Jak lov ovlivňuje přírodu? - Turistické centrum

Lov, ať už legální, nebo nelegální, má dramatický dopad na přírodu. Brakování, tedy nelegální lov, je zvlášť zničující. Na vlastní kůži jsem se přesvědčil o jeho devastujících účincích při svých cestách po Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii.

Hlavní problémy brakování:

Ztráta biodiverzity: Vyhubení klíčových druhů narušuje celé potravní řetězce. Viděl jsem na vlastní oči, jak nedostatek slonů v jedné oblasti vedl k přemnožení určitých druhů stromů a následnému úbytku jiných rostlin. Ekosystém se stává méně odolným vůči změnám.
Vyhynutí druhů: Některé druhy jsou natolik ohroženy, že brakování je může dohnat k úplnému vyhynutí. Myslím na nosorožce, tygry a mnoho dalších, kteří už bojují o přežití.
Narůstající nerovnováha v ekosystémech: Absence dravců nebo kořisti vede k dominovému efektu, s nepředvídatelnými důsledky pro celou oblast. Setkal jsem se s příklady, kde nadměrný lov herbivorů vedl k devastaci vegetace a následné erozi půdy.
Podkopání snah o ochranu přírody: Všechny úsilí o ochranu ohrožených druhů a biotopů jsou zmařeny, pokud brakování pokračuje nekontrolovaně. Je to boj s větrnými mlýny, když se neustále ztrácí to, co se s námahou snažíme chránit.

Příklady z mých cest:

V národním parku v Zambii jsem byl svědkem toho, jak pytláci masakrovali slony pro slonovinu. Místo bylo poseto mrtvými těly a zanechanými zbraněmi.
V Indonésii jsem viděl, jak ilegální obchod s ohroženými druhy ptáků a plazů ničí deštné pralesy a přispívá k jejich devastaci.
V Amazonii jsem se setkal s domorodými kmeny, které se snaží bojovat s pytláky, kteří ohrožují jejich tradiční způsob života a dostupnost potravin.

Brakování je komplexní problém vyžadující mezinárodní spolupráci a tvrdé tresty pro pytláky. Je to bitva, kterou musíme vyhrát, abychom zachovali bohatství a rozmanitost naší planety.

Jak válečné konflikty ovlivňují životní prostředí?

Válka zanechává na ekologii hluboké jizvy, často s dalekosáhlými důsledky, které jsem na vlastní kůži pozoroval v mnoha koutech světa. Hořící lesy, včetně chráněných území, nejsou jen estetickým problémem. Zničení biotopů vede k vyhynutí ohrožených druhů, narušení potravních řetězců a k celkovému oslabení ekosystémů. Viděl jsem, jak se zvěř stává snadnou kořistí, zbavena přirozeného úkrytu a zdrojů potravy. K tomu se přidává devastující dopad na infrastrukturu. Výbuchy a požáry průmyslových objektů, skladů a továren uvolňují do prostředí toxické látky, od běžných rozpouštědel až po smrtící amoniak a nebezpečné plasty. Znečištění půdy, vody i ovzduší má dlouhodobé, někdy i generace trvající důsledky, které se projevují v narušeném zdraví obyvatelstva, poškození zemědělských plodin a zhoršení kvality života. Důležité je zdůraznit i méně viditelné následky, jako je například narušení migračních tras živočichů, zničení mokřadů a znečištění podzemních vod, jež představují další vážné ekologické hrozby. Tato znečištění představují hrozbu pro lidi a životní prostředí na dlouhá léta. Rekonstrukce po válce je obtížná a nákladná, a často je jen částečně úspěšná, zanechává za sebou stopy destrukce i na generace budoucí.

Jaká jsou rizika lovu?

Lov, ačkoliv romanticky zbarvený, představuje značné zdravotní riziko. Infarkty, zranění zad a zlomeniny kostí patří mezi nejčastější akutní zdravotní problémy v terénu. To není překvapivé, vezmeme-li v úvahu fyzickou námahu, často v náročném terénu a za nepříznivého počasí. Není výjimkou chůze po hodinách s těžkým batohem, zdolávání prudkých svahů a náhlé, nečekané pohyby při střelbě. Zranění se tak snadno stávají realitou. Důležité je si uvědomit, že dostupnost lékařské pomoci v divočině je často omezená, a čas k zásahu může být kritický. Proto je nezbytné dokonalé fyzické připravení, vhodné oblečení a kvalitní vybavení, včetně lékárničky s potřebnými léky. Důkladná znalost terénu a počasí dále snižuje riziko nehod. Nepodceňujte ani psychologickou stránku – stres a únava snižují soustředění a zvyšují riziko chyb.

