Představte si tenhle tříděný plast jako výbavu na náročný trek. Nejdřív, podobně jako se balí batoh, projde žlutým kontejnerem a pak na dotřiďovací lince – ta je jako horská chata, kde se vše důkladně kontroluje. Z velkého „batohu“ plastů se vybírají jednotlivé kousky: PET lahve (lehké a skladné!), fólie (vždycky se hodí!), polystyren (dobrá izolace!) a tvrdé plasty (pevné jako pořádný stan!). Pracovníci, jako zkušení horskí vůdci, odstraňují nečistoty – to je jako vyhazování zbytečných věcí z batohu, aby se šlo lépe. Nakonec se jednotlivé druhy plastů, perfektně zabalené v balících, putují k recyklačním závodům – to je jako cíl naší cesty, kde se z nich vyrábí něco nového, třeba další „výbava“ na další trek. Zajímavost: víte, že recyklace PET lahví šetří až 70% energie oproti výrobě z panenské suroviny? To je jako najít zkratku na trase a ušetřit síly!
Jaké plasty se nedají recyklovat?
Na výletě se vyhýbej plastům, které se nedají recyklovat, aby ses přidal k ochraně přírody. Tohle si pamatuj: jednorázové pleny – prostě neber s sebou, bakelity – starý, ale pevný materiál, lamináty – těžko rozložitelné, molitany – na horách zbytečný balast, obaly od maziv a olejů – hrozí znečištění, lahve od stolních olejů – lépe si vezmi opakovaně použitelnou, znečištěné plasty – vždycky je lepší zabránit znečištění, než je čistit, novodurové trubky – těžké a objemné. Recyklace plastů je náročná, proto je lepší minimalizovat jejich používání v přírodě. Pro zamezení znečištění se vyplatí volit opakovaně použitelné lahve na vodu a nádobí. V nouzi zvol přírodní materiály, které se snáze rozloží. Nezapomeň, že i seemingly malé množství odpadu se v přírodě sčítá.
Kde končí plastový odpad?
Zajímalo vás někdy, kam vlastně mizí ten plastový odpad, který tak svědomitě třídíte? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Zbytek, tedy ten, co se nedá recyklovat, končí ve výmětu. To je odborný termín pro materiál, který už pro recyklaci není vhodný. Představte si hromadu plastů, znečištěných, poškozených, nebo z materiálů, které se jednoduše recyklovat nedají. V mnoha zemích, včetně České republiky, tento výmětek putuje do spaloven, kde se energeticky zhodnocuje. Znáte ten pocit, když se díváte z okna letadla a vidíte v dálce doutnající kopec? Možná je to právě spaloven. Občas jsem takové pohledy viděl i v Nepálu, kde je nakládání s odpady bohužel poněkud… jiné.
Další možností je využití ve výrobě alternativního paliva pro cementárny. Víte, že výroba cementu je energeticky velmi náročná? Tento odpadní plast může částečně nahradit fosilní paliva, snižuje tak celkovou uhlíkovou stopu. Je to trochu paradoxní, recyklovat se nedá, ale energie se z toho přeci jen vytěžit dá. Při svých cestách po Jižní Americe jsem si všiml, že podobné procesy tam fungují o něco méně efektivně. V mnohých oblastech stále převažují skládky, které se pak stávají ekologickou katastrofou.
Důležité je vědět: Od ledna minulého roku je v České republice zakázáno ukládat odpad ze žlutých kontejnerů na skládky. To je velký krok kupředu, i když cesta k dokonalému systému recyklace je ještě dlouhá. Mnoho plastů se stále znečišťuje v procesu sběru, což komplikuje další recyklaci. Při cestách po Evropě jsem pozoroval různé systémy třídění a recyklace. Některé fungují skvěle, jiné zoufale zaostávají.
