Co je to ochrana přírody? - Turistické centrum

Ochrana přírody? To není jen o nějakých kytičkách a zvířátkách! Je to mnohem širší pojem, než si většina lidí představuje. Projel jsem kus světa a viděl jsem, jak se s přírodou zachází různě. Ochrana krajiny zahrnuje vše – od majestátních hor a hlubokých lesů až po drobné louky a mokřady. Je to o zachování jejich rozmanitosti, o ochraně těch nejcennějších a nejkrásnějších míst.

Biodiverzita, to je klíčové slovo. Mluvíme o ohromném množství druhů rostlin a živočichů, a o vzájemných vztazích mezi nimi. Ztráta i jednoho druhu může mít dramatické důsledky pro celý ekosystém. Představte si například, jak by se změnil les, kdyby zmizely včely, které opylují stromy.

Estetické kvality přírody – to je síla, která nás inspiruje, nabíjí energií a zkrátka, dělá život krásnějším. Myslím, že si každý zaslouží žít v krásném prostředí.
Šetrné využívání přírodních zdrojů – to je klíč k udržitelnému rozvoji. Nemůžeme brát z přírody víc, než je udržitelné. Musíme myslet na budoucí generace. V mnoha zemích jsem viděl, jak se to daří, ale i jak se to tragicky nedaří.

A co je důležité, ochrana přírody se týká nás všech. Je to záležitost celého státu, zahrnuje všechny subjekty a plochy. Je to komplexní systém zahrnující zákony, mezinárodní dohody a především lidskou zodpovědnost. Zde je několik příkladů, co to zahrnuje:

Ochrana ohrožených druhů
Zřizování chráněných území (národní parky, rezervace)
Zásahy do krajiny (např. rekultivace po těžbě)
Ekologické zemědělství
Omezování znečišťování ovzduší a vod

Pouze pokud budeme všichni aktivně přispívat, můžeme zajistit zdravou planetu pro sebe i budoucí generace. To je skutečný smysl ochrany přírody.

Kdo je orgán ochrany přírody a krajiny?

Jako vášnivý turista vím, že ochrana přírody je klíčová. Orgány, na které se můžeš obrátit, jsou rozmanité, záleží na konkrétním problému a lokalitě. Obecní úřady jsou první kontaktní místo pro drobnější záležitosti. Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností řeší záležitosti širšího rozsahu. Krajské úřady mají kompetenci na regionální úrovni, a to se často týká i turistických tras a oblastí. Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí jsou nejdůležitější pro návštěvníky těchto území – poskytují informace o turistických možnostech, ale i omezeních. Pro hlášení závažných problémů typu znečištění, poškození přírody, nebo pytláctví je stěžejní Česká inspekce životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo obrany (zejména v vojenských újezdech) jsou nejvyššími instancí. Pamatuje se, že některé oblasti, zvláště vojenské újezdy, mají specifická pravidla a vstupy jsou často omezeny. Před výletem se proto vždy informuj o platných předpisech a naplánuj si trasu s ohledem na ochranu přírody.

Újezdní úřady jsou relevantní pro území vojenských újezdů, kde je přístup často omezený a je třeba dodržovat specifická pravidla.

Co to je přírodní rezervace?

Přírodní rezervace? To je pecka! Podle zákona č. 114/1992 Sb. je to menší území, kde se soustředí fakt zajímavé přírodní hodnoty. Mysli na unikátní ekosystémy, co jinde moc nenajdeš, a které jsou typické pro danou oblast.

Co to znamená v praxi?

Krásná a různorodá krajina – od lesů a luk až po mokřady a skalní útvary.
Vysoká biodiverzita – spousta vzácných rostlin a živočichů, na které se jinde jen tak nenarazí.
Omezený přístup – často jsou zde vyznačené turistické trasy, abys nic nepoškodil a aby se příroda mohla nerušeně rozvíjet. Drž se jich!

