Jak funguje přeprava zvířat?

Bezpečná přeprava zvířat vyžaduje důkladnou přípravu. Nejde jen o pouhé umístění zvířete do auta. Pro menší zvířata jsou ideální speciální bezpečnostní pásy, které zabrání jejich vymrštění při náhlém brzdění nebo nehodě. Pro větší zvířata je nezbytná pevná, bezpečná přepravka, ideálně schválená pro automobilovou přepravu. Ta musí být řádně zajištěna v autě, nejlépe na podlaze zavazadlového prostoru a připevněna popruhy k úchytům, aby se v případě nehody nepohybovala. Nikdy neumísťujte přepravku mezi sedadla – při nehodě by mohla být rozdrcena. Před cestou zkontrolujte, zda je přepravka dostatečně prostorná, aby se v ní zvíře mohlo pohodlně otočit a lehnout si. Nezapomeňte na dostatek vody a případně i krmivo. Dlouhé cesty vyžadují časté zastávky na procházku a odpočinek pro vašeho mazlíčka. V některých zemích existují specifická pravidla pro přepravu zvířat, proto si před cestou ověřte platné předpisy.

Při výběru přepravky dbejte na kvalitu materiálu a její stabilitu. Některé přepravky jsou vybaveny ventilací pro lepší pohodlí zvířete. Kvalitní přepravka je investicí do bezpečnosti vašeho mazlíčka a vašeho klidu během cesty.

Před cestou se se svým zvířetem krátce seznamte s přepravkou, aby si na ni zvyklo a cesta proběhla co nejpohodlněji. Nekrmte ho těsně před cestou, aby se vyhnulo nehodám.

Jaké zvíře syčí?

Šváb syčivý, Gromphadorhina portentosa, známý také jako madagaskarský šváb – to není obyčejný hmyz. Na svých cestách po Madagaskaru jsem se s ním setkal mnohokrát. Jeho nelétavost mu nebrání v efektivním pohybu v podzemí, kde si buduje složitou síť chodeb v půdě a tlejícím dřevě. Jeho největší zvláštností je však výrazné syčení.

Syčení není nic jiného než důmyslný obranný mechanismus. Vzniká při prudkém vypuzování vzduchu skrz dýchací otvory – stigmy – na jeho těle. Zvuk je překvapivě hlasitý a účinně odrazuje predátory. Mnozí si ho pletou se zvukem hada, což je pro švába výhodné.

Zajímavá je i jeho biologie:

• Je poměrně velký, dorůstá až 7 cm.
• Samci mají výrazné rohy, sloužící k soubojům o samice.
• Jsou živorodí; samice rodí živá mláďata.
• Vzhledem k jejich nenáročnosti se často chovají jako domácí mazlíčci, ačkoliv já osobně dávám přednost méně běžným druhům.

Pro cestovatele je důležité vědět, že ačkoliv šváb syčivý nevypadá nebezpečně, jeho syčení může v noci vystrašit. Na Madagaskaru je potřeba se na něj připravit a nenechat se překvapit jeho obranným mechanismem.

Na svých cestách jsem si všiml, že rozšíření tohoto druhu je omezeno na Madagaskar. Není proto k vidění jinde na světě, což podtrhuje jeho jedinečnost.

Co se nesmi prepravovat v letadle?

Co se týče přepravy v letadle, je potřeba si dát pozor na několik věcí. Zjednodušeně řečeno, do příručních zavazadel rozhodně nepatří nic, co by mohlo ohrozit bezpečnost letu. To zahrnuje zejména:

• Zbraně (všechny druhy, i zneškodněné, s výjimkou speciálně schválených případů)
• Výbušniny (jakéhokoli druhu)
• Hořlaviny (zapalovače, s výjimkou jednoho na osobu, spreje, laky na vlasy apod.)
• Chemické a toxické látky (kyseliny, louhy, jedy)
• Tekutiny a gely (v omezeném množství a v průhledných uzavíratelných obalech o objemu max. 100 ml, v jednom uzavíratelném průhledném sáčku)

Do odbavených zavazadel patří vše, co do příručních nesmíte, ale i některé další položky, které by mohly být nebezpečné při přepravě v tlakové kabině, např.:

• Výbušniny
• Plyny (v tlakových nádobách)
• Hořlavé kapaliny a látky
• Toxické a infekční látky
• Radioaktivní materiál
• Peroxidy
• Žíraviny
• Paliva

Důležité upozornění: Pravidla se mohou lišit v závislosti na letecké společnosti a zemi, ze které letíte, proto si vždy před odletem ověřte aktuální předpisy na webových stránkách vaší letecké společnosti. Některé léky, které vyžadují lékařský předpis, je potřeba mít řádně zdokumentovány a prokázat jejich potřebu. Baterie v příručním zavazadle by měly být chráněny před zkratem. Nezapomeňte, že existují i omezení na přepravu potravin, a to jak v příručních, tak v odbavených zavazadlech.

