Výběr správného feederového prutu je klíčem k úspěchu, ať už zdoláváte kapry na tiché řece v Českém Švýcarsku, nebo bojujete s okouny na divoké řece v Chorvatsku. Délka je prvním parametrem, který je třeba zvážit. Klasické rozmezí se pohybuje mezi 2,7 a 4,2 metry. Kratší pruty (2,7–3,3 m) jsou ideální pro menší revíry, například pro rybolov na zatopených lomech či kanálech, kde je potřeba přesné nahazování na kratší vzdálenost. Delší pruty (3,6–4,2 m) oceníte na větších řekách a jezerech, kde potřebujete dosáhnout vzdálenějších míst s hlouběji ponořenými překážkami. Zde se osvědčí i silnější vrhací zátěž, která zaručí spolehlivý odhoz i v náročných podmínkách. Nezapomínejte ani na akci prutu – pomalejší akce je vhodná pro citlivější lov menších ryb, zatímco rychlejší akce zaručuje efektivnější zdolávání větších kusů.
Při cestování s feederovým prutem je důležité zvolit model s dobrou přepravní délkou, abyste jej pohodlně zvládli v zavazadle. Zkušenost z mých cest po světě mi ukázala, že kvalitní, lehký a odolný prut je nenahraditelný společník pro rybáře, který se nebojí objevovat nová místa a rybolovné techniky. Nepodceňujte ani kvalitu kroužků – odolné kroužky snižují tření vlasce a prodlužují životnost prutu. Při výběru myslete na typ ryb, které chcete lovit, a podmínky na vašich oblíbených revírech.
Jak velký háček na feeder?
Velikost háčku na feeder, zejména method feeder, je otázka, nad kterou jsem si i já, zkušený cestovatel po světových řekách a jezerech, lámal hlavu. Rozsah velikostí je menší než u klasické kaprařiny. Mé preference se pohybují v rozmezí čísel 8 – 12. Tato velikost mi skvěle slouží jak na method feeder, tak i na plavanou, kde se zaměřuji na kapry, ale i na cejny, plotice a další menší ryby v řekách. Z vlastní zkušenosti vím, že výběr závisí na druhu návnady a velikosti očekávané ryby. Na menší návnady, jako jsou červíci nebo malé pelety, volím menší háčky (č. 10-12). Pro větší boilies či pelety pak volím háčky větší (č. 8-10). Důležité je také zohlednit typ dna. Na kamenitém dně se hodí odolnější háčky s pevnějším hrotem. A nezapomínejte na kvalitu – kvalitní háček vám ušetří mnoho zklamání z utržených ryb.
Nepodceňujte sílu háčku! I zdánlivě malá ryba může při zdolávání kladou značný odpor.
Jak se loví na feeder?
Lov na feeder, to není jen o nahození a čekání! Na rozdíl od klasických metod, kde se spoléháte na indikátory záběru, zde hraje prim citlivá špička vašeho prutu. Ten subtilní pohyb, ten jemný záškub – to je signál, že se něco děje pod hladinou. Zkušený feederista rozpozná i sebemenší změnu, která prozradí zájem ryby.
Umění nastavení prutu: Po nahození se prut upevní do feederového stojanu (vidliček s feederovou hrazdou). Ideální úhel mezi prutu a hladinou je mezi 45° a 60°. Tento úhel není náhodný – umožňuje optimální citlivost na záběry a zároveň brání nežádoucímu zamotání vlasce. Experimentování s úhlem je klíčové pro nalezení perfektní citlivosti v závislosti na proudění vody, typu dna a použité montáže.
Strategie a taktika: Úspěch feederového lovu závisí na mnoha faktorech, které jsem pozoroval na svých cestách po světě. Zde je několik klíčových bodů:
- Volba krmítka: Typ krmítka závisí na podmínkách loviště (proud, hloubka, typ dna). V rychle tekoucích řekách se osvědčují těžší krmítka s aerodynamickým tvarem, zatímco v klidných vodách postačí lehčí varianty.
- Nástrahy: Experimentujte s různými nástrahami – od klasických červů a kukuřice až po pelety a boilies. Lokální znalosti jsou klíčové. V Asii jsem například s úspěchem používal vařené sladké brambory, zatímco v Amazonii se osvědčily místní plody.
