Co pomáhá na jet lag?

Jet lag – ten nepříjemný pocit, když se vaše tělo vzpouzí proti změně časových pásem. Zná to každý zkušený cestovatel a věřte mi, existují způsoby, jak ho minimalizovat, ne-li zcela eliminovat.

Před odletem: Nečekejte, až se ocitnete v novém časovém pásmu. Začněte se adaptovat už doma. Postupně posouvejte dobu spánku a vstávání směrem k novému časovému harmonogramu. I malé změny (15-30 minut denně) pomohou. V týdnu před odletem si zvykněte na časové pásmo vaší destinace, pokud je to možné.

Na palubě: Hydratace je klíčová. Pijte hodně vody, omezte alkohol a kofein. Vyhýbejte se těžkému jídlu krátce před přistáním. Pokud je to možné, snažte se spát během letu, i když to nemusí být zrovna pohodlné. Používejte špunty do uší a šátek na oči pro eliminaci hluku a světla.

Po příletu: Okamžitá adaptace je nejdůležitější. Nastavte si hodiny na místní čas hned po příletu a držte se ho. I když jste unavení, snažte se zůstat vzhůru, dokud se nepřiblíží váš nový čas spánku. Vystavte se slunečnímu světlu, aby se váš biologický rytmus co nejrychleji synchronizoval.

Melatonin: Mnoho cestovatelů používá melatonin, hormon regulující spánek. Je to doplněk stravy, proto je vhodné se před jeho užíváním poradit s lékařem. Dávkování a čas užívání se liší, proto je nutné si přečíst příbalový leták.

Jídlo: Jídlo by mělo být lehké a výživné. Vyhýbejte se těžkým jídlům a sladkým nápojům, které mohou narušit váš spánek. Pravidelné jídlo v pravidelných časech pomůže regulovat váš biorytmus.

Aktivita: Lehká fyzická aktivita po příletu může pomoci s adaptací, ale vyhněte se intenzivnímu cvičení hned po přistání.

Jak dlouho může trvat jet lag?

Jet lag? To znám! První dva dny po přeletu do nového časového pásma je to nejhorší. Hlavně po východním letu se to pozná. Tělo se prostě zblázní. Pak se to ale většinou srovná, ale záleží na délce letu a velikosti časového posunu. Na západ to bývá snazší, tělo si na zpoždění zvyká pomaleji. Kromě klasických příznaků jako únava, bolesti hlavy a trávicí potíže, jsem si všiml, že velký vliv má i výška. V horách se jet lag projevuje intenzivněji. Proto před cestou do hor doporučuju několik dní před přizpůsobit spánek postupně. Hydratace je klíčová! Pijte hodně vody, minimalizujete tak bolesti hlavy. A co funguje na mě? Lehké jídlo, hodně pohybu na čerstvém vzduchu a snaha dodržovat místní čas – i když se to zdá nemožné. Spěte si odpoledne chvilku, ale ne moc, ať se vám pak večer nedaří usnout. Délka trvání jet lagu závisí na individuální toleranci a délce cesty.

Tip pro zkušeného turistu: Melatonin! Může pomoct s nastavením biorytmu. Ale pozor, s ním je to individuální. Někdy se po něm cítíte ještě hůř.

Jak si zvyknout na časový posun?

Na jet lag se vykašlu! Před odletem si začni posouvat čas spánku postupně, po 15-30 minutách denně. Tohle je klíčové, věř mi. Na letu nešiďte spánek, i když je to těžké. Používám špunty do uší a masku na oči – klid je základ.

Hydratace je život! Hodně pijte vodu, vyhněte se alkoholu a kofeinu. Na palubě si dejte lehké jídlo, nic těžkého. Po příletu se držte místního času, i když jste mrtví únavou.

