Takže, co je to vlastně ta rána na hvězdu? Představte si to jako precizní trefu, ale ne jen tak ledajakou. V myslivosti, to je zásah zvěře palnou zbraní, který má určitá pravidla.
Není to jen o tom trefit cíl. Jde o mnohem víc. Především, zaručit rychlou a humánní smrt zvířete. Žádné zbytečné utrpení. To je základní etický princip.
Kromě toho, rána na hvězdu by měla minimalizovat poškození zvěřiny. Přece jen, nikdo nechce maso, které je znehodnocené rozsáhlým poškozením. Ideálně se zaměřit na místa, kde je méně kvalitního masa.
Kam tedy mířit? Existují “ideální” zóny, ale záleží na druhu zvěře a situaci. Obecně platí:
- Komora (hrudník): Často cílená oblast, zasahuje srdce a plíce, což vede k rychlému úhynu.
- Krk (páteř): Vyžaduje přesnou trefu, ale způsobuje okamžitou ztrátu vědomí. Nutné ale dobře znát anatomii.
Co se týče kalibru zbraně, ten by měl být adekvátní velikosti zvěře. Používat příliš slabou ráži je neetické, příliš silná zase může zbytečně zničit zvěřinu.
A nakonec, důležitá je trénink a znalost. Pravidelný trénink střelby a detailní znalost anatomie zvěře jsou klíčové pro etickou a úspěšnou myslivost.
Čím střílí myslivci?
Takže, čím vlastně střílíme my, myslivci? No, není to jen tak, že vezmeme flintu a střílíme do všeho, co se hýbe. Všechno se řídí zákonem o myslivosti, a to je základ. Zvěř musí být jasně rozeznatelná, nemůžeme si přece splést zajíce s ježkem! A to platí dvojnásob, když se honí mlha nebo už se stmívá.
Další věc je zbraň. Ta musí sedět! Pamatuju si, jak jsem v mládí střílel s tátovou brokovnicí, která mi byla velká. Výsledek? Modřina na rameni a trefa tak padesát na padesát. Takže, zbraň musí sedět do ramene jako ulitá, zvlášť v zimě, když máme na sobě tunu oblečení. To, co sedělo na podzim, nemusí sedět v lednu, když máte na sobě tři vrstvy.
Co se týče kulovnice, ta musí být perfektně nastřelená. To znamená pravidelné testování a seřizování optiky. Jednou se mi stalo na lovu v Rumunsku, že jsem si nevšiml posunutí optiky po dlouhé cestě. Kdybych tehdy hned netestoval na terči, mohlo to skončit špatně.
No a pak je tu munice. Náboj, ráže a druh střely/broku – to všechno musí odpovídat druhu zvěře, na kterou se chystáme. Je rozdíl, jestli lovíte kachny nebo divočáka. Jinak řečeno, co platí na lišku, neplatí na jelena. A to je něco, co si musíme jako myslivci neustále připomínat.
Pro lepší přehled, tady je pár bodů, které si vždycky opakuju:
- Zvěř musí být jasně identifikovatelná – žádné střílení do křoví!
- Zbraň musí sedět jako ulitá – i v zimě!
- Kulovnice musí být nastřelená – před každou sezonou zkontrolovat!
- Správná munice – ráže a druh střely/broku musí odpovídat druhu zvěře.
A pro úplnost, taky se řídíme etickým kodexem myslivosti, to je samozřejmost. O tom ale třeba příště.
Kolik je v Česku myslivců?
Z mého putování po České republice jsem zaznamenal zajímavá fakta o zdejších myslivcích. Počet těch, kteří aktivně v honitbách uplatňují své právo myslivosti, se ustálil na 88 337 duší. Množství loveckých psů, spolehlivých to pomocníků, dosahuje úctyhodných 29 738 kusů.
Co se týče úlovků, situace se v letech 2025/2024 jeví vskutku výjimečně. Dle mých pozorování se jedná o:
- Jelení zvěř: Odstřel dosáhl rekordní hodnoty 35 779 ks.
- Daňčí zvěř: Rovněž rekordní odstřel, a to 45 335 ks.
- Mufloní zvěř: Další rekord s 11 033 ks.
- Černá zvěř: Zde padl absolutní rekord s počtem 258 253 ks.
Je zřejmé, že myslivost v Česku hraje klíčovou roli v udržování rovnováhy v přírodě. Takto vysoké počty úlovků naznačují nutnost regulace populací zvěře, aby se zabránilo škodám na lesích a zemědělských plodinách. Zároveň je třeba zdůraznit, že myslivost není jen o lovu, ale i o péči o zvěř a její životní prostředí. Pouze tak lze zajistit, že i budoucí generace budou moci obdivovat krásu a bohatství české přírody.
