Co to jsou klimatické změny?

Klimatické změny? To není jenom o pár stupních navíc! Je to komplexní problém, propojení mnoha faktorů, které ovlivňují počasí po celém světě. Hlavně se mluví o globálním oteplování způsobeném lidskou aktivitou – spalováním fosilních paliv, odlesňováním a podobně. A to má pro nás, turisty, dalekosáhlé důsledky. Představte si tání ledovců, které ovlivňuje hladinu moří a přístup k oblíbeným horolezeckým trasám. Nebo změny v srážkových úhrnech – v jedné oblasti sucho, v jiné katastrofální povodně, znemožňující treky. Změny v ekosystémech znamenají změny v flóře a fauně, co s tím můžete zažít na vlastní kůži při túrách v divočině. Extrémnější počasí – víc bouří, vichřic, náhlých změn teplot – to vše představuje větší riziko při výpravách do přírody. Takže, příště, než vyrazíte na túru, mrkněte na předpověď počasí, ale připravte se i na neočekávané. A hlavně, myslete na to, že i vaše jednání ovlivňuje klima.

Co ovlivňuje počasí v ČR?

Počasí v ČR je v první řadě ovlivněno mořskou polární vzduchovou hmotou, která je dominantní po celý rok. V létě nám tahle hmota šoupne vlhko a chlad, ideální pro horské túry, ale pozor na bouřky! Zimní srážky v podobě sněhu nebo deště pak ovlivňují podmínky pro lyžování a zimní výlety. Je ale třeba počítat s proměnlivostí počasí. K tomu se přidává vliv kontinentálního polárního vzduchu vanoucího od východu a severovýchodu. Ten v létě přináší suché a horké dny, skvělé pro cyklistiku, ale vyžadující dostatek tekutin. Zimy pak bývají s jeho příchodem mrazivé, perfektní pro zimní sporty, ale nepodceňujte riziko omrzlin.

Důležité je sledovat předpověď počasí před každou aktivitou! Místní mikroklima v horách se může lišit od nížin, proto je nutné brát v úvahu i nadmořskou výšku a orientaci terénu vůči větru. V létě hrozí prudké bouřky a prudké změny počasí, v zimě pak lavinové nebezpečí v horských oblastech. Správná příprava a ohleduplnost k počasí jsou klíčové pro bezpečnou a příjemnou turistiku.

CO zpusobuje so2?

Cestování, to je můj život! Prozkoumal jsem dýchací cesty od Himalájí po Amazonii, a věřte mi, znečištění vzduchu je problém všude. A právě oxid siřičitý (SO2) je jeden z hlavních viníků. Tenhle neviditelný zabiják, často spojovaný s průmyslem a spalováním fosilních paliv, způsobuje kyselé deště, které ničí lesy a znečišťují řeky, které jsem s takovou radostí proplouval na kajaku. Nejen to! SO2 dráždí oči a dýchací cesty. Představte si, že jste na vrcholku sopky, dýcháte ten vzduch… a pak si představte ten stejný efekt, jen v menší míře, ale ve vašem městě. Tohle není žádná romantika. Dlouhodobá expozice může vést k vážným plicním problémům, až k rozvoji astmatu. A co je horší, starší lidé a ti s chronickými nemocemi jsou na SO2 mnohem citlivější. Při plánování výletů do znečištěných měst, je proto třeba dbát na ochranu zdraví – kvalitní maska na obličej se stává nezbytností, stejně jako sledování aktuální kvality ovzduší. Představte si, že jste si naplánovali túru na nádherný vrchol a místo toho se dusíte v toxickém smogu. To je cesta, kterou bych vám rozhodně nepřál.

Myslete na to při výběru vašich dalších dobrodružství. Nejde jen o to, kam se vydáte, ale i o to, v jakém ovzduší se budete nacházet. A zdraví je přece to nejdůležitější na každé cestě!

Zajímavost: Největší koncentrace SO2 jsem zaznamenal v… (doplňte město s vysokou koncentrací SO2, např. v některých oblastech Indie nebo Číny).

Co ovlivňuje podnebí?

Podnebí, to je věc, kterou jako zkušený turista musím pořádně znát! Ovlivňuje ho spousta faktorů. Geografická poloha je základ – blízkost rovníku znamená tropické horko, zatímco čím blíže k pólům, tím chladněji. Nadmořská výška je další klíčový hráč: s každými 100 metry výšky klesá teplota přibližně o 0,6 °C. To si pamatujte, když plánujete výlet do hor!

