Vysoký atmosférický tlak, s nímž se často setkávám na svých cestách po vysokých horách, může být pro citlivější jedince skutečnou zátěží. Pocit točení hlavy, závratě, a dokonce i potíže s dýcháním při běžné námaze – to všechno jsem zažil i já. Tělo se v takových podmínkách musí vypořádat s vyšším parciálním tlakem kyslíku, což může vést k překrvení a nepříjemným pocitům. Není to však nic, na co by se zdravý jedinec nemohl adaptovat, ačkoliv to může trvat několik dnů. Zajímavé je, že tento efekt je mnohem patrnější při prudkém výstupu do výšky, než při dlouhodobém pobytu ve vysokohorském prostředí. Na druhou stranu, nízký atmosférický tlak, typický pro lety v letadlech, může způsobovat bolesti uší a nepohodlí. Je proto důležité, při letu, důkladně polykat, nebo použít vhodné ušní zátky. Zkrátka, reakce na tlak vzduchu je individuální a závisí na celkové kondici a aklimatizaci těla.
Doktor Härtel má samozřejmě pravdu, že pro zdravého člověka není vysoký tlak vzduchu obvykle příliš velkým problémem. Nicméně, je důležité si uvědomit, že každý jsme jiný a naši těla reagují různě. Proto je vždy nejlepší naslouchat svému tělu a v případě potíží, vyhledat lékařskou pomoc.
Co způsobuje vysoký tlak vzduchu?
Při vysokém tlaku samotném problémy často nevyvstanou, ale spíše s podmínkami, které se k němu vážou a které jsem na svých cestách mnohokrát zažil. Často jsou to příliš rychlý vzestup teplot, který vás zaskočí nepřipravené, nebo neobvykle vysoká teplota pro dané roční období, kdy jarní vzduch pálí jako v létě.
K tomu se často přidává zvýšená vlhkost vzduchu, kdy je vzduch těžký a dusný, a malé teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, takže horko nepoleví ani po západu slunce a noc nepřináší úlevu.
V horách i nížinách jsem pozoroval, jak potíže někdy způsobuje i zvýšená oblačnost – ta těžká, nehýbající se vrstva, která sice nevěstí déšť, ale drží nepříjemné, těžké podmínky při zemi jako poklička.
A nezapomínejme, že mnozí z nás, kdo často cestují přes různé podnebné pásy, velmi citlivě reagují na náhlé změny tlaku, zvláště při přechodech teplých a studených front, což může být velmi vyčerpávající pro tělo zvyklé na stabilnější podmínky.
Co může způsobovat s lidským organismem vysoký nebo nízký tlak vzduchu?
Jako ostřílený turista vám povím, že výkyvy tlaku vzduchu a hlavně inverze nejsou jen teorie z předpovědi počasí. Mají na tělo reálný vliv, zvlášť když jste venku na cestách.
Největší potíže mají lidé s chronickými problémy: alergici, kardiaci, astmatici a ti, co trpí na revma. Pro ně to může znamenat zhoršení symptomů, což na výletě není příjemné.
Ale ani zdraví jedinci nejsou imunní. Můžete se cítit unavení, podráždění, můžou přijít nečekané bolesti hlavy, rýma nebo kašel, nebo jen taková ta divná ‘cestovní’ nevolnost.
Kdo má nízký tlak, ten si musí dát extra pozor. Motání hlavy, závratě, pocit na omdlení… to na túře nebo ve městě, kde jezdí tramvaje, nechcete. Už jsem viděl lidi, kterým se takhle přitížilo.
Co s tím můžete dělat?
- Sledovat předpověď a brát ji vážně.
- Nepřepínat se, zvolnit tempo.
- Pít dostatek vody, žádný alkohol na žízeň!
- Mít po ruce něco malého k snědku (třeba oříšky nebo sušené ovoce).
- Pokud se necítíte dobře, raději si odpočinout a neodkládat to.
- Pro kardiaky/astmatiky: Mít s sebou léky a vědět, kde je nejbližší lékárna nebo lékař.
Jak působí nízký tlak vzduchu na člověka?
