Změny klimatu mají devastující dopad na živočišnou říši, o čemž jsem se přesvědčil při svých cestách po desítkách zemí. Tání ledovců, které jsem pozoroval na vlastní oči v Arktidě i Antarktidě, vede k úbytku kriticky ohrožených druhů, jako jsou lední medvědi a tučňáci císařští. Ztráta jejich přirozeného prostředí je nezvratná.
Stoupající hladina moří, projevující se dramaticky například v Bangladéši a na Maledivách, zaplavuje nízko položené oblasti a ničí hnízdiště mnoha mořských ptáků a dalších živočichů. Viděl jsem to na vlastní oči – zničené korálové útesy, oslabené ekosystémy, zvířata bez domova.
Změny povětrnostních podmínek, od extrémních veder v Austrálii po nečekané sněhové bouře v Africe, vyvolávají kaskádu problémů.
- Nedostatek potravy: Změny v distribuci rostlin a živočichů narušují potravní řetězce. Například v savanách Afriky jsem pozoroval, jak se stáda slonů stěhují na větší vzdálenosti v hledání vody a potravy.
- Rozšíření nemocí: Teplejší klima podporuje šíření parazitů a infekčních chorob, ohrožujících mnoho druhů zvířat.
- Migrační cesty: Mnoho druhů musí měnit své migrační trasy, aby se přizpůsobily měnícím se podmínkám. To často vede ke konfliktům s lidmi a k dalšímu ohrožení zvířat.
Extrémní povětrnostní jevy, jako jsou hurikány a záplavy, ničí životní prostředí zvířat a zabíjejí je přímo. Zaznamenal jsem to během několika tropických cyklónů a jejich devastující následky na populaci živočichů.
Stručně řečeno, klimatické změny představují bezprostřední hrozbu pro přežití nesčetných druhů zvířat na celém světě. Je nutné podniknout okamžitá opatření k zmírnění dopadů klimatických změn a k ochraně ohrožených druhů.
Jak změna klimatu ovlivňuje volně žijící zvířata a rostliny po celém světě?
Změna klimatu má katastrofální dopady na světovou faunu. Viděl jsem to na vlastní oči – stoupající hladina moří a silnější přílivy ničí hnízdiště mořských želv, a to i na těch zdánlivě nedotčených plážích. Změny klimatu znamenají i častější a intenzivnější bouře, které devastují jejich životní prostředí. Mnohem nebezpečnější je ale postupné, nenápadné ubývání rostlinstva. To je něco, co si běžný turista ani nevšimne, ale důsledky jsou zničující. Například bambus, hlavní potrava pand velkých, trpí kvůli vyšším teplotám, a to ohrožuje celou populaci. Při svých cestách po Asie jsem si všiml, že i migrace ptáků se mění – zpívající ptáci se objevují na nových místech, a to v důsledku posunu vegetačních pásem. Je to fascinující, ale zároveň velmi znepokojivé, protože to narušuje složitou síť vztahů v ekosystému. Změny v počasí také ovlivňují dostupnost vody pro zvířata a ovlivňují rozmnožování. Takže to, co vypadá jako nepatrné změny teploty, má v konečném důsledku obrovský dopad na celou planetu.
Jak globální oteplování ovlivňuje polární zvířata?
Globální oteplování zasahuje polární zvířata dramaticky. Už dlouho víme, že lední medvědi jsou ohrožení vyhynutím – tenkácí led zmenšuje jejich loveckou plochu a ztěžuje lov tuleňů, jejich hlavní kořisti. Nedávná studie to potvrdila a navíc ukázala, že lední medvědi i narvalové vynakládají čtyřnásobné úsilí na přežití kvůli ztrátě arktického ledu.
Tohle má pro ekosystém dalekosáhlé důsledky. Zvýšená energetická náročnost znamená pro zvířata větší stres, snižuje jejich reprodukční schopnosti a celkovou odolnost vůči nemocem. Zjednodušeně řečeno, hrozí jejich vyhynutí mnohem dříve, než jsme si mysleli.
Při svých cestách do Arktidy jsem si osobně všiml těchto změn:
- Méně ledu: Ledová pokrývka se ztenčuje a rozpadá se na menší kusy, což ztěžuje pohyb zvířat mezi lovišti.
- Změny migračních tras: Zvířata musí cestovat dál, aby našla potravu a úkryt, což je vyčerpává.
