Velikost populace ovlivňuje především vztah mezi porodností (natalitou) a úmrtností (mortalitou). Pokud se rodí více jedinců, než jich umírá, populace roste. Naopak, při vyšší úmrtnosti než porodnosti klesá. Důležitý je i pojem únosnosti prostředí (nosná kapacita), tedy maximální počet jedinců, které dané prostředí může dlouhodobě uživit. Překročení této hranice vede k nedostatku zdrojů a následnému poklesu populace, často doprovázenému zvýšenou konkurencí o potravu, úkryty a partnery. U obratlovců, a to je důležité pro turistu, se tato únosnost prostředí projevuje například dostupností potravy, přítomností predátorů a dostupností vhodných biotopů. Například v horských oblastech je únosnost nižší než v nížinách kvůli omezenému množství vhodných stanovišť a dostupnosti potravy. Při pozorování divoké zvěře je nutné si tuto únosnost uvědomit a chovat se ohleduplně, abychom nerušili přirozenou rovnováhu.
Další faktory ovlivňující velikost populace jsou migrace (přistěhování a odstěhování jedinců), dostupnost zdrojů (voda, potrava, úkryty), přítomnost predátorů a parazitů, a také vliv klimatických podmínek. Například sucho může dramaticky snížit únosnost prostředí pro mnoho druhů zvířat a rostlin, což můžeme jako turisté přímo pozorovat při cestách do různých oblastí.
Co ovlivňuje výskyt rostlin a živočichů v různých přírodních podmínkách na Zemi?
Výskyt rostlin a živočichů je komplexní záležitost, ovlivněná spoustou faktorů. Klíčové jsou abiotické faktory – to je vlastně počasí, složení půdy a vody. Myslete na teplotu, vlhkost, sluneční svit, dostupnost živin v půdě, pH vody… V horách je to úplně jiné než v poušti, že? Na to musíte myslet při plánování treku. Najdete tam zcela odlišné druhy.
Pak jsou tu biotické faktory – vztahy mezi organismy. Konkurence o potravu, predace, symbióza – to všechno hraje roli. Například, hojnost jelení zvěře ovlivňuje výskyt rostlin, které spásá. A kde jsou jeleni, tam mohou být i vlci. To je potřeba mít na paměti, i pokud si myslíte, že v lese jste sami.
Nesmíme zapomenout na antropogenní vliv – tedy dopad člověka. Lesní požáry, znečištění, kácení lesů, turistika… všechno to mění ekosystémy. Dobře si proto prohlédněte mapu chráněných území, abyste věděli, kam se můžete vydat bez rizika poškození křehké přírodní rovnováhy. A nezapomeňte na princip “nebrat nic než fotografie, nenechávat nic než stopy”.
Každý druh si najde svůj specifický prostor a roli v ekosystému – tzv. ekologickou niku. Například, dřevokazná houba žije na mrtvém dřevě, zatímco rys se živí drobnými savci. Pochopení těchto vztahů je klíčové pro pochopení přírody a pro zodpovědné cestování.
Co je populační hustota?
Populační hustota? To je v podstatě počet jedinců na metr čtvereční, hektar, nebo třeba kubík – záleží, jestli se bavíme o živočiších na louce (km²), rybách v řece (m³) nebo třeba o počtu stromů v lese (ha). Při plánování treku je to fakt důležitá informace. Například, když se chystáš do národního parku, hustota populace jelenů ti napoví, jaká je šance je tam potkat. Nebo naopak – hustá populace komárů v mokřadech ti dá jasně najevo, abys vzal dostatek repelentu. V horách pak hustota osídlení člověkem určí, jak moc narazíš na jiné turisty – máš rád samotu, nebo naopak živý ruch? A při kempování? Hustota stanovišť u vybraného jezera ti pomůže se včas zarezervovat místo.
Pro orientaci v terénu: Hustota populace může být v mapách zobrazena různými způsoby. Někdy ji najdeš vyznačenou přímo čísly, jindy je reprezentována hustotou bodů, symbolů nebo barevnými stupnicemi. Čím tmavší barva, tím hustší populace daného druhu, nebo lidí.
Tip pro plánování: Před cestou do divočiny je dobré zjistit populační hustotu nejen lidí, ale i zvířat, která tam žijí. Můžeš tak lépe odhadnout rizika, jako jsou setkání s medvědy, vlky, nebo jinými divokými zvířaty. A vědět, co je potřeba na ochranu před nimi.
