Jak je rozložena biodiverzita na Zemi?

Biodiverzita naší planety, to je fascinující mozaika života! Představte si ji rozloženou na třech úrovních, jako by to byly vrstvy propletené zemské tkáně. Nejprve je tu genetická diverzita – obrovské bohatství variant genů uvnitř každého druhu, záruka jeho pružnosti a schopnosti adaptace. Viděl jsem to na vlastní oči v amazonském pralese, kde se i v rámci jediné populace orchidejí skrývají nespočetné genetické odchylky, zaručující přežití v proměnlivých podmínkách. Pak je tu druhová diverzita, alfa-diverzita, jak ji vědci nazývají – počet druhů v dané oblasti. Na Galapágách, kde jsem prožil nezapomenutelné měsíce, jsem si uvědomil, jak úzce je druhová bohatost spjata s unikátností prostředí. A konečně, ekosystémová diverzita – to je rozmanitost celých ekosystémů, od korálových útesů po tajgy, od pouští po mokřady. Každý z těchto ekosystémů je složitý a jemně vyvážený systém, který jsem pozoroval v mnoha koutech světa, od afrických savan až po himalájské hory. Jejich ztráta znamená ztrátu celých kapitol v knize života a nesmírnou škodu pro celou planetu, včetně nás.

Co je živá Přírodnina?

Živé přírodniny – to je fascinující svět, který jsem pozoroval na všech kontinentech. Jsou to organismy, které sdílejí základní vlastnosti: rostou, rozmnožují se a reagují na své okolí. Klasicky se dělí na zvířata, rostliny a houby, přičemž toto rozdělení je jen zjednodušením komplexní reality. Pozorování biodiverzity v amazonském pralese, na afrických savanách, v australské outbacku či v hlubinách oceánu mi ukázalo, jak bohatý a rozmanitý je tento svět.

Carl Linné, geniální švédský botanik, položil základy moderní taxonomie. Jeho systém klasifikace, využívající binomickou nomenklaturu (dvě jména pro každý druh – rodové a druhové), je dodnes základem biologické systematiky. Díky němu můžeme s přesností pojmenovat a kategorizovat miliony druhů, od mikroskopických bakterií až po obrovské velryby. Systém je hierarchický:

Říše
Kmen
Třída
Řád
Čeleď
Rod
Druh

Tento systém nám umožňuje lépe porozumět evolučním vztahům mezi organismy a jejich adaptaci na různá prostředí. Je důležité si uvědomit, že živé organismy se vyznačují metabolismem (přeměnou látek a energie), růstem, rozmnožováním a reakcí na podněty. Na rozdíl od neživých přírodnin, které tyto vlastnosti nemají.

Některé zajímavosti:

Počet druhů na Zemi se odhaduje na miliony, přičemž mnoho z nich stále čeká na objevení.
Biodiverzita je klíčová pro zdraví ekosystémů a poskytuje nám nezbytné služby, jako je čistý vzduch a voda.
Lidské aktivity ohrožují biodiverzitu a vedou k vymírání mnoha druhů, což má dalekosáhlé důsledky pro naši planetu.

Proč je příroda ohrožená?

Ohrožení přírody je komplexní problém, s nímž jsem se setkal na všech kontinentech. Ubývání biotopů je dominantní faktor. Viděl jsem na vlastní oči, jak se rozšiřují plantáže palmového oleje v Indonésii, pohlcující deštné pralesy, domovy orangutanů a nesčetných dalších druhů. Intenzivní zemědělství v Evropě, s jeho monokulturami a používáním pesticidů, vede k úbytku hmyzu a ptáků, což narušuje celou potravní síť. Změny krajiny nejsou jen o kácení lesů; v Africe jsem pozoroval, jak se rozšiřují pouště v důsledku změny klimatu a nadměrné pastvy, ničíc cenné ekosystémy.

Nadměrná exploatace je druhou stranou mince. Na rybích trzích v jihovýchodní Asii jsem viděl ohromující množství mořských druhů, mnohé z nich kriticky ohrožené přelovením. Pytláctví, zejména slonů pro slonovinu a nosorožců pro rohy, je stále rozšířený problém, ačkoliv probíhají snahy o jeho potlačení. V amazonském deštném pralese jsem se setkal s ilegálním těžbou dřeva, která ničí útočiště pro ohrožené druhy primátů a dalších živočichů. Problém není jen v lovu, ale i v obchodu s ohroženými druhy, zahrnující často velmi sofistikované a mezinárodní sítě.

