Co je to schengenské vízum? - Turistické centrum

Schengenské vízum je v podstatě vaše vstupenka do většiny Evropy. Umožňuje pobyt v zemích Schengenského prostoru až 90 dní během 180 dnů. Důležité je, že se jedná o krátkodobé vízum, takže se nehodí pro dlouhodobější pobyt. Vízum může být jednorázové (jeden vstup), dvounásobné (dva vstupy) nebo vícenásobné (multiple entries), což vám umožní opakované vjezdy bez nutnosti žádat o nové vízum. Na vízu je přesně uvedena jeho platnost a počet povolených vstupů. Vždy si pečlivě zkontrolujte datum platnosti a počet povolení vstupů, abyste se vyhnuli problémům. Letištní průjezdní vízum pak umožňuje jen tranzit přes letiště Schengenského prostoru bez opuštění tranzitní zóny. Při žádosti o vízum je nezbytné doložit všechny požadované dokumenty, jinak vám může být vízum zamítnuto. Nepodceňujte přípravu na podání žádosti, abyste si zbytečně nezkomplikovali cestu.

Mějte na paměti, že i s vízem musíte dodržovat pravidla pobytu. Například, pokud budete v jedné zemi schengenského prostoru déle než je povoleno, může to ovlivnit vaše budoucí žádosti o vízum. Také se ujistěte, že máte dostatek finančních prostředků na cestu a pobyt, jelikož to je důležitá součást procesu posuzování žádosti. Vždy je dobré mít cestovní pojištění, které kryje případné zdravotní problémy během vaší cesty.

Co znamená typ víza D?

Typ víza D – to není jen obyčejné razítko v pase, ale vstupenka na delší dobrodružství v České republice! Jedná se o národní vízum, které umožňuje pobyt delší než 90 dnů. A na co ho můžete použít? Možnosti jsou široké – studium, práce, rodinné záležitosti, podnikání… Záleží jen na vašem plánu. Důležité je, že si předem dobře promyslete, s jakým konkrétním účelem se do Česka chystáte, protože to budete muset jasně specifikovat při podání žádosti. A to vás přivádí k dalšímu klíčovém bodu – osobní přítomnost na ambasádě či konzulátu. Od 12 let je to nezbytný krok. Pokud je žadatel mladší 15 let, musí s ním přijít i zákonný zástupce. To znamená, že si na cestu k vyřízení víza připravte nejen potřebné dokumenty, ale i trochu času a trpělivosti. Nepodceňujte přípravu, shromážděte si všechny potřebné dokumenty včas a ověřte si, zda máte vše v pořádku. Špatně vyplněná žádost může celý proces zbytečně prodloužit. Nebojte se v případě nejasností kontaktovat příslušný konzulát, jejich pracovníci vám rádi pomohou s orientací v byrokracii. Nezapomeňte, že proces vyřizování víza může trvat několik týdnů, proto s podáním žádosti neotálejte.

Tip pro zkušené cestovatele: Před podáním žádosti si důkladně projděte všechny požadavky na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Najdete tam veškeré potřebné informace a formuláře, které vám ušetří spoustu času a starostí. A ještě jedna rada: udělejte si kopie všech důležitých dokumentů – nikdy nevíte, kdy se vám budou hodit.

Ať už se chystáte do Česka za studiem, prací, nebo jen za poznáním, přeji vám hladký průběh vyřizování víza a krásný pobyt!

Které státy patří do třetí země?

Takže, třetí země… Zní to trochu tajemně, že? V kontextu Evropské unie se tím myslí státy, které nejsou členy EU, ani součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). To znamená, že kromě 27 zemí EU to nejsou ani Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Proč je to důležité? Protože občanství v těchto zemích má pro cestování a pobyt v EU zásadní vliv. Občané třetích zemí podléhají přísnějším imigračním a vízovým režimům. Zjednodušeně řečeno, potřebují víza k delšímu pobytu v EU, na rozdíl od občanů zemí EHP.

Co to v praxi znamená pro cestovatele?