Pohyb je nejlepší lék! Po přistání se hned projděte, protáhněte se – rozproudí to krev. Vystavujte se slunečnímu světlu, tohle je pro nastavení biorytmu super důležité. Využijte první den k lehké turistice, aby se tělo probralo. Nezapomínejte na kvalitní spánek, i když je to těžké, držte se místního režimu.

Tip pro zkušené: Melatonin může pomoci s nastavením spánkového cyklu, ale berte ho s mírou. A nezapomeňte si předem zkontrolovat, jestli ho můžete brát s ostatními léky.

Jak si zvyknout na změnu času?

Změna času, ten věčný boj s biologickými hodinami! Z vlastní zkušenosti, po letech cestování po celém světě, vím, že adaptovat se na posun není žádná legrace. Kvalitní spánek je opravdu alfa a omega. Nepodceňujte ho, je to základ všeho. Představte si to jako trénink pro vaše tělo – stejně, jako se připravujete na náročný trek, musíte připravit i svůj vnitřní rytmus.

Pokud už víte, že na změnu času reagujete citlivě, začněte s přípravou několik dní dopředu. Nečekejte na poslední chvíli! Týden předem je ideální. Postupně posouvejte čas spánku o 15–20 minut, ať už dříve (při posunu vpřed) nebo později (při posunu zpět). Pro děti je to klíčové – jejich systém je mnohem citlivější.

Tip pro cestovatele: Při cestování přes více časových pásem je klíčové dodržovat režim co nejvíce, i když to znamená bojovat s jetlagem. Vyplatí se vystavení se dennímu světlu, aby se synchronizoval váš cirkadiánní rytmus. A nezapomeňte na hydratování – dehydratace zhoršuje příznaky jetlagu.

Další rady: Vyhýbejte se alkoholu a kofeinu v kritických dnech. Lehké cvičení pomůže s regulací spánku, ale vyhněte se intenzivnímu cvičení těsně před spaním. A pokud se jetlag projeví silně, neváhejte použít bylinné přípravky na podporu spánku, ale vždy se poraďte s lékařem.

Jak dlouho trva než se projevi pohlavni nemoc?

Inkubační doba pohlavně přenosných nemocí je proměnlivá, a to značně. Obecně se pohybuje v rozmezí od 20 do 90 dnů, ale existují výjimky. Některá onemocnění se projeví mnohem dříve, jiná mnohem později, někdy až po letech. Záleží na konkrétním patogenu a individuální imunitní reakci.

Nepodceňujte riziko! I když se klinické příznaky projeví jen asi u 30 % nakažených, to neznamená, že ostatní nejsou infikováni. Bezpříznakový průběh je běžný a právě proto je důležité se chránit a po rizikovém styku podstoupit vyšetření. Mnoho nemocí se bez léčby zhoršuje a může vést k vážným zdravotním komplikacím, včetně sterility.

Co dělat po rizikovém kontaktu? Na cestách je to obzvláště důležité. V tropických oblastech je riziko nákazy vyšší. Mnoho pohlavních chorob má specifické regionální výskyty. Doporučuji:

• Preventivní vyšetření: Po rizikovém sexuálním styku je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře a podstoupit vyšetření na pohlavní choroby. Čím dříve se infekce odhalí, tím efektivnější je léčba.
• Bezpečná praxe: Používejte kondomy, vyhýbejte se rizikovému chování a v případě nejistoty vždy preferujte opatrnost.

Tři stádia onemocnění (v obecném případě):

• Primární stadium: Obvykle se projevuje prvními, často nespecifickými příznaky, jako je podráždění, svědění, výtok apod.
• Sekundární stadium: Nemoc se šíří do organismu a projevuje se vážnějšími symptomy.
• Třetí stadium (latentní): Nemoc se může projevovat sporadicky nebo bez příznaků, ale přitom způsobuje trvalé poškození organismu.

Důležité upozornění: Toto jsou pouze obecné informace. Konkrétní inkubační doba a průběh nemoci se liší v závislosti na druhu infekce. Pro přesnou diagnostiku a léčbu je vždy nutné vyhledat lékaře.