Proč pes spí mezi nohama?

Pes spící mezi nohama, zkroucený do klubíčka, vyjadřuje hlubokou důvěru a pocit bezpečí ve vaší blízkosti. Je to jeho způsob, jak se s vámi sblížit a sdílet teplo. Tento spací styl je běžný u všech plemen, ať už malých, nebo velkých. Důležité je sledovat celkové chování psa – pokud je klidný a spokojený, pak je vše v pořádku.

Jiné pozice a jejich význam:

• Mezi vámi a partnerem: Tato pozice může signalizovat žárlivost, snahu o dominanci, nebo prostě jen touhu po maximálním kontaktu s vámi. V takovém případě je vhodné věnovat psu více pozornosti a ujistěte se, že se cítí milovaný a dostatečně zahrnutý i mimo situace spánku. Na cestách, kde je prostor omezený, může být toto chování častější.
• Pod peřinou: Zde se projevuje jeho touha po blízkosti vaší vůně a tělesného tepla. Je to známka silné vazby a důvěry. Na chladnějších místech, jako jsou horské chaty nebo kempy, je tato pozice obzvláště běžná.

Praktické tipy pro turisty:

• Na cestách s psem vždy mějte po ruce jeho oblíbenou deku nebo hračku pro větší pocit bezpečí, zvláště v neznámém prostředí.
• V případě žárlivosti psa, snažte se věnovat pozornost všem členům rodiny rovnoměrně. Malé hry a mazlení před spaním pomohou.
• V kempech nebo na chatách zajistěte psu teplé a bezpečné místo ke spaní.

Co je považováno za týrání zvířat?

Definice týrání zvířat v České republice zahrnuje široké spektrum činností, které jsou v rozporu s jejich přirozenou potřebou a způsobují jim zbytečné utrpení. Kromě evidentních případů, jako je fyzické násilí, spadá pod tuto kategorii i využívání zvířat jako lákadla pro jiná zvířata, násilné pokusy na zvířatech s cílem testování na jiném zvířeti a štvaní zvířat proti sobě, s výjimkou specifických situací, jako je lov.

Zajímavost: Zatímco v některých zemích světa jsou zvířecí zápasy, jako například kohoutí zápasy, tolerovány, nebo dokonce běžnou součástí kultury, v České republice jsou striktně zakázány. Můj osobní zážitek z Jihovýchodní Asie mi ukázal, jak odlišně se k této problematice přistupuje v různých kulturách. Tam jsem se setkal s kohoutími zápasy, které byly součástí místní tradice, ačkoliv mi jejich krása unikala za utrpením zvířat.

Příklady týrání zvířat, které jsou v ČR zakázány:

• Používání zvířat v gladiátorských soubojích.
• Nechávání zvířat bez jídla, vody a odpovídající péče.
• Nepřiměřené používání donucovacích prostředků při výcviku.
• Zvířecí zápasy všech druhů.

Globální perspektiva: Pojem týrání zvířat se v globálním měřítku interpretuje různě. To, co je v jedné zemi považováno za přijatelné, může být v jiné zemi trestným činem. Mé cesty po světě mi ukázaly, že rozmanitost přístupů k ochraně zvířat je značná. V některých zemích se klade důraz na ochranu ohrožených druhů, jinde se zaměřují na prevenci týrání domácích mazlíčků. Vždy je nutné brát v úvahu místní zvyklosti a právní předpisy.

Závěr (nežádáno): Znalost legislativy a citlivé přístupy k ochraně zvířat by měly být součástí globální kultury ochrany přírody.

Kam se obrátit když mám podezření na týrání zvířat?