Hypotermie a dehydratace jsou dalšími častými komplikacemi, které je nutné brát vážně. Setkání s divokou zvěří, ať už s úmyslem lovu či nikoliv, představuje potenciální nebezpečí fyzického útoku. A konečně, nesprávná manipulace se zbraněmi je fatální hrozbou, která si vyžádá řadu životů ročně. Je proto klíčové absolvovat kvalitní výcvik a striktně dodržovat bezpečnostní pravidla.

Jak lovci a sběrači ovlivňují životní prostředí?

Vliv lovců a sběračů na životní prostředí byl komplexnější, než se na první pohled zdá. Zjednodušený obraz o nevinném soužití s přírodou je mylný. Ano, vyhubení některých druhů rostlin nadměrným sběrem semen a plodin je prokazatelné. To mělo kaskádový efekt na potravní řetězce, vedoucí k úbytku populací zvířat závislých na těchto rostlinách. Mnoho studií, ať už archeologických či paleobotanických, dokumentuje rozsáhlé změny vegetace v oblastech s dlouhodobým osídlením lovci a sběrači. Například, manipulace s ohněm, používaná k lovu a k úpravě krajiny, vedla k rozšiřování některých druhů rostlin na úkor jiných. Také lov velkých savců, i když ne vždy vedl k vyhynutí, významně ovlivnil populační hustotu a strukturu ekosystémů. Je důležité si uvědomit, že vliv nebyl vždy negativní – v některých případech vedlo řízené spalování k diverzifikaci flóry. Nicméně, důkaz o rozsáhlých a trvalých změnách ekosystémů způsobených lovci a sběrači je nesporný, a to i v dobách, kdy jejich populace byla relativně malá. Je potřeba se vyvarovat romantických představ o harmonickém soužití člověka a přírody v této fázi lidských dějin.

Jaký je užitek z lovu?

Lov, jak jsem se na vlastní kůži přesvědčil při svých cestách po Africe i Sibiři, není jen zábavou, ale nezbytným nástrojem pro udržování rovnováhy v přírodě. Správně řízený lov pomáhá předcházet přemnožení určitých druhů, které by mohly ohrozit ekosystém a zdroje potravy pro ostatní zvířata. Myslím například na přemnožení jelení zvěře, která ničí lesní podrost, čímž ohrožuje biodiverzitu. Sezónní omezení a limity lovu, které jsem pozoroval v mnoha rezervacích, zabraňují přehnané exploataci a umožňují populacím zvěře zdravý rozvoj. Dodržování těchto pravidel je klíčové pro dlouhodobé udržení populace, a to nejen pro zvířata, ale i pro lidi, kteří závisí na jejich udržitelném hospodaření, například na využití produktů z lovu pro obživu. V některých oblastech je lov dokonce nezbytný pro financování ochrany přírody, jelikož výnosy z něj pomáhají hradit náklady na péči o chráněná území a boj proti pytláctví. Například jsem se setkal s projekty, kde zisk z řízeného lovu slonů se investoval do ochrany jejich přirozeného prostředí a do bojů proti pytláctví, což vede k ochraně samotných slonů.

Proč se nesmí na jaře lovit?

Jarní lov decimuje ptačí populace daleko dramatičtěji, než si mnoho lidí uvědomuje. Není to jen o prostém zabití jedince; narušení párování vede k časové ztrátě při hledání nových partnerů. Výsledkem je opožděné hnízdění, často s drastickým poklesem reprodukční úspěšnosti. Studie například prokázaly až troj- až šestinásobný pokles produktivity u kachen divokých, červenohlavých a chocholatých. A co je ještě horší, značná část populace se v dané sezóně vůbec nerozmnoží. Tato ztráta má dalekosáhlé důsledky pro populační dynamiku a biodiverzitu, efekt, který jsem pozoroval během svých cest po světě, od tundry Sibiře po bažiny Amazonie – jarní lov je vždy zřetelně spojen s nižší ptačí populací v následných letech. Je to komplexní problém, který se odráží v celkové fragmentaci a ohrožení ekosystému.

Je dovoleno pít na lovu?