- Místo lovu: Vyberte si strategické místo – okraje vodní vegetace, prohlubně, či místa s prouděním. Studium dna pomocí echolotu vám může v tomto ohledu výrazně pomoci.
Další tipy zkušeného cestovatele:
- Nepodceňujte kvalitu vlasce a háčků.
- Naučte se správně nahazovat a minimalizovat hluk při manipulaci s prutu.
- Trpělivost je klíčem k úspěchu. Někdy musíte čekat hodiny, než se objeví záběr.
Jakou šňůru na feeder?
Na feeder při lovu větších ryb, kaprů či dravců, doporučuji šňůru o průměru 0,18 až 0,25 mm. Silnější vlasec je nezbytný pro zdolávání silných ryb a zvládnutí nahazování těžších krmítek a nástrah. Z vlastní zkušenosti vím, že i zdánlivě zanedbatelný rozdíl v průměru může znamenat rozdíl mezi úspěšným zdoláním trofejního kousku a jeho ztrátou. Nezapomínejte na kvalitu vlasce – investice do kvalitního materiálu se vyplatí. Při výběru se zaměřte na jeho odolnost proti oděru a pevnost v uzlu, to je klíčové zejména v náročném terénu. Mnoho let putování za rybami po celém světě mě naučilo, že správná šňůra je základ úspěšného rybolovu.
Nepodceňujte důležitost pravidelné kontroly vlasce před každým výjezdem. I malá vada může vést k nepříjemnému překvapení. Doporučuji mít vždy po ruce náhradní cívku s čerstvou šňůrou, pro případ nehody. Výběr správné šňůry závisí i na typu dna a vodního toku. Na kamenitých dnech je třeba volit odolnější vlasec s vyšší odolností proti oděru.
Jaký je rozdíl mezi feederem a method feederem?
Základní rozdíl mezi feederem a method feederem tkví v prezentaci nástrahy a krmítka. Method feeder využívá kompaktní, těžké krmítko, do kterého se vtlačí nástraha – často jen pár červů na malém háčku. To umožňuje extrémně přesné nahazování na krátké i střední vzdálenosti a rychlé krmění. Myslete na to při lovu v přeplněných revírech, např. v Itálii, kde se tato technika stává nezbytnou pro efektivní lov v blízkosti ostatních rybářů.
Klasický feeder s klecovým krmítkem nabízí větší flexibilitu. Můžete použít větší háček s větší nástrahou, například s houskou v Francii nebo s kukuřicí v Rumunsku, a krmítko se pomaleji uvolňuje, čímž vytváří delší krmení a atraktivnější prostor pro ryby. V Chorvatsku, kde se rybaří na skalnatých úsecích, se tato metoda s těžším krmítkem osvědčuje při zdolávání větších vzdáleností.
- Method feeder: přesné nahazování, rychlé krmení, menší háček a nástraha, ideální pro kapry a menší ryby v hustě zarybněných vodách.
- Klasický feeder: větší flexibilita v nástraze, pomalejší krmení, vhodný pro různé druhy ryb a podmínky.
Výběr mezi těmito dvěma technikami závisí na cílové rybě, podmínkách na revíru a vašich preferencích. V Japonsku například, kde se klade důraz na preciznost, je metoda feeder velmi oblíbená. Na druhou stranu, v Argentině, kde se loví na velkých plochách, se klasický feeder s většími nástrahami prokazuje jako efektivnější.
- Zvažte druh a velikost cílové ryby.
- Analyzujte charakter dna a proudění vody.
- Zvolte vhodnou vzdálenost nahazování.
Na co chytat na feeder?
Feeder? To je univerzální nástroj! Na co chytat? Záleží na vašem cíli a vodě. Klasika? Žížaly, červy, kukuřice – spolehlivost sama. V klidných vodách se osvědčí i pečivo, třeba kousky housky nebo žemle. Pro náročnější lovce doporučuji moderní nástrahy – boilies, pelety, pop-upy. Důležitá je ale vždycky ta správná směs, která drží na krmítku a láka krevety, plotice, kapry i větší ryby. Myslete na to, že v hlubších vodách a při silnějším proudu je potřeba použít těžší krmítko a odolnější návazce. Experimentujte s různými druhy nástrah a směsmi, abyste odhalili, co ryby na dané lokalitě nejvíce preferují. A nezapomínejte na to, že správná prezentace nástrahy je klíčem k úspěchu – někdy stačí nepatrná změna, aby se záběry zvedly. Kvalitní návnada je základem, ale i vhodné místo a technika lovu hrají důležitou roli. Vyzkoušejte různé druhy krmítek – method feeder pro precizní lov, ploché krmítko pro rychlé zacílení, a klasické krmítko pro rozptýlenou nástrahu.
