Londýn se s problémem znečištění vzduchu pere důrazně. Klíčovým krokem bylo zavedení první světové celodenní zóny s ultra nízkými emisemi (ULEZ) v roce 2019, která se v roce 2025 rozšířila na celý Londýn, čímž se stala největší zónou čistého vzduchu na světě. To znamená, že se v centru Londýna pohybují výhradně vozidla splňující velmi přísné emisní normy. Je to znát – vzduch je citelně čistější než v minulosti. Ačkoliv jsem se pohyboval po celém městě, všiml jsem si, že 95 % vozidel splňuje požadavky ULEZ. Na zlepšení kvality ovzduší bylo investováno 271 milionů liber. Je důležité si uvědomit, že vjezd do ULEZ zóny se platí poplatek, pokud vaše vozidlo nedosahuje stanovených emisních limitů. Doporučuji si před cestou ověřit, zda vaše auto splňuje požadavky, abyste se vyhnuli nepříjemným finančním překvapením. Můžete to udělat snadno online. Díky těmto opatřením se Londýn stává stále příjemnějším místem k životu a k návštěvě.
Jak se řeší problémy se znečištěním vzduchu?
Problém znečištěného vzduchu řešíme nejen doma, ale i na svých cestách po světě. Viděl jsem vlastníma očima, jak smog dusí metropole Asie, ale i jak čistý vzduch v horách dává novou energii. Klíčem je komplexní přístup. Snižování dopadu hlavních zdrojů znečištění se neobejde bez politických opatření a investic. To znamená podporu ekologičtější dopravy – od elektromobilů a jízdních kol až po efektivnější veřejnou dopravu. Myslete na to i při plánování výletů! Zkuste využít vlak místo letadla, pokud je to možné. Dále je potřeba zvýšení energetické účinnosti budov, energetiky a průmyslu. Mnoho starých budov v Evropě, které jsem navštívil, stále trpí neefektivním vytápěním. Modernizace je klíčová. A nezapomínejme na zdokonalování systémů odstraňování znečišťujících látek v průmyslu a dopravě. Tohle se pak promítá i do kvality vzduchu, který dýcháme při procházkách městy. Když si uvědomíme vliv našich cestovních zvyklostí na životní prostředí, můžeme si všichni přispět k čistšímu vzduchu, ať už doma nebo na cestách. Na vlastní kůži jsem poznal, jaký rozdíl to může udělat.
Konkrétně si představte: V Londýně jsem se potýkal s dopravním smogem, ale v Kodani jsem si užíval čistého ovzduší díky skvělé cyklistické infrastruktuře a rozvinuté veřejné dopravě. Tohle je ten rozdíl, který chceme vidět všude.
Jak se Velká Británie snaží omezit znečištění ovzduší?
Velká Británie se snaží snižovat znečištění ovzduší pomocí řady opatření, z nichž nejvýznamnější je Strategie čistého vzduchu z roku 2019. Tato strategie se zaměřuje na hlavní zdroje znečištění, jako jsou pneumatiky, brzdy a dřevěné pece, a stanovuje nová doporučení pro jejich výrobu a používání. Při cestování po Velké Británii si všimnete mnoha elektromobilů a hybridů, což je součást snahy o snížení emisí z dopravy. Kvalita ovzduší se liší v závislosti na lokalitě – ve velkých městech je samozřejmě znečištění vyšší než na venkově. Zajímavé je, že se strategie zaměřuje i na zlepšení energetické účinnosti budov, což má rovněž pozitivní dopad na kvalitu ovzduší. Doporučuji sledovat aktuální informace o kvalitě ovzduší, než se vydáte na výlet, zvláště pokud trpíte respiračními problémy. V mnoha městech najdete mapy s informacemi o aktuální úrovni znečištění.
Proč byl v Londýně smog?
Londýnská Velká smogová katastrofa z roku 1952 nebyla jen neštěstím, ale i varováním. Město tehdy bylo silně závislé na uhlí – elektrárny, topení domácností, vše spalovalo toto fosilní palivo. K tomu přispívaly i emise z dieselových autobusů, které tvořily páteř tehdejší městské dopravy. Vzduch se stal neviditelným vrahem.