Shrnuto: Osud plastu, který se nedaří recyklovat, se tedy nejčastěji řeší spalováním nebo využitím v cementárenství. Je to kompromis, který ale ukazuje, že snaha o co nejefektivnější recyklaci není jen o třídění, ale o celém komplexním systému.
Co mohu vyhodit do plastů?
Do plastových kontejnerů patří všechno, co ti zbyde po výpravě – fólie, sáčky, plastové láhve (rozšlápnuté, abys ušetřil místo v batohu!), obaly od müsli tyčinek, energetických gelů, kosmetiky a léků. Kelímky od jogurtů a podobných dobrot se taky hodí. Důležité je důkladně vyčistit obaly, aby se do nich nedostali žádní nevítaní hosté (mravenci, hmyz…). Pěnový polystyren (např. z obalů elektroniky) vhazuj jen v menších kouscích. Pamatuješ si na pravidlo tří “R”: redukce (ber si jen tolik, kolik skutečně potřebuješ), reuse (používej opakovaně lahve, nádoby…), recycle (tříď odpad!). Správné třídění je klíčové pro ochranu přírody, ať už jsi kdekoli.
Tip pro turisty: Před cestou si pořiď opakovaně použitelné lahve na vodu a obaly na jídlo. Ušetříš místo v batohu a zároveň ochráníš životní prostředí. A nezapomeň, že i v divočině platí pravidlo čistoty – odnášej si vše, co si přineseš.
Co se nesmí házet do plastů?
Co se týče třídění plastů, narazil jsem na to během svých cest po světě v nejednom městě. Všude je to trochu jiné, ale základní pravidlo je podobné: do kontejnerů na plasty patří PET lahve, sáčky, tašky, fólie a další plastové obaly. Nezapomeňte, že klíčové je, zda se jedná o čistý plast, to znamená, zda je obal prázdný a zbavený zbytků jídla. Mýtus o dokonale čistých obalech je rozšířený, ale není pravdivý. Trocha zbytku není problém, ale ideální je samozřejmě důkladné vyprázdnění. V některých zemích se třídí plasty detailněji podle druhů plastů, označených čísly v trojúhelníku. Všimněte si, že například v Itálii či Německu jsou pravidla striktnější. Před cestou do zahraničí se proto vždy informujte o místních předpisech, ať už se jedná o třídění odpadu nebo recyklaci. Ušetříte si tak nepříjemnosti a budete moci přispět k udržitelnému cestování. Aplikace pro třídění odpadu, dostupné pro chytré telefony, se mohou hodit i doma i na cestách.
Z vlastní zkušenosti vím, že i když se snažíte, občas je třídění odpadu v zahraničí matoucí. V některých oblastech se používají různé barevné kódy, jinde máte k dispozici jen jeden kontejner na plasty. Nicméně důležité je snažit se třídit co nejlépe, jak to jenom jde. Malé množství nečistot v plastu nebývá problém, větší množství ale recyklaci ztěžuje, a tak se snažme alespoň o prázdné obaly.
Při cestování po světě jsem si uvědomil, jak důležitá je zodpovědnost k životnímu prostředí, a to nejen v oblasti třídění odpadu. Na mnoha místech jsem se setkal s inovativními přístupy k recyklaci a hospodaření s odpady, které by stálo za to přenést i do našich podmínek.
Co se uvolňuje z plastu?
Spalování plastů v malých ohništích, například na cestách divočinou, je krajně nebezpečné. Nejde jen o nepříjemný kouř. Uvolňuje se totiž koktejl jedovatých látek, který by mohl zkazit i nejúžasnější dobrodružství. Oxid uhelnatý vás může potichu otrávit, chlorovodíkový plyn podráždí dýchací cesty, a to jsou jen začátky. Může se uvolnit i kyanovodík, vysoce toxický plyn, a fosgen, známý z první světové války, plyn používaný jako bojová zbraň. Dále se uvolňují dioxiny a chlorované furany, persistentní organické polutanty, které se hromadí v těle a jsou silně karcinogenní. A nezapomeňte na těžké kovy, které se mohou kumulovat v orgánech a způsobovat různé zdravotní problémy, od krevních abnormalit a poškození jater až po rakovinu a vrozené vady. Z ekologického hlediska je spalování plastů katastrofální – jedovaté látky kontaminují půdu a vodu. Na cestách je proto důležité plastový odpad správně třídit a likvidovat, ať už recyklací nebo v určených popelnicích.