Jaký vlasec na feeder?
Výběr vlasce na feeder je klíčový pro úspěch. Zkušenost z mnoha rybářských výprav po celém světě mi ukázala, že tenké vlasce jsou na feederu nezbytností. Optimální rozsah průměrů se pohybuje mezi 0,14 a 0,25 mm. Ale pozor, toto je pouze obecné doporučení. Na řece s prudkým proudem a velkými kapry budete potřebovat silnější vlasec, například 0,22 – 0,25 mm, zatímco na klidném jezeře s menšími rybami postačí i 0,16 – 0,18 mm.
Důležitější než samotný průměr je ovšem nosnost vlasce. Zaměřte se na to, jakou rybu chcete chytit. Pro menší ryby stačí nižší nosnost, ale pro větší kapry, amury nebo sumce budete potřebovat vlasec s výrazně vyšší nosností. Při výběru vlasce je třeba zvážit i jeho materiál. Moderní vlasce z fluorocarbonu jsou prakticky neviditelné ve vodě a vykazují vysokou pevnost a odolnost proti oděru.
Nezapomínejte na další faktory, jako je typ dna a vegetace. Na skalnatém dně se vlasec snadněji poškrábe, proto zvolte vlasec s vyšší odolností proti oděru. V hustě zarostlých vodách se zase může vlasec snadněji zamotat, proto volte vlasec s dobrou ohebností. Správný výběr vlasce je umění, které se učí s každým výletem k vodě. Naše volba se tak stává součástí celkového zážitku z rybaření, podobně jako výhled z horských vrcholů nebo východ slunce nad klidnou hladinou jezera.
Nebojte se experimentovat a vyzkoušejte různé průměry a materiály, abyste našli ten nejlepší vlasec pro vaše podmínky a cílové ryby. Tím zaručíte nejen větší úspěšnost při lovu, ale i větší potěšení z celé rybářské expedice.
Jaké háčky na method feeder?
Na method feeder se nejčastěji používají háčky s mírně dovnitř zahnutou špičkou, ale i rovné najdou své uplatnění. Ideální tvar závisí na použité nástraze a rybě. Klasický široký oblouk je univerzální volbou pro menší i středně velké ryby. Zalomený oblouk je skvělý pro větší ryby, lépe drží nástrahu a minimalizuje sešoupnutí. Háčky tvaru G se vyznačují vysokou pevností a jsou vhodné pro silné ryby. Velikost háčku volíme podle velikosti nástrahy a očekávané kořisti; běžně se pohybuje v rozmezí č. 18 až 4. Čím menší číslo, tím větší háček. Při výběru je důležitá i kvalita materiálu – ocel by měla být odolná proti korozi a dostatečně pevná. Nepodceňujte ani ostrost háčku – zabezpečí rychlý a spolehlivý zásek. V některých situacích se osvědčí i háčky s protihrotem, které snižují riziko utržení nástrahy při záseku. Pamatujte, že správná volba háčku je klíčová pro úspěšný lov na method feeder.
Jak těžké krmítko na feeder?
Při feederu na Dunaji, kde jsem si vyzkoušel různé techniky, není otázka hmotnosti krmítka tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Měkká špička prutu, typicky 2oz, významně ovlivňuje vnímání zátěže. Síla, kterou vnímáte, se přenáší spíše na spojení špičky s prutem a níže, než přímo na špičku samotnou. Osobně jsem bez problému používal krmítka o hmotnosti 60, 70 i 80 gramů – záleží samozřejmě i na typu krmítka, jeho tvaru a proudění vody. Zkušenost z mnoha světových řek ukazuje, že volba hmotnosti krmítka závisí nejen na síle proudu, ale i na vzdálenosti nahazování a použitém návazci. Silnější proud vyžaduje těžší krmítko pro udržení dna, zatímco delší nához může vyžadovat těžší krmítko pro přesnost. Na řekách s proměnlivým dnem je vhodné mít po ruce krmítka s různou hmotností, aby bylo možné okamžitě reagovat na změny podmínek.