Jak se vyrovnat s časovým posunem?

Časové posuny, nepříjemná součást cestování, ale s trochou přípravy se jich dá snadno zbavit. Kloub klíčový je rytmus. Nechoďte hned po příletu spát! Vaše tělo potřebuje čas na adaptaci. Místo toho se projděte, dejte si lehké jídlo a postupně se přizpůsobujte místnímu času. Pomůže vám vystavení se slunečnímu světlu, které reguluje váš cirkadiánní rytmus. Čím více času strávíte venku, tím lépe.

První dny si naplánujte klidnější aktivity. Náročné výlety si nechte na později, ať se vaše tělo stihne aklimatizovat. Hydratace je zásadní. Pijte dostatek vody, omezte alkohol a kofein. Lehká, vyvážená strava s dostatkem vitamínů a minerálů vám dodá potřebnou energii.

Sprchování může být překvapivě účinné. Teplá sprcha večer vám pomůže uvolnit se a připravit se na spánek, zatímco studená sprcha ráno vás probudí a zlepší cirkulaci.

Mějte na paměti délku letu a velikost časového posunu. Na delší lety a větší posuny budete potřebovat více času na adaptaci. Někdo si pomáhá melatoninem, ale o jeho užívání se poraďte s lékařem. Zvažte také využití “zlaté hodiny” po příletu, kdy je světlo nejintenzivnější a může vám pomoci s nastavením biorytmu.

Nepodceňujte důležitost spánku. Snažte se dodržovat pravidelný spánkový režim, i když se vám to v prvních dnech nemusí dařit úplně perfektně. A pokud se cítíte unaveni, nedržte se zpátky a dejte si šlofíka.

Co si dát kdyz nemuzu spát?

Nemůžete usnout? Problém s nespavostí je globální. V Japonsku se k uklidnění používá tradiční shiatsu masáž, v Indii se doporučuje teplé mléko s kurkumou, v Jižní Americe zase čaj z lístků yerba maté (ovšem s opatrností, kvůli obsahu kofeinu). V Evropě se s nespavostí tradičně bojuje bylinkami a doplňky stravy. Mezi účinné patří například melatonin, přirozený hormon spánku, jehož produkce se s věkem snižuje. Melatonin najdete v některých potravinách, ale jeho konzumace v podobě doplňků je často efektivnější.

Z dalších přírodních pomocníků vyzkoušejte tryptofan, esenciální aminokyselinu. Nachází se v mléce, drůbeži, rybách, banánech, ořechách a semínkách. Tělo ho využívá k produkci serotoninu, prekurzoru melatoninu. Kromě tryptofanu je pro kvalitní spánek důležitá i pravidelná fyzická aktivita, vyhýbání se kofeinu a alkoholu před spaním, a udržování pravidelného spánkového režimu. Nepodceňujte sílu rituálů před spaním – teplá koupel, čtení knihy (ne na tabletu!), relaxační cvičení. Pokud problémy s usínáním přetrvávají, vyhledejte lékaře.

Jak usnout, když se mi nechce spát?

Usnout, když vás honí myšlenky? Znáte to, cestovatelský spánek je vzácný poklad. Bylinkový čaj, například z meduňky nebo levandule, je nezbytný, a to nejen v Himalájích. Zahřeje a uklidní, zkuste ho popíjet pomalu. Horká koupel před spaním, ideálně s mořskou solí, mi pomáhá i po náročném dni v poušti. Relaxační vůně, třeba esenciální olej z cedru – v Peru jsem objevil jeho uklidňující sílu. Správná matrace a postel jsou důležité, zvažte investici do kvalitní, i když spíte v bambusové chatrči. Vytvořte si rutinu před spaním – moje zahrnuje čtení deníku, který je plný zápisků z cest. Pravidelný spánkový rytmus je klíčový, ať už jste doma nebo na cestách. Vyhněte se těžkým jídlům před spaním, lehká večeře je ideální, v Japonsku jsem objevil sílu miso polévky. Zdravá strava a dostatek pohybu přes den jsou samozřejmostí – výhled na Kilimandžáro vám dodá energii, ale i unaví.