Závěr: Spalování plastů je nebezpečné pro zdraví i životní prostředí. Vyhněte se tomu za každou cenu.
Jak omezit používání plastů?
Boj s plasty na cestách? Žádný problém! Letní dovolená, báječné zážitky… a hory plastového odpadu. Zní to povědomě? Nezoufejte, i na cestách se dá výrazně omezit spotřeba plastů. Základem je říct NE jednorázovým plastům. To zahrnuje nejenom plastové lahve na vodu (investujte do kvalitní opakovaně použitelné lahve – já osobně preferuji ty z nerezové oceli), ale i brčka, příbory a kelímky. Vždycky si s sebou berte vlastní plátěnou tašku, ať už nakupujete v supermarketu v Praze, nebo na tržišti v Bangkoku.
Kupujte méně, ale kvalitněji – to platí dvojnásobně na cestách. Místo desítek malých plastových balíčků s hygienickými potřebami si vezměte cestovní balení z recyklovaných materiálů, nebo si kupte větší balení v místě. Nebojte se naplnit si vlastní nádobky šamponem a kondicionérem z hotelového dispenseru. Věřte mi, v batohu ušetříte místo a nervy. Ekologické alternativy místo plastů jsou klíčové. Bambusové kartáčky, dřevěné příbory, voskované ubrousky – to vše se dá snadno přibalit a vaše svědomí bude v klidu.
Poctivé třídění odpadu je samozřejmě nutností i na cestách, byť někdy o něco složitější. Informujte se předem o systému třídění odpadu v dané destinaci. Někde to funguje výborně, jinde budete muset vynaložit trochu více úsilí. A nezapomeňte na mikroplasty! Vyhýbejte se kosmetice, která je obsahuje. Volte produkty s přírodním složením, a to i u opalovacích krémů, které jsou na cestách nezbytností.
Moje zkušenost? S trochou plánování a odhodlání se dá cestovat zodpovědně a s minimálním dopadem na životní prostředí. Na cestách jsem se naučila cenit si jednoduchosti a věcí, které vydrží. A věřte mi, ten pocit je k nezaplacení.
Jak třídit plasty?
Třídění plastů v Česku je poměrně jednoduché, ale s pár triky to půjde ještě lépe. Do žlutých kontejnerů patří většina plastových obalů, ale existují nuance.
Co do žlutého kontejneru patří:
- Fólie (např. z potravin)
- Sáčky (pokud možno svázané)
- Plastové tašky (z obchodů)
- Sešlápnuté PET lahve (pro maximální efektivitu prostoru)
- Obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků (vyplachte je!)
- Kelímky od jogurtů a mléčných výrobků
- Balící fólie od spotřebního zboží
- Obaly od CD disků
- Menší kusy pěnového polystyrenu (větší kusy je lepší odnést na sběrný dvůr)
Tipy pro zkušeného cestovatele: Na cestách po světě jsem viděl různé systémy třídění odpadu. V některých zemích je třídění mnohem detailnější a vyžaduje více úsilí. Zde v Česku máme systém relativně jednoduchý. Nicméně, když víme, co do kontejneru patří, efektivita se zvedne. Například, sešlápnutím PET lahví ušetříte místo a pomůžete tak udržet kontejnery čisté a efektivní.
Co je důležité: Vždy se vyplatí prohlédnout si nálepky na obalech. Některé plasty jsou vyrobeny ze směsí, které nejsou vhodné pro recyklaci v rámci standardního žlutého kontejneru. Také je důležité obaly před vyhozením co nejlépe vyprázdnit a opláchnout. To zamezí znečištění a usnadní recyklační proces.