Na co chytat mníka?
Takže, chytat mníka? Zní to možná trochu netradičně, ale věřte mi, že to má své kouzlo. Tento nenápadný dravec, obývající naše řeky a jezera, má překvapivě pestrý jídelníček. Jeho potrava se skládá hlavně z larev vodního hmyzu – pomyslete na ty drobné, kroutivé tvorečky, které se hemží pod kameny a v rostlinném porostu. Kromě nich si mník pochutná i na žížalách – klasika, co? Zajímavé je, že na jídelníčku má i jikry ryb, což z něj dělá i jakéhosi “regulátora” populací. Větší jedinci si troufnou i na raky – malá, ale tvrdá sousta! A ti opravdu velcí? Ti dokáží spolknout i drobné rybky. Není to žádný lovecký eso, spíše pasivní predátor, který spoléhá na náhodu a rychlé polykání. Jeho čelist není zrovna silná, takže se často stane, že se při lovu na udici zasekne hluboko v krku – to je jeden z důvodů, proč je jeho lov specifický a vyžaduje zkušenost. Myslete na to při výběru náčiní a techniky lovu. A ještě jeden tip z mých cest: nejlepší nástrahy? To jsou právě ty zmíněné larvy vodního hmyzu, případně menší rybičky na háčku. Prostě se ponořte do světa mníka a užijte si to! Dobře se připravte a budete odměněni!
Na co teď chytat ryby?
Co se týče nástrah na ryby, možnosti jsou prakticky neomezené a stále se objevují novinky. Základní, osvědčené varianty zahrnují klasiku jako kukuřice, brambory, různá těsta a šroty. Dále pak hrách, chléb, rohlík. Z živočišných nástrah se osvědčily hnojní červi, rousnice a dešťovky. Zajímavou alternativou je i sýr nebo lančmít.
V poslední době stoupá popularita vysokoproteinových nástrah, jako jsou boilies. Ty se vyrábějí v různých variantách, s různými příchutěmi a složením, a jejich výběr závisí na druhu ryby a vodní ploše. Při výběru boilies je důležité zvážit i roční období – v létě preferují ryby sladší varianty, v zimě pak výraznější aromatičtější.
Pro úspěšný lov je klíčové pozorovat chování ryb a přizpůsobit nástrahu. Například v zarostlých úsecích se osvědčí menší, nenápadné nástrahy, zatímco na otevřené vodě lze použít i větší kousky. Nepodceňujte ani kvalitu náčiní – ostré háčky a pevný vlasec jsou nezbytné pro úspěšný zásek.
- Tip pro začátečníky: Začněte s jednoduššími nástrahami, jako je kukuřice nebo chléb, a postupně experimentujte s ostatními.
- Důležité: Dodržujte místní předpisy a pravidla rybolovu.
- Příprava nástrahy: Kvalitní příprava nástrahy (např. namáčení v aromatických látkách) může výrazně zvýšit její atraktivitu.
- Prezentace nástrahy: Způsob, jakým nástrahu prezentujete, má také velký vliv na úspěšnost lovu.
Jak dlouhý prut na feeder?
Optimální délka feederového prutu se pohybuje mezi 3,30 a 3,90 metry, s vrhací zátěží 60–90 gramů. Nejčastěji se používá prut o délce 3,6 metru (tzv. “M” – medium). Pro představu, kratší pruty (pod 3,6m) jsou vhodnější pro lov na menších vodách a při kratších náhozech, zatímco delší (nad 3,6m) umožňují delší a přesnější hody, ale jsou méně skladné. Vhodný prut také závisí na typu lovené ryby a podmínkách na daném revíru. Heavy Feeder pruty (“H”) – jsou robustnější a delší, určené pro lov na velkých řekách, jezerech, nebo pro lov silnějších ryb na větší vzdálenost. U nich se může vrhací zátěž vyšplhat i nad 100 gramů. Při výběru je klíčové zvážit i akci prutu – středně rychlá akce je ideální pro všestranné použití.
