Co se nesmí v přírodní památce?

Národní přírodní rezervace (NPR) – nejvyšší stupeň ochrany:

Zákaz vstupu i vjezdu mimo vyznačené cesty: Zapomeňte na off-road dobrodružství nebo procházky mimo stezky. NPR jsou o ochraně, takže choďte jen tam, kde je to povoleno.
Zákaz vjezdu motorových vozidel: Žádné auta, motorky ani čtyřkolky. Výjimky existují pro správu chráněného území a podobně, ale pro běžného turistu to neplatí.
Zákaz jízdy na kole mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa: Kolo patří na asfalt a značené cyklostezky, ne do divočiny NPR. Respektujte přírodu a ostatní návštěvníky.

Nezapomeňte:

V mnoha chráněných oblastech je zakázáno rozdělávat oheň, stanovat a pouštět drony.
Dodržujte klid. Hluk plaší zvěř a ruší ostatní návštěvníky.
Nechte přírodu tak, jak jste ji našli. Neničte rostliny, nesbírejte nic bez povolení.
Informujte se předem o pravidlech pro danou oblast. Každá přírodní památka má svá specifika.

Co je ochrana přírody?

Ochrana přírody, to je základ, abychom my, milovníci turistiky a outdooru, měli kam vyrazit a co obdivovat! V Česku to má na starost zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

V praxi to znamená, že se snažíme udržet přírodu v cajku – chráníme lesy, hory, řeky i ty malý potůčky, co zurčí po cestě. Záleží nám na tom, aby se dařilo rostlinám i zvířatům. Bez nich by to naše toulání po přírodě nemělo smysl!

Co konkrétně se chrání?

Chráněná území: Národní parky, chráněné krajinné oblasti (CHKO), přírodní rezervace a památky – tam se musíš chovat obzvlášť ohleduplně!
Ohrožené druhy: Pomáháme, aby se jim dařilo a nezmizely z našich lesů a luk.
Krajinný ráz: Aby nám ty krásný výhledy zůstaly zachovaný!

Prostě chráníme přírodu, abychom si my, aktivní lidi, mohli užívat krásy Česka a předat to dalším generacím. A to se vyplatí!

Jaké jsou stupně ochrany přírody?

Čau cestovatelé! Rádi se touláte po přírodě a obdivujete krásy Česka? Pak byste měli znát, jak funguje ochrana přírody u nás. Není to jen o cedulích “Zákaz vstupu”, ale o promyšleném systému, který má zajistit zachování naší unikátní krajiny pro budoucí generace.

Základ tvoří zvláště chráněná území. To jsou lokality, které jsou z nějakého důvodu mimořádně cenné a vyžadují speciální péči. Patří sem:

Národní parky (NP): Nejrozsáhlejší a nejvzácnější území s jedinečnou přírodou. U nás máme Krkonošský, Šumavský, Podyjí a České Švýcarsko.
Chráněné krajinné oblasti (CHKO): Rozsáhlá území s harmonickou krajinou a cennými přírodními prvky. Například Kokořínsko, Český ráj nebo Beskydy.
Národní přírodní rezervace (NPR): Menší území s unikátními ekosystémy, často s chráněnými druhy rostlin a živočichů. Typicky rašeliniště, pralesy nebo skalní města.
Přírodní rezervace (PR): Podobné NPR, ale s menším rozsahem. Mohou chránit i specifické geologické útvary.
Národní přírodní památky (NPP): Geologické, paleontologické nebo archeologické lokality výjimečné hodnoty.
Přírodní památky (PP): Menší útvary s lokálním významem, často chráněné stromy, skály nebo malé mokřady.

Uvnitř národních parků a chráněných krajinných oblastí se často setkáte se zónováním. To znamená, že se území dělí na zóny s různou mírou ochrany:

Zóna I.: Nejpřísnější ochrana. Sem je většinou vstup omezený, aby se minimalizoval vliv člověka na přírodu.
Zóna II.: Ochrana s určitými omezeními pro hospodaření a rekreaci.
Zóna III.: Tradiční zemědělská krajina s menšími omezeními.
Zóna IV.: Okrajová část území, která slouží jako nárazníková zóna.

