Lovili jste už štiky? Já ano, a to po celém světě! A věřte mi, nejlepší nástraha se liší podle lokality a ročního období. Ale na řekách a jezerech střední Evropy se těžko něco vyrovná okounkovi. Ideální velikost? Kolem 10 až 15 cm. Menší štiky ocení menší rybičky, zatímco ty větší se nechají zlákat i na větší kořist.
Jak na to? Moje osvědčená montáž je jednoduchá a účinná:
- Lehký splávek (4g bohatě stačí). Nezapomínejte na správný výběr vzhledem k proudu a hloubce. Na silnějším proudu budete potřebovat těžší splávek.
- Dvě bročky (2g celkem) před obratlíkem s lankem. To zajistí správný průběh nástrahy ve vodě a zabrání zamotání.
- Jeden střední trojháček v karabince. Kvalitní trojháček je klíčový! Používám jen ty nejkvalitnější, abych minimalizoval výpadky.
Nezapomínejte na správné navázání okounka: Můžete ho provléct za tlamku, nebo za hřbítek. Za tlamku je to klasika, ale za hřbítek okounek hraje přirozeněji. Zkuste oba způsoby a zjistěte, co v dané situaci funguje lépe.
Tip pro zkušenější lovce: Experimentujte s různými druhy nástražních rybiček a jejich velikostí. V některých oblastech štiky dávají přednost například ploticím nebo cejnům. Pozorování a sledování chování štik na dané lokalitě vám pomůže najít tu nejlepší nástrahu. A nezapomeňte na důležitost kamufláže – nenápadný přístup je klíčem k úspěchu.
- Výběr lokality: Hledejte místa s bohatou vegetací, hlubokými jamkami nebo koryty řek. Štiky se rády zdržují v blízkosti úkrytů.
- Čas lovu: Nejlepší časy na lov štik jsou brzy ráno a večer, kdy je aktivita ryb nejvyšší.
- Počasí: Vliv počasí na aktivitu štik je významný. Obvykle se nejlépe loví za oblačných dnů nebo po dešti.
Jakou nástrahu zvolit na štiku?
Lov štik je fascinující zážitek, který jsem zažil na mnoha místech světa, od zasněžených jezer Skandinávie až po tropické řeky Jižní Ameriky. Výběr správné nástrahy je klíčový a závisí na velikosti cílové ryby a podmínkách lovu. Malé nástrahy (3,9-6 cm) jsou ideální pro lov okounů, pstruhů a tloušťů, ale na štiku se příliš nehodí. Jejich velikost může spíše odradit než přilákat dravce. Střední nástrahy (7-12 cm) představují zlatou střední cestu. Tyto univerzální velikosti se perfektně hodí na štiky střední velikosti, ale také na candáty a boleny. Všimněte si, že tvar a barva nástrahy jsou stejně důležité jako její velikost. Experimentujte s různými modely – woblery, rotačky, vrtulky. V kalné vodě zvolte nástrahy s výraznými barvami, v čisté vodě se osvědčí spíše přírodní odstíny. Velké nástrahy (nad 15 cm) jsou určeny na lov trofejných štik, sumců a jsou vhodné i pro mořský rybolov. Nezapomeňte na pevný náčiní, který zvládne tah těchto silných ryb. Pro lov velkých štik doporučuji silné vlasce a robustnější návazce, aby se zabránilo přetržení. Zkušenost ukazuje, že i v hlubokých jezerech se dají štiky chytit, pokud zvolíte správnou techniku a nástrahu. Nepodceňujte ani hloubku, ve které se štiky pohybují – různé typy nástrah mají různé potápivost.
Kdy nejvíc berou štiky?