Víza: Plánujete-li delší pobyt v EU (např. více než 90 dní v rámci Schengenského prostoru), budete pravděpodobně potřebovat vízum. Typ a délka platnosti závisí na vaší národnosti a účelu cesty.
Povolení k pobytu: Chcete-li v EU žít a pracovat, budete muset zažádat o povolení k pobytu. Proces se liší stát od státu a vyžaduje splnění určitých podmínek.
Zdravotní pojištění: Evropská karta zdravotního pojištění (EHIC) se na občany třetích zemí nevztahuje. Je důležité si zajistit komplexní cestovní pojištění.

Je důležité si vždy ověřit aktuální vízové požadavky a imigrační předpisy dané země EU, kterou chcete navštívit. Informace se časem mění a obecné rady nestačí. Doporučuji konzultaci s příslušným velvyslanectvím nebo konzulátem.

Na závěr, “třetí země” není jen abstraktní pojem, ale má reálný dopad na vaše cestovní plány. Připravte se na to dopředu a ušetřete si tak spoustu starostí.

Co znamená vízum d/sd 91?

Kód D/SD/91 na vízovém štítku znamená, že se jedná o vízum k toleranci pobytu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Toto vízum poskytuje dočasný pobyt, jehož podmínky a délka trvání jsou specifikované příslušnými úřady. Obvykle se jedná o humanitární pomoc a poskytuje ochranu osobám ohroženým válkou. Vzhledem k tomu, že se jedná o specifický typ víza, je důležité si pečlivě přečíst všechny podmínky uvedené na samotném štítku a dodržovat je, aby nedošlo k problémům s pobytem. Informace o prodloužení pobytu a dalších možnostech je vhodné vyhledávat na webových stránkách příslušného ministerstva vnitra a nebo se obrátit přímo na úřady.

Co když pobyt v EU překročí 90 dní?

Překročení 90 dnů pobytu v EU ve schengenském prostoru má vážné důsledky. Schengenské vízum, ať už jeho délka je jakákoliv, se řídí pravidlem 90/180. To znamená maximálně 90 dnů pobytu během libovolných 180 dnů. Nejde o 90 dnů v kuse, ale o kumulativní součet pobytů. Systém sleduje vaše vstupy a výstupy z celého schengenského prostoru.

Co se stane po překročení?

Riziko zákazu vstupu do schengenského prostoru na delší dobu, někdy i trvale.
Potíže s budoucími žádostmi o víza do EU.
Možnost pokut a dalších administrativních sankcí.

Jak se vyhnout problémům?

Plánujte pečlivě: Před cestou si pečlivě naplánujte délku pobytu v jednotlivých zemích a ujistěte se, že nepřekročíte povolených 90 dnů během 180denního období. Využijte online kalkulátory pro sledování dnů pobytu.
Důkladná dokumentace: Mějte vždy s sebou důkaz o vašich plánovaných aktivitách (letenky, rezervace ubytování, potvrzení o účasti na akcích) pro případ kontroly.
Národní víza: Pokud plánujete pobyt delší než 90 dní, musíte si předem zařídit národní vízum v zemi, kde budete pobývat nejdéle. Požadavky se liší stát od státu.
Sledování dnů: Existují aplikace a webové stránky, které vám pomohou sledovat vaše dny pobytu v Schengenu. Nepodceňujte to!

Tip pro zkušené cestovatele: Po překročení 90 dnů je doporučeno vycestovat ze schengenského prostoru a po uplynutí alespoň 90 dnů se vrátit. Vždy ale záleží na individuální situaci a rozhodnutí imigračních úřadů.

Kolik stojí Schengenský vízum?

Cena schengenského víza není jednotná a závisí na typu víza a zemi, kde o něj žádáte. Základní poplatek za schengenské vízum (kategorie C, krátkodobé pobyty) je obvykle 80 EUR, nicméně některé země mohou účtovat i vyšší poplatky. Uvedený výpis zmiňuje 90 EUR pro letištní tranzit (typ A), což je specifický případ. Pro dlouhodobá víza (typ D) se poplatky liší, typicky se pohybují okolo 2500 Kč, u dětí do 6 let je obvykle osvobození od poplatku.