Jako cestovatel, který zažil mnohé výšky i nížiny, mohu potvrdit, že nízký tlak vzduchu dokáže s člověkem pěkně zamávat. Není to jen před příchodem teplé fronty, ale i ve vyšších nadmořských výškách, kde je tlak přirozeně nižší.
Mnoho lidí, včetně mě na některých expedicích, pociťuje při poklesu tlaku subjektivní nepohodu – únavu, malátnost, někdy i lehkou nevolnost či bolesti hlavy. Je to, jako by tělo bylo pod menším “vnějším tlakem” a vnitřní procesy se trochu rozhodily.
Co je však velmi zřetelné, a potvrdí to nejen pacienti, ale každý, kdo má nějaké staré bolístky, je zvýšená citlivost na bolest. Ať už jde o revmatické obtíže, neuralgie, bolesti starých srůstů či jizev – tyto potíže se s klesajícím tlakem často zhorší. Tělo jakoby reagovalo na vnitřní pnutí, které při nižším vnějším tlaku vnímáme intenzivněji.
Rychlé změny tlaku, typické třeba při cestování letadlem nebo rychlém výstupu/sestupu v horách, mohou tyto pocity ještě umocnit, než se tělo stihne aklimatizovat. V podstatě jde o reakci těla na rozdíl mezi vnějším a vnitřním tlakem, který se mění rychleji, než se organismus dokáže přizpůsobit.
Kdo nemůže letět letadlem?
Létání je obecně bezpečné, ale jsou skupiny lidí, pro které to může být rizikovější, hlavně na delších letech. Jde hlavně o riziko trombózy kvůli omezenému pohybu a změnám tlaku. Mezi ty, kdo by si měli dát pozor, patří lidé s vyšší tělesnou hmotností, kuřáci a uživatelky hormonální antikoncepce. Zvýšené riziko mají samozřejmě i pacienti s vážnými srdečními a cévními chorobami, neléčeným vysokým tlakem nebo ti po nedávných operacích, hlavně břišních, hrudních nebo očních.
Problém může nastat i při akutních stavech, jako je silná rýma, zánět dutin nebo ucha, kvůli změnám tlaku, které mohou být bolestivé a nebezpečné. Také těhotné ženy, zejména v pokročilejších fázích, by se měly o vhodnosti letu poradit s lékařem – některé aerolinky mají svá pravidla.
Nejde jen o fyzické zdraví. Velký stres a úzkost z létání mohou zhoršit jakékoli potíže, takže i s psychickou nepohodou je dobré počítat a případně ji řešit.
Jako zkušený cestovatel můžu potvrdit, že hodně záleží na přípravě a chování během letu. Nejlepší prevencí je pohyb – každou chvíli se protáhnout a pokud možno se projít uličkou. Pomáhají jednoduché cviky s nohama i vsedě.
Nezapomeňte na hydrataci! Pijte hodně vody a vyhněte se alkoholu a kofeinu, ty vás jen odvodní. Na dlouhé lety se vyplatí pořídit si kompresní punčochy, výrazně pomáhají krevnímu oběhu a snižují riziko otoků a trombózy.
Pokud máte jakékoli pochybnosti o svém zdravotním stavu, vždy je nejlepší poradit se před cestou s lékařem. Ten vám může říct, zda je pro vás létání bezpečné, případně doporučí potřebná opatření nebo léky.
Co je příčinou nízkého tlaku?
Nízký tlak, ten občasný nepříjemný pocit na cestách, kdy se vám zamotá hlava nebo se vám udělá černo před očima, má pár hlavních důvodů. Představte si krevní oběh jako vodovodní systém.
- Buď pumpa (vaše srdce) nedokáže do ‘trubek’ (cév) nahnat dostatečné množství ‘vody’ (krve).
- Nebo se ty ‘trubky’ (cévy) správně nestáhnou, povolí víc, než by měly, a tlak v systému poklesne.
