Co je Indonésie?

Indonésie, neboli Indonéská republika, je pro aktivní turisty absolutní ráj! Představte si 17 508 ostrovů v jihovýchodní Asii a Oceánii – to je neuvěřitelná rozmanitost! Čtvrt miliardy obyvatel z ní dělá čtvrtý nejlidnatější stát světa, a dominantní islám dodává zemi specifické kouzlo.

Co Indonésie nabízí?

• Sopky a trekking: Stovky sopek, z nichž některé jsou aktivní, lákají na náročné, ale odměňující túry s dechberoucími výhledy. Bromo, Rinjani, Agung – jména, která rezonují mezi zkušenými trekkery.
• Potápění a šnorchlování: Raja Ampat, Komodo, Bunaken – to jsou jen některé z míst, kde potkáte úžasný podmořský svět s korály a nespočtem druhů ryb. Pro zkušenější potápěče se nabízí i ponory k vrakům.
• Surfování: Bali, Nusa Lembongan a další ostrovy nabízejí vlny pro všechny úrovně zkušeností, od začátečníků po profesionály.
• Kulturní zážitky: Od rušných měst jako Jakarta po klidné rýžoviště na Bali, Indonésie nabízí širokou škálu kulturních zážitků, od tradičních tanců a rituálů po starověké chrámy.
• Džungle a divočina: Prozkoumejte husté tropické lesy s bohatou faunou a flórou, od orangutanů po vzácné druhy ptáků. Můžete se vydat na expedici do národních parků a rezervací.

Praktické informace:

• Republikánské zřízení s voleným prezidentem a parlamentem.
• Doporučuje se předem zařídit vízum (podle státní příslušnosti).
• Nutná je důkladná příprava na cestu, s ohledem na klima, terén a kulturní zvyklosti.
• Nezapomeňte na repelenty proti hmyzu a dostatek pitné vody.

Kde se nachází Indonésie?

Indonésie, to je skutečný ráj pro cestovatele! Rozprostírá se na více než 17 000 ostrovech v jihovýchodní Asii a Oceánii, a to je teprve začátek dobrodružství. Představte si: bujná tropická vegetace, úchvatné korálové útesy s neskutečným podmořským životem, vulkány chrčící oheň a dýmající síru, a k tomu všemu úžasné kulturní bohatství – od majestátních chrámů Borobudur a Prambanan až po živou směsici tradic a zvyků na tisících ostrovů. Jen si představte, jak se proplétáte mezi obrovskými vlnami na Bali, prozkoumávate tajuplné džungle Sumatry, nebo se potápíte mezi pestrobarevnými rybami v Raja Ampat.

Zhruba 6000 ostrovů je obydlených, a tak se vám otevírá nespočet možností k objevování. Sousedí s Papuou Novou Guineou, Východním Timorem a Malajsií po souši, zatímco mořem s Filipínami, Austrálií, Palau, Thajskem a Singapurem. To vám dává představu o strategické poloze Indonésie a nekonečných možnostech dálkových cest. Nezapomeňte na jazykovou bariéru – indonéština je oficiální jazyk, ale angličtina se používá v turistických oblastech. Připravte se na horké a vlhké klima a na to, že budete obklopeni úžasnou přírodou a přátelskými lidmi. Je to cesta, na kterou jen tak nezapomenete.

Co je zakázáno na Bali?

Bali, ráj na zemi? Ano, ale s pravidly. Nepodceňujte místní zákony, protože se s nimi rozhodně nebudete chtít potkat. Dovoz drog je přísně zakázán a hrozí za něj trest smrti – to není žádná legrace. Nezapomeňte ani na léky – vezměte si jen to, co skutečně potřebujete pro osobní užívání, a mějte u sebe lékařský předpis.

Zbraně, jakéhokoli druhu, jsou absolutně tabu: palné zbraně, nože, munice, lasery – vše je zakázáno. Výbušniny ani nezmiňuji.

Pornografie a materiály s erotickým obsahem jsou zakázány. Může to znít triviálně, ale je důležité si to uvědomit. Stejně tak i čínské tiskoviny a léčiva podléhají přísným regulacím, jejich dovoz je komplikovaný a často zakázán.