- Konkurence o zdroje: S ubývajícím ledem se zvyšuje konkurence mezi jednotlivými druhy o omezené zdroje potravy.
- Rostoucí hladina moří: Ohrožuje hnízdiště ptáků a životní prostor dalších zvířat v pobřežních oblastech.
Je důležité si uvědomit, že ochrana arktických druhů není jen věcí ochranářů, ale nás všech. Změny v Arktidě ovlivňují globální klima a mají dalekosáhlé důsledky pro celou planetu.
Na která zvířata má vliv změna klimatu v tropických deštných lesích?
Změna klimatu v tropických deštných lesích, a to konkrétně v brazilské Amazonii, má devastující dopad na rozmanitý život tamních zvířat. Viděl jsem to na vlastní oči při svých cestách po Jižní Americe – ohroženy nejsou jen ikonické druhy, jako jsou jaguáři a oceloti, ale prakticky celá škála suchozemských savců. Od majestátních tapírů až po roztomilé, ale nenápadné, mravenečníky a vodní kapibary – všichni čelí hrozbě. Prognózovaná sahelizace, tedy proměna deštného lesa v savanu, dramaticky mění jejich životní prostředí, omezuje dostupnost potravy a zvyšuje konkurenci o zdroje. Toto není jen o ztrátě jednotlivých zvířat, ale o kolapsu celých ekosystémů, jejichž bohatství jsem měl možnost pozorovat v mnoha tropických oblastech světa. V ohrožení je i nespočet dalších druhů, od ptáků a plazů až po hmyz, a důsledky pro celoplanetární biodiverzitu jsou nepředstavitelné. Změna klimatu v Amazonii není izolovaný problém – jde o globální krizi s dalekosáhlými důsledky.
Jak změna klimatu ovlivňuje živé organismy?
Změna klimatu? To není jenom o tání ledovců. Pro nás, co rádi bloudíme v přírodě, to má daleko větší dopad. Extrémní počasí – bouřky, vlny veder, povodně – jsou čím dál častější a intenzivnější. To znamená větší riziko zranění při výletech, ať už jde o úpal, podchlazení, pády stromů, nebo utopení.
Nemoci se šíří jinak. Klíšťata, komáři – jejich výskyt se mění a s tím i riziko lymské boreliózy, klíšťové encefalitidy, malárie a dalších. Na horách se mění biotopy, a tím se mění i rozšíření rostlin, které mohou vyvolávat alergie.
Zhoršená kvalita vzduchu ovlivňuje dýchání, takže astmatici a lidé s kardiovaskulárními problémy trpí víc. A to i ve zdánlivě čisté přírodě – lesní požáry, prašné bouře, to všechno znečišťuje vzduch.
Změny v dostupnosti vody znamenají problémy s pitnou vodou a také ovlivňují dostupnost cest a lokalit, kam se dá jít na výlet. Sucha ničí vodní toky a mokřady, které jsou důležité pro ekosystém a pro nás i zdrojem vody.
Jak ovlivňuje změna životního prostředí početnost živočichů?
Změny životního prostředí mají dramatický dopad na početnost zvířat. Viděl jsem to na vlastní oči při svých cestách po celém světě. Když je stanoviště zničeno – ať už těžbou, zemědělstvím, urbanizací nebo klimatickými změnami – dochází k prudkému poklesu dostupných zdrojů. To znamená méně potravy, vody a úkrytů. Představte si to jako velký hotel, kde najednou ubytují dvojnásobný počet hostů, ale neprodlouží kapacity – podobně se zvířata ocitnou v situaci, kdy se o zdroje pere mnohem více jedinců než je únosné. Mluvíme o snížené úživnosti prostředí, odborně řečeno o snížené nosné kapacitě. Populace se zmenšují, a stává se tak mnohem pravděpodobnější vyhynutí celých druhů. Nejde jen o ztrátu biotopu, ale i o fragmentaci, kdy zbývající oblasti jsou příliš malé na udržení životaschopných populací. V tropických deštných lesích jsem například sledoval, jak kácení stromů vede k drastickému poklesu populace opic, protože ztrácejí jak potravu, tak bezpečné útočiště před predátory. Podobné případy jsem zaznamenal u korálových útesů postižených okyselením oceánů – koráli odumírají, a s nimi i tisíce závislých druhů ryb a dalších mořských organismů. Je to komplexní problém, který souvisí s lidskou aktivitou a vyžaduje globální řešení.
Jak klimatické změny ovlivňují životní prostředí?