- Proč se to často zhoršuje právě při cestování? Náš oběhový systém si musí poradit s novými výzvami. Mezi typické cestovatelské faktory, které k nízkému tlaku přispívají, patří:
- Dehydratace: Ať už z horka, létání, nebo prostě proto, že zapomenete pít, když prozkoumáváte nová místa. Je to suverénně nejčastější příčina potíží na cestách.
- Horko: V teple se cévy přirozeně rozšiřují, aby tělo chladily, což automaticky snižuje tlak.
- Změna nadmořské výšky: Tělo se musí přizpůsobit řidšímu vzduchu a tlaku.
- Dlouhé sezení: V letadle, autobuse nebo autě, po kterém následuje rychlé vstání.
- Nemoci: Jakékoli nachlazení, viróza nebo střevní potíže vás mohou rychle dehydratovat a oslabit.
- Léky: Ano, jak zaznělo, některé léky, hlavně ty na snižování vysokého tlaku, mohou paradoxně způsobit potíže s nízkým tlakem. Ale i jiné medikamenty můžou hrát roli. Vždy je dobré probrat své léky s lékařem před delší cestou.
- V podstatě jde o to, že se tělo musí vyrovnat s jinými podmínkami, stresem z cestování a často i s nedostatkem spánku. Nízký tlak je pak často signál, že mu něco chybí nebo se nestíhá přizpůsobit.
Co způsobuje zvýšení tlaku?
Jistě, nějaká predispozice může být dána dědičností, to se nedá popřít.
Ale ruku na srdce, nejčastější příčinou zvýšeného tlaku je náš moderní životní styl. Hlavně ten zatracený nedostatek pohybu! Vždyť jsme stvořeni k tomu, abychom se hýbali, chodili, šplhali. A my sedíme, tloustneme z toho a cévy trpí.
K tomu přidejte mizernou stravu. Spousta soli ve zpracovaných jídlech, která nám jen zadržuje vodu, zatěžuje srdce a škodí cévám. Málo čerstvého ovoce a zeleniny, které jsou přitom super palivem pro naše tělo a zdroj nezbytných vitamínů a minerálů pro výkon venku. Fastfood a sladké limonády vám energii na celodenní trek fakt nedají!
A kouření? Pro turisty a horaly naprosto nepochopitelné. Zničené plíce a cévy, to je konec s pořádnými výšlapy a dýchavičnost i na rovině.
Jednoduše řečeno, obezita, lenost, špatné jídlo, stres a cigarety – to všechno tlak zvedá. Naopak, být v pohybu, ideálně venku v přírodě, jíst kvalitně, co nám dodá energii na dobrodružství, a prostě žít aktivně, to je ta nejlepší cesta, jak si tlak udržet v normě a užívat si každý výšlap!
Jak počasí ovlivňuje krevní tlak?
Jako ostřílený cestovatel vím, že nejde ani tak o samotnou teplotu vzduchu, jako spíš o její rychlé změny. Když přejedeš z horka do zimy nebo naopak, tělo dostane šok. Podobně vadí, když v noci teplota neklesne a tělo si neodpočine.
Obrovský vliv má taky nadmořská výška. Ve vyšších horách je tlak nižší, a to ovlivňuje krevní tlak i okysličení krve. Je potřeba se aklimatizovat!
Vysoká vlhkost vzduchu v tropech nebo suchý mráz mají taky svůj specifický dopad. A samozřejmě, když je hezky nebo naopak extrémní podmínky, jsi často víc aktivní nebo se tělo víc namáhá, což krevní tlak taky změní.
Hlavní je se na podmínky připravit, pomalu se aklimatizovat a nezapomínat pít. Dehydratace v horku, zimě i ve výšce dokáže tlak pěkně rozházet.
Jaký tlak je smrtelné?
Když jste na cestách, zdraví je váš nejlepší parťák. A krevní tlak? Ten umí být tichý sabotér, pokud ho nehlídáte.
Většina z nás se pohybuje kolem hodnoty 120/80 mmHg, a to je super – takhle tělo zvládá letadla, dlouhé přesuny, túry i neznámé jídlo v pohodě.