- Vyprázdněte a opláchněte: Zbytky potravin, chemikálií apod. komplikují recyklaci.
- Sešlápněte PET lahve: Ušetříte místo a zlepšíte efektivitu.
- Všímejte si značek na obalech: Některé plasty nejsou recyklovatelné.
Nezapomeňte: Pokud si nejste jisti, zda určitý plast patří do žlutého kontejneru, je vždy lepší se informovat na webových stránkách vašeho místního odpadového hospodářství nebo na obecním úřadě. Správné třídění je klíčové pro ochranu životního prostředí.
Co se stane když člověk sní plast?
Spolknutí malého, zaobleného kousku plastu se u dětí stává častěji, než si myslíte. Zvlášť během cestování, kde se děti pohybují v neznámém prostředí a mohou si dát do pusy leccos. Většinou se nemusíte bát – trávicí trakt je překvapivě odolný. Pokud byl kousek opravdu malý a hladký, s největší pravděpodobností projde systémem bez problémů a objeví se v stolici. Sledujte běžné projevy: normální stolice, žádné zvracení, žádné bolesti břicha. Pokud se nic takového neobjeví, není nutné vyhledávat lékařskou pomoc.
Při cestování s dětmi je ale prevence vždycky nejlepší. Naučte děti, co si do pusy dávat nesmějí. A to platí dvojnásob v exotických destinacích, kde je riziko kontaminace potravin a prostředí vyšší. Před cestou si vždycky prověřte, jaké jsou hygienické standardy v dané lokalitě. Vždycky je lepší se informovat předem, než řešit následky. Pamatujete si, jak jsem se před lety v Thajsku naučil jíst pouze tepelně opracovaná jídla? To byl ten nejlepší tip, který jsem kdy dostal od místního průvodce!
Ať už se jedná o plast nebo o něco jiného, u malých dětí je důležité hlídat jejich činnost. Nebezpečí číhá všude. I zdánlivě neškodný předmět může způsobit nečekané potíže. Myslete na to i při výběru hraček, zvláště těch pro nejmenší. Ujistěte se, že jsou vyrobeny z bezpečných materiálů a nemají malé, odlomitelné části.
Co se děje s plastovým odpadem?
Zajímalo by vás, co se děje s plastovým odpadem v Evropě? Nejčastěji se využívá k energetickému zhodnocení – spaluje se v elektrárnách a vyrábí se z něj energie. Druhým nejrozšířenějším způsobem je recyklace, ale i zde je důležité si uvědomit, že kvalita recyklátu je často nižší než původního plastu a recyklační procesy jsou energeticky náročné. Asi čtvrtina plastů končí na skládkách, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné a škodlivé pro životní prostředí. A to nejzajímavější: polovinu plastů určených k recyklaci exportují země EU do zemí mimo EU, často do zemí s méně přísnými environmentálními předpisy. To znamená, že “recyklace” v mnoha případech jen přesouvá problém jinde a často končí spíše na skládkách nebo nelegálním spalováním, které znečišťuje ovzduší. Je tedy důležité si uvědomit, že “recyklace” není vždycky tak ekologická, jak se zdá. Při cestování po Evropě jsem si všiml, že mnoho zemí se snaží zlepšit systém nakládání s odpady, ale stále je před námi dlouhá cesta k udržitelnému řešení. Snižování spotřeby plastů je klíčové.
Jak vyřešit smrad z odpadu?
Smrad z odpadu? Znám to! Po letech cestování po světě jsem vyzkoušela spoustu triků, ale tenhle je nejjednodušší a nejúčinnější. Stačí obyčejná jedlá soda a ocet!
Do odtoku nasypte půl hrnku jedlé sody – to pohltí zápach. Poté přidejte půl hrnku octa. Připravte se na pěnu! Ta je důkazem, že probíhá chemická reakce, která rozkládá nečistoty a zdroj zápachu.