Alkohol na lovu? Absolutně zapovězený den před lovem a během něj. Je to z bezpečnostních důvodů – ovlivňuje koordinaci, soustředění a úsudek, což na lovu může mít fatální následky. Nepodceňujte to!

Představte si:

Zhoršenou střeleckou přesnost – chybný výstřel může mít tragické důsledky pro vás i okolí.
Sníženou ostražitost – nebezpečí v lese, jako jsou divoká zvířata nebo nečekané překážky, se snadno podcení.
Zvýšené riziko úrazu – koordinace pohybu je horší a hrozí pád, zranění a následná ztráta orientace.

Alkohol se doporučuje konzumovat až po návratu na základnu, po dokončení všech loveckých aktivit a zajištění bezpečnosti.

Pro efektivní lov je nezbytná maximální koncentrace a fyzická zdatnost. Plánujte si lov pečlivě a dodržujte bezpečnostní pravidla.

Dostatečný spánek před lovem.
Lehká a energeticky bohatá strava.
Vhodné oblečení a výbava.
Informovat někoho o vašich plánech.

Na co má lov vliv?

Lov má dalekosáhlé důsledky, sahající daleko za samotný akt lovu. Nejde jen o přímý úbytek jedinců daného druhu, ale i o narušení celého ekosystému. Myslím na vlastní oči, co dokáže dlouhodobý tlak lovu v rozlehlých afrických savanách, kde přežití mnoha druhů závisí na jemné rovnováze predátorů a kořisti. V Amazonii jsem zase svědkem, jak nelegální lov ohrožuje biodiverzitu deštných pralesů, kde se každá vyhubená populace stává dírou v jemné síti propojení. A co teprve v himálajských horách, kde je ilegální obchod se vzácnými druhy zvířat krutou realitou? Nicméně, největším problémem, jak správně konstatuje zpráva, není samotný lov, ale ztráta a degradace přirozeného prostředí. Vymírání velkého množství současných druhů je způsobeno kácením lesů, znečišťováním životního prostředí a klimatickými změnami, s invazivními druhy jako spíše druhotným faktorem. Lov se v tomto kontextu stává pouze dalším tlakem na již tak oslabené ekosystémy, a urychluje tak proces vymírání. Zjednodušeně řečeno: pokud zničíme jejich domov, lovecká puška je jen poslední kapkou.

Proč si nelze přát dobrou hon?

Otázka, proč se nepřeje “dobrou honbu”, je zajímavá. Tradiční odpověď “K čertu!” má hluboké kořeny v dávné pověře. Naši předkové, silně ovlivnění magií a strachem ze zlého oka, věřili v přímou souvislost mezi přáním a výsledkem. Dobré přání se automaticky proměnilo v dík, a tak, aby se vyhnuli případnému “sглазу”, přáli spíše neúspěch. Představa, že se vše mine cíle a lovec se vrátí s prázdnou, byla jakousi ochranou proti nepřízni osudu. Zajímavé je, že tento zvyk se objevoval nejen u lovců, ale i rybářů a sběračů, kde neúspěch znamenal přežití bez ohrožení zdraví a bohatství. Můžeme se zamyslet nad tím, jak hluboko sahá lidská touha po kontrole nad nepředvídatelnými událostmi, a jak silný byl vliv kolektivních přesvědčení na každodenní život.

Proč je na jaře lov zvěře zakázán?

Jarní zákaz lovu zvěře není jen tak na oko. Nejde jen o to, že se zvířata množí, ale o komplexní ochranu jejich populace. Představte si ty krásné snímky z vašich cest – jeleni s mláďaty v lesích, čerstvě vylíhlá kachňata na vodě. To vše je dílem jarního rozmnožovacího období, které je pro přežití mnoha druhů kritické. Zakázaná doba lovu chrání nejen matky a jejich mláďata před přímým ohrožením, ale také zabezpečuje klid pro jejich vývoj a úspěšné vychování potomstva. Nedostatek potravy, stres z narušení teritoria a úmrtí rodičů – to vše by mělo fatální dopady na populaci. V jarních měsících je tak důležité zachovat klid v přírodě a nechat zvířata v klidu vychovávat své potomky, abychom si i my v budoucnu mohli užívat krásy přírody neporušené.

Myslivci hrají v tomto procesu důležitou roli, starají se o zvěř a její biotopy po celý rok. Nejde jen o zákaz lovu, ale o celkovou péči o ekosystém. A to je důvod, proč je jarní zákaz tak zásadní – chrání budoucnost divoké zvěře pro další generace cestovatelů a milovníků přírody.