Změna klimatu je pro cestovatele čím dál znatelnější. Stoupá hladina moří, takže některé oblíbené pláže už brzy zmizí pod vodou, a to samé se týká i níže položených ostrovních států. Ledovce a permafrost tají alarmujícím tempem, což mění krajinu a ovlivňuje dostupnost vody v některých regionech. Extrémní počasí, jako jsou vlny veder, hurikány, přívalové deště, záplavy a sucha, jsou čím dál častější a intenzivnější. Plánování výletů tak vyžaduje pečlivější sledování předpovědi počasí a větší flexibilitu. Dříve spolehlivá místa mohou být najednou nebezpečná. Kromě toho se šíří nové infekční choroby a škůdci do oblastí, kde předtím nebyli, což představuje riziko pro zdraví turistů. Například, v horských oblastech, dříve pokrytých sněhem, se teď mohou objevit nebezpečné choroby přenášené klíšťaty. Je potřeba důkladnější příprava, kvalitní pojištění a neustálé sledování aktuálních informací.
Jak ovlivňuje rozmanitost klimatu život rostlin a živočichů?
Klima hraje naprosto zásadní roli v utváření flóry a fauny dané oblasti. Na svých cestách jsem se opakovaně přesvědčil, že příznivé klimatické podmínky a bohaté zdroje znamenají pro živé organismy obrovskou výhodu.
Příklad? V tropických deštných lesích s hojností vláhy a slunečního svitu se život přímo hemží. Rostliny zde dosahují neuvěřitelných rozměrů a rozmanitosti, a to přímo ovlivňuje i bohatost živočišného světa. Mnoho druhů zde má delší životnost a vyšší reprodukční úspěšnost díky stálému přístupu k potravě a ideálním podmínkám pro rozmnožování.
- Naproti tomu v drsných podmínkách tundry, kde vládne chlad a krátké vegetační období, je život mnohem chudší. Rostlinstvo je nízké a řídké, což omezuje množství dostupné potravy pro zvířata. Živočichové se proto musejí adaptovat na drsné podmínky, což vede k specifickým evolučním strategiím, jako je například hibernace.
- V pouštích, kde je nedostatek vody, se život soustředí kolem oáz. Rostliny i zvířata zde vyvinuly unikátní mechanismy pro přežití v extrémním suchu a teplu. Příkladem jsou sukulenty u rostlin a noční aktivita u mnoha živočichů.
Závěr? Diverzita klimatu vytváří mozaiku životních prostředí, každé s jedinečnými podmínkami a unikátní flórou a faunou. Studium těchto vztahů je fascinující a nezbytné pro pochopení biodiverzity naší planety.
- Klimatické změny představují obrovské riziko pro mnoho druhů, jelikož se jejich prostředí mění rychleji, než se dokáží adaptovat.
- Ochrana biodiverzity je proto klíčová, a to i kvůli udržení stability ekosystémů a poskytování důležitých služeb pro lidstvo.
Jak globální oteplování ovlivňuje lesy?
Globální oteplování se v ruských lesích projevuje výraznými změnami v rozšíření jednotlivých dřevin. To jsem si sám všiml na mnoha svých túrách. Dubové lesy, které jsem dříve znal z jižních oblastí, se zmenšují. Je to znát, protože je tam méně stínu a více suchých míst. Naopak, na severu, na hranici listnatých lesů a tajgy, duby postupují. Je to fascinující, jak se mění mapa lesních porostů.
Změny jsou znatelné i v dalších aspektech:
- Častější lesní požáry: Sušší klima způsobuje snadnější šíření požárů, s čímž jsem se bohužel několikrát setkal. To má devastující dopad na lesní ekosystémy.
- Napadení škůdci: Teplejší zimy umožňují přežití většímu množství hmyzích škůdců, kteří decimují lesní porosty.
- Změna druhového složení: Mění se nejen rozšíření dřevin, ale i celkové druhové složení lesů. Objevují se nové druhy, které jsou adaptovány na teplejší klima, zatímco jiné druhy ubývají.
Důsledky jsou komplexní. Může se to projevit i v kvalitě turistických tras – některé stezky mohou být kvůli suchu a požárům neprůchodné, nebo se naopak otevřou nové možnosti v oblastech, kde dříve lesy nebyly.
Všímám si i většího výskytu invazivních druhů, které se v důsledku teplejšího klimatu lépe šíří a ohrožují původní rostlinstvo. To vše je potřeba brát v úvahu při plánování túr.