Tipy pro výlet:

Před výletem si zkontroluj, jestli je rezervace přístupná a jaké jsou tam platné předpisy.
Vezmi si s sebou mapu a kompas, abys se neztratil.
Neodchycuj ani neruš živočichy, nenechávej za sebou žádné odpadky a chovej se ohleduplně k přírodě.
Využij příležitost k poznávání – foť si krásy přírody, ale nech je v jejich přirozeném stavu.

Jak se chovat šetrně k přírodě?

Šetrné chování k přírodě je pro každého cestovatele, ať už zkušeného, nebo začínajícího, naprostou samozřejmostí. Kvalitní a odolné vybavení je klíčové – investice do spolehlivého stanu, batohu a další výbavy se vám mnohonásobně vrátí v podobě komfortu a sníženého odpadu. Zapomínáte na jednorázové věci, které zatěžují planetu. Nevytvářejte odpad, je to jednoduché pravidlo, ale jeho dodržování dělá velký rozdíl. Nakládání s odpadky je stejně důležité, ať už jde o slupky od banánů, nebo o plechovky – vše si s sebou odneste a zlikvidujte v určených kontejnerech.

Ticho v přírodě je pro mnoho živočichů životně důležité. Vaše kroky by neměly rušit klid lesa, proto se pohybujte pomalu a tiše. Vjezd motorovými vozidly do lesa je absolutně zakázaný, ničí ekosystém a znečišťuje ovzduší. Při kempování se vyhýbejte chemickým přípravkům a používejte pouze biodegradabilní mýdla a šampóny. Netrhejte květiny a rostliny – nechte je, aby si užívaly své přirozené krásy. Pohyb mimo cesty je často lákavý, ale může poškodit citlivou vegetaci a narušit půdu. Držte se značených stezek a chraňte tak přírodu před zbytečným poškozením.

Zkušený cestovatel ví, že zodpovědné chování v přírodě není jen o respektu k prostředí, ale i o prohloubení zážitku. Vnímat přírodu v její čistotě a klidněji, to je nesrovnatelně intenzivnější zážitek než ten, který narušuje hluk motoru či stopy lidské neohleduplnosti.

Které organizace slouží na pomoc přírodě?

Chystáte se na výlet do přírody a chcete podpořit její ochranu? Existuje mnoho skvělých neziskových organizací, které se zasazují o zachování naší krásné planety. Mám pro vás několik tipů z mých cest po České republice, kde jsem se s jejich prací setkal:

Arnika (arnika.org) – Tato organizace je známá svou aktivní ochranou životního prostředí, často se zaměřuje na boj proti nelegálním skládkám odpadu a znečištění. Setkal jsem se s nimi na Šumavě, kde monitorovali stav lesů po kůrovcové kalamitě. Jejich práce je důležitá pro zachování biodiverzity našich lesů.

Beleco (www.beleco.cz) – Specializují se na ekologické vzdělávání a osvětu. Na svých workshopech jsem se naučil spoustu užitečných věcí o snižování uhlíkové stopy a šetrném cestování. Doporučuji jejich programy všem, kdo chtějí žít udržitelněji.

CALLA, sdružení pro záchranu prostředí (www.calla.ecn.cz) – Tato organizace se věnuje ochraně přírody a krajiny, zejména mokřadů a vodních toků. Během mého putování po jižní Moravě jsem navštívil jednu z jejich chráněných oblastí a byl ohromen krásou a rozmanitostí tamní fauny a flóry.

Česká společnost entomologická (www.entospol.cz) – Pro milovníky hmyzu je tato organizace nepostradatelná. Na jejich stránkách najdete mnoho informací o hmyzu České republiky a jeho ochraně. Díky nim jsem se naučil rozpoznávat některé druhy motýlů a brouků, které jsem potkal na svých cestách.

Česká společnost ornitologická (www.cso.cz) – Pro všechny milovníky ptactva je tato organizace srdcem ochrany ptáků v České republice. Díky jejich práci se podařilo zachránit mnoho druhů ptáků před vyhynutím. Na svých cestách jsem se s nimi setkal v Beskydech, kde monitorovali populace dravců.

