Co na snížení chuti k jídlu?

Boj s chutí na jídlo? Znáte to, ten věčný souboj s mlsnými chuťmi. Naštěstí existují přírodní zbraně, které jsem vyzkoušel na svých cestách po světě a mohu je s čistým svědomím doporučit.

Vláknina je váš nový nejlepší přítel. Její zázračná schopnost bobtnat ve střevech simuluje pocit sytosti, čímž efektivně tlumí chuť k jídlu. Na svých cestách jsem narazil na několik skvělých zdrojů:

• Psyllium: Malé semínko s velkým účinkem. Najdete ho v mnoha obchodech se zdravou výživou, a dokonce i v některých oblastech Asie je součástí tradiční kuchyně.
• Jablečná vláknina: Klasika, která nikdy nezklame. Nejenže tlumí hlad, ale i dodá tělu důležité vitamíny a minerály. K dostání všude, od farmářských trhů v Provence až po supermarkety v Tokiu.
• Konjac (glucomannan): Tohle je skutečný eso v rukávu. Tento japonský zázrak, pocházející z hlízy konjaku, při dostatečné dávce ovlivňuje centrum sytosti v mozku. Na svých cestách po Japonsku jsem se setkal s jeho nejrůznějšími formami, od nudlí až po prášek do smoothie. Je to skutečně silný nástroj, ale je důležité dodržovat doporučené dávkování.

Důležité upozornění: Před začátkem užívání jakéhokoliv z těchto doplňků stravy se poraďte se svým lékařem, zvláště pokud trpíte nějakými zdravotními problémy. Správné dávkování je klíčové pro dosažení efektu a vyhnutí se nežádoucím vedlejším účinkům. Nezapomínejte také na dostatečný příjem tekutin, vláknina potřebuje k efektivnímu působení dostatek vody.

Jak často se mění chuťové buňky?

Naše chuťové pohárky, drazí cestovatelé, jsou jako pouštní oázy – neustále se obnovují. Každých zhruba 20 dní nastane v ústech kompletní výměna. Staré buňky odumírají a jsou okamžitě nahrazeny novými. Představte si to jako nekonečnou karavanu, putující přes poušť našich jazyků. Ale s věkem, podobně jako se karavany zmenšují po letech náročných cest, i naše chuťové buňky po 40. roce ztrácejí na počtu.

To ovšem není jediná změna. Ztrácíme i jejich rozmanitost, jejich vzájemnou kombinaci. Je to jako kdyby se karavana začala skládat jen z jednoho typu velbloudů – ztratí se pestrost, bohatství a jedinečnost. A to se odráží v naší chuti.

Zajímavostí je, že různé části jazyka vnímají různé chutě.

• Sladké vnímáme špičkou jazyka.
• Slané po stranách.
• Kyselé po stranách, dále dozadu.
• Hořké vzadu.
• Umami (savory) je rozprostřeno po celém jazyku.

A proto, milí cestovatelé, si užívejte každou chuť, každý zážitek, protože s věkem se naše chutě mohou měnit a zjemňovat se, jako staré víno.

Proč mám pořád na něco chuť?

Stálá chuť na něco? Tohle znám! Na túrách se to stává, když tělo šílí z nedostatku energie. Nejčastější viník? Kolísání hladiny cukru v krvi. To se děje, když se cpěte sladkostmi – ty rychlé cukry jsou jako rychlý sprint, po kterém přijde únava. Na výletech si to nemůžete dovolit.

Co s tím?

• Vyhněte se jednoduchým cukrům: Žádné bonbony, koláče ani slazené nápoje. Na túře sáhněte po ovoci, ořechách nebo energetických tyčinkách s nízkým glykemickým indexem. To dodá energii pomalu a stabilně.
• Dostatečný příjem bílkovin: Maso, ryby, vejce, luštěniny – to všechno zasytí na déle. Před túrou si dejte pořádný proteinový oběd. Myslete na to i během ní – nějaké sušené maso nebo ořechy vám pomohou vydržet.
• Hydratace: Dehydratace se často projevuje jako chuť na sladké. Mějte u sebe dostatek vody. V horku pijte ještě více!
• Plánujte jídlo: Nechoďte na túru hladoví. Plánujte si jídlo po menších dávkách, aby vaše tělo dostávalo stálý přísun energie.