Zapamatujte si: tma, ticho a chlad – ideální podmínky pro spánek, ať už jste kdekoli na světě.

Co pomáhá při únavě?

Únava? To znám! Vedle klasického odpočinku a spánku, co se mi osvědčilo nejvíc, je pohyb v přírodě. Náročnější túra do kopců, cyklotúra po lesních stezkách, kajak na řece – to všechno skvěle prokrví organismus a zlepší náladu. Důležité je najít si aktivitu, která vás baví, ať už je to běh v terénu nebo nordic walking. Nemusíte hned na Kilimandžáro, stačí i kratší výlet.

K tomu pestrá strava, ale s důrazem na energii pro tělo. Zapomenout nesmíte na sacharidy pro rychlou energii (ovocné tyčinky, banány), ale i na bílkoviny pro opravu svalů (ryby, ořechy). Izotonické nápoje jsou super na doplnění minerálů během náročnějších aktivit. A samozřejmě dostatek tekutin – v horách se pocení zintenzivní. Nepodceňujte sluncem chráněnou hlavu a opalovací krém.

Tip: Před náročnější aktivitou si dejte lehké jídlo, aby se vám dobře běželo. Po náročnější aktivitě se vyhněte těžkým jídlům a raději si dopřejte něco lehkého a regeneračního. A nezapomeňte na kvalitní spánek po výletu.

Jak probíhá odpojení od přístrojů?

Odpojení od dýchacího přístroje je jako zdolávání náročné horské túry. Postup je klíčový. Nejprve se krátce „aklimatizujete“ – samostatné dýchání na krátkou dobu, jako krátký odpočinek na trase. Ventilátor je pak vaše záložní láhev s kyslíkem, kterou použijete při únavě, podobně jako si dáte pauzu na odpočinkové zastávce. Délka samostatného dýchání se postupně prodlužuje – jako postupný výstup na vrchol. Každý krok je důležitý, každá prodloužená doba bez ventilátoru je vítězstvím.

Důležité je sledovat několik faktorů:

• Saturometrie: Sledování nasycení krve kyslíkem je jako sledování výšky nad mořem – ukazuje, jak dobře se vaše tělo aklimatizuje.
• Tepová frekvence: Zrychlený puls signalizuje větší zátěž, podobně jako prudký výstup do kopce.
• Dýchání: Hloubka a rytmus dýchání ukazují na úroveň fyzické kondice – hluboké a pravidelné dýchání je známkou dobré aklimatizace.

Celý proces je individuální a závisí na zdravotním stavu pacienta a jeho fyzické kondici. Podobně jako u horolezectví, i zde platí, že správná příprava a zkušený průvodce (lékař) jsou klíčové pro úspěch.

• Fáze 1: Krátká období samostatného dýchání.
• Fáze 2: Postupné prodlužování doby samostatného dýchání.
• Fáze 3: Úplné odpojení od přístroje.

Jak dlouho může trvat umělý spánek?

Umělý spánek, neboli analgosedace, jak zní odborně, jsem si vyzkoušel už několikrát, a to nejen v souvislosti s lékařskými zákroky. Představte si to jako extrémní formu jet lagu, jen mnohem hlubší. Lékaři ho využívají k tlumení bolesti a nepříjemných pocitů během procedur, ale také k šetření energie mozku po úrazech.

Délka trvání? To je proměnlivá záležitost. Záleží na důvodu a dávkování léků. Obvykle trvá dny, ale v některých případech, zejména při těžkých zraněních, může se prodloužit i na týdny. Pamatuji si jeden pobyt v nemocnici v Nepálu, kde jeden místní po autonehodě strávil v umělém spánku skoro dva týdny.

Co je důležité vědět před zákrokem?