MOS – společnost pro ochranu ptactva (mos-cso.cz) – Další organizace, která se s plným nasazením věnuje ochraně ptactva. Jejich webové stránky jsou plné zajímavých informací a fotografií. Jejich snaha o záchranu ohrožených druhů je obdivuhodná.

Stránka www.karbofuran.cz je zaměřena na specifický problém – jedovatý insekticid karbofuran. Informace zde pomohou pochopit jeho dopad na životní prostředí.

Co dělá veřejná správa?

Veřejná správa, to není jen suchá byrokracie. Je to mocenská funkce, klíčový pilíř fungujícího státu, jehož vliv jsem pozoroval na desítkách cest po světě. Základní princip spočívá v prosazování právního řádu a fungování státního zřízení. To se projevuje v mnoha podobách, od tvorby zákonů a nařízení (proces, který se liší v každé zemi, od parlamentních debat v Británii po prezidentské dekrety v Rusku), přes rozhodování ve správních a soudních sporech (efektivita a nestrannost soudního systému je kritickým faktorem pro prosperitu, což jsem viděl na vlastní oči v zemích s rozvinutou i rozvíjející se demokracií), až po dohled nad dodržováním zákonů ve všech sférách státní správy.

Výkon této moci se odráží v každodenním životě občanů – od výstavby infrastruktury a zajištění bezpečnosti (kvalita silnic a policie se liší od skandinávských zemí až po rozvojové státy Afriky) přes péči o zdraví a vzdělání (míra dostupnosti zdravotní péče a kvalita školství jsou klíčové ukazatele úrovně veřejné správy) až po ochranu životního prostředí (efektivita environmentálních politik se dramaticky liší v různých částech světa). Účinnost veřejné správy je tak klíčovým faktorem ekonomického růstu, sociální stability a celkové kvality života.

Je to složitý mechanismus, který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje měnícím se potřebám společnosti. Jeho efektivita závisí na mnoha faktorech, od kvalifikace úředníků a dostupnosti moderních technologií až po politickou stabilitu a transparentnost. A právě tento rozsah a složitost jsem měl možnost pozorovat na vlastní kůži.

Co můžeme udělat pro přírodu?

Snižte spotřebu vody: Pamatujete si, jak jsem popisoval ty úžasné horské prameny v Nepálu? Voda je vzácný poklad, a to nejen v horách. Krátké sprchy, oprava kapajících kohoutků – to vše se počítá.
Vyzkoušejte nakupovat bezobalově: Na trzích v Itálii jsem si uvědomil krásu a jednoduchost nákupu bez zbytečných obalů. Vezměte si vlastní tašky a nádoby, podpořte lokální farmáře a snížíte tak množství odpadu.
Vypínejte spotřebiče a zhasínejte: I když jsem na cestách v odlehlých koutech světa, kde elektřina bývá luxus, uvědomuji si, jak důležité je šetřit energií. Vypnutím spotřebičů a zhasínáním světel šetříte nejen peníze, ale i planetu.
Pořiďte si látkovou tašku: Plastikové tašky jsem viděl plout po řece Mekongu – srdceryvný pohled. Látková taška je nejen stylová, ale i ekologická.
Omezte jízdy autem: Při cestách po Jižní Americe jsem si uvědomil, jak moc znečišťuje ovzduší automobilová doprava. Choďte pěšky, jezděte na kole, využívejte veřejnou dopravu. Vaše plíce i planeta Vám poděkují.
Kupte si kvalitní láhev na vodu: Vyhněte se plastovým lahvím, které jsem viděl poházené po plážích v Thajsku. Kvalitní láhev na opakované použití je investicí do zdraví a životního prostředí.
Starejte se o zeleň ve svém okolí: Sázení stromů v Keni bylo jedním z nejkrásnějších zážitků mého života. I malá zahrádka nebo pár květin na balkoně přispívá k biodiverzitě.
Začněte se otužovat: Studená voda má blahodárný vliv na imunitu. Otužování Vám pomůže k zdraví a sníží tak vaši ekologickou stopu – nemusíte tolik jezdit k lékaři.