Nechte směs působit 15-20 minut. Věřte mi, ten čas se vyplatí. V některých zapadlých thajských vesnicích jsem se bez podobného triku neobešla. Tamní odpady jsou… no, řekněme, dobrodružství.
Po uplynutí doby odtok důkladně prolijte horkou vodou. To je klíčové! Horká voda spláchne pěnu i rozpuštěné usazeniny. Uvidíte, jak se zápach ztratí. A to i v nejzastrčenějších koutech světa.
Tip pro cestovatele: Jedlá soda a ocet jsou lehké a snadno se vejdou do cestovní tašky. Takže je ideální mít je vždy po ruce, ať už se ocitnete kdekoliv.
Důležité upozornění: U velmi ucpaných odpadů tento postup nemusí stačit. V takovém případě je lepší zavolat instalatéra.
Co dělat při úniku nebezpečných látek?
Při úniku nebezpečných látek je prioritou ochrana dýchacích cest. Použijte kapesník, šátek nebo kus oděvu k zakrytí úst a nosu. Pokud máte po ruce vodu či jinou tekutinu, lehce navlhčete textilii – vlhkost lépe filtruje některé nebezpečné částice. Toto je základní rada, kterou by měl znát každý, ať už cestuje po Evropě, Asii, nebo Americe – ochrana dýchacích cest je univerzální.
Okamžitě kontaktujte záchranné složky. V České republice jsou to čísla 150 a 112. V zahraničí se čísla tísňového volání liší, proto se seznamte s místními nouzovými kontakty před cestou. Mnoho aplikací pro chytré telefony nabízí tuto funkci.
Zachovejte klid a rozvahu. Panika je nepřítel efektivního řešení. Zbytečné pohyby a námaha jen zhorší situaci. Zkušenosti z různých krizových situací po celém světě ukazují, že klidná a racionální reakce zvyšuje šance na přežití.
Asistenční opatření:
- Pomoci ostatním, zejména dětem a starším lidem, se dostat do bezpečí.
- Pokud je to možné, identifikujte typ nebezpečné látky. To může záchranářům výrazně pomoci při záchranné akci.
- Dodržujte pokyny záchranných složek a evakuační plány. Mnoho veřejných budov a dopravních prostředků má jasně definované evakuační trasy.
Doplňující informace pro cestovatele:
- Před cestou do zahraničí si zjistěte, jaké nebezpečné látky se mohou vyskytovat v dané oblasti (např. vulkanická aktivita, průmyslové zóny).
- V některých zemích je běžné používat specifické ochranné pomůcky. Informujte se o místních zvyklostech a doporučeních.
- Mějte po ruce základní lékárničku, která může obsahovat i pomůcky na první pomoc při vdechování škodlivých látek.
Kam se vozí plasty?
Globální recyklační systém je složitý, a proto je klíčové správné třídění plastů již doma. Sběrný dvůr zůstává nejdůležitějším místem pro odkládání plastů, a to i těch netradičních. Mnoho zemí, od Japonska s jeho propracovaným systémem, až po Německo s jeho přísnými normami, klade důraz na důkladnou separaci odpadu.
Pokud je to možné, využijte kontejnery na kovy a plasty. Kvalitní separace je zásadní pro efektivní recyklaci. V některých regionech se setkáte s rozšířeným tříděním, zahrnujícím různé typy plastů podle čísel v recyklačním trojúhelníku.
- Číslo 1 (PET): Lahve na nápoje, obaly na potraviny.
- Číslo 2 (HDPE): Lahve na čisticí prostředky, plastové nádoby.
- Číslo 3 (PVC): Okna, potrubí (recyklace PVC je složitější).
