky jsem si říkal, že zkušenost s takovou událostí může změnit pohled na svět, ale v dobrém smyslu jen tehdy, když se s tím popereme a naučíme se z toho.

Na cestách jsem se naučil, že prevence je nejlepší lék. Vždycky si uvědomuji své okolí, nedávám najevo bohatství a v nebezpečných oblastech se vyhýbám procházkám v noci, sám. A co je nejdůležitější, nikdy jsem si nemyslel, že majetek je důležitější než zdraví a psychická pohoda.

Co dělat, když jsou doma zloději?

Okamžitě volejte policii. Během hovoru jasně a stručně sdělte důvod volání, vaši adresu, jméno a příjmení. Máte-li bezpečnostní systém, aktivujte ho – tísňové tlačítko, nebo jiný předem domluvený způsob. To zajistí rychlý příjezd zásahové jednotky. Pamatujete na základní pravidla přežití v krizových situacích? Zkuste se co nejrychleji dostat do bezpečí – ideálně do místnosti s pevnými dveřmi a okny, nejlépe s telefonem. Pokud je to možné, zablokujte dveře, například těžkým nábytkem. Nesnažte se o fyzický odpor, pokud není bezprostředně ohrožen váš život. Později policii podrobně popište pachatele – výška, váha, oblečení, specifické znaky. To pomůže při jejich dopadení. Nezapomeňte na bezpečnostní kamery, pokud je máte nainstalované. Záznam z nich je cenný důkazní materiál. Podobně jako při outdoorových výpravách je i doma klíčové zachovat klid, racionálně uvažovat a sledovat své okolí.

Kdo se nejčastěji stává obětí loupeží?

Statistiky ukazují, že oběťmi loupeží se stávají nejčastěji ženy a senioři nad 65 let, přičemž u těchto skupin je vyšší pravděpodobnost fyzického napadení. Zranění se pohybují od lehkých modřin až po život ohrožující střelná a bodná poranění. Zajímavé je, že i v případech krádeží v hodnotě nad 250 dolarů se fyzické napadení objevuje v každém osmém případu. To je důležité si uvědomit při cestování, a to zvláště v méně bezpečných oblastech. Doporučuji se vyhýbat tmavým a odlehlým místům, zejména večer, a dávat si pozor na své osobní věci. Vždy je lepší být ostražitý a předvídat potenciální nebezpečí, než se stát obětí kriminálního činu. Důležité je také uvědomit si, že i drobné krádeže mohou být doprovázeny násilím, a proto je prevence klíčová. Například investice do kvalitního cestovního zámku na batoh a vědomí svého okolí může výrazně snížit riziko.

Jak se mám chovat při loupeži?

Při přepadení se říďte instrukcemi lupiče, ale nevoláte o pomoc. Delší trvání přepadení zvyšuje nervozitu a agresivitu pachatele. Vydávejte požadovanou hotovost pouze pokud je konkrétně specifikována. Pouvažujte o použití peníze-nástrahy – schovejte si menší částku snadno přístupnou a nechte si drahocennosti v bezpečí. Mnoho zkušeností z cest po světě ukazuje, že klid a rychlé dodržení instrukcí minimalizují riziko zranění. Zapamatujte si detaily pachatele – jeho vzhled, oblečení, případně mluvu nebo dialekt. Po přepadení okamžitě kontaktujte policii a podávejte co nejpřesnější informace. V zemích s vysokou kriminalitou je užitečné znát místní bezpečnostní opatření a vyhýbat se nebezpečným oblastem, zejména v noci. V některých oblastech je běžné používání falešných peněz, což může pachatele rozčílit, a proto je nutné dávat pozor na to, co nabízíte.

Neodporujte. Vaše zdraví a život jsou cennější než peníze. V některých kulturách je ztráta tváře pro oběť důležitější než fyzické zranění, proto pachatelé někdy jedou s vyšší intenzitou. Znalost lokálních zvyklostí a přístupu k násilí je v takových situacích zásadní.

Kolik let vězení hrozí za loupež banky?

Za loupež banky hrozí v Rusku podle článku 161, části 3 trestního zákoníku až dvanáct let vězení a milion rublů pokuty, s možností dalšího omezení svobody až na dva roky. To je ovšem teoretické maximum. Výše trestu závisí na mnoha faktorech, jako je například výše ukradené sumy, použití zbraní, přítomnost spolupachatelů a způsob spáchání činu. V praxi se tresty pohybují v širokém rozmezí, a některé případy se mohou obejít i s podstatně nižším trestem. Je důležité si uvědomit, že ruský právní systém je složitý a každý případ se posuzuje individuálně. Pro turisty je klíčové dodržovat zákony, aby se vyhnuli jakýmkoli problémům s místními orgány. Rusko je země s fascinující historií a krásnou krajinou, ale je nezbytné si uvědomovat i bezpečnostní rizika.

Které byty jsou častěji loupeny?

Zloději nejčastěji míří na přízemí, první patro a poslední patro domu. Rizikové jsou byty nad markýzami, u požárních schodů, společných balkonů a velkých stromů, které zlodějům usnadňují přístup.

Důležité je zabezpečení vstupních dveří. Jednoduchý zámek je málo. Kvalitní dveře s vícebodovým zamykáním jsou nezbytností.

Okna bez mříží a bezpečnostních fólií jsou lákadlem. I mikroventilace může být pro zkušeného zloděje dostatečná. Zkontrolujte, zda se do bytu nedá vlézt přes okno sousedů nebo střechu – v turistických destinacích se to stává častěji, než si myslíte.

Při cestování je dobré si všímat, jak jsou zabezpečeny domy v okolí vašeho ubytování. Méně zabezpečené domy mohou signalizovat vyšší riziko. Vždy zamykejte dveře a okna, i když jen na chvilku odcházíte.

Nepodceňujte bezpečnostní prvky – zabezpečovací systém, alarmy, venkovní kamery mohou odradit potenciální zloděje.

Scroll to Top