Všechny odpady, včetně roušek, respirátorů, rukavic a kapesníků, od osob s potvrzeným COVID-19, patří do pevného plastového pytle (min. 0,2 mm). Je to důležité i na túrách, kde není vždy snadný přístup k likvidaci odpadu.
Tip pro turisty: Používejte znovupoužitelné lahve a nádobí, abyste minimalizovali množství odpadu. V horách se vše rozkládá mnohem pomaleji.
Pytel po naplnění (nejpozději do 24 hodin) důkladně zavázat a dezinfikovat povrch, třeba dezinfekčním sprejem, co si berete na cesty. To je extra důležité v odlehlých oblastech, kde se zamezí šíření virů.
Praktická rada: Do batohu si přibalte i menší, pevně uzavíratelné pytlíky na akutní odpad – ten pak jednoduše vhoďte do většího pytle.
Na co si dát pozor: Vždy dodržujte místní předpisy o nakládání s odpadem. V některých oblastech mohou platit specifická pravidla, například ohledně spalování odpadu.
Jak vyplnit průběžnou evidenci odpadu?
Průběžná evidence odpadu? Jednoduše řečeno, je to deník všech odpadů. Každý záznam musí obsahovat datum, pořadové číslo, jméno a příjmení osoby zodpovědné (nezapomeňte, že za správnost odpovídáte vy!). Důležité jsou pak údaje z přílohy 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., především katalogové číslo odpadu podle katalogu odpadů (vyhláška č. … – to je klíčové! Najdete ho v oficiálním katalogu, bez něj se neobejdete). Doporučuji si pořídit připravenou šablonu, ušetříte si spoustu času a starostí. Často se stává, že úřady vyžadují i přesnější specifikaci, např. množství odpadu v kg nebo m³. Proto je dobré mít po ruce i váhu nebo odhad objemu. Nepodceňujte to, neúplná evidence může vést k nepříjemnostem. A ještě jeden tip zkušeného turisty: pokud cestujete s odpady (např. na kempovaní), vezměte si s sebou kopii evidence a připravené sáčky na třídění, ušetříte si tak zbytečné problémy.
Nezapomeňte: správně vedená evidence je důležitá nejen z hlediska zákona, ale i pro vlastní kontrolu a plánování.
Kdo může nakládat s odpady?
Manipulace s odpady, ať už cestujete kamkoliv, je vždycky kapitola sama pro sebe. V Česku je to obzvláště důležité, hlavně u těch nebezpečných. Zde je nutné si uvědomit, že původce nebezpečného odpadu jej může nakládat pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy. To znamená, že jen tak odpad nevyhodíte.
Co to v praxi znamená? Představte si, že jste si na dovolené v Česku pořídili starý fotoaparát s rtuťovou baterií. Tu nemůžete jen tak vyhodit do popelnice. Nejdříve je potřeba zjistit, který orgán je věcně a místně příslušný – to záleží na tom, kde se zrovna nacházíte. Jeho kontaktní informace by vám měli poskytnout na obecním úřadě.
Důležité je si uvědomit výjimku: Pokud již máte souhlas k provozování zařízení podle § 14 (který se týká nakládání s odpady), pak tento souhlas může zahrnovat i nakládání s nebezpečnými odpady a v takovém případě další souhlas není nutný. Každopádně se ale informujte předem!
Ještě jedna věc, která by se vám mohla hodit: Přeprava nebezpečných odpadů souhlas nepotřebuje. Tedy, pokud se jedná o přepravu k autorizované firmě, která se na nakládání s nimi specializuje. Vždy ale dbejte na bezpečnostní předpisy a správné balení.
Aby se vám to lépe zapamatovalo, shrňme si to bodově:
- Nebezpečný odpad: Souhlas příslušného orgánu nutný.
- Výjimka: Souhlas k provozování zařízení podle § 14 může zahrnovat i nakládání s nebezpečným odpadem.
- Přeprava: Souhlas není nutný (ale dodržujte bezpečnostní předpisy).
Nepodceňujte to. Nesprávná manipulace s odpady může vést k pokutám a negativním dopadům na životní prostředí. Vždy si ověřte, jak správně postupovat v dané situaci.
Co se dělá s odpadky?
Zajímalo by vás, co se stane s odpadem po jeho vyhození? Je to fascinující proces! V České republice, zemi, která patří k evropské špičce v třídění odpadu (a věřte mi, cestoval jsem po celém světě a viděl jsem různé přístupy!), se situace vyvíjí pozitivně. Zhruba 73 % obyvatel aktivně třídí odpad.
Co se s ním tedy děje?