Kombinace těchto faktorů, spolu s klimatickou změnou, vede k rychlému vymírání druhů a ztrátě biodiverzity. Je to globální krize vyžadující okamžitou a koordinovanou akci na národní i mezinárodní úrovni. Změny v zemědělských praktikách, ochrana a obnova biotopů, účinná regulace obchodu s ohroženými druhy a boj proti klimatické změně – to jsou klíčové kroky k záchraně naší planety.

Proč jsou lesy důležité?

Lesy, zelené plíce naší planety, jsou klíčové pro přežití lidstva a jejich význam přesahuje pouhé estetické vnímání. Na cestách po desítkách zemí jsem viděl na vlastní oči, jak zásadní roli hrají v regulaci globálního klimatu. Absorbují obrovské množství CO2, čímž zmírňují dopady klimatických změn. Toto není pouhá teorie, ale realita, kterou jsem pozoroval od deštných pralesů Amazonie po tajgu Sibiře.

Kromě uhlíkové stopy, lesy regulují vodní režim. Zachycují srážky, preventivně snižují riziko povodní a zajišťují trvalý zdroj čisté vody pro miliony lidí. V suchých oblastech Afriky jsem viděl, jak vitalita lesů přímo ovlivňuje dostupnost pitné vody pro místní komunity. Zde se jasně ukazuje jejich neocenitelná role.

Biodiverzita lesů je fascinující a nezbytná. Jsou domovem nespočtu živočišných a rostlinných druhů, z nichž mnohé jsou endemické a nenajdeme je nikde jinde na světě. Ztráta lesů znamená nenávratnou ztrátu biodiverzity s dalekosáhlými důsledky pro celý ekosystém. V jihovýchodní Asii jsem se setkal s projekty na ochranu ohrožených druhů, které závisí na zachování jejich lesního prostředí.

Lesy poskytují suroviny pro různé průmyslové odvětví, ale udržitelné hospodaření je klíčové. Od papíru přes dřevo až po léčivé rostliny – lesy nám dávají mnoho, ale je naší povinností chránit je před devastací a zajistit jejich obnovu. V Skandinávii jsem viděl příklady efektivního a udržitelného lesního hospodářství, které ukazuje cestu k budoucnosti.

Co škodí lesům?

Lesům nejvíc škodí znečištění, ať už ovzduší, vody, nebo půdy. To se projevuje okyselováním, poškozováním stromů a úbytkem biodiverzity. Viděl jsem to na vlastní oči – uschlé stromy v okolí průmyslových oblastí, znečištěné potoky, kde už nerostou žádné rostliny. Sedmdesát procent lidí v tom výzkumu správně zmínilo holoseče. Ty ničí biotopy, zvyšují erozi půdy a snižují schopnost lesů zadržovat vodu. Kromě toho se po holoseči často sází monokultury, které jsou náchylnější k chorobám a škůdcům. Dobře se mi vybavuje návštěva lesa, kde po holoseči zbyla jen pustina. Je důležité si uvědomit, že i zdánlivě neškodné aktivity, jako je turistika mimo značené cesty, mohou les poškodit. Například, rozšlapaná vegetace se hůře regeneruje a usnadňuje erozi. Úspěch environmentálních skupin poukazuje na důležitost informovanosti a aktivního přístupu k ochraně lesů. Klíčem k ochraně lesů je kombinace udržitelného hospodaření, omezení znečištění a zodpovědného chování všech návštěvníků.

Co potřebují živé organismy?

