Jezera – uzavřené vodní plochy na souši s pomalým obměnou vody. Liší se velikostí, hloubkou, původem, slaností a charakterem vodního režimu. Existuje široká škála jezer, od malých tůní až po rozsáhlá jezera, jako je například Kaspické moře.
Největším jezerem světa je Kaspické moře, které se svým rozsahem řadí spíše mezi moře než jezera.
Co je větší, Onežské nebo Ladožské jezero?
Onežské a Ladožské jezero patří mezi největší sladkovodní jezera Evropy. Ladožské jezero zaujímá první místo co do rozlohy, zatímco Onežské jezero se řadí na druhou pozici.
Plocha Onežského jezera činí přibližně 10 000 km², přičemž počet ostrovů v jezeře přesahuje 1600. Jezero se vyznačuje členitým pobřežím a značnou hloubkou v některých částech.
Jak vznikají jezerní kotliny?
Vznik jezer je úzce svázán s procesy vedoucími k formování jezerních kotlin.
Různé geologické procesy vytvářejí kotliny, ve kterých se následně hromadí voda a vznikají jezera. Hlavní příčiny vzniku jezer lze rozdělit na procesy endogenní a exogenní.
- Endogenní aktivita: zahrnuje procesy probíhající uvnitř Země, které formují tektonické a vulkanické kotliny.
- Tektonické kotliny: vznikají v důsledku pohybů zemské kůry, například při zlomových procesech nebo poklesech terénu. Příkladem jezera tektonického původu je jezero Bajkal.
- Vulkanické kotliny: vznikají v důsledku sopečné činnosti, například v kráterech vyhaslých sopek (maary) nebo při propadání vulkanických kalder.
Co ovlivňuje rozložení jezer v daném území?
Hlavní příčinou rozdílné jezernosti území je jeho geologický vývoj.
Geologické faktory ovlivňující jezernost:
- Geologické složení: na územích s snadno erodovatelnými horninami (např. karbonátové horniny) se tvoří větší jezera, zatímco na územích s odolnými horninami (např. krystalické horniny) je jezernost menší. Typ horniny ovlivňuje jak rychlost eroze, tak i schopnost zadržovat vodu.
- Tektonické procesy: horotvorné procesy vedou k tvorbě tektonických sníženin, které se mohou stát jezery. Tektonické zlomy v zemské kůře mohou tvořit hranice jezer, jako je tomu například u Bajkalu.
- Zalednění: velká jezera se často formují v důsledku činnosti ledovců, které vyhloubily deprese v zemském povrchu. Po ústupu ledovců se tato údolí a kotliny zaplní vodou.
Klimatické faktory hrají při formování jezer jistou roli, avšak jsou druhořadé ve srovnání s faktory geologickými. Klimatické podmínky ovlivňují zejména vodní bilanci jezera.
Jak dochází k formování jezer?
Vznik jezer je podmíněn různými geologickými procesy, včetně činnosti ledovců.
V ledovcových oblastech jezera často vznikají v důsledku ledovcové exarace – procesu, při kterém se pohybující led “vyškrábe” podložní horninu a vytváří hluboké deprese. Po ústupu ledovce se tyto deprese mohou naplnit vodou a vzniknou jezera.
Dalším mechanismem vzniku ledovcových jezer je deprese způsobená uvězněním ledových ker. Během tání ledovců se jednotlivé kusy ledu mohou dostat pod vrstvy morény (ledové sedimenty). Postupně tyto ledové bloky roztají a zanechávají za sebou prohlubně, které se následně naplní vodou a vytvoří jezera.
- Ledovcová jezera vzniklá uvězněním ledových ker obvykle mají nepravidelný tvar a neregulérní pobřeží.
- Tato jezera jsou často hluboká, protože zabírají deprese vyhloubené ledovcem.
- Voda v ledovcových jezerech může být čistá a studená, jelikož je napájena z tání ledovců.