Ale jakmile hodnoty vylezou nad 140/90 mmHg, zbystřete. Tohle už není jen ‘trochu vyšší’, to je signál k akci. Zvlášť, když jste tisíce kilometrů od domova a spoléháte na lokální zdravotní péči, která nemusí být vždy na evropské úrovni.
Vysoký tlak totiž potichu poškozuje cévy. Představte si je jako cesty, po kterých ‘cestuje’ krev. Když jsou ty cesty vlivem tlaku oslabené a poničené, riziko, že se něco stane náhle a fatálně – třeba mrtvice nebo infarkt – dramaticky roste. A tohle je přesně to, co na cestách nechcete řešit. Nejenže to ohrozí život, ale zhatí to celou výpravu v tom nejhorším možném stylu.
Je dobré vědět, že na cestách se váš tlak může měnit víc než doma. Vliv mají třeba:
- Stres a únava z cestování
- Změna časových pásem (jet lag)
- Jiná strava a pitný režim (nebo jeho nedostatek)
- Nové klimatické podmínky (horko, zima)
- Nadmořská výška
- Nové aktivity (více pohybu, nebo naopak sezení)
Pokud si opakovaně naměříte hodnoty nad 140/90 mmHg, neváhejte. Ať už jste kdekoliv na světě, je to vážná věc, kterou je potřeba co nejdříve řešit s lékařem.
Jak funguje tlak v letadle?
Většina komerčních letadel, kterými cestujeme, má speciálně konstruovanou takzvanou přetlakovou kabinu. To znamená, že uvnitř letadla uměle udržujeme vyšší tlak vzduchu, než jaký panuje venku ve vysokých letových hladinách, kde bychom se bez dýchacího přístroje neobešli. Kabina je navržena tak, aby tento rozdíl tlaku bezpečně zvládala.
Cílem je simulovat pro naše tělo mnohem příjemnější a bezpečnější podmínky než v deseti kilometrech výšky. Ale pozor, není to tlak jako na zemi! Obvykle se tlak v kabině snižuje a udržuje na úrovni odpovídající zhruba nadmořské výšce 850 až 2000 metrů. Ta hodnota 850 metrů, kterou jsi zmínil, je častá a patří k nižším, tedy pro pasažéry komfortnějším simulovaným výškám.
Proč se to nedrží na tlaku jako na úrovni moře? Je to technický kompromis. Udržování menšího tlakového rozdílu mezi vnitřkem a vnějškem letadla je méně náročné na konstrukci trupu letadla, která by jinak musela být ještě mnohem robustnější a těžší. Tato simulovaná “nadmořská výška” je pro většinu lidí naprosto bezpečná.
Tahle uměle udržovaná atmosféra uvnitř kabiny je pak hlavní důvod, proč během letu zažíváme některé známé jevy – typicky třeba zalehnutí v uších při stoupání a klesání, kdy se naše vnitřní tlaky vyrovnávají s těmi v kabině. Také suchý vzduch v letadle souvisí se systémem pro udržování tlaku a cirkulaci vzduchu, proto je klíčové hodně pít.
Vědět, že letíte ve “výšce” třeba 850 metrů, vám pomůže pochopit, proč se tělo chová, jak chová. Pamatujte na pitný režim, hýbejte se a při problémech s ušima pomáhá žvýkání nebo polykání!
Co ovlivňuje tlak?
Krevní tlak je neustále dynamický, reaguje na mnohé vlivy jako živý organismus. Jeho hodnoty se mění s každým naším krokem, jídlem či myšlenkou. Co všechno tedy ovlivňuje tento důležitý ukazatel našeho zdraví?
Hlavní každodenní vlivy:
- Stres a psychická zátěž: Ať už jste kdekoli na světě, napětí a starosti zanechávají stopy.
- Fyzická aktivita: Při námaze srdce pumpuje silněji a rychleji. Minutový srdeční výdej se může zvýšit až čtyřnásobně, což logicky dočasně zvedne i tlak, klidně o 50 % a více.
- Strava a hydratace: To, co jíte a pijete, má okamžitý dopad. Vysoký příjem soli (globální problém napříč kuchyněmi!), alkohol, kofein nebo nedostatečný příjem tekutin – to vše hýbe s tlakem.
