Jak chytat ryby bez prutu?

Lov ryb bez prutu? To je výzva, kterou i zkušený cestovatel rád přijme! V Česku je to možné, ale s omezeními. Od 16. června do 31. prosince můžete zkusit čeřínkování. Představte si to: lehká, vodorovná síť, jejíž rozměry nepřesahují jeden metr čtvereční – to je vaše jediné nářadí. Myslím, že to slibuje intimní spojení s přírodou, daleko od shonu moderních metod. Samozřejmě, budete potřebovat znalost vhodných míst a hluboké pochopení vodních ekosystémů. Nečekejte žádné obrovské úlovky, ale spíš klidný zážitek a možná i chutné ryby na večerní ohýnek. Podrobnější informace o typech sítí, povolené velikosti oka a dalších omezeních najdete v platných rybářských řádech. Nezapomínejte na respekt k přírodě a dodržujte všechny platné předpisy – to je klíč k zodpovědnému a úspěšnému lovu, ať už s prutem, nebo bez něj.

Jak připravit rybu na pánvi?

Rybu, přátelé, vždy kladu kůží dolů na pořádně rozpálenou pánev – to je základní pravidlo, ať už jsem v amazonském pralese, nebo na skalách Skye. Zprudka opečeme kůži, aby vznikla krásná křupavá krusta, to je klíč k dokonalé chuti. Pak, s maximální opatrností, rybu obraťte a dopečte ji pomalu. Doba pečení? To záleží na druhu a velikosti ryby. Malá rybka, třeba pstruh, bude hotová za pár minut, zatímco pořádný losos si vyžádá o něco více času.

Stejný postup platí i pro grilování, ať už používáte dřevěné uhlí, nebo moderní plynový gril. Pro zkušenější cestovatele mám ještě pár tipů:

  • Oleje a koření: Před pečením rybu lehce potřete olivovým olejem a osolte. Experimentujte s bylinkami – tymián, rozmarýn, koriandr – v závislosti na druhu ryby. V Asii jsem objevil fantastickou kombinaci s limetkou a zázvorem.
  • Teplota pánve/grilu: Důležité je správné nastavení teploty. Příliš vysoká teplota rybu spálí, příliš nízká ji vysuší. Zkušenost je nejlepší učitel.
  • Druhy ryb: Každý druh ryby má specifické požadavky na přípravu. Tlustší ryby, jako tuňák, vyžadují delší dobu pečení, než tenké filety.

A nakonec, nezapomeňte na kvalitu surovin. Čerstvá ryba je základ pro perfektní výsledek. Vždycky si ji důkladně prohlédněte před přípravou.

Jak připravit kapra na uzení?

Před uzením důkladně opláchněte a osušte naloženého kapra. Kvalitní osolení a naložení je klíčové pro chuť – používejte mořskou sůl a koření dle chuti (tymián, bobkový list, jalovec). Kapr by se neměl příliš “vyplavovat”.

Zavěšení celého kapra vyžaduje pevný háček procházející skrz horní ret, aby ryba visela rovně a nespadla. Pro menší kapry, či filety, je vhodný udící rošt. U porcovaného kapra dávejte pozor na rovnoměrné propečení, případně menší kousky obraťte.

Ideální teplota pro uzení je mezi 60-80°C. Při nižší teplotě uzení trvá déle, ale výsledek je jemnější. Vyšší teplota zrychlí proces, ale může vést k vysušení. Důležité je udržovat stálou teplotu a dodržovat správný poměr dřeva a dýmu pro optimální chuť a vůni. Bukové, ovocné či jabloňové dřevo je pro kapra ideální.

Tip pro turisty: Pokud nemáte udírnu, lze kapra udit i improvizovaně nad ohněm, pomocí větví a pletiva. V tomto případě je klíčové dokonalé uchycení ryby a regulace teploty a kouře, což vyžaduje praxi.

Kolik ryb si mohu ponechat za týden?