A na závěr, pro ty, co by chtěli zůstat “v kontaktu”: vysílačky a bezdrátové telefony – jejich dovoz a používání mimo schválené kanály jsou problematické. Věřte mi, že si chcete ušetřit zbytečné problémy s místními úřady a užívat si Bali plnými doušky.

Co je typické pro Indonésii?

Indonésie, země tisíců ostrovů, je definována svým tropickým klimatem, které je výsledkem rovníkové polohy. To znamená, že se tu střídají období dešťů a sucha, ovlivněná monzunovými větry. Představte si to: bujná zeleň, která se leskne po vydatném dešti, a pak zase slunce, které suší krajinu, připravujíc ji na další bouřku.

Průměrné roční srážky jsou v nížinách úctyhodné – pohybují se mezi 1780 a 3200 mm. Ale pokud se vydáte do hor, připravte se na pořádný liják! Tam se srážky vyšplhají až na neuvěřitelných 6100 mm ročně. Nejvíce deště spadne na západním pobřeží Sumatry, západě Jávy, na Kalimantanu, Sulawesi a Nové Guinei. To je potřeba vzít v potaz při plánování cesty – balte si kvalitní nepromokavou výbavu a očekávejte, že některé aktivity mohou být kvůli dešti omezeny.

Tip pro zkušené cestovatele: Monzunová období se liší dle lokality a roku. Je dobré si před cestou zkontrolovat aktuální předpověď počasí a zvážit, zda se vyplatí navštívit konkrétní oblast v danou dobu. Suché období je ideální pro trekking a prozkoumání ostrovů, zatímco období dešťů přináší jedinečnou atmosféru a příležitost k pozorování bujné tropické vegetace v plné síle.

Nezapomeňte: Vlhké klima znamená i vysokou vlhkost vzduchu, na kterou je potřeba se připravit. Lehké, prodyšné oblečení je ideální volbou.

Co je DAKA?

DAKA? To je český e-shop, co se před více než 15 lety zrodil někde mezi skalami a lesy – alespoň tak si to představuji, s pár skříňkami a nočními stolky naloženými v dodávce, co by snesla i náročnější terén. Představte si ten trek – jedna malá dodávka, plná nábytku, křižující českou krajinu. Dnes? Už to není jenom o jednom kusu nábytku a jedné dodávce. Rozrostli se, jako horský masiv, pronajali si větší sklad – myslím si, že by se tam vešla i celá moje výbava na expedici. A skladník? No, ten je asi takový náš horský průvodce po jejich sortimentu. Potřebujete odolný nábytek, co vydrží i ty nejnáročnější výpravy? DAKA je ideální volba. Jejich sortiment se rozrostl, takže najdete vše potřebné – od odolných materiálů, až po praktické a funkční řešení pro váš dům, chatu, nebo třeba i stan.

Tip pro turisty: Před nákupem si pořádně prověřte hmotnost a rozměry, ať vás pak nenapadne nést skříň na zádech po horském hřebeni!

Jaký je nejtěžší jazyk pro Čechy?

Často slýchám otázku, jaký jazyk je pro Čechy nejtěžší. Odpověď není jednoznačná, záleží na individuálních předpokladech a metodě učení. Nicméně, podle řady studií patří mezi jazyky, které Češi považují za obtížné, čínština, arabština a japonština. Tyto jazyky se liší od češtiny ve všech základních aspektech – v písmu, gramatiky i slovní zásoby.

Zajímavost: Finština, s jejími 14 pády (oproti sedmi v češtině), je pro Čechy překvapivě náročná. Mnoho mých cestovatelských zkušeností z Finska potvrzuje, že se s finštinou potýkají i zkušení polyglotní cestovatelé.

Na druhé straně spektra najdeme jazyky, které se Češi učí relativně snadno. Mezi ně patří například:

• Ruština: Sdílí s češtinou mnoho slov a gramatiky, což usnadňuje učení.
• Polština: Podobně jako ruština, i polština má mnoho společných rysů s češtinou.
• Chorvatština: Přestože nepatří mezi nejbližší jazyky, díky své srozumitelnosti s češtinou zjednodušuje proces učení.

A co angličtina? Ta se pro Čechy jeví jako relativně přístupná. Její rozšíření po celém světě ji dělá ideální pro cestovatele a mnoho dostupných zdrojů usnadňuje studium.

