Co zkoumá fyzikální chemie? - Turistické centrum

Fyzikální chemie – to není jen suchá teorie, ale fascinující obor, který jsem pozoroval v akci po celém světě, od laboratoří v Helsinkách, pulzujících inovacemi, až po starobylé univerzity v Bologni, kde se základy fyzikální chemie kladly po staletí. Studuje totiž makroskopické a mikroskopické jevy v chemických systémech, a to pomocí nástrojů a principů fyziky.

Představte si to: Analyzujeme, jak se energie projevuje v chemických reakcích. V Japonsku jsem například viděl, jak se tato znalost aplikuje v oblasti vývoje efektivních solárních článků. Nebo zvažte pohyb částic – v Argentině jsem se setkal s výzkumem, který zkoumal, jak tento pohyb ovlivňuje rychlost chemických reakcí v průmyslových procesech.

Základními pilíři fyzikální chemie jsou:

Termodynamika: Studium energie a její přeměny v chemických systémech. V Indii jsem viděl, jak se principy termodynamiky využívají při optimalizaci energetické účinnosti v chemických závodech.
Kvantová chemie: Popisuje chování atomů a molekul na kvantové úrovni. V Německu jsem pozoroval, jak se tato oblast aplikuje ve vývoji nových léků s cíleným účinkem.
Statistická mechanika: Spojuje mikroskopické vlastnosti s makroskopickými vlastnostmi systémů. V USA jsem se setkal s výzkumem, který se zaměřuje na predikci chování materiálů pomocí statistické mechaniky.
Analytická dynamika: Studium pohybu a změn v chemických systémech v čase. V Číně jsem viděl, jak je důležitá pro studium složitých biologických procesů.
Chemická rovnováha: Popisuje stav, kdy se rychlost přímé a zpětné reakce vyrovnají. V Brazílii jsem se setkal s aplikacemi této oblasti v oblasti environmentální chemie.

Znalost těchto principů je klíčová pro pochopení široké škály jevů, od fungování baterií až po vývoj nových materiálů a léků. Výzkum v oblasti fyzikální chemie neustále posouvá hranice našich znalostí a otevírá nové možnosti pro inovace v mnoha oblastech.

Co zkoumá fyzika?

Fyzika, to není jen nudná učebnice! Je to fascinující cesta za pochopením fungování světa kolem nás, od nejmenších částic až po obrovské galaxie. Slovo fyzika pochází z řečtiny a v podstatě znamená “studium přírody”. A věřte mi, příroda je neuvěřitelně rozmanitá cestovatelka!

Co fyzika zkoumá? V podstatě vše, co existuje a co se děje. Představte si:

Hmotu a antihmotu: Ta záhadná antihmota, o které se tolik píše v sci-fi, je skutečná! Fyzika se snaží pochopit její povahu a interakci s hmotou.
Vakuum: To, co se zdá prázdné, není ve skutečnosti vůbec prázdné. Fyzika zkoumá kvantové fluktuace ve vakuu – neustálé “vřelé” vznikající a zanikající částice.
Přírodní síly: Gravitace, elektromagnetismus, silná a slabá jaderná síla – to všechno jsou síly, které řídí vesmír. Už jste někdy přemýšleli, jak je možné, že se Měsíc drží na obloze? Fyzika to ví!
Světlo a neviditelné záření: Od viditelného světla k rentgenovému a gama záření – spektrum je obrovské. Fyzika nám pomáhá vidět to, co je pro naše oči skryto.
Teplo a zvuk: Základní projevy energie, které ovlivňují náš každodenní život. Od horké kávy po hluk velkoměsta – všechno se dá vysvětlit pomocí fyzikálních zákonů.

Studium fyziky je jako dobrodružná expedice. Objevujete neznámé zákony vesmíru a učíte se číst “tajný jazyk” přírody. A to nejlepší? Na konci cesty vás čeká hlubší pochopení světa, který nás obklopuje, a možná i pár neuvěřitelných příběhů, které můžete vyprávět u táboráku.

Příklady fyzikálních zákonů v praxi:

Newtonův gravitační zákon: Proč jablko padá z větve? Protože ho přitahuje Země.
Einsteinova teorie relativity: Čas a prostor nejsou absolutní, ale závisí na rychlosti a gravitaci. V praxi se to projevuje například v GPS systémech.
Kvantová mechanika: Základy fungování počítačů, laserů a mnoha dalších technologií.

Fyzika je všudypřítomná. Je to základ pro pochopení technologie, medicíny, astronomie a mnoha dalších oborů. A co víc, je to úžasná cesta k poznání tajemství vesmíru!

Co je teorie relativity?

Teorie relativity, to není jen tak nějaká suchá věda, ale přímo dobrodružství! Einstein nám totiž obrátil naruby to, co si myslíme, že je samozřejmé. Představte si, že čas není absolutní, ale závisí na tom, jak rychle se pohybujete. To je jako s mapováním trasy na túře – čas výstupu na vrchol se liší, když jdete svižně po značené cestě, nebo se prodíráte hustým lesem.

Základní myšlenka? Současnost není všude stejná! Dvě události, které se pro jednoho pozorovatele stanou současně, se pro jiného mohou odehrát s časovým posunem. Jako když se dva turisté setkají na rozcestí – jeden přišel dříve, druhý později, i když oba cíl měli stejný. Tohle je klíčové, a to, co si musíme uvědomit při plánování náročnějších tras.

A pak je tu světlo – to je absolutní šílenec! Jeho rychlost je konstantní, bez ohledu na to, jak rychle se pohybuje zdroj světla nebo pozorovatel. To je jako s východem slunce na vrcholu hory – slunce vzejde v jeden čas pro všechny, bez ohledu na to, kde na svahu právě stojíte.

Důležité důsledky:

Dilatace času: Čas plyne pomaleji pro objekty pohybující se vysokou rychlostí. Představte si, že byste se pohybovali rychlostí blízkou rychlosti světla – pro vás by čas plynul pomaleji než pro vašeho kamaráda, co zůstal v táboře.
Kontrakce délky: Délka objektu se ve směru pohybu zkracuje s rostoucí rychlostí. Kdybyste letěli raketoplanem blízkým rychlosti světla, zdála by se vám cesta mnohem kratší než tomu bylo pro pozemské pozorovatele.

Tohle je jen velmi zjednodušený pohled. Ale už teď vidíte, že teorie relativity je úžasný a fascinující svět plný paradoxů, které mění náš pohled na vesmír i na naše dobrodružství v něm.

Jaký je titul z Matfyzu?

Titul z Matfyzu? To je otázka, na kterou se mi už mnohokrát odpovídalo, a to v nejrozmanitějších koutech světa! Získaný titul závisí na typu studia. Bakalářské programy vedou k titulu Bc., a věřte mi, i cesta k tomuto titulu je dobrodružstvím sama o sobě – náročná, ale nesmírně obohacující. Zde se vám otevírají dveře k dalším studiím, k dalším výpravám za věděním.

Po absolvování bakalářského studia, pak se otevírají další možnosti, a to v podobě magisterského studia. Toto studium, plné intelektuálních výzev, vede k prestižnímu titulu Mgr. Je to vrchol, který otevírá cesty k vědecké práci, rozvoji kariéry v různých oblastech. Můžete se stát průkopníkem v oblasti informatiky, matematiky, fyziky a podobně – záleží pouze na vašich ambicích a touze po poznání. A věřte, že Matfyz je výborným startovním místem k těmto objevům.

V obou případech, ať už se jedná o Bc. nebo Mgr., studium vrcholí státní závěrečnou zkouškou. Je to poslední, ale neméně důležitá část cesty, zkouška vašeho odhodlání a znalostí. A věřte mi, úspěšné absolvování stojí za to. Doporučený průběh studia a celofakultní rozvrh jsou navrženy tak, aby vám co nejvíce usnadnily tuto cestu za poznáním.

Čím se zabývá fyzikální chemie?

Představte si fyzikální chemii jako dobrodružnou expedici do mikrosvěta. Nezkoumáme jednotlivé molekuly jako izolované ostrovy, ale celá souostroví – vlastnosti a chování souborů molekul a látek. Naše výprava se zaměřuje na pochopení termodynamických a kinetických procesů, to jest, jak se tyto molekulární souostroví vyvíjejí, jak se energie uvolňuje nebo pohlcuje a jak rychle probíhají změny. Myslete na to jako na studium bouří a proudění v oceánu molekul.

Naše výzkumná výbava? Nejmodernější fyzikálně chemické metody – jakési sofistikované mapy a sonary pro průzkum tohoto mikroskopického terénu. K tomu využíváme i teoretické přístupy, založené na kvantově chemických výpočtech a modelech – jako kdybychom si před expedicí vytvořili detailní počítačové simulace terénu, abychom lépe předpověděli, co nás čeká.

Základem všech našich výzkumů jsou obecné fyzikálně chemické principy – jakožto základní mapy a kompas pro navigaci v tomto fascinujícím a složitém světě. Objevy v tomto oboru se pak uplatňují v mnoha oblastech, od vývoje nových materiálů přes medicínu až po ochranu životního prostředí.

Příklady výzkumných oblastí:

Studium katalýzy – jak urychlit chemické reakce, jako kdybychom objevili zkratku přes oceán.
Vývoj nových léků – hledání správné molekulární kombinace pro léčbu nemocí, jako kdybychom hledali ukrytý poklad.
Analýza atmosférických procesů – pochopení klimatických změn, jako kdybychom mapovali neznámý kontinent.

Fyzická chemie není jen suchá teorie, ale spíše dobrodružství s dalekými horizonty, které neustále odhaluje nová tajemství mikrosvěta a nabízí řešení pro výzvy našeho světa.

Jaké jsou obory fyziky?

Představte si fyziku jako nekonečný vesmír, plný fascinujících galaxií a tajemných černých děr. Studium fyziky na bakalářské úrovni je jen startovní rampou k dobrodružství v jejích specializovaných oborech. Já, zkušený cestovatel po vědě, jsem objevil alespoň čtyři klíčové destinace:

Aplikovaná fyzika: Zde se teorie stává skutečností. Zde nejenže poznáte zákony fyziky, ale naučíte se je aplikovat na řešení reálných problémů – od konstrukce moderních technologií až po vývoj nových materiálů. Mnoho z objevů, které usnadňují naše životy, vzniklo právě zde.

Biofyzika: Fascinující spojení fyziky a biologie. Prozkoumejte tajemství živých organismů na úrovni molekul a buněk. Objevte, jak fyzikální principy řídí procesy v našem těle a jak můžeme tyto poznatky využít pro vývoj nových léčebných metod a technologií. Moje cesta sem vedla přes nespočet fascinujících experimentů.

Obecná fyzika a matematická fyzika: Základní pilíře celého oboru. Prohloubíte své znalosti fundamentálních zákonů fyziky a naučíte se využívat sofistikovaný matematický aparát k jejich popisu. Toto je klíč k pochopení vesmíru v celé jeho kráse a složitosti. Bez pevných základů se nelze vydat na další cesty.

Optika a optoelektronika: Cesta světlem! Prozkoumejte fascinující svět světla, jeho vlastností a interakcí s hmotou. Od laserových technologií až po vývoj nových optických přístrojů – zde máte neomezené možnosti kreativity a objevování.

Tyto obory rozšiřují a prohlubují znalosti získané na bakalářském stupni, otevírají cesty k inovacím a přinášejí uspokojení z objevování tajemství vesmíru a jeho zákonů. Je to poutavá cesta plná překvapení a vzrušení.

Proč se učí matematika?

Matematika není jen o suchých číslech a vzorcích, jak se mnozí domnívají. Pro mě, poutníka, který procestoval svět, je to především univerzální jazyk, klíč k pochopení světa kolem nás. Na poušti jsem používal geometrii k orientaci podle hvězd, v horských oblastech mi pomohla trigonometrie k výpočtu vzdáleností a výšek. Nejde o to umět spočítat složitý integrál, ale o schopnost vyjádřit své pozorování a hypotézy matematickým jazykem.

V amazonském pralese jsem sledoval růst populace mravenců, a jednoduché matematické modely mi pomohly předpovědět jejich další šíření. V Himalájích jsem pomocí statistických metod analyzoval klima a předpověděl nebezpečí lavin. Matematika je nástroj, který umožňuje hlubší pochopení světa, ať už se nacházíte kdekoli. Je to jazyk, který překračuje kulturní bariéry a umožňuje komunikaci mezi vědci z různých koutů zeměkoule. Je to klíč k objevování skrytých souvislostí a předvídání budoucích událostí. Bez ní by mé cesty byly o mnoho chudší a méně efektivní.

Ovládat matematiku znamená umět formulovat problémy jasně a logicky a nalézt efektivní způsob jejich řešení. A to je dovednost, která se uplatní nejen v oblasti vědy, ale i v každodenním životě, ať už se jedná o plánování cesty, spravování financí nebo dokonce vaření podle receptu.

Proč se učíme fyziku?

Fyzika, to není jen suchá teorie o gravitaci a kvantové mechanice. Je to klíč k pochopení světa kolem nás, ať už se nacházíme v rušných ulicích Tokia, na zasněžených vrcholcích Himalájí, nebo v pouštích Namibie. Touha po dobrých známkách je pochopitelně silnou motivací, zvláště pro středoškoláky. A ano, mnoho profesí, od strojírenství po medicínu, si bez fyziky ani neškrtne – vždyť i vývoj nejmodernějších technologií, od chytrých telefonů po solární panely, je na ní založen. To je jeden z důvodů, proč je fyzika vnímána jako nezbytný předmět pro budoucí kariéru. Ale jen dobré známky nestačí. Zkušenosti z desítek zemí mi ukazují, že skutečný zájem o fyziku, ten pocit „fyzika mě baví“, je klíčem k hlubšímu porozumění. A to je pro osobní rozvoj daleko cennější než pouhé splnění školních požadavků. Zatímco u žáků základních škol je tento zájem logicky slabší, je důležité ho podporovat, protože otevírá dveře k fascinujícímu světu objevů a inovací. Zjednodušeně řečeno: fyzika není jen o zkouškách, ale o poznávání vesmíru od nejmenších částic po nekonečný prostor.

Je to cesta k řešení problémů, od globálního oteplování po vývoj nových léků. A to bez ohledu na to, zda se nacházíme v Evropě, Asii, nebo Jižní Americe. Naše pochopení fyzikálních zákonů formuje náš svět a my se na něm aktivně podílíme skrze studium tohoto fascinujícího předmětu.

Co je kvantová fyzika?

Představte si, že prozkoumáváte nejmenší zákoutí reality, svět menší než atom. To je kvantová fyzika. Její cíl? Předpovídat, co se v tomto světě stane, a to měřením fyzikálních veličin. Myslete na to jako na mapu neznámé krajiny, ale místo hor a řek jsou zde elektrony a fotony. Tato mapa, označovaná jako vlnová funkce Ψ (psi), obsahuje veškeré informace o systému, například o elektronech v atomu. Na rozdíl od klasické fyziky, kde přesně víme, kde se nachází objekt, v kvantové fyzice je poloha částice spíše pravděpodobnostní. Můžeme vypočítat pravděpodobnost nalezení částice v daném místě, ale nikdy s absolutní jistotou nevíme, kde se přesně nachází, dokud ji nezměříme. Tento princip neurčitosti, objevený Heisenbergem, je jedním z pilířů kvantové fyziky. Dále zde narazíte na jevy jako kvantové provázání, kde dvě částice jsou propojeny takovým způsobem, že jejich stavy jsou závislé, bez ohledu na vzdálenost mezi nimi. To vše vede k fascinujícím technologiím, jako jsou kvantové počítače, s potenciálem řešit úlohy, které jsou pro klasické počítače neřešitelné. Kvantová fyzika není jen abstraktní teorie – je to základ moderní technologie, od laserů po magnetickou rezonanci.

Kolik si vydělá fyzik?

Plat fyzika v Česku je, stejně jako v mnoha zemích, značně proměnlivý a závisí na mnoha faktorech – zkušenost, specializace, místo působení a typ zaměstnavatele. Zatímco průměrný rozsah platů se pohybuje od 24 070 do 38 579 Kč *za hodinu* (což je zjevně chyba v údajích a mělo by být *měsíčně*), realita je komplexnější. V počátečních fázích kariéry se platy pohybují v rozmezí 24 070 až 34 347 Kč hrubého měsíčně. Po pěti letech praxe se můžeme očekávat nárůst na 27 999 až 40 860 Kč měsíčně při 40hodinovém pracovním týdnu. Toto je však pouze orientační rozmezí. V zemích jako Švýcarsko, Německo nebo USA, kde je poptávka po fyzicích v soukromém sektoru (např. v oblasti výzkumu a vývoje) výrazně vyšší, jsou platy podstatně vyšší, někdy i několikanásobně. Naopak v zemích s méně rozvinutou ekonomikou může být plat fyzika srovnatelný s platem učitele. Specializace také hraje klíčovou roli – fyzik s doktorátem a zkušenostmi v oblasti jaderné fyziky nebo kvantové informatiky bude pochopitelně vydělávat více než fyzik se zaměřením na výuku na střední škole. Kromě základního platu je nutné brát v úvahu i další benefity, jako je zdravotní pojištění, penzijní připojištění a další.

Co dělá fyzik?

Fyzik? To je takový cestovatel v čase a prostoru, jen místo batohu má laboratoř! Zabývá se základními principy vesmíru – od subatomárních částic až po galaxie. Představte si, že studuje, jak funguje gravitace – to je jako zkoumání, proč jablko padá z jabloně, ale v mnohem větším měřítku.

Co konkrétně dělá?

Experimentuje: Myslete na to jako na velkou dobrodružnou hru – navrhuje a provádí experimenty, aby ověřil své teorie. Někdy to zahrnuje i cestu do exotických míst, třeba k urychlovači částic v CERNu.
Analyzuje data: Po expedici přichází čas na studiu “trofejí” – analyzuje naměřená data, hledá vzory a hledá odpovědi na otázky, které si kladl.
Publikuje výsledky: Své objevy sdílí s ostatními vědci – je to jako psát cestovní deník, ale místo zážitků z cest popisuje objevy o fungování vesmíru.

A k čemu je to dobré? Fyzikální objevy ovlivňují prakticky vše – od chytrých telefonů po lékařské technologie. Je to jako najít skrytý poklad, který pak pomáhá zlepšit životy lidem po celém světě.

Příklady oblastí, ve kterých se fyzici angažují:

Kvantová fyzika – zkoumá svět na úrovni atomů a subatomárních částic.
Astrofyzika – studium vesmíru, hvězd a galaxií. To je jako objevování neznámých planet a souhvězdí.
Jaderná fyzika – studium atomů a jejich jader.
Biofyzika – studium biologických systémů z fyzikálního hlediska.

Kolik si vydělá biochemik?

Plat biochemika v České republice je značně variabilní a závisí na mnoha faktorech, včetně zkušeností, specializace, typu zaměstnavatele a lokality. Můj výzkum v desítkách zemí ukazuje, že podobné rozpětí platů je běžné i v mezinárodním kontextu, byť s regionálními odchylkami. V ČR se průměrná hodinová mzda biochemiků (zahrnutých do širší kategorie Biologové, botanici, zoologové a specialisté v příbuzných oborech) pohybuje od 24 942 Kč do 47 491 Kč. Tento rozsah zahrnuje i platové očekávání pro rok 2025.

Je důležité si uvědomit, že se jedná o hodinové platy. Převod na měsíční příjem pak značně ovlivňuje počet odpracovaných hodin měsíčně. Začínající biochemici si typicky vydělají 24 942 až 39 879 Kč hrubého měsíčně. Tento rozsah se však může v praxi lišit.

Pro přesnější představu o platu je nutné zohlednit:

Zkušenosti: S narůstajícími zkušenostmi se platy logicky zvyšují.
Specializace: Některé specializace v biochemii jsou lépe placené než jiné (např. farmaceutický výzkum).
Zaměstnavatel: Soukromý sektor obecně nabízí vyšší platy než veřejný sektor.
Lokace: Platy v Praze a dalších větších městech jsou vyšší než v regionech.
Další benefity: Mnoho zaměstnavatelů nabízí další benefity, jako je příspěvek na penzijní připojištění, stravenky, firemní auto apod., které je nutné zohlednit při celkovém posouzení finančního ohodnocení.

Na závěr je vhodné provést detailnější průzkum trhu práce a platů v konkrétní oblasti zájmu a lokalitě, a to ideálně pomocí specializovaných webových stránek nebo s pomocí personálních agentur.

Co zkoumá biochemie?

Biochemie? To je fakt fascinující obor! Představte si, že zkoumáte samotnou chemii života. Je to vlastně most mezi biologií a chemií, takže se ponoříte do detailů chemických procesů odehrávajících se v živých organismech. Zaměřuje se na stavební kameny života – sacharidy, tuky, bílkoviny a nukleové kyseliny. Ale to není všechno! Biochemie se zabývá i jejich vzájemnou interakcí, metabolismem – jak tělo využívá energii, jak probíhá syntéza a rozklad biomolekul, a jak se to všechno podílí na fungování celého organismu. Je to klíčové pro pochopení mnoha biologických procesů, od trávení přes dýchání až po rozmnožování. Díky biochemii se například daří vyvíjet léky, zkoumat nemoci a zlepšovat zemědělství. Už jen samotná komplexnost těchto procesů je neuvěřitelná – představte si obrovské množství chemických reakcí probíhajících souběžně a s neuvěřitelnou přesností! A věřte mi, stojí to za prozkoumání.

Například studium enzymů, biologických katalyzátorů, je klíčové pro pochopení rychlosti a efektivity metabolických reakcí. Nebo studium struktury proteinů, které ovlivňuje jejich funkci a interakci s jinými molekulami. A pak jsou tu nukleové kyseliny, DNA a RNA, nositelé genetické informace. Znalost jejich struktury a funkce je základním kamenem molekulární biologie a genetického inženýrství.

Myslete na to příště, když budete jíst – biochemie je ve všem, co děláte!

Co patří do fyziky?

Fyzika? To je obrovský svět, prozkoumávaný po staletí, a stále skrývá nespočet tajemství! Představte si ji jako rozsáhlou říši, rozdělenou na několik fascinujících království. Máme mechaniku – studium pohybu, od padajícího jablka po pohyb planet, které jsem pozoroval z vrcholků And. Pak tu je molekulová fyzika a termodynamika, říše tepla a energie – vzpomeňte si na pouštní vedro v Saharské poušti, dokonalý příklad termodynamických procesů. Elektřinu a magnetismus jsem zase poznal v bouři nad bengálským zálivem – úchvatná a mocná síla. Optika, studium světla, mi umožnila zachytit nádherné záblesky polární záře v Arktidě. Kvantová fyzika, atomová fyzika a jaderná fyzika se pak zabývají světem nepatrných částic a obrovských energií – svět, který se mi jeví stejně fascinující jako nekonečné hvězdné moře nad australskou pouští. A konečně, teorie relativity, geniální Einsteinova vize prostoročasu, která mě pronásledovala během mého putování po světě, měnící naše chápání vesmíru.

Co je to obsah fyziky?

Představte si, že prozkoumáváte neznámou krajinu. Každý její kousek, každá rovina, kterou spatříte, má svůj vlastní obsah. To je v podstatě míra plochy, charakteristika její velikosti. Fyzici ji označují písmenem S nebo mezinárodně A. Měří se v čtverečných metrech, kilometrech, nebo i v akrech, pokud se ocitnete na americkém kontinentu, kde se s touto jednotkou často setkáte. Myslete na to při prozkoumávání pouště, kde se rozloha písečných dun měří právě v čtverečných kilometrech, nebo na horském masivu, kde plocha jednotlivých svahů ovlivňuje klima a faunu. Obsah celé plochy, kterou vidíte, je součtem obsahů všech jejích částí. Když se pak díváte na celé pohoří, jeho „povrch“ je součtem obsahů všech jeho jednotlivých ploch – svahů, vrcholů, údolí. Ať už se ocitnete kdekoli na světě, základní pojem obsahu se vám bude hodit při orientaci v terénu i v pochopení fyzikálních jevů v daném prostoru. Znalost obsahu je klíčová například při výpočtu množství materiálů pro výstavbu, při zemědělském hospodaření, ale také při popisu fyzikálních vlastností materiálů a jejich interakce s okolím.

Co zkoumá kvantová fyzika?

Představte si svět, kde se kameny chovají jako vlny a kde je možné být na dvou místech zároveň. To je svět kvantové mechaniky, oblast fyziky, kterou jsem měl možnost „prozkoumat“ na mnoha fascinujících místech naší planety. Studuje chování těch nejmenších částic – elektronů, fotonů, atomů – a jejich interakce. Na této úrovni se realita odchyluje od našeho běžného vnímání. Zákony klasické fyziky zde selhávají.

Superpozice, tedy možnost existence částice ve více stavech současně, je jedním z nejdůležitějších konceptů. Představte si, že elektron může být současně zde a tam, dokud jej nezměříme. Další fascinující jev je kvantové provázání (entanglement), kde dvě částice zůstávají propojeny bez ohledu na vzdálenost. Změna stavu jedné okamžitě ovlivní stav druhé – jako by si šeptaly přes vesmír.

Kvantová tunelování pak vysvětluje, jak mohou částice procházet energetickými bariérami, i když na to nemají dostatek energie – jako by procházely zdí. To má obrovský dopad na moderní technologie, například na fungování některých typů pamětí. Objev kvantové mechaniky byl a stále je pro mě jedním z nejúžasnějších dobrodružství v mé “cestovní” kariéře.

Co se studuje na matfyzu?

Na Matfyzu, kam se člověk dostane po náročné cestě plné složitých rovnic, se dá šplhat po mnoha fascinujících vrcholcích poznání. Zkuste si třeba zmapovat terén Finanční a pojistné matematiky – náročný výstup, ale s výhledem na lukrativní finanční krajiny. Nebo se pusťte do zdolávání Matematické analýzy, kde se naučíte precizně popisovat každý krok na cestě k vrcholu. Milovníci šifer a hádanek ocení Matematické metody informační bezpečnosti – výprava do tajuplných oblastí kryptografie. Pro ty, co chtějí stavět mosty mezi matematikou a moderní technologií, je tu Matematika pro informační technologie. Fyzika vás láká? Pak je Matematické modelování ve fyzice a technice přesně pro vás – výzkum skrytých zákonitostí vesmíru. Pro skalní matematiky tu jsou Matematické struktury, abstraktní, ale nesmírně fascinující výstup. A pro ty, co rádi budují pevné základy, je tu Numerická a výpočtová matematika – precizní mapování terénu pomocí algoritmů. A nakonec – výzkumná expedice do oblastí Pravděpodobnosti, matematické statistiky a ekonometrie, kde se naučíte analyzovat a předvídat náhodné jevy, podobně jako předpovídání počasí na horské túře.

Co patří do základní biochemie?

Základní biochemie? To je pro mě jako mapa před výstupem na nejvyšší vrchol! Sacharidy – ty mi dodají energii na náročný trek, rychlé cukry na krátký sprint, ale i komplexní uhlovodany na celodenní zdolávání horských hřebenů. Lipidy? To je moje ochrana před chladem ve vysokých horách, tepelná izolace a zásobárna energie na dlouhé dny bez jídla. Bílkoviny – to je stavební materiál svalů, kloubů, prostě celého těla, abych zvládl fyzickou zátěž. A nukleové kyseliny? Ty řídí všechny procesy v mém těle, abych fungoval na sto procent a regeneroval se po náročném dni. Bez nich by moje buňky nestály za nic. Myslím si, že pochopení těchto základních biomolekul je klíčové pro každého, kdo chce svůj organismus efektivně využívat a posouvat ho na hranice svých možností.

Co je to fyzik?

Fyzik? To je vědec, co se hrabe v základech vesmíru. Představte si to jako nejlepšího detektiva, jen místo zločinů řeší záhady gravitace, kvantové fyziky, nebo třeba chování laserů. Jeho práce zahrnuje spoustu experimentů – někdy s úžasnými výsledky, jindy s explozemi (dobře, většinou bez explozí).

Co se mi na fyzice líbí?

Univerzálnost: Znalosti z fyziky se hodí všude. Od plánování treku v horách (počítání sklonů, síly větru) až po pochopení principů fungování GPS.
Praktické aplikace: Bez fyziků bychom neměli elektřinu, internet, ani satelitní navigaci – to už je samo o sobě dost silný argument.
Spojení s přírodou: Fyzika vám pomůže pochopit, proč se hory zvedají, jak funguje počasí, a proč je obloha modrá. To dodá vašim cestám nový rozměr.

Základní větve fyziky, které jsou užitečné pro turistu:

Mechanika: Pomůže vám pochopit pohyb těles, síly působící na váš batoh, nebo jak se vypořádat s nerovným terénem.
Termodynamika: Základní znalosti o teple, chladu a vlhkosti se vám budou hodit při plánování výletu, ať už v létě, nebo v zimě.
Optika: Umožní vám lépe porozumět šíření světla a jeho vlivu na viditelnost v různých podmínkách.

Stručně řečeno, fyzika je klíč k pochopení světa kolem nás, a to se hodí jak v laboratoři, tak i na cestách.

Kolik lidí se dostane na matfyz?

Dostat se na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy je výzva srovnatelná s výstupem na Mount Everest – náročné, ale s úžasným výhledem. Statistiky přijímacího řízení v posledních letech ukazují proměnlivou úspěšnost, která se pohybuje mezi 60-70%. To znamená, že konkurence je vysoká a vyžaduje pečlivou přípravu.

Podívejme se na čísla: v roce 2025 se přihlásilo 902 studentů, úspěšných bylo 66%. V roce 2025 to bylo 965 přihlášených s 69% úspěšností, v roce 2025 896 přihlášených s 70% úspěšností a v roce 2019 se z 722 přihlášených dostalo na fakultu 60%.

Elektronická přihláška je klíčem k zahájení vašeho dobrodružství. Úspěch na přijímačkách ovlivňuje nejen kvalita studia na střední škole, ale i individuální příprava a motivace. Mnozí studenti se připravují pomocí soukromých doučování, online kurzů nebo intenzivních letních přípravných programů. Přijetí na Matfyz otevírá dveře k mezinárodní kariéře v oblasti vědy a technologií, podobně jako úspěšný trek po Himalájích otevírá cestu k nezapomenutelným zážitkům.

Je důležité si uvědomit, že tato čísla reprezentují pouze celkový počet přijatých studentů. Úspěšnost se může lišit podle konkrétního oboru studia. Pro detailnější informace je vhodné navštívit oficiální stránky Matfyzu.