Při likvidaci autovraku nechte plasty na něm. Autovrakoviště disponují specializovanými postupy na jejich zpracování. V mnoha evropských zemích je recyklace součástí legislativy, takže i tato cesta vede k efektivnímu využití materiálů. V zemích s rozvinutým recyklačním průmyslem, jako je například Švýcarsko, se recykluje i velká část plastů z automobilů.
- Pamatujte, že i zdánlivě zanedbatelné detaily, jako je důkladné vyplachování obalů, zvyšují kvalitu recyklovaného materiálu.
- Informujte se o místních předpisech pro třídění odpadu – pravidla se mohou lišit v závislosti na regionu.
Jak dlouho se rozklada plastový kelimek?
Zajímá vás, jak dlouho se rozkládá plastový kelímek? To je otázka, která mi leckdy vrtá hlavou i během mých cest po světě. Viděl jsem hory plastového odpadu na nejodlehlejších místech, a to je děsivé. Jeden z nejčastěji používaných plastových obalů, igelitový sáček, se rozkládá přibližně 25 let. Plastový kelímek, na který se ptáte, se rozkládá zhruba 70 let! To je neuvěřitelně dlouhá doba. A co třeba PET lahve? Ty si vyžádají odhadem celých 100 let rozkladu. Představte si, že PET lahev, kterou jste si koupili na cestách před sto lety, stále existuje někde v přírodě. To by mělo být silné varování, abychom zkusili minimalizovat používání plastů, a investovali do recyklace a alternativních materiálů. Je důležité si uvědomit, že rozkládá se to sice tak dlouho, ale mikroplasty vznikají mnohem dříve, kontaminují půdu, vodu a dostávají se i do potravního řetězce.
Množství produkovaného plastu je alarmující a je naší společnou zodpovědností se s tím popasovat. Je to problém globální a řešení vyžaduje mezinárodní spolupráci a individuální odpovědnost každého z nás. Uvědomme si, jak velký vliv má naše spotřeba plastů na naši planetu a snažme se ji co nejvíce omezit.
Jak se plastový odpad dostane do moře?
Plast v oceánech – to není jen abstraktní hrozba, ale krutá realita, kterou jsem na vlastní kůži poznal při cestách po jihovýchodní Asii. Devět z deseti kusů plastu v moři pochází z řek, jak uvádí německá studie. Představte si ty gigantické proudy, jako je Mekong nebo Jang-c’-ťiang, nesoucí s sebou tuny odpadu. Viděl jsem to na vlastní oči – řeky se stávají toxickými kanály, nesoucími nejen plastové lahve a obaly, ale i mikroplasty, neviditelné zabijáky mořského života. Osm z deseti „nejhorších“ řek je v Asii, kde systém nakládání s odpadem často selhává. Nedostatečná infrastruktura a nedostatek povědomí o problému zanechává obrovskou ekologickou stopu. Problém ale není jen asijský. Nil a Niger, dvě africké řeky, přispívají také významným množstvím plastu. K tomu všemu se přidávají přírodní katastrofy – cyklony, záplavy – které dramaticky zvyšují množství odpadu v oceánu. Představte si sílu přírody, která s sebou strhává tuny odpadu přímo do moře. Toto není jen ekologický problém, ale i problém lidské nezodpovědnosti a nedostatku globální spolupráce při řešení této hrozby.
Problém je komplexní a vyžaduje řešení na mnoha úrovních, od zlepšení infrastruktury pro sběr odpadu v rozvojových zemích až po zavedení přísnějších regulací a globální kampaně zaměřené na zvyšování povědomí. Každý kus plastu v oceánu je důkazem našeho selhání.
Kam vyhodit prázdný deodorant?
Kam s prázdným deodorantem? Tohle je otázka, která mě při mých cestách po světě často trápila. Ne všude totiž mají systém třídění odpadu tak propracovaný jako doma. Ale obecně platí: kovové obaly od deodorantů patří do kontejnerů na kovy. Tyhle kontejnery většinou poznáte podle šedé barvy.