• Diskutujte s lékařem o všech rizicích. Stejně jako u jakéhokoli léku, i zde existují vedlejší účinky, i když jsou většinou minimální.
• Informujte lékaře o všech lécích, které užíváte. Interakce s jinými léky mohou být nebezpečné.
• Připravte se na případné následky. Po probuzení se můžete cítit unavení, dezorientovaní a ospalí. Potřebujete někoho, kdo se o vás postará.

Moje zkušenosti:

• V Thajsku jsem podstoupil analgosedaci po potápěčské nehodě – trvala jen několik hodin, ale pamatuji si jen mlhavé obrazy. Prostě jsem se vzbudil.
• V Bolívii mi analgosedace pomohla zvládnout zánět zubu po nepříliš hygienickém pouličním jídlu – tady to trvalo jen pár hodin.

Závěrem: Umělý spánek je silný nástroj moderní medicíny. Je to skvělé řešení pro bolestivé procedury, ale vždy se informujte u lékaře a respektujte jeho rady.

Jak se projevuje pásmova nemoc?

Pásmová nemoc, neboli jet lag, je nepříjemný společník dlouhých letů přes více časových pásem. Znáte ten pocit totálního vyčerpání, zmatku a neschopnosti se soustředit? To všechno jsou typické příznaky. Nejčastěji se projevuje zvýšenou únavou, bolestmi hlavy a narušeným spánkovým cyklem. Let na východ vám ztěžuje usnutí, zatímco po letu na západ se budete probouzet příliš brzy. Nedostatek spánku pak vede k problémům s koncentrací, podrážděnosti a celkovému snížení výkonnosti.

Intenzita pásmové nemoci závisí na několika faktorech: počet překročených časových pásem, směr letu a vaše individuální citlivost. Překročení většího počtu časových pásem znamená intenzivnější projevy. Let na východ je obecně náročnější než let na západ, protože posunutí biorytmu dopředu je pro tělo těžší než posunutí dozadu. Existují ale i lidé, kteří jet lag téměř nepociťují. Genetika hraje svou roli.

Naštěstí existují způsoby, jak minimalizovat jeho dopad. Před letem si upravte spánkový režim tak, aby co nejvíce odpovídal cílovému časovému pásmu. Během letu se snažte dodržovat pitný režim (vyhýbejte se alkoholu a kofeinu), pravidelně se procházejte a dýchejte čerstvý vzduch. Po příletu se vystavujte slunečnímu světlu, abyste pomohli nastavit svůj biologický hodiny. A nezapomeňte na důležitou věc: neplánujte si na první den po příletu náročné aktivity. Dejte svému tělu čas se aklimatizovat.

Další užitečný tip pro zkušenější cestovatele: začlenění melatoninu do režimu před a po letu může pozitivně ovlivnit spánek. Je ale důležité konzultovat jeho užívání s lékařem. Ačkoliv není zázračným lékem, může pomoci zmírnit projevy jet lagu.

Jak se vyrovnat se změnou času?

Změna času? Žádný problém! Jako zkušený cestovatel, který procestoval desítky zemí a zažil nespočet časových posunů, vím, že klíčem je jemná, ale důsledná adaptace. Pohyb je absolutní základ. Nejde jen o svižnou chůzi či běh, ale o jakékoli fyzické aktivity, které vás dostanou do pohybu a nastartují váš metabolismus. V Japonsku jsem například zjistil, že ranní jóga s výhledem na vycházející slunce je skvělý způsob, jak se s časovým posunem vypořádat.

Světlo je další esenciální faktor. Hodina až dvě denního světla denně? To je minimum! V Řecku jsem pozoroval, jak místní tráví hodiny na slunci, a to jim zjevně pomáhá s regulací biorytmu. Snažte se tedy maximalizovat pobyt venku, zvláště v dopoledních hodinách, aby vaše tělo dostalo signál, že je čas se probudit. Nezapomeňte na kvalitní spánek a vyhněte se modrému světlu před spaním. V Peru jsem se naučil rituál pití bylinkového čaje před spaním, co mi pomohlo s usínáním i po náročném letu přes několik časových pásem.