Jak vyvrhnout jelena?
Nuže, přátelé, vyvrhování jelena je umění, které vyžaduje preciznost a úctu ke zvířeti. Představte si rozlehlé pláně Afriky, kde jsem s místními kmeny lovil antilopy. Tam jsem se naučil, že klíčem je čistota. Proto, jak správně říkáte, stabilní hřbetní poloha je základ. Ne jako když se slon snaží tancovat! A čistá plachta pod zvířetem je nezbytnost, ne rozmar. Já bych dodal, že je dobré mít po ruce i lavor s vodou a antiseptikem. Představte si, že se jedná o operaci – a v jistém smyslu to tak i je. Nezapomeňte, nůž musí být ostrý jako mysl zkušeného stopaře a pilka by měla prořezávat kosti jako horký nůž máslo. A ano, orgány je dobré odkládat na tu plachtu. Důležité je si pamatovat, že slezina je temně červená, játra tmavě hnědá a žaludek… no, ten už voní méně příjemně, než zápach gepardů po lovu.
Které druhy zvěře lze lovit v noci?
Lov v nočních hodinách je v České republice citlivá záležitost, přičemž zákon striktně definuje, které druhy zvěře lze za tmy lovit. Není to divočina bez pravidel, jak by se mohlo zdát.
Konkrétně se jedná o prase divoké a lišku. Tyto druhy jsou jmenovitě uvedeny v legislativě, takže žádná improvizace nepřichází v úvahu. Zkuste si představit, že jste uprostřed hlubokých lesů Šumavy, kde se v noci probouzí život – a právě tam, za přísných podmínek, může lovec zasáhnout.
Důvod? Především regulace populací a ochrana zemědělských plodin. Divoká prasata dokážou napáchat obrovské škody na polích, zatímco lišky mohou být přenašeči nemocí. Lov v noci je tak nástroj, jak udržet rovnováhu v přírodě. Je to paradox, ale i lov může být formou ochrany přírody.
Kolik je lišek v ČR?
V loňském roce čeští myslivci ulovili úctyhodných 83 384 lišek. Ačkoliv se jedná o pokles o 2,5 % (2149 kusů) oproti předchozímu roku, stále jde o vysoké číslo, svědčící o stabilní populaci těchto chytrých šelem v české krajině.
Pro srovnání:
- K rekordu z mysliveckého roku 2025/2021 chybělo jen něco málo přes 3,5 tisíce ulovených lišek.
- Počet ulovených lišek odráží nejen jejich početnost, ale i úsilí myslivců v regulaci jejich populace, která má vliv na stavy drobné zvěře, například zajíců a bažantů.
Liška obecná (Vulpes vulpes) je velmi přizpůsobivý predátor, který se vyskytuje téměř po celém světě. Její schopnost adaptace jí umožnila osídlit rozmanitá prostředí, od hustých lesů až po městské aglomerace.
Zajímavosti o liškách:
- Lišky jsou známé svou inteligencí a vynikajícími loveckými schopnostmi.
- Jejich jídelníček je velmi pestrý a zahrnuje hlodavce, ptáky, hmyz, ovoce i mršiny.
- Žijí v norách, které si buď samy vyhrabou, nebo obsadí nory po jiných zvířatech.
Kolik si vydělá myslivec?
Zatímco se Vy možná zasněně díváte na zasněžené stráně a lesknoucí se rohy jelenů, realita myslivecké profese v České republice je poněkud prozaičtější. Finančně se nejedná o zlatý důl, byť práce v přírodě má své nesporné kouzlo. Nástupní plat kvalifikovaného myslivce se pohybuje zhruba mezi 30 884 Kč a 46 843 Kč hrubého měsíčně. Představte si to jako víkendový výlet do Alp – nádherné, ale peníze mizí rychleji, než svist broku. Po pěti letech praxe se pak mzda obvykle vyšplhá na 31 336 Kč až 48 040 Kč za 40hodinový pracovní týden. Ano, čtete správně, není to omyl. Zkušení matadoři sice dosáhnou na vyšší cifry, ale stále se jedná o plat, který Vám nepokryje život ve stylu Hemingwaye na safari v Africe. Spíše jde o solidní živobytí s bonusy v podobě čerstvého vzduchu a úzkého kontaktu s přírodou. Myslivost není cesta k bohatství, ale cesta k životnímu stylu.
Proč se střílí lišky?
Lišky se střílí, protože… představte si, že jste na túře a chcete se pokochat pohledem na rozmanitou přírodu. Lišky jsou sice chytré a krásné, ale taky výborní predátoři. Mají tendenci se snadno přemnožovat, a když se tak stane, začnou mít negativní dopad na drobné živočichy a ptáky, které taky rádi potkáváme na cestách.