Základní stavební kameny života? Voda a potrava – to je jednoduchá, ale přesto univerzální pravda, kterou jsem si ověřil na svých cestách po celém světě. Od bujných amazonských pralesů, kde se rostliny napajují dešťovou vodou a živinami z úrodné půdy, až po suché pouště, kde pouštní rostliny vyvinuly fascinující mechanismy pro uchování vody a efektivní využívání světla, všude platí totéž. Voda, ten zázrak přírody, je nezbytná pro všechny biochemické procesy. Její dostupnost, kvalita a množství ovlivňují nejen přežití organismů, ale i jejich rozmanitost a celkovou biodiverzitu dané lokality. Množství a forma přijímané potravy se však dramaticky liší. Rostliny, slunečními paprsky poháněné fotosyntetické elektrárny, si samy produkují potravu. Živočichové, včetně těch nejmenších a nejpodivuhodnějších, které jsem potkal v hlubinách oceánů nebo na vrcholcích hor, jsou heterotrofové, závislí na konzumaci jiných organismů. Houby, s jejich rozmanitým způsobem života, zaujímají unikátní postavení – některé jsou saprofyty, rozkládající organickou hmotu, jiné parazitují na živých hostitelích, a opět jiné žijí v symbióze s jinými organismy. Zde se otevírá nekonečné pole pro bádání, které jsem během svých cest jen částečně prozkoumal.

Například v australských savanách jsem pozoroval, jak se rostliny adaptovaly na extrémní sucho, zatímco v arktických oblastech jsem byl fascinován odolností arktických lišejníků, které přežívají v extrémních podmínkách. Každý ekosystém, od těch nejmenších až po největší, ukazuje úžasnou variabilitu v tom, jak živé organismy získávají vodu a živiny. Studium těchto adaptací je klíčové pro pochopení biodiverzity a pro zajištění budoucnosti naší planety.

Kde je největší biodiverzita?

Největší bohatství života na Zemi se skrývá v tropických deštných lesích. Amazonský prales, zelené plíce Jižní Ameriky, je bezpochyby králem biodiverzity. Prošel jsem jeho spletí lián a stromů mnohokrát a stále mě udivuje jeho rozmanitost – od drobných, pestrých žabek k majestátním jaguárům, od tisíců druhů rostlin s léčivými účinky až po dosud neobjevené druhy hmyzu. Jeho úžasná rozmanitost je však ohrožena odlesňováním a klimatickými změnami.

Druhým místem, které se může směle rovnat Amazonii, je oblast zahrnující Indonésii, Filipíny a části Austrálie. Indie je sama o sobě botanickým rájem s unikátní flórou a faunou. Indonésie, s tisíci ostrovů, nabízí fascinující kaleidoskop mořského i suchozemského života – od korálových útesů pulzujících životem až po orangutany v deštných lesích Bornea. Filipíny, s jejich unikátními druhy ptáků a orchidejí, a Austrálie s její unikátní faunou – vačnatci, ptakopysky – to vše dokládá neuvěřitelnou hustotu života v této oblasti. I zde však narůstá tlak lidské populace a devastující vliv neudržitelného hospodaření s přírodními zdroji.

Je důležité si uvědomit, že tato úžasná biodiverzita není jen estetická záležitost. Tropické lesy hrají klíčovou roli v regulaci klimatu a poskytují nezbytné zdroje pro miliony lidí. Ochrana těchto oblastí je proto klíčová pro budoucnost naší planety.

Co nám dává příroda?

Příroda nám dává naprosto všechno. Základní potřeby jako voda a jídlo, které nám dodávají energii k cestování po světě a objevování jeho krás, jsou jen začátek.

Z přírody čerpáme materiály pro stavbu našich domovů – od tradičních dřevěných chýší v Amazonii až po moderní betonové mrakodrapy, jejichž stavební kameny pocházejí z hlubin Země. A co teprve možnosti, které nám nabízí pro design a výrobu! Myslete na bambusové domy v Asii, hliněné stavby v Maroku, nebo na kůže a vlny, které nám dávají zvířata.

Příroda nám poskytuje prostor, a to v nekonečných variacích. Od zasněžených vrcholů Himálaje, které jsem sám zdolával, až po nekonečné pláže Malediv, kde jsem relaxoval po náročné expedici. Každý kout planety nabízí jedinečné zážitky a příležitosti k dobrodružství.

Vzduch, který dýcháme, je dar, o kterém si často neuvědomujeme jeho cenu, dokud se nenacházíme v prostředí s nedostatečným přísunem kyslíku. Pamatuji si, jak jsem se cítil na vrcholu Aconcaguy – každý nádech byl výzvou.

A je to mnohem víc než jen fyzické potřeby.