Česká legislativa ohledně rybolovu je poměrně striktní. Teoretický limit týdenního úlovku je 14 kusů kaprů, candátů, bolenů, štik nebo sumců. Důležité je ale omezení váhy – první ulovená ryba nesmí přesáhnout 7 kg. Toto pravidlo se týká pouze vyjmenovaných druhů, a limit se může lišit v závislosti na konkrétní lokalitě a druhu povolení. Před cestou na ryby je proto nezbytné důkladně prostudovat platné rybářské řády dané oblasti. Mnohé lokality disponují navíc vlastními, přísnějšími limity, které se vztahují i na celkovou hmotnost úlovku, nikoliv jen na počet kusů. Zkušenost z mnoha koutů světa mi ukazuje, že respektování místních předpisů je klíčové pro zodpovědný a udržitelný rybolov. Doporučuji kontaktovat místní rybářskou správu nebo prostudovat jejich webové stránky pro detailní informace před zahájením lovu. Nepodceňujte důsledky porušení rybářského řádu – pokuty mohou být značné.

Co nesnáší ryba?

Ryby, znamení zvěrokruhu, o kterém se říká, že je nejvíce intuitivní a empatické ze všech, mají skutečně specifické potřeby. Není to tak, že by nesnášely něco konkrétního v materiálním světě, spíše se jedná o jejich citlivou povahu. Moje zkušenosti z cest po světě mi ukázaly, že tato citlivost je v mnoha kulturách respektována, například v Thajsku, kde je silný důraz na harmonii a porozumění.

Stejně jako proudění oceánu, tak i Ryby potřebují volnost. Tlak a nátlak jsou pro ně absolutně devastující. Představte si, že se pokoušíte chytit rybu v čisté vodě – čím více se snažíte, tím více se vám vyhne. Podobně, když se Ryby cítí pod tlakem, stáhnou se do sebe. Na cestách jsem se naučil, že trpělivost je klíčem k budování vztahů s lidmi narozenými v tomto znamení. Důležité je jim dát prostor a čas.

Kritika je pro Ryby jako ostnatý drát. I když ji podají s nejlepším úmyslem, může to u nich vyvolat hluboké zranění. Naučil jsem se, že konstruktivní feedback by měl být podán s maximální jemností a empatií. Z vlastní zkušenosti vím, že upřímná pochvala a ocenění jejich citlivosti jsou mnohem efektivnější.

Na svých cestách jsem poznal mnoho fascinujících lidí narozených ve znamení Ryb. Jejich kreativita a soucit jsou úžasné. Jakmile se cítí bezpečně a vnímají podporu, jejich kreativní energie je neomezená. Jsou to skvělí spolutvůrci, přátelé a milenci, ale potřebují pocit bezpečí a pochopení. A to je něco, co bychom měli všichni, ať už cestujeme po světě nebo ne, mít na paměti.

Proč ryby lapou po dechu?

Ryby lapající po dechu na hladině signalizují akutní nedostatek kyslíku ve vodě. To není jen nepříjemné, ale může být i fatální. Příčin může být hned několik.

Příčiny nedostatku kyslíku:

  • Přemnožení ryb: Příliš mnoho ryb na malý objem vody spotřebovává příliš mnoho kyslíku.
  • Nedostatečná filtrace: Znečištěná voda s vysokým obsahem organických látek spotřebovává kyslík během rozkladu. Kvalitní filtrace je klíčová.
  • Vysoká teplota vody: Teplá voda drží méně rozpuštěného kyslíku než voda studená. V horkých dnech je to kritické.
  • Nedostatečná provzdušnění: Kyslík se do vody dostává primárně z atmosféry. Voda by se měla dostatečně pohybovat (např. pomocí fontány nebo vzduchovacího kamene).
  • Sinice (cyanobakterie): Kvetoucí sinice spotřebovávají obrovské množství kyslíku a uvolňují toxiny.
  • Uhynulé rostliny: Rozkládající se rostliny spotřebovávají kyslík a zhoršují kvalitu vody.

Projevy u ryb:

Kromě lapení po dechu si všimněte dalších příznaků, které doprovázejí nedostatek kyslíku: bledé žábr, zrychlené dýchání, poškození kůže (šupiny, ploutve), zvýšená nervozita, ztráta apetitu, oční problémy.

Rychlé řešení:

  • Okamžitě zlepšete okysličení vody (např. přidáním provzdušňovače, pohybem vody pomocí čerpadla).
  • Zkontrolujte filtraci a v případě potřeby ji vyčistěte nebo vyměňte.
  • Pokud je příliš mnoho ryb, zvažte jejich přesun do většího prostoru.
  • Odstraňte uhynulé rostliny a další organický odpad z jezírka.
  • Změřte parametry vody (teplotu, pH, amoniak, nitrity, dusičnany). Může být nutné provést částečnou výměnu vody.