Tyto tipy nejsou jen o ochraně přírody, ale i o zlepšení kvality vašeho života.

Co je to bonobo?

Bonobo, neboli šimpanz trpasličí (Pan paniscus), je fascinující druh primátů, který jsem měl možnost pozorovat na několika cestách do Konga. Na rozdíl od svých příbuzných, šimpanzů obecných, jsou bonobo výrazně menší a štíhlejší, s tmavší a lesklejší srstí. Žijí v deštných pralesích poblíž řeky Kongo, a jejich život je protkán komplexními sociálními vazbami.

Strava bonoba je převážně vegetariánská – plody, listy, kůra stromů tvoří základ jejich jídelníčku. Přesto si občas zpestří menu hmyzem, drobnými obratlovci nebo vejci. Při pozorování jsem si všiml jejich neuvěřitelné zručnosti při hledání potravy a používání nástrojů – například větví k vytahování termitů z hnízd.

Sociální struktura bonobů je pozoruhodná. Na rozdíl od mnoha jiných primátů, kde dominují samci, v bonobích komunitách hrají klíčovou roli ženy. Silné sociální vazby mezi samicemi a jejich spolupráce v hierarchii skupiny jsou klíčové pro udržení míru a stability. A co je nejdůležitější, sexuální aktivita u bonobů je daleko častější a má mnohem širší sociální funkci než u jiných primátů, a to i mimo reprodukční období. Slouží jako mechanismus pro upevňování sociálních vazeb, snižování napětí a řešení konfliktů.

Ochrana bonobů je bohužel nezbytná. Ztráta životního prostředí kvůli odlesňování a pytláctví vážně ohrožuje jejich existenci. Při návštěvě Konga jsem se setkal s místními komunitami, které se aktivně zapojují do ochrany těchto fascinujících tvorů. Podpora těchto projektů je klíčová k záchraně bonobů pro budoucí generace.

Tip pro cestovatele: Pozorování bonobů v jejich přirozeném prostředí je úžasný zážitek, ale vyžaduje si to velkou dávku trpělivosti a úctu k jejich životu. Doporučuji vyhledat certifikované ekoturistické operátory, kteří se zaměřují na udržitelný a etický turismus.

Jak se chovat v přírodní rezervaci?

Přírodní rezervace jsou unikátní kousky divočiny, které si zaslouží naši úctu a ochranu. Abychom si je mohli užívat i v budoucnu, je důležité dodržovat základní pravidla. Choďte výhradně po značených stezkách – chráníte tak vzácnou faunu i flóru před poškozením a sami se vyhnete nečekaným překážkám.

Nekrmení divokých zvířat je klíčové. Zdá se to nevinné, ale narušuje přirozený ekosystém. Zvířata ztrácejí přirozenou plachost, stávají se závislá na lidech a ohrožují se.

Rostliny, včetně hub a květů, nesbírejte a neničte. Mnoho druhů je chráněno zákonem a jejich vytrhávání může mít vážné důsledky. Fotografie je mnohem ohleduplnější suvenýr.

Parkování, táboření a rozdělávání ohně je povoleno pouze na vyznačených místech. Respektujte vyhrazené zóny, abyste minimalizovali negativní dopad na životní prostředí. Nezapomeňte, že i malý oheň může způsobit rozsáhlý požár.

Autem se pohybujte pouze po oficiálních komunikacích. Jízda mimo silnice poškozuje vegetaci a může vyrušit zvířata. Vyberte si raději pěší turistiku – oceníte tak krásu přírody mnohem intenzivněji.

Před návštěvou rezervace se informujte o jejích specifických pravidlech na webových stránkách správce. Mnoho rezervací má vlastní informační panely s podrobnostmi o místní fauně a flóře, což obohatí váš zážitek. Mysleme na to, že respektováním pravidel pomáháme chránit křehkou rovnováhu těchto jedinečných míst.

Jak by se lidé měli chovat k planetě?

