K vysoké zvěři patří především jelen evropský, daněk obecný, srnec obecný a kamzík horský. Tyto druhy jsou typické pro naše lesy a hory a jejich stopy, trus a teritoriální značení je důležité umět rozeznat pro orientaci v terénu a plánování túr. Nezapomínejme ani na černou zvěř (divoká prasata), která se vyskytuje i v nižších polohách.
K vysoké zvěři řadíme i šelmy jako medvěd hnědý, vlk obecný a rys ostrovid. Setkání s těmito zvířaty je vzácné, ale je důležité vědět, jak se v takové situaci chovat (např. pomalu couvat, nedělat prudké pohyby).
Z pernaté vysoké zvěře je nejznámější teterev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, bažant obecný, labuť, drop velký, jeřáb popelavý a orel (několik druhů). Pozorování těchto ptáků vyžaduje trpělivost a znalost jejich biotopů.
Důležité upozornění: Zařazení zvěře do kategorie vysoké či nízké se může v různých regionech a historických obdobích lišit.
Co je škodná zvěř?
Pojem „škodná zvěř“ je v Česku značně diskutabilní. Seznam „výjimečně škodlivých zvířat“ zahrnuje překvapivé druhy: krtka, ježka – symboly zahrad – čápa, tetřeva, špačka, holuba hřivnáče a sovy. Tato klasifikace často ignoruje komplexní ekosystémové souvislosti. Například špaček, oblíbený pták v mnoha částech Evropy, může být v některých oblastech skutečně problémem, pokud se jeho populace nekontrolovaně přemnoží. Prevencí je zde omezení dostupnosti hnízdních příležitostí, tedy nedoporučované vyvěšování budek na zahradách. Moje zkušenosti z cest po Evropě ukazují, že podobné problémy s přemnožením ptáků se vyskytují i v jiných zemích, s různými druhy, často v důsledku intenzivního zemědělství a lidské urbanizace. Zvláštní pozornost si zaslouží zmíněné podceňování škod způsobených „užitkovou zvěří“, jež je často na úkor ochrany biodiverzity. V mnoha regionech, kde jsem cestoval, se ukázalo, že udržitelné hospodaření s půdou vyžaduje vyvážený přístup k ochraně všech druhů a kontrolované populace všech zvířat, ne jen cílené potlačování takzvané „škodné zvěře“. Problém tkví i v tom, že definice “škody” je často subjektivní a závisí na úhlu pohledu, zda se jedná o zahrádkáře, zemědělce, nebo ochránce přírody.
Které druhy zvěře lze lovit v noci?
Noční lov, to je kapitola sama pro sebe! V českých lesích se v noci, dle zákona, smí lovit výhradně prase divoké a liška obecná. Tohle není žádná náhoda. Aktivita těchto zvířat vrcholí právě za tmy.
Lov divočáků v noci vyžaduje speciální vybavení a zkušenosti. Infrarudní technika je nezbytností pro orientaci v naprosté tmě.
Myslivci často využívají pozorování stop a výkalů pro odhad polohy zvířat.
- Důležité je dodržování bezpečnostních předpisů. Nejde jen o střelbu, ale i o orientaci v terénu za tmy.
- Používejte silné osvětlení, které ovšem nesmí oslňovat. Kvalitní nářadí je pro bezpečný a úspěšný lov nezbytné.
- Znalost terénu je klíčová. Orientace v lese za tmy je náročná, a proto je důležité znát trasy a případná nebezpečí.
Lov lišek je opět jiná disciplína. Často se využívají různé nástrahy, ale to už záleží na individuálních preferencích a zkušenostech každého lovce.
Pamatuji si jedenkrát, kdy jsem v noci pronásledoval divočáka v Beskydech. Tma byla hustá jako dehet, ale zvuk jeho chrochtání v tichu lesa byl fascinující. Zkušenost to byla nezapomenutelná.
Jak legalně lovit?
Chcete si užít rybaření v České republice? To je skvělý nápad! Nejdříve ale potřebujete rybářský lístek. Bez něj se neobejdete, věřte mi, z vlastní zkušenosti vím, že kontroly jsou poměrně časté.
Získání rybářského lístku je relativně jednoduché, ale vyžaduje to splnění několika podmínek:
- Úspěšné složení zkoušky z rybářské legislativy a ochrany vod. Tato zkouška ověří vaše znalosti o rybolovu, ochraně přírody a platných předpisech. Nebojte se, není to nic hrozného, ale je důležité se na ni připravit. Můžete si najít online materiály, nebo se přihlásit na některý z kurzů.
- Žádost o vydání lístku. Po úspěšném složení zkoušky podáte žádost na příslušném rybářském svazu. Většinou je to jednoduchý formulář, který vyplníte a předložíte potřebné doklady.