Mnoho materiálů se vytřídí a následně recykluje. To znamená, že se z nich vyrábějí nové výrobky, a ty se opět vracejí do oběhu. Je to krásný příklad cirkulární ekonomiky, o které jsem slyšel mnoho pozitivních zpráv.
- Plastické obaly: Ty se často recyklují na nové obaly, vlákna pro textilní průmysl, nebo i na stavební materiály. Víte, že z recyklovaného plastu se dají vyrobit i součásti aut?
- Papír: Recyklací papíru se šetří stromy a energie. Staré noviny se můžou stát novými novinami, nebo třeba kartonovými krabicemi.
- Sklo: Sklo se dá recyklovat donekonečna bez ztráty kvality. Opravdu, donekonečna! To je úžasné!
Během svých cest jsem pozoroval, jak efektivní systém třídění odpadu může být. V některých zemích se třídí dokonce i bioodpad, kompostuje se a používá se jako hnojivo. Česká republika má v tomto směru velký potenciál k dalšímu rozvoji.
Co na smradlavé odpady?
Znáte ten nepříjemný zápach z ucpaného odpadu? Při mém cestování po světě jsem narazila na mnoho “domácích” řešení, ale tento tip je skutečně geniální a efektivní. Jednoduše nasypte jedlou sodu přímo do odpadu. Množství závisí na velikosti odpadu, ale dejte si pozor, abyste neucpali odtok úplně. Poté přidejte šťávu z jednoho citronu. Kyselina citronová reaguje s jedlou sodou, čímž vznikne šumivá směs, která skvěle rozpouští organické usazeniny a mastnotu. Myslete na to, že tato metoda je šetrná k životnímu prostředí, na rozdíl od mnoha agresivních chemikálií, které se běžně používají.
Reakce je podobná té, kterou znáte s octem, ale citronová šťáva má navíc příjemnou vůni, která neutralizuje zápach. Nechte směs působit několik minut, aby se mohla pořádně rozložit a rozpustit nečistoty. Potom důkladně propláchněte odpad vroucí vodou. Tlak horké vody pomůže odstranit zbývající usazeniny a zaručí dokonalou čistotu. Tento postup opakujte pravidelně, ideálně jednou týdně, a udržíte si tak odtok v perfektním stavu, a to bez zbytečné chemie.
Tip pro cestovatele: Jedlou sodu a citrony si můžete snadno vzít s sebou na cestu, a tak si zajistíte čerstvost a hygienu i v nejzapadlejších koutech světa. Je to skvělá alternativa k drahým a často agresivním čisticím prostředkům, které se prodávají v obchodech. A co víc – při reakci se uvolňuje i příjemná citronová vůně, takže váš domov bude vonět svěže a čistě.
Jak evidovat odpad?
Roční evidenční blbnutí s odpadem? To je něco, co bychom jako zkušení turisté měli zvládnout levou zadní. Každoroční uzávěrka a archivování na 5 let? Jasně, to je jako balení batohu na trek – pečlivě a systematicky. Zůstatek odpadu na skladě? To je ten nevyužitý powergel z poslední výpravy. Zapíšu ho s kódem AN5, BN5 nebo CN5 – záleží, jak moc jsem ho chtěl ještě zkonzumovat. A na začátku nového roku? Ten powergel se stává počátečním stavem s kódem C00 – prostě se přenese do nového seznamu, jako by to byl další kus výbavy na další dobrodružství.
Tip pro dobrodruhy: pro efektivnější evidenci doporučuju digitální řešení – aplikace nebo tabulku. Ušetříte papír a budete mít vše přehledně pohromadě, ať už jste na vrcholu hory nebo v kanceláři. A pamatujte, minimalizace odpadu je součástí zodpovědného přístupu k přírodě, takže snažte se co nejvíc odpadu vyprodukovat. Vždyť každý gram navíc v batohu se počítá!
Co se nesmí vyhazovat do popelnice?
Do popelnice rozhodně nepatří nic kovového, co se dá recyklovat! Tohle je pro turistu klíčové. Mám na mysli:
- Plechovky: Od nápojů, konzerv (i krmiva pro psa!), i ty maličké od paštik. Vždycky je zmačkej, ušetříš místo v batohu.
- Kovové tuby a zátky: Od past, krémů, mastí… V přírodě se rozkládají strašně dlouho.
- Kovy z domácnosti: Hřebíky, šroubky, sponky – drobnosti, co se snadno ztratí a znečistí okolí. V turistickém batohu tohle prostě nemá místo.