Lidé by k planetě měli přistupovat s respektem a udržitelností, a to globálně. Deset tipů, které jsem shromáždil během svých cest po světě, ukazuje, jak snadno můžeme žít v souladu s přírodou. Neplýtvejte potravinami – v mnoha zemích se stále bojuje s hladem, zatímco my vyhazujeme tuny jídla. Neplýtvejte vodou – v některých oblastech je čistá voda vzácným luxusem. Znovupoužitelné lahve, kelímky, pytlíky a krabičky jsou klíčové – viděl jsem na vlastní oči, jak plast znečišťuje nejkrásnější pláže světa. Kávovar na kapsle vyměňte za moka konvici – minimalizujete odpad a užijete si autentickou chuť kávy, jako v italských kavárnách. Bezobalové nakupování je skvělý způsob, jak snížit množství odpadu – v mnoha evropských městech už je to běžná praxe. Omezte konzumaci masa – chov dobytka má obrovský dopad na životní prostředí. Třídění odpadu je základní hygienická norma, která by se měla dodržovat všude. Šetřete energií – výroba energie má významný dopad na klima a ekosystémy. V rozvojových zemích jsem viděl, jak se lidé snaží šetřit i s minimem zdrojů, a to by mělo být pro nás inspirací. Můžeme cestovat po světě a objevovat krásná místa, ale musíme si uvědomit, že je naší povinností chránit je pro budoucí generace.

Jak se chováme v přírodě?

V přírodě platí jednoduché, ale důležité zásady: Minimalizuj svůj dopad. Ticho a klid lesa jsou k nezaplacení, proto se chovej tiše a ohleduplně. Všechny odpadky si odnášej s sebou – používej opakovaně použitelné lahve a nádobí. Chráněné rostliny a houby netrhej, neznámé plody nesbírej a nekonzumuj. Poškozování skal, stromů a turistického značení je nepřípustné. Zvaž, zda potřebuješ rozdělávat oheň, a pokud ano, použij k tomu vyhrazené ohniště a důkladně jej uhas. Dodržuj značené trasy, abys nešlapal mimo cesty a neohrožoval rostlinstvo a živočichy. Uvědom si, že příroda je křehká a naše chování má zásadní vliv na její zachování. Před výletem se informuj o místních pravidlech a omezeních. Nauč se rozpoznávat stopy zvířat a rostliny – obohatíš tak svůj zážitek a prohloubíš pochopení přírody.

Nepodceňuj ani přípravu – správné oblečení, mapa a kompas, dostatek vody a jídla, lékárnička. Informuj někoho o svém plánu výletu a předpokládaném čase návratu. S respektem k přírodě si užiješ mnohem intenzivnější a obohacující zážitek.

Co to je veřejnosprávní kontrola?

Veřejnosprávní kontrola, součást finanční kontroly ve veřejné správě, je klíčová pro transparentní a efektivní nakládání s veřejnými prostředky. Na rozdíl od běžných firemních auditů, které se zaměřují především na ziskovost, se veřejnosprávní kontrola soustředí na dodržování zákonů a efektivní využití financí v zájmu občanů. Můj postřeh z desítek zemí ukazuje, že efektivní systém veřejnosprávní kontroly je pilířem důvěry občanů ve státní instituce. Nejde jen o pouhé prověřování výdajů, ale i o posouzení, zda jsou veřejné služby poskytovány kvalitně a v souladu s potřebami společnosti.

Zkušenosti z různých koutů světa ukazují, že metody veřejnosprávní kontroly se liší, ale společným jmenovatelem je snaha o minimalizaci korupce a maximalizaci efektivity. V některých zemích je kladen důraz na prevenci, v jiných na následnou kontrolu a sankce. Úspěšný systém kombinuje obojí. Klíčové je propojení kontroly s plánováním a vyhodnocováním, aby bylo možné včas identifikovat potenciální problémy a včas reagovat. Analýza dat, sledování klíčových ukazatelů a nezávislé audity jsou nástroje, které pomáhají zajistit, že veřejné peníze slouží svému účelu. Transparentnost a dostupnost informací o veřejných výdajích jsou pak nezbytné pro důvěryhodnost celého procesu.