Podezření na týrání zvířat? Nebuďte lhostejní! Máte několik možností, kam se obrátit, a volba závisí na konkrétní situaci a naléhavosti. Zkušenost z mnoha cest po světě mi ukázala, že efektivní řešení vyžaduje důkladnou dokumentaci.

Nejdůležitější je shromáždit důkazy: fotografie, videa, přesná data a čas, popis události včetně místa, popř. jména svědků. Nečekejte, dokud nebude situace kritická. Čím více detailů poskytnete, tím lépe se případ vyšetří.

• Obecní úřad: První kontaktní místo. Můžete podat písemné oznámení, které je důležité pro vedení záznamů a následnou koordinaci. V menších obcích je to často první linie obrany zvířat.
• Krajská veterinární správa (případně veterinární inspektorát): Specializovaná instituce zaměřená na ochranu zvířat. Mají odborné znalosti a pravomoci k prošetření a případnému uložení pokut. Na mých cestách jsem se setkal s různými úrovněmi efektivity, takže trpělivost se vyplatí.
• Policie ČR: V případě akutního ohrožení života zvířete, nebo pokud se jedná o závažný trestný čin (např. mučení), je policie nezbytná. Okamžitý zásah je v těchto případech klíčový.
• Státní zastupitelství: Zasahuje v případě, že policie shromáždí dostatek důkazů pro zahájení trestního stíhání.

Tip: Nebojte se kontaktovat více institucí současně, zvláště pokud je situace naléhavá. Důkladná dokumentace je klíčová pro úspěšné řešení. Pamatujete, že i zdánlivě malý detail může pomoci zachránit život zvířete.

Praktický tip z cest: V zahraničí se obvykle obracíte na místní úřady pro ochranu zvířat (jejich ekvivalent). Vždy je vhodné si předem zjistit kontaktní informace a postupy v dané zemi.

Jaký je rozdíl mezi dopravou a přepravou?

Představ si tohle: doprava je samotný nástroj – tvoje kolo, kanoi, batoh s nosnými rámy, vlak, autobus… prostě cokoliv, co tě nebo tvůj náklad přesune z bodu A do bodu B. Je to technická záležitost.

Přeprava je pak samotný akt toho přesunu. Je to ta konkrétní cesta, kterou si naplánuješ, s konkrétním cílem, časem a trasou. Když jedeš na kole z Prahy do Brna, kolo je doprava, ale ta jízda, s překonáváním kopců, s zastávkami na občerstvení, to už je přeprava. Je to komplexnější záležitost, která zahrnuje i plánování, logistiku a vliv faktorů jako počasí nebo terén. Přeprava je tedy výsledek, konkrétní pohyb v prostoru a čase. V turistice je důležité plánovat přepravu pečlivě, abychom optimálně využili dopravní prostředky a dosáhli svého cíle efektivně a bezpečně. Uvážení náročnosti terénu a počasí je pro úspěšnou přepravu klíčové.

Kdo je přepravce?

V osobní dopravě je to pak trochu jinak. Zde se přepravce označuje jako cestující. A i zde je potřeba upozornit na subtilní rozdíly – například v Indii je cesta vlakem často společenskou událostí, s úplně jiným vnímáním přepravy, než třeba v minimalistickém Japonsku. Tento fakt ukazuje, jak kulturní kontext ovlivňuje samotnou definici “přepravce”. Základní princip ale zůstává – cestující je ten, kdo si zaplatí dopravu a využije služeb dopravce, ať už jde o autobus, vlak, letadlo, nebo dokonce o koňský povoz v některých částech světa.

Zjednodušeně řečeno: vždy je to ten, kdo platí za přepravu a využívá její služeb, ať už jde o balík, nebo o člověka. Role a vnímání přepravce se ale liší v závislosti na kulturním kontextu a druhu dopravy.

Co dělat když se pes Počůrává?

Zaznamenali jste u vašeho čtyřnohého kamaráda nečekané úniky moči, i když ho pravidelně venčíte? Nezoufejte, nejsem veterinář, ale jako zkušený cestovatel vím, že i na cestách s pejskem se podobné situace mohou objevit. Zanedbávat to ale rozhodně nesmíte.

Může se jednat o banální zánět močového měchýře, s nímž se setkáte častěji, než si myslíte, i u zdánlivě zdravého psa. Vzpomínám si na cestu po Skotsku, kde se mi tohle přihodilo s mým border kolií. Vypadalo to nevinně – pár kapek na podlaze. Ale ráno po probuzení byl pelíšek kompletně promočený. Veterinář v Edinburghu to rychle vyřešil antibiotiky a po pár dnech bylo po problému.