- Spánek: Kvalita a délka spánku jsou klíčové pro regulaci tlakových hodnot během 24 hodin.
- Faktory spojené s tělem a časem:
- Věk: S přibývajícím věkem se pružnost cév přirozeně mění, což ovlivňuje tlak.
- Stav cév a kapilár: Pružnost (elasticita) větších cév a průsvit těch nejmenších kapilár jsou zásadní pro plynulý průtok krve.
- Viskozita krve: Jak je krev “hustá”? Vyšší viskozita znamená větší odpor při proudění.
- Tělesná hmotnost a kouření: Tyto faktory výrazně zatěžují kardiovaskulární systém a dlouhodobě tlak zvyšují.
- Vnější a další vlivy:
- Prostředí: I nadmořská výška nebo okolní teplota mohou mít vliv na tlak.
- Genetika: Některé predispozice jsou dány dědičně.
- Celkový zdravotní stav: Existující onemocnění jako cukrovka, onemocnění ledvin nebo problémy se štítnou žlázou mohou tlak zásadně ovlivnit.
Kdo nesmí letět letadlem?
Jako zkušený cestovatel mohu potvrdit, že ačkoliv je létání pro většinu lidí bezpečné, existují skupiny, které by měly být opatrné nebo svůj let konzultovat s lékařem.
Mezi ty nejvíce ohrožené patří bezpochyby lidé s nadváhou či obezitou a uživatelé hormonální antikoncepce. Důvodem je zvýšené riziko vzniku krevních sraženin (hluboká žilní trombóza) v důsledku dlouhého sezení v omezeném prostoru a sníženého pohybu během letu.
Velmi obezřetní by měli být také kuřáci a zejména pacienti se srdečními a cévními chorobami, případně vážnými plicními onemocněními. Změny tlaku v kabině a mírně nižší hladina kyslíku představují zátěž pro oběhový a dýchací systém.
Další stavy, které mohou představovat riziko, zahrnují nedávné operace (zejména břišní či hrudní), čerstvý infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu, závažnou anémii nebo pokročilé stadium těhotenství.
Pro všechny, a zvláště pro rizikové skupiny, platí základní pravidla: pijte dostatek vody (ne alkohol), hýbejte se a protahujte končetiny během letu a na delších cestách zvažte kompresní punčochy. A nejdůležitější rada: vždy svůj zdravotní stav a vhodnost létání prodiskutujte s ošetřujícím lékařem!
Co zvedne nízký tlak?
Pokud vás přepadne ten nepříjemný pocit, kdy se země houpe a hlava je prázdná, tedy nízký tlak, na prvním místě musíte myslet na základní potřeby těla. Na cestách se bez toho neobejdete.
Tou nejzásadnější je hydratace. Žádná expedice, žádné dobrodružství se neobejde bez dostatku tekutin. Nemluvím o pár doušcích, ale o poctivých dvou, klidně i třech litrech denně, zvláště v horku či ve výšce. Mějte svou nádobu s vodou vždy u sebe – je to váš nejvěrnější společník. Pijte pravidelně, ne až když máte žízeň; to už je pozdě. Klidně si nastavte signál, třeba se napít vždy, když se na lahev podíváte.
Dalším prověřeným prostředkem, starým jako civilizace, je kofein. Káva, silný čaj, trochu čokolády… cokoliv, co obsahuje tuhle povzbudivou látku. Kofein sice tlak zvedne a dodá Vám okamžitou energii, abyste se postavili na nohy a šli dál, ale pamatujte, že nenahradí vodu. Je to spíš berlička pro těžké chvíle, ne základ.
Na dlouhých pochodech, kde se potí každá buňka těla, je dobré myslet i na sůl. Malé množství soli v jídle nebo pití pomůže tělu udržet vodu a podpoří krevní oběh. Není to jen o vodě, je to i o tom, co v ní je rozpuštěno.
A jedna prostá rada, kterou jsem viděl zachránit nejednoho začátečníka – když dlouho sedíte nebo ležíte, vstávejte pomalu. Prudké zvednutí může způsobit, že se vám na chvíli zamotá hlava a tlak klesne. To na nebezpečném terénu nechcete.