Hydratace je podceňovaná, ale nezbytná. Dostatek tekutin pomáhá tělu efektivněji pracovat a bojovat s únavou. V Maroku jsem zjistil, že místní konzumace čaje s mátou má pozitivní vliv na regulaci tělesných procesů.

Kromě toho je důležité dodržovat pravidelný jídelní režim, i když to může být obtížné, a vyhnout se nadměrnému alkoholu a kofeinu, které mohou narušit váš spánkový cyklus.

Co chybí tělu při únavě?

Dlouhodobá únava na cestách? Často za ní stojí nedostatečný příjem živin. Špatné vstřebávání z důvodu stresu, nepravidelné stravy, nebo třeba i parazitů, může být na cestách běžné. Nedostatek hořčíku se projeví svalovou únavou a křečemi – ideální zásoba jsou ořechy a semínka, které si snadno vezmu s sebou. Železo je klíčové pro transport kyslíku, jeho nedostatek (anémie) se projeví vyčerpaností a slabostí. Dobrým zdrojem jsou sušené švestky, které se dají snadno přenášet. Nezapomínejte na pravidelný příjem vitamínu C, který zlepšuje vstřebávání železa.

Podzimní únava, to je pak kapitola sama pro sebe. Méně slunečního světla vede k nižší produkci serotoninu, tzv. hormonu štěstí, což se projeví na náladě a energii. Proto je důležité i na cestách dbát na dostatek spánku a pokud možno se vystavovat slunci. Stres z cestování, neznámého prostředí a naplánovaného programu, to vše únavu zhoršuje. Naučte se relaxačním technikám, jako je hluboké dýchání, které vám pomůže i v náročných situacích.

Jak si zvyknout na brzké vstávání?

Zvyknout si na brzké vstávání? To zvládnete i vy! Desítky let cestování po světě mě naučily, že ranní rutina je klíčem k produktivnímu dni, ať už jste v rušné Tokiu, nebo v poklidném Toskánsku. Zde je můj osvědčený recept:

• Nastavte si biologické hodiny: Choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu, i o víkendech. Váš vnitřní rytmus ocení pravidelnost více, než si myslíte. Tohle je základ, platný od Prahy až po Paříž.
• Investujte do pohodlí: Kvalitní matrace a polštář jsou investicí do vašeho zdraví a spánku. Představte si, že spíte v luxusním hotelu v Rio de Janeiru – tohle pohodlí si zasloužíte i doma. Nekvalitní spánek vás bude stát mnohem více energie než investice do kvalitní postele.
• Probuďte se s energií: Místo skákání z postele, se po probuzení jemně protáhněte. Protažení v posteli, inspirované jógou, je skvělý začátek dne. Zkuste to jako ranní meditaci v klášteře v Nepálu – uvidíte, jaký to má efekt.
• Energetická snídaně: Vyhýbejte se sladkým snídaním s rychlým nástupem cukru. Dejte přednost vydatné a vyvážené snídani – komplexním sacharidům, bílkovinám a zdravým tukům. Myslete na to jako na palivo pro váš den, podobně jako palivo pro váš jeep při dobrodružství v africké savaně.
• Vstávejte v lehké fázi spánku: Aplikace sledující spánkové cykly vám pomohou zjistit, kdy je vaše tělo nejvíce připraveno na probuzení. Tento systém používají i olympionici, kteří potřebují maximální výkon.

Bonus tip: Vytvořte si příjemnou ranní rutinu. Ať už je to šálek voňavé kávy s výhledem na krásnou krajinu, nebo krátká procházka v přírodě – pozitivní začátek dne vám zaručí dobrou náladu po celý den.

Proč se budím ve 3 v noci?

