Ekologické palivo? To je široký pojem, ale v kontextu zemního plynu je nejčastěji míněn biometan. Viděl jsem bioplynové stanice v akci od Argentiny po Vietnam, a všude je princip stejný: zemědělský odpad – sláma, hnůj, zbytky plodin – se fermentuje a vzniká bioplyn, který se následně čistí a upravuje na biometan. Na rozdíl od fosilního zemního plynu, jehož spalování uvolňuje do atmosféry uhlík po milionech let uložený v Zemi, je biometan uhlíkově neutrální. Rostliny, z nichž odpad pochází, si totiž při růstu tento uhlík z atmosféry samy “vypůjčily”. Zjednodušeně řečeno, biometan vrací do atmosféry jen tolik uhlíku, kolik si rostliny předtím vzaly. To je klíčový rozdíl a důvod, proč se biometan řadí mezi udržitelná paliva, snižující dopad na klima. Jeho využití je rozmanité – od vytápění domácností přes pohon vozidel až po průmyslové procesy. Vývoj technologií pro jeho výrobu a distribuci neustále pokračuje, slibuje efektivnější procesy a širší dostupnost tohoto zeleného paliva, které jsem osobně pozoroval v mnoha rozvojových zemích jakožto klíčový prvek ekologického přechodu.
Zajímavostí je, že čistota biometanu se dá srovnávat s kvalitou zemního plynu, takže jeho využití je velmi flexibilní. V některých zemích se dokonce mísí s konvenčním zemním plynem a tak snižuje celkovou uhlíkovou stopu. Vnímám to jako velmi nadějný směr v energetice a důležitý krok k dekarbonizaci.
Které kritérium by měly splňovat ekologicky značené výrobky?
Ekologicky značené výrobky, ať už potraviny nebo jiné zboží, by měly splňovat přísná kritéria týkající se celého výrobního procesu, od pěstování surovin po finální výrobek. U biopotravin z České republiky je nejjednodušší identifikace pomocí národní bioznačky – zelené zebry. Tohle je klíčové: její přítomnost zaručuje splnění českých biostandardů.
Kromě zelené zebry vždy hledejte i kód certifikační organizace. Tento kód umožňuje ověřit si podrobnosti o certifikaci online na stránkách dané organizace. Tip pro turisty: Vždy si ověřte, že daná certifikační organizace je akreditovaná a důvěryhodná. V zahraničí hledejte obdobné národní bioznačky dané země – v EU je běžné používání Evropského bioznaku (zelený lístek). Upozorňuji, že “eko” a “bio” není vždy totéž – bio označení je striktnější.
Důležité: Cena by neměla být jediným kritériem. Kvalitní bioprodukty jsou dražší kvůli náročnějším procesům produkce, ale investice do zdraví a životního prostředí se vyplatí.
CO je ekologické optimum?
Ekologické optimum není jedno pevné číslo, ale spíše rozmezí podmínek prostředí, kde daný druh dosahuje své maximální vitality. Představte si to jako perfektně vyladěný hudební nástroj: lehce se odchýlíte od ideálního ladění a zvuk je stále dobrý, ale přílišné odchýlení způsobí disharmonii a snížený výkon. Stejně tak rostlina v poušti se bude perfektně dařit v úzkém rozmezí teplot a vlhkosti, zatímco lední medvěd si v tropickém pralese rozhodně nepohladí. Rozpětí tohoto optima se liší druh od druhu a závisí na mnoha faktorech, jako je dostupnost potravy, přítomnost predátorů nebo konkurence s jinými druhy. Například v amazonském pralese je toto optimum pro mnoho druhů úzkopásmové a změny prostředí tam mají dramatické dopady. Naopak v suchých oblastech Austrálie jsou druhy mnohem tolerantnější k výkyvům teplot a srážek – jejich ekologické optimum je širší. Studium ekologického optima je klíčové pro pochopení šíření druhů, jejich adaptací a vlivů klimatických změn na ekosystémy po celém světě – od afrických savan po himalájské hory.
Jaké jsou druhy paliv?