Pan Čmejla z ústeckého okresního úřadu to potvrdil – regulace lišek je důležitá, i když se u nich nestanovují přesné plány lovu jako u prasat nebo jelenů. Myslivci prostě udržují populaci lišek pod kontrolou, protože v podstatě nemají v naší přírodě přirozeného predátora, kromě nemocí. A to nechceme, aby je trápily, že ne? Proto občas dojde k odstřelu.
Jak vyplnit povolenku k lovu ryb 2025?
Takže, rybáři, už se pomalu blíží rok 2025 a s ním i nutnost pořídit si novou povolenku k lovu. A jak na to, abyste se vyhnuli zbytečným komplikacím a mohli si v klidu užívat chytání? Pojďme se na to podívat:
Základem je samozřejmě včasné odevzdání sumáře úlovků a docházky k vodě. Zapamatujte si – deadline je 15. ledna! Žádné výmluvy, tohle se nevyplácí nechávat na poslední chvíli, věřte mi, mluvím z vlastní zkušenosti. Jednou jsem to málem prošvihl a málem bych přišel o celou sezónu!
A teď to nejdůležitější – správně vyplnit sumář! Na tomhle se často láme chleba. Co tam musí být?
- Šestimístné evidenční číslo revíru: Tohle je alfa a omega. Bez správného čísla jste v háji. Hledejte ho v rybářském řádu nebo na webu vašeho rybářského svazu.
- Přesný název revíru: Ano, i to je důležité. Zkontrolujte, zda název sedí s evidenčním číslem. Raději dvakrát měř, jednou řež, jak se říká.
Pro jistotu vám ještě dám pár tipů, které se vám můžou hodit:
- Udělejte si kopii sumáře. Nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit. Může se ztratit, můžou ho sežrat moli… člověk nikdy neví!
- Zaznamenávejte si úlovky a docházku průběžně. Nemusíte si to pak pamatovat zpětně, a navíc budete mít lepší přehled o svých rybářských úspěších.
- Zkontrolujte si formulář dvakrát. I malá chyba může způsobit problém.
A to je v podstatě všechno! S těmito informacemi byste měli být v pohodě připraveni na vydání povolenky pro rok 2025. Tak ať se vám daří a ať berou!
Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?
Takže, představte si situaci – jste v srdci českého lesa, slunce sotva vykukuje a vy slyšíte zvláštní zvuky. Co když se děje něco mimo standardní loveckou sezónu? Kdo to vůbec může povolit?
Odpověď zní – orgán státní správy myslivosti. Ale není to tak jednoduché. Potřebujete speciální situaci, kdy je nutné lovit druh zvěře, která není chráněná, a to z vědeckých důvodů. Vzpomínám si, jak jsem jednou slyšel od jednoho lesníka o případu, kdy bylo potřeba studovat populaci invazivního druhu, který ohrožoval původní ekosystém. Tehdy se takové povolení vydávalo, a to právě pro účely výzkumu.
A co když se uživatel honitby a žadatel o povolení neshodnou? To se stává. V takovém případě může orgán státní správy myslivosti rozhodnout i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Je to taková pojistka, aby se zajistil spravedlivý a udržitelný přístup k lovu i mimo běžnou sezónu. Zkrátka, je to složitější, než se na první pohled zdá, a zahrnuje to spoustu detailů a pravidel.
Proč myslivci loví?
Lov, kontroverzní téma. Já, jakožto cestovatel, jsem se s ním setkal v mnoha kulturách, a musím říct, že vnímání lovu se hodně liší. Psychologický pohled na motivaci lovců je ale univerzální, a je důležité ho znát, než zaujmeme pevný postoj.
Často se mluví o tom, že za lovem stojí:
- Chuť zabíjet a sadismus: Ano, je to temná stránka, ale někteří psychologové ji zmiňují. Zvláštní uspokojení z ukončení života.
- Moc nad životem a smrtí: Ovládání osudu jiné bytosti, což může být pro některé lákavé.
- Ventilace patologické agresivity: Uvolnění agrese skrze lov. Potřeba vybít si hněv.
- Manipulace a ovládání přírody: Pocit, že člověk má právo a schopnost ovlivňovat ekosystém.
Ovšem, existují i jiné interpretace. Například:
- Lov jako “sport”: Pro některé je to výzva, test dovedností a strategie. Sledování zvěře, střelba, to vše je vnímáno jako aktivita vyžadující zručnost.
- Regulace zvěře: V některých oblastech, kde chybí přirození predátoři, je lov nezbytný pro udržení rovnováhy v ekosystému. To jsem viděl například v národních parcích v Africe.