Probouzíte se ve 3 hodiny ráno? To není neobvyklé. Často se v této době aktivují játra, a pravidelné probouzení mezi 1. a 3. hodinou může signalizovat, že vaše tělo potřebuje pomoc s detoxikací. Mám s tím osobní zkušenost z mých cest po Asii, kde jsem se naučil důležitost vyvážené stravy a životního stylu pro zdravý spánek.

Příčiny mohou být různé:

• Stres: Z mého putování vím, že stres je univerzální problém. Naučil jsem se zvládat ho pomocí meditace a jógy, které jsem objevil v himálajských klášterech.
• Emoční nerovnováha: Zpracovávání emocí je klíčové. V Amazonii jsem poznal moc tradičních šamanských rituálů pro harmonizaci duše. Samozřejmě, moderní terapie je taky cesta.
• Strava a životní styl: V Africe jsem viděl, jak jednoduchá, ale vyvážená strava ovlivňuje spánek. Důležité je vyhnout se těžkým jídlům před spaním, dostatek pohybu a samozřejmě odpočinek.

Co s tím?

• Zkuste si před spaním zapsat své starosti do deníku – pomůže to vyčistit hlavu.
• Zařaďte do svého jídelníčku více zeleniny a omezte alkohol a kofein.
• Vyzkoušejte relaxační techniky, jako je meditace, jóga nebo procházka před spaním.
• Pokud se problém přetrvává, vyhledejte lékařskou pomoc.

Nepodceňujte signály vašeho těla. Správný spánek je klíčem k zdraví a šťastnému životu, ať už jste doma, nebo na cestách.

Co jíst při úžehu?

Při úžehu se zaměřte na lehká jídla s vysokým obsahem vody. Melouny a okurky jsou skvělou volbou, ale nezapomínejte ani na další ovoce a zeleninu jako rajčata, jahody, broskve. Důležité je doplňovat tekutiny, ideálně vodou, bylinnými čaji nebo ředěnými ovocnými šťávami – slazené nápoje jsou kontraproduktivní. Vyhněte se těžkým, mastným jídlům a alkoholu. Pokud cestujete, noste s sebou dostatek ovoce a zeleniny, které vám pomohou udržet hydrataci. Slané tyčinky nebo krekry jsou také vhodné pro doplnění soli ztracené potem.

Tip pro turisty: Před cestou si připravte snadno skladovatelné a lehké svačiny, například sušené ovoce, ořechy a energetické tyčinky.

Co se stane když nebudu týden spát?

Představte si, že jste cestovali po světě, prožívali dobrodružství a vstřebávali kulturní zážitky, ale bez pořádného spánku. Týden bez spánku? To není jen o únavě, to je vážné ohrožení zdraví. Věřte mi, viděl jsem následky nedostatku spánku na cestách po desítkách zemí – od vyčerpaných tváří pouštních nomádů až po nervozitu přepracovaných obchodníků v Tokiu. Není to jen o psychickém vyčerpání; dlouhodobá spánková deprivace je jako pomalý jed. Zvyšuje se riziko kardiovaskulárních problémů – to jsem viděl na vlastní oči v přeplněných nemocnicích v Indii. Hormonální nerovnováha, cukrovka, vysoký krevní tlak – to vše jsou souputníci spánkového dluhu. A věřte mi, v chudinských čtvrtích Sao Paula jsem viděl, jak tyto nemoci urychlují stárnutí a zhoršují kvalitu života. Nepodceňujte to; riziko demence a Alzheimerovy choroby se významně zvyšuje. Tělo i mysl potřebují odpočinek, a to zdůrazňují i tradice mnoha kultur, které spánku přikládají obrovský význam. Ztráta spánku je investice, kterou prostě nelze dovolit.