Která živá stvoření trpí klimatickými změnami?
Změna klimatu? To není jenom o roztavených ledovcích, přátelé! Viděl jsem to na vlastní oči, od tajgy po amazonské pralesy. Vysychání řek a jezer ničí celá společenství živočichů – od malých hmyzáků, jejichž larvy se vyvíjejí ve vodě, až po majestátní slony, závislé na vodních zdrojích. Korálové útesy, dříve pestré podmořské metropole, blednou a odumírají kvůli okyselování oceánů a stoupající teplotě vody. Migrace ptactva se posouvá, doba květu rostlin se mění, a tak se narušuje potravní řetězec. Lední medvědi ztrácejí svůj domov – led – a s ním i potravu. Vysokohorská zvířata, zvyklá na specifické klimatické podmínky, se ocitají v pasti. Nemluvím jen o ikonických druzích, ale o milionech, miliardách organismů, jejichž existence je ohrožena. Je to dominový efekt, kde jedna změna vyvolává další, a výsledkem je oslabená a nestabilní planeta. Změna klimatu ovlivňuje úplně všechny, od nejmenšího mikroorganismu až po největší velrybu.
Kolik druhů zvířat vyhynulo kvůli klimatickým změnám?
Otázka, kolik druhů zvířat vyhynulo kvůli změně klimatu, není tak jednoduchá, jak se zdá. Mnoho lidí si představuje katastrofické scénáře s hromadným vymíráním, ale realita je složitější. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zaznamenal 864 vyhynulých druhů, ale pouze 20 z nich je potenciálně spojováno se změnou klimatu, a to buď zcela, nebo částečně.
Důležité je zdůraznit, že důkazy spojující zmíněných 20 vyhynutí s klimatem jsou často slabé nebo nejednoznačné. V mnoha případech se jedná o komplexní situaci, kde se na vyhynutí podílí i další faktory, jako je ztráta přirozeného prostředí, pytláctví a invazivní druhy. Klima hraje roli, ale často není primární příčinou.
Představte si například korálové útesy. Změna klimatu způsobuje bělení korálů a narušuje jejich ekosystém, ale zároveň jsou útesy devastovány i nadměrným rybolovem a znečištěním. Rozebrat, jak velký vliv mělo klima v jednotlivých případech vyhynutí, je velmi náročné.
Při svých cestách po světě jsem viděl na vlastní oči dopad změny klimatu na biodiverzitu. Ztráta ledovců ovlivňuje polární medvědy, zvyšující se hladina moří ohrožuje nízko položené ostrovy a změny srážek způsobují sucha a povodně, které decimují populace mnoha druhů.
I když přesný počet druhů, které vyhynuly přímo kvůli změně klimatu, je těžké určit, je zřejmé, že změna klimatu hraje významnou roli v ohrožení biodiverzity. Je nezbytné se zaměřit na komplexní ochranářské strategie, které zohledňují všechny faktory, které vedou k úbytku druhů.
- Ztráta přirozeného prostředí
- Pytláctví
- Invazivní druhy
- Změna klimatu
Je důležité si uvědomit, že tato čísla se neustále mění a výzkum v této oblasti pokračuje. Je nutné si uchovat kritický přístup k informacím a dívat se na problematiku komplexně.
Jak ovlivňuje životní prostředí zvířata?
Představte si, jak se divoká zvěř potýká s lidskou činností. Degradace a fragmentace jejich domovů, to není jen o menším množství potravy a omezeném pohybu, jak by si někdo mohl na první pohled myslet. To má dalekosáhlé důsledky. Zvířata trpí podvýživou, omezený pohyb vede k snížené genetické diverzitě, což je pro jejich dlouhodobé přežití klíčové. A co víc, představte si husté lesy, které se mění v roztříštěné ostrůvky. To zvyšuje pravděpodobnost kontaktu s lidmi a domácími zvířaty, a to s katastrofálními následky – šířením nemocí a parazitů. Viděl jsem to na vlastní oči v džunglích Jižní Ameriky, kde malá populace opic žila v izolaci, trpící genetickou chudobou a náchylností k chorobám. Dím a kol. (2014) to výstižně shrnuli. Ztráta habitatu vede k přímému kontaktu s lidmi a jejich hospodářskými zvířaty, zvyšuje riziko přenosu infekcí. To je jeden z nejdůležitějších problémů ochrany přírody, s nímž se musíme vypořádat. Zachování propojených habitatů je klíčové pro zdraví a přežití divokých zvířat.