Důležité je si uvědomit, že uvedené poplatky nezahrnují případné další náklady, jako jsou například poplatky za expresní vyřízení, poplatky za služby vízových center (pokud je využíváte), náklady na lékařské prohlídky, pojištění, či překlady dokumentů. Tyto dodatečné náklady se mohou značně lišit v závislosti na zemi a individuální situaci žadatele. Zkušenosti z cest po desítkách zemí ukazují, že kompletní proces získání víza může být z finančního hlediska náročnější, než se na první pohled zdá. Proto je důležité si včas zjistit všechny relevantní informace na webových stránkách příslušného konzulátu nebo velvyslanectví.

Zaměstnanecká karta/modrá karta (typ D) má obvykle vyšší poplatek, v uvedeném případě 5000 Kč. Rozdíly v cenách víz mezi jednotlivými zeměmi Schengenského prostoru jsou minimální, ale doporučuji ověření aktuálních poplatků na oficiálních stránkách konzulárního úřadu země, kde o vízum žádáte.

Co patří do Schengenu?

Do Schengenu patří celá řada zemí, které tvoří bezvízový prostor pro volný pohyb osob. Můžete si tak bez kontroly na hranicích užívat krásy České republiky, Německa, Estonska, Řecka, Španělska (včetně Baleárských a Kanárských ostrovů), Francie, Itálie, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Portugalska (včetně Madeiry a Azor), Slovinska, Slovenska, Finska a Švédska. Je to skvělý systém pro cestovatele, který šetří čas a umožňuje spontánnější výlety. Nicméně, nezapomeňte na platný cestovní doklad, pojištění a případné vízové požadavky vaší národnosti. Mnoho z těchto zemí nabízí různorodé kulturní zážitky, od historických památek po nádhernou přírodu. Plánujte cesty s ohledem na individuální potřeby a pamatujte, že i v rámci Schengenu existují regionální rozdíly v cenách, dostupnosti služeb a místních zvyklostech.

Důležité: Ačkoliv se jedná o bezvízový prostor, kontrola na hranicích může být provedena náhodně či v případě podezření na nelegální aktivity.

Co potřebuje cizinec k trvalému pobytu?

Žádost o trvalý pobyt se podává osobně na pracovišti Ministerstva vnitra. Dostanete potvrzení o podání a jednací číslo. To je klíčové pro sledování procesu.

Důležité dokumenty, které budete pravděpodobně potřebovat (kompletní seznam zjistíte na webu MV ČR):

Platný cestovní pas a jeho kopie: Ujistěte se, že je platný ještě nejméně 6 měsíců po plánovaném datu vydání trvalého pobytu.
Doklad o legálním pobytu v ČR: Například vízum, karta pobytu.
Doklad o zajištění finančních prostředků: Důkaz o dostatečných finančních zdrojích na živobytí, například výpis z bankovního účtu, potvrzení o zaměstnání s výplatní páskou.
Doklad o zdravotním pojištění: Potvrzení o platném zdravotním pojištění v ČR.
Doklad o bydlení: Nájemní smlouva, kupní smlouva, potvrzení o ubytování.
Bezúhonnost: Možná budete potřebovat výpis z rejstříku trestů z České republiky a ze země vašeho občanství.
Fotografie: Podle požadavků MV ČR.

Doporučení:

Před podáním žádosti si důkladně prostudujte všechny požadavky na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Všechny dokumenty ověřte u notáře (ověřené kopie).
Připravte si všechny dokumenty v pořádku a srozumitelně. Zrychlíte tím proces.
Počítejte s delší čekací dobou na vyřízení žádosti.

Co znamená d do 667?

Kód D/DO/667 na vašem vízu znamená, že vám byla udělena dočasná ochrana podle § 3 zákona č. 65/2022 Sb. To je důležité vědět, protože se jedná o specifický právní status, který vám poskytuje určité výhody a omezení. Získaná ochrana od 22.3.2022 se vyznačuje na štítku dlouhodobého víza právě tímto kódem.

Co to v praxi znamená?

Právo na pobyt: Můžete legálně pobývat v České republice.
Právo na práci: Máte právo na práci bez nutnosti dodatečného povolení.
Přístup ke zdravotní péči: Měli byste mít nárok na zdravotní péči.
Sociální zabezpečení: Možná budete mít nárok na některé sociální dávky.