Na horách je důležité dodržovat zásady zdravé výživy. Nejenže vám to dodá energii pro zdolávání kopců, ale i předejdete nepříjemným pocitům hladu a chutím na sladké, které by vám mohly zkazit zážitek.

Co je to chuť umami?

Umami, pátá základní chuť vedle sladké, hořké, slané a kyselé, je pro mě jako zkušeného cestovatele fascinující objev. Představte si ji jako “slaně-masitou” chuť, hloubku, která dodá pokrmu komplexní a uspokojující charakter. Objevili ji před více než stoletím a já ji pociťuji v mnoha koutech světa.

Co ji tvoří? Základními složkami umami jsou glutamany, například glutamát sodný (známý jako MSG), ale také inosinát a guanylát. Tyto látky se nacházejí v potravinách bohatých na bílkoviny, což mi, jakožto cestovateli, poskytuje skvělý vodítko při hledání kulinářských lahůdek.

Kde ji najdu?

• V Asii: Sojová omáčka, miso pasta, sušené houby shiitake – ty jsou pro mě vždy zaručeným zdrojem umami. Jejich chuť je prostě nezapomenutelná.
• V Evropě: Parmezán, zralé rajčata, uzené maso – i v Evropě se dá umami objevit, jen je třeba vědět, kde hledat.
• V Jižní Americe: Zralé avokádo – překvapivě bohaté na umami, zkuste ho s trochou soli.

Tip pro cestovatele: Nebojte se experimentovat! Kombinací různých potravin bohatých na umami vytvoříte nezapomenutelné chuťové zážitky.

Ne vždy je silná chuť umami dána vysokým obsahem proteinů, je to spíš o chemické struktuře a kombinaci těchto sloučenin.

Co neutralizuje chuť?

Hořkost v jídle? To znám! Po letech putování po světě jsem ochutnal leccos, a věřte mi, hořká chuť se objevuje v nejrůznějších podobách a kuchyních. Naštěstí existují osvědčené způsoby, jak ji zkrotit. Sůl je klasika – skvěle neutralizuje hořkost, a to nejen v jídle, ale i v nápojích. Myslete ale na to, že sůl by se měla používat s citem, aby se nenarušila celková chuť pokrmu.

Sladké a kyselé ingredience pak hrají důležitou roli ve vyvážení výrazné hořkosti. Myslím na thajské kari, kde pikantnost a sladkost perfektně kontrastují s hořkostí některých bylin. Citronová šťáva nebo ocet zase dokážou zázraky s hořkými zelenými saláty. Experimentujte s poměry – někdy stačí jen malý špetka cukru nebo kapka citronu.

A co tuk? Ano, i ten může pomoci! Myslím na bohatá, smetanová omáčky, které změkčují hořkou chuť zeleniny nebo masa. Nejde jen o samotný tuk, ale i o jeho texturu a konzistenci, která se v ústech snoubí s hořkou složkou jídla a změkčuje ji.

Při cestování jsem si uvědomil, že neutralizace hořkosti je mnohdy otázkou rovnováhy a harmonie chutí. Nebojte se experimentovat a objevovat, co vám nejlépe vyhovuje!

Co proti chuti na sladké?

Touha po sladkém? Známe to všichni, zvláště po náročném dni prozkoumávání exotických trhů v Marrákeši nebo po celodenním treku v Nepálu. Ale boj s touto chutí se dá vyhrát i bez ochuzování o radost z jídla. Zde je několik osvědčených tipů, které jsem vypozoroval během svých cest po světě:

• Více bílkovin: Bílkoviny jsou klíčové. Vždycky jsem si dával pozor na dostatek masa, luštěnin, nebo tofu – ať už jsem byl v amazonském pralese, nebo v poušti Gobi. Zasytí na dlouho a regulují hladinu cukru v krvi.
• Dostatek vlákniny: Obilniny, ovoce, zelenina – to je základ zdravé stravy všude na světě. Vláknina vás zasytí a dodá energii pro další dobrodružství.
• Pravidelné stravování: Na cestách jsem se naučil, že vynechávání jídel je cesta do pekla mlsání. Malé, pravidelné porce udržují hladinu cukru v krvi stabilní a chutě na sladké v šachu.
• Plánování jídel: Před dlouhým výletem do džungle jsem si vždycky připravil svačinu. Připravte si jídelníček dopředu, abyste se vyhnuli náhlým záchvatům hladu a následné touze po něčem sladkém.
• Nevynechávejte přílohy: Vždycky jsem věděl, že v Thajsku mi rýže k pokrmu dodá potřebnou energii. Přílohy dodávají komplexní sacharidy, které uvolňují energii postupně a zabraňují prudkým výkyvům hladiny krevního cukru.
• “Sejde z očí, sejde z mysli”: Skryjte sladkosti z očí. Když jsem byl na výpravě v Patagonii, cukr tam nebyl. Zbavte se pokušení, abyste odolali.
• Zdravější alternativy: Ovoce, jogurt, hrst ořechů – našel jsem je na tržištích od Istanbulu po Sydney. Vyberte si zdravější varianty mlsání.
• Boj se stresem: Stres je nepřítel číslo jedna. Naučte se relaxační techniky, ať už jste v rušné Kalkatě nebo v tichém skotském venkově. Stres totiž podporuje chuť na sladké.

Tyto tipy mi pomohly zvládnout chuť na sladké i v těch nejnáročnějších podmínkách. Vyzkoušejte je a uvidíte sami.

Jak vrátit chuť a čich?

Ztráta čichu a chuti po COVID-19 je nepříjemná zkušenost, kterou jsem si bohužel taky užil během mého dobrodružství v Nepálu. Tamní horský vzduch, plný vůní bylin a koření, byl najednou bez chuti a zápachu. A věřte mi, tohle není nic, co byste si přáli zažít, zvláště když jste obklopeni takovou kulinářskou a aromatickou rozmanitostí.

Dobrá zpráva je, že se čich a chuť většinou vrátí. Statistiky uvádějí, že u 90 % lidí se to stane do měsíce. Já patřil k těm šťastnějším. Nicméně u 10 % se proces hojení může protáhnout až na dva roky. To už je ale vážně dlouhá doba, během které vám unikne spousta chutí a vůní z exotických destinací, třeba z vietnamských trhů plných zázvoru a citronové trávy.

Na zrychlení regenerace se doporučuje výplach nosu solným roztokem. Konvičku jsem používal i já, ale s mírou. Pamatujte, že časté používání může sliznici podráždit. Ideální je jeden výplach denně, maximálně obden. Myslete na to, jako na jemnou péči o váš důležitý smyslový orgán, který vám umožňuje vnímat kouzlo světa okolo.

Mimochodem, když už jsme u té regenerace, z vlastní zkušenosti vím, že je důležité se vyvarovat dráždivých látek, jako je kouř a silné parfémy. A co je nejdůležitější, trpělivost. Tělo si s tím poradí, jen mu dejte čas. A mezitím se těšte na okamžik, kdy znovu ucítíte vůni moře v Řecku, nebo kávy v italské kavárně.

Co znamená změna chuti?

Změna chuti, a často i čichu, je nepříjemný, ale bohužel častý průvodní jev radioterapie a chemoterapie. Může se ale objevit i dříve, už v souvislosti s samotným nádorovým onemocněním. Mnoho pacientů tyto změny podceňuje, ale je důležité si uvědomit, jak zásadní roli hraje vnímání chuti pro příjem potravy a celkovou pohodu.

Tipy pro turisty, jak si poradit se změnami chuti během cesty:

• Před cestou: Konzultante se svým lékařem, jaké změny chuti očekávat a jak jim předcházet či je zmírnit. Zabal si s sebou osvědčené potraviny, které ti chutnají i v případě změn vnímání chuti (např. neutrální banány, jogurty, polévky).
• Během cesty: Experimentuj s různými kořením a bylinkami – někdy stačí malá změna, aby se chuť jídla zlepšila. Vyhýbej se silně aromatizovaným pokrmům, které by mohly nepříjemný pocit ještě zhoršit. Měj po ruce malé občerstvení, abys předešel silnému hladu.
• Hydratace: Pij dostatek vody, minerálky – dehydratace může zhoršit vnímání chuti.

Užitečné informace:

• Změny chuti se mohou projevovat různými způsoby: od snížené citlivosti až po kovovou nebo hořkou pachuť.
• Některé potraviny mohou být vnímané jako výrazně méně chutné nebo naopak nechutné.
• V případě silných obtíží se poraď s lékařem, existují i léky, které mohou pomoci zmírnit nepříjemné pocity.