Nicméně, únik moči může signalizovat i vážnější zdravotní problémy, například problémy s ledvinami, cukrovku, či dokonce nádory. Proto je návštěva veterináře klíčová. Čím dříve se problém odhalí, tím lépe se s ním dá bojovat. Na dovolené v Chorvatsku jsem se naučil, že rychlý přístup k veterináři je v zahraničí komplikovanější, proto se snažím preventivně řešit všechny možné zdravotní komplikace mého psa ještě před cestou.

Nepodceňujte ani zdánlivě nevýznamné projevy. I drobné úniky moči mohou být varovným signálem. Včasná diagnóza a léčba ušetří vám i vašemu psovi mnoho starostí. A nezapomeňte na důkladnou anamnézu – informujte veterináře o všech okolnostech, ať má co nejvíce informací k postavení správné diagnózy.

Jaké zvíře na mazlení?

Výběr mazlíčka je vysoce individuální, ale zkušenost z cest po světě mi ukázala, že nejčastějšími společníky jsou klasika: kočky – nezávislé, ale přítulné, ideální pro menší byty, psi – věrní a aktivní, vyžadují více prostoru a pohybu, a králíci – klidnější, ale potřebují pravidelnou péči a prostor pro skákání. Méně obvyklé, ale rovněž oblíbené, jsou ptáci, zejména andulky – zpívající a hravé, vyžadují však specifické podmínky v kleci. Z drobných hlodavců se ujaly morčata, klidná a přátelská, a křečci, aktivní a noční. Pro klidnější povahy jsou vhodné rybičky – nenáročná péče, ale pozor na kvalitu vody. Výběr závisí na vašem životním stylu a prostorových možnostech. Při výběru si ověřte potřebnou péči, včetně veterinární, a nezapomeňte, že i zdánlivě nenáročný mazlíček vyžaduje čas a pozornost.

Tip pro cestovatele: Pokud často cestujete, zvažte pečlivě, zda si můžete dovolit nechat mazlíčka na hlídání, anebo zda je pro vás vhodnější méně náročný druh.

Kolik stojí převoz psa letadlem?

Přeprava psa letadlem? To je kapitola sama o sobě! Ceny se v roce 2024 pohybují značně, záleží na mnoha faktorech. Evropské lety jsou nejčastější a tam se za přepravu v kabině připravte na 50-150 EUR (1200-4000 Kč) za jednosměrnou cestu. To je pro menší pejsky, kteří se vejdou do přepravky pod sedadlo. Pro větší psy, kteří putují v nákladovém prostoru, počítejte s 100-300 EUR (2500-7500 Kč) za jednosměrnou cestu. Vždycky se ale vyplatí si cenu ověřit přímo u letecké společnosti, protože se liší podle letecké společnosti a dokonce i podle trasy.

Důležité upozornění: Cena zahrnuje jen přepravu zvířete, ne jeho pojištění ani veterinární prohlídku, která je nezbytná! Tu si nezapomeňte zařídit s dostatečným předstihem. A ještě jedna rada od zkušeného cestovatele: vždycky si předem ověřte všechny požadavky letecké společnosti na přepravu zvířat, včetně velikosti a typu přepravky a potřebných dokladů. Nepodceňujte to, jinak vás může čekat nepříjemné překvapení na letišti.

Tip pro šetření: Letecké společnosti někdy nabízejí slevy na přepravu zvířat mimo hlavní sezónu. Zkuste si zarezervovat let s dostatečným předstihem a porovnejte ceny od různých leteckých společností.

Kdy může veterinář uspat zvíře?

Eutanazie? To je jako když na náročné túře víš, že už dál nemůžeš a jediná cesta je sestoupit. Veterinář k ní přistupuje jen v krajních případech, kdy další boj nemá smysl. Předtím ale zvíře důkladně prohlédne a zhodnotí prognózu. Rozhodnutí je na majiteli, ale veterinář může odmítnout, pokud vidí šanci na záchranu, i když minimální.

Kdy se tedy k eutanazii přistupuje?