Důležité upozornění: Podrobné informace o vašich právech a povinnostech spojených s dočasnou ochranou si ověřte na stránkách Ministerstva vnitra České republiky nebo u příslušného úřadu. Kód D/DO/668, který se v zákoně také objevuje, se vztahuje k udělení dočasné ochrany podle jiného paragrafu ( §51) téhož zákona, a proto se jeho podrobnosti liší.

Doporučuji si pořídit kopii dokumentu s vízovým štítkem.
Uchovejte si veškerou relevantní dokumentaci.
V případě jakýchkoli nejasností se obraťte na kompetentní úřady.

Jaké jsou druhy povolení k pobytu?

Typy pobytů v ČR jsou rozmanité a záleží na účelu návštěvy a délce pobytu. Krátkodobý pobyt (do 90 dnů) zahrnuje pobyty s vízovou povinností (nutnost víza dle státní příslušnosti) a bezvízový styk (pro občany zemí EU a některých dalších). Pro pobyt delší než 90 dnů je potřeba vízum k pobytu, které může být zaměřeno na různé aktivity. Dlouhodobé vízum je obecný typ pro delší pobyty, zatímco zaměstnanecká karta je specificky pro zaměstnání. Modrá karta EU je určena vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Trvalý pobyt je cílem mnoha cizinců a umožňuje volný pohyb a život v ČR. Sezónní zaměstnávání je specifické pro krátkodobé práce, například v zemědělství, a vyžaduje speciální povolení. Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance umožňuje práci v české pobočce zahraniční firmy. Je důležité si uvědomit, že k získání každého typu povolení k pobytu jsou nutné splnění specifických podmínek a požadavků, které se liší dle typu pobytu a státní příslušnosti žadatele. Doporučuji detailní studium informací na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR a případnou konzultaci s odborníkem na imigrační právo.

Kterou podmínku nemusí splnit cizinec když žádá o státní občanství ČR?

Získat české občanství? Ne vždy je potřeba splňovat všechny podmínky. Například, požadavek na tříletou školní docházku s češtinou jako vyučovacím jazykem se nevztahuje na děti mladší 15 let a seniory starší 65 let. Znáte to, životní etapy prostě někdy znemožní plnění formalit. Mnohokrát jsem se během svých cest přesvědčil, že byrokracie bývá neúprosná, ale v tomto případě Česká republika nabízí jistou výjimku. Stejně tak není nutná znalost českých reálií, pokud je žadateli znemožněna kvůli psychickému či mentálnímu postižení. A to je dobrá zpráva, která ukazuje na humánní přístup státu. Je to jeden z důležitých aspektů, které byste měli při plánování svého přestěhování do Česka zvážit. Podrobnější informace vždy vyhledejte na oficiálních stránkách ministerstva vnitra.

Důležité: Tento text pouze shrnuje výjimky. Ostatní podmínky pro získání občanství zůstávají v platnosti.

Kolik stojí vyřízení víza?

Takže, kolik to stojí ta visa? Závisí to! Schengen (C, A), pro děti do 6 let zadarmo, paráda! 2 500 Kč za dlouhodobé vízum (D) a povolení k pobytu (D) – to už je něco jiného, ale pořád v rámci rozumné ceny pro delší dobrodružství. Chceš pracovat a máš modrou kartu? Počítej s 5 000 Kč. Nezapomeň, že tohle jsou jen poplatky za vyřízení víza, cestovní pojištění, letenky a další výdaje si musíš spočítat zvlášť. Dobré cestovní pojištění je při aktivním cestování nezbytností!

Kdo je v EU, ale není v Schengenu?

Schengenská zóna a Evropská unie – to není vždycky totéž! Mnoho lidí si myslí, že když je země v EU, je automaticky i v Schengenu. Omyl! Existuje několik zemí EU, které nejsou součástí bezvízového cestování Schengenu.

Proč některé země EU nejsou v Schengenu? Důvody jsou různé, od historických okolností po bezpečnostní obavy. Některé země se k Schengenu postupně připojují, jiné si ponechávají své vlastní hraniční kontroly.