Jaké jsou nevýhody lovu a sběru?

Lov a sběr je ve skutečnosti velmi efektivní systém, který většinu času poskytuje dostatek potravy. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jsem se v mnoha koutech světa setkal s kmeny, které se tímto způsobem živili po generace. Hlavní nevýhodou je však neschopnost vytvářet zásoby pro nepříznivé časy, kdy úroda selže a zvěř je vzácná. Tím pádem jsou tito lidé neustále na hranici přežití, závislí na štěstí a přízni počasí. Nedostatek rezerv také omezuje možnost specializace. Nemůžete si dovolit mít v komunitě kováře, léčitele či šamana, když všichni musí denně shánět jídlo. Tato závislost na okamžité produkci potravy je značnou překážkou pro rozvoj složitějších společností a technologií. Nedostatek konzervovaných potravin a možnosti uchovávání přebytků znemožňuje i expanzi populace – pokud najednou poroste počet obyvatel, dostupné zdroje se rychle vyčerpají. Pozorování života těchto komunit mi ukázalo, že i přes svobodu a blízkost k přírodě, jsou neustále vystaveni riziku hladomoru a nemoci.

V čem je smysl lovu?

Smysl lovu je komplexnější, než jen prosté „pronásledování a usmrcení zvířete či ptáka“. Zatímco tradičně šlo o nezbytný zdroj potravy, v moderní době se motivy diverzifikují.

Potrava stále hraje roli, zejména v odlehlých regionech světa, kde lov představuje zásadní zdroj bílkovin. V některých kulturách má lov hluboké kulturní kořeny a je propojen s rituály a tradicemi předávanými po generace.

Regulativní lov, cíleně prováděný státními orgány, je nezbytný pro udržení rovnováhy v ekosystému. Přemnožení některých druhů může negativně ovlivnit biodiverzitu a ekologickou stabilitu.

Na druhou stranu, sportovní lov, často kritizovaný, generuje značné ekonomické přínosy pro některé regiony. Licence, povolení a poplatky z lovu financují ochranu přírody a udržování lovných revírů.

Motivace lovce se tak liší.

Tradice a kultura: propojení s historií a předávání znalostí z generace na generaci.
Potrava: zajištění zdroje bílkovin, zejména v rozvojových zemích.
Regulační lov: udržování ekologické rovnováhy.
Sportovní lov: soupeření, adrenalin, ukájení instinktu, ekonomický přínos.

Lov na jelena je jen jedním příkladem. Existují tisíce různých druhů zvěře a každý lov má své specifické charakteristiky a motivace.

Co je to lov rizik?

Lov riziků? Představte si to jako expedici do divočiny, ale místo medvědů a divokých řek číhá na každém kroku potenciální nebezpečí – technická závada, lidská chyba, neefektivní proces. Čtyř- až pětičlenný tým, zkušený průzkumník v čele, se vydává na „výpravu“ do výrobního závodu.

Cíl? Zmapovat terén, objevit skryté hrozby a slabiny. Pracujeme s mapou (procesními schématy), kompasem (dodržováním standardů) a GPS (sledováním dat). Místo stanu máme schůzky a místo ohně – brainstorming. Každý kámen, každý strom (detail procesu) je prozkoumán s věčnou otázkou: „Co se může pokazit?“.

Výsledkem? Ne jenom seznam nalezených problémů, ale především promyšlený plán jejich zmírnění – itinerář pro bezpečnější a efektivnější cestu vpřed. Je to kontinuální proces, opakovaný průzkum, aby se zamezilo nečekaným překvapením. Často se využívají techniky jako 5 proč, FMEA, nebo brainstorming. Nejde o nalezení všech rizik, ale o nalezení těch nejvýznamnějších a jejich eliminaci. A to je ten pravý poklad – bezpečnější a efektivnější výroba.

Důležité: Přístup musí být objektivní a kritický, ale bez destruktivní kritiky. Tým musí být složen z lidí s různými zkušenostmi a perspektivami – zkušený horolezec, zkušený řidič terénního auta a zkušený táborník, ale v tomto případě z různých oddělení firmy. Dobrá komunikace a týmová práce jsou klíčové pro úspěch celé expedice.

Co rozvíjí lov?