Prevence: Pravidelná kontrola kvality vody, správná hustota osazení rybami, kvalitní filtrace a dostatečné provzdušňování jsou klíčové pro prevenci problémů s kyslíkem.

Jak velká musí být nástražní rybka?

Minimální délka nástražní rybky je 15 cm, to je fakt důležitý! Používej vždy celou rybu, žádné kousky. S menšími rybkama se ti lov moc nepovede, dravci je prostě ignorují. Na větších řekách a jezerech se osvědčily o něco větší rybky, kolem 20 cm, kvůli silnějšímu proudu a většímu množství dravců, co si vybírají. Nezapomeň na šetrné zacházení s rybami, ať už je chytáš jako nástrahu nebo cílovou rybu. Uvědom si, že i ony jsou součástí ekosystému.

Tip: Pro nejlepší výsledky vybírej čerstvé a aktivní rybky, nejlépe druhy, které se v dané lokalitě běžně vyskytují. To zvyšuje šanci na úspěšný lov.

Proč skáčou kapři na hladině?

Kapři vyskakující nad hladinu – fascinující podívaná, která láká rybáře, ale i poučené pozorovatele přírody. Tento nečekaný skok s následným “plácnutím” o hladinu má několik možných vysvětlení, která se však často prolínají.

Teorie se různí, ale žádná není definitivní:

  • Únik před predátorem: Rychlý, prudký výskok je efektivní způsob, jak uniknout dravci, třeba volavce nebo lišce. Vznikne tak charakteristická „šípová vlna“, jak ji popisují zkušení rybáři.
  • Hledání potravy: Někdy kapři vyskakují za létajícím hmyzem, který dopadl na hladinu. Pozoroval jsem to například na Amazonce, kde kapři lovili termity padající z větví stromů nad vodou.
  • Rozmnožování: V období tření se kapři mohou chovat neobvykle a skákání by mohlo být součástí jejich námluvného rituálu, i když to není všeobecně přijímané vysvětlení.
  • Paraziti: Někdy vyskakování souvisí s parazity, kteří kapra obtěžují. V některých oblastech, například v deltě Mekongu, jsem se setkal s kapry, kteří se zbavovali parazitů právě tímto způsobem.

Pro rybáře je pozorování skákajících kaprů jednoznačným signálem – ryby se v dané lokalitě zdržují, což zvyšuje šanci na úspěšný lov. Je to však jen indikátor, nikoli záruka úlovku.

Důležité je rozlišovat: Skákání kapra je nutno odlišovat od skákání jiných ryb. Například některé druhy amurů vyskakují z úplně jiných důvodů a jejich chování je často spojeno s kyslíkovým deficitem ve vodě.

Jaké barvy vidí kapr?

Kapři, podobně jako jiné ryby, nemají vnímání barev jako my. Jejich vidění je ovlivněno hloubkou a dostupným světlem. Často se setkávám s touto otázkou při svých potápěčských výpravách po celém světě, a proto se o ni rád podělím i s vámi.

Mýtus o slepotě kaprů na červenou barvu v hloubkách je částečně pravdivý. Ve skutečnosti není červené světlo v hloubce efektivně absorbováno, a tak ho kapři prostě nevidí. To souvisí s tím, jak světlo proniká vodou. Různé vlnové délky světla se absorbují v různé míře.

Petr Svatek, zkušený ichtyolog, to výstižně shrnuje: „V hloubkách je nejlépe vidět modrá až fialová barva. Pořadí od mělké do hluboké: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá.”

To znamená, že v mělké vodě kapr zřejmě rozliší širší spektrum barev, ale s narůstající hloubkou se jeho vnímání barev zužuje.

  • Praktické důsledky pro rybáře: V hlubokých vodách používání červených návnad může být neefektivní, protože kapr je prostě nevidí.
  • Zajímavost: Mnoho rybích druhů vyvinulo specifické adaptace zraku, aby se co nejlépe vyrovnalo s podmínkami v hlubinách, například vylepšenou citlivostí na modré a zelené světlo.
  • Červená
  • Oranžová
  • Žlutá
  • Zelená
  • Modrá

Toto pořadí ukazuje, jak postupně mizí jednotlivé barvy s hloubkou. Na základě mých zkušeností z potápění v různých vodách po celém světě, můžu potvrdit, že tato informace je klíčová pro pochopení chování ryb v jejich přirozeném prostředí.