Nedostatečná veřejnosprávní kontrola vede k plýtvání penězi daňových poplatníků a snižuje důvěru veřejnosti v instituce. Naopak, efektivní systém kontroly je základem pro zodpovědnou a efektivní správu státu a přináší pozitivní dopad na životní úroveň občanů.

Jak být eco-friendly?

Třídění odpadu je základ, ale věděli jste, že existují aplikace, které vám s tím pomohou a dokonce vám za to dají odměnu? Zkuste to i na cestách – mnoho destinací má skvěle fungující systém separace.

Kompostování není jen pro zahrádkáře. I v paneláku si můžete pořídit kompostér, nebo se zapojit do komunitních projektů. Na cestách hledejte farmy, kde můžete zkompostovat bioodpad.

Denní světlo je nejen zdravější, ale i úspornější. Využívejte ho naplno, i při cestování. V hotelech si zvykejte vypínat světla při odchodu z pokoje. To platí i pro hotelové klimatizace.

Šetření vodou je nutností. Krátké sprchy jsou standardem, ale věnujte pozornost i úniku vody v kohoutcích. Při cestování si zvykejte používat láhev na opakované použití.

Úsporné spotřebiče jsou investice, která se vyplatí. Vybírejte je s ohledem na energetickou náročnost. Na cestách se snažte minimalizovat používání energie – například dobíjejte elektroniku s využitím solárních panelů.

Přírodní materiály jsou pro mě vždy prioritou. Vybírejte oblečení, nábytek a další věci z udržitelných zdrojů. To platí i pro suvenýry na cestách.

Plýtvání jídlem je ekologická katastrofa. Plánujte si nákupy a vařte s rozumem. Na cestách podporujte lokální farmáře a restaurace s minimálním odpadem.

Ekologické úklidové prostředky si snadno vyrobíte sami z dostupných ingrediencí. Na cestách s sebou noste multifunkční přípravky, které eliminují potřebu mnoha jednorázových produktů.

Co dělá samospráva?

Samospráva – to není jen suchý právní pojem. Představte si ji jako malý, autonomní svět uvnitř většího celku. Je to způsob, jak si místní komunita, ať už jde o vesnici, město, nebo třeba i menší region, sama řídí alespoň část svých záležitostí. Myslete na to, jak se liší například správa malého horského městečka v Alpách od velkoměsta jako Praha. V Alpách to může být o rozhodování o údržbě turistických stezek, v Praze o složitých dopravních projektech. Základní princip je však stejný: autonomie.

Co to v praxi znamená? Samospráva rozhoduje o věcech, které se přímo dotýkají jejích obyvatel. To může být například:

Správa místních komunikací: Opravy silnic, chodníků, veřejného osvětlení.
Školství a školky: Zřizování a provozování školských zařízení, program pro děti.
Kulturní akce: Organizace festivalů, výstav, koncertů.
Ochrana životního prostředí: Péče o parky, zeleň, nakládání s odpady.
Sociální služby: Podpora seniorů, rodin s dětmi a osob se zdravotním postižením.

Na svých cestách jsem viděl nespočet příkladů efektivní samosprávy, ale i příklady, kde systém selhává. Úspěch často závisí na zapojení místních lidí a jejich aktivitě. Důležité je, že samospráva není statická entita – dynamicky reaguje na potřeby komunity. Opakem je pak situace, kdy o všem rozhoduje centrální orgán, často vzdálený a s omezeným přehledem o specifických potřebách dané lokality.

Zde je třeba si uvědomit, že i v rámci samosprávy existují různé úrovně. Například obec může mít značnou autonomii ve věcech místního významu, zatímco v otázkách nadregionálního charakteru musí počítat s vnější regulací. Je to komplexní systém, jehož efektivita se odvíjí od mnoha faktorů, ale jeho základní princip – autonomie a zodpovědnost za vlastní záležitosti – zůstává nezměněn.