Kromě zvláště chráněných území existuje i obecná ochrana přírody a krajiny. Sem spadají:

Významné krajinné prvky (VKP): Louky, remízky, mokřady, historické aleje. Jsou důležité pro udržení biodiverzity a krajinného rázu.
Přírodní parky: Území s významnými přírodními a rekreačními hodnotami.

Takže až příště vyrazíte do přírody, koukněte se na mapu a zjistěte si, jaký stupeň ochrany tam platí. A nezapomeňte se chovat ohleduplně! Příroda nám to vrátí.

Co znamená ochranné pásmo přírodní památky?

Ochranné pásmo přírodní památky, to je jako neviditelná, ale silná ruka přírody, která chrání to nejcennější. Nejde jen o hranice na mapě. Je to prostor, který definuje úřad obce s rozšířenou působností – ten, který má v péči zázrak, jako je národní kulturní památka nebo chráněné území. Představte si to jako ochranný štít, který brání pokladům přírody před zraňujícími vlivy. V tomto pásmu platí zvláštní pravidla – od omezení staveb, přes regulaci dopravy, až po zákaz určitých činností. Cílem je zachovat autenticitu a krásu daného místa pro budoucí generace. Vězte, že respektování těchto pravidel je klíčové pro zachování jedinečného charakteru a biodiverzity, které dělají z naší planety tak fascinující místo.

Co je natura?

Nátura? To je v podstatě tvůj vnitřní kompas, který tě žene kupředu, ať už na horském treku nebo při zdolávání těžkého úseku via ferraty. Znamená tvoje povahu, charakter, vrozené sklony. Je to to, co tě dělá tebou, to, co tě nutí vstát od stolu a vyrazit do přírody.

Pro nás, outdoorové nadšence, je nátura klíčová. Je to ten vnitřní oheň, který pohání naše dobrodružství. Můžeme ji chápat jako:

Mentální nastavení: Odolnost vůči nepohodlí, schopnost se rychle adaptovat na změny počasí a nadšení pro objevování.
Fyzickou zdatnost: Přirozená síla, vytrvalost a koordinace, které nám umožňují zvládnout náročný terén. (Nejde jen o svaly, ale i o efektivitu pohybu).
Dovednosti a instinkty: Schopnost navigace, orientace v terénu, a intuice, která nám pomáhá v těžkých situacích.

Nátura se ale neprojevuje jen u člověka. V přírodě ji najdeme na každém kroku. Zvláště:

V horách: Odolnost horské květeny vůči extrémním podmínkám, přežití horských zvířat v zimě.
V lese: Neúnavná práce hmyzu, adaptace rostlin na nedostatek světla.
Při vodě: Síla řeky vymodelovat kaňony, schopnost ryb přežít v proudu.

Zkrátka, nátura je všude kolem nás, a právě díky ní zažíváme úžasná dobrodružství.

Kdo chrání přírodu?

Přírodu chrání celá řada subjektů. Na celostátní úrovni je to především Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které určuje politiku a legislativu. Důležitou roli hraje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která se stará o praktickou ochranu, například o chráněná území. Na krajské úrovni pak působí Krajské úřady (KÚ), které se podílejí na rozhodování a povolovacích procesech v oblasti ochrany přírody. Nezapomínejme ani na samotné obce, které mají také své pravomoci a zodpovědnost za ochranu přírodního prostředí na svém území.

Co se nesmí dělat v přírodě?

V přírodě se chováme s respektem, jako bychom byli u někoho na návštěvě. Odpadky si vždy odneseme s sebou, a to i slupky od ovoce nebo ohryzky, které se rozkládají dlouho. Nebereme si “suvenýry” – rostliny, kameny, ulity, to vše je součástí ekosystému.

Zničení přírody se netýká jen lámání větví nebo trhání květin. Dávejte pozor, kam šlapete, abyste nepoškodili drobné rostlinky nebo hnízda hmyzu. Pokud musíte na záchod, vykopejte si malou jamku dál od vodních toků a turistických stezek a všechno zahrabejte. Použijte přírodní toaletní papír (listy) nebo si vezměte ten svůj s sebou.