Podzimní měsíce, kdy se počasí obrací a voda se začíná čistit, představují vrchol sezóny pro lov štik ve střední Evropě. Odumírání vodních rostlin a mizení řas odhaluje tento jinak mistrovsky maskovaný druh. Zkušený rybář ví, že právě tehdy, když se koberce vodních trav rozkládají a ubývá úkrytů, je štika mnohem zranitelnější a její lov efektivnější. Toto období se vyznačuje i zvýšenou aktivitou štik, které se před zimním klidem snaží nashromáždit dostatek energie. Tato změna v prostředí a chování štik je patrná nejen v řekách a jezerech střední Evropy, ale i v mnoha dalších oblastech s mírným podnebím. Zvýšená průhlednost vody umožňuje štiky lépe spatřit, ať už z lodi, z břehu nebo při lovu z podvodního člunu. Zkušení rybáři často využívají návnady imitující malé ryby, které se v tomto období stávají hlavní potravou štik. Není proto divu, že podzim a zima, v závislosti na místních podmínkách a teplotě vody, se stávají nejoblíbenějším obdobím pro lov tohoto dravého predátora.
Výběr správné lokality je klíčový. Zaměřte se na místa s řídkou vegetací, kde štiky nemají mnoho úkrytů a jsou tak nuceny se více pohybovat. Mějte na paměti, že lov štik vyžaduje trpělivost a znalost jejich chování.
Co je nejlepší na žíly?
Křečové žíly? Problém známý i z mých cest po celém světě. V tropech, kde slunce pálí a dlouhé pochody jsou na denním pořádku, je péče o žíly klíčová. A co funguje nejlépe? Osvedčené klasiky jako Heparoid, který spolehlivě zmírňuje bolest a záněty, jsou nezastupitelné. Jeho účinky jsem si ověřil i na horských túrách v Andách, kde každá bolest nohou znamenala komplikaci. Alternativou je Lioton gel, jehož chladivý efekt po dni stráveném prozkoumáváním egyptských pyramid byl skutečným požehnáním. Chlazení je důležité, protože snižuje otok.
Pro dlouhodobější řešení je ale potřeba zaměřit se na pružnost a odolnost cévní stěny. Zde se osvědčily léky jako Cilkanol, Devenal, Diozen a Aescin. Jejich účinky jsem sledoval u mnoha cestovatelů, kteří se potýkali s problémy křečových žil po letech strávených na cestách. Vždycky je důležité si vybrat přípravek na základě individuálních potřeb a po konzultaci s lékařem. Nezapomínejte na prevenci – pravidelný pohyb, dostatek tekutin a vyhýbání se dlouhodobému stání nebo sezení jsou klíčové, ať už jste doma, nebo na cestách po světě. I pohodlí na dlouhých letech hraje roli. Vyšší krevní tlak a zhoršený krevní oběh v nohou jsou realitou pro letecké cestovatele.
Jak nejlépe upravit štiku?
Příprava šťuky, této dravé krásky našich vod, vyžaduje citlivý přístup. Zkušenost z mých cest po světě mi ukázala, že nejlepší metodou je filetování. Štiku filetujeme na poloviny či třetiny dle velikosti ryby a požadované porce. To se osvědčilo i v odlehlých finských chatách, kde jsem se učil od zkušených rybářů.
Koření? Sůl a pepř jsou samozřejmostí. Doporučuji však experimentovat. Citronová kůra je skvělý začátek, ale v Provence jsem ochutnal šťuku s provensálskými bylinkami a olivovým olejem – nezapomenutelný zážitek!
Smažení? Pečení? Klasika je opečení na másle. Kůže dolů nejdříve, aby se krásně propekla a zlatožlutě zbarvila. Pak otočíme a dopečeme. Ale věděli jste, že šťuka výborně chutná i pečená v troubě na papíře s bylinkami a zeleninou? Zkuste to!
Tipy z cest:
- Před filetováním šťuku důkladně omyjte a vykuchejte.
- Kvalita másla ovlivní chuť – volte kvalitní máslo, nejlépe domácí.
- Experimentujte s kořením – kmín, tymián, rozmarýn… Možnosti jsou nekonečné!
- Podávejte s bramborovým salátem, rýží, nebo pečenou zeleninou.
Nebojte se experimentovat a objevujte vlastní dokonalou chuť šťuky!
Na co chytit štiku?