Zjednodušeně řečeno: čím více se místní obyvatelé zapojují do rozhodování o věcech, které se jich bezprostředně týkají, tím silnější a efektivnější je samospráva. A to jsem pozoroval na mnoha svých cestách po světě – od malebných vesniček až po pulzující metropole.

Jak přespat v přírodě?

Přespání v přírodě, tedy bivakování, je v Česku v zásadě povoleno, pokud po tobě nezůstane stopa. Jedna noc pod širákem v lese je většinou v pohodě, záleží ale na konkrétním místě a jeho regulacích. Spacák nebo hamaku máš povoleno všude, někde se toleruje i malý stan, ale to je už na hraně. V chráněných oblastech a rezervacích je to složitější – v rámci značených turistických tras je bivakování obvykle tolerováno, ale mimo ně už ne. Vždy se informuj o místních předpisech – některá místa mají striktní zákazy kempování. Důležité je dodržovat zásadu „nebrat si nic, nechat nic za sebou“ – odnášej všechen odpad, nezanechávej oheň a chraň přírodu. Pro delší pobyty, více než jednu noc, je nutné kempovat na oficiálních kempech. Zkus si najít na mapách informace o místech vhodných pro kempování – pomůžou ti aplikace jako např. Mapy.cz. Nepodceňuj ani počasí a vybavení. Kvalitní spacák, podložka a pláštěnka jsou základ. Pro spánek v hamace je potřeba zvolit správná místa s dostatečnou vzdáleností stromů. V zimě se bivakování nedoporučuje.

Jak člověk škodí přírodě?

Lidská stopa na planetě Zemi je zničující. Továrny, roztroušené po celém světě, chrly do atmosféry toxické plyny – od oxidu uhličitého, hlavního viníka klimatických změn, až po ozón ničící freony. A to není jen o západním světě; industrializace se rozšiřuje do rozvojových zemí, kde často chybí adekvátní regulace a ochrana životního prostředí. Navštívil jsem tovární komplexy v Číně i v Brazílii a jejich dopad na okolní krajinu je devastující.

Zemědělství, zdroj obživy pro miliardy, se stává paradoxně hrozbou pro planetu. Intenzivní zemědělské postupy s masivním používáním hnojiv a pesticidů znečišťují půdu a vodní zdroje, ničí biodiverzitu a přispívají k eutrofizaci moří. V Amazonii jsem viděl na vlastní oči, jak se rozsáhlé plochy pralesa přeměňují na monokulturní plantáže sóji.

Moře trpí nejen znečištěním ropnými skvrnami – katastrofické úniky ropy jsou jen špičkou ledovce. Mikroplasty, pocházející z rozkladu plastových odpadů, se dostávají do potravního řetězce a končí v našich tělech. Při potápění v Pacifiku jsem se setkal s obrovskými plochami znečištěnými plasty – smutná realita současnosti.

Doprava, a zejména automobilová, je dalším významným zdrojem znečištění ovzduší. Miliony aut denně produkují výfukové zplodiny, které poškozují lidské zdraví i životní prostředí. Projel jsem tisíce kilometrů po dálnicích celého světa a všude jsem viděl stejný obraz: nekonečné řady aut.

Odlesňování, často spojené s těžbou dřeva, vede k úbytku biodiverzity, narušuje koloběh vody a uvolňuje obrovské množství uhlíku do atmosféry. V Indonésii jsem sledoval, jak se palmové plantáže rozrůstají na úkor deštných pralesů – kriminální ničení unikátních ekosystémů.

Konečně, odpad. Nesprávné nakládání s odpady, zejména s plasty a sklem, má devastující následky. Tyto materiály se rozkládají po stovky, někdy i tisíce let a znečišťují prostředí. Na mnoha místech jsem viděl hromady odpadků, které se rozkládají na skládkách a znečišťují půdu i vodu.

Jak by se lidé měli ke své planetě chovat?