Tip pro cestovatele: Nepodceňujte sílu základních frází v místním jazyce. I jednoduché “ahoj”, “děkuji” a “prosím” vám mohou v zahraničí otevřít mnoho dveří a obohatit zážitek z cestování.

Praktické rady: Při učení jazyka je důležité najít si metodu, která vám vyhovuje. Efektivní jsou například jazykové kurzy, jazykové aplikace, ale i ponoření se do jazykového prostředí cestou do země, kde se daný jazyk používá.

• Vyberte si metodu učení, která vám vyhovuje.
• Buďte trpěliví a vytrvalí.
• Nebojte se dělat chyby.
• Najděte si jazykového partnera.

Co je typické pro Malajsii?

Máte chuť na něco pořádně exotického po náročném dni treku džunglí? V Malajsii vás čeká gastronomický zážitek! Asam laksa, hustá rybí polévka s kyselkavou chutí, je perfektní na doplnění energie po výstupu na nějakou horu. Tlusté nudle a bohaté koření s zázvorem a bazalkou vám zaručeně zlepší náladu. Pro vegetariány, nebo ty, co si chtějí dát po námaze lehčí jídlo, je tu masak lemak – zelenina dušená v kokosovém mléce, skvěle se hodí k prozkoumání rýžových polí. A pro odvážné dobrodruhy? Perut ikan, rybí vnitřnosti připravené jako guláš – to je opravdová ochutnávka místní kultury. Nebojte se experimentovat a ochutnejte vše! Dobré jídlo vám dodá energii na další objevování krás Malajsie, ať už pěšky, na kole, nebo na kánoi.

Na co si dát pozor v Indonésii?

Očkování je naprostá nutnost! Malárie je rozšířená, proto si nechte poradit od lékaře, jaké vakcíny a léky si vzít. Repelent s vysokým obsahem DEET je základ, používejte ho i přes den. Pozor na vodu – pijte jen balenou vodu a raději se vyhněte ledu v nápojích. Otravy alkoholem jsou časté, arak je obzvlášť nebezpečný – raději se mu vyhněte úplně. Pozor na jídlo z pouličních stánků – i když to láká, vybírejte pečlivě a dávejte přednost tepelně upraveným pokrmům. Doporučuji si pořídit cestovní pojištění s komplexní ochranou, včetně lékařské evakuace. V tropickém podnebí se snadno dehydratujete, proto pijte dostatek tekutin. Nepodceňujte sluneční ochranu – silné slunce může být nebezpečné. Naučte se pár základních indonéských frází, usnadní vám to komunikaci. Doporučuji si předem stáhnout offline mapy, protože spolehlivost internetu není všude zaručena. Buďte opatrní při používání dopravních prostředků – především skútrů. A nezapomeňte na respekt k místním zvykům a tradicím.

Co je Daruma?

Daruma je tradiční japonská figurka, vlastně zjednodušený, kulatý obraz Bodhidharmy, zakladatele zen-buddhismu – jeho jméno je zkrácenou verzí Boddaidaruma. Tyhle roztomilé sošky bez nohou jsou populárními talismany štěstí a vytrvalosti. Mají symbolizovat odhodlání a vytrvalost v dosahování cílů.

Tip pro turisty: Koupíte je v mnoha obchodech se suvenýry, často i v chrámech. Tradičně se nejdříve na figurku napíše přání nebo cíl, a až je splněn, Daruma se ozdobí. Nebo se mu namaluje oko, když si stanovíte cíl a druhé, až ho dosáhnete. V Japonsku uvidíte Darumy v různých velikostech a barvách, některé jsou dokonce zdobené zlatem.

Zajímavost: Absence nohou symbolizuje Bodhidharmovu meditaci, kdy prý devět let seděl v meditaci a jeho končetiny atrofovaly.

Co je to Dekupaz?