Druhy paliv jsou rozmanité a jejich dostupnost i využití se liší napříč světem. Základní dělení je na plynná, kapalná a pevná paliva. Plynná paliva, jako je vodík (jehož využití se dynamicky rozvíjí, zejména v oblasti zelené energetiky, a to i v odlehlých oblastech Asie, kde se snaží nahradit fosilní paliva), zemní plyn (dominuje v energetice mnoha zemí, od Ruska po Severní Ameriku, a jeho cena je silně ovlivněna geopolitikou), svítiplyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, generátorový plyn či LPG (propaplyn – běžně používaný v kempech a v zemích s nedostatečnou elektrifikací), se vyznačují vysokou energetickou hustotou při malém objemu. Kapalná paliva, jako benzín, motorová nafta, petrolej, benzen (v současnosti jeho využití klesá kvůli toxicitě) a alkoholy (biopaliva, rostoucí v popularitě v Evropě a Jižní Americe díky snaze o snížení emisí), nacházejí široké uplatnění v dopravě. Zajímavé je, že složení benzínu a nafty se může lišit v závislosti na regionu a dostupných ropných zdrojích. Pevná paliva, jako uhlí (historicky dominantní, ale s postupným ústupem kvůli ekologickým dopadům, stále však klíčové v energetice některých asijských zemí), koks (používaný v metalurgii), brikety (praktické palivo pro domácnosti, oblíbené v chladnějších klimatických pásmech) a dřevo (tradiční a obnovitelný zdroj, stále důležitý v rozvojových zemích a v oblastech s omezeným přístupem k jiným palivům), se vyznačují nižší hustotou energie a často většími emisemi.
Mnoho zemí se snaží diverzifikovat zdroje energií a přecházet na obnovitelné zdroje, čímž se situace na trhu s palivy neustále mění a ovlivňuje geopolitické vztahy.
Kde získat ekologickou plaketu?
Ekologickou plaketu (Umweltplakette) do Německa seženete několika způsoby. Nejjednodušší je objednat ji online přes stránky jako green-zones.eu. Cena se pohybuje od 6 €, ale pozor na poplatky za dopravu! Druhá možnost je osobní návštěva. Prakticky v každém větším německém městě najdete pobočky organizací jako KFZ Zulassungsstelle (registrace vozidel), DEKRA, TÜV Süd, FSP, GTÜ, KÜS – tam ji pořídíte taky. Ceny jsou podobné, ale ušetříte na poštovném. Všimněte si, že budete potřebovat doklad o registraci vozidla (tzv. Fahrzeugschein) a někdy i doklad totožnosti. Česká DEKRA ji také nabízí, ale online objednávka vám ušetří cestu. Před cestou si ověřte přesné požadavky na typ plaketky pro vaše auto, protože existují různé emisní třídy a s nimi spojené zóny (Umweltzonen). Informace o tom, jakou plaketu potřebujete, najdete na webových stránkách příslušného německého města nebo regionu.
Co vše patří do životního prostředí?
Životní prostředí? To není jen zelená louka a modré nebe. To je všechno! Vše, co umožňuje život, od mikroskopických bakterií po majestátní sekvoje, včetně nás, lidí. Myslete na to příště, když budete stát na vrcholku hory a vnímat sílu větru, nebo když se ponoříte do chladných vod jezera. To všechno – vzduch, který dýcháme, voda, kterou pijeme, kameny pod nohama, úrodná půda, která živí rostliny… i energie Slunce, která pohání celý systém – je součástí jednoho velkého, propojeného celku.
Během svých cest jsem viděl ohromující rozmanitost ekosystémů – od bujných deštných pralesů Amazonie, kde se život hemží v neuvěřitelné hustotě, až po suché pouště Namibie, kde život nachází způsoby, jak přežít i v těch nejdrsnějších podmínkách. Každý ekosystém je jedinečný, ale všechny jsou závislé na rovnováze a interakci mezi jeho složkami. Narazil jsem na místa, kde tato rovnováha byla narušena lidskou činností – odlesňování, znečištění, klimatické změny – a důsledky byly zničující.
Znečištěné řeky, odlesněné svahy, zamořené ovzduší – to vše jsem viděl na vlastní oči. Uvědomil jsem si, že ochrana životního prostředí není jen frází, ale nutností pro naši budoucnost. Protože čistý vzduch, čistá voda, zdravá půda – to nejsou jen abstraktní pojmy, ale základní podmínky pro náš život. Je to komplexní systém, kde všechno souvisí se vším, a jeho narušení má dalekosáhlé důsledky.