Tip pro občasné rybáře:
Pokud se chystáte na ryby jen občas, nemusíte hned absolvovat náročnou zkoušku. Existuje možnost získání dočasného rybářského lístku na 30 dnů. Je to skvělá varianta pro ty, co si chtějí jen tak zkusit rybařit, aniž by museli trávit čas přípravou na zkoušku. Praktické, že?
Další užitečné informace:
- Vyberte si správný revír. V České republice existuje mnoho rybářských revírů, každý s vlastními pravidly a druhy ryb. Před odjezdem si zjistěte, kde se nachází revíry vhodné pro vaši úroveň a preferovaný druh rybaření. Informace najdete na stránkách místních rybářských svazů.
- Respektujte platná pravidla. Rybaření není jen o zábavě, ale i o zodpovědném přístupu k přírodě. Dodržujte povolenou délku a počet ulovených ryb, a vždy uklízejte po sobě.
- Nepodceňujte výbavu. Kvalitní pruty, náčiní a návnady jsou klíčem k úspěšnému rybaření. Investice do kvalitní výbavy se vám vyplatí.
Kdy se loví Zverina?
Lov zvěře je v Česku regulován a závisí na druhu. Plánujete-li výpravu do lesa, je důležité znát termíny lovu, abyste se vyhnuli nebezpečí. Jelen, laň a kolouch jelence běloocasého se loví od 1. září do 31. prosince. Srnce obecného můžete potkat v lese od 1. května do 30. září. Srny a srnčata se loví stejně jako jeleni, tedy od 1. září do 31. prosince. Před výletem do lesa se informujte o aktuálních omezeních a regulacích lovu, například na stránkách Českomoravské myslivecké jednoty. Vždy dodržujte bezpečnostní opatření a respektujte myslivecké zákony. Vězte, že sezóna lovu může být pro divokou zvěř stresující, proto se chovejte ohleduplně a nerušte zvířata zbytečně.
Co dělat když srazím zvěř?
Srazil jste zvěř? To se stává i zkušeným cestovatelům. I zdánlivě nepatrná nehoda, či únik zraněného zvířete, vyžaduje okamžité ohlášení na policii. To je zákonná povinnost. Policisté vás instruují o dalším postupu, zajímají se o vaše i případné zranění spolujezdců a potřebu záchranné služby. Nepodceňujte to! Zraněné zvíře může být v šoku a nebezpečné. Nikdy se k němu nepřibližujte bez ochranných pomůcek. Dokumentace nehody je klíčová. Zapište si přesný čas, místo, popis zvířete a okolnosti nehody. Vyfoťte poškození vozidla a okolí. Tyto informace mohou být důležité pro pojišťovnu. V některých oblastech, zvláště v chráněných krajinných oblastech, se vyplatí kontaktovat i místní správu ochrany přírody. Mohou poradit, jak postupovat v souladu s místními předpisy a ochranou ohrožených druhů. Pamatujete, že zodpovědnost za bezpečnost divokých zvířat a prevenci škod je sdílená.
Co je to černá zvěř?
Černá zvěř – termín, s nímž jsem se setkal na mnoha svých cestách po Evropě, a to vždy v souvislosti s honbou. Myslivci tak označují divočáka, Sus scrofa, všeobecně známého tvora, jehož hustá srst, tmavošedá, hnědá až černá, dala tomuto výrazu vzniknout. Mladí jedinci, selata, letošáci či markazíni, se však odlišují hnědým zbarvením s charakteristickými světlými pruhy, které jim pomáhají k dokonalému maskování v hustém podrostu. Zajímavostí je jejich všudypřítomnost – od nížin až po horské oblasti, jejich adaptace na různé biotopy je fascinující. Divočáci jsou všežravci, jejich strava zahrnuje kořeny, žaludy, houby, ale i drobná zvířata. V některých oblastech představují značný problém pro zemědělství, v jiných jsou naopak součástí ekosystému a plní důležitou roli při šíření semen. Přímé setkání s nimi v přírodě vyžaduje obezřetnost, neboť jsou to silná a potenciálně nebezpečná zvířata.
V čem spočívá management volně žijící zvěře?
Management volně žijící zvěře? To není jen o počtech jelenů či zajíců. Je to o jemné rovnováze, o složitém ekosystému, který jsem pozoroval na mnoha místech světa. Udržování normovaných stavů, ano, ale s respektem k přirozeným procesům. Představte si to jako dirigentskou taktovku – orchestr přírody s desítkami, ne-li stovkami, propojených druhů. Příliš mnoho vlků? Trpí populace zajíců. Příliš mnoho zajíců? Trpí vegetace. Management je o citlivém zasahování, o regulaci, která zabrání kolapsu orchestru. Ochrana ohrožených druhů je pak solová partie, která si zaslouží individuální pozornost a často i specifická opatření, od záchranných programů až po reintrodukci do vhodných biotopů. A to vše v kontextu proměnlivého klimatu a tlaku lidské civilizace – výzva pro každého, kdo se odváží do tohoto komplexního světa vstoupit.