Co znamená kovová chuť v puse?

Kovová pachuť v ústech je nepříjemný, ale poměrně běžný problém. Může být způsobena různými faktory, často souvisejícími s léky. Antibiotika, například ty s obsahem clarythromycinu, jsou notoricky známá tím, že způsobují změny chuti, včetně kovové příchuti. Podobně i některá antiepileptika, zejména ta s obsahem lithia, můžou mít tento vedlejší účinek. Léky na dnu a cukrovku (např. s metforminem) také patří mezi potenciální viníky.

Důležité je věnovat pozornost i doplňkům stravy. Přehnané užívání doplňků s vysokým obsahem minerálních látek, zejména železa a zinku, může vést k nepříjemné kovové chuti. Pokud cestujete do oblastí s nedostatečnou hygienou, riziko se zvyšuje i v souvislosti s kontaminací potravin a vody. Před cestou je proto dobré se poradit s lékařem o preventivních opatřeních a vhodných doplňcích stravy. V některých zemích je například běžný nedostatek železa, takže doplňky s ním může lékař doporučit, ale jejich nadměrné užívání pak může způsobit průběh kovové chuti. Zkušenosti s cestovatelským průjmem a následnou dehydratací také poukazují na souvislost s narušením chuťových vnímání.

Poznámka: Tento text nenahrazuje lékařskou konzultaci. Při perzistentní kovové chuti v ústech se vždy poraďte s lékařem.

Co telu chybí, když má chuť na sladké?

Když tě chytne mlsná na sladké, zkus si vzpomenout, co jsi poslední dobou jedl. Možná ti chybí bílkoviny – ty najdeš v trail mixu s ořechy a semínky, sušeném mase nebo třeba v konzervě tuňáka. Nepodceňuj ani vlákninu – ta se skrývá v ovocných tyčinkách, müsli nebo třeba v sušeném ovoci, co si vezmeš na cestu. Nedostatek chromu, který reguluje hladinu cukru v krvi, se může projevit právě touhle chutí. Dobrým zdrojem chromu jsou celozrnné potraviny, které jsou navíc skvělým zdrojem energie na túru. Na dlouhé výpravy se vyplatí balit si jídlo s postupným uvolňováním energie, abys předešel prudkým výkyvům hladiny cukru a následné chuti na sladké. Pamatuješ si, že i dehydratace může způsobovat podobné chutě, takže dostatečný příjem tekutin je klíčový. Nezapomínej na minerály a vitamíny. Ty najdeš v sušeném ovoci, ale i v zeleninových kaších, které se dají snadno připravit i v přírodě.

Jak zhubnout, když mám pořád hlad?

Trápí vás neustálý hlad a chcete zhubnout? Znám to! Po letech cestování a zkoušení nejrůznějších kuchyní jsem si vypěstovala několik osvědčených triků. Nejde jen o dietu, ale o celkový přístup k jídlu.

1. Bílek, bílek, bílek! Nepodceňujte sílu bílkovin. Zasytí vás na delší dobu a dodají energii. V zahraničí jsem si oblíbila místní speciality bohaté na bílkoviny – od grilovaných ryb v Řecku po čočkové polévky v Indii. Vždycky mě podržely, když jsem se ocitla v situaci, kdy jsem byla na cestách a neměla přístup k běžnému jídlu.

2. Vláknina – váš nejlepší přítel. Celá zrna, ovoce, zelenina – to vše je plné vlákniny, která naplní váš žaludek a zlepší trávení. Pamatuji si, jak jsem na jednom trekku v Nepálu přežívala díky sušenému ovoci a ořechům. Vláknina mi dodala energii na celodenní chůzi a zabránila pocitu hladu.

3. Jídlo jako rituál. Nejezte „za pochodu“. Věnujte jídlu pozornost, klidně si pusťte uklidňující hudbu. Na Bali jsem si zvykla na pomalé vychutnávání jídla, bez spěchu a stresu. To mi pomohlo lépe vnímat sytost a předcházet přejídání.

4. Voda – zázračný elixír. Před každým jídlem vypijte sklenici vody. Často si hlad pleteme se žízní. Na cestách po Jižní Americe jsem si uvědomila, jak důležitá je hydratace. Voda nejenže pomáhá snižovat hlad, ale i zlepšuje celkovou pohodu.