Zvířata sledujeme z dálky. Nekrmíme je, ani se k nim nepřibližujeme. Hlukem je nerušíme. Pes musí být na vodítku, aby nelovil zvěř a neničil hnízda. Oheň rozděláváme jen na vyhrazených místech a dodržujeme všechna bezpečnostní opatření. Vždy mějte po ruce vodu na uhašení.

Stavění kamenných mohyl, ačkoliv se zdá jako nevinná zábava, narušuje krajinný ráz a může vést k dezorientaci turistů. Používáme značené turistické stezky, abychom neničili porost a nerušili zvěř. Pokud narazíte na cokoliv neobvyklého – zraněné zvíře, nelegální skládku – nahlaste to příslušným orgánům.

Jak můžeme chránit lesy?

Ochrana lesů, to není jen romantická představa hajného s fajfkou. Je to komplexní a neustálý proces, který má tři klíčové fáze. Viděl jsem to v pralesech Amazonie, v severských lesích Skandinávie i v borových hájích Středomoří – princip je stejný, i když konkrétní výzvy se liší.

Zajištění lesního porostu: Tady to všechno začíná. Představte si holinu, kde se kdysi tyčily stromy. Nyní je potřeba zajistit, aby sazenice, které zde byly vysazeny, přežily. To znamená chránit je před zvěří, plevelem a extrémním počasím v prvních letech jejich života. Zde se často používají oplocení, individuální ochrany sazenic a pravidelné odstraňování nežádoucí vegetace.
Ochrana lesních porostů: Tohle je neustálá ostražitost. Pravidelné kontroly lesa jsou klíčové pro odhalení škůdců, chorob nebo požárů včas. A jakmile je problém identifikován, je nutné okamžitě zasáhnout. Používají se biologické metody boje proti škůdcům, chemické postřiky v krajních případech, preventivní protipožární opatření a v případě potřeby i těžba napadených stromů, aby se zabránilo šíření nákazy. Vím, že někdy je to těžké rozhodnutí, ale zdraví celého lesa je prvořadé.
Výchova lesních porostů: Představte si, že les je jako zahrada, o kterou se musíte starat, aby rostla silná a zdravá. Výchova lesních porostů zahrnuje prořezávky a probírky – to znamená odstraňování nekvalitních, nemocných nebo příliš hustě rostoucích stromů. Tím se uvolní prostor a zdroje pro ty nejlepší jedince, kteří pak mohou plně rozvinout svůj potenciál. Díky tomu získáme les, který je odolnější, produktivnější a biologicky rozmanitější.

Pamatujte si, ochrana lesů není jen práce lesníků. Je to odpovědnost nás všech. Ať už recyklujete papír, podporujete udržitelné lesní hospodaření nebo se zapojíte do dobrovolnických akcí, každý z nás může přispět k zachování těchto cenných ekosystémů pro budoucí generace.

Jak můžu chránit přírodu?

Chránit přírodu? Začíná to u nás doma, v kuchyni, v koupelně. Třídění odpadu je základ – papír, plast, sklo, ale zkuste se zamyslet, jak vůbec odpad vzniká. Méně obalů, nákup s vlastní taškou, to je první krok. Šetřete vodou! Krátká sprcha místo vany, oprava kapajícího kohoutku. Spotřeba energie? Vyměňte žárovky za LED, vypínejte spotřebiče, když je nepoužíváte. Zní to banálně, ale má to obrovský vliv.

Jako cestovatel vám řeknu, že doprava je obrovský problém. Letadla zanechávají velkou uhlíkovou stopu. Zkuste vlak, autobus, kolo. Prozkoumejte krásy Česka! A když už musíte letět, zvažte kompenzaci uhlíkové stopy. Při nákupech se dívejte na etikety. Kupujte lokální a sezónní potraviny. Podpořte místní farmáře a výrobce. Vyhněte se plastům, hledejte alternativy – bambusové kartáčky, tuhá mýdla, opakovaně použitelné láhve.