Léčivé rostliny: Po staletí lidé využívají léčivou sílu bylin a rostlin. Na mé cestě po Jižní Americe jsem se setkal s léčiteli, kteří se opírali výhradně o tradiční znalosti a moc přírody.
Inspirace: Nádhera přírodních scenérií, od pouští až po korálové útesy, neustále inspirují umělce, spisovatele a fotografy. Sama mě motivuje k dalším cestám.
Duchovní spojení: Pro mnoho kultur je příroda zdrojem duchovního bohatství a místem propojení s něčím větším, než jsme my sami.

Vše je propojeno. Matka Země nám dává vše, co potřebujeme k životu. Jsme součástí tohoto cyklu, pocházíme z ní a jednou se do ní vrátíme. Je naší povinností chránit ji a vážit si jejích darů.

Uvědomělé cestování s minimálním dopadem na životní prostředí.
Podpora udržitelných způsobů života.
Ochrana biodiverzity.

Co znamená slovo biodiverzita?

Biodiverzita, neboli biologická diverzita, to není jenom nějaká suchá vědecká fráze. Pro turistu to znamená všechno! Představte si rozmanitost rostlin, od drobných alpských květin po majestátní sekvoje. Pak si přidejte nespočet druhů zvířat – od vzácných motýlů v lučních biotopech, přes šumění lesního ptactva až po stopy šelem v divočině. To vše je biodiverzita.

Proč je to pro turistu důležité?

Krásnější výhledy: Různorodá krajina je prostě hezčí. Představte si nudnou krajinu s jedním druhem stromů – to by byla nuda!
Bohatší zážitky: Více druhů rostlin a živočichů znamená více příležitostí k pozorování a fotografování. Můžete se setkat s nečekanými druhy a objevovat nová místa.
Stabilnější ekosystémy: Rozmanitá příroda je odolnější vůči změnám klimatu a škůdcům. To znamená, že vaše oblíbená turistická místa zůstanou zachována i do budoucna.

Příklady biodiverzity na cestách:

Národní park Šumava s rozmanitostí lesních ekosystémů a vzácnými druhy rostlin a živočichů.
Krkonoše s jejich unikátní vysokohorskou flórou a faunou, adaptovanou na náročné podmínky.
Moravský kras s pestrými druhy rostlin a živočichů v jeskynních systémech a na vápencových skalách.

Chránit biodiverzitu znamená chránit i naše krásné turistické cíle. Je to zodpovědnost každého z nás, abychom si tuto rozmanitost uchovali pro budoucí generace.

Co je Biologicka ochrana?

Biologická ochrana, neboli biokontrola, to není jen suchá věda. Představte si to jako sofistikovanou ekologickou hru s patogeny a škůdci, kde místo chemie hrají hlavní roli živé organismy. Definice je jasná: využití mikrobiálních antagonistů k potlačení chorob a druhově specifických patogenů k redukci plevele. Myslete na to jako na miniaturní armádu pomocníků v boji proti nežádoucím hostům na poli, v lese či zahradě.

Bioagens, či biocontrol agent, jak se říká těmto užitečným organismům, to jsou specialisté. Může to být houba, bakterie, virus, nebo i specifický druh hmyzu, precizně cílící na konkrétní cíl. Na rozdíl od pesticidů, které likvidují vše, biokontrola je cílená a šetrnější k životnímu prostředí.

Moje cesty po světě mi ukázaly, jak se biologická ochrana úspěšně aplikuje v nejrůznějších koutech zeměkoule. V Jihovýchodní Asii jsem viděl, jak místní farmáři využívají specifické druhy hub k ochraně rýžových polí před škůdci. V Amazonii zase obdivoval jsem komplexní biologickou rovnováhu, kde predátoři a paraziti drží populaci škodlivého hmyzu na uzdě bez nutnosti zásahu člověka.

Příklady bioagens:

Specifické druhy bakterií potlačující růst plevele.
Houby parazitující na škůdcích, například mšicích.
Dravý hmyz likvidující larvy jiného hmyzu.

Biologická ochrana je skvělým příkladem, jak můžeme efektivně bojovat proti škůdcům a chorobám s menším dopadem na ekosystém. Je to udržitelné řešení, které si zaslouží větší pozornost.

Co ohrožuje biodiverzitu?