Nejde jen o deodoranty! Do šedých kontejnerů patří i plechovky od nápojů – a věřte mi, těch jsem během mých výprav nahromadila nepočítaně! – konzervy (ideálně opláchnuté, abyste si nezavařili cestu do ráje), hliníková víčka od jogurtů (ty malé věcičky se počítají!), alobal (zvlášť ten z letištních restaurací!), a dokonce i běžné drobné kovové předměty, jako jsou hřebíky nebo šroubky. Myslím, že jsem tam jednou dokonce hodila i rozbitý klíč od kufru – to už se ale nedoporučuje.
A co je důležité: musí být zcela vyprázdněné. Zbytky spreje uvnitř mohou být nebezpečné. To platí i pro kovové nádobky od pěny na holení a jiných tlakových nádob. Tuhle informaci jsem si musela ověřit několikrát, než jsem se odhodlala vyhodit poslední zbytky cestovní sady po měsíčním treku. Před vyhozením raději zkontrolujte, zda je nádoba skutečně prázdná a důkladně ji propláchněte, abyste minimalizovali zbytečné plýtvání a potenciální nebezpečí pro recyklační proces.
Takže příště, když budete přemýšlet, kam s tím prázdným deodorantem, už budete vědět – do šedého kontejneru na kovy. A nezapomeňte na to i při vašich cestách! Dobré třídění odpadu je zodpovědný přístup k životnímu prostředí, ať už jste kdekoli na světě.
Jak se vyhnout plastům?
Jak se vyhnout plastům na cestách? Tohle není jen otázka ekologie, ale i praktického přístupu k cestování. Množství plastů, které se hromadí během výletů, je zarážející. Naštěstí se tomu dá efektivně předcházet.
1. Plastové sáčky – ne, díky! Papírové sáčky jsou skvělá volba, ale co když nemáte po ruce ani ty? Zkuste si pořídit skladnou plátěnou tašku, kterou si můžete vzít všude s sebou. Mnoho trhů v zahraničí (např. v Asii) už běžně používá síťové tašky, které jsou lehké a skladné. Na cestách jsem si oblíbil i opakovaně použitelné síťky na ovoce a zeleninu.
2. Recyklace – cesta k minimalizaci. Vybírejte výrobky ve skle, ale buďte připraveni, že v některých zemích recyklační systém nemusí být tak efektivní jako doma. Před cestou si ověřte možnosti recyklace v místě pobytu.
3. Zapomeňte na „jednorázovky“. Lahve na vodu, hrnky na kávu, příbory – to všechno patří do kategorie věcí, které můžete nahradit opakovaně použitelnými variantami. Investice do kvalitních cestovních nádob se vyplatí. Věřte mi, ušetříte si spoustu starostí a plastů.
4. Doplňujte a nekupujte nové. Není nutné kupovat stále nové hygienické potřeby. Malé cestovní balení šamponů, mýdel a krémů je skvělý způsob, jak minimalizovat spotřebu plastů. Existují i skvělé pevné šampony a mýdla, které jsou šetrné k životnímu prostředí i vašim vlasům a pokožce.
5. Voda z kohoutku – ano! Noste si vždy s sebou láhev na vodu a doplňujte ji z kohoutku. V mnoha zemích je voda z kohoutku pitná a chutná. Vždy si to ale před konzumací ověřte.
- Vlastní krabičky a nádoby. S sebou si vezměte opakovaně použitelné krabičky na jídlo. Umožní vám vzít si svačinu z domu nebo si zabalit zbytky jídla z restaurace, místo aby skončily v plastových obalech.
- Přírodní kosmetika. Volte přírodní kosmetiku s minimálním obsahem plastu v obalu. Mnoho značek už nabízí produkty v papírových nebo skleněných obalech.
Bonusový tip: Informujte se o místních zvyklostech a možnostech recyklace. V některých zemích se recykluje jinak, než co jste zvyklí z domova. Trochu plánování před cestou šetří planetu i vaše nervy.