Nezapomeňte také na pohyb – i krátká procházka nebo protáhnutí pomůže rozproudit krev. A samozřejmě, pokud je to jen trochu možné, dopřejte tělu odpočinek a pravidelnou stravu. Tělo na cestách je jako dobře udržovaný stroj, potřebuje palivo a údržbu.
Co ovlivnuje krevní tlak?
Jasně, krevní tlak, ať už systolický nebo diastolický, hodně závisí na tom, jak se zrovna cítíš a jaké je tvoje celkové naladění na cestách. Není to jen teorie z učebnic.
Jeho hodnoty pořádně zamávají se stresem z cestování, zpoždění letů nebo hledání správné cesty, a taky s pořádnou fyzickou zátěží – ať už je to nošení těžkého batohu, dlouhé procházky po městě nebo šlapání do kopce v horách. I únava po dlouhé cestě udělá své.
Tlak se samozřejmě mění i s věkem, to na cestách poznáš víc, tělo už nereaguje tak pružně jako zamlada.
Důležité jsou i vnitřní věci jako viskozita krve, průsvit těch nejmenších cév (kapilár) a pružnost cév celkově. Tohle všechno můžou ovlivnit věci, které na cestách běžně potkáváš – třeba dehydratace v horku nebo ve vysoké nadmořské výšce, změny v jídelníčku (hodně soli v přímořských oblastech, nezvyklá strava) nebo třeba i jet lag.
Nezapomeň, že rychlé změny nadmořské výšky, třeba při výjezdu lanovkou nebo příletu do horské oblasti, taky dokážou s tlakem pěkně zamávat. Proto je aklimatizace důležitá. V podstatě cokoliv, co tělo na cestách vyvede z jeho komfortní zóny – od počasí přes jídlo a pití (káva, alkohol) až po pohyb a psychiku – se na tlaku může projevit.
Jak na změnu tlaku v letadle?
Hele, pro nás, co jsme furt v pohybu a nechceme, aby nám zalehlý uši nebo bolest hlavy po letu zkazily první den treku nebo výšlapu, je tohle fakt důležitý. Změna tlaku v letadle, hlavně při klesání, je pěkná sviňa, protože kabinový tlak se srovnává s tím venkovním docela rychle, zatímco tvoje střední ucho to nestíhá.
Základ jsou jasně ty speciální špunty do letadla. Nejsou to jen tak ledajaký pěnovky. Mají v sobě filtry nebo ventily, který tu změnu tlaku zpomalí. Díky tomu má tvoje Eustachova trubice (ta malá spojka mezi uchem a nosohltanem, která má za úkol tlak vyrovnávat) víc času se přizpůsobit. Tím se minimalizuje ten nepříjemný tlak na bubínek.
Ale spolehnout se jen na špunty nemusí stačit, nebo je prostě nemáš vždycky po ruce. Aktivní cestovatel by měl znát i další triky:
Polykat nebo zívat. To jsou nejjednodušší způsoby, jak otevřít Eustachovu trubici. Měj u sebe žvýkačku nebo bonbon, pomáhá to přirozeně.
Valsalvův manévr. Jemně, fakt jenom jemně se snaž vydechnout nosem, zatímco si ho držíš a máš zavřenou pusu. Cítíš, jak se tlak srovnává. Nic netlač silou!
Nepít alkohol a kofein. Dehydratují tě a můžou zhoršit otok sliznic, což vyrovnávání tlaku ztěžuje.
Zůstat hydratovaný. Pít dost vody je klíčové pro správnou funkci sliznic, včetně těch v uších.
Snaž se nespát během klesání. Když jsi vzhůru, líp kontroluješ polykání a zívání.
Pokud máš rýmu, alergii nebo zánět dutin, bude to horší. Někdo používá nosní kapky před letem nebo klesáním, aby uvolnil nosohltan a usnadnil ventilaci ucha, ale to zvaž s opatrností.
Co znamená tlak 150/100?