Důležité je pochopit meteorologické podmínky: inverze, tedy situace, kdy studený vzduch u země je překryt teplým, zabránila vzestupu kouře a zplodin. To vedlo k kumulaci znečišťujících látek v nízkých vrstvách atmosféry. Myslete na to, že Londýn v té době postrádal efektivní systém kontroly emisí.
Katastrofální následky: Tisíce lidí zemřely, desítky tisíc onemocněly respiračními chorobami. Dopady šly daleko za hranice bezprostředních obětí – dlouhodobé zdravotní následky byly a stále jsou znepokojivé.
Co se od té doby změnilo? Londýn zásadně investoval do čistší energie a dopravy. Dnes je město méně závislé na uhlí, a jeho vzduch je výrazně čistší. Nicméně, i moderní Londýn se potýká s výzvami v podobě znečištění ovzduší, a to ukazuje, jak důležité je stále monitorovat kvalitu ovzduší a investovat do udržitelných řešení.
- Klíčové faktory smogu:
- Spalování uhlí v elektrárnách a domácnostech.
- Emise z dieselových autobusů.
- Meteorologické podmínky (inverze).
Dnes se turisté nemusí bát opakování podobné katastrofy, ale historie Velkého smogu slouží jako výstraha před nebezpečím zanedbávání ochrany životního prostředí.
Kde je teď nejšpinavější vzduch?
Aktuálně nejhorší kvalitu ovzduší hlásí Bangladéš s indexem znečištění 83,30. To je skutečně alarmující číslo a hned na první pohled vysvětluje, proč se vyhýbám cestovat do této oblasti v zimních měsících, kdy se smog z továren a spalování odpadků hromadí. Osobně jsem zažil nepříjemné dýchání i v oblastech s výrazně nižším indexem, takže si představuji, jak těžké musí být život v Bangladéši.
Na druhém místě se umístil Pákistán (65,81), země, kterou jsem navštívil několikrát. I tam je znečištění ovzduší velký problém, zejména v průmyslových centrech a velkých městech. Pamatuji si, že jsem musel často používat respirátor, zvláště při návštěvách přeplněných tržišť.
Mongolsko (62,00) a Afghánistán (58,80) jsou na seznamu taktéž vysoko. Znečištění ovzduší v Mongolsku je často spojováno s písečnými bouřemi a spalováním uhlí, zatímco v Afghánistánu je situace komplikovaná kombinací chudoby, nedostatkem infrastruktury a konflikty. Je důležité si uvědomit, že tato čísla jsou průměry a kvalita vzduchu se může značně lišit v závislosti na ročním období a lokalitě. Před cestou do těchto zemí je nutné si ověřit aktuální situaci a přizpůsobit tomu své cestování, případně i zvolit alternativní trasu.
Je vždy dobré se informovat o indexu kvality ovzduší (AQI) před cestou do jakékoli destinace, a to nejen v těchto zmiňovaných zemích. Zdraví je přece to nejdůležitější, co si na cestách můžeme chránit.
Kdy naposledy byl v Londýně smog?
Poslední skutečně tragický londýnský smog si pamatuji z roku 1952. Tehdy, během Velkého smogu, zahynulo na 4000 lidí, nikoliv 750, jak se někdy uvádí. Byla to děsivá zkušenost, město zahalené v husté, jedovaté mlze. V roce 1962 sice také došlo k vážnému zhoršení ovzduší, které si vyžádalo asi 750 obětí, ale nic se již nepřiblížilo katastrofě z roku 1952.
Důvody zmizení „klasického“ smogu jsou vícero:
- Změna paliva: Přechod od uhlí k zemnímu plynu v domácnostech a průmyslu výrazně snížil emise síry a sazí.
- Zavedení Clean Air Acts: Série zákonů o čistém ovzduší v 50. a 60. letech přinesla přísnější regulace emisí z továren a dopravních prostředků.
- Modernizace vytápění: Rozšíření centrálního vytápění znamenalo, že méně domácností spalovalo uhlí v otevřených krbech, čímž se snížila lokální koncentrace škodlivin.
- Vylepšená předpověď počasí: Včasná předpověď umožnila včasná opatření a evakuaci rizikových skupin.