Pak jsou tu oceánské a mořské proudy. Golfský proud například přináší do Evropy mírnější klima, než by odpovídalo její zeměpisné šířce. Změny v těchto proudech mohou mít dramatický dopad na místní počasí i podnebí.

Nesmíme zapomenout na globální klimatické jevy, jako je El Niño nebo La Niña, které způsobují výkyvy v dešťových srážkách a teplotách na celém světě. Tyto jevy je potřeba sledovat, pokud se chystáte na delší cesty, jelikož můžou výrazně ovlivnit vaše plány.

A teď k tomu nejdůležitějšímu rozdílu: počasí a podnebí. Počasí je proměnlivé, denně se mění. Podnebí je dlouhodobý průměr počasí, takže se mění pomalu.

• Příklad: Můžete zažít jeden den v létě s deštěm a druhý se sluncem a teplem. Ale podnebí dané oblasti bude stále spadat do kategorie mírného, teplého, tropického atd.
• Při plánování výletu se zaměřte na dlouhodobé průměry teploty a srážek, abyste se správně připravili.
• Lokální znalosti jsou klíčové. Zeptejte se místních, jak se v dané oblasti mění počasí v průběhu roku.
• Sledování předpovědí je důležité, ale nezapomínejte na dlouhodobý kontext daného podnebí.

Co zpusobuje chlór?

Chlor, ten všudypřítomný prvek, s nímž se setkáváme v bazénech i v některých průmyslových procesech, není tak nevinný, jak by se mohlo zdát. Jeho nebezpečí spočívá v jeho dráždivosti a toxicitě. Koncentrace 1000 ppm ve vzduchu je smrtelná dávka, ale i mnohem nižší koncentrace – pouhý 1 ppm – je již čichovým prahem a signalizuje nebezpečí.

Příznaky otravy chlorem se mohou projevit i při relativně nízkých koncentracích:

• Podráždění očí a plic, často doprovázené bolestí.
• Kašel.
• Zvracení.

Při vyšších koncentracích dochází k vážnému poškození plic a očí, což může mít dlouhodobé zdravotní následky. Mnoho let jsem cestoval po světě a setkal se s různými nebezpečími, ale nebezpečí chloru je často podceňováno. Pamatuji si na jeden případ v malém mexickém městečku, kde nedostatečně chráněný bazén způsobil řadu případů podráždění očí u turistů. Je důležité si uvědomit, že i zdánlivě neškodné prostředí může skrývat nebezpečí.

Prevence je klíčová:

• Vždy dodržujte bezpečnostní předpisy v prostorách, kde se pracuje s chlorem.
• Při manipulaci s chlorem používejte ochranné pomůcky, jako jsou respirátory a ochranné brýle.
• V případě podezření na otravu okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Nepodceňujte sílu tohoto prvku. Jeho neviditelná přítomnost může mít fatální následky.

Co dělá co2?

CO2, tedy oxid uhličitý, je pro život na Zemi klíčový. Je to skleníkový plyn, a to znamená, že zadržuje teplo v atmosféře. Bez něj by Země byla příliš studená pro existenci života, jak ho známe. Představte si tohle: sluneční paprsky dopadají na Zemi, ohřívají povrch a pak se část tepla vyzáří zpět do vesmíru. CO2 a další skleníkové plyny fungují jako jakási izolační vrstva, která brání příliš rychlému úniku tohoto tepla. To je důležité si uvědomit i při turistice v horských oblastech, kde je vzduch řidší a teplota klesá rychleji s výškou. Koncentrace CO2 v atmosféře se však vlivem lidské činnosti zvyšuje, což vede k globálnímu oteplování a změnám klimatu, s nimiž se musíme při cestování, zejména v přírodě, stále více potýkat. Změny počasí, tání ledovců a extrémní projevy počasí – to vše jsou důsledky narušené rovnováhy v atmosféře. Proto je důležité si být vědomi vlivu našich aktivit na životní prostředí a cestovat s ohledem na ochranu přírody.

Čím je ovlivněno podnebí?

Podnebí, to není jenom pár stupňů na teploměru. Je to složitý systém ovlivněný spoustou faktorů, které jsem pozoroval na vlastní kůži při cestách po desítkách zemí. Geografická šířka hraje klíčovou roli – čím blíže k rovníku, tím tepleji, a to kvůli úhlu dopadu slunečních paprsků. Z vlastní zkušenosti vím, že nadměrská výška má dramatický vliv, stačí vystoupat do hor a najednou se ocitnete v úplně jiném klimatickém pásmu, a to i v tropech. V Andách jsem zažil tropické vedro v údolí a sněžení pár hodin jízdy výše.

Oceánské a mořské proudy, to je další fascinující aspekt. Golfský proud například udržuje západní Evropu podstatně teplejší, než by odpovídalo její zeměpisné šířce. Na vlastní oči jsem viděl, jak se v Chile, na stejných zeměpisných šířkách, klima dramaticky liší v závislosti na vlivu Humboldtova proudu. A pak jsou tu globální klimatické jevy jako El Niño a La Niña, které můžou způsobit extrémní sucha nebo povodně v mnoha oblastech světa – já sám jsem byl svědkem ničivých následků El Niña v jihovýchodní Asii.

Důležité je rozlišovat mezi počasím a podnebím. Počasí je proměnlivé, podnebí představuje dlouhodobý průměr, trend, který se mění pomalu, ale s dalekosáhlými důsledky. Například v pouštích jsem zažil i extrémně chladné noci, ale to neznamená, že se pouštní klima mění na arktické. Pochopení těchto rozdílů je klíčové pro předvídání budoucích změn a pro efektivní adaptaci na ně.

Co způsobuje mořské proudy?

Představte si oceány jako obrovské, pulzující řeky, neustále se pohybující v komplexním tanci. Pohyb této vody, mořské proudy, není náhodný. Na povrchu je orchestr větru, který řídí hlavní melodii. Slyšíte ten šum vln? To je větrná energie v akci, pohánějící proudy jako Golfský proud, které ovládají klima kontinentů a ovlivňují i život pod hladinou. Tyto povrchové proudy, dosahující hloubky maximálně několika desítek metrů, jsou však jen špičkou ledovce.

Skutečná síla se skrývá v hlubinách. Až 90 % mořské vody je zapojeno do hlubinných proudů, tajemných toků řízených třemi klíčovými faktory: teplotou, slaností a hustotou. Studená, slaná voda je hustší a klesá do hlubin, zatímco teplejší, méně slaná voda stoupá. Tento pomalý, ale neúprosný tanec hustot vytváří globální systém cirkulace, známý jako termohalinní cirkulace, který hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu a roznáší život do všech koutů oceánu. Představte si to: proud ze severního Atlantiku, ochlazený a obohacený o soli, klesá do hlubin a putuje po dně tisíce kilometrů, aby nakonec znovu vystoupal k povrchu v jiných částech světa. Tato fascinující “pásová doprava” oceánů je důvodem, proč i v nejodlehlejších koutech moří najdeme život.

Pochopení těchto proudů je klíčové pro pochopení oceánů a celého našeho klimatu. Změny v teplotě, salinitě a znečištění mohou tyto proudy ovlivnit a vyvolat nečekané následky. Mořské proudy nejsou jen fascinujícím přírodním fenoménem, ale také klíčovým prvkem složitého ekosystému, na kterém závisí život na Zemi.

Čím je ovlivněna barva moře?

Barva moře, ten nekonečný odstín modré, který tak fascinuje, není jen náhodná. Je to komplexní jev ovlivněný především tím, jak se světlo probojuje skrz vodní sloupec. Myslíte si, že slunce svítí bílým světlem? Omyl! Ve skutečnosti je to směsice všech barev duhy, různých vlnových délek elektromagnetického záření. A voda se s těmito vlnovými délkami hraje jako s drahokamy.

Červené, oranžové a žluté vlnové délky jsou absorbovány relativně rychle, a to už v horních vrstvách. Proto čím hlouběji se ponoříte, tím méně teplých barev uvidíte a tím sytější modrá se stává dominantní. Modrá a fialová vlnová délka se probojují hlouběji, a právě proto oceán vnímáme jako modrý. To samozřejmě platí pro čistou vodu. Vliv má i rozptýlené světlo na částicích ve vodě.

Mořská voda není nikdy čistá. Obsahuje plankton, sedimenty, řasy a další organické látky. Přítomnost těchto látek zásadně ovlivňuje barvu. Například v Karibiku, kde je voda křišťálově čistá, se modř projevuje naplno. V oblastech s vysokou koncentrací fytoplanktonu se naopak může moře jevit zelenavé, hnědavé, ba i červenavé. Známým příkladem je například Rudé moře, které vděčí za svou barvu právě specifickým druhům řas.

Během svých cest po světě jsem pozoroval neuvěřitelnou škálu odstínů – od nebesky modré Azurového pobřeží až po temně smaragdovou zelenou tropických lagun. Každá barva vypráví příběh o složení vody, hloubce a podmořském životě. Je to fascinující propojení fyziky, biologie a krásy, které nabízí nekonečné možnosti objevování.

Co může ovlivnit počasí?

Počasí, ta proměnlivá dáma, ovlivňuje naše cesty a zážitky víc, než si mnozí uvědomují. Vítr, ten neviditelný dirigent, není jen příjemný vánek. Jeho rychlost a směr jsou klíčové. Silný vítr v Himalájích může zhatit výstup, zatímco lehký mořský vánek na Maledivách zaručí perfektní opalování. Teplotu a vlhkost ovlivňuje zásadně – pamatuji si tropickou bouři na Filipínách, kde vítr dosahoval orkánu a změnil pláž v rozbouřené moře za pár minut.

Srážky, samozřejmě, jsou nejdůležitější pro ty, kdo cestují po Amazonce nebo prozkoumávají Andy. Nejde jen o déšť – náhlá liják může zablokovat cestu, sníh v horách představuje smrtelné nebezpečí. Zkušený cestovatel vždy sleduje předpověď a připraví se na všechny varianty, od slunečníků až po nepromokavé oblečení a pořádné boty. Bouře, vichřice, tornáda – tyhle extrémní podmínky si zaslouží maximální respekt a přípravu.

A co oblačnost? Nepodceňujte ji! Hustá oblačnost v poušti může přinést překvapivě chladné večery, zatímco jasná obloha v Andách znamená radikální pokles teploty v noci. Oblačnost předpovídá i srážky – vysoká, načechraná oblačnost zřídka znamená déšť, zatímco nízké, tmavé mraky předznamenávají bouři. Znalost těchto souvislostí je pro každého cestovatele, ať už dobrodruha, nebo milovníka pohodlí, naprosto nezbytná.

CO znečišťuje ovzduší?

Úroveň znečištění se sice zlepšuje, ale jak už jsem zmiňoval, velmi pomalu. A co je nejhorší? Největší problémy způsobuje polétavý prach, který dráždí dýchací cesty a představuje riziko pro zdraví. Pak je tu benzo(a)pyren, karcinogenní látka vznikající při nedokonalém spalování. A nakonec troposférický ozon, který vzniká v důsledku chemických reakcí v ovzduší a je škodlivý pro plice. V některých oblastech světa je jeho koncentrace alarmující.

Při svých cestách se snažím vyhledávat oblasti s čistým vzduchem, ale realita je taková, že se znečištění ovzduší dotýká nás všech. Je potřeba více investovat do obnovitelných zdrojů energie a podporovat technologie šetrné k životnímu prostředí. Jen tak budeme moci dýchat čistý vzduch, a to nejen při našich cestách, ale i doma.

Co muze ovlivnit počasí?

Počasí, ten nestálý a nepředvídatelný společník každého cestovatele, je ovlivněno spoustou faktorů. Vítr, ten neviditelný dirigent atmosférických dějů, hraje klíčovou roli. Jeho rychlost a směr určují nejen teplotu, ale i vlhkost vzduchu. Znáte ten pocit, když se na pobřeží střetne teplý vlhký vzduch s chladným větrem z moře? To je jen jeden z příkladů. Silný vítr pak může přinést bouře a dramatické změny počasí, na které se musí každý cestovatel připravit. Zkušenost mi říká, že sledování větrných map je stejně důležité jako sledování předpovědí srážek.

Srážky, to jsou ty kapky deště, sněhu, krup nebo ledu, které zásadně mění krajinu a ovlivňují náš komfort. Intenzita a typ srážek ovlivňuje i celkovou vlhkost prostředí. Pamatuji si na deštný prales v Amazonii, kde každodenní liják byl normální. A naopak, poušť Sahara, kde několik let nezaprší. Pozorovat srážky je klíčové nejen pro pohodlný výlet, ale i pro bezpečnost – silné bouře mohou být nebezpečné.

Oblačnost, ten velký bílý, šedý nebo černý závěs na obloze, není jen estetickým prvkem. Druh oblačnosti je skvělý indikátor nadcházejícího počasí. Hustá oblačnost může blokovat sluneční paprsky a vést k ochlazení. Nízké mraky často signalizují blížící se déšť, zatímco vysoké, tenké mraky znamenají spíše slunečné počasí. Naučit se rozpoznat různé typy oblačnosti je pro zkušeného cestovatele nezbytností. Používal jsem k tomu i jednoduché aplikace v telefonu, jež mi poskytovaly informace o oblačnosti v reálném čase.

Jaké faktory ovlivňují podnebí?

Podnebí, na rozdíl od počasí, je dlouhodobý průměr meteorologických podmínek dané oblasti. Ovlivňuje ho komplexní souhra faktorů, které jsem pozoroval na svých cestách po světě. Geografická šířka je klíčová – blízkost k rovníku znamená intenzivnější sluneční záření a tropické podnebí, zatímco póly jsou charakteristické ledem a mrazem. Nadmořská výška pak hraje zásadní roli; s každými sto metry stoupání klesá teplota přibližně o 0,6°C – to jsem si ověřil v Andách i v Himálaji. Oceánské a mořské proudy, jako Golfský proud, přinášejí teplejší nebo chladnější vodu a výrazně ovlivňují pobřežní klima – například v západní Evropě je klima mírnější díky Golfskému proudu, na rozdíl od východní Kanady na stejné zeměpisné šířce.

Kontinentálnost také hraje roli; vnitrozemské oblasti mají výraznější teplotní výkyvy mezi dnem a nocí a mezi ročními obdobími než pobřežní oblasti. V Rusku jsem zažil drastické změny teplot, typické pro kontinentální klima. Vegetace a zemský povrch – poušť se ohřívá a ochlazuje mnohem rychleji než les. Globální klimatické jevy, jako El Niño a La Niña, způsobují krátkodobé, ale dramatické změny v mnoha částech světa, které jsem s napětím sledoval. V neposlední řadě je třeba zmínit vliv lidské činnosti, která stále více ovlivňuje globální klima skrze emise skleníkových plynů.

Proč se mění klima?

Změna klimatu je způsobena skleníkovým efektem, kdy plyny v atmosféře, jako je oxid uhličitý, metan a další, zachycují sluneční záření a brání jeho úniku do vesmíru. Představte si to jako teplý stan – čím více plynů, tím tepleji uvnitř. A tohle „oteplení“ není rovnoměrné. Na horách se třeba projeví zrychleným táním ledovců, což má dopad na vodní režim v níže položených oblastech a může vést k častějším záplavám nebo naopak suchům. V polárních oblastech pak pozorujeme úbytek mořské ledové plochy, což ovlivňuje mořské proudy a globální klima. Jako turisté bychom si měli být vědomi těchto změn – například v horských oblastech je potřeba počítat s nestabilnějším počasím, s rizikem sesuvů půdy a s nedostatkem vody. Stejně tak se mění podmínky v pobřežních oblastech vlivem stoupající hladiny moří. Je důležité sledovat předpovědi počasí, být vybaven odpovídajícím oblečením a vybavením a respektovat sílu přírody.

Které 4 aspekty mají vliv na podnebí určitého místa?

Zeměpisná šířka – to je základ! Čím blíže k rovníku, tím víc slunce a tepla, čím blíž k pólům, tím chladněji a kratší léto. Na vysokých šířkách se pak potkáš s polární září, ale i s pořádným mrazem.

Nadmořská výška – každý výškový metr znamená pokles teploty o cca 0,6 °C. V horách se tak i v létě můžeš ocitnout v zimních podmínkách, což se hodí pro lezení po ledu nebo skialpinismus, ale vyžaduje to pořádné vybavení. Vzduch je tam taky řidší, takže se rychleji unavíš.

Vzdálenost od oceánu – moře funguje jako tepelný regulátor. Pobřeží má mírnější klima s menšími výkyvy teplot než vnitrozemí, kde jsou léta horká a zimy studené. Tohle je třeba brát v potaz při plánování treku, ať už letního, nebo zimního.

Mořské proudy – teplé proudy přinášejí mírnější klima, studené zase chladnější a vlhčí. Golfský proud například udržuje v Evropě mírnější klima, než by odpovídalo naší zeměpisné šířce. Při plánování vodáckých výprav je to klíčové, protože ovlivňují i teplotu vody a vlny.

Co narušuje klima?

Změna klimatu, s níž se potýkáme, není jen abstraktní hrozbou. Je to realita, kterou jsem na svých cestách po celém světě viděl na vlastní oči. Současné oteplování je bezprecedentní – jeho rychlost daleko překračuje jakékoli přirozené změny v minulosti. A viníkem je především lidstvo.

Spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu – je hlavním motorem problému. Na svých cestách jsem navštívil oblasti, kde těžba těchto paliv devastuje krajinu a znečišťuje ovzduší. Viděl jsem, jak se rozrůstají obrovská města, závislá na autech a průmyslu, a jak to všechno přispívá k nárůstu skleníkových plynů.

Kromě fosilních paliv hrají významnou roli i další faktory.

• Odlesňování: Amazonie, Borneo, Konga – všude jsem viděl, jak mizí deštné pralesy, plíce naší planety, a s nimi i obrovské množství uhlíku, který se uvolňuje do atmosféry.
• Intenzivní zemědělství: Metody moderního zemědělství, zejména chov dobytka, produkují velké množství metanu, dalšího silného skleníkového plynu. Na farmách v mnoha částech světa jsem viděl, jak se pěstuje obilí s intenzivním používáním hnojiv, která uvolňují oxid dusný.
• Průmyslové procesy: Výroba cementu, chemických hnojiv a dalších průmyslových produktů uvolňuje do atmosféry významné množství skleníkových plynů.

Nárůst koncentrací skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4), vede k narušení globálního klimatického systému. Důsledky jsou zřejmé: častější a intenzivnější extrémní povětrnostní jevy, stoupající hladina moří a tání ledovců.

Je to komplexní problém, ale jeho řešení vyžaduje globální spolupráci a změnu v přístupu k využívání přírodních zdrojů. Je třeba investovat do obnovitelných zdrojů energie, snižovat spotřebu a přijmout udržitelnější způsoby života.

Jak mořské proudy ovlivňují podnebí?

Mořské proudy? To je základ! Představ si Golfský proud – ten ohřívá západní Evropu, jinak by tu byla pořádná zima. Teplé proudy, jako je onen Golfský, sbírají teplo u rovníku a transportují ho k pólům, ovlivňují tak celkovou teplotu planety a vytvářejí mírnější klima v pobřežních oblastech. Když jsem trekoval v Patagonii, zažil jsem na vlastní kůži vliv chladných proudů – tam se oceán doslova ledoval. Tyto proudy naopak přinášejí chlad do teplejších oblastí a vytvářejí specifické klimatické podmínky, třeba mlhy a chladné větry. Prostě to není jen o teplotě vody, ale o celém komplexním systému, kde se proudění vody propojuje s větrem. Vždyť větry pak ten teplý nebo studený vzduch šíří dále po pevnině a utvářejí klima celých kontinentů. El Niño a La Niña jsou skvělé příklady, jak tyto proudy dokáží výrazně ovlivnit počasí po celém světě, a to i s dalekosáhlými důsledky. Myslím, že na tohle bychom neměli zapomínat při plánování výprav do různých koutů světa.

Představte si, jaký by byl svět bez Golfského proudu, nebo co by se stalo, kdyby se El Niño objevil v plné síle. To už by nebyl jenom výlet, ale pořádná výzva!

Jak se projevují změny podnebí?

Jako cestovatel to vidíš na vlastní oči skoro všude. Počasí je fakt nevyzpytatelné a divoké – střídají se rekordní horka a sucha s náhlými, silnými lijáky a bouřkami, které způsobují povodně. V horách mizí ledovce, kudy jsi před lety třeba chodil nebo lyžoval, a sněhu je celkově méně. Lesy usychají, přibývá kůrovce a požárů, hlavně v teplejších oblastech jako Středomoří. Na pobřeží si moře někde pomalu ukusuje z pevniny. Při potápění vidíš, jak v teplejších mořích umírají korálové útesy – zbarvují se do běla. Mění se i život zvířat a rostlin, potkáš je jinde nebo jich je míň. Prostě celé ekosystémy jsou rozhozené a krajina se mění před očima.