Zúčastněte se úklidu lesů nebo břehů řek. Podpořte ochranářské organizace, třeba i finančně. I malý příspěvek se počítá. Informujte se o místních projektech na ochranu přírody a zapojte se. Učte děti o důležitosti ochrany životního prostředí. Vysazujte stromy. I malý stromek je důležitý. Pamatujte, že každý krok, i ten nejmenší, má smysl.

Jak můžeme chránit přírodu?

Chránit přírodu? To je výzva, kterou přijímám s radostí! Nejde jen o velké činy, ale hlavně o ty malé, každodenní kroky, které dělají obrovský rozdíl. Takže, jak na to?

Třídění odpadu – zásadní! Nejen doma, ale i na cestách. Vždy si zjistěte, jak se odpad třídí v dané zemi. A pozor na plasty – představují obrovský problém, tak se snažte je minimalizovat. Na cestách používejte vlastní láhve a nákupní tašky.

Šetření vodou a energiemi – cestujte s ohledem na zdroje. Vyberte si ubytování s úspornými sprchami a toaletami. Vypínejte světla a elektroniku, když je nepoužíváte. A při praní a mytí nádobí buďte efektivní!

Používání opakovaně použitelných nádob – ano, ano, ano! Voda, jídlo, káva… všude s sebou vlastní láhev a obaly. Dnes už jsou na trhu skvělé, lehké a skladné alternativy.

Omezení cestování autem – co nejvíc využívejte veřejnou dopravu, kolo, nebo choďte pěšky. Pokud je to možné, zvolte ekologičtější způsob cestování, například vlak. A pokud už auto, snažte se jet s plným obsazením!

Podpora ekologičtějších voleb při nákupech – nakupujte lokálně, sezónně a od udržitelných výrobců. Zkoušejte bezobalové obchody a minimalizujte plýtvání jídlem.

Zapojení do komunitních aktivit – účastněte se úklidů přírody, podpořte ochranářské organizace. I malý příspěvek má smysl. A sdílejte své zkušenosti a inspirujte ostatní!

A pamatujte, i na cestách můžeme být součástí pozitivní změny. Buďme zodpovědní a inspirujme! Protože krása přírody stojí za to, abychom o ni pečovali.

Co je to EVL?

Evropsky významné lokality (EVL) jsou parádní kousky přírody, které stojí za to poznat! Jde o jeden ze dvou typů chráněných území, které tvoří tu známou Natura 2000. Tyto lokality se vyhlašují kvůli unikátním přírodním stanovištím (třeba vzácným lučním společenstvím nebo lesům) a kvůli výskytu ohrožených živočichů a rostlin. Můžeš tu narazit na fakt vzácné druhy, které jinde jen tak neuvidíš!

Díky tomu, že jsou EVL chráněné, máš šanci objevovat zachovalou divočinu a užít si turistiky v krásném prostředí. Ať už se chystáš na kolo, pěší túru nebo jen tak na procházku, nezapomeň se seznámit s pravidly, abys nepoškodil to, co dělá ta místa tak výjimečnými.

Kolik procent ČR je chráněno?

Česká republika se pyšní významnou ochranou přírodních krás. V roce 2025 dosahovala celková rozloha zvláště chráněných území úctyhodných 1 325,0 tis. ha, což reprezentuje 16,8 % území naší země. Je to srovnatelné s rozlohou například Švýcarska, které také klade důraz na zachování své přírody.

Do evropské sítě Natura 2000 jsme přispěli 1 112 evropsky významnými lokalitami, pokrývajícími 10,1 % českého území. Tyto lokality jsou domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, podobně jako v sousedním Německu, kde se také klade důraz na ochranu přírodního bohatství.

Chráněná území v České republice zahrnují:

Národní parky (Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko a Podyjí) – divoká krása, srovnatelná s některými národními parky ve Spojených státech.
Chráněné krajinné oblasti (například Český les, Labské pískovce) – rozmanité krajiny, ideální pro turistiku a relaxaci.
Národní přírodní rezervace a památky – místa s výjimečnou přírodní hodnotou, které by se daly srovnat s krásami například ve skandinávských zemích.