Na štiku? To je otázka! Pro zkušeného lovce, jako jsem já, žádný problém. Potřebujete prut střední až těžké třídy – já osobně preferuji karbonové s dostatečnou rezervou síly, abyste zvládli i tu největší dračici. Naviják musí být spolehlivý, s dostatečnou kapacitou silné šňůry – pletená je pro mě jasná volba, odolná proti oděru a s nízkou roztažitelností pro precizní zásek. Nástrahy? To je klíč k úspěchu. Gumové rybky, které věrně napodobují pohyb živé ryby – vždycky sáhnu po těch s realistickým zbarvením a silnými háčky. Plandavky, woblery, spinnerbaity… experimentujte, hledejte, co zrovna štiky nejvíce láká. V hloubce se osvědčily křupavější woblery, na mělčině zase vibrace spinnerbaitů. Nezapomínejte na důležité detaily: kvalitní ocelové háčky, odolné proti ohnutí, a samozřejmě správný výběr vod – hloubka, proudění, vegetace – vše hraje roli. Síla náčiní závisí na lovišti a velikosti očekávané kořisti; pro lov trofejních kusů je nezbytný silný prut a silná šňůra. A pozor, štika dokáže kousnout i když to nejméně čekáte, proto je stálá pozornost nutná! Pamatuji si na jeden zážitek z Amazonky…ale to už je na jiný příběh.
Mimochodem, nepodceňujte ochranu. Kvalitní polarizační brýle vám pomohou odhalit štiky pod hladinou, a nezapomeňte na oděv, který vás ochrání před sluncem a chladem. A co je nejdůležitější – respektujte přírodu a dodržujte pravidla rybolovu. Pouze tak si udržíme bohatství našich vod.
Jak připravit štikozubce?
Štikozubec (Brosme brosme), taky zvaný hejk nebo mořská štika, je treskovitá ryba z chladných hlubin. Loví se především v severních mořích, a to často na rybářských výpravách. Jeho maso je bílé, jemné a chutné.
Příprava na túře:
- Filetování: Nejlepší je filetovat štikozubce hned po ulovením, ale je možné i později, pokud je ryba chlazená. Na túře se hodí kvalitní nůž a pevná deska.
- Marináda: Pro jednoduchou přípravu stačí olivový olej, sůl, pepř a dle libosti bylinky (tymián, rozmarýn). Vhodná je i marináda s citronem a česnekem. Vše stačí smíchat v nepromokavém obalu.
- Vaření: Na táboře se dá štikozubec připravit na grilu (zabalte do alobalu a pečte), v kotlíku (dušení v bylinkovém vývaru) nebo na pánvi (opéct na másle). Pro pečení v troubě (180°C, 15-20 min) je potřeba přenosná turistická trouba.
Tipy pro zkušenější turisty:
- Před odchodem na túru si zjistěte, kde je lov štikozubce povolen.
- Pro uchování čerstvosti ryby použijte chladicí box s akumulátory.
- Nezapomeňte na potřebné vybavení: nůž, prkénko, nádoby na marinádu, fólii na grilování nebo alobal.
Nutriční hodnoty: Štikozubec je skvělým zdrojem bílkovin a omega-3 mastných kyselin.
Jak oškrábat štiku?
Štiku nejlépe oškrábete tupou stranou nože nebo speciální rybí škrabkou. Uchopte rybu za hlavu čistou utěrkou, abyste se neporanili. Škrábejte vždy směrem od ocasu k hlavě, proti směru šupin. Tlak by měl být mírný, ale důrazný – vyvarujete se tak zbytečnému poškození masa. Pokud máte po ruce jen lžíci, její zadní strana poslouží také. Pro zjednodušení procesu můžete štiku před oškrábáním na pár minut ponořit do studené vody – šupiny pak jdou lépe dolů. Po oškrábání rybu důkladně omyjte. Zbývající drobné šupiny odstraníte otřením vlhkým hadříkem. V terénu se hodí i stará zubní kartáčka na důkladné vyčištění. Nezapomeňte si po práci řádně umýt ruce.
Čím potírat špízy?
Pro eliminaci nepříjemného ulpívání masa na špízech, jež jsem pozoroval v desítkách světových kuchyní, od mexických tacos al pastor po japonské yakitori, doporučuji jednoduchý, avšak vysoce efektivní trik. Před napíchnutím masa, ať už se jedná o jehly, špejle z bambusu, či kovové špízy, je klíčové je důkladně promazat tenkou vrstvou tuku.