Co je to populace?
Populace, to není jenom hlouček lidí, jak by se mohlo zdát. Je to mnohem složitější. Představte si například stádo antilop v africké savaně. To je populace – skupina jedinců stejného druhu, v tomto případě antilop, sdílejících společný genofond a žijících v určité oblasti, v tomto případě na konkrétní savaně.
Velikost populace se samozřejmě mění. Ovlivňuje ji řada faktorů, jako je dostupnost potravy, predátoři, choroby a dokonce i klima. Na mé cestách jsem viděl populace, které vzkvétaly, ale i takové, které se potýkaly s vymíráním. To se týká i lidí.
Důležité je si uvědomit, že společný genofond znamená, že jedinci v populaci si mohou mezi sebou vyměňovat genetickou informaci. To je klíčové pro evoluci a adaptaci na měnící se prostředí.
Zjednodušeně řečeno, charakteristika populace zahrnuje:
- Druh: Všichni jedinci patří do stejného biologického druhu.
- Společný genofond: Jedinci si mohou mezi sebou předávat geny.
- Určitá oblast: Populace obývá specifickou geografickou oblast.
A co je fascinující? Populace nejsou izolované. Často se vzájemně ovlivňují, migrují a smíchají se, což vede k rozmanitosti a dynamice života na Zemi. Studium populací je klíčové pro pochopení ekologických vztahů a zachování biodiverzity. Představte si například jak se populace sobů na Aljašce adaptovaly na drsné podmínky – to je fascinující příběh o přežití a evoluci.
Při studiu populací vědci sledují například:
- Velikost populace
- Hustotu populace
- Rozložení populace v prostoru
- Míru růstu populace
Kolik se rodí kluku a holek?
Takže, kolik se narodí kluků a holek? Statistiky ukazují mírný převahu žen – jejich podíl se pohybuje kolem 50,7 %. To je zajímavé, protože jsem v mnoha zemích, které jsem navštívil, zaznamenal různé poměry. Například v některých asijských zemích je patrná výrazná preference synů, což se odráží i v demografických datech. V Evropě je situace vyrovnanější, ale i zde se najdou regionální odchylky. Poslední sčítání lidu ukazovalo na nárůst populace o 0,8 %, ale tento nárůst nebyl rovnoměrný mezi pohlavími. Počet mužů vzrostl o 1,5 %, zatímco počet žen pouze o 0,2 %. To může souviset s mnoha faktory, od životního stylu a přístupu k lékařské péči až po migrační trendy. Zajímavé je, že tato nerovnoměrnost se liší i v závislosti na věku. Například v mladší populaci může být poměr opačný, s větším počtem narozených chlapců, ale s postupujícím věkem se tento poměr mění ve prospěch žen. Klíčové je, že tyto statistiky jsou dynamickým procesem a neustále se mění v závislosti na mnoha socioekonomických a biologických faktorech. Pro podrobnější informace bych doporučil nahlédnout do statistických ročenek.
Je to fascinující, jak i tak zdánlivě jednoduchá otázka, jako je poměr narozených chlapců a dívek, může odkrýt složitou mozaiku demografických a sociálních trendů. Při svých cestách po světě jsem si uvědomil, jak moc se tyto poměry liší v různých kulturách a regionech. Studium těchto dat mi pomáhá lépe pochopit komplexnost lidské populace a její dynamiku.
Co ovlivňuje poptávku?
Změny poptávky, jev pozorovaný na trzích od Tokia po Buenos Aires, jsou řízeny čtyřmi klíčovými faktory. Změna preferencí spotřebitele je ovlivněna mnoha aspekty, od globálních trendů šířených sociálními médii až po lokální kulturní tradice. Myslete například na rostoucí oblibu vegetariánství v Evropě, která dramaticky ovlivnila poptávku po masných výrobcích. Nebo na boom kávy s kokosovým mlékem v Austrálii, který zvedl prodej tohoto exotického mléka.
Změna důchodu spotřebitele je dalším zásadním faktorem. Ekonomická prosperita země, jako je třeba momentální boom v Irsku, přináší nárůst poptávky po luxusním zboží. Naopak ekonomické krize, například v Řecku v minulých letech, vedou k poklesu poptávky po drahých produktech a k preferenci levnějších alternativ.