Myslím na ty nekonečné pláně Mongolska, na bujné lesy Amazonie, na tajgu Sibiře… Všude jsem viděl tuto křehkou rovnováhu. Zásahy do ní mohou mít dalekosáhlé, někdy nepředvídatelné důsledky. Proto je důležitý hloubkový výzkum, důkladná znalost místních podmínek a prozíravé, zodpovědné řízení. Nejde o ovládnutí přírody, ale o společné soužití.
Kvalitní management zvěře je klíčový pro zachování biodiverzity, pro zdraví ekosystémů a v konečném důsledku i pro blaho lidstva. Je to věda i umění zároveň.
Kdo platí škodu při srážce se zvěří?
Při srážce se zvěří, ať už s jelenem na lesní cestě, divočákem na polní, nebo s domácím mazlíčkem na silnici, platí § 2933 a 2934 občanského zákoníku. Odpovědnost za škodu nese vždy vlastník zvířete. To se týká i volně žijící zvěře, pokud je prokazatelně v majetku někoho (např. chovatelská farma). V praxi je to ale složitější. U volně žijící zvěře je prokázání vlastnictví nemožné, takže škodu hradí pojišťovna, a to z havarijního pojištění vozidla. Pozor ale – nedostanete plnou náhradu, pokud pojištění nekryje škody způsobené srážkou se zvěří. Proto je dobré si sjednat rozšířené pojištění. U domácích zvířat je situace jasnější – odpovědnost za škodu nese majitel. Nezáleží na tom, jestli pes utíkal, nebo ne, pokud způsobí nehodu, majitel platit musí. Prevence je klíčová: na silnicích v oblastech se zvýšeným výskytem zvěře je nutné jet opatrně a dodržovat rychlost. Reflexní prvky na autě v noci můžou pomoci, stejně jako rozumná rychlost, a všímavost. Mít sjednané pojištění, které kryje škody způsobené srážkou se zvěří, je nezbytností pro každého řidiče, ale i majitele zvířat.
Kolik dostanu za srážku se zvěří?
Srážka se zvěří? To je kapitola sama o sobě! Záleží na velikosti zvířete a rychlosti. Kanec, jelen, daněk – to jsou pořádná monstra. Čím větší zvíře, tím větší škody na autě. Může to být jenom poškrábaná kapota, ale klidně i totální zkáza, vůz na odpis. Viděl jsem už ledacos, věřte mi!
Nové auto? Zaplať pánbůh! Tam se dostaneš do statisíců korun. Moderní technologie, senzory, asistenční systémy – to všechno je drahé a často se to neoplatí opravovat. Počítej s tím, že oprava může přesáhnout i 200 tisíc.
Pojistka? Ano, ale průměr je kolem 50 tisíc. To ti ale auto neopraví. Záleží na pojistce, samozřejmě. Doporučuji si prostudovat pojistné podmínky, než se vydáš na další túru do lesa, protože srnky a další zvířátka se objevují i na nečekaných místech. A pamatuj – prevence je nejlepší. Jeďte opatrně, a hlavně všímavě!
Na horách a v lesích zvířata často překračují silnice v soumraku a za tmy. Buďte obezřetní zejména v těchto časech. Používejte dálková světla s rozumem, abyste zvířata nezaskočili.
Čím vnadit černou zvěř?
Černá zvěř, známá svou všežravou povahou, se dá nalákat nezávadným tvrdým bílým pečivem. Nicméně, z vlastní bohaté zkušenosti s lovem v různých koutech Evropy mohu potvrdit, že daleko účinnější je kukuřice. Klíčové je však její umístění. Pouhé rozsypání na zem nebo do obyčejného koryta je neefektivní.
Pro maximální výsledek doporučuji strategické rozmístění kukuřice. Zkuste ji například schovat pod větvemi, mezi kameny, nebo použít speciální vnadidla s úkryty, aby se zvěř cítila v bezpečí a krmila se bez obav. Tato metoda je účinná díky přirozenému instinktu černé zvěře hledat potravu v místech s větším krytím. Pamatuji si, jak v Karpatech, kde jsem strávil několik měsíců sledováním divokých prasat, první pokusy s prostým sypáním kukuřice skončily neúspěchem. Teprve po změně strategie a umístění kukuřice do strategických bodů se mi podařilo efektivně přilákat zvířata.
Dodržujte zásady bezpečnosti a myslivosti. Vnadění je pouze jeden z mnoha nástrojů, a jeho účinnost závisí na mnoha faktorech, včetně terénu, ročního období a chování zvěře.
Kdy je povolen lov Muškařením?