Ideální je olivový olej, jehož lehká chuť se hodí k široké škále pokrmů. Alternativně poslouží i slunečnicový olej, případně i speciální oleje určené na grilování, které disponují vyšším bodem kouře. Po namazání nechte špízy alespoň minutu až dvě odležet, aby se tuk vsákl do materiálu. Tím se vytvoří tenká ochranná vrstva, která zabrání přilnavosti masa a zaručí snadné sundávání hotového pokrmu bez zbytečného úsilí a ztrát. Tento jednoduchý krok šetří čas i nervy a dodá vaší práci profesionální nádech, ať už připravujete pokrmy pro rodinu, nebo pro početnější skupinu hostů.
Malá rada zkušeného cestovatele: Pro špízy z bambusu doporučuji před použitím ponoření do vody na několik minut, aby se zabránilo jejich příliš rychlému hoření. Tímto postupem se dosáhne rovnoměrnějšího propečení připravovaného pokrmu.
Jaké koření na štiku?
Pro přípravu štiky, této dravé krásky našich vod, doporučuji červený a zelený pepř. Jeho jemná, lehce nasládlá a ovocná chuť dokonale podtrhne delikátní maso, aniž by ho přehlušila. Na mých cestách po světě jsem ochutnal štiku připravenou nejrůznějšími způsoby, ale právě tato “přírodní” varianta, dušená v alobalu na grilu, se mi zdála nejvhodnější. Teplo grilu a jemné koření vytáhnou z masa tu pravou chuť.
Mimo pepře se nebojte experimentovat s bylinkami – tymián, rozmarýn, ale i čerstvá petrželka se skvěle hodí. Důležité je štiku před přípravou správně vyčistit a zbavit drobných kostí. Pro šťavnatost doporučuji pod maso vložit plátky citronu. A nezapomeňte – štika, okoun i candát jsou skvělé ryby pro tuto přípravu. Věřte mi, zkušený cestovatel a milovník ryb ví, o čem mluvím.
Pro ještě intenzivnější chuť můžete přidat lžíci bílého vína do alobalu před pečením. Zkuste to! Výsledkem bude kulinářský zážitek, který si budete dlouho pamatovat.
Jaké boilies na zimu?
Pro úspěšný zimní lov kaprů na řekách a jezerech Moravy a Čech, kde jsem sám mnohokrát prozkoumával nejhlubší zákoutí, doporučuji boilies Nikl Devill Krill. Tohle není jen další nástraha z přeplněných regálů – tohle je osvědčený společník pro dny, kdy se kapři ukrývají před mrazem v hlubinách.
Devill Krill, jak jej někteří znají, je speciálně navržen pro nízké teploty vody. Na rozdíl od mnoha jiných boilies, které v zimě ztrácejí svou účinnost, si Devill Krill zachovává atraktivitu i v těch nejchladnějších dnech. Jeho unikátní složení, o kterém si dovoluji prozradit, že zahrnuje vysoce kvalitní krill, zaručuje výbornou rozpustnost a uvolňování lákavých aroma, které kapry v jejich zimní letargii probudí.
Co je však neméně důležité, a to jsem sám zjistil na mnoha expedicích, je správná prezentace nástrahy.
- Používejte silné a odolné vlasce, schopné odolat náporu silných zimních proudů.
- Vsaďte na pomalé a precizní náhozy, abyste kapry nevyplašili.
- Zvažte použití PVA punčoch, které zajistí cílené a lokalizované uvolňování atraktivních látek.
Pamatujete, že klíčem k úspěchu v zimním rybolovu je trpělivost a znalost terénu. Devill Krill vám však dává výhodu, která může rozhodovat mezi prázdným košíkem a úlovkem vysněného kapra. Nejde jen o nástrahu, je to investice do zimních úspěchů.
A ještě jeden tip z mých cest: zkoušejte různé hloubky a místa. Kapři se v zimě přesouvají a hledají optimální podmínky.