Dekupaž, známý také jako decoupage či découpage, je fascinující technika zdobení, kterou jsem potkal na svých cestách po celém světě – od ručně zdobených dřevěných krabiček v Maroku, přes porcelánové figurky v Číně až po textilní dekorace v Mexiku. Tato starobylá technika, jejíž kořeny sahají až do 17. století, spočívá v precizním vystřihování motivů z ubrousků a jejich následném lepení na nejrůznější povrchy – dřevo, terakotu, kov, vosk, porcelán, textil a mnoho dalších. Důležitá je příprava povrchu a následné lakování pro dokonalou ochranu a lesk. Existují různé techniky lepení, od jednoduchého nanesení lepidla na ubrousek až po použití speciálních laků a gelů pro dokonale hladký výsledek. Kvalita ubrousků je klíčová – tenké ubrousky s ostrými detaily poskytnou nejlepší výsledek. Kreativitě se meze nekladou – od romantických květinových motivů přes abstraktní vzory až po reprodukce slavných uměleckých děl. Dekupaž je skvělý způsob, jak vdechnout nový život starým předmětům nebo vytvořit originální dárky s osobním rukopisem. Na svých cestách jsem viděl dechberoucí příklady, které dokazují univerzálnost a nadčasovost této techniky.

Díky vrstvení a patinování lze dosáhnout úžasných efektů a imitovat starožitné předměty. Moderní dekupaže využívá i speciálních technik, jako je například crackle (praskání) laku, které dodá dekoraci vintagení vzhled. Nebojte se experimentovat s barvami a technikami – výsledkem může být jedinečný a nezaměnitelný umělecký kousek.

Co je nejjednodušší jazyk na světě?

Na otázku, který jazyk je nejjednodušší, bych jako zkušený turista řekl, že mezi nejjednodušší patří skandinávské jazyky – norština, švédština a dánština. Jejich gramatika je relativně přímočará, s minimem pádů a složitých časů. To je skvělé, když se ocitnete v Norsku, Švédsku nebo Dánsku a potřebujete se domluvit třeba v kempu, při objednávání jídla v turistické chatě nebo na benzínce. Pro orientaci v terénu se vám ale více než znalost jazyka vyplatí dobrá mapa a kompas, a pro zdolávání náročných tras pevná obuv a kvalitní vybavení. Nezapomínejte, že i jednoduchý jazyk vyžaduje určitou úroveň znalosti a slovní zásoby, zvláště pro specifická turistická témata. Pro základní komunikaci ale stačí i pár frází. Není na škodu si je předem naučit, třeba pomocí audio nahrávek, které si můžete pustit během cesty.

Co se nesmí na Bali?

Bali je rájem, ale i zde platí pravidlo „lepší prevenir než léčit“. Nevystavujte se zbytečnému riziku. Velké obnosy peněz nechte v trezoru hotelu, na pláž si vezměte jen to nezbytné. Noční jízdy na motorce, zvláště pro ženy a v turisticky exponovaných oblastech jako Kuta, Seminyak či Canggu, jsou rizikové – místní dopravní systém je chaotický a bezpečnostní situace v noci se zhoršuje. Vždy si důkladně zajistěte cennosti – nejen peníze, ale i mobilní telefon a doklady – schovejte je do bezpečného kufru motocyklu, případně je zakryjte bundou či sarong. Nepodceňujte ani drobné krádeže – kapsáři jsou všudypřítomní. Vždy si hlídejte své věci, a to i v přeplněných turistických atrakcích. Informujte se předem o místních zvyklostech a tradicích, aby se vaše návštěva nestala nepříjemnou záležitostí. Nezapomeňte na cestovní pojištění s komplexní ochranou. Dodržujte základní bezpečnostní opatření a užijte si nezapomenutelnou dovolenou na Bali.

Místní obyvatelé jsou většinou velmi přátelští, nicméně buďte ostražití a vnímaví k okolí. Vyhněte se pochybným nabídkám a nechoďte sami do odlehlých oblastí, zvláště večer. V případě jakýchkoli problémů se ihned obraťte na místní policii nebo na český konzulát.

Naučte se pár základních indonéských frází – zvýší to vaši bezpečnost a zlepší vaše interakce s místními. A nakonec, nezapomeňte si užívat krásu a kulturní bohatství Bali s respektem k místní kultuře a tradicím.

Jak draho je v Malajsii?

Malajsie je pro aktivního turistu cenově přívětivá země, výrazně levnější než Česká republika. Výjimku tvoří alkohol, jehož cena je kvůli náboženským zákonům poměrně vysoká. Na trzích a u menších obchodníků se nebojte smlouvat – pokud ceny nejsou jasně uvedeny, klidně zkuste srazit cenu až na polovinu. Smlouvat se ale nevyplácí u jídla, ubytování a v supermarketech.

Tip pro trekaře: Jídlo a pití pro výlety do džungle si kupujte v předem, ceny na místě bývají výrazně vyšší.