Lov muškařením je ve pstruhových revírech povolen od 16. dubna do 30. listopadu, jak stanoví příslušná vyhláška (uvedená v příloze). To je ale jen základní informace. Důležité je si uvědomit, že se toto datum může lišit v závislosti na konkrétním revíru. Před výpravou je proto nezbytné zkontrolovat si platné rybářské řády daného revíru, kde najdete přesná data a případná omezení. Může se jednat například o denní limity úlovků, minimální délku ryb nebo zakázané nástrahy. Také je dobré si zjistit, zda je vyžadováno speciální povolení k lovu muškařením, nad rámec běžného rybářského lístku. Nezapomeňte si s sebou vzít i mapu revíru a důkladně si ji prostudovat, abyste se vyhnuli případným problémům.
Co lze lovit na společných lovech?
Společný lov, to je záležitost pro zkušeného i začínajícího lovce. Hlavní devízou je společný úlovek drobné zvěře – zajíců, bažantů, kachen. Vždy záleží na prostředí – polní hon, s jeho širokými rozhledy a strategickým rozestavením střelců, je jiný než hon lesní, kde se spoléhá více na práci honců a psů a pečlivé prohledávání terénu. Vodní hon pak vyžaduje specifickou výbavu a znalosti.
Počet účastníků je klíčový – čím více zkušených očí a rukou, tím efektivnější lov. Koordinace je ale nezbytná – dopředu promyšlený plán, jasné rozdělení rolí a dodržování bezpečnosti jsou naprostou nutností. Vzpomínám si na jeden hon v Karpatech… tam jsme se naučili, že důležitý je nejen dobrý střelec, ale i zkušený lovecký pes – jeho stopovací schopnosti a schopnost vyplašit zvěř jsou nepostradatelné. Mnoho honů se koná na soukromých pozemcích, ale existují i honitby s volným přístupem, kde je potřeba znát a respektovat všechna platná pravidla.
Důležitá je i znalost lovené zvěře. Chování zajíce se liší od chování bažanta, a to ovlivňuje taktiku lovu. Nepodceňujte ani počasí – vítr, déšť, nebo sníh mohou zásadně ovlivnit úspěšnost lovu. A nakonec, nezapomeňte na to, že lov je především o respektu k přírodě a k zvěři.
Co lze ulovit prakem?
Praky? To je skvělá záležitost na výpravy do divočiny! Moderní praky, zejména ty s gumovými bandážemi a přesnými mířidly, jsou překvapivě výkonné. V Asii je lov prakem běžnou záležitostí – od zajíců a bažantů až po menší druhy ptactva a dokonce i vodní ptactvo jako kachny. V Británii se s prakem na lov koroptví a zajíců také setkáte. Klíčové je používat vhodné střelivo – kvalitní olověné kuličky nebo speciální projektily pro optimální přesnost a dostřel. Samozřejmě je potřeba dodržovat místní zákony a předpisy týkající se lovu, které se liší stát od státu. Nezapomeňte na bezpečnostní opatření – ochranné brýle jsou naprostá nutnost! Při výběru praku je důležitá kvalita materiálu, aby vydržel nápor a nehrozilo nebezpečí zranění. Dobře zvolený prak může být skvělým doplňkem výbavy každého zkušeného bushcraftera a lovce.
Jaký je vztah trofeje a loveckého práva?
Vztah trofeje a loveckého práva je v mnoha zemích světa, které jsem navštívil, komplexní a často zakořeněný v hluboké tradici. Lovecké právo, ať už formálně codifikované nebo nepsané, v podstatě určuje vlastnictví trofeje. V mnoha evropských zemích, včetně České republiky, tradičně lovec, kterému je lov umožněn, získává nárok na trofej. Toto právo je často spojeno s povolením k lovu na dané honitbě. Zde je důležité zdůraznit, že uvážení o etických aspektech lovu a nakládání s trofejemi je klíčové. V některých kulturách se trofej nepovažuje pouze za součást loveckého práva, ale i za symbol úspěchu, síly a respektu k přírodě.
Chovatelský význam trofejí, zejména u spárkaté zvěře, je nesporný. Studium trofejí umožňuje odhadnout věk, zdraví a genetické vlastnosti populace. Správný myslivec, jak jsem zjistil při svých cestách, proto trofeje pečlivě uchovává a chrání před poškozením, často je i dokumentován a zaznamenán. Tato praxe není jen otázkou respektu k tradici, ale i důležitým přínosem pro vědecký výzkum a dlouhodobou péči o zvěř. V některých zemích existují dokonce speciální muzea, kde jsou uloženy unikátní a vzácné trofeje, které slouží jako historický a vědecký archiv. Rozdíly v legislativě a kulturním přístupu k trofejím jsem pozoroval zejména v Asii a Africe, kde se přístup k trofejím často odlišuje od tradičně evropského pojetí.