Kromě klasických složek, jako je ovzduší, voda a půda, je důležité zmínit i biodiverzitu – rozmanitost života na Zemi. Každý druh, ať už je to vzácný motýl nebo neznámá bakterie, hraje v tomto složitém systému svou roli. Ztráta biodiverzity vede k nestabilitě a snižuje odolnost ekosystémů vůči změnám. A to je něco, co bychom si měli všichni uvědomit.
Které výrobky musí mít prohlášení o shodě?
Prohlášení o shodě potřebují i renovované produkty. To se často týká elektroniky, nábytku a podobně, kde se prodává zboží po opravě a renovaci. Je důležité si uvědomit, že i takový produkt musí splňovat všechny relevantní normy a předpisy.
Zajímavé je, že prohlášení vyžadují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro interní firemní potřebu. To znamená, že i když firma vyrábí produkt jen pro vlastní potřebu, musí zajistit, aby splňoval všechny náležitosti. Tím se firma chrání před případnými problémy a sankcemi.
Důležité je také věnovat pozornost výrobkům určeným k opakovanému použití. Pokud se před opětovným použitím posuzuje jejich shoda s předpisy, pak prohlášení o shodě je nezbytné. Typickým příkladem mohou být nádoby na potraviny nebo lékařské nástroje, kde je důležitá sterilizace a kontrola před dalším používáním. Vždy se řiďte aktuálními vládními nařízeními, jelikož se mohou měnit.
Prohlášení o shodě je klíčové pro legální prodej a používání výrobků v EU. Je to důkaz, že produkt splňuje všechny požadavky a chrání jak výrobce, tak spotřebitele.
Jaké jsou ekosystémy?
Ekosystémy, ach ty fascinující sítě života! Setkal jsem se s nimi v podobě divokých, nedotčených lesů Amazonie, klidných jezer kanadské divočiny i v rušných polích francouzské Provence. Rozdíl mezi přírodními, jako je ten majestátní les, nebo klidné jezero, a uměle vytvořenými, jako jsou vinice pečlivě obdělávané generacemi vinařů, či rybníky, které obohacují krajinu, je zřejmý. V přírodních ekosystémech funguje vše v harmonii, zatímco v těch umělých se člověk aktivně zapojuje, ovlivňuje jejich fungování a musí dbát na udržitelnost. Klíčem k životu v obou typech je energie, především ze Slunce. Myslím, že všichni jsme si všimli, jak se sluneční paprsky proměňují v energii rostlin skrze fotosyntézu – tento proces přeměny je naprosto zásadní. Ale věděli jste, že i rozklad organické hmoty uvolňuje energii? To je další důležitý krok v ekosystémovém koloběhu. A co teprve složitá síť potravních řetězců, propojující všechny organismy v jakémkoli ekosystému? Fascinující, že?
Například v korálových útesech, které jsem měl možnost prozkoumat, existují tisíce vzájemně propojených druhů. Porušení této rovnováhy, třeba kvůli znečištění, může mít katastrofální následky. Je to připomínka křehkosti těchto systémů a důležitosti jejich ochrany. V horských ekosystémech, které jsem navštívil v Himálaji, jsem viděl, jak se život adaptuje na extrémní podmínky. Tam jsem se přesvědčil, že i v zdánlivě nehostinných oblastech existují komplexní a fascinující ekosystémy. Studium těchto systémů nám pomáhá pochopit propojení všeho živého na této planetě a naši roli v něm.
Jak šetřit životní prostředí?
Chránit planetu? To není žádná sci-fi, přátelé! Znáte to, cestoval jsem po světě a viděl jsem krásu, ale i devastaci, kterou způsobujeme. Naštěstí i malé změny znamenají velký rozdíl. Zde je můj cestovatelský návod k šetrnějšímu životu:
Snižte spotřebu vody: Víte, kolik vody se spotřebuje na výrobu jedné bavlněné košile? Je to neuvěřitelné! Krátká sprcha místo dlouhé koupele je začátek. A v suchých oblastech, kde jsem cestoval, jsem si vážil každé kapky.
Nakupování bez obalů: Představte si ty hory plastů, které jsem viděl na plážích v jihovýchodní Asii! Berte si vlastní tašky a nádoby. V mnoha městech už existují obchody s volně loženým zbožím – je to skvělý krok.
Vypínejte spotřebiče a zhasínejte: Šetřete energii, šetříte peníze, šetříte planetu. Zvykněte si na to. V zapomenuté vesnici v Himálajích jsem si uvědomil, jak moc si vážím každé kapky světla.