Kromě toho je důležité si uvědomit, že ochrana přírody je dynamický proces. Pořád se vyvíjí a rozšiřuje. V Česku se také intenzivně pracuje na:

Revitalizaci říčních ekosystémů, jako je tomu v Holandsku.
Zlepšování stavu lesů, podobně jako ve Francii.
Ochrana biodiverzity, tak jako v mnoha dalších zemích Evropy.

Jak můžeme pomoci Zemi?

Služte Zemi, jako by to byl váš další cestovatelský cíl! Máme pro vás 10 tipů, jak se stát globálním občanem s menší uhlíkovou stopou: 1. Neplýtvejte potravinami. Zapomeňte na “nejlepší do” a vsaďte na “použitelné do”! Využívejte zbytky, plánujte nákupy a skladujte jídlo chytře, abyste minimalizovali odpad. Víte, že globálně se vyhodí až třetina vyprodukovaných potravin? 2. Neplýtvejte vodou. Sprchujte se kratší dobu, opravujte kapající kohoutky a využívejte dešťovou vodu na zalévání zahrady. V suchých oblastech světa je voda vzácnější než zlato. 3. Pořiďte si znovupoužitelné lahve, kelímky, pytlíky a krabičky. Mějte je vždy po ruce. Tohle je must-have výbava každého zodpovědného cestovatele a ochránce planety. 4. Zbavte se kávovaru na kapsle a nahraďte jej moka konvičkou. Kapsle jsou ekologická katastrofa! Moka konvička je elegantní, udržitelná a káva z ní chutná skvěle. 5. Propadněte bezobalovému nakupování potravin a kosmetiky. Svoje košíky naplníte zdravě, a planeta vám poděkuje. 6. Omezte konzumaci masa. Zařaďte více rostlinné stravy. Živočišná výroba má obrovský dopad na životní prostředí. 7. Třiďte odpad. Základ každého ekologického cestovatele! Víte, že správné třídění snižuje emise skleníkových plynů? 8. Šetřete energií. Vypínejte světla, když je nepotřebujete, používejte energeticky úsporné spotřebiče a uvažujte o obnovitelných zdrojích energie. Malé změny mají velký dopad!

Co škodí přírodě?

Zemědělci, hnáni potřebou nasytit rostoucí populaci, znečišťují půdu nadměrným používáním chemických hnojiv a pesticidů. Tato praxe, rozšířená napříč kontinenty, ničí půdní organismy a z dlouhodobého hlediska snižuje úrodnost. Cestoval jsem po oblastech, kde se půda stala pouští právě kvůli intenzivnímu zemědělství.

Moře trpí ropnými skvrnami, které jsou důsledkem nehod tankerů a těžby ropy. Tato katastrofa má devastující dopady na mořskou faunu a flóru. Byl jsem svědkem rozsahu této tragédie na pobřeží, kde uhynulí ptáci a zvířata pokrývala pláže.

Ovzduší ve městech je znečištěno výfukovými zplodinami z aut. Doprava je obrovský problém, a to nejen ve velkoměstech, ale i v menších aglomeracích. Zastavil jsem se v Mexico City, kde je smog tak silný, že dýchání je obtížné.

Kácení lesů pro těžbu dřeva je další hrozbou. Je to praxe, která probíhá na všech kontinentech a vede k erozi půdy a ztrátě biodiverzity. Prošel jsem pralesy v Amazonii, kde se na vlastní oči přesvědčil o rychlosti, s jakou les mizí.

A konečně, odpad. Zvláště pak plasty a sklo. Lidstvo produkuje obrovské množství odpadu, který se hromadí na skládkách, v oceánech a obecně znečišťuje životní prostředí. Navštívil jsem ostrovy v Tichém oceánu, kde je pobřeží pokryto tunami plastového odpadu. Je to děsivá realita.