Které země EU tedy nejsou v Schengenu? Z těch, které mě nejvíce zaujaly během mých cest, bych zmínil:

Velká Británie: Brexit samozřejmě znamenal konec účasti ve Schengenu. Přestože je Velká Británie ostrovní stát, její komplexní imigrační systém je známý.
Irsko: Díky společnému cestování s Velkou Británií si Irsko zachovává své vlastní hraniční kontroly.
Kypr: Z důvodu geopolitické situace a obav z nelegální imigrace zůstává Kypr mimo Schengenskou zónu.
Chorvatsko: Relativně nový člen EU, který se teprve připravuje na plné začlenění do Schengenu.
Bulharsko a Rumunsko: Obě země splňují většinu technických požadavků, ale stále čekají na konečné schválení.

Důležité upozornění: I když některé země EU nejsou součástí Schengenu, existují asociační dohody, které umožňují částečnou integraci. Je vždy nejlepší si před cestou ověřit aktuální pravidla vstupu a pobytu v dané zemi.

Tip pro cestovatele: Plánujete cestu po Evropě? Vždy si ověřte, zda potřebujete vízum pro vstup do konkrétní země, a to i v případě, že je země součástí EU. Schengenská zóna zjednodušuje cestování, ale není univerzální.

Jak dlouho trvá vyřízení víza?

Takže, jak dlouho čekat na vízum? Zákon o pobytu cizinců jasně říká: standardně 90 dnů od podání žádosti. To je ale jen suchá teorie. V praxi se může lhůta protáhnout.

Věřte mi, prošel jsem si tím! Mám za sebou stovky vízových žádostí po celém světě. Někdy to šlo bleskově, jindy jsem čekal déle, než jsem si plánoval.

Co ovlivňuje dobu vyřízení?

Složitost žádosti: Komplikované případy, třeba s chybějícími dokumenty, se zpracovávají déle. Důkladně si vše předem zkontrolujte!
Zatíženosti úřadu: Představte si frontu na Mount Everest – podobně to může vypadat na vízovém oddělení v špičce sezóny.
Důvod cesty: Studium, výuka nebo výzkum? To může urychlit proces (až 60 dnů). Jinak počítejte s delší dobou (až 120 dnů v komplikovaných případech).

Můj tip: Podávejte žádost s dostatečným předstihem! Nepodceňujte důležitost správně vyplněných formulářů a kompletních dokumentů. Čas je drahý, a to i pro zkušeného cestovatele.

Nezapomeňte: 90, 60 nebo 120 dnů je jen orientační lhůta. Vždy si ověřte aktuální situaci na stránkách příslušného velvyslanectví nebo konzulátu. A hlavně, držte se instrukcí!

Jak získá cizinec trvalý pobyt?

Získat trvalý pobyt v České republice jako cizinec, konkrétně občan EU, není tak složité, jak se může zdát. Klíčem je nepřetržitý pobyt. Po pěti letech si můžete zažádat o povolení k trvalému pobytu. Ale pozor, existuje zrychlená varianta! Pokud jste občanem EU a zároveň rodinným příslušníkem jiného občana EU s trvalým pobytem v ČR, nebo občana ČR, stačí vám pouhé dva roky nepřetržitého pobytu. To je skvělá zpráva pro rodiny, které se chtějí v Česku usadit. Před samotnou žádostí je důležité si ověřit veškeré požadavky a potřebné dokumenty na stránkách Ministerstva vnitra ČR. Nepodceňujte administrativní stránku věci a v případě potřeby se obraťte na odborníka, abyste předešli zbytečným komplikacím. Je to investice do vašeho budoucího života v krásné České republice. Nezapomeňte si také včas prodloužit vízum, pokud se nacházíte v ČR s krátkodobým vízem. Pamatujte, že každý případ je individuální a záleží na konkrétní situaci a dokumentech. Doporučuji si vše pečlivě prostudovat a připravit.

Důležité je si uvědomit, že “nepřetržitý pobyt” znamená bez větších přerušení. Krátkodobé výjezdy do zahraničí obvykle nevadí, ale dlouhé absence by mohly proces prodloužit či zkomplikovat. Proto si dopředu naplánujte své cestování a mějte dostatek dokladů potvrzujících váš pobyt v ČR.

Trvalý pobyt v ČR otevírá dveře k mnoha výhodám – přístup k sociálnímu zabezpečení, volnější cestování po EU a samozřejmě pocit domova.

Co potřebuji k trvalému bydlišti?