Jak klima ovlivňuje lesy?
Lesy, ty zelené plíce naší planety, jsou vázány na klima jako horolezec na skalní stěnu. Teplota a srážky – to jsou dva hlavní faktory, které určují, kde se lesy vůbec mohou vyskytovat a jaký budou mít charakter. Představte si sibiřskou tajgu, nekonečné jehličnaté moře odolávající mrazům, a pak bujné deštné pralesy Amazonie, kde se vzduch doslova vaří vlhkostí. To je síla klimatu!
Severní hranice lesů, to je fascinující linie. Tam, kde se slunce stydí ohřát zem na dostatečnou teplotu, lesy ustoupí. Zelená se mění v šedou – tundra bere vládu. Ale je to jenom začátek příběhu.
Nejde jen o teplotu a déšť. Vliv má i sluneční svit, vlhkost vzduchu, vítr – všechno dohromady vytváří komplexní systém, který určuje, zda se v dané oblasti uchytí dub, borovice, nebo třeba exotické mahagonové stromy. Byl jsem v deštných pralesích Jižní Ameriky, kde jsem viděl stromy, o kterých jsem si jenom četl v knížkách. Obrovské kořeny, liány, epifyty – to vše je úzce provázáno s místním klimatem.
Znáte to? Jednou se ocitnete v hlubokém lese, kde stromy rostou tak hustě, že se k zemi nedostane sluneční světlo. Jiný den stojíte na svahu, kde stromy šermují s větrem a bojují o každý sluneční paprsek. To vše je klima v akci.
- Nadmořská výška: Klima se mění i s nadmořskou výškou, proto najdeme v horách rozdílné lesní pásma.
- Větry: Silné větry můžou lesy poškodit a ovlivnit jejich růst.
- Požáry: Klima ovlivňuje i frekvenci lesních požárů, které formovaly lesní ekosystémy po tisíciletí. Požáry jsou součástí přírodního cyklu.
- V suchých oblastech rostou odolné druhy stromů, přizpůsobené nedostatku vody.
- Ve vlhkých oblastech najdeme bujné lesy s velkým množstvím druhů.
- Změna klimatu se již projevuje a negativně ovlivňuje lesní ekosystémy.
Čím hrozí změna klimatu?
Změna klimatu není abstraktní hrozbou, ale tvrdou realitou, kterou jsem na vlastní kůži zažil v mnoha koutech světa. Nejde jen o stoupající hladiny moří, o kterých se tolik mluví. Je to o každodenním boji o přežití, který se pro miliony lidí stává ještě těžším. Viděl jsem, jak monzunové deště smetly celé vesnice v Bangladéši, proměnily úrodnou půdu v bahenní moře a zanechaly za sebou jen trosky a zoufalství. Lidé, kteří už předtím žili na hranici chudoby, ztratili vše – domy, úrodu, a s ní i naději na lepší zítřek. Rekonstrukce je pomalá, finanční prostředky mizivé a další bouře se blíží. Na druhou stranu, v africké savaně jsem pozoroval, jak nesnesitelná vedra znemožňují zemědělskou práci, čímž se dále prohlubuje potravinová nejistota a nutí lidi k migraci. Zhoršující se sucha v kombinaci s válkami a politickou nestabilitou vytvářejí perfektní bouři, která pohání chudobu a vede k humanitárním krizím. A to není jen o dalekých zemích. I v Evropě vidíme dopady – vlny veder ohrožují zdraví seniorů, povodně ničí infrastrukturu a zemědělskou produkci, a to vše se odráží na ekonomice a životní úrovni. Změna klimatu není jen environmentální problém, je to globální sociální a ekonomická katastrofa, která zhoršuje existující nerovnosti a vytváří nové.
Důsledky jsou dalekosáhlé a propojené: ztráta obživy vede k migraci, která zase zatěžuje městské infrastruktury a zvyšuje sociální napětí. Nedostatek vody a jídla zvyšuje zranitelnost vůči nemocem. A to všechno se děje v kontextu, kde se snahy o zmírnění dopadů klimatických změn potýkají s nedostatkem financí a politickou vůlí. Je potřeba okamžitá a rozsáhlá mezinárodní spolupráce, investice do adaptačních opatření a spravedlivá distribuce zdrojů, aby se zabránilo dalšímu zhoršování situace a aby se těm nejzranitelnějším pomohlo se vyrovnat s důsledky změny klimatu.