Důležité pro turisty: V divočině je recyklace mnohem náročnější. Proto je lepší minimalizovat kovový odpad už doma. Využívej opakovaně použitelné nádoby a lahve. Když už něco kovového vyprodukuješ, pečlivě ho zabal a vezmi si to domů na recyklaci. Pamatuj, že i malý kus kovu může v přírodě škodit!
Kdo je osvobozen od platby za komunální odpad?
Znáte to, cestování je krásné, ale někdy narazíte na nečekané překážky. I v Čechách. Například poplatek za komunální odpad. Zákony říkají, že jsou osvobozeni jedinci omezení na osobní svobodě podle zákona, s výjimkou těch, co si odpykávají trest domácího vězení. Představte si – v cele, žádný odpad, žádný poplatek! Praktické, že? Ale pozor, tohle není dogma vytesané do kamene. Každá obec si může ve své vyhlášce nastavit vlastní pravidla. Může dále osvobodit některé skupiny obyvatel, třeba seniory s nízkými příjmy, nebo naopak zavést úlevy. Nezapomeňte si proto před cestou do konkrétní obce zkontrolovat její webové stránky, ať vás pak nějaký nečekaný poplatek nepřekvapí. Je to jako s vízy – bez pořádného průzkumu, se můžete dostat do potíží. Informace o místních poplatcích jsou stejně důležité jako informace o památkách.
Mimochodem, našel jsem ve starých cestovních denících zmínku o podobném problému v dávných dobách. Staré mapy ukazovaly místa, kde se odpad skládal přímo na ulici, bez jakéhokoli poplatku, ale samozřejmě s jinými problémy. Hygiena byla zcela jiná. To jen ukazuje, že otázka likvidace odpadu je stará jako lidstvo samo a její řešení se v průběhu času vyvíjela.
Jak zlikvidovat nebezpecny odpad?
Likvidace nebezpečného odpadu v Česku není jen otázkou správného třídění – to je jen začátek. Po cestách po světě jsem viděl nejrůznější přístupy, ale český systém, byť má svá specifika, je poměrně efektivní. Hlavní cesty vedou třemi směry:
Zaprvé, specializované spalovny nebezpečných odpadů. V ČR jich operuje přes 70, což zní jako hodně, ale vždy záleží na typu a množství odpadu. Některé spalovny se zaměřují na specifické druhy, a tak je důležité si před transportem ověřit jejich možnosti. Myslete na to, že i pro zkušeného cestovatele je důležité dodržovat lokální předpisy a vyhnout se pokutám.
Zadruhé, specializované firmy. Ty často přebírají odpad přímo od zdrojů a zajišťují jeho další zpracování – ať už spalováním, recyklací, či jinými metodami. Některé firmy nabízejí i komplexní služby včetně poradenství, což se může hodit, zvláště pokud jde o méně běžné typy nebezpečného odpadu. Podobně jako při výběru ubytování na cestách, je i zde nutné porovnat nabídky.
Zatřetí, zabezpečené skládky nebezpečných odpadů. To je metoda, která se používá pro odpad, který nelze efektivně recyklovat ani spálit. Tyto skládky podléhají přísným bezpečnostním standardům, aby se zabránilo úniku škodlivých látek do životního prostředí. Myslete na to, že dlouhodobé ukládání odpadu není ideální řešení a vždy je lepší volit recyklaci nebo jinou ekologickou variantu.
Kdy nemusím platit za odpad?
Poplatek za odpad neplatíš, pokud:
- Nejsi přihlášen k pobytu v obci: To je ideální, když trávíš většinu roku na cestách, zdoláváš horské vrcholy nebo prozkoumáváš divočinu. Pamatuje si ale, že to vyžaduje pečlivou organizaci a zodpovědný přístup k životnímu prostředí – vždycky si s sebou odnes všechno, co si přineseš. Mnoho turistických oblastí má vyhrazená místa na odpadky.
- Jsi od poplatku osvobozen: Zkontroluj si místní vyhlášku, některé obce nabízejí osvobození pro seniory, osoby s nízkými příjmy nebo pro ty, co se aktivně zapojují do ochrany životního prostředí (např. sběr separovaného odpadu v turisticky exponovaných oblastech).
- Je v nemovitosti někdo přihlášen: Pokud máš chatu v horách a je tam přihlášený někdo jiný, kdo poplatek platí, odpadky řeší ten dotyčný.
- Nevlastníš nemovitost: Perfektní pro ty, co žijí v karavanu, stanu nebo jen putují světem. Pamatuje si ale na zodpovědné kempování a dodržování pravidel v chráněných oblastech. V mnoha národních parcích a chráněných oblastech se přísně kontroluje nakládání s odpady.