5. Chytrá svačinka. Vyhýbejte se sladkostem a průmyslově zpracovaným potravinám. Sáhněte po ovoci, zelenině, ořechách nebo jogurtu. Na svých cestách jsem si zvykla nosit s sebou zdravé svačinky, abych se vyhnula pokušení nezdravých variant.

6. Pravidelnost je klíč. Nevynechávejte jídla. I když máte spěch, dejte si alespoň lehkou svačinu. Nedostatečný příjem kalorií vede k jojo efektu a ještě většímu hladu. Tohle jsem se naučila na vlastní kůži během náročných expedic.

Co dělá chuť guláše?

Tajemství dokonalého guláše? To není žádná maďarská státní tajemství, ale spíš souhra několika klíčových ingrediencí. Dočervena osmažená cibulka – to je základ. Nejenže dodá barvu, ale i tu sladkou, karamelizovanou hloubku chuti, kterou žádné koření nenahradí. Zkuste ji orestovat na kvalitním sádlu – rozdíl poznáte! A věřte mi, cestoval jsem po Maďarsku křížem krážem a všude je to klíč.

Sůl – zdánlivá banalita, ale její absence je smrtelná. Nešetřete, ale ani nepřehánějte. Sůl je potřeba dávkovat postupně, chuť se totiž rozvíjí během dušení. A malá rada od zkušeného cestovatele: v Maďarsku často používají i mořskou sůl s bylinkami, zkuste to!

Mletá sladká paprika – srdce guláše. Kvalitní paprika, ideálně z Kalocsy, udělá z obyčejného pokrmu kulinární zážitek. Nejen krásná červená barva, ale i to typické maďarské aroma a “šmak”. Na trhu existuje nepřeberné množství druhů paprik, experimentujte!

Kmín – podtrhuje chuť masa a dodává mu hloubku. Nebojte se experimentovat s množstvím. V některých oblastech Maďarska se používá i kmín v kombinaci s majoránkou, což dodává guláši jemnou bylinkovou vůni. Vyzkoušejte to například v jižní části země.

Rajčatový protlak – nejen pro barvu a chuť, ale i pro to, aby se guláš krásně spojil. Kvalitní protlak je základ, levné varianty často kazí celkový dojem. Pro extra intenzivní rajčatovou chuť můžete přidat i pár čerstvých rajčat, zejména v létě, kdy jsou rajčata v Maďarsku úžasná.

Co neutralizuje zápach?

Během svých cest jsem narazil na nejrůznější zápachy, od koření na orientálních trzích až po vlhko v zapomenutých chrámech. Neutralizace zápachu je proto pro mě klíčová. Zde je několik osvědčených metod, které používám:

Bílý ocet: Poloviční hrnek do přihrádky na aviváž je moje zbraň proti zápachu prádla. Věděli jste, že ocet působí i jako přírodní změkčovadlo? Zbaví vás nepříjemných pachů a zároveň šetrně ošetří vaše oblečení. Využívám ho i k čištění lahví po ochutnávkách místních vín – výborně odstraňuje zbytky a zápach.

Kyselina citronová: Podobný efekt jako ocet. Je skvělá na změkčení vody, což je v některých oblastech světa, kde je voda tvrdá, naprosto nezbytné. Neutralizuje zápach a dodá prádlu svěžest, ideální po několika dnech spaní v hamace pod tropickým sluncem.

Perkarbonát sodný: Můj ekologický pomocník. Nepoužívám ho jen na praní, ale i na čištění batohu po expedici v džungli. Odstraní skvrny a zápachy, a to i ty nejtvrdší. Je to skvělá alternativa k agresivním chemikáliím.

Tip navíc: Pro extra svěžest přidejte do praní pár kapek levandulového nebo čajovníkového oleje. Tyto esenciální oleje nejenže krásně voní, ale mají i antibakteriální účinky. Získal jsem je od místních obyvatel na Bali a od té doby jsou mé cestovní soupravy provoněné exotikou.

Jak ovládat chutě na sladké?

