Pražský hrad nabízí nespočet fascinujících míst. Starý královský palác, sídlo českých králů, je sám o sobě fascinujícím komplexem s bohatou historií. Doporučuji prohlédnout si Příběh Pražského hradu – interaktivní expozici, která skvěle shrnuje jeho dramatickou minulost. Bazilika sv. Jiří, s úchvatnou románskou architekturou, je místem klidu a duchovního bohatství. Romantická Zlatá ulička s jejími miniaturními domky, kde kdysi žili zbrojíři a alchymisti, je naprosto nezbytná k vidění. Pro milovníky umění je tu Obrazárna Pražského hradu s cennými sbírkami. Z Prašné věže, respektive Mihulky, se nabízí úchvatný výhled na město. Katedrála sv. Víta, dominantní gotická stavba, je skutečnou perlou české architektury a návštěva jejího interiéru s vitrážemi a náhrobky je nezapomenutelným zážitkem. Pro úplný obraz historie hradu se vyplatí navštívit i Rožmberský palác, jenž ukrývá další zajímavé detaily z minulosti.
Pro optimální prohlídku doporučuji si předem naplánovat trasu a zvážit nákup kombinované vstupenky, která zahrnuje více objektů. Nezapomeňte si zarezervovat vstupenky online, abyste se vyhnuli dlouhým frontám, zejména v hlavní sezóně. Věnujte dostatek času každé lokalitě – historie a detail Pražského hradu si to zaslouží.
Jak se jmenuje kopec pod Pražským hradem?
Pod majestátním Pražským hradem se nenápadně rozkládá Opyš, kopec tvořící součást Pražské plošiny. Jeho vrchol dosahuje výšky kolem 250 metrů nad mořem a nabízí nečekaně krásné panoramatické výhledy na celý komplex hradu, malebné Jelení příkopy a rozlehlé město. Mnoho turistů, okouzlených impozantní architekturou hradu, Opyš přehlíží, a to je velká škoda. Tento nenápadný kopec totiž skýtá unikátní perspektivu – zcela jiný, intimnější pohled na jeden z nejvýznamnějších hradních komplexů světa. Navíc, pro milovníky historie a geografie, představuje Opyš fascinující příklad propojení přírodních a historických vrstev Prahy. Jeho strategická poloha pod hradem jistě sehrála roli v dávné historii a dodnes v sobě uchovává stopy minulosti, které čekají na objevení pozorným okem. Procházka po Opyši je ideálním doplňkem k návštěvě Pražského hradu, nabízejícím ticho a klid v kontrastu s ruchem turistických tras.
Kdo bydlel na Pražském hradě?
Pražský hrad, dominantní silueta nad Vltavou, skrývá v sobě tisíciletou historii. Od 10. století nebyl jen sídlem panovníků – knížat a králů – ale i duchovních. Pražský biskup zde měl své sídlo, což reflektuje složitý vztah světské a duchovní moci v českých dějinách. Zdejší první klášter, u kostela svatého Jiří, osídlily benediktinky, a to svědčí o rané úrovni náboženského života v Čechách. Pro turisty je důležité vědět, že prohlídka komplexu zahrnuje nejen majestátní katedrálu svatého Víta, ale i staré královské paláce, Zlatou uličku s malebnými domky a další památky, nabízející fascinující vhled do života v minulosti. Doporučuji rezervaci vstupenek online, zvláště v hlavní sezóně. Nezapomenutelný zážitek zaručen! Prohlédněte si také Státní obrazárnu, kde se nacházejí cenné sbírky českého i světového významu. Nepodceňujte čas potřebný k prozkoumání celého areálu – je obrovský a plný detailů.
Hrad, přístupný po několika vstupních branách, nabízí různé trasy pro prohlídku a je ideálním výchozím bodem pro další poznávání Prahy. Z jeho nádvoří se otevírají úchvatné panoramatické výhledy na město a řeku. V blízkosti se nachází mnoho restaurací a kaváren, ideálních na odpočinek po náročné prohlídce. Neváhejte a prozkoumejte tuto fascinující historickou lokalitu, která se pyšní titulem největšího starobylého hradu na světě dle Guinnessovy knihy rekordů.
Kolik nádvoří má Pražský hrad?
Pražský hrad, největší hradní komplex světa, rozhodně stojí za návštěvu. Jeho rozloha je impozantní a skrývá v sobě bohatou historii. Mnozí se ptají na počet nádvoří. Přesná odpověď závisí na definici “nádvoří”, ale obecně se mluví o čtyřech hlavních nádvořích: Koňské nádvoří, Jiřské nádvoří, Předhradí a Nádvoří sv. Jiří. Kromě nich existují i menší dvorky a prostory, které se do tohoto počtu nezahrnují. Na všech nájdete pestrou směsici architektonických stylů od románského po baroko. Starý královský palác s expozicí Příběh Pražského hradu nabízí fascinující vhled do historie, stejně jako bazilika sv. Jiří. Nezapomeňte na Zlatou uličku, s jejími malebnými domky a legendou o alchymisté, a na věže Daliborku a Mihulku s nádherným výhledem na Prahu. Jízdárna, Míčovna a rozsáhlé zahrady doplňují komplexní zážitek. Plánujte si návštěvu s dostatečným časem, abyste si tento klenot české kultury užili naplno. Vstupenky je vhodné rezervovat předem, zvláště v hlavní sezóně.
Tip pro cestovatele: Prohlídka s průvodcem výrazně obohatí zážitek a pomůže vám pochopit komplexnost a bohatství historie Pražského hradu.
Jaký je největší hrad v Česku?
Pražský hrad je bezesporu největším a nejvýznamnějším hradním komplexem v Česku, a dle Guinnessovy knihy rekordů dokonce i na světě. Jeho rozloha je skutečně impozantní – téměř 70 000 m²! To je něco, co si člověk musí osobně prohlédnout, aby si to skutečně uvědomil.
Co byste při návštěvě rozhodně neměli vynechat?
- Katedrálu svatého Víta: Gotická architektonická perla, hrobka českých králů a císařů.
- Starý královský palác: Historické sídlo českých panovníků, dnes s bohatými expozicemi.
- Zlatou uličku: Kouzelná ulička s malými domky, kdysi obývaná zlatníky, dnes plná obchodů a kaváren.
- Baziliku svatého Jiří: Románská bazilika s bohatou historií a nádhernými interiéry.
Je důležité si uvědomit, že Pražský hrad není jen jeden hrad, ale spíše rozsáhlý komplex budov, kostelů a zahrad. Pro jeho prohlídku si vyhraďte dostatek času, ideálně celý den.
A samozřejmě, nezapomeňte, že je zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což jen podtrhuje jeho výjimečnost a světový význam.
Tip pro plánování: Zvažte nákup vstupenek online předem, abyste se vyhnuli dlouhým frontám, a prohlédněte si mapu komplexu, abyste si efektivně naplánovali trasu.
Proč je Zlatá ulička zlatá?
Zlatá ulička, kouzelný koutek Pražského hradu, vděčí za své jméno spíše legendě než skutečnému zlatu. Vznikla po dostavbě severního opevnění hradu, v prostoru severního parkánu. Zde se tehdy nacházely skromné domky, poslední pozůstatek původní drobné zástavby. Dnes tyto malebné domky, připomínající pohádku, lákají turisty z celého světa. Mnoho z nich si klade stejnou otázku – proč „Zlatá“?
Legenda o alchymistech: Populární pověst říká, že ulička získala své jméno od alchymistů, kteří zde údajně hledali způsob, jak zhotovit zlato. Tato romantická představa dodává místu zvláštní aura tajemna. Pravdou ale je, že historické prameny o alchymistech na Zlaté uličce jsou spíše omezené.
Realističtější vysvětlení: Jméno by mohlo souviset s řemeslníky, kteří zde žili a pracovali se zlatem, například zlatníci. Nebo možná s barvou domů, která se v minulosti mohla díky slunečnímu svitu a materiálu zdát zlatavá. Přesné vysvětlení se ztratilo v dávnověku, což jen přidává na záhadnosti místa.
Zajímavosti:
- Zlatá ulička je úzká a klikatá ulička plná malebných domků.
- Dnes se v domcích nacházejí obchody se suvenýry a galerie.
- Nejznámějším domem je dům č. 22, kde žil Franz Kafka.
- Celá ulička je krásně zachovanou ukázkou historické architektury.
Další informace pro zvídavé cestovatele:
- Prohlídka Zlaté uličky je nedílnou součástí prohlídky Pražského hradu.
- Doporučuje se návštěva během jarních nebo podzimních měsíců, kdy je zde méně turistů.
- V okolí se nachází mnoho dalších historických památek, které stojí za návštěvu.
Kolik stojí vstupné do Zlaté Uličky?
Zlatá ulička, po 13 měsíční rekonstrukci za 39 milionů korun, konečně znovu otevřena! To si nenechám ujít.
Vstupné není samostatné, ale pouze v rámci prohlídkových okruhů Pražského hradu:
- Malý okruh: 250 Kč – ideální pro rychlou prohlídku uličky a okolí. Doporučuji si předem zarezervovat vstupenky online, abych se vyhnul frontám.
- Velký okruh: 350 Kč – zahrnuje Zlatou uličku plus další památky Pražského hradu. Výhodnější varianta, pokud chci vidět co nejvíc za jeden den. Nezapomeňte na pohodlnou obuv, čeká vás dost chůze!
Tip pro aktivní turisty: Před návštěvou si prohlédněte mapu Pražského hradu, abyste si naplánovali optimální trasu a stihli vše, co chcete. Po prohlídce doporučuji výstup na nějakou vyhlídku s panoramatickým výhledem na Prahu – úžasné fotky zaručeny!
Další informace: Vstupenky se dají koupit online i na místě. Otevřeno je dle sezóny, doporučuji si ověřit otevírací dobu předem na oficiálních stránkách Pražského hradu. Ulice je poměrně úzká, takže v hlavní sezóně očekávejte větší davy lidí.
Kdo bydlel ve Zlaté ulicce?
Zlatá ulička, ikonické místo Pražského hradu, skrývá fascinující historii. Nejednalo se pouze o pohádkovou kulisu, ale o skutečné místo bydlení. Žili zde lidé nejrůznějších profesí – od hradních střelců, jejichž úkolem byla ochrana královského sídla, přes hradní čeleď zajišťující chod paláce až po zlatníky, kteří zde s velkou pravděpodobností měli své dílny. Na rozdíl od mnoha historických lokalit, Zlatá ulička nebyla opuštěna náhle. Obyvatelé zde žili až do druhé světové války. Je pozoruhodné, že již v první republice se kladen důraz na zachování jejího jedinečného, pitoreskního charakteru při prováděných úpravách – což se v kontextu celosvětové urbanizace jeví jako výjimečné. Poslední obyvatelé se vystěhovali až v roce 1953. To, co dnes vidíme, je tedy pečlivě zachovaná, byť částečně rekonstruovaná, ukázka středověkého městského života. Srovnání s podobnými historickými ulicemi v jiných evropských městech, jako je například Callejón de los Gatos v Seville, odhaluje, že Zlatá ulička si zachovala mnohem autentičtější atmosféru. Její jedinečnost spočívá v kombinaci historické autenticity a fascinujícího příběhu lidí, kteří v ní žili.
Kolik stojí vstup na Pražský hrad?
Vstupné na Pražský hrad: základní 450 Kč, snížené 300 Kč, rodinné 950 Kč. To je základní cena, ale doporučuji si předem online koupit vstupenky, ušetříte si frontu, která může být, zvláště v sezóně, hodně dlouhá. Pro aktivní turisty je výhodnější kombinovaná vstupenka, která zahrnuje i prohlídku některých dalších památek na Hradčanském pahorku – například Starého královského paláce nebo katedrály svatého Víta. Po prohlídce hradu se vydejte na pěší túru po hradebních zdech – nádherné výhledy na Prahu zaručeny! Nezapomeňte si vzít pohodlnou obuv, budete hodně chodit po dlažbě a kopcích. A pokud máte čas, vydejte se po prohlídce na procházku do Petřínských sadů – krásná zelená oáza s výhledy na Pražský hrad.
Co je to Daliborka?
Daliborka, to není jen jméno, ale fascinující kousek české historie! Jedná se o válcovou pevnostní věž, postavenou v roce 1496 za vlády krále Vladislava Jagellonského. Architekt Benedikta Ried, ten samý, co stál za mnoha dalšími gotickými skvosty, jí vtiskl nezaměnitelný charakter.
A proč Daliborka? Název věže pochází od prvního vězně, rytíře Dalibora z Kozojed. Jeho příběh je opředen legendami a dodnes se o něm vyprávějí historky o statečnosti a nespravedlivosti. Právě on dodal věži její jméno a s ním i punc tajemna.
Tip pro cestovatele: Nepodceňujte výlet na Daliborku! Nachází se v Praze, na území Pražského hradu a je součástí jeho komplexu. Její prohlídka vám nabídne:
- Unikátní pohled na Prahu z výšky.
- Dojemnou atmosféru středověkého vězení – představte si, co Dalibor zažíval!
- Možnost prozkoumat útroby pevnostní věže a dozvědět se více o jejím významu pro obranu Pražského hradu.
Zajímavost: Daliborka není jen samotná věž. Její okolí skrývá další zajímavosti, které obohatí vaši návštěvu Pražského hradu. Nezapomeňte navštívit i další historické památky v okolí!
Co si nenechat ujít:
- Prohlídku interiéru věže s vysvětlením historie a funkcí.
- Fotografování z vyhlídkových plošin.
- Studium informačních tabulí, které poskytují detailní informace o Daliborce a jejím okolí.
Co je opyš?
Opyš, fascinující geomorfologický útvar, který jsem spatřil v mnoha zemích, se obvykle vyznačuje úzkým, hřbetům podobným tvarem. Představuje zadní, postupně klesající a se zužující se konec skalního ostrohu – jakýsi skalní „ocas“, jak napovídá jedna z hypotéz o původu slova. Tato teorie o významu “ocas” je ovšem jen spekulací, skutečný etymologický původ zůstává zahalen tajemstvím. Jejich tvar je formován erozí a zvětráváním, a tak se jejich vzhled liší v závislosti na geologickém složení podloží a klimatických podmínkách. V některých oblastech se opyše tyčí strmě do výšky, v jiných naopak plynule přecházejí do okolní krajiny. Zajímavostí je, že specifický tvar a poloha opyše často ovlivňuje místní mikroklima a flóru, čímž vytváří unikátní ekosystémy. Setkal jsem se s nimi v dramatických horských scenériích Alp, ale i v mírnějších kopcích střední Evropy, vždy s fascinujícím efektem. Studium opyšů nabízí fascinující pohled na procesy formování krajiny a na sílu přírody.
Kdo bydlí na Pražském hradě?
Na Pražském hradě sídlí prezident České republiky od roku 1918. Předtím, od 9. století, to bylo sídlo českých knížat a později králů. Dnes je to nejen sídlo prezidenta, ale i rozsáhlý komplex historických budov a muzeí.
Za návštěvu určitě stojí:
- Starý královský palác: s Vladislavským sálem, kde se konaly korunovace a důležité události.
- Katedrála svatého Víta: impozantní gotická katedrála, pohřebiště českých králů a císařů.
- Zlatá ulička: malebné uličky s historickými domky, kde kdysi žili hradní zlatníci a další řemeslníci.
- Bazilika svatého Jiří: románská bazilika s bohatou historií.
Tip: Prohlídka celého areálu zabere celý den, proto si naplánujte trasu předem a využijte některou z nabízených prohlídek s průvodcem. Vstupné se liší podle zvolené varianty prohlídky.
Co se stalo na hradě Houska?
Hrad Houska! Skvělý cíl pro výlet, ale pozor na legendy! Podle jedné, dva myslivci zlikvidovali nějakého neblahého tvora posvěcenou kulkou – prý Orontova duše. Dodnes se prý na hradě straší. To ale není vše! Mnohem děsivější je legenda o bezobličné postavě v černé mnišské kápi, která se zjevuje v okolí hradu, zejména v noci. Sleduje každého, kdo se odváží Housku navštívit po setmění, nebo tam dokonce přenocovat. Tip pro turisty: Hrad je přístupný po celý rok, ale noční návštěvy nedoporučuji. Přístup k hradu je poměrně náročný, doporučuji pevnou obuv. V okolí je krásná příroda, ideální na pěší turistiku a cykloturistiku. Nezapomeňte na dostatek vody a svačinu. Dobré vědět: Prohlídky hradu jsou většinou provázené, informujte se předem o otevírací době a možnostech prohlídky.
Varování: Legenda o bezobličné postavě je poměrně rozšířená a i zkušení turisté by měli brát noční návštěvu hradu s opatrností.
Kolik stojí Pražský hrad?
Pražský hrad – vstupné je variabilní. Základní vstupenka stojí 450 Kč, snížená pak 300 Kč. Rodinná vstupenka vyjde na 950 Kč.
Cena se liší podle toho, které části areálu chcete navštívit. Doporučuji si předem prostudovat mapu a vybrat si prohlídku dle vlastních zájmů, abyste si ušetřili čas a peníze.
Ušetřit můžete například využitím:
- Pražská karta: Nabízí volný vstup do mnoha památek, včetně některých částí Pražského hradu, a zároveň neomezené jízdy MHD.
- Kombinaci vstupenek: Některé vstupenky zahrnují prohlídku více objektů, což se může vyplatit.
Nezapomeňte, že fronty u pokladny bývají dlouhé, zvláště v sezóně. Online rezervace vstupenek je proto velmi doporučována.
Kromě vstupného počítejte s dalšími výdaji:
- Prohlídky s průvodcem (individuální nebo skupinové)
- Stravování v areálu
- Suvenýry
Co je opiš?
Slovo „opiš“ má původ v označení ocasu, což je zajímavá etymologie. Jeho význam se tedy přenesl z anatomického popisu na něco jiného.
Zajímavost: Předpokládá se příbuznost se staroindickým kořenem pučena-, znamenajícím zadní část nebo ocas. To by vysvětlovalo i možnou souvislost se slovem „pysk“, který se také nachází v zadní části obličeje.
Praktická poznámka pro turisty: Při cestování po českých zemích se s tímto slovem můžete setkat v kontextu nejrůznějších regionálních dialektů, kde může mít i mírně odlišné významy.
Příklady použití (ne vždy se jedná o přímý překlad):
- Opiš si to dobře do sešitu.
- Ten pes má krásný opiš.
Možná souvislost s jinými slovy: Sledování etymologie slov jako “opiš” nám otevírá fascinující pohled na vývoj jazyka a jeho kulturní souvislosti. Pozoruhodné je propojení s indoevropskými kořeny, které odráží starodávnou společnou jazykovou základnu.
Co je oktáv?
Oktáv, nebo taky oktáva (z latinské octava nebo dies octavus – „osmý den“), si představte jako týdenní „výšlap“ po náročném, velkém katolickém svátku. Je to takový „poslední výstup“, vrcholící na osmý den. Ten „osmý“ se původně počítal včetně samotného svátku, takže po sedmi dnech, ve stejný den v týdnu, jako byl ten hlavní svátek.
Představte si tohle:
- Hlavní svátek je jako zdolání nejvyšší hory – náročné, ale s úžasným výhledem.
- Oktáv je pak sestup po horském hřebeni, s menšími výstupy a sestupy, s postupným „snižováním nadmořské výšky“, ale stále s krásnou scenérií a možnostmi prozkoumávání okolí.
Praktické tipy pro „oktávový výšlap“:
- Plánujte dopředu: stejně jako u turistiky, i u oktávu je dobré vědět, co vás čeká, abyste si to užili naplno. Projděte si liturgii a zjistěte, co se bude dít.
- Sbalte si „výbavu“: duchovní sílu, klid a pokoru. To jsou nejdůležitější zásoby pro tento „výšlap“.
- Nezapomínejte na občerstvení: modlitba a meditace vám dodají energii pro celou cestu.
- Vychutnejte si cestu: každý den oktávu má své kouzlo, tak se nenechte spěchem odradit od prožívání jednotlivých „etapových výstupů“.
Zkrátka, oktáv je skvělý způsob, jak prodloužit radost a prohloubit zážitek z hlavního svátku, podobně jako prodloužený pobyt v nádherné přírodě po náročném výstupu na vrchol.
Co je to Dratovec?
Drátovci, ti nenápadní škůdci, kteří dokáží znepříjemnit život každému zahrádkáři, jsem potkával na svých cestách po celém světě, ať už v podobě poškozených bramborových políček v Irsku, či uschlých kukuřičných stonků v Argentině. Nejedná se o jeden druh, ale o larvy brouků z čeledi kovaříkovitých (Elateridae). A právě tyto larvy, dlouhé a tenké jako drátky, odkud pramení i jejich název, se živí kořeny rostlin. Oblíbenou pochoutkou jsou kořeny trav, ale nepohrdnou ani zeleninou. Zkušenost mi ukázala, že jejich žír je nebezpečný – malé otvory v kořenech brání rostlině přijímat vodu a živiny, což vede k oslabení a v horším případě k úhynu. Nejenže se tak snižuje výnos, ale rostliny se stávají náchylnější k dalším chorobám a škůdcům. Prevence je klíčová – pravidelné střídání plodin, hluboké zrytí půdy a používání vhodných pesticidů (vždy s ohledem na životní prostředí a návod k použití) jsou důležité. V některých oblastech jsem pozoroval úspěšné využití biologické ochrany, například využití parazitických hlístic, které napadají drátovce a redukují jejich populaci. Je to fascinující boj v miniaturním měřítku, který se odehrává pod povrchem a ovlivňuje úrodu globálně.
Zajímavostí je, že cyklus vývoje drátovců může trvat i několik let, takže boj s nimi vyžaduje trpělivost a komplexní přístup. V některých kulturách se dokonce larvy některých druhů kovaříků konzumují jako zdroj bílkovin – svědčí to o jejich rozšíření a o tom, jakou důležitou roli hrají v ekosystému, i když nám na zahradě dělají vrásky na čele.
Pro efektivní boj s drátovci je důležité správné rozpoznání škůdce. Charakteristické poškození kořenů a samotný vzhled larev pomůže při identifikaci problému. Následně je možné zvolit nejvhodnější strategii k jejich potlačení.
Co je to Cimbalovka?
Cimbálka, neboli cimbálová muzika (CM), to není jen muzika, ale i skvělý parťák na túře! Představte si: sedíte u ohně po náročném výstupu na nějaký kopec, hvězdy svítí a z reproduktoru (nebo rovnou z živého vystoupení!) zní rytmické melodie cimbálu a dalších lidových nástrojů. To je prostě dokonalá atmosféra!
Co je tedy cimbálka? Je to soubor muzikantů hrajících na tradiční nástroje, hlavně cimbál, samozřejmě. Repertoár je pestrý: od tradičních lidových písní, které vám vyvolají vzpomínky na babičky a dědečky, až po úpravy klasických skladeb nebo moderních hitů – zkrátka, pro každého něco.
Tipy pro turisty:
- Hledejte koncerty cimbálové muziky v regionech, které navštěvujete. Mnoho festivalů a kulturních akcí je doprovázeno právě cimbálovou muzikou.
- Na některých turistických trasách můžete narazit na malé, improvizované koncerty cimbálek – je to skvělý zážitek!
- Nahrajte si oblíbené skladby cimbálové muziky na přehrávač a pusťte si je během odpočinku na túře. Zlepší to atmosféru a dodá vám energii.
Typické nástroje v cimbálce:
- Cimbál – hlavní nástroj, který dává cimbálce charakteristický zvuk.
- Primášská housle – vedoucí melodický nástroj.
- Kontrabas – poskytuje rytmickou základnu.
- Klarinet, flétna, zobcová flétna, dále housle, viola – doplňující nástroje, které obohacují zvuk.
Kde bydlí Petr Pavel?
Petr Pavel, prezident České republiky, měl během prezidentské kampaně v roce 2025 oficiální bydliště v malebné obci Černouček, ležící v okrese Litoměřice, na severu Čech. Tato oblast, protkána řekou Ohří a malebnými kopci, nabízí turistům klidnou oázu s možností pěší turistiky a cykloturistiky. Nedaleko se nachází Litoměřice, historické město s bohatou architekturou, které stojí za návštěvu. Jeho manželka tam také aktivně působí jako členka obecního zastupitelstva. Zajímavostí je, že Černouček se stal v prvním kole prezidentských voleb jeho neotřesitelnou baštou s drtivým vítězstvím, dosahujícím 81,61 % hlasů. Druhé kolo zde pak potvrdilo jeho popularitu ještě silněji – úspěch se zastavil na impozantních 90,97 %. To svědčí o silné místní podpoře a o hlubokých kořenech, které zde Pavel má. V regionu se nachází řada dalších historických památek a přírodních krás, z čehož si lze udělat zajímavý výlet po stopách prezidenta.
Tip pro cestovatele: Při návštěvě Litoměřicka nezapomeňte navštívit hrad Střekov s nádherným výhledem na řeku Labe nebo malebné údolí řeky Ohře.