Přestože se klasický londýnský smog stal minulostí, znečištění ovzduší stále představuje problém. Dnes se spíše setkáváme s fotochemickým smogem, který vzniká reakcí výfukových plynů a slunečního záření. I na to se ale Londýn snaží aktivně reagovat, například omezením provozu aut v centru města.
Jak vyřešit problém znečištění?
Globální problém znečištění není jen abstraktní hrozbou, ale tvrdou realitou, kterou jsem na vlastní kůži zažil v přelidněných městech Asie i v odlehlých koutech Amazonie. Boj s ním vyžaduje komplexní přístup, a to hned z několika směrů. Boj s potravinovým odpadem například není jen o kompostování, ale i o změně spotřebitelských návyků – v mnoha rozvojových zemích jsem viděl, jak se s jídlem zachází jako s nedostatkovým zbožím, zatímco v bohatých zemích se hory jídla denně vyhazují. Recyklace textilního odpadu je klíčová, protože rychlá móda generuje obrovské množství textilu, který končí na skládkách. Navíc jsem byl svědkem inovativních projektů, kde se z oděvního odpadu vyrábí nový materiál. Likvidace elektronického odpadu je pak obzvláště důležitá kvůli toxickým látkám v elektronice – osobně jsem viděl, jak děti v Africe rozebírají staré počítače bez ochranných pomůcek. Snížení spotřeby přírodních zdrojů v produkci je zásadní, a to i v cestovním ruchu, kde se neustále klade důraz na udržitelnost. Boj s plastovým znečištěním, to je boj na všech frontách – od omezení jednorázových plastů až po inovativní recyklační technologie, které jsem viděl testovat v různých zemích. A nakonec zpracování nebezpečného odpadu – to je otázka bezpečnosti a zdraví obyvatel, téma, které je obzvláště naléhavé v průmyslově rozvinutých zemích, kde se s ním, bohužel, často nakládá nedbale.
Každý z těchto bodů představuje složitý problém, jehož řešení vyžaduje mezinárodní spolupráci, inovativní technologie a především změnu v přístupu nás všech. Jen komplexní strategie a aktivní přístup mohou vést k viditelnému zlepšení stavu životního prostředí.
Kde na světě je nejšpinavější vzduch?
Kde na světě dýcháte nejšpinavější vzduch? Odpověď zní: v Bangladéši, Pákistánu a Indii. Světová zdravotnická organizace (WHO) pravidelně zveřejňuje mapu kvality ovzduší, a podle dat z roku 2025 se v čele žebříčku nejvíce znečištěných zemí umístil Bangladéš s průměrnou roční koncentrací PM2,5 částic (jemných prachových částic, které pronikají hluboko do plic) 76,9 mikrogramů na metr krychlový. Pákistán s 66,8 a Indie s 58,1 µg/m³ mu těsně sekundují. Je nutné zdůraznit, že tyto hodnoty značně převyšují doporučení WHO. Můj osobní zážitek z cest po těchto regionech potvrzuje, že znečištění vzduchu je tam skutečně alarmující. V hustě zalidněných městech, jako je Dháka nebo Lahore, se často pohybujete v šedivé, husté mlze. Dlouhodobé pobyty v takovém prostředí mohou vést k vážným zdravotním problémům, od respiračních onemocnění po srdeční choroby. Zajímavé je, že i Tádžikistán se umístil poměrně vysoko v žebříčku s 59,4 µg/m³, což ukazuje, že problém znečištění vzduchu není omezen pouze na jihoasijský subkontinent. Příčiny jsou komplexní, od průmyslového znečištění a automobilové dopravy až po spalování biomasy a prachové bouře.
Co dělá Velká Británie pro ochranu životního prostředí?
Británie se snaží chránit životní prostředí a nová legislativa, Zákon o ochraně životního prostředí, je velkým krokem vpřed. Díky němu se zavádí striktnější limity na kvalitu ovzduší a vody – to je super zpráva pro všechny, kdo rádi tráví čas v přírodě, ať už pěšky, na kole, nebo na kajaku. Nové cíle se zaměřují i na biodiverzitu, takže se můžeme těšit na bohatší faunu a flóru při našich výletech. Menší množství odpadu je taky paráda – čistší lesy a hory znamenají lepší zážitky z trekingu a horolezectví. Zákon dává vládě nástroje k nastavení ambiciózních cílů, takže se můžeme těšit na zlepšení ochrany přírody v Británii. To se pozitivně promítne i do kvality našich outdoorových aktivit.