Změna ceny komplementu hraje důležitou roli. Pokud cena benzinu stoupne, poptávka po autech může klesnout, protože oba produkty se vzájemně doplňují. Tento princip je globální, od nákupu automobilů v USA až po využívání skútrů v Thajsku.
A konečně, změna ceny substitutu. Pokud cena kávy prudce stoupne, poptávka po čaji, jakožto náhražce, se pravděpodobně zvýší. Tento jednoduchý vztah funguje v každé zemi, od Japonska, kde se čaj tradičně pije, až po Argentinu, kde se pije mate.
Jaké jsou 4 hlavní příčiny eroze biodiverzity?
Prozkoumal jsem svět a viděl jsem zkázu, kterou zanecháváme na jeho biodiverzitě. Čtyři hlavní příčiny jsou neúprosné a propletené jako liány v deštném pralese. První je změna ve využívání půdy – gigantické lány monokultur nahrazující pestré ekosystémy, odlesňování decimující plicní systémy planety a betonové džungle pohlcující poslední zbytky divočiny. Je to jako bychom vytrhávali nitky z tapisérie života, až se rozpadne.
Druhým faktorem je přímé vybíjení – nadměrný lov a rybolov vybíjejí populace na pokraj vyhynutí. Viděl jsem to na vlastní oči, prázdné oceány a téměř vyhubené druhy, oběti chamtivosti.
Změna klimatu je třetí síla, která mění tvář planety. Zvyšující se teploty, extrémní povětrnostní jevy, stoupání hladiny moří – to vše ohrožuje životní prostředí a nutí druhy k migraci nebo vyhynutí. Je to jako by planeta sama bojovala o přežití.
A nakonec, invazní druhy a znečištění. Přivlečené z jiných kontinentů, šíří se jako mor a likvidují místní faunu a flóru. Znečištění zamořuje vodu, půdu i vzduch a otravuje vše živé. Je to tiché zabíjení, pomalé a jisté.
Kolik lidí se denně narodí?
Denně se narodí zhruba 256 977 dětí. To je fascinující číslo, když si uvědomíme, že světová populace čítá kolem 8 228 153 110 lidí. Zajímavé je, že “letos” – tedy od 1. ledna – se narodilo již 256 977 dětí. To ukazuje na dynamickou proměnlivost populace, ovlivněnou mnoha faktory jako je porodnost, úmrtnost a migrace. Představte si tu neuvěřitelnou rozmanitost kultur, jazyků a zkušeností, které se s každým novým dnem přidávají k našemu planetárnímu společenství. Myslím, že je to skutečně úchvatné číslo, které ilustruje sílu lidské existence a pokračující evoluci naší civilizace.
Co zachycuje křivka poptávky?
Představ si křivku poptávky jako horskou stezku. Čím výše stoupá cena (P) – tím strměji se zvedá naše „hora“ a poptávané množství (QD) klesá, jako když se na náročný výstup vydá méně turistů. Je to prostě negativní vztah – čím dražší výstup, tím méně ochotných účastníků. Bod Q0, P0 je naše výchozí tábořiště, základní cena a poptávané množství před jakoukoli změnou, například před zhoršením počasí (změna na trhu). Klesající sklon křivky jasně ukazuje, že s každou korunou navíc se nám snižuje počet zájemců o výstup na vrchol. Mysli na to, že podobně, jako se liší obtížnost tras, liší se i poptávka po stejném zboží u různých skupin turistů – třeba rodiny s dětmi mají jiný rozpočet než zkušení horolezci. A nezapomínejme na další faktory, ovlivňující naši “horskou” cestu – například dostupnost alternativních tras (substituty), počasí (sezónnost) či příjem turistů (kupní síla).
Co je prirodni ekosystem?