Látková taška: Jednoduché, ale efektivní. Mám ji vždycky po ruce – a vy byste měli také.
Omezení jízd autem: Cestování vlakem, autobusem, na kole nebo pěšky je nejen zdravější, ale i ekologičtější. Vzpomínám si na nádherné cyklotrasy v Toskánsku – to je teprve dobrodružství!
Kvalitní láhev na vodu: Vyhněte se plastovým lahvím. Mám svoji ověřenou láhev už léta – je to skvělý společník na cestách.
Péče o zeleň: Sázejte stromy, pečujte o parky a zahrady. Každý zelený kout je v boji proti změně klimatu cenný. Pamatuji si na dechberoucí deštné pralesy Amazonie – musíme je chránit.
Otužování: Zní to zvláštně, ale studená voda vás probudí k životu a uvědomění si síly přírody. Kromě toho, je to skvělý způsob, jak posílit imunitu.
Bonus: Podporujte lokální producenty, kompostujte a tříďte odpad. Malé kroky vedou k velkým změnám. Zkuste to!
Jak dělíme paliva?
Paliva, to je kapitola sama pro sebe, zvlášť když se člověk vydá na cestu kolem světa. Dělíme je podle skupenství – na pevná, kapalná a plynná. Pevná paliva, jako je uhlí, dříví či brikety, jsou spolehlivá, ale často nepraktická pro cestování mimo civilizaci. Vzpomínám si na cestu po Patagonii, kde jsme se spoléhali na suché dřevo – hledání vhodného materiálu v divočině bylo samo o sobě dobrodružstvím. Kapalná paliva, to jsou benzín, nafta, petrolej – základní potřeba pro většinu dopravních prostředků. S petrolejovou lampou jsem si jednou svítil v poušti Gobi, neocenitelná pomoc v absolutní tmě. A plynná paliva? Propan-butan v kempingových vařičích se stal mým věrným společníkem na mnoha výpravách. Zvlášť důležitá je pak specifická skupina pohonných hmot – jejich dostupnost a cena často ovlivní trasu i délku cesty. V některých částech světa je najít kvalitní palivo pro auto opravdový oříšek. Zkušenosti s různými druhy paliv jsou pro cestovatele nepostradatelné, protože znalost jejich vlastností a dostupnosti může rozhodnout o úspěchu či neúspěchu celé expedice.
Kde koupit francouzskou ekologickou známku?
Francouzskou ekologickou známku (Crit’Air) nejlépe koupíte přímo ve Francii. Místní turistické kanceláře ji nabízejí po předložení technického průkazu. Ušetříte si tak poštovné a případné komplikace s online objednávkou. Před nákupem si ale ověřte ekologickou třídu vašeho auta na oficiálních stránkách https://www.certificat-air.gouv.fr/simulation – simulátor je rychlý a spolehlivý. Cena je nízká, ale počítejte s možnou frontou v turistické kanceláři, zejména v sezóně. Známka je nutná pro vjezd do nízkouhlíkových zón (ZCR, ZFE) ve většině větších francouzských měst, a to i pro krátkodobé parkování. Její absence může vést k vysoké pokutě. Proto si ji zajistěte předem a uložte si ji na viditelné místo na čelním skle.
Tip: Ne všechna turistická infocentra známku prodávají, proto se raději předem informujte telefonicky nebo na jejich webových stránkách. V některých větších městech jsou k dostání i na poštách.
Které výrobky nemusí mít označení CE?
Evropská legislativa ohledně značení CE je složitější, než se na první pohled zdá. Často se setkávám s tím, že turisté, a dokonce i obchodníci, nevědí, co přesně označení znamená a na co se vztahuje. Zjednodušeně řečeno, CE není povinné pro všechny produkty na evropském trhu. Mnoho lidí si myslí, že se jedná o jakousi pečeť kvality, ale to je mylná představa. CE deklaruje, že produkt splňuje základní požadavky evropských směrnic týkajících se bezpečnosti, zdraví a životního prostředí. A právě proto se například na potravinách, kosmetice a chemikáliích toto označení nenachází – jejich bezpečnost a kvalita je regulována jinými, specifickými předpisy, často s mnohem striktnějšími požadavky na označování. Například v oblasti potravinářství se setkávám s velmi různými a specifickými národními a EU předpisy v různých zemích, které regulují označování, složení a další parametry, a to nezávisle na značce CE. Podobně je to s kosmetikou, kde je kladen důraz na seznam ingrediencí a alergeny. Je proto důležité si uvědomit, že absence CE neznamená automaticky nižší kvalitu, ale pouze jiný způsob legislativní regulace daného druhu zboží.