Co milují kapři?

Kapři, ti vodní obyvatelé, které jsem potkával od tichých zatopených lomů v Českém krasu až po divoké řeky v deltě Mekongu, mají překvapivě konzervativní vkus. Čeští rybáři se často spoléhají na osvědčené klasiky: pečivo, žížaly a červy. To je sice pravda, ale mnozí opomíjejí další, stejně účinné a levné návnady, které jsem pozoroval i na svých cestách po světě.

Zapomenuté lahůdky:

  • Kukuřice: Konzervovaná kukuřice, oblíbená nejen u kaprů, ale i u jiných ryb, je cenově dostupná a snadno se s ní manipuluje. V některých oblastech ji dokonce nahrazují sladké brambory, které jsem viděl používat rybáři v Peru.
  • Hrách: Vařený hrách je další skvělá volba, která přiláká kapry svou sladkou vůní. Jeho konzistence je navíc ideální pro jemnější háčky.
  • Těsto: Domácí těsto z mouky, vajec a případně dalších přísad, jako je například med nebo vanilka, se může stát skutečnou pastí. Jeho vůně a chuť jsou pro kapry neodolatelné. V Japonsku jsem viděl rybáře používat speciální rýžové těsto s fermentovanými přísadami.

Důležitá poznámka: Úspěch závisí také na místě, ročním období a časové denní době. V teplých měsících kapři reagují na sladké návnady, zatímco v chladnějších měsících dávají přednost těm s výraznější vůní. Pozoroval jsem to na vlastní kůži během svých expedic k Amazonskému pralesu a na sibiřských řekách.

Tip pro cestovatele-rybáře: Nebojte se experimentovat s místními ingrediencemi. Můžete objevit nové, účinné návnady a obohatit své rybařské zážitky o místní specifika.

Na co nejvíc berou kapři?

Lov kaprů je pro mě, zkušeného cestovatele, podobný objevování nových teritorií. Každá voda je jiná, a co funguje na jednom místě, může být na jiném naprostým neúspěchem. Základní pravidlo ale zůstává: pochopit kapra. Co se týče nástrah, moje zkušenosti z rybářských výprav po celé Evropě ukazují, že univerzální recept neexistuje. Klasika ale vždycky zabírá. Kukuřice, brambory, těsta různých druhů, šroty, hrách – to jsou stálice, na které se spolehnout. V mnoha zemích jsem zjistil, že i obyčejný chléb, rohlík, namočený v koření, dokáže divy.

Živočišné nástrahy? Hnojní červi, rousnice, dešťovky – to jsou klasiky. Na některých místech jsem s úspěchem používal i sýr, dokonce i lančmít. V poslední době je ale vidět trend k vysokoproteinovým nástrahám, především boilies. Tyhle koule, často s různými příchutěmi, jsou velice efektivní, ale vyžadují trochu větší zkušenosti s jejich přípravou a používáním. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že jsem s boilies chytil překvapivě velké kapry v oblastech, kde jiná nástraha selhala.

Kukuřice ale zůstává mým osobním favoritem. Je snadno dostupná, cenově nenáročná a její účinnost je prokázaná léty. Její sladká vůně a textura jsou pro kapry neodolatelné. Záleží ale na tom, jak ji připravíte. Někdy stačí jen vařená, jindy je dobré experimentovat s různými dochucovadly a nálevem. Nezapomínejte, že umění lovu kaprů spočívá i v pochopení místních podmínek a v pečlivém výběru nástrahy podle konkrétní situace. To je to, co dělá z rybářství tak vzrušující dobrodružství.

Co dělají ryby v noci?

Studium nočního chování ryb mi dalo nahlédnout do jejich fascinujícího světa, odlišného od toho, co vidíme ve dne. Zjistil jsem například, že některé druhy provádějí v noci migraci na velké vzdálenosti za potravou. Jiné se zase shlukuji do velkých skupin pro ochranu před predátory. Neustálý boj o přežití v podmořském světě je skutečně fascinující a nikdy nekončící příběh.