- Jsi od poplatku osvobozen, když platíš kvůli přihlášení v obci, ale platíš kvůli vlastnictví nemovitosti: Tato situace je spíše výjimkou a vyžaduje bližší prostudování místní vyhlášky o poplatcích za odpad.
Tip pro aktivní turisty: Vždycky se informuj o místních předpisech a možnostech likvidace odpadu v navštívené lokalitě. Zodpovědný přístup k přírodě je klíčový pro udržení krásy našich hor a lesů.
Kdo musí hlásit odpad?
Představ si, že jsi na trekku v divočině a produkuješ odpad – třeba zbytky jídla, obaly, použité ubrousky. Stejně tak i když si doma čistíš po výpravě batoh a vyhazuješ starý stan nebo rozbitou vařič. Zákon o odpadech se tě týká i v horách, i doma. Pokud během roku vyprodukuješ nebo zlikviduješ přes 600 kg nebezpečných odpadů (mysli na staré baterie, chemikálie z vařiče, apod.) nebo přes 100 tun ostatních odpadů, musíš do 28. února příštího roku podat hlášení. To je jako kdybys musel zapsat do deníku všechny své výpravy a jejich vliv na životní prostředí. Nezapomínej, i menší množství odpadu je potřeba evidovat, ať už jsi zkušený horolezec nebo jen občasný výletník. Tato evidence je jako mapování tvé trasy – důležitá pro tebe i pro ochranu přírody. Nepodceňuj to, chraňme naši planety!
Mysli na to, že nebezpečný odpad zahrnuje i věci, které by se mohly zdát nevinně – staré léky, použitý olej, nebo i zbytky nátěrových hmot. Správná evidence a nakládání s odpadem je důležité pro ochranu životního prostředí a je to prostě součást zodpovědného jednání, ať už v horách nebo v městě.
Co se dělá s komunálním odpadem?
Komunální odpad se v Česku zpracovává několika způsoby. Nejčastěji se setkáte se svozovým systémem, kdy specializovaná firma pravidelně vyváží odpad z popelnic. Důležité je dodržovat místní předpisy ohledně třídění, protože se liší obec od obce. Někde je třídění důkladnější než jinde a nesprávné třídění může vést k pokutě.
Méně častý, ale stále používaný, je přinášecí systém. Zde odpad třídíte sami a odvážíte ho na sběrné dvory nebo do speciálních kontejnerů. Většinou je to efektivnější pro třídění recyklovatelných materiálů, ale vyžaduje to více úsilí. Zorientujte se, zda má vaše ubytování v blízkosti takovéto místo.
Zálohový systém je typický pro vratné lahve a obaly. Věnujte pozornost značení na obalech, abyste věděli, zda je možné je vrátit a získat zálohu zpět. Automaty na vracení lahví najdete na mnoha místech, včetně supermarketů.
Tip pro turisty: Před cestou si zjistěte systém odpadového hospodářství v místě vašeho pobytu. Informace najdete na webových stránkách obce nebo města.
Kam s pur pěnou?
Vyprázdněná dóza od PUR pěny? Tohle není věc, co bys chtěl nechat ležet v lese. I když vypadá prázdně, pořád je to nebezpečný odpad. Nesnaž se ji vyhodit do běžného koše! Vždycky ji odnes na sběrný dvůr určený pro nebezpečný odpad – najdeš ho v každé obci. Mysli na to i při víkendových výpravách do hor – nechtěný únik zbytku pěny může poškodit přírodu a zvířata. Zbytky pěny v dóze jsou stále hořlavé a reagují s vlhkostí, takže i zdánlivě prázdná dóza může být nebezpečná. Nejlepší je ji ihned po použití důkladně vyčistit a řádně zlikvidovat. Před cestou si zjisti, kde je nejbližší sběrný dvůr pro nebezpečný odpad, ať se ti to nestane překážkou.
Proč smrdí odpad na WC?
Zapomeňte na romantiku, páchnoucí záchod na cestách je noční můra. Problém smradu z WC odpadu má několik příčin. Suché nebo špatně tvarované sifony jsou častým viníkem – plyny z rozkládajících se nečistot si najdou cestu zpět. Zkontrolujte, zda sifon obsahuje dostatek vody, případně jej propláchněte. Někdy chybí zpětná klapka, která brání pronikání plynů z kanalizace. To je problém spíše starších budov, a pokud je to možné, řeší se to zásadnější opravou. Ale nejčastější příčinou je ucpání odpadu, ať už částečné (vlasy, zbytky mýdla) nebo úplné. V takovém případě je nutné provést důkladné proplachování, a pokud to nestačí, zkuste použít speciální chemické čističe (opatrně, podle návodu!). Pro prevenci smradu je dobré pravidelně čistit sifon a odpad a používat sítka na zachycení nečistot. V nouzi na cestách pomůže improvizované řešení – například nalijete do sifonu vřelou vodu s trochou jedlé sody a octa (vytvoří se bubliny, které mohou uvolnit ucpávku). Pokud je zápach perzistentní, obraťte se na správu objektu nebo instalatéra.