Vidím to na vlastní oči při každém výšlapu do hor, na každé cyklotrase, u každého potůčku. Biodiverzita, ta neuvěřitelná pestrost života kolem nás, mizí děsivou rychlostí. A nejsem žádný vědec, abych to dokázal složitými grafy, ale stačí se podívat. Méně ptáků zpívá, méně hmyzu poletuje, některé rostliny už ani nenajdete. To všechno má na svědomí člověk.

Změny ve využívání půdy – rozorávání luk, kácení lesů pro pastviny a plantáže, to všechno ničí přirozené biotopy. Při trecích vidím stále víc monokultur, kde se dřív rozrůstaly pestré květiny a žili různí živočichové.

Znečištění – od plastů v řekách až po znečištění ovzduší, které poškozuje i horské ekosystémy. V horách, kam se dostane jen málo lidí, to vidím paradoxně ještě zřetelněji, než ve městě. Tam si uvědomím, jak citlivá je příroda na lidský zásah.

Změna klimatu – ta je taky nepřehlédnutelná. Dřív se v horách sněžilo více a déle, teď se to mění, ovlivňuje to vodní režim a celou vegetaci. Vidím to na zaschlých korytech potoků a změnách v lesních porostech.

Zachování biodiverzity není jen o ochraně vzácných druhů, ale i o celkové stabilitě ekosystémů, od kterých závisí i my, outdooroví nadšenci. Když se nám po cestách zhoršují podmínky, tak víte, že něco není v pořádku.

Co patří do neživé přírody?

Neživá příroda, to není jen nudná teorie z učebnic! Prozkoumal jsem desítky zemí a všude jsem se setkal s fascinujícími projevy neživé složky. Vzduch, zdánlivě neviditelný, se mění od suchého pouštního vánku v Namibii po vlhký tropický vzduch Amazonie, ovlivňující ekosystémy od pouští po deštné pralesy. Voda, v podobě ledovců na Aljašce nebo podzemních řek v jeskyních Vietnamu, utváří krajinu a je zdrojem života. Její různorodost – od slané mořské vody až po čistou vodu horských potoků – je fascinující.

Horniny a minerály, od žhavé lávy Etny po starobylé granity Skotska, vyprávějí příběh miliard let historie Země. Jejich složení a struktura určují vlastnosti půdy, a tím i životní podmínky pro rostliny a živočichy. A půda? To není jen hlína! Je to komplexní směsice – neživé složky jako úlomky hornin, minerály, voda a vzduch vytvářejí základ, na kterém se rozvíjí komplexní život. Myslete na úrodnou černozem Ukrajiny, která se liší od chudých půd australského vnitrozemí. Každý ekosystém má svou unikátní půdní strukturu, ovlivněnou právě neživými složkami.

Co ohrožuje lesy?

Lesy ohrožují především požáry, které se v posledních letech bohužel stávají stále častějšími a rozsáhlejšími, často kvůli lidské nedbalosti. Sucho pak oslabuje stromy a činí je náchylnějšími k napadení kůrovcem, jehož populační exploze dokáže decimovat celé lesní porosty. Kůrovec je mimochodem hmyz, který se živí lýkem stromů, a jeho množení je podporováno právě stresem stromů způsobeným suchem a teplem. Pohyb těžké techniky při těžbě dřeva, pokud není prováděn s maximální ohleduplností k životnímu prostředí, může poškodit kořenový systém stromů a narušit půdní strukturu. A konečně, člověk – a to nejenom díky těžbě, ale i nešetrným turistickým praktikám, jako je rozdělávání ohně mimo vyhrazená místa nebo poškozování mladých stromků.

Mnoho lesů trpí i kvůli monokulturám, které jsou náchylnější k onemocněním a škůdcům. Pro zdravý a odolný les je naopak důležitá biodiverzita, tedy různorodost druhů stromů a rostlin. Při turistice je proto důležité dbát na bezpečnost ohně a chodit po vyznačených cestách, abychom minimalizovali náš dopad na lesní ekosystém. Všímejte si také různých druhů stromů, jejich stáří a celkového zdravotního stavu – pomůže vám to pochopit, jak složitý a křehký ekosystém les představuje.