Co opravdu pomáhá na křečové žíly?
Křečové žíly? Nepodceňujte sílu pohybu! Moje léta strávená prozkoumáváním světa na kole, pěšky i po vodě mi ukázala, jak důležitá je pohybová aktivita pro zdraví cévního systému. Jízda na kole, ať už po rovině, nebo v kopcích, je výborná – pravidelné šlapání aktivuje lýtkové svaly, které fungují jako pumpa a ženou krev směrem k srdci. Stejně tak procházky, ideálně v přírodě, kde si užijete i čerstvý vzduch. Nezapomeňte na plavání, které šetrně posiluje celou řadu svalů, včetně těch v nohou.
Máte-li křečové žíly již diagnostikované, pohyb je pro vás klíčový k zpomalení progrese onemocnění. Aktivní lýtkové svaly jsou totiž nezbytné pro efektivní návrat krve z dolních končetin. Při mých cestách po světě jsem potkal mnoho lidí, kteří si sami zkusili, jak prospěšný je pravidelný pohyb. Nedostatek pohybu a dlouhé sezení, například v letadle během dlouhých letů, naopak problém zhoršují. Myslete na to i při plánování vašich cest. Prevence je vždy lepší než léčba a i malé změny ve vašem životním stylu, jako je častější chůze po schodech místo jízdy výtahem, mohou výrazně pomoci.
Jak nejlépe připravit štiku?
Štika, říční drak našich vod, si zaslouží královský přístup. Její filety, ideálně z čerstvě ulovené ryby, rozkrojte na půl, či třetiny dle velikosti a požadované porce. Zde je malý trik z mých cest po Sibiři: před osolením, opepřením a dochucením citronovou kůrou (použijte bio, chutná lépe!) filety krátce omyjte ve studené vodě s pár kapkami octa – odstraní to zbytkovou rybinu. Máslo, nejlépe domácí, nechte pomalu rozpustit v pánvi. Klíč k dokonalosti? Opečte štiku kůží dolů, dokud nezíská krásnou zlatavou barvu a křupavou strukturu. Teprve pak otočte a dopečte. Pro ještě intenzivnější chuť přidejte na pánev snítku čerstvého tymiánu nebo rozmarýnu – v oblasti Bajkalu ho používali k přípravě štiky generace rybářů. Nebojte se experimentovat, můžete přidat i trochu bílého vína. Tajemství spočívá v rychlém opečení, štika by měla zůstat šťavnatá a uvnitř krásně bílá.
Jak na štiku v zimě?
Štika v zimě preferuje hlubší partie, kde se drží její hlavní potrava. Teplota vody hraje klíčovou roli – čím chladněji, tím hlouběji. Zaměřte se na jámy, hlubší břehové partie a okolí zatopených stromů či křovin.
Lov na mrtvou nástrahu: Ideální je menší rybka (plotice, ouklej), naložená v anýzu pro zvýšení atraktivity. Důležité je správné olovnění a prezentace – nástraha by měla vypadat co nejpřirozeněji a lehce se vznášet ve vodním sloupci.
Lov na živou nástrahu: Malá živá rybka (plotice, ouklej) je velice efektivní. Použijte dostatečně silný vlasec a háček, aby štika nástrahu nemohla snadno utrhnout. Délka návazce by měla být přizpůsobena hloubce a terénu.
Lov na umělou nástrahu: V zimě se osvědčují menší woblery a pilkery, imitující pohyb malé rybky. Důležité je pomalý a precizní nához s následným jemným vedením. Experimentujte s barvami a hloubkou vedení. Nebojte se i tmavších a matnějších barev, které lépe fungují ve zkalené vodě.
Dodatečné tipy: Nepodceňujte teplé oblečení a dobrou výbavu. V zimě je důležitá trpělivost a přesnost. Využívejte echolot pro zjištění hloubky a lokalizace ryb. Dodržujte místní rybářské řády.
Jak na ryby v zimě?
Zimní rybaření klade na rybáře specifické nároky. Klíčem k úspěchu je volba správné nástrahy. Mražené červy a larvy se jednoznačně řadí mezi nejoblíbenější a nejúčinnější. Tyto klasické nástrahy spolehlivě lákají široké spektrum rybních druhů. Zkušenost ukazuje, že v chladných vodách se ryby zaměřují na menší kořist.
