V 18. století se Francie jevila jako absolutní monarchie, opřená o centralizovanou byrokracii a stálou armádu. Tento existující socioekonomický a politický systém byl výsledkem dlouhého procesu politických kompromisů, které vznikly během občanských válek 14. – 16. století:
- Režim centralizace: Monarchie zavedla pevnou centralizovanou administrativu, rozšiřující královskou kontrolu nad provinciemi. Tento proces vedl k posílení královské moci a oslabení regionálních autonomií.
- Státní byrokracie: Ve Francii se vytvořila vrstva vzdělaných úředníků zodpovědných za plnění královských dekretů a správu země. Byrokracie se stala klíčovým nástrojem pro prosazování královské politiky a kontrolu nad celým státem.
- Stálá armáda: Zřízením stálé armády získala monarchie vojenskou sílu k udržení vnitřního pořádku a vedení válek v zahraničí. Armáda se stala symbolem královské moci a nástrojem pro prosazování francouzských zájmů v Evropě.
- Kompromis s aristokracií: Monarchie si zachovala privilegia šlechty, která sloužila v armádě a zastávala významné posty v administrativě. Tento kompromis zajišťoval loajalitu a podporu šlechty pro královskou moc.
- Společnost rozdělená do stavů: Francouzská společnost zůstala striktně rozdělena do tří stavů, z nichž každý měl svá práva a povinnosti. Tato stratifikace společnosti vedla k výrazným sociálním nerovnostem a napětí.
- Ekonomický růst: 18. století bylo poznamenáno ekonomickým růstem, k němuž přispěl rozvoj obchodu a průmyslu. Přesto se však tento růst nerovnoměrně rozděloval mezi jednotlivé vrstvy populace.
- Intelektuální proudy: Francie byla centrem osvícenství, intelektuálního hnutí, které zdůrazňovalo racionalitu, individuální práva a sociální reformy. Osvícenství mělo značný vliv na myšlenkové klima a vedlo k kritice existujícího společenského a politického řádu.
Kdy vznikl stát Francie?
Francouzská republika• 22. září 1792 (Prohlášení První republiky)• 4. října 1958 (Pátá republika)
Oficiální jazyk: francouzština
Hlavní město: Paříž
Vznik Francie jako samostatného státu je složitý proces sahající až do rozpadu Franské říše. V roce 843 byl uzavřen Verdunska smlouva, která rozdělila říši Karla Velikého. Západo-Franské království, z něhož se vyvinula moderní Francie, se tak stalo samostatným subjektem. Postupný vývoj státu probíhal po staletí a formování moderní Francie se odehrávalo v průběhu mnoha historických událostí.
Co se stalo ve Francii v roce 1830?
V červenci 1830 vypuklo v Paříži povstání, známé jako „Tři slavné dny“. Toto povstání vedlo k svrženi krále Karla X. a ustavení konstituční Červencové monarchie v čele s králem Luisem Filippem. Povstání předcházely kroky krále Karla X. směřující k omezení občanských svobod, což vyvolalo nespokojenost ve společnosti, zvláště mezi liberální inteligencí a republiány. 27. července začaly v Paříži střety mezi povstalci a královskými vojsky. Do konce dne povstalci postavili barikády a obsadili hlavní městské budovy. 28. července král Karel X. nařídil potlačení povstání, ale armáda odmítla rozkaz poslechnout. 29. července král uprchl z Paříže a povstalci prohlásili za krále Luise Filippa. Nový král přijal ústavu, která rozšířila volební právo pro muže a garantovala některá občanská práva. Červencová monarchie trvala 18 let a skončila revolucí v roce 1848.
Jaké byly charakteristiky ekonomického rozvoje Francie v 18. století?
Ekonomika Francie v 18. století byla dynamicky se rozvíjející a vyznačovala se několika specifickými rysy:
- Silná ekonomika: Francie byla v 18. století jednou z předních ekonomických velmocí světa.
- Dlouhodobý růst: Od 20. let 18. století do 80. let zaznamenala ekonomika země stabilní a nepřerušovaný růst.
- Rozvoj koloniálního obchodu: Francie aktivně participovala na koloniálním obchodu, z něhož plynuly značné zisky.
- Rozvoj průmyslu: Rozvíjel se těžký průmysl, výroba oceli, tkanin a oděvů.
- Zemědělská produkce: Nastal značný růst zemědělské produkce, zvýšil se počet hospodářských zvířat a produkce obilí.
- Stavební boom: Probíhala intenzivní stavební činnost, budovaly se nová města, paláce a stavby.
Tyto faktory přispěly k růstu blahobytu obyvatelstva a posílení ekonomické moci Francie, což vytvořilo základ pro další rozvoj v 19. století.
Co se dělo ve Francii na počátku 20. století?
Na počátku 20. století vládla ve Francii levicová vláda zahrnující centristy a socialisty. Přijaté reformy zajistily:
- Svobodu náboženství zrušením státního financování církví
- Oddělení církve od státu
- Nacionalizaci církevních budov
Jaký stát existoval před Francií?
Po pádu Západořímské říše v roce 476 se na území dnešní Francie utvořila řada barbarských království, z nichž nejvýznamnější bylo Franské království. Franské království se postupně rozrůstalo a sílilo, svého vrcholu dosáhlo za Karla Velikého (768-814). Během jeho vlády vznikla Karolinská říše, která zahrnovala značnou část Evropy. V roce 843 po smrti Ludvíka Pobožného, syna Karla Velikého, byla Karolinská říše rozdělena Verdenskou smlouvou na tři království:
- Východofranské království (budoucí Německo)
- Středofranské království (Arles)
- Západo-Franské království (budoucí Francie)
Území dnešní Francie se tak stalo samostatným státem v důsledku Verdenské smlouvy. Původně se nazývalo Západo-Franské království, od 10. století se začalo označovat jako Francie.
Jak Francii nazývají Němci?
Slovo „Frankreich“ v němčině a podobné názvy v jiných germánských jazycích (např. „Frankrijk“ v holandštině) jsou historická označení pro dnešní Francii. Tyto názvy znamenají „Franské království“, jelikož v raném středověku bylo území Francie osídleno Franky. I poté, co se Franská říše rozpadla, se tento název nadále používal pro označení Francie.
- Etymologie: Název „Frankreich“ pochází ze dvou starohornoněmeckých slov: „franko“ (Frank) a „rîhhi“ (království).
- Jiné jazyky: Kromě němčiny a holandštiny se podobné názvy používají také v lucemburštině („Frankräich“), norštině („Frankrike“) a švédštině („Frankrike“).
- Rozdíly v užívání: Zatímco v němčině se „Frankreich“ častěji používá pro označení historické oblasti, ve francouzštině „France“ obvykle označuje moderní stát.
Název „Frankreich“ je tak historickou připomínkou germánských kořenů francouzského území a dodnes se používá k označení země v různých germánských jazycích.
Kdo kontroloval ekonomickou a sociální moc ve Francii před 18. stoletím?
Před 18. stoletím byl ekonomický a sociální řád ve Francii určen dvěma privilegovanými stavy:
- Šlechta vlastnila obrovské pozemky a získávala značnou část příjmů z renty a poplatků od rolníků.
- Církev také vlastnila rozsáhlé pozemky a užívala si privilegované postavení ve společnosti, získávala desátek z příjmů a ovlivňovala vzdělávání a sociální normy.
Tyto privilegované stavy se opíraly o feudální systém, kde rolníci byli svázáni se zemí a byli povinni vykonávat robotu pro své pány.
Co se stalo v roce 1804 ve Francii?
V roce 1804 se osud Francie radikálně změnil s prohlášením Napoleona Bonaparta za císaře. Tato významná událost znamenala konec První francouzské republiky a začátek První francouzské říše. Francouzský lid schválil v ústavním referendu novou ústavu, která dala Napoleonovi neomezenou moc. Tato událost se stala zlomovým bodem v dějinách a znamenala začátek období Napoleonovy nadvlády v Evropě.
Jaký byl ekonomický stav Francie před rokem 1789?
Ekonomický stav Francie před Velkou francouzskou revolucí v roce 1789 se vyznačoval rostoucím krizovým stavem.
Na jedné straně rychlé tempo růstu populace neodpovídalo dostupným potravinovým zdrojům, což vedlo k nedostatku potravin. Přísná zima 1788 situaci zhoršila, vyvolala hlad a masové hladovění v provinciích.
Na druhé straně v Paříži stoupal nárůst cen, což vedlo k chlebovému povstání. Nerovnoměrné rozdělení příjmů mezi různými vrstvami populace a neefektivní daňový systém přispívaly ke vzniku sociálního napětí a nespokojenosti mezi nižšími vrstvami.
Proč byla Francie tak populární v 18. století?
Význam Francie v 18. století
Éra osvícenství a absolutismu v 18. století pozdvihla Francii na úroveň jedné z vedoucích mocností Evropy. Její popularita byla dána několika klíčovými faktory:
- Infrastrukturní investice: Státní politika merkantilismu podporovala výstavbu silnic, mostů a kanálů. To usnadnilo obchod a přispělo ke specializaci regionů na výrobu specifických produktů pro národní trh.
- Ekonomická prosperita: Infrastrukturní zlepšení umožnila zvýšit objemy produkce a obchodu, což vedlo k ekonomickému rozmachu. Země zažila demografický boom, který ekonomický potenciál ještě více posílil.
- Kulturní a intelektuální vedení: Francouzská kultura v tomto období vzkvétala. Paříž se stala centrem uměleckého a intelektuálního života, přitahující významné myslitele a umělce z celé Evropy. Filozofické hnutí osvícenství vzniklo ve Francii a rozšířilo se do dalších zemí, čímž silně ovlivnilo intelektuální a politické myšlení.
- Politická stabilita: Za absolutní monarchie Ludvíka XIV. si Francie užívala dlouhé období politické stability, což přispělo k ekonomickému růstu a kulturnímu rozvoji.
- Vojenské úspěchy: Francouzská armáda byla jednou z nejvýkonnějších v Evropě 18. století. Díky úspěšným kampaním a dobytím rozšířila Francie své území a posílila svůj vojenský prestiž.
Kombinací infrastrukturních investic, ekonomické prosperity, kulturního vedení, politické stability a vojenských úspěchů se Francie stala jednou z nejvlivnějších a nejoblíbenějších zemí Evropy v 18. století.
Jak se v dávné minulosti láskyplně oslovovali muži?
V dávné minulosti se muži láskyplně oslovovali „laduško“, „baťuško“, „milý příteli“, „radosti mého srdce“. Tyto epitetony vyjadřovaly něhu, vděčnost a obdiv.
Jak se nazývalo uspořádání státu a společnosti Francie před Velkou francouzskou revolucí?
Předrevoluční zřízení Francie: Starý řád. Starý řád byl systém státní a veřejné správy ve Francii, který se vyvinul v období absolutismu, před Velkou francouzskou revolucí. Vyznačoval se těmito charakteristikami: Sociální stratifikace: * Společnost byla rozdělena na stavy: šlechtu, duchovenstvo a třetí stav. * Šlechta a duchovenstvo se těšily výsadám a moci. * Třetí stav, do kterého patřili rolníci, řemeslníci, obchodníci a buržoazie, neměl politická práva a nesl hlavní daňové břemeno. Politická moc: * Král měl absolutní moc. * Generální stavy, poradní orgán, se scházely zřídka a hrály nepatrnou roli ve správě. Ekonomický systém: * Převládala stavovská monarchie s centralizovanou mocí. * Ekonomika byla založena na feudálních strukturách. * Rolníci byli svázáni se zemí a nesli těžké povinnosti ve prospěch feudálů. Veřejné myšlení: * Ve společnosti převládaly hierarchické vztahy a nerovnost. * Šlechta byla považována za vládnoucí třídu. * Třetí stav byl zbaven občanských práv a politického zastoupení. V důsledku nahromaděných protikladů a sociálních otřesů byl starý řád ve Francii Velkou francouzskou revolucí zničen.
Jaká forma vlády se usadila v první fázi francouzské revoluce?
Velká revoluce, která proběhla ve Francii v letech 1789–1799, změnila formu vlády na republikánskou. Avšak s nástupem Napoleona Bonaparta k moci se situace radikálně změnila.
Co se stalo ve Francii v 80. letech 19. století?
V éře pokroku 80. let 19. století prošla Francie několika významnými změnami.
Infrastruktura země se bouřlivě rozvíjela, včetně expanze železnic. Vzdělávání se stalo prioritou s důrazem na státní vzdělávání. Vědecký a průmyslový pokrok vedl k podstatným změnám v podmínkách práce v továrnách.
Paříž se stala dějištěm světových výstav v letech 1878, 1889 a 1900, ukazujících pokroky Francie a světa.
Co se stalo ve Francii v roce 1800?
19. června – Bitva u Höchstadtu, vítězství Francouzů. 5. září – Na pozvání Malťanů britské jednotky osvobozují od Francouzů ostrovy Maltu a Gozo. 30. září – Konvence z roku 1800 (Mortefontaine Treaty), podepsaná mezi Spojenými státy a Francií, ukončila kvazi-válku.
Jaká byla státní správa ve Francii před revolucí 1789?
Francie, spravovaná Bourbony před revolucí 1789, byla absolutní monarchií, charakterizovanou těmito hlavními aspekty:
- Neomezená moc krále, neomezená zástupnými orgány;
- Absence odpovědnosti krále komukoli kromě Boha;
- Tato forma vlády, známá jako absolutismus, dávala králi absolutní moc.
Jakým státem byla Francie v roce 1789?
V roce 1789 byla Francie plnohodnotným územním státem pod vládou absolutního monarchy. Politické a ústavní změny, které nastaly po Francouzské revoluci, vedly k přenosu suverenity od monarchie na skupinu francouzských občanů.