Lidé by se k Zemi měli chovat s respektem a ohleduplností, a to i během svých cest po světě. Naše planeta je křehká a náš dopad na ni je enormní. Deset tipů, jak ji chránit, a jak i na cestách minimalizovat vaši ekologickou stopu:

Neplýtvejte potravinami: Plánujte si nákupy a vařte s rozvahou. Na cestách se vyhýbejte zbytečnému balenému jídlu a snažte se ochutnat místní speciality v lokálních restauracích, které často kladou důraz na minimalizaci odpadu a používání sezónních surovin. Zbytky jídla využijte kreativně, například do dalšího jídla.
Neplýtvejte vodou: Voda je vzácná komodita. I na cestách se snažte omezit spotřebu vody, například kratší sprchování a opětovné použití ručníků. V zemích s nedostatkem vody je úspora vody klíčová k respektu místní kultury a životního prostředí.
Znovupoužitelné pomůcky: Investice do znovupoužitelných lahví, kelímků, pytlíků a krabiček se vám mnohonásobně vrátí. Jsou praktické i na cestách a pomohou vám omezit množství odpadu, které generujete.
Vyměňte kapslové kávovary: Kapslové kávovary produkují enormní množství odpadu. Moka konvička je skvělá alternativa, která vám umožní si užít kávu s menším dopadem na životní prostředí.
Bezobalové nakupování: V mnoha městech už existují obchody s potravinami a kosmetikou v režimu bez obalů. I na cestách můžete vyhledat lokální trhy, kde nakoupíte čerstvé produkty s minimem obalů.
Omezte konzumaci masa: Chov dobytka má značný dopad na životní prostředí. Snižováním spotřeby masa můžete přispět k ochraně přírody.
Třídění odpadu: Třídění odpadu je klíčové pro recyklaci a minimalizaci odpadů na skládkách. I na cestách se snažte třídit odpad podle místních pokynů.
Šetřete energií: Vypínejte světla, používejte úsporné žárovky a snižujte spotřebu energie všude, kde to je možné. To platí i v hotelech a ubytovacích zařízeních.
Podporujte udržitelný cestovní ruch: Vyhledávejte ubytování a aktivity s certifikací udržitelnosti a snažte se minimalizovat svůj dopad na navštěvované lokality.
Uvědomělý přístup k dopravě: Volte šetrnější dopravní prostředky, jako je vlak nebo autobus, kdykoli je to možné. Při letecké dopravě zvažte kompenzaci uhlíkové stopy.

Co je IFAC?

IFAC, neboli Mezinárodní federace účetních, si představte jako ten základní tábor pro všechny účetní na světě – sídlí v New Yorku. Je to obří organizace, která sjednocuje 175 profesních organizací účetních z 130 zemí – to je expedice opravdu globálních rozměrů! Představte si, že sdružuje téměř 3 miliony účetních – to je víc, než účastníků na některém velkém světovém festivalu!

Co to pro nás, “dobrodruhy” v byznysu, znamená?

Standardizace: IFAC se snaží o jednotné účetní standardy po celém světě. To je jako mít jednotnou mapu pro všechny horské túry – snadnější orientace a menší riziko zbloudění.
Etika: IFAC klade důraz na etické chování účetních. To je jako dodržování pravidel v národním parku – chráníme tak ekosystém a udržujeme vše v pořádku.
Kvalita: IFAC se zaměřuje na zvyšování kvality účetních služeb. To je jako mít spolehlivý stan a kvalitní výbavu na expedici – zvyšuje to šanci na úspěch.

Myslete na IFAC jako na neviditelnou, ale silnou oporu pro celý globální ekonomický systém. Je to důležitá součást “ekosystému” obchodu, a i když se to na první pohled nezdá, hraje klíčovou roli v úspěchu mnoha “expedic” – ať už se jedná o malé firmy nebo nadnárodní korporace.

Zajímavost: Víte, že IFAC vydává mezinárodní standardy auditu (ISA)? To jsou jako průvodci pro horolezce – pomáhají bezpečně a efektivně dosáhnout vrcholu.