Když vidíš na tlakoměru 150/100, z pohledu ostříleného cestovatele to znamená: je potřeba zpozornět! Podle tabulek, které máme, 100 na druhém čísle (diastolický tlak) tě už posouvá do kategorie středně závažné hypertenze, i když první číslo (systolický, 150) je ještě v rozsahu mírné.
Pamatuj, že na cestách se tvůj tlak může chovat jinak než doma. Stres z letiště, časový posun, jiné jídlo, nebo třeba výlet do hor – to všechno ho může ovlivnit. Normální tlak, ideální pro bezproblémové cestování, je pod 120-129 systolického a pod 80-84 diastolického tlaku.
Tlak 130-139/85-89 se bere jako vysoký normální. U toho už je dobré být opatrný a třeba omezit kávu nebo sůl před dlouhým letem.
Hodnoty 140-159/90-99 už znamenají mírnou hypertenzi. S tím se sice cestovat dá, ale je klíčové mít to pod kontrolou, hlavně v extrémnějších podmínkách nebo při dlouhých přeletech.
Tvůj tlak 150/100, kde diastolické 100 je v rozmezí 100-109 definovaném pro středně závažnou hypertenzi (160-179/100-109), už vyžaduje seriózní přístup. Před jakoukoli delší nebo náročnější cestou si zajdi k doktorovi, ujisti se, že máš správné léky (a dostatek zásob na celou dobu pobytu!), a víš, jak je užívat i mimo svůj běžný režim, třeba kvůli časovému posunu.
Hlídat si tlak na cestách znamená víc než jen čísla – dostatečně spi, pij dost vody (čisté, ne přeslazené limonády), zkus se vyhnout zbytečnému spěchu a stresu na nádražích a letištích. Měj vždycky při sobě něco malého k snědku, aby ti neklesl cukr a nezpůsobil další výkyvy. To vše pomůže udržet tlak v normě a tvoje dobrodružství v bezpečí.
Jak je to s tlakem v letadle?
Jako někdo, kdo strávil v oblacích nespočet hodin, vám mohu potvrdit, že tlak v kabině je jedna z nejdůležitějších věcí pro vaše pohodlí. Letadlo létá tak vysoko, že venku je vzduch příliš řídký na dýchání, takže se kabina musí natlakovat uměle.
Nečekejte ale, že uvnitř bude tlak jako na pláži. Udržuje se takzvaná “ekvivalentní výška”, která je obvykle někde mezi 1500 a 2500 metry nad mořem. Je to tedy trochu jako být na pěší túře v horách, ne na hladině moře. Právě proto si někteří lidé stěžují na zalehlé uši, zvlášť při změnách výšky.
Je dáno technickými předpisy, že tlak v kabině nesmí klesnout pod 76,1 kPa. Kdyby se tak stalo, cítili byste to jako značnou nadmořskou výšku a mohly by se objevit nepříjemné pocity nebo dokonce příznaky výškové nemoci.
Ale letadlo se nemůže natlakovat neomezeně. Stěny trupu snesou jen určitý rozdíl tlaku mezi vnitřkem a vnějškem, takzvaný přetlak. Ten maximální dovolený je kolem 59 kPa. Právě tenhle rozdíl tlačí na konstrukci letadla a je důvodem, proč se kabina neudržuje na plných 101 kPa (tlak na mořské hladině) po celou dobu letu ve vysoké výšce.
Typické natlakování probíhá tak, že při stoupání se tlak v kabině drží na zhruba 101 kPa, což je jako na zemi. Ale jakmile letadlo vystoupá do výšky, kde rozdíl oproti klesajícímu vnějšímu tlaku dosáhne těch 59 kPa, už se dál nezvyšuje. Od té chvíle klesá i tlak v kabině, ale řízeně, tak aby si ten 59 kPa rozdíl oproti vnějšku udržel. Tím se dosáhne oné stabilní “ekvivalentní výšky” pro většinu letu, což sice není jako na zemi, ale je to pro většinu lidí snesitelné a bezpečné.