Proč je v Londýně kvalita vzduchu dobrá?
Kvalita vzduchu v Londýně se v posledních letech výrazně zlepšila, a to hlavně díky snížení spalování uhlí v průmyslu a domácnostech. To vedlo k dramatickému poklesu oxidu siřičitého a sazí za posledních 40 let. Jako zkušený turista můžu potvrdit, že se to pozitivně projevuje na celkové pohodě při procházkách a cykloturistice po městě. Dříve byl smog běžnou součástí londýnského koloritu, teď je to už spíš výjimka. Je však důležité si uvědomit, že i dnes je kvalita vzduchu ovlivněna dopravou a dalšími faktory, a proto je vhodné sledovat aktuální index kvality ovzduší, než se vydáte na túru po městě. Existují aplikace a webové stránky, které poskytují detailní informace v reálném čase. Plánujete-li náročnější aktivity, jako je například delší cyklistický výlet, je vhodné si předem ověřit předpověď kvality vzduchu, abyste se vyhnuli případným problémům s dýcháním.
Co přispívá k tvorbě smogu londýnského typu?
Londýnský smog, ten hustý, mléčně zbarvený opar, co se kdysi klátil nad Temží? Jeho příčina se skrývá v minulosti, v době, kdy uhlí bylo králem. Vysoká koncentrace oxidů síry, uvolňovaných při spalování uhlí v domácnostech i v tepelných elektrárnách, tvořila základ problému. Pamatuji si, jak jsem procházel starými ulicemi Londýna a představoval si tu těžkou, dýchavičnou atmosféru. Byla to doba, kdy se bez ohledu na počasí do vzduchu uvolňovaly tuny sazí a dalších nebezpečných mikroskopických částic.
Mnozí nevědí, že právě tento smog, označovaný jako „velký smog“ z roku 1952, stál za smrtí tisíců lidí. Byla to tragická událost, která zásadně ovlivnila přístup k ochraně životního prostředí a vedla k přísnějším regulacím v oblasti emisí. Dodnes se v Londýně usilovně pracuje na zlepšení kvality ovzduší, ale poznatky z historie nás učí, jak zranitelní můžeme být vůči znečištění. Použití uhlí a dalších fosilních paliv v takovém rozsahu se ukázalo jako neudržitelné a jeho důsledky dodnes rezonují v urbanistickém plánování a energetice po celém světě.
Během svých cest po Evropě jsem viděl, jak různé města řeší problémy se znečištěním ovzduší – od modernizace tepláren až po prosazování elektromobility. Londýn, byť s bouřlivou minulostí, se stal inspirací pro mnohé, když se pokusil překonat důsledky své dřívější závislosti na uhlí. Je to důkaz, že i zdánlivě nezvratné situace lze zvrátit, pokud se k nim přistoupí s odhodláním a inovativním přístupem.
V čem se liší londýnský smog od smogu v Los Angeles?
Londýnský smog a losangeleský smog se liší nejen geograficky, ale především svým chemickým složením a příčinami vzniku. Londýnský smog, též známý jako redukční smog, byl typický pro průmyslovou éru a spojoval se s vysokou koncentrací oxidů síry (SOx), především oxidu siřičitého. Jeho zdrojem bylo spalování vysoce síry obsahujícího uhlí v továrnách a domácnostech. Tento typ smogu se vyznačoval tmavým, hustým znečištěním vzduchu a způsoboval vážné respirační problémy. Vzpomínám si na své cesty po Evropě, kde jsem viděl historické fotografie dokumentující tento dramatický jev, silně připomínající mlhu, ale s mnohem devastujícím účinkem na zdraví.
Losangeleský smog, naopak, je fotochemický smog, oxidativní smog, vznikající komplexní reakcí slunečního záření s výfukovými plyny z automobilů. Klíčovými složkami jsou oxidy dusíku (NOx), letmé organické sloučeniny (VOC) a ozón (O3). Na rozdíl od londýnského smogu se vyznačuje světlejší barvou a štiplavým zápachem. Během svých cest po Kalifornii jsem si všiml, jak intenzivně tento problém ovlivňuje kvalitu ovzduší, zejména v horkých a slunečných dnech.