10 tipů zkušeného cestovatele, jak zkrotit touhu po sladkém:

• Pravidelný jídelníček: Stejně jako plánujete trasu výletu, plánujte i příjem potravy. Pravidelné jídlo minimalizuje náhlé propady energie a chutě na rychlý cukr. V zahraničí se snažte najít místní alternativy k sladkostem – ovoce, jogurty, ořechy.
• Vyvážená strava: Podobně jako si balíte batoh s různorodým vybavením, dbejte na pestrou stravu bohatou na bílkoviny, vlákninu a komplexní sacharidy. To zaručuje stabilní hladinu cukru v krvi. Vyzkoušejte místní speciality, které nemusí být nutně sladké.
• Prolomte návyky: Stejně jako se učíte nové jazyky na cestách, naučte se ovládat své návyky. Pokud máte chuť na sladké ze zvyku, nahraďte ji něčím zdravým. V novém prostředí se vám to snadněji podaří.
• Vyhněte se pokušením: Stejně jako se vyhýbáte nebezpečným oblastem na cestách, vyhýbejte se místům, kde je mnoho sladkostí. V hotelu si dejte do mrazáku ovoce místo čokolády.
• Omezte dostupnost: Podobně jako si pečlivě vybíráte ubytování, odstraňte ze svého dosahu sladkosti. Nekupujte je a nenechávejte je doma.
• Nekupujte sladkosti na lačný žaludek: Stejně jako se před dlouhým výletem pořádně najíte, nikdy nenakupujte potraviny, když máte hlad. Vaše rozhodnutí bude ovlivněno hladem.
• Voda místo sladkých nápojů: Hydratace je klíčová, ať už jste na cestách, nebo doma. Voda pomůže potlačit falešný hlad a chuť na sladké. V restauracích si dejte vodu místo limonády.
• Hledejte zdravé alternativy: Stejně jako objevujete nové chutě na cestách, objevujte zdravé alternativy ke sladkostem – ovoce, tmavá čokoláda s vysokým obsahem kakaa, ořechy.
• Poslouchejte své tělo: Stejně jako si dáváte na cestách čas na odpočinek, poslouchejte signály svého těla. Hlad po sladkém může signalizovat nedostatek důležitých živin. Doplňte je.
• Trpělivost: Stejně jako cesta k cíli trvá, i změna návyků vyžaduje čas a trpělivost. Nezoufejte, pokud se vám to hned nepovede.

Jaký vitamin chybí, když je chuť na sladké?

Touha po sladkém? Často se za ní skrývá nedostatek hořčíku nebo železa. Zjistila jsem to během svých cest po světě – v Nepálu, kde ženy pracují na rýžových polích od úsvitu do soumraku, je nedostatek železa běžný a touha po sladkém je téměř každodenní. Podobně i v Peru, kde jsem pozorovala důsledky podvýživy na místní populaci. Nedostatek magnezia se projevuje nejen chutí na sladké, ale i únavou a svalovými křečemi – z vlastní zkušenosti vím, že po náročném dni v poušti Sahara, jsem si sladkého přímo přála. Železo je klíčové pro tvorbu červených krvinek a jeho deficit vede k anémii, jež se projevuje mimo jiné i touhou po sladkém. Ale pozor! Často se za touto chutí skrývá i prostý nedostatek spánku. V Japonsku jsem viděla, jak důležitý je odpočinek pro celkovou pohodu, a únava se často projevuje touhou po rychlém dodání energie – a co je rychlejší než cukr? Nezapomínejte tedy na dostatečný spánek, vyváženou stravu bohatou na hořčík a železo a v případě potřeby konzultujte lékaře.

Jak předejít chuti na sladké?

Touha po sladkém na cestách? Nezoufejte! Ovocné čaje jsou skvělým řešením. Nejlepší zkušenosti mám s pomerančovými, broskvovými, jahodovými a brusinkovými. Dobrou volbou je i rooibos, jehož lehká sladkost uspokojí chuťové buňky, anebo kombucha, která navíc dodá probiotika prospěšná pro trávení – ideální po jídle z pouličních stánků.

Důležité: Vyhněte se čajům a nápojům s kofeinem. Můj tip z cest: kofein chuť na sladké paradoxně zhoršuje. Z vlastní zkušenosti vím, že po ranní kávě jsem pak snědl vše sladké v okruhu 5 kilometrů.

Na cestách se mi osvědčilo:

• Vždy mít po ruce sáček kvalitního ovocného čaje (v turistických obchodech najdete i lehké varianty).
• Nahrazovat sladkosti sušeným ovocem (méně cukru, více vlákniny). Dávejte si ale pozor na množství, i sušené ovoce obsahuje cukr.
• Dostatečný příjem vody. Dehydratace může zvýšit chuť na sladké.