Jak se zbavit zápachu staroby?
Pach staroby? Starý cestovatelský trik! Jedlá soda je první zbraň v boji proti němu. Posypte jí oblečení a nábytek, nechte pár hodin působit a pak důkladně otřete nebo vysajte. Na nábytek pak zkuste ocot – skvělý univerzální čistič, který jsem používal i v nejzapadlejších koutech světa. Ocet neutralizuje pachy a zároveň dezinfikuje. Nezapomeňte na důkladné větrání – čerstvý vzduch je nejlepší pomocník při likvidaci zápachu. Pro silnější zápach zkuste kombinaci sody a octa, nechte působit, pak důkladně očistěte. Pokud se jedná o koberce, zkuste speciální čistič koberců s enzymy, které rozkládají molekuly pachů. V Japonsku jsem narazil na tradiční metodu s aktivním uhlím, které skvěle pohlcuje pachy. Vložte misku s aktivním uhlím do provoněného prostoru a nechte ho pár dní pracovat. A nezapomeňte na prevenci – pravidelné čištění a větrání je klíčové.
Kam patří krabice od mléka?
Krabice od mléka patří do kontejneru na plasty. V Česku se třídí nápojové kartony, a to včetně krabic od mléka, mléčných výrobků, džusů a dokonce i vína. Je důležité je důkladně vyprázdnit a srolovat, aby zabíraly co nejméně místa. V některých městech se s nápojovými kartony zachází jinak, takže je vždy dobré zkontrolovat místní systém třídění odpadu – často bývá na informačních tabulích u kontejnerů nebo na webových stránkách města/obce. Uvidíte tam i jak třídit další odpad, například obaly od vajíček (ty jsou taky kartonové) a textil. Mimochodem, věděli jste, že recyklace nápojových kartonů šetří energii a zdroje? Je to malý, ale důležitý krok k ochraně životního prostředí, zvláště při cestování a poznávání krás České republiky.
Kam nebezpečný odpad?
Nebezpečný odpad? To je otázka, kterou si klade každý zodpovědný cestovatel. V Česku ho můžete odevzdat na sběrném dvoře – většinou je to snadno dohledatelné online. Mnoho obcí také nabízí mobilní sběr, takže si odpad nemusíte vozit sami.
Pozor na etikety! To je moje rada číslo jedna. Vždycky si pečlivě prohlédněte etiketu na obalu, obsahuje důležité informace o likvidaci. Například spreje, oleje, baterie, a další. Zde je krátký seznam běžného nebezpečného odpadu:
- Baterie
- Oleje
- Spreje
- Látky s označením nebezpečí
- Znečištěné obaly
Mimochodem, věděli jste, že některé obce mají speciální kontejnery pro vybrané druhy nebezpečného odpadu? Vyplatí se to zjistit na úřadě obce, kde se zrovna nacházíte. A co je důležité – lékárny obvykle nepřebírají injekční jehly, na to si dejte pozor. Nejlepší je je odevzdat na příslušném místě, které určí obec.
Plánujte dopředu! Nebezpečný odpad se nehodí do batohu na výlet. Naplánujte si jeho likvidaci předem, abyste nemuseli improvizovat na cestách. Pamatujte, ochrana životního prostředí je zodpovědnost každého z nás, a to i při cestování.
- Najděte si nejbližší sběrný dvůr online.
- Zkontrolujte webové stránky obce ohledně mobilního sběru.
- Vždy se podívejte na etiketu.
Kolik se platí za popelnice 2025?
Poplatek za odpad v roce 2025? To je jako výbava na jednodenní trek – 900 Kč. Ale pozor, existují slevy! Mladí turisté do 18 let (včetně) si ušetří a zaplatí jen 500 Kč – jako lehká výstroj na kratší túru. Senioři nad 65 let (včetně) zase 600 Kč – ideální cena pro pohodlnější výlet. Tyhle slevy se aplikují automaticky, takže se nemusíte bát žádného složitého papírování, stejně jako při rezervaci na horskou chatu.
Tip pro šetření: Ušetřené peníze můžete investovat do nové turistické mapy nebo kvalitní výbavy pro další dobrodružství!