Nezapomínejte na správný poměr délky prutu k velikosti navijáku a vlasce. Při výběru prutu je důležité si ověřit i materiál, ze kterého je vyroben (karbon, sklolaminát) a jeho kvalitu. Kvalitní prut vám zaručí větší citlivost a odolnost při zdolávání ryb. Doporučuji si před nákupem prut vyzkoušet v ruce a ověřit jeho ergonomii.
Jak chytat na Method feeder?
Method feeder? To je pecka! Speciální plochá krmítka – to je základ. Představ si to jako malý, ale účinný bombardér, co ti sype přímo na dno lákavou návnadu. Používáš feederový prut s citlivou špičkou – ta ti dá vědět o každém záběru, takže žádná ryba neuteče. Klíč je v tom plochém krmítku – dopadne vždycky plochou stranou dolů, takže ti nástraha spočívá přímo na vrcholu toho lákavého hromádky.
Tip pro fajnšmekry: Experimentuj s konzistencí krmení! Můžeš ho mít hustší, aby se držel na krmítku déle, nebo řídké, aby se rychle rozpouštělo a vytvářelo atraktivní oblak. Nezapomeň na kvalitní háčky – ty musí držet i ty největší kusy! A pokud se ti nedaří, zkus změnit místo, hloubku nebo typ návnady. Každá voda má svoje triky.
Další plus: Method feeder je skvělý pro různé druhy ryb a vod. Od řek po jezera, od kaprů po plotice. Dobře se s ním loví i na místech s kamenitým dnem, kde klasické krmítko by se mohlo zaseknout.
Jak silny vlasec na stiku?
Zbytečně silný vlasec je zátěží a navíc ho vidí ryby z dálky. Pro štiku kolem 115 cm stačí tenčí, třeba 0,35-0,40 mm. Klíč je v technice a trpělivosti – jemný vlasec se při zdolávání chová mnohem přirozeněji. Silnější, 0,50 mm a výše, bych vzal jen na větší ryby, jako jsou sumci, obří štiky, nebo při lovu v místech s hodně kamením nebo křovím, kde hrozí větší riziko přetržení. Dobrá rada: než se vydáte na lov, zkontrolujte si kvalitu vlasce, jeho odolnost vůči oděru a UV záření. Pro extrémní podmínky zvolte opletený vlasec, má vyšší pevnost v tahu než klasický monofilní. Nezapomeňte na správně uzlovaný návazec – ten je stejně důležitý jako samotný vlasec.
Jak často se musí krmit rybičky?
Mám za sebou expedice po celém světě a viděl jsem nespočet ekosystémů, ale i ten nejmenší, jako je akvárium, vyžaduje pochopení. Krmit rybičky je věda sama o sobě. Malé, rostoucí ryby potřebují energii pro růst, proto dva krát denně je pro ně ideální. Dospělým rybám stačí jednou denně. Pamatuji si, jak jsem v Amazonii pozoroval, jak se metabolismus piraní zrychluje v parných dnech. Podobně se to děje i s vašimi akvarijními obyvateli.
Zvýšená teplota vody, ať už letním sluncem nebo technickou závadou, vede k urychlení metabolismu. V takových případech je vhodné zvýšit frekvenci krmení na dvakrát denně, aby se vyhnuly hladovění.
Množství krmení je také důležité. Nesmí se přehánět!
- Zbytky potravy znečišťují vodu a vedou k problémům s kvalitou vody a zdravím rybek.
- Krmte jen tolik, kolik ryby spotřebují během několika minut.
Různé druhy ryb mají odlišné nároky na krmivo. Na mé cestě jsem poznal rozmanitost vodního světa a s ní i rozmanitost stravy. Pro detailnější informace se obraťte na specializovanou literaturu nebo zkušeného akvaristu.
- Rozmanitá strava je klíčem k zdraví vašich ryb.
- Kvalitní krmivo je investicí do zdraví a krásy vašich mazlíčků.
Na co chytat kapry na podzim?
Podzimní lov kaprů je specifický a vyžaduje přizpůsobení nástrah klesajícím teplotám vody. Ryby jsou v tomto období méně aktivní a jejich metabolismus se zpomaluje. Proto je klíčové volit intenzivnější a pro kapry lákavější příchutě.
Česnek, s jeho silnou a pronikavou vůní, je v chladné vodě skvělou volbou. Jeho aroma se šíří na větší vzdálenost a dokáže efektivně přilákat kapry i z větších hloubek. Z vlastní zkušenosti vím, že česneková nástraha, zejména v kombinaci s kvalitními boilies, je v podzimním období velmi účinná, a to i v oblastech s poměrně silným proudem.