• Nesnesitelná bolest: Jako když máš zlomenou nohu na odlehlém místě a žádná pomoc není na blízku. Chronická bolest, která se nedá léčit, je indikace k eutanazii.
• Nezvládnutelná nemoc: Představ si, že se tvoje tělo po těžkém výstupu už nedokáže regenerovat. Podobně i u zvířete – nevratné poškození orgánů, které vede k trvalé a zhoršující se kvalitě života.
• Návrat k normálu vyloučen: Jako u zranění, které znemožní další pohyb. Pokud se zvíře nemůže vrátit do aktivity a je odsouzené k trvalému utrpení.

Důležité: Stáří samo o sobě není důvodem k uspání. Starý pes, stejně jako zkušený horolezec, si zaslouží úctu a péči, dokud má kvalitu života. Je třeba rozlišovat mezi stářím a utrpením.

Co je to přepravní bedna?

Přepravní bedna – univerzální řešení pro bezpečný transport cenných nákladů. Můj profesní život mě zavedl po celém světě, a viděl jsem je v akci od pouští Maroka, kde chránily vzácné koření, až po zasněžené vrcholky Himalájí, kde střežily citlivou výzkumnou aparaturu. V kontextu automobilového průmyslu, jak správně uvádíte, přepravní bedny perfektně slouží k ochraně náhradních dílů – motorů, převodovek, diferenciálů, tlumičů, čelních skel, turb a mnoha dalších. Kvalitní přepravní bedna zaručuje ochranu před nárazy, vlhkostí a poškozením během přepravy, a to nezáleží na tom, zda se jedná o motosport, letecký průmysl, námořní dopravu nebo třeba přesun uměleckých děl. Důležitým faktorem je volba materiálu – odolná překližka, polypropylen nebo dokonce kompozitní materiály s vysokou pevností a nízkou hmotností. Správně zvolená bedna, případně s individuálním vnitřním uspořádáním a fixačními prvky, minimalizuje riziko poškození a zaručuje bezpečný příchod nákladu na místo určení, bez ohledu na vzdálenost a způsob přepravy.

Design a konstrukce přepravních beden se liší podle obsahu a způsobu přepravy. Některé jsou navrženy pro manipulaci jeřábem, jiné pro palety, další pro leteckou dopravu s ohledem na váhová omezení. Kvalitní přepravní bedna je investicí do bezpečnosti a spolehlivosti, která se vyplatí. Její použití snižuje riziko ztrát a škod, šetří čas a náklady spojené s reklamacemi a náhradami. Vzhledem k rostoucímu povědomí o udržitelnosti, existují i varianty z recyklovaných materiálů, čímž se snižuje dopad na životní prostředí. Nepodceňujte proto význam správného balení a volby vhodné přepravní bedny – je to klíč k bezproblémovému transportu Vašeho cenného nákladu.

Jak potrestat psa, když se počůrá?

Zapomenutá nehoda? Neřešte to trestem, to psa jen zmate. Naučte ho spolehlivě chodit na záchod pomocí pozitivní motivace. Klíč je v důslednosti a trpělivosti, jako při zdolávání náročné horské stezky.

Používejte jeden jasný povel: “Ven”, “čůrat”, “čůrej” – vyberte si jeden a držte se ho. Představte si to jako mapu k cíli – důležitá je jasná navigace.

Odměňujte správné chování: Po úspěšném vykonání potřeby na určeném místě ho štědře odměňte pamlskem, pohlazením a slovní chválou. To je jako najít zdroj pitné vody na poušti – cenné a motivující.

Ignorujte nehody: Když se pes počůrá doma, nereagujte. Žádná křik, žádný trest. To je jako přehlédnout nepatrnou odbočku z cesty – nesvede vás to z kurzu.

Pravidelné venčení: Plánujte venčení s ohledem na psa, ne jen na svůj časový plán. Štěně potřebuje častější výlety, než dospělý pes – jako při plánování turistického výletu, musíte zvážit své síly a kondici.

• Po probuzení: Bezprostředně po ránu a po spánku.
• Po jídle: Trávení stimuluje potřebu.
• Před spaním: Aby pes mohl klidně spát.
• Po aktivitě: Po delší hře či procházce.

Dostatek pohybu: Unavený pes je klidnější pes. Myslete na to jako na aklimatizaci před náročnou túrou – dobrá příprava zabrání problémům.

Trpělivost: Někteří psi se učí rychleji než jiní. Buďte trpěliví a důslední, jako při zdolávání náročné trasy – výsledek stojí za to.