- Získávání potravy: V některých komunitách je lov tradiční způsob obživy. Třeba v arktických oblastech je lov tuleňů klíčový pro přežití.
Důležité je si uvědomit, že motivace lovců jsou různorodé a komplexní. Není možné je všechny házet do jednoho pytle.
Kolik je v ČR honiteb?
Česká republika, země s bohatou loveckou tradicí, se může pochlubit rozsáhlými honitbami, které tvoří významnou část jejího venkovského rázu. Podle dostupných údajů z let 2016 a 2025, celková výměra honiteb dosahuje úctyhodných čísel.
- Výměra honiteb: K roku 2025 činila celková výměra honiteb 6 887 798 hektarů. Pro srovnání, v roce 2016 to bylo 6 887 969 hektarů. Z těchto čísel je patrná stabilita rozlohy věnované myslivosti.
- Počet honiteb: V roce 2025 se v České republice nacházelo 5 787 honiteb. V roce 2016 jich bylo 5 815. Mírný pokles v počtu honiteb může souviset s optimalizací a slučováním menších celků.
- Osoby vykonávající právo myslivosti: Počet osob, které trvale vykonávají v honitbách právo myslivosti, klesl z 91 604 v roce 2016 na 88 793 v roce 2025. Tato skutečnost může odrážet demografické změny nebo změny v zájmu o myslivost.
- Jarní kmenové stavy srnčí zvěře: Co se týče srnčí zvěře, její jarní kmenové stavy se pohybují okolo 290 000 kusů. V roce 2025 bylo napočítáno 293 565 kusů, zatímco v roce 2016 to bylo 294 952 kusů. Tato čísla naznačují relativní stabilitu populací této důležité zvěře.
Česká myslivost tak hraje důležitou roli v péči o krajinu a udržování biodiverzity. Její tradice a profesionalita se promítají do zdravých populací zvěře a kvalitní péče o honitby.
Co potřebuji k lovu zvěře?
Ahój přátelé dobrodružství! Chceš-li se vydat na lov zvěře, musíš mít u sebe – jak by řekl zkušený stopař – tyhle nepostradatelné věci:
Lovecký lístek: To je tvůj průkaz totožnosti v divočině, potvrzující tvou loveckou kvalifikaci. Bez něj jsi jako loď bez kompasu.
Povolení k lovu: Ukazuje, kde a co můžeš lovit. Každý revír má svá pravidla, tak buď poctivý a respektuj je! Jinak se ti může stát, že namísto úlovku ulovíš problémy.
Potvrzení o povinném pojištění: Tohle je tvoje síť, když se něco pokazí. Minimální limit 20 mil. Kč na škody na zdraví nebo usmrcení a 500 000 Kč na škody na věci je nutnost. Příroda je mocná a nehody se stávají i těm nejzkušenějším.
Zbrojní průkaz (resp. Evropský zbrojní průkaz): Pokud lovíš se zbraní, tohle je tvůj klíč k ní. Bez něj ani ránu! A pamatuj, s nošením zbraně přichází velká zodpovědnost.
Co je to norování?
Norování, to je stará lovecká technika, při které se lišky a jezevci vyhánějí z jejich nor. Není to žádná procházka růžovým sadem, ale poctivá práce v terénu!
Jak to funguje?
- Zásadní roli hrají lovečtí psi, speciálně vycvičení pro práci v norách. Jsou to většinou teriéři (jako Jack Russell teriér, border teriér), kteří mají instinkt a odvahu vlézt do úzkých prostor a tam “pracovat” na vyhánění zvěře.
- Cílem není zvíře zabít v noře, ale donutit ho opustit úkryt.
- U vchodu do nory čekají lovci s připravenými zbraněmi, aby mohli prchající zvíře ulovit.
Proč se to dělá?
Norování má několik důvodů:
- Regulace populace: Lišky a jezevci (a v některých oblastech i psíci mývalovití) jsou považováni za škodnou zvěř, která může ohrožovat jiné druhy zvěře, zejména drobné ptactvo a zajíce.
- Ochrana zvěře: Kontrola počtu predátorů může pomoci udržet zdravé populace lovné zvěře.
- Prevence škod: Lišky mohou způsobovat škody v drůbežárnách a jezevci zase v zemědělství.
Co je dobré vědět: Norování je poměrně kontroverzní téma. Zastánci argumentují nutností regulace škodné zvěře, zatímco odpůrci poukazují na etické aspekty lovu a potenciální stres pro zvířata. Důležité je, že v České republice je norování regulováno zákonem a musí probíhat za přesně stanovených podmínek.