Během svých cest po Evropě jsem si všiml, že mnoho ne-EU výrobků, které se prodávají na evropském trhu, označení CE také postrádá. To ovšem neznamená, že jsou tyto produkty automaticky nebezpečné – důležité je ověřit si, zda splňují relevantní evropské normy, které se na daný produkt vztahují. Na to je potřeba se zaměřit a být obezřetný, zvláště při nákupech v menších obchodech nebo od soukromých prodejců.
Vždy je proto důležité si ověřit všechny relevantní informace o produktu, ať už má značku CE nebo ne, než jej zakoupíte. Bezpečnost a zdraví by měly být vždy na prvním místě, ať už cestujete po Evropě nebo nakupujete doma.
Co musí obsahovat návod k použití?
Návod k použití? To není jen nudná brožura, to je váš průvodce bezpečnou a efektivní cestou světem daného produktu. Myslete na to jako na cestovní itinerář, jen místo památek prozkoumáváte možnosti vašeho nového pomocníka. Správný návod vás provede prvním spuštěním, jako by vás zkušený průvodce vedl po neznámém městě. Ukáže vám cestu k efektivnímu užívání, podobně jako mapu s vyznačenými turistickými stezkami. Ale pozor, nechybí ani varování před potenciálními nástrahami, jako by to byl popis nebezpečných míst na vaší cestě – informace o rizicích a potřebných ochranných prostředcích jsou nezbytné pro bezpečný průběh “výletu”. A stejně jako po cestě, i po skončení používání, je důležitá údržba a čištění – návod by měl obsahovat i tipy, jak prodloužit životnost vašeho „cestovatelského společníka“, aby s vámi vydržel na mnoha dalších „expedicích“.
Představte si, že jste objevili neznámý ostrov s úžasnou faunou a flórou. Bez mapy a průvodce byste se snadno ztratili. Návod je vaše mapa, váš spolehlivý průvodce, který vám pomůže vyhnout se nebezpečí a maximálně využít potenciál vašeho produktu. Nepodceňujte jej – je to váš klíč k úspěšné a bezpečné “cestovní” zkušenosti.
Co patří do ekologie?
Ekologie je fascinující obor, který jsem si prohloubil během svých cest po celém světě. Ekologie mikroorganismů, například, je klíčová pro pochopení cyklů živin v půdě – a věřte mi, rozdíl mezi úrodnou půdou v údolí Mekongu a vyprahlou zemí Sahary je ohromující. Znalost této ekologie je nezbytná pro udržitelné zemědělství, něco, s čím jsem se setkal na mnoha svých cestách.
Ekologie rostlin je pak úzce spjata s krajinnou diverzitou. Pamatuji si na deštné pralesy Amazonie, neskutečnou paletu druhů a jejich vzájemné propojení. Na druhou stranu, pustina po odlesnění v oblasti jihovýchodní Asie ukazuje krutou realitu narušené ekologické rovnováhy.
Ekologie živočichů je obrovské téma. Od pozorování majestátních slonů v národním parku Tsavo až po pozorování života v korálových útesech na Maldivách – všude jsem se setkal s úžasnou rozmanitostí života a jeho závislostí na prostředí. V mnoha oblastech jsem byl svědkem devastujících účinků pytláctví a ztráty biotopů.
Ekologie člověka je zvláště aktuální. Jak se lidská populace rozrůstá, narůstá i tlak na životní prostředí. Mnoho z mých cest mě vedlo do oblastí, kde je jasně vidět konflikt mezi potřebami lidí a ochranou přírody. Udržitelný rozvoj není jen frází, je to klíč k přežití.
Ekologie moře je pak pro mě osobně fascinující. Potápění v oceánech mi ukázalo křehkost korálových útesů a vliv znečištění na mořský život. Vysoká koncentrace plastů v oceánech je smutnou realitou, se kterou jsem se setkal v mnoha částech světa.
Ekologie krajiny je pak fascinujícím pohledem na širší souvislosti. Mnoho mých cest mě vedlo přes různé ekosystémy a ukázalo mi, jak jsou propojeny. Například, úbytek lesů v jedné oblasti může mít negativní dopad na vodní zdroje v oblasti vzdálené stovky kilometrů. Změny v krajině, včetně těch způsobených lidskou činností, mají dalekosáhlé důsledky.