Shrnutí rozdílů:
- Londýnský smog: Redukční, SOx, spalování uhlí.
- Losangeleský smog: Oxidativní, NOx, VOC, O3, automobilová doprava.
Je důležité si uvědomit, že i když se tyto dva typy smogu liší v primárních znečišťujících látkách, oba mají závažné dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Mnohé země, včetně České republiky, se snaží regulovat emise znečišťujících látek, a tak předcházet vzniku smogových situací. To zahrnuje přechod na obnovitelné zdroje energie, zlepšování technologií spalovacích motorů a prosazování ekologické dopravy. Osobně jsem přesvědčen, že celosvětová spolupráce je nezbytná pro řešení této globální výzvy.
Jaká opatření se přijímají k ochraně ovzduší?
Ochrana ovzduší je pro mě, jako zkušeného turistu, klíčová. Viděl jsem, jak znečištění ovlivňuje i ty nejodlehlejší kouty světa. Vytváření parků a zelených ploch není jen estetická záležitost – stromy fungují jako přírodní filtry, pohlcující oxid uhličitý. Všimněte si, jak je vzduch v lese čistší. Instalace čističů a katalyzátorů v průmyslu je nezbytná, ale účinnost závisí na pravidelné kontrole a údržbě. Na svých cestách jsem viděl i případy, kdy to selhávalo. Přechod na ekologická paliva, jako je bioplyn nebo vodík, je budoucností, ale jeho zavedení je pomalé a nákladné. Snižování používání dopravních prostředků, ať už pěšky, na kole, nebo sdílenou dopravou, je v mých očích nejefektivnější řešení – nejen pro ovzduší, ale i pro zdraví. Úspora energie je další důležitý bod, ať už doma, nebo v hotelích. Všimněte si, kolik energie se zbytečně plýtvá. A nezapomínejte – i turista může k ochraně ovzduší přispět svým chováním.
Zajímavost: V některých oblastech se používají speciální větrné elektrárny pro čištění vzduchu. Fungují na principu ionizace vzduchu.
Kde je na světě nejhorší vzduch?
Plánujete trek do Bangladéše, Pákistánu, Indie, Tádžikistánu nebo Burkiny Faso? Pak si dejte pozor! Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že znečištění ovzduší, konkrétně PM2,5 částicemi, způsobuje každoročně předčasnou smrt více než 4 milionů lidí. Tyto země se v roce 2025 umístily mezi pěti státy s nejhorší kvalitou ovzduší. To znamená, že i když se jedná o úchvatná místa s nádhernou přírodou, dýchací potíže a zdravotní problémy jsou zde reálným rizikem. Před cestou si důkladně prostudujte aktuální index kvality ovzduší (AQI) a zvažte použití respirátorů s filtrem PM2.5, zejména ve městech a oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva. V horských oblastech může být situace lepší, ale i tam je potřeba opatrnosti. Nepodceňujte to, vaše zdraví je na prvním místě!
Které město bude v roce 2024 nejvíce znečištěné na světě?
Nový Dillí, srdce Indie, bohužel drží nelichotivý primát – nejvíce znečištěné město světa. Můj nedávný pobyt tam potvrdil, co už dávno víme z čísel. V listopadu 2024 dosáhl index kvality ovzduší (AQI) šokujících 795, což je označeno jako „nebezpečné“. Tento extrémní smog není výjimkou, ale spíše smutnou realitou pro místní. Příčiny jsou komplexní – od spalování odpadků a znečištění z dopravy až po sezónní zemědělské praktiky, které vypouštějí obrovské množství škodlivých látek. Doporučuji všem cestovatelům, kteří plánují cestu do Dillí, důkladně se informovat o aktuální kvalitě ovzduší a připravit se na případné problémy s dýcháním, ideálně mít s sebou kvalitní respirátor. Ačkoli je Dillí fascinující město s bohatou historií a kulturou, je nutné si uvědomit riziko spojené s jeho extrémně znečištěným prostředím.