Aktivní ochrana lesů je nezbytná pro udržení biodiverzity, produkci kyslíku a ochranu před erozí půdy. Vždyť lesy jsou plicí naší planety a jejich ztráta by měla katastrofální následky.

Jak chránit biodiverzitu?

Biodiverzita, to není jen hezké slovo. To je základ fungující planety a našich životů. Viděl jsem na vlastní oči, jak se křehké ekosystémy borí s tlakem lidské činnosti – od vykácených pralesů Amazonie až po vysychající korálové útesy v Indonésii. A věřte mi, ten pohled není krásný.

Ochrana biodiverzity není otázkou vzdálených zemí, týká se nás všech. Druhy a ekosystémy potřebují prostor, aby se mohly regenerovat. Minimálně 10 % všech ekosystémů by mělo být pod ochranou – to není jen číslo, to jsou konkrétní místa, kde příroda může dýchat. Myslete na to při výběru dovolené – podporujte ekoturistiku a ubytování šetrná k životnímu prostředí.

Bez biodiverzity žádné zemědělství. Je to prosté. Rozmanitost druhů zajišťuje odolnost ekosystémů vůči škůdcům a chorobám. Intenzivní zemědělství s vysokým používáním pesticidů a umělých hnojiv je vrahem biodiverzity. Viděl jsem na vlastní oči, jak se monokulturní plantáže rozkládají a ničí půdu. Je čas se zamyslet nad alternativami – podpora lokálních farmářů a bio produktů je cesta vpřed.

Nižší spotřeba pesticidů a umělých hnojiv je klíčová. To se netýká jen farmářů, ale i nás všech. Vědomé nakupování a tlak na producenty, aby snižovali svůj negativní dopad na životní prostředí, jsou nezbytné. A věřte mi, když uvidíte ty úchvatné druhy v jejich přirozeném prostředí, budete chtít udělat vše pro jejich ochranu.

Nezapomínejte na neprodukční druhy. Všichni ti drobní tvorečkové, kteří se na první pohled nezdají být důležití, hrají klíčovou roli v fungování ekosystémů. A jejich ochrana je stejně důležitá jako ochrana velkých savců.

Čím se zabývá biosféra?

Biosféra – to není jen nějaká suchá definice z učebnice! To je ten úžasný, pulzující systém, který nám umožňuje existovat. Je to ta část Země, kde se prolíná život s neživou přírodou a vytváří neuvěřitelnou rozmanitost. Představte si to: od hlubin oceánů až po vrcholky nejvyšších hor, od vyprahlých pouští po deštné pralesy Amazonie – všude tam, kde najdete život, tam je biosféra.

Co konkrétně biosféra zahrnuje? Jednoduše řečeno, je to celá biota – tedy všechny rostliny a živočichové na Zemi. A to je ohromující spektrum! Milionů druhů rostlin, od drobných řas až po majestátní sekvoje, a miliard druhů živočichů, od mikroskopických bakterií až po obrovské plejtváky. A mezi nimi my, lidé, jako součást tohoto fascinujícího ekosystému.

Během svých cest jsem se setkal s úchvatnými příklady bohatství biosféry.

Korálové útesy – podvodní města plná barev a života, křehké ekosystémy, které jsou bohužel ohroženy změnou klimatu.
Amazonský prales – plíce světa, zdroj nespočetných druhů rostlin a živočichů, stále objevovány nové druhy.
Sahara – zdánlivě pustá krajina, která ukrývá úžasně přizpůsobené organismy, schopné přežít v extrémních podmínkách.

Biosféra není jen krásná, ale i nesmírně důležitá. Poskytuje nám kyslík, vodu, potravu a vše ostatní, co k životu potřebujeme. Jejím poškozením si škodíme sami sobě. Proto je ochrana biosféry klíčová pro naši budoucnost.

Myslete na to při vašich cestách. Všímejte si detailů, obdivujte rozmanitost, a hlavně – chraňte ji!

Přispějte k ochraně životního prostředí.
Podpořte udržitelný cestovní ruch.
Uvědomte si svůj dopad na planetu.

Co způsobuje erozi?