Znečištění ovzduší (škodlivé plyny, výfukové zplodiny)
Znečištění půdy (hnojiva)
Znečištění vod (ropné skvrny)
Odlesňování
Produkce a nakládání s odpadem (plasty, sklo)

Jak legálně přespat v přírodě?

České zákony jsou k nocování v přírodě poměrně benevolentní, a to je skvělá zpráva pro všechny dobrodruhy! V podstatě platí, že v jakémkoli lese můžete strávit jednu noc pod širákem, pokud po sobě ráno uklidíte naprosto všechno. Žádné odpadky, žádné poničené rostliny, prostě nic. Jakoby jste tam vůbec nebyli.

Co se vybavení týče, spacák nebo hamaka jsou jistota. Ohledně malého stanu se názory různí, ale obecně se toleruje, pokud je decentní a slouží skutečně jen k přespání, ne k táboření. Důležité je minimalizovat svůj dopad na okolí.

Nocování v chráněných oblastech a rezervacích? I to je teoreticky možné, ale pozor na nuance. Držte se turistických tras a respektujte veškeré značení. Vyvarujte se rozdělávání ohně (v chráněných oblastech je to často přísně zakázané) a vyhýbejte se hlučnému chování. Mějte na paměti, že jste hostem v citlivém ekosystému.

Pro ty, co se chtějí pojistit a mít klidnou noc, doporučuji:

Zjistit si specifické podmínky dané lokality. Správa dané chráněné oblasti nebo lesní správa má vždy nejaktuálnější informace.
Volit odlehlejší místa, kde nebudete rušit zvířata ani ostatní návštěvníky.
Nechat auto na legálním parkovišti mimo les.
Mít u sebe prostředky na úklid (sáčky na odpadky, vlhčené ubrousky).
Informovat se o aktuálních opatřeních, např. o období zvýšeného nebezpečí požárů.

Respekt k přírodě a ohleduplné chování jsou klíčové. Jen tak si můžeme my i budoucí generace užívat krásy české krajiny.

Co se nesmí dělat v CHKO?

Chráněné krajinné oblasti, to jsou takové perly naší země, o které musíme pečovat s láskou a respektem. A co to znamená v praxi? Zapomeňte na divoké spanilé jízdy s motorkou mimo silnice. Čtyřkolky a terénní auta ať zůstanou doma. Kempování na divoko, romantické ohýnky pod hvězdami – to tady také neplatí. Jen na vyhrazených místech. A věřte mi, i tam to má své kouzlo, když víte, že chráníte přírodu.

Odpadky, ty si vždycky vezměte s sebou! Viděl jsem už tolik krásných míst zohyzděných plechovkami a plastem. Nechme to příště pro ostatní čisté a neposkvrněné. Rostliny a zvířata jsou tady doma. Nekrájejte si luční kvítí na památku, neplašte ptáky, neděste zvěř.

A co se týče cyklistiky a horolezectví, i tady platí jistá pravidla. Na kole jen po značených cestách. Ano, občas to láká zahnout na lesní pěšinu, ale respektujte to. A horolezci, pozor! Lezení je často omezeno a v národních přírodních rezervacích dokonce zakázáno. Sledujte značení a informujte se předem, ať se z výletu nestane problém.

Pamatujte si: CHKO není divoký západ, ale citlivý ekosystém. Dodržováním pravidel chráníme krásu, kterou si chceme užívat i my, i budoucí generace.

Co je přírodní památka?

Přírodní památka, to je taková menší, ale moc cenná oblast, vyhlášená kvůli ochraně něčeho fakt unikátního. Třeba vzácný kámen, starý strom, nebo rovnou celou kvetoucí louku plnou motýlů. Je to něco jako národní přírodní památka, ale menšího významu, spíš taková lokální perla.

V Česku jich je hrozně moc, přes tisícovku! Když někam cestuješ, mrkni se, jestli poblíž nějaká není. Často se tam dá krásně projít a vidět něco, co jinde nenajdeš. Akorát si dej bacha, co se tam smí a nesmí dělat, ať tu přírodu zbytečně nerušíš.