Doprava: Lokální autobusy a vlaky jsou levné a spolehlivé. Pro delší trasy zvažte leteckou dopravu, letenky mezi městy bývají překvapivě dostupné.

Ubytování: Nabídka je pestrá, od levných hostelů až po luxusní hotely. Pro aktivní výlety doporučuji guesthousy, které často nabízí i organizaci výletů a půjčovnu vybavení.

Aktivity: Malajsie nabízí širokou škálu aktivit – od potápění a šnorchlování na ostrovech, přes trekking v džungli a lezení po skalách až po návštěvu jeskyní a národních parků. Vždy si ale ověřte aktuální bezpečnostní opatření a počasí.

Zdraví: Doporučuji si sjednat cestovní pojištění a očkování. V tropickém podnebí je riziko tropických nemocí, proto dbejte na pitný režim a prevenci proti komárům.

Na co si dát pozor v Malajsii?

V Malajsii je potřeba mít neustále na očích své věci, zejména v Kuala Lumpuru a dalších větších městech. Kapsářství a drobné krádeže jsou běžné. Vyhýbejte se o samotě tmavým a opuštěným ulicím, zvláště večer. Cennosti uložte do hotelového trezoru. Nevystavujte drahé šperky ani elektroniku na veřejnosti.

Doporučení:

• Používejte tašky s pevným zapínáním a noste je před tělem.
• Nepředvádějte peníze ani drahé předměty.
• Buďte obezřetní v přeplněných dopravních prostředcích a turistických atrakcích.
• Naučte se několik základních frází v malajštině – místní ocení snahu o komunikaci.

Co je ještě dobré vědět:

• Dodržujte místní zvyky a tradice, zejména pokud jde o oblečení (v chrámech je nutné se vhodně obléct). Neodporuje to ničemu, ale ukáže to vaši úctu.
• V některých oblastech může být klima velmi vlhké a dusné, proto je důležité nosit lehké a vzdušné oblečení a dostatečně pít. Dehydratace je nebezpečí, na které je třeba dávat pozor, především v horkých dnech.
• Doprava může být chaotická, proto je lepší využívat oficiální taxíky nebo ride-sharing služby s trackováním jízdy. Vyhněte se neoznačeným vozidlům.
• Voda z kohoutku není pitná, pijte pouze balenou vodu.

Co je Kamei?

Kamej – tohle slovo vás možná zavede do světa italských uměleckých dílen, ale jeho půvab objevíte po celém světě. Slovo pochází z italštiny (cammeo) a označuje drobnou reliéfní plastiku, vytvořenou z polodrahokamu, mušle, ale i skla. Představte si jemně vymodelovaný obrazec, lehce vystupující z plochy – to je kamej. Na rozdíl od intaglií, kde je motiv naopak vhloubený, je u kameje motiv vypuklý, jako by se z podkladu zvedal. Tyto miniaturní umělecká díla se nosí jako šperky – náušnice, přívěsky, brože. Během svých cest jsem je objevoval v nejneočekávanějších koutech světa – od starověkých ruin v Řecku a Římě, kde se nacházejí fascinující příklady antického kamejového umění, až po moderní trhy s řemeslnými výrobky v Maroku, kde se dodnes vyrábějí ručně zdobené mušlové kameje.

Kvalita kameje závisí na řadě faktorů: výběr materiálu, zručnost řemeslníka, a samozřejmě, zvolený motiv. Nejvyhledávanější jsou kameje z achátu, sardonyxu a onyxu, které umožňují krásné barevné kontrasty. Nezapomenutelný zážitek jsem si užil při prohlídce sbírky v muzeu v Neapoli, kde byly vystaveny skutečné mistrovské kusy, s neuvěřitelně propracovanými detaily a nádhernými motivy antických bohů a mytologických scén. Cena kameje se odvíjí od velikosti, použitého materiálu a složitosti zpracování, od pár korun až po statisíce, záleží na kvalitě a stáří.

Při nákupu kameje je důležité dbát na autenticitu. Mnoho levnějších kamejí je vyrobeno z imitací a kvalita zpracování je podstatně nižší. Nebojte se dotazovat na původ a způsob výroby – autentická ruční práce je vždy ojedinělá a její hodnota s časem roste.

Co je to Dzuvec?