Patentka, díky své sladké a zároveň výrazné chuti, funguje perfektně i v podmínkách chladnější vody. Je to univerzální příchuť, která se hodí pro různé druhy nástrah a často funguje i tam, kde jiné příchutě selhávají. Mám osobně rád kombinace patentky s kukuřicí – klasika, která nikdy nezklame.
Oliheň představuje zajímavou variantu s výrazným rybím aroma. Jeho intenzivní vůně láká kapry i v situacích, kdy jsou méně aktivní. Nejlepší výsledky s olihní jsem zaznamenal v hlubších, klidnějších vodách, kde se kapři shromažďují před zimou. Zkuste kombinovat oliheň s partikly – skvělý způsob, jak kapry na podzim nalákat.
Tyto tři příchutě – česnek, patentka a oliheň – jsou podle mých dlouholetých zkušeností s lovem kaprů na podzim nejefektivnější. Samozřejmě, úspěch závisí i na dalších faktorech, jako je výběr lokality, počasí a technika lovu, ale s těmito nástrahami máte rozhodně vysokou šanci na úspěch.
Jak často přehazovat method feeder?
Frekvence přehazování method feederu závisí na mnoha faktorech, ale obecně se pohybuje v rozmezí 5 až 15 minut, pokud nedojde k záběru dříve. Zkušenost z mých cest po Evropě, od klidných říček v Provence až po divoké řeky v severním Švédsku, ukazuje, že tato doba může být ovlivněna nejen typem nástrahy, ale i počasím a aktivitou ryb. Při lovu na boilie či pelety, které jsou atraktivnější a vydrží déle v návazci, můžeme interval prodloužit i na 45 minut. Důležité je však sledovat indikátory záběru a průběh lovu – náhlá změna počasí, například silný vítr nebo prudký déšť, může vyžadovat častější přehazování. Na druhou stranu, v klidných vodách s menší aktivitou ryb se delší intervaly mezi přehozy stávají efektivnější. Při lovu na tekoucích vodách je zase klíčová rychlost proudu – silnější proud si vyžádá častější přehazování, aby se nástraha udržela na místě.
Nezapomínejte na důležitost správné volby krmítka a jeho váhy – těžší krmítko lépe odolá proudu, ale zase může být méně citlivé na záběry. Lehčí krmítko je ideální pro klidné vody, ale může se snadno unést proudem. Správná volba je klíčová pro úspěšný lov a závisí na konkrétních podmínkách na daném místě. Moje zkušenosti z expedic po celém světě ukázaly, že adaptace na místní podmínky je nejdůležitější – a to se týká i frekvence přehazování.
Jak dlouho vydrží ryby bez jídla?
Délka přežití ryb bez potravy značně závisí na druhu, velikosti a teplotě vody. Zatímco pro krátké dovolené, týden až 14 dní, se obvykle nemusíte o krmení obávat – většina akvarijních ryb tuto dobu bez problémů zvládne – u některých druhů, zejména u menších a náročnějších, je to riskantnější. Na mých cestách po světě jsem pozoroval různé přístupy k péči o akvária, od automatických krmítek používaných v luxusních hotelech v Dubaji, až po tradiční metody v malých rybářských vesnicích v jihovýchodní Asii, kde se o krmení postará rodina, i když se na delší dobu odstěhují. Pro delší absence je vhodné pověřit někoho s péčí o akvárium, anebo investovat do automatického krmítka. Nepodceňujte ani kvalitu filtrace a prokysličení vody, které jsou stejně důležité pro zdraví ryb jako krmení. Množství odpadních látek se totiž časem hromadí a může ohrozit zdraví ryb i při absenci krmení.
Například tropické ryby obecně vyžadují častější krmení než ryby z mírného pásma. Při delší nepřítomnosti, i přes robustnost některých druhů, doporučuji zredukovat počet ryb v akváriu a zvolit automatické krmení. Přesněji řečeno, záleží na druhu ryb. Z vlastní zkušenosti vím, že zlaté rybky vydrží déle bez jídla než například neonky. Nezapomeňte, že i s automatickým krmítkem je pravidelná kontrola akvária doporučena.