Co dělat když najdu uhynulé zvíře?

Na mrtvé zvíře se rozhodně nedotýkejte holýma rukama. Používejte jednorázové rukavice, bezpečí je na prvním místě. Mrtvé zvíře může nést různé nemoci, od obyčejné salmonelózy až po vzteklinu. Představte si, že jste v odlehlé oblasti Amazonie, nebo na vrcholku Kilimandžára – tam není po ruce žádná nemocnice. Riziko je zbytečné.

Důležité: Druh zvířete hraje roli. U velkých savců, jako je jelen nebo divočák, kontaktujte místní úřady (lesní správu, myslivost) – oni vědí, jak postupovat. U menších zvířat, jako jsou ptáci, je nejlepším řešením uložit je do neprodyšného pytle (ideálně dvojitě), aby se zabránilo šíření případných bakterií a virů. Můžete je pak odvézt do státního veterinárního ústavu k analýze. V některých případech je to dokonce povinnost.

Tip pro zkušené cestovatele: Vždy mějte v batohu pár jednorázových rukavic a neprodyšný pytel. Nikdy nevíte, co vás čeká na cestě. A pamatujte, že prevence je lepší než léčba, a v divočině se to týká dvojnásobně.

Jaké zvíře je nejméně náročné?

Pro ty, kteří touží po nenáročném společníkovi na cestách, ať už po světě nebo jen po domově, doporučuji hlodavce. Morčata, křečci, a dokonce i potkani se ukázali jako skvělí parťáci. Na rozdíl od náročnějších druhů, vyžadují minimum prostoru – postačí prostorná, bezpečná klec, kterou lze snadno přemístit. Pamatujete ale na důležitost pravidelné výměny podestýlky – hygiena je klíčová, zvláště při cestování. Krmivo je relativně dostupné a nenákladné.

Zajímavost: Věděli jste, že křečci jsou noční tvorové? Pozorování jejich nočního života vám může nabídnout fascinující zážitky. Morčata, na druhou stranu, jsou denní zvířata, takže se s nimi můžete povídat a hrát si kdykoliv během dne. Potkani pak vynikají inteligencí a schopností se učit triky – skutečný cestovatelský společník, který se vám odvděčí věrností a zábavou.

Tip pro cestovatele: Před cestou s hlodavcem se poraďte s veterinářem o vhodném očkování a potřebných opatřeních. Připravte si také přenosnou klec s dostatkem vody a krmiva.

Co neprojde letištní kontrolou?

Letištní kontrola je důkladná, proto je potřeba se na ni důkladně připravit. Do příručního zavazadla rozhodně nepatří:

• Zbraně: Střelné zbraně, praky, kuše, tasery, harpuny a jakékoliv jejich součástky jsou samozřejmostí zakázány. Důležité je vědět, že i repliky a imitace zbraní, včetně dětských hraček, jsou zakázány. I nefunkční zbraň může vyvolat poplach.
• Výbušniny a hořlaviny: Patří sem samozřejmě dynamit, ale i spreje, které jsou hořlavé (lak na vlasy, deodoranty), zapalovače (kromě malých standardních). Silné zapalovače typu Zippo jsou často problematické.
• Pyrotechnika: Ohňostroje, petardy, světlice – vše je zakázáno.
• Chemické a toxické látky: Jedovaté látky, rozpouštědla, kyseliny, ale i koncentrované peroxidy vodíku by měly být v odbaveném zavazadle, pokud vůbec.
• Ostré a špičaté předměty: Nůžky, nože (i malé kapesní), jehly, šídla, pilníky, ale i některé sportovní vybavení, jako jsou golfové hole nebo baseballové pálky, mohou být problematické a je lepší je raději dát do odbaveného zavazadla. Rozhodně se vyhněte všem předmětům, které by mohly být použity jako zbraň.

Doporučení: Vždy si před cestou ověřte aktuální pravidla letecké společnosti a letiště, jelikož se mohou měnit. Přebytečné předměty raději nechte doma, ušetříte si tak nepříjemnosti na letišti.

• Před letem si vše pečlivě zkontrolujte.
• Tekutiny v příručním zavazadle musí být v obalech do 100 ml a ve uzavíratelném průhledném sáčku.
• Baterie v příručním zavazadle musí být chráněny před zkratem.