Džuveč, to není jen obyčejné dušené jídlo. Je to kulinární odysea po Balkáně a částech Středního východu! Jeho kořeny sahají hluboko do turecké kuchyně, kde se vyvinul jako vydatné a aromatické pokrm z rýže, masa (často jehněčího, ale i hovězího nebo kuřecího) a bohaté směsi zeleniny. Myslete na šťavnaté papriky, rajčata, cibuli, možná i cukeiny – kombinace chutí je nekonečná a liší se dle regionu.

Na rozdíl od tvrdzení, že se podobá italskému rizoto, je džuveč spíše hustější, má výraznější chuť zeleniny a často se podává s jogurtem nebo smetanou, což dodává pokrmu lahodnou krémovitost. Italové by se asi u rizota s masem a zeleninou trochu zamračili, ale to jen dokazuje, jak fascinující je kulinární rozmanitost Evropy!

Můj tip pro cestovatele: Ochutnejte džuveč v různých zemích! V každé oblasti se setkáte s drobnými odlišnostmi, ať už v druhu masa, zeleniny, nebo v použitých kořeních. V Bulharsku například často najdete varianty s fazolemi, zatímco v Řecku se objevují variace s mořskými plody. Nebojte se experimentovat a objevovat jedinečnou chuť každého regionálního receptu. Jedno je jisté – džuveč je skvělý způsob, jak se ponořit do místní kultury a gastronomie.

A na závěr jedna důležitá informace: džuveč se nejlépe ochutnává čerstvě připravený, ideálně přímo v místě jeho původu. Jeho vůně a chuť prostě nelze napodobit.

Co je to diabola?

Diabolo, často mylně nazývané diablo, je fascinující žonglovací nástroj. Představuje si ho jako cívku, kterou pomocí provázků uchycených na dvou tyčkách (ovládacích hůlkách) žonglér elegantně vrhá a točí. Je to skvělá zábava pro všechny věkové kategorie a zvládnutí základních triků není tak náročné, jak by se mohlo zdát.

Zajímavost: Jeho kořeny sahají až do Číny, kde se inspirovalo čínským jojo. Dnes existuje široká škála diabol různých velikostí, váh a materiálů (dřevo, plast, kov), každý s mírně odlišnými vlastnostmi.

Tipy pro cestovatele:

• Diabolo je skvělý cestovní společník – lehké a kompaktní. Ideální na dlouhé cesty vlakem nebo autobusem.
• Nezapomeňte na náhradní provázky! Ty se časem opotřebují, a je lepší být připraven.
• Na internetu najdete spoustu videonávodů s triky – takže se můžete naučit nové dovednosti i na cestách.

Základní triky pro začátečníky:

• Základní točení na provázku.
• Vyhazování a chytání diabola.
• Obracející se točení.

S trochou cviku a trpělivosti zvládnete i náročnější triky a budete s diabolem ohromovat své okolí kdekoli na světě.

Jak je těžká čeština?

Čeština, ach ta čeština! Její zařazení mezi nejtěžší světové jazyky není žádnou novinkou. Z vlastní zkušenosti, po letech putování po světě, mohu potvrdit, že se často umisťuje v top 20, ba i top 15 nejtěžších jazyků, a to zejména pro rodilé mluvčí indoevropských jazyků. Není to však jen o gramatice, plné pádů a složitých tvarů sloves. Na vině je i bohatá fonologie s řadou specifických hlásek a diakritiky, která znepříjemňuje výslovnost i čtení.

Čínština a arabština, ty se tu často objevují v čele žebříčků. A věřte mi, po měsících strávených v Číně a na Blízkém východě, mohu říci, že jejich náročnost je skutečně srovnatelná s češtinou – a to i přesto, že se jedná o zcela odlišné jazykové rodiny. Problém spočívá v odlišném systému psaní, gramatiky a výslovnosti. Nejde jen o to, že se slovíčka učíte nazpaměť, ale že si musíte zvyknout na kompletně odlišný způsob myšlení.

U češtiny pak hraje roli i fakt, že se jedná o jazyk s poměrně omezeným geografickým rozšířením. Nalezení kvalitní učebnice nebo lektora mimo Českou republiku je tak mnohem složitější. A to může studium exponenciálně ztížit. Pro mne osobně bylo překvapením, jak i pro rodilé mluvčí angličtiny je čeština náročným jazykem k naučení.