Hon na chodu rozvíjí hluboké pochopení zvyků zvěře, strategické a taktické myšlení a schopnost rychlého rozhodování v nepředvídatelných situacích – to vše je klíčové nejen pro úspěšný lov, ale i pro přežití v divočině. Zlepšuje se orientace v terénu, znalost stop a pobytových znaků zvěře.

Důležité aspekty:

Fyzička: Hon na chodu je náročná fyzická aktivita, zlepšuje vytrvalost, sílu a koordinaci pohybů.
Pozornost a vnímání: Nutnost soustředění na detaily a schopnost včas rozpoznat nebezpečí (nejen ze strany zvěře, ale i terénu) rozvíjí pozorovací schopnosti a vnímání.
Plánování a příprava: Úspěšný lov vyžaduje pečlivé plánování trasy, zvolení vhodné taktiky a důkladnou přípravu výbavy.

Praktické dovednosti:

Zlepšuje se orientace v terénu pomocí mapy a kompasu, nebo s využitím GPS.
Zdokonalují se znalosti o počasí a jeho vlivu na zvěř.
Rozvíjí se znalosti o flóře a fauně dané oblasti, což je užitečné i při turistice.
Zdokonaluje se technika střelby a práce se zbraní, ale i znalosti první pomoci v případě zranění.

Samozřejmě, přesnost střelby je nezbytná, ale lov na chodu je mnohem komplexnější a obohacující zážitek, který rozvíjí širokou škálu dovedností.

Jaké byly pozitivní důsledky období lovců a sběračů?

Lovci a sběrači jsou často uváděni jako modelový příklad zdraví, zejména co se týče metabolismu a kardiovaskulárního systému. Výborná fyzická kondice byla pro ně klíčová k přežití. Dlouhé pochody, hledání potravy a fyzická námaha se promítly do jejich tělesné konstituce. To se projevuje i v dnešní době, kdy jejich genetické dispozice pomáhají vědcům pochopit kořeny civilizačních chorob.

Zajímavé je, že jejich strava byla pestrá a bohatá na živiny, i když energeticky méně bohatá než moderní strava. To zřejmě přispívalo k nižšímu výskytu obezity a souvisejících problémů.

Pestrá strava: Obsahovala široké spektrum rostlin, ovoce, ořechů a sezónních plodin, doplněné o maso z lovu.
Fyzická aktivita: Běžná denní aktivita byla mnohem intenzivnější, než je tomu u většiny moderní populace.
Sociální vazby: Silné sociální vazby a spolupráce byly klíčové pro přežití a zřejmě pozitivně ovlivňovaly psychické zdraví.

Studium jejich životního stylu a genetické výbavy tak poskytuje cenné poznatky pro moderní medicínu, pomáhají nám lépe porozumět rizikovým faktorům chorob, jako je diabetes, srdeční choroby a obezita, a hledat efektivnější preventivní opatření. Důležité je si uvědomit, že jejich životní styl nebyl bez obtíží. Životní délka byla kratší a úmrtnost v důsledku nehod, hladu a nemocí byla vyšší, než je tomu v moderní společnosti.

Proč by měl být lov zakázán?

Lov je z morálního hlediska problematický, neboť i s moderními zbraněmi často připravuje zvířata o jakoukoliv šanci na přežití. Představte si například situaci v lese: zvíře nemá šanci uniknout rychlé a přesné střele. Tato skutečnost silně kontrastuje s romantickým obrazem lovce, který se s přírodou harmonicky soužije.

Mnohem závažnější je ale fakt, že člověk, s jeho populační expanzí a neúměrným vlivem na planetu, denně decimuje miliony živočichů. Nejde jen o lov pro zábavu, ale i o masové zabíjení pro:

Produkci potravin: Intenzivní chovy zvířat pro maso představují pro mnoho druhů značné etické i ekologické problémy.
Výrobu oděvů: Kožešinový průmysl je dalším příkladem neúcty k životu.
Vědecké účely: I když jsou některé experimenty na zvířatech nezbytné, je důležité minimalizovat jejich počet a utrpení.

Jako vášnivý turista vidím v přírodě křehkou rovnováhu. Potkávám zvířata v jejich přirozeném prostředí a vnímám je jako nedílnou součást ekosystému. Lov, i když je v některých případech regulován, narušuje tuto rovnováhu a může vést k vyhynutí druhů. Zde je třeba zmínit i negativní dopady lovu na biodiverzitu a potravní řetězce.

Myslím, že udržitelná turistika a ochrana přírody jsou daleko důležitější než momentální uspokojení loveckého pudu.