Myslete na to, že váš spánek je cenný kapitál, stejně jako ty vzácné zážitky, které si chcete z cest odnést. Nedostatek spánku vás připraví o jasnou mysl, o schopnost užívat si krásy světa a o energii k dalším dobrodružstvím. Jeho důsledky se mohou projevit nenápadně, ale jejich dlouhodobý dopad může být devastující. Zkuste si představit Machu Picchu, ale s bolestmi hlavy a bez síly si ho pořádně užít – to je cena, kterou platíte za nedostatek spánku.

Jak vypada Postcovidovy syndrom?

Postcovidový syndrom, ten zrádný stín po proběhlé infekci SARS-CoV-2, je stále záhadou, která trápí miliony po celém světě. Moje cesty mě zavedly do mnoha zemí a všude se setkávám s podobnými příběhy – únava, která vám znemožňuje i obyčejnou procházku po malebném pobřeží, snížená koncentrace, která vám znehodnotí i nejkrásnější památky, a celková slabost, která z vás udělá stín vašeho bývalého já. Není to jenom „lehká únava“, jak se to někdy bagatelizuje. Mluvíme o vyčerpání, které vám znemožní plnohodnotný život, o mlze v hlavě, která zatarasí cestu k radostem cestování, o fyzickém omezení, které vás připraví o možnost objevovat fascinující horské scenérie. Virus SARS-CoV-2 evidentně zanechává dlouhodobé stopy na imunitním systému, oslabuje ho a snižuje jeho schopnost bojovat s dalšími infekcemi. A to pak s sebou nese další potíže. Mnozí postižení popisují problémy s dýcháním, bolesti kloubů, trávicí potíže – představte si, že se vám to stane uprostřed pouště Gobi, daleko od jakékoliv pomoci. Psychologické následky jsou pak často ještě horší – úzkosti, deprese, poruchy spánku, to všechno ovlivňuje kvalitu života zásadním způsobem, a to i u těch, kteří před onemocněním žili aktivním a naplněným životem. Zkušenosti z mnoha koutů světa ukazují, že včasná diagnostika a komplexní přístup k léčbě jsou klíčové pro zmírnění příznaků a návrat k normálnímu životu. Nepodceňujte to, postcovidový syndrom není jen chřipka navíc.

Jak změnit svůj přístup k životu?

Změnit přístup k životu? To je otázka, kterou si klade každý z nás čas od času. A věřte mi, po letech cestování po světě vím, že to není o nějakém magickém receptu, ale o každodenní praxi. Usmívejte se, i když se vám nechce. Zní to banálně, ale v rušném městě, na přeplněném tržišti v Marrákeši, či v tichém klášteře v Nepálu – úsměv prolomí ledy a změní vaši náladu. Zkuste to – funguje to i na vás samotné.

Změňte svůj vnitřní dialog. Místo neustálého breptání o tom, jak je život těžký, zkuste jiný úhel pohledu. Pamatujete si ten pocit, když jste poprvé viděli západ slunce nad Andami? Nebo ochutnali pravé thajské kari? Soustřeďte se na tyhle drobné, ale intenzivní zážitky. Na to, co vám přináší radost. V cestování jsem se naučila, že i v těch nejtěžších situacích – ztracená zavazadla, nemoci, jazyková bariéra – se vždy najde něco pozitivního. Stačí se jen na to zaměřit.

Vděčnost je klíč. Místo stížností na to, co vám chybí nebo co dělají ostatní špatně, zaměřte se na to, co máte. Na zdraví, na střechu nad hlavou, na rodinu, přátele… Každý večer, před spaním, si připomínejte tři věci, za které jste vděčné. Tato jednoduchá technika, kterou jsem objevila během pobytu v ashramu v Indii, mi pomohla překonat mnoho těžkých životních období.

Zkuste meditovat. Deset minut denně, soustředění se na dech, pomůže uklidnit mysl a získat nový nadhled na situaci. V Tibetu jsem poznala sílu meditace a jak dokáže změnit vnímání reality. A vůbec nemusíte cestovat do Tibetu, aplikace s vedenými meditacemi najdete i ve svém telefonu.