Jak změny životního prostředí ovlivňují živé organismy?
Organizmy se v průběhu evoluce přizpůsobily svému prostředí – vyvinuly si specifické vlastnosti, ať už tělesné, či behaviorální, které jim pomáhají přežít. Viděl jsem to na vlastní oči v džunglích Amazonie, kde mravenci používají k obraně jedovaté kyseliny, zatímco opice se naučily využívat nástroje k získávání potravy. Změny životního prostředí, ať už přírodní, jako je sucho, nebo umělé, například odlesňování, mají drastický dopad. Může to vést k úhynu celých populací, k masivní migraci, anebo naopak k selekci jedinců s vhodnými adaptacemi – ti pak mají větší šanci na přežití a předání svých genů. Například v suchých oblastech jsem pozoroval, jak se rostliny přizpůsobily nedostatku vody vývojem hlubokých kořenů nebo schopností ukládat vodu v listech. Je to fascinující hra na přežití, kde vítězí ti nejlépe adaptovaní.
Já sám jsem svědkem zrychlujících se změn klimatu, které narušují křehkou rovnováhu ekosystémů po celém světě. Na Sibiři jsem viděl, jak tání permafrostu mění krajinu a ohrožuje populace arktických zvířat. V Africe zase sucha zmenšují dostupnost pastvin a vody, čímž ovlivňují životní cyklus mnoha druhů.
Evoluce je neustálý proces, ale rychlost současných změn je natolik vysoká, že mnoho organismů s ní nestačí držet krok. A to je obrovský problém, nejen pro samotné živé tvory, ale i pro nás, lidi.
Jaké tři faktory nejvíce ovlivňují změnu klimatu?
Změna klimatu, o níž slyšíme stále častěji, není abstraktní hrozbou, ale realitou, kterou jsem na vlastní kůži zaznamenal na mnoha místech světa. Tři hlavní viníci? Spalování fosilních paliv, které jsem viděl pohánět industrializované megaměsta od Šanghaje po New York, ale i méně rozvinuté regiony s kouřovými mraky z nekvalitních paliv. Výsledkem je obrovské množství skleníkových plynů uvolňovaných do atmosféry.
Dále, masivní kácení pralesů, které jsem sledoval v Amazonii i v jihovýchodní Asii, dramaticky snižuje planetární kapacitu absorbovat oxid uhličitý. Místo zelených plic planety tak vznikají pouště nebo plantáže palmy olejné, dalšího významného přispěvatele ke skleníkovému efektu.
A konečně chov dobytka, zejména průmyslový. Na svých cestách jsem viděl obrovské farmy s miliony zvířat, jejichž trávení produkuje metan – skleníkový plyn mnohonásobně silnější než oxid uhličitý. Je to tichý, ale silný faktor, který je často opomíjen, ale jeho vliv na globální oteplování je značný. Tyto tři faktory, vzájemně propojené a se zesilujícím efektem, jsou motorem současné klimatické krize.
Jak ovlivní změna klimatu životní prostředí v příštím století?
Příští století přinese dramatické změny, jaké jsem v průběhu svých cest ještě neviděl. Mořské ledy se budou dále ztenčovat a rozpouštět, což zásadně ovlivní arktické a antarktické ekosystémy a způsobí stoupání hladiny moří. Ledovce, ti majestátní strážci hor, se budou zmenšovat, a s nimi i zásoby sladké vody, jež živí miliony. Sníh, bílý koberec zimy, bude ubývat, měníc sezónní cykly a ohrožující alpské louky i horská společenstva. A permafrost, věčně zmrzlá půda, se začne probouzet, uvolňujíc do atmosféry obrovské množství metanu – skleníkového plynu mnohem silnějšího než oxid uhličitý. To urychlí oteplování a vytvoří spirálu ničivých změn. Představte si, že se rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a Sibiře stanou bahnitými bažinami a obřími jezery, uvolní se dávné choroby a zmrzlá organická hmota začne hnít, uvolňujíc do vzduchu další skleníkové plyny. Je to děsivý výhled, ale bohužel realistický. Některé oblasti se stanou neobyvatelnými, migrační vlny nabydou nebývalých rozměrů a boj o zdroje se stane otázkou přežití. Myslím, že budoucnost lidstva závisí na naší schopnosti se s těmito výzvami vypořádat.