Pokud máte čas a možnost, zkuste:

• Připravit si vlastní ovocný čaj z čerstvého ovoce. V některých zemích seženete čerstvé ovoce za pár korun.
• Najít místní speciality s nízkým obsahem cukru. Mnoho regionů nabízí chutné a zdravé alternativy k průmyslově zpracovaným sladkostem.

Jak se zbavit kovové chuti v ústech?

Kovová pachuť v ústech, s níž se setkávají i zkušení cestovatelé, může být nepříjemná, ale často řešitelná. Žvýkání mentolových bonbonů je rychlá a osvědčená metoda, která maskuje nežádoucí chuť. V cizích zemích, kde kvalita příborů nemusí být vždy zaručena, se vyplatí věnovat pozornost tomu, z jakého materiálu jsou vyrobeny. Kovová chuť totiž může pocházet i z reakce kovu s některými složkami potravin. Vyhýbání se kovovým příborům, alespoň dočasně, je proto rozumné opatření. Kuřáci by měli vědět, že kouření tuto nepříjemnost často zhoršuje. V boji proti kovové chuti se osvědčilo experimentování s různými potravinami; kyselé citrusové plody, například, mnohdy pomáhají neutralizovat pachuť. Zajímavostí je, že v některých kulturách se kovová chuť spojuje s nedostatkem určitých minerálů, proto by se při častém výskytu měla konzultovat s lékařem. Pro cestovatele je důležité si uvědomit, že kvalita vody a lokální potraviny mohou hrát roli. Změna jídelníčku a pitného režimu může být tedy klíčová.

Jak se zasytit a nepřibrat?

Sytost na túře? Klíč je v kombinaci! Nejde jen o to sníst méně, ale o to, aby vás jídlo zasytilo na delší dobu. Ocet nebo skořice do jídla skvěle potlačí chuť na sladké a dodají energii. Voda je základ, pijte ji pravidelně, i když nemáte žízeň – plný žaludek vás uchrání od zbytečného mlsání.

Banán je rychlý zdroj energie, ideální před náročným výstupem. Brambory, třeba v podobě pečených brambor s bylinkami, jsou skvělým zdrojem sacharidů a sytí na dlouho.

Ryby a mořské plody jsou bohaté na bílkoviny a zdravé tuky. Dobře se hodí do vařené kaše, která se jednoduše nosí a připravuje na vařiči.

Hrst ořechů dodá energii a zdravé tuky, které zasytí. Dávejte si ale pozor na množství – jsou kaloricky hodně husté. Ovesné vločky, ideálně v podobě ovesné kaše s ovocem a ořechy, vám dodají vlákninu a dlouhodobě vás zasytí.

Vejce jsou výborným zdrojem bílkovin, které pomáhají udržet pocit sytosti. Na túře se dají snadno připravit na pánvi nebo uvařit natvrdo.

Plánujte jídlo dopředu! Lehké svačiny mezi hlavními jídly jsou klíčové k udržení energie a prevenci přejídání. Nezapomínejte na dostatek spánku před túrou – hladina hormonů ovlivňujících chuť k jídlu bude v rovnováze.

Po čem tloustne břicho?

Břicho tloustne z nadbytku syrové zeleniny a ovoce, které tělo hůře zpracovává, a z kombinací obilí a ovoce – typicky sladké kaše místo pořádného jídla nebo přehršel “zdravých” dezertů. Velké množství luštěnin taky, ale pozor na důkladnou tepelnou úpravu – při túrách je to klíčové pro trávení. Na výletech si dávejte pozor, aby v jídelníčku nepřevažovala syrová strava. Vysoký obsah vlákniny je sice fajn, ale v kombinaci s námahou může způsobit trávicí potíže. Nedostatek tepelně upravené zeleniny k luštěninám je další častá chyba. Pro optimální energetický příjem a trávení na túrách je důležité kombinovat sacharidy s bílkovinami a zdravými tuky. Myslete na to, že v horách je kalorický výdej mnohem vyšší, proto je potřeba adekvátní energetický příjem. Tepelně upravená zelenina a správně uvařené luštěniny jsou pro dobrou regeneraci a výkonnost zásadní. Sušené ovoce a ořechy jsou skvělé zdroje energie na cesty, ale s mírou.