Trvalé bydliště v České republice? Zní to jednodušeji, než je. Mnoho let strávených v zahraničí mi ukázalo, že byrokracie se liší, ale základní principy zůstávají. Potřebujete prokázat identitu a prokázat právo k bydlení na dané adrese. Platný občanský průkaz je samozřejmostí, ale i cestovní pas, s platností delší, než je délka procesu, postačí. Pro děti do 15 let je nezbytný rodný list a ideálně i občanský průkaz, pokud jej již mají. To je identifikace, teď ale k důkazu bydlení – to je často kámen úrazu, i v zemích s mnohem zjednodušenou byrokracií. Zde se neobejdete bez dokladu o změně trvalého pobytu. Nájemní smlouva je ideální, ale existují i jiné možnosti. Například u pronájmu části domu, může být potřebný písemný souhlas majitele s Vaším trvalým pobytem na jeho adrese. Vždy pečlivě prověřte, co přesně je potřeba, protože chybějící dokument může celý proces zdržet. Nepodceňujte sílu písemné komunikace a vždy si nechte potvrdit přijetí dokumentů. Zkušenosti z desítek zemí mi ukázaly, že proaktivita a přesnost jsou klíčové.

Důležité upozornění: V některých případech může být vyžadován i další doklad, například potvrzení o příjmu, prokázání finanční soběstačnosti. Doporučuji vždy kontaktovat příslušný úřad pro přesné informace a požadavky.

Jaký je rozdíl mezi dočasnou ochranou a vízem strpění?

Dočasná ochrana a vízum za účelem strpění – zdánlivě podobné, ale v praxi diametrálně odlišné. Dočasná ochrana, kterou jsem viděl v praxi v několika zemích EU, je rychlý a automatizovaný systém poskytující ochranu lidem uprchlíkům před válečným konfliktem, typicky jako v případě Ukrajiny. Jedná se o dočasné řešení, jehož podmínky se mohou měnit s vývojem situace. Obvykle zahrnuje právo na pobyt, základní sociální dávky a přístup na trh práce. Je to takový “zrychlený pruh” pro osoby, které bezprostředně ohrožuje válka. Na rozdíl od toho, vízum za účelem strpění je mnohem složitější a individuálně posuzovaný proces.

Vízum za účelem strpění se uděluje osobám, které se z důvodu válečného konfliktu nemohou vrátit na Ukrajinu, ať už kvůli osobnímu ohrožení nebo z důvodu nenapravitelného poškození majetku či narušení rodinných vazeb. To je zásadní rozdíl – dočasná ochrana je pro ty, kteří *utíkají*, zatímco vízum za účelem strpění je pro ty, kteří se *nemohou vrátit*. Proces vyřízení je zdlouhavější a vyžaduje podrobnější dokumentaci. Z mé zkušenosti z desítek zemí, je proces získání víza za účelem strpění značně náročnější než získání dočasné ochrany.

Dočasná ochrana:

Rychlé a automatizované řízení.
Zaměřeno na osoby prchající před bezprostředním ohrožením z války.
Poskytuje základní práva a sociální zabezpečení.
Často s časovým omezením, závislým na vývoji situace.

Vízum za účelem strpění:

Individuální posouzení žádosti.
Pro osoby, které se nemohou vrátit na Ukrajinu z důvodu trvalých překážek.
Delší proces vyřízení.
Vyžaduje rozsáhlejší dokumentaci.

Ministerstvo vnitra eviduje obě povolení v rámci svého systému. Podrobnější informace naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR a na portálech s informacemi pro cizince.

Co je d do 867?

D/DO/867-869? To je kód pro prodloužení dočasné ochrany. Představte si to jako prodloužení turistické vízy, ale pro uprchlíky. Ti, co už měli dočasnou ochranu (DO) a jen si ji prodlužují, dostanou tento kód. Je to jako když si před výšlapem na Sněžku prodloužíte pobyt v horské chatě – máte už místo rezervované, jen si ho na další noc prodlužujete. Nové žádosti o dočasnou ochranu ale končí 31.3., takže sbalte batohy a vyřiďte si to včas, než se vám “vízum” vyprší. Myslete na to jako na omezenou turistickou sezonu – šance na prodloužení je jen pro ty, co už tam byli a včas si rezervovali další noc.