Kromě zmrazených variant se osvědčily i umělé červy, které jsou odolnější a vydrží déle na háčku. Pro pstruhy je pak ideální těsto, připravené s ohledem na specifické chutě těchto dravců.
Nezapomínejme na malé gumové nástrahy, které napodobují pohyb drobných korýšů a ryb. Jejich výhodou je odolnost a možnost opakovaného použití.
- Tip pro zkušenější: Experimentujte s barvami a tvary nástrah, abyste zjistili, které nejlépe fungují v daném prostředí.
- Nezapomeňte: I v zimě je důležité brát ohled na počasí a aktuální podmínky na rybníce či řece.
Ačkoliv se to nemusí zdát intuitivní, i živé nástražní rybičky mohou být v zimě efektivní. Zde je ale nutné dbát na jejich správnou manipulaci a skladování, aby si zachovaly svou atraktivitu.
- Pro úspěšné zimní rybaření je důležité najít správné místo. Zaměřte se na hlubší partie vodních ploch, kde se ryby v zimě shromažďují.
- Trpělivost je klíčová. V zimě je aktivita ryb nižší, takže je potřeba počítat s delšími čekacími dobami mezi záběry.
Čím okořenit štiku?
Štiku na divoko? Solíme, kmín a bylinky – to je základ. Sušené bylinky vydrží v batohu déle než čerstvé. Tip: oregano a tymián skvěle fungují.
Pekáček? Zapomeň! V terénu použijeme alobal. Rybu zabalíme do alobalu s bylinkami, kmínem a solí. Na dno dáme plátky studeného másla (dobře se nosí v pevné krabičce). Víno? Malý flaštička dobrého červeného (lehké a suché) se skvěle hodí.
Postup:
- Rybu očistíme a naporcujeme.
- Osolíme, kmín, bylinky.
- Zabalené do alobalu s máslem a vínem.
- Zabalíme do alobalu tak, aby šťáva uvnitř zůstala.
- Zapékáme na rozpálených kamenech, ohni nebo na přenosném vařiči cca 30–35 minut. Doba závisí na síle ohně a velikosti porcí.
Důležité: Před konzumací vždycky zkontroluj, zda je ryba dostatečně propečená. Pro bezpečné vaření v přírodě je důležité dodržovat hygienu.
- Používejte čisté nádobí a nářadí.
- Pracujte s potravinami rychle a efektivně.
- Po jídle vše řádně ukliďte a nenechávejte žádné odpadky v přírodě.
Jak připravit štiku v troubě?
Štika z trouby: recept inspirovaný světovou kuchyní
Představte si křupavou štiku, jejíž chuť evokuje slunné pobřeží Středomoří i chladné lesy Skandinávie. Základem je správná příprava. Troubu předehřejte na 180 °C. Porce štiky (ideálně z filetu, pro snazší přípravu) osolte mořskou solí z francouzské Bretaně pro intenzivnější chuť. Potom je lehce posypte kmínem – klasika, která se osvědčila po staletí. Pro sofistikovanější chuť přidejte sušené provensálské bylinky, nebo čerstvý rozmarýn a tymián – skvělá kombinace, která dodá štice středomořské aroma. Vložte je do pekáčku, poklaďte plátky kvalitního másla (ideálně s vysokým obsahem tuku pro lepší aroma a křupavost). Podlejte suchým bílým vínem – například ryzlinkem, který štice nádherně podtrhne. Pečte 30–35 minut, nebo dokud štika není propečená a krásně zlatavá. Doba pečení závisí na tloušťce filetů. Pro dokonalou křupavost můžete v posledních 5 minutách zapnout gril. Podávejte s pečenými brambory, limetkou a čerstvou zeleninou pro dokonalý gastronomický zážitek.
Tip pro gurmána: Experimentujte s marinádou! Před pečením štiku naložte na několik hodin do směsi olivového oleje, citronové šťávy, česneku a bylinek. Výsledek vás ohromí.