Tento pečlivě řízený tlakový režim zajišťuje, že dýcháme relativně normálně, ačkoliv nízká vlhkost vzduchu v kabině a nižší tlak oproti zemi mohou přispět k pocitu únavy a potřeby pít během delších letů.
Proč se nebát létání?
Realita je ale taková, že létání je statisticky nejbezpečnější způsob dopravy na světě, mnohonásobně bezpečnější než jízda autem. Za každým letem stojí tým špičkově vycvičených profesionálů – pilotů a dispečerů – a letadla procházejí nesmírně přísnými kontrolami a údržbou.
Turbulence, která mnohé děsí, je naprosto běžná a letoun ji bez problémů zvládne – je to jako projet s autem po nerovné silnici, jen ve vzduchu. Místo obav z věcí mimo vaši kontrolu se soustřeďte na cíl vaší cesty. Přemýšlejte o dobrodružství, odpočinku nebo poznávání, které vás čeká.
Každý den proběhnou tisíce bezpečných letů po celém světě. Věřte technologii a lidem, kteří ji ovládají. Letadlo je jen prostředek, jak se rychle a pohodlně dostat k novým zážitkům.
Kdy volat sanitku při vysokém tlaku?
Když řešíte, kdy volat sanitku kvůli vysokému tlaku, klíčovým varovným signálem je stav známý jako hypertenzní krize.
Jde o situaci, kdy váš systolický tlak (to vyšší číslo) dosahuje 180 mm Hg nebo více, nebo diastolický tlak (to nižší číslo) překračuje 120 mm Hg. Tato čísla jsou alarmující a univerzálně uznávaná lékaři po celém světě jako stav vyžadující okamžitou pozornost.
Vysoký tlak v tomto rozmezí, i bez dalších příznaků, představuje naléhavou lékařskou situaci. Hrozí poškození životně důležitých orgánů. Nicméně, situace se stává kritickou pro volání záchranky, když se k tomuto tlaku (>180/120) přidají specifické příznaky.
Okamžitě volejte 155 nebo 112, pokud při takto vysokém tlaku zaznamenáte:
Silnou bolest na hrudi (může signalizovat srdeční problémy).
Výraznou bolest hlavy, často popisovanou jako “jinou” nebo velmi intenzivní.
Dušnost nebo vážné problémy s dýcháním.
Náhlé změny vidění, rozmazané vidění.
Slabost, necitlivost nebo ochrnutí na jedné straně těla (klasické příznaky mrtvice, časté komplikace nekontrolovaného vysokého tlaku).
Přítomnost těchto příznaků s hypertenzní krizí znamená, že jde o život ohrožující stav, který vyžaduje převoz do nemocnice záchrannou službou bezodkladně. Nečekejte a nepokoušejte se situaci řešit sami, je to stav, se kterým se setkávají lékaři po celém světě a vždy vyžaduje profesionální, rychlou pomoc.
Proč v letadle bolí uši?
Naše uši reagují na změnu tlaku. Když letadlo stoupá nebo klesá, tlak v kabině se mění, zatímco tlak ve vašem středním uchu zůstává původní. Tenhle rozdíl tlaku tlačí na ušní bubínek a to způsobuje tu nepříjemnou bolest nebo pocit zalehnutí. K vyrovnání tlaku slouží tenká trubička zvaná Eustachova trubice, která spojuje střední ucho s nosohltanem. Když se otevře (například při polykání nebo zívání), vzduch se dostane do středního ucha a tlak se vyrovná. Někdy se ale sama od sebe neotevře dostatečně, hlavně při rychlé změně tlaku, jako je to v letadle. Je to podobný pocit jako při rychlém sjezdu z vysokých hor. Co s tím v praxi? Jak si pomoct na cestách?
- Polykání a zívání: Tyto jednoduché akce pomáhají Eustachovu trubici otevřít. Mějte po ruce něco k pití nebo žvýkačku.
- Žvýkačka nebo bonbón: Neustálé polykání při žvýkání nebo cucání bonbónu je skvělý způsob, jak udržet trubici aktivní, zejména při vzletu a přistání.
- Valsalvův manévr: Můžete