Jak být šetrný k přírodě?
Šetrné chování v přírodě je pro mě, jakožto vášnivého turistu, samozřejmostí. Kvalitní a odolné vybavení je základ – investice do něj se vyplatí. Minimalizujte odpad na absolutní minimum, berte si ho všechen zpět a řádně ho tříděte. Myslete na to, že i biodegradabilní odpad se rozkládá pomalu. Ticho v přírodě je pro ni klíčové; respektujte faunu i flóru a pohybujte se nenápadně. Motorová vozidla do lesa nepatří – objevujte krásy pěšky nebo na kole. Kempování mimo vyhrazená místa je většinou zakázáno a škodí přírodě. Používejte ekologické přípravky – mycí prostředky, repelenty, krémy na opalování. Trhání květin je zakázané a zbytečné – fotografujte a užívejte si krásu přírody očima. Držte se vyznačených cest, abyste minimalizovali dopad na citlivé ekosystémy. Nezapomeňte na mapu a kompas! Znalost terénu vám umožní plánovat trasy efektivně a vyhnout se zbytečnému poškozování vegetace. Dodržování těchto pravidel přispívá k ochraně přírody a umožňuje nám všem si ji užívat i v budoucnu.
Co znamená MOF?
MOF, neboli syndrom selhání více orgánů (Multiple Organ Failure), je něco, s čím se cestovatel, ať už dobrodruh nebo pohodář, potkat nechce. Představte si tohle: jste uprostřed fascinujícího treku v Nepálu, objevujete ztracené město v džungli Amazonky, nebo si užíváte opalování na pláži v Thajsku – a najednou… vaše tělo se rozhodne vzbouřit. MOF není jen obyčejná nemoc; je to kaskáda selhání životně důležitých orgánů, vyvolaná často nějakou závažnou infekcí, traumatem, nebo septickým šokem – a ty se na cestách bohužel vyskytují častěji, než bychom si přáli. Představte si, že se vám zhorší zánět plic v Himálaji, daleko od jakékoliv specializované nemocnice. Právě v takových situacích hrozí MOF.
MOF je komplexní onemocnění, zahrnující selhání ledvin, jater, plic, srdce a dalších orgánů. Tělo se potýká s udržováním homeostázy, což v praxi znamená, že bez intenzivní lékařské péče – a to často na jednotce intenzivní péče (JIP) – není šance na přežití. Léčba je náročná, zdlouhavá a drahá. Představte si náklady na evakuaci z odlehlého místa, na specializovanou péči v zahraničí… To jsou věci, o kterých se nerado uvažuje, ale na které by se mělo myslet.
Proto je důležité preventivní opatření. Před cestou je nezbytné důkladné očkování, prevence dehydratace a správná hygiena. Dobré cestovní pojištění s pokrytím lékařské evakuace je naprostá nutnost, a to nejen z finančního hlediska, ale i z hlediska dostupnosti kvalitní péče v krizových situacích. Znalost základních první pomoci je pak třešničkou na dortu.
MOF je nebezpečný stav, ale s preventivními opatřeními a pojištěním se jeho riziko výrazně sníží. Nepodceňujte to. Vaše zdraví je nejcennější investicí, kterou můžete na cestách udělat.
Co znamená natural 100?
Číslo za “Natural” udává oktanové číslo benzínu. Natural 95 a 98 jsou běžné, přičemž 98 se někdy označuje i jako Natural Super Plus. Zajímavostí je, že v České republice neexistuje oficiální norma pro benzín s oktanovým číslem 100, proto se i prémiové paliva, jako je Verva 100, označují jako Super Plus. To znamená, že rozdíl v ceně mezi Natural 98 a Vervou 100 je spíše marketingový než odrazem skutečně vyššího oktanového čísla. Při cestování po Evropě se setkáte s různými označeními benzínů a oktanovými čísly, takže je dobré si před cestou ověřit, jaký typ paliva je kompatibilní s vaším vozem. Některá auta mohou mít ve specifikaci uvedeno doporučené minimální oktanové číslo, a použití paliva s nižším oktanovým číslem může vést ke snížení výkonu nebo dokonce k poškození motoru. Vždy proto doporučuji kontrolovat specifikace výrobce vozidla.