Dřív měly tyhle památky trochu jiný status, ale teď už je to všechno pod jednotnou ochranou přírody a krajiny. Takže se nemusíš bát, že by to bylo nějak zmatené. Prostě, když uvidíš značku “Přírodní památka”, víš, že je to místo, kde se přírodě obzvlášť daří.

Kde je v Česku nejhezčí příroda?

Pokud hledáte to nejkrásnější v české přírodě, máte se na co těšit! České Švýcarsko vás ohromí Pravčickou bránou, největší přírodní skalní bránou v Evropě. Nezapomeňte na procházku soutěskami, kde se budete cítit jako v pohádce. Dále se vydejte do Šumavy, kde vás okouzlí Boubínský prales, panenský les s prastarými stromy, a Modravské slatiny, unikátní rašeliniště, které vás naučí, jak si vážit přírody.

Krkonoše s Pančavským vodopádem, nejvyšším vodopádem v České republice, a majestátní Sněžkou, nejvyšší horou, nabízejí dechberoucí výhledy a turistické trasy pro všechny úrovně. Nechte se zlákat do Českého ráje s Prachovskými skalami, kde se mezi pískovcovými věžemi a úzkými roklemi budete cítit jako objevitelé. Ideální pro celodenní výlet s dětmi!

Moravský kras s propastí Macocha, hlubokou a impozantní propastí, je rájem pro milovníky jeskyní. Adršpašsko-teplické skály vás překvapí svými bizarními pískovcovými útvary, kde si můžete vyzkoušet lezení nebo se jen tak toulat. A co teprve pískovcové útvary jako Panská skála s charakteristickými čedičovými sloupy, nebo Čertovy hlavy, dvě obrovské skalní sochy, které vás zaručeně zaujmou. Každé z těchto míst je unikátní a nabízí nezapomenutelné zážitky.

Jaký je největší NP v ČR?

Největším národním parkem v České republice je Národní park Šumava. Jeho rozloha je sice kolem 685 km², nikoli 685685685 km², jak se někdy uvádí – to by byla celá Česká republika asi stokrát! Byl vyhlášen v roce 1991 a je to ráj pro turisty.

Spolu se sousedním německým Národním parkem Bavorský les tvoří skutečně největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě. Doporučuji navštívit ledovcová jezera, jako je Černé jezero nebo Čertovo jezero, prozkoumat rašeliniště a vystoupat na některou z vyhlídek, například Poledník, odkud se otevírají úchvatné pohledy na celou Šumavu a Alpy.

Tip pro náročné turisty: Vydejte se na několikadenní trek přes hřebeny Šumavy. Nezapomeňte na kvalitní obuv a vybavení, počasí v horách se umí rychle změnit! Doporučuji pro rodiny s dětmi: Navštivte Vlčí výběh u Srní, kde můžete pozorovat vlky v jejich přirozeném prostředí.

Jak chránit a neznečišťovat planetu Zemi?

Chránit Zemi je cesta kolem světa, kterou můžeme podniknout společně. Třídění odpadu není jen povinnost, ale vstupenka do světa, kde z PET lahve může být nová fleecová bunda, a z papíru umělecké dílo.

Auta nechme odpočívat! V Amsterdamu je kolo král a v Bangkoku tuk-tuk zábava. Místo jízdy autem zkusme objevovat svět jinak – pěšky, na kole, hromadnou dopravou. Uvidíme víc, potkáme víc, a Zemi se uleví.

S vodou a jídlem šetřme jako s poklady. V poušti Atacama je voda dražší než zlato, a v Indii se s jídlem dělí i s cizinci. Nekupujme jídlo, které nesníme, a vodu nenechávejme téct zbytečně.

Palmový olej je jako neviditelná hrozba z tropických deštných pralesů. Vyhýbejme se mu, ať chráníme orangutany v Indonésii a biodiverzitu v Jižní Americe.

Každý z nás je velvyslancem Země. Mluvme o ochraně životního prostředí s přáteli, rodinou, kolegy. Sdílejme nápady, inspirujme ostatní, a ukažme jim, že i malé změny mohou mít velký dopad. Nejde o to, co děláme, ale proč to děláme.