Představte si divokou přírodu, jak ji známe z dokumentů. To je přírodní ekosystém. Český zákon o životním prostředí ho popisuje jako funkční celek – živé organismy, od mikrobů až po majestátní stromy, a neživé složky, jako je voda, půda a vzduch. Všechno je propojeno: rostliny využívají sluneční energii k fotosyntéze, zvířata je konzumují, a tak se energie a živiny neustále cyklují. Představte si třeba amazonský deštný prales, kde je tato výměna látek neuvěřitelně komplexní, nebo korálový útes, pulzující životem. Každý prvek v tomto systému hraje svoji roli, a změna v jednom místě se projeví jinde. Je to křehká rovnováha, dynamický proces, který se neustále vyvíjí v čase a prostoru. Můj výzkum v různých koutech světa mi ukázal, že i zdánlivě jednoduchý ekosystém, jako třeba malá louka, obsahuje neuvěřitelnou rozmanitost a je plný překvapivých vztahů. Porušení této rovnováhy, ať už lidskou činností nebo přírodní katastrofou, může mít dalekosáhlé důsledky.
Například v Africe jsem pozoroval, jak snižování populace slonů ovlivnilo celou savanu a rozložení vegetace. V Arktidě jsem viděl důsledky tání ledovců na zdejší faunu a flóru. Každá z těchto zkušeností poukazuje na křehkost přírodních ekosystémů a nutnost jejich ochrany.
Co ovlivňuje biodiverzitu?
Biodiverzita, tedy rozmanitost života na Zemi, dramaticky klesá. Hlavní příčinou je lidská aktivita. Viděl jsem to na vlastní oči při svých cestách – odlesňování amazonského pralesa, znečištění plastikou oceánů, zastavěné oblasti, kde dříve vzkvétaly louky plné květin a hmyzu. Změna klimatu pak vše zhoršuje – extrémní počasí ničí ekosystémy a živočišné druhy nemají čas se adaptovat.
Například v tropech jsem si všiml, jak monokulturní zemědělství likviduje původní druhy rostlin a tím i životní prostor pro mnoho živočichů. Na druhou stranu, v chráněných oblastech, kde je lidský zásah omezen, je biodiverzita mnohem vyšší – je to neuvěřitelný zážitek spatřit tolik různých druhů rostlin a živočichů na jednom místě. Ochrana biodiverzity by měla být prioritou, protože se jedná o základ fungování celých ekosystémů a zároveň o neocenitelné přírodní dědictví pro budoucí generace. Každá ztracená rostlina nebo živočich znamená ztrátu potenciálních zdrojů a léčivých látek.
Znečištění ovzduší a vody také významně ovlivňuje biodiverzitu, například acidifikace oceánů ničí korálové útesy, které jsou domovem nespočtu druhů. I zdánlivě nevinné činnosti, jako je cestování letadlem, přispívají k problému. Je potřeba se zamyslet nad naším životním stylem a snažit se žít co nejvíce v souladu s přírodou.
Co je větší Rakousko nebo Česko?
Rakousko je o něco větší než Česká republika. Jeho rozloha činí 83 871 kilometrů čtverečních, zatímco Česko má 78 866 km². To znamená, že Rakousko je zhruba o 5000 km² větší. Pro představu, to je oblast zhruba odpovídající velikosti Jihočeského kraje.
Zajímavost: Ačkoliv je Rakousko větší, hustota zalidnění je v Česku vyšší. To ovlivňuje celkový dojem z obou zemí – Česko se může jevit jako hustěji osídlené, zatímco Rakousko nabízí více prostoru a přírody.
Rakousko zabírá 1,9 % rozlohy Evropské unie a je čtrnáctou největší zemí v EU. To sice není nijak výrazné postavení, ale umístění uprostřed Evropy mu dává strategický význam.
Co byste měli v Rakousku vidět?
- Vídeň: Nádherné město s bohatou historií, světoznámou operou a mnoha paláci.
- Salzburg: Rodné město Mozarta a okouzlující město s krásnou architekturou.
- Zell am See: Krásné město u jezera s možností vodních sportů a túr v Alpách.
- Hallstatt: Malebné alpské městečko, které patří mezi nejkrásnější místa na světě.
Tipy pro cestovatele:
- Nejlepší čas pro návštěvu Rakouska je na jaře nebo na podzim, kdy je příjemné počasí a méně turistů.
- Dopravní spojení v Rakousku je výborné, takže se snadno dostanete kamkoliv.
- Nezapomeňte ochutnat tradiční rakouskou kuchyni, jako jsou vídeňské šnicle nebo Sacherova torta.
Co ovlivňuje hustotu?
Hustota – to je něco, co mě na mých cestách fascinuje skoro stejně jako exotická jídla nebo monumentální stavby. Hustota, jednoduše řečeno, vyjadřuje, kolik hmoty se vejde do daného objemu. Čím více hmoty na stejný objem, tím větší hustota. Představte si například zkušenost z mých cest po Jižní Americe – hustá džungle versus suchá poušť. Džungle, plná života, je „hustší“ než poušť.
Na hustotě tělesa závisí přímo jeho hmotnost. Čím větší hmotnost při stejném objemu, tím větší hustota. To je základní princip, který se dá aplikovat na všechno – od zrnka písku na egyptských pyramidách, po obrovský ledovec na Antarktidě. Ledovec, i když tvořený lehkým ledem, má obrovský objem, a proto i značnou hmotnost a hustotu.
Měření hustoty kapalin je klíčové v mnoha oblastech, například v pivovarnictví, kde se kontroluje hustota sladu. K tomuto měření slouží hustoměr – jednoduché, ale elegantní zařízení, které jsem si oblíbil při svých cestách po vinařských regionech Evropy.
- Hustoměr funguje na principu Archimédova zákona.
- Hloubka ponoru baňky hustoměru závisí na hustotě kapaliny. Čím hustší kapalina, tím méně se baňka ponoří.
- Na stupnici hustoměru se pak odečte hodnota hustoty.
Pro ilustraci: při návštěvě solných dolů v Rakousku jsem si všiml, že hustota solanky je mnohem větší než hustota běžné vody. To se projevilo i na hloubce ponoru baňky hustoměru, který tam používali.
A ještě jedna zajímavost: hustota se mění s teplotou. To je důležité třeba u ledu, který je méně hustý než kapalná voda, a proto plave na hladině. Tento fakt ovlivňuje i mořské proudy a celou pozemskou klima.
- Vysoká hustota znamená více hmoty v menším objemu.
- Nízká hustota znamená méně hmoty ve stejném objemu.
- Hustota ovlivňuje vztlak a chování objektů v kapalinách a plynech.
Jaký je rozdíl mezi populací a obyvatelstvem?
Představte si, že zdoláváte Krkonoše. Počet lidí, které potkáte na hřebenech, během víkendu, je obyvatelstvo té konkrétní oblasti v daný čas. To je něco, co se dá spočítat relativně snadno, třeba i odhadem. Sčítání lidu je pak jako detailní mapa celých Krkonoš, zahrnující každou chalupu, každý hotel a každého turistu. Získáte tak přesný obraz o počtu lidí v dané oblasti na daný okamžik.
Pojem populace je ale něco jiného. To je jako sledovat konkrétní skupinu horolezců, jejichž počet se mění vlivem narození (třeba v horské chatě), úmrtí (bohužel se to stává) nebo stěhování (někdo slézá dolů, jiný nahoru). Sledování takové populace je mnohem komplexnější. Studujete její vývoj, migraci, vliv prostředí – jako by se jednalo o samostatný ekosystém v horách. Počítání jenom lidí na trase není dostačující, musíte sledovat i jejich dynamiku. To je klíčový rozdíl – obyvatelstvo je statický snímek, zatímco populace je dynamický proces.
Pro ilustraci: obyvatelstvo Špindlerova Mlýna je počet lidí tam žijících v daném okamžiku. Populace obyvatel Špindlerova Mlýna by byla složitější analýza, sledující narození, úmrtí a stěhování ve městě po delší dobu a s ohledem na různé demografické faktory.
Co je hlavním faktorem vzniku trhu?
Základním impulsem pro vznik trhu je paradoxně zdánlivá jednoduchá věc: potřeba uspokojování individuálních potřeb a zároveň možnost uspořit si na budoucnost. Spotřební a úsporová funkce jsou tedy dvěma stranami téže mince. Jenže samotná existence těchto funkcí nestačí. Na světových tržištích, od bzučících suků v Marrákeši po sterilní haly Tokijské burzy, jsem pozoroval, jak klíčovou roli hraje specializace a dělba práce. Vezměte si například tradiční řemeslníky v Nepálu, kde každý má svou specifickou úlohu při výrobě jednoho předmětu – od sběru surovin po finální leštění. Tato specializace vytváří nadbytek produktů, které si daný jedinec nemůže sám spotřebovat, a tudíž je nutné je vyměnit. Tento princip, viditelný od dávných dob na malých vesnických trzích až po gigantické globální trhy, ukazuje, že vysoký stupeň dělby práce je skutečně hlavním faktorem vzniku a dynamického rozvoje trhů. Z tohoto pohledu není trh pouze místem výměny zboží, ale komplexním systémem, jehož základy tvoří právě specializace a nutnost kooperace mezi jednotlivými subjekty. Všude, kde jsem byl, od živých tržišť v Jižní Americe po moderní online platformy v Silicon Valley, tento princip platil bez výjimky.
Jaké máme ekosystémy?
Ekosystémy? To je téma, které mě jako zkušeného cestovatele fascinuje! Na světě jich najdeme nepřeberné množství, od těch nejmenších, jako je třeba kaluž po dešti, až po obrovské, jako je třeba amazonský prales. Zjednodušeně je dělíme na přírodní a umělé. K přírodním patří například ty, které jsem osobně navštívil: křišťálově čistá jezera kanadské divočiny, bujné lesy Kostariky, rozlehlé africké savany a klidné louky švýcarských Alp. Každé z nich je jedinečné a plné života.
Na druhé straně máme umělé ekosystémy, které člověk buď přímo vytvořil, nebo výrazně ovlivnil. Myslím na vinice francouzské Provence, kde jsem ochutnával výborné víno, na sady plné kvetoucích stromů v Japonsku, nebo na políčka rýže v jihovýchodní Asii – neuvěřitelná podívaná! Dokonce i zdánlivě jednoduchý rybník se stává složitým ekosystémem, a to díky lidskému zásahu.
Základní pohonnou silou většiny ekosystémů je sluneční záření. Bez něj by život, tak jak ho známe, neexistoval. Rostliny využívají sluneční energii k fotosyntéze a tím vytvářejí energii pro celý potravní řetězec. Tato přeměna sluneční energie na chemickou energii se nazývá transformace, respektive disipace, přičemž se část energie ztrácí v podobě tepla. Toto je klíčové pro pochopení energetických toků v přírodě, a to ať už se nacházíte v hlubokém lese, nebo na rušné farmě.
Studium ekosystémů je fascinující a neustále se vyvíjející obor. Pochopení jejich složitosti je klíčové pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj, a to i v době, kdy se lidský vliv na přírodu stále zvětšuje. Z vlastní zkušenosti vím, jak křehká tato rovnováha může být.
Kdy nás bude 9 miliard?
Populace planety se zvětšuje exponenciálně, ale tempo růstu se mění. Zatímco první miliarda lidí se na Zemi objevila po téměř 202 tisících letech, druhá přišla o 120 tisíc let později, třetí o pouhých 50 tisíc a čtvrtá dokonce už jen za 35 tisíc let. Tempo se dále zrychlovalo – další miliardy přibývaly přibližně po deseti letech. Tento strmý nárůst jsem na vlastní kůži pozoroval při cestách po přeplněných megapolích Asie i Afriky, kde se dynamika populačního růstu projevuje nejvíce. Dnes se odhaduje, že devítimiliardovou hranici překročíme zhruba za 15 let. Tento bouřlivý růst, který jsem pozoroval v pulzujících městech od Bombaje po Lagos, ale podle demografických prognóz brzy zpomalí, a populace by se měla stabilizovat kolem 8 miliard obyvatel. To pochopitelně neznamená, že budoucí generace nebudou čelit výzvám spojeným s dostupností zdrojů, ale zpomalení tempa růstu přináší i určitou úlevu. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že kultura a tradice různých populačních center silně ovlivňují míru plodnosti a demografické trendy.
Co je to bioremediace?
Bioremediace? To je v podstatě když si příroda sama poradí s bordelem, co tam po sobě zanechali lidi. Mikroorganismy, bakterie, houby – to všechno jsou malí hrdinové, kteří dokáží rozložit toxické látky na neškodné produkty. Představ si třeba ropné skvrny po havárii – bioremediace s pomocí speciálních bakterií je dokáže postupně “sníst”. Nebo znečištěnou půdu po průmyslové činnosti. Je to super efektivní a ekologický způsob čištění, takže se používá i v oblastech s chráněnou krajinou, kam se těžká technika nedostane. V principu jde o využití přirozených procesů k nápravě lidských chyb. A co je skvělé? Může to být i dost rychlé, a šetří to i peníze, oproti klasickým metodám sanace.