Udržitelná turistika minimalizuje dopad na životní prostředí.
Ochrana přírody chrání biodiverzitu a ekosystémy.

Jaká jsou hlavní rizika?

Definice je jednoduchá, jako mapa na cestě k Eldorádu. Klíčové riziko? To je ten drak, který střeží poklad. Ne, ne každý potvor je klíčový. Jen ty, které by mohly celou výpravu – váš projekt – srazit na kolena. Představte si: zrada v karavaně (nedostatek zdrojů, nečekaná změna trhu), propadlina pod nohama (technologické selhání, neplánované komplikace), nebo smrtící pouštní bouře (nevypočitatelné faktory, neočekávané externí vlivy). Tyhle bestie musíte identifikovat dříve, než se ocitnete tváří v tvář jejich zuřivosti. A pak je potřeba zvolit strategii – obcházet je, bojovat s nimi, nebo se jim poddat? Každá cesta má své nebezpečí, ale znalost terénu – tedy pochopení klíčových rizik – je klíčem k úspěchu.

Jaké jsou problémy lovců a sběračů?

Život lovců a sběračů byl náročný a závislý na dostupnosti rozsáhlých území, od několika desítek do stovek čtverečních kilometrů, aby zajistili dostatek potravy pro přežití. Mluvíme o obrovských rozdílech – od malých skupin v hustě zalesněných oblastech Amazonie, kde se zdroj potravy nacházel v relativně omezeném prostoru, až po rozlehlé stepi Mongolska, kde bylo k přežití potřeba prozkoumat mnohem větší plochu. Tohle znemožňovalo budování stálých sídel a většina lovců a sběračů vedla nomádský život.

Hlavní problémy:

Nedostatek zdrojů: Získávání potravy bylo časově náročné a závislé na dostupnosti sezónní zvěře a rostlin. Sucha, neúroda, nebo nepříznivé počasí znamenaly hladomor. To jsem na vlastní kůži pozoroval v různých částech Afriky a Asie, kde jsem se setkal s komunitami, které se i dnes snaží o přežití podobným způsobem.
Stěhování: Neustálé stěhování znamenalo fyzickou námahu, omezený prostor pro shromažďování majetku a ztížené sociální vazby. V některých oblastech, například v pouštích, vzdálenost mezi zdrojmi vody a potravy byla enormní.
Predátoři a nemoci: Lovci a sběrači byli neustále vystaveni nebezpečí ze strany divokých zvířat a šířily se mezi nimi nemoci, na které neměli žádný lék. Tento problém je bohužel i dnes aktuální pro mnoho izolovaných kmenů.
Omezená ochrana: Absence trvalého sídla je vystavila riziku útoků nepřátelských skupin. Konflikt o zdroje potravy a území byl běžný.

Zajímavost: Ačkoliv se život lovců a sběračů zdá primitivní, jejich znalosti o přírodě a schopnost adaptovat se na měnící se podmínky byly úžasné. Studium jejich strategií přežití je i dnes inspirativní pro moderní vědu a survival techniky.

Proč je lov potřebný?

Lov není jen o sportu, ale plní i důležité funkce ochrany přírody a populace. V mnoha částech světa, od afrických savan až po kanadskou divočinu, se lov používá k regulaci populací přebujelých druhů, které by jinak ohrozily ekosystém. Například, v některých oblastech se loví jeleni, aby se zabránilo přemnožení a následnému poškození lesů. To jsem sám viděl v národním parku Kruger v Jižní Africe, kde se pečlivě monitoruje populace slonů a lvů, aby se udržel rovnováha v ekosystému. Podobně se lov využívá k eliminaci invazivních druhů, které ohrožují původní faunu a flóru. Setkal jsem se s tím například v Austrálii, kde se loví králíci k ochraně endemických rostlin. Dále, odchyt zvířat za živa slouží k záchraně ohrožených druhů, jejich rozmnožování v zajetí a následnému vypouštění zpět do volné přírody – zkušenosti z projektů ochrany tygrů v Nepálu jsou toho skvělým příkladem. Nezapomínejme ani na roli lovu v vědeckém výzkumu, kde se sbírají vzorky pro studium genetiky, chování a ekologie divokých zvířat. V mnoha zoologických zahradách po celém světě jsem viděl zvířata, která byla odchycena pro vědecké účely, a to napomáhá k lepšímu porozumění a ochraně přírody.