Erozí rozumím jako každý aktivní turista – je to prostě neustálé „obrušování“ povrchu země. Hlavní viníci? Větrná eroze, kdy vítr odnáší drobná zrnka písku a hlíny, je v pouštích a na otevřených pláních nepřehlédnutelná, a ověřil jsem si ji na vlastní kůži v mnoha expedicích. Vodní eroze je pak ještě silnější, ať už jde o řeky, které hloubí svá koryta, mořské vlny narážející na pobřeží, nebo liják, který vytváří strže. Ledovce, tyhle obrovské pomalu se pohybující řeky ledu, jsou mistři eroze – vyhloubily například fjordy a zanechaly po sobě morény. Sníh, třeba při lavinách, také umí pořádně zamíchat s krajinou. A pak je tu i gravitace – sesouvání půdy, zvětralin, to vše k erozi přispívá. Přirozená eroze je samozřejmě součást ekosystému a je dokonce prospěšná – třeba vytváří nové biotopy. Ale lidská činnost, zejména od 20. století, ji značně urychluje – odlesňování, intenzivní zemědělství, nevhodné stavební postupy – to vše vede k mnohem rychlejší a ničivější erozi, než je přirozené. Na vlastní oči jsem viděl, jak se třeba nevhodně osázené svahy rozpadají po silných deštích. Je důležité si uvědomit, jak křehký je povrch země a chránit ho před zrychlenou erozí.

Zajímavostí je, že různé typy hornin mají různou odolnost vůči erozi – žula odolává lépe než pískovec, což se krásně projevuje v krajině. Studium eroze je fascinující a důležité pro pochopení formování krajiny a ochrany životního prostředí.

Čím je tvořena biosféra?

Biosféra, to není jenom to, co vidíš na povrchu! Zahrnuje spodní část atmosféry – troposféru, a to zhruba do 16 km nad rovníkem a kolem 10 km v polárních oblastech. To je důležité vědět, když lezeš po horách – výše už je život řídký.

Prakticky celá hydrosféra je součástí biosféry – od nejhlubších oceánských příkopů až po nejmenší kaluž. Připrav se na to, že i v těch nejhlubších vodách najdeš život, i když ve specifických formách.

A pak je tu litosféra. Nejenom povrch, ale i pod ním, do desítek metrů v půdě. To je důležité pro pochopení koloběhu živin a vlivů na vegetaci.

Zajímavost: V jeskynních systémech se život může vyskytovat i v hloubce několika kilometrů! To jsou ale specifické ekosystémy závislé na podzemních vodách a chemosyntéze.

Stručně řečeno: Biosféra je komplexní systém, sahající od vrcholků hor až do hlubin oceánů a země. Nepodceňuj její rozmanitost, ať už jsi kdekoliv.

Při plánování výletu do hor mysli na to, že s rostoucí výškou se mění i klima a dostupnost kyslíku.
Při potápění v oceánu si uvědomuj ohromnou rozmanitost života v mořské hloubce.
Při poznávání přírody se zajímej o půdu a její vlastnosti – je klíčovým prvkem pro život rostlin a živočichů.

Jaké jsou 4 hlavní příčiny eroze biodiverzity?

Jako vášnivý turista vidím dopady eroze biodiverzity přímo v terénu. Hlavní rány? Těžba – ať už dřeva, devastující lesy a ničící přirozené biotopy, nebo nerostných surovin, trhající krajinu a zanechávající jizvy, které se jen těžko hojí. Vždyť kdo z nás neviděl vykácený svah, kde dříve bujněla živá příroda? Pak tu máme rozvoj – betonové džungle měst, nekonečné silnice a železnice, průmyslové areály – vše pohlcující prostor, který byl dříve domovem tisíců druhů. Znečištění je skrytý vrah, jehož následky nejsou vždy viditelné na první pohled, ale postupně dusi ekosystémy – od kyselých dešťů ničících lesy až po mikroplasty v řekách a mořích. A pak je tu neudržitelné hospodaření: palivové dříví – v mnoha částech světa je spalování dřeva běžnou praxí, což dramaticky zvyšuje tlak na lesy. Mýcení pro pastviny a plantáže je dalším faktorem – zemědělství, bohužel, často probíhá na úkor divoké přírody. A to vše se projevuje úbytkem druhů, ztrátou biotopů a narušením celých ekosystémů. Všimněte si, jak se mění krajina i během jediné túry, kolik míst je už navždy ztraceno.