Ať už se potápíte v Karibiku, Rudém moři, nebo v jezerech Česka, věnujte pozornost tichu a pozorujte, co se děje pod hladinou i v noci. Objevíte překvapivě mnoho.

Proč skáčou kapři?

Proč kapři vyskakují? Otázka, která provází rybáře po generace. Neexistuje jedna definitivní odpověď, spíše soubor teorií. Pro zkušeného cestovatele a rybáře, jako jsem já, je to ale jasný signál: kapři jsou tady!

Jedna z nejrozšířenějších teorií spočívá v reakci na nebezpečí. Kapr, cítil-li se ohrožený predátorem (např. volavkou) nebo náhlým pohybem, vyrazí z vody s neuvěřitelnou silou, vytvořící charakteristickou „šípovou vlnu“. Viděl jsem to na vlastní oči mnohokrát, od Amazonky až po tajgy Sibiře – vždy to byl vzrušující zážitek!

Další teorie se zaměřují na:

  • Rozmnožování: Někdy vyskakují při tření, aby se zbavili parazitů nebo jednoduše pro zlepšení okysličení jiker.
  • Únik před predátory: Jak už jsem zmínil, rychlý únik je efektivní obranný mechanismus.
  • Potrava: Někteří vědci se domnívají, že skoky pomáhají kaprům chytat potravu na hladině.

Nicméně, pro praktického rybáře je to nejdůležitější indikátor přítomnosti kaprů. Vidět šípovou vlnu je jako najít poklad! Kromě toho, spolehlivým ukazatelem je i přítomnost vodních rostlin. Tam, kde najdete bohatou vegetaci, je velká šance, že se tam zdržují i kapři.

Při svých cestách jsem si všiml, že aktivita kaprů silně závisí na ročním období a počasí. Nejlepší podmínky pro pozorování skákání kaprů jsou typicky v letních měsících, za teplých večerů a ráno po dešti.

  • Tip pro rybáře: Všímejte si nejen skákání, ale i dalších indicií, jako jsou bubliny, zbytky potravy na hladině a pohyby v rákosí. Komplexní přístup zvyšuje šanci na úspěšný lov.
  • Zajímavost: Velikost a frekvence skoků může napovědět o velikosti kapra. Větší kapři obvykle vytváří větší a silnější vlny.

Jak daleko mohu být od prutu?

Otázka vzdálenosti rybáře od prutu je otázkou individuální zodpovědnosti a závisí na mnoha faktorech. Není stanovena žádná pevná hranice. Zkušený rybář, ať už loví na tichém jezeře v Norsku, nebo na divoké řece v Patagonii, vždy zvolí takovou vzdálenost, která mu umožní okamžitou reakci na záběr. To znamená, že musí být schopen bez zbytečného zdržení zvednout prut, nastavit brzdu navijáku a začít s návinem.

Kritickým faktorem je typ lovené ryby a použité náčiní. Při lovu dravců na silné náčiní může být vzdálenost větší než při lovu tichých kaprů na citlivou sestavu. Vždy je nutné zvážit i terén a okolní podmínky. Hustý porost nebo skalnatý břeh si vyžadují větší blízkost k prutu.

Důležité je dodržovat základní pravidlo: žádný samosek! Používání samoseků je nebezpečné a může vést k nechtěným situacím, zraněním a poškození výbavy. Zodpovědný rybář vždy sleduje své pruty a aktivně se účastní procesu lovu.

  • Faktor 1: Typ ryby: Silnější ryby vyžadují větší pozornost a kratší vzdálenost.
  • Faktor 2: Terén: Náročný terén vyžaduje větší blízkost k prutu.
  • Faktor 3: Počasí: Silný vítr nebo déšť mohou vyžadovat častější kontrolu a bližší dohled.

Zkušenost je nejlepší učitel. Čím více času strávíte u vody, tím lépe pochopíte, jaká vzdálenost je pro vás a vaše rybářské náčiní optimální. Nezapomínejte, že bezpečnost a zodpovědnost jsou na prvním místě.

Jak chytat kapry na jaře?

Jarní lov kaprů je specifický a vyžaduje citlivý přístup. Voda se pomalu ohřívá, kapři jsou po zimě apatičtí a jejich aktivita je nižší než v létě. Proto je klíčová správná volba nástrahy. Zapomněťte na vše příliš těžké a agresivní.

Zaměřte se na nástrahy bohaté na bílkoviny a s výraznými atraktory. Kukuřice je klasika, ale v jarních měsících ji doplňte o sladké pelety, například s příchutí medového piva nebo jahody. Tyto sladké tóny kapry probudí k aktivitě.

Boilies by měly být spíše menší a lehce sladké, například s příchutí mléka, vanilky nebo rybího masa. Nepřehlédněte ani červi, ti jsou v jarních měsících osvědčenou volbou. Masové nástrahy, jako například kousky masa z kuřecích srdcí, mohou být rovněž účinné, ovšem v menším množství a spíše v kombinaci s výše zmíněnými nástrahami.

Lokace je rovněž důležitá. Kapři se na jaře často zdržují v mělčích, sluncem prohřátých částech vodní plochy, kde je vyšší teplota vody. Větší řeky se oteplí pomaleji, zaměřte se tam na místa s přítokem teplejší vody.

Nezapomeňte na důležitost klidného a nenápadného přístupu. V jarních měsících jsou kapři opatrnější a snadno se vystraší hlukem nebo prudkými pohyby. Používejte kvalitní pruty a jemnější náčiní.

Na závěr, nepodceňujte roli správného krmení. Pravidelné přikrmování v menším množství pomůže kapry nalákat a udržet je na místě. Experimentujte s různými druhy nástrah a kombinací, abyste našli tu nejúčinnější pro dané podmínky a místo.

Jak připravit rybu na uzení?

Na uzení v divočině? Ideální je 6-8% solný roztok (60-80g soli/1l vody), ale klidně experimentuj s množstvím soli podle chuti a dostupnosti. Vodu s rozpuštěnou solí krátce povař, aby se aroma koření lépe uvolnilo – tymián, rozmarýn, bobkový list – cokoli máš po ruce. Pro maximální efekt do láku přidej i trochu cukru. Ryby nalož do studeného roztoku na 12-24 hodin, ideálně v chladném potoce nebo zarytém místě v zemi, aby se udržela teplota pod 2°C. Důležité je, aby ryby byly zcela ponořené. Pokud nemáš přesné váhy, od oka 1 polévková lžíce soli na sklenici vody je dobrý start. Pro rychlejší nasolení můžeš rybu před naložením naporcovat. Po naložení důkladně osušte, abyste se vyhnuli připálení při uzení. Tip pro survivalisty: solný roztok si můžeš připravit i s mořskou vodou, pokud ji máš k dispozici.

Doba uzení závisí na velikosti ryby a typu udírny. Menší ryby stačí kouřit 2-3 hodiny, větší 4-6 hodin, až do změknutí. Pozor na přepálení!

Jak nastražit rybu na sumce?

Nastražování rybky na sumce, to je umění! Prošel jsem řeky od Amazonky po Jenisej a vím, že klíč k úspěchu je v nenápadnosti. Protáhneme šňůrku přes nosní dírku rybky, pevně zauzlujeme a zajistíme karabinkou – to je klasika, ale důležité je použít silon, který je dostatečně pevný, ale zároveň nenápadný. Trojhák, ideálně malý a ostrý, jemně zapíchneme do ocasní ploutve, nikoliv příliš hluboko, abychom minimalizovali poškození. Důležité je použít čerstvou rybku, ideálně o velikosti 10-15 cm, aby působila přirozeně. Tento způsob, kdy hlava rybky míří proti proudu, je v proudových tocích naprosto ideální – rybka se chová přirozeně, netáhne za šňůru a nenarušuje tak celkovou nástrahu. Nezapomeňte na volný vlasec, aby se sumec mohl s nástrahou volně pohybovat, před útokem. Vždy používejte dostatečně silnou šňůru a kvalitní náčiní, aby vám úlovek neunikl. A na závěr ještě rada: místo ocasní ploutve se dá použít i oblast za hlavou. Výběr závisí na velikosti a typu nástražné ryby.

Pro sumce, co žijí ve stojatých vodách, doporučuji jinou techniku. Tam se osvědčuje upevnění rybky k háčku za horní ret, aby se pohybovala přirozeně ve vodním sloupci. Ale to už je jiný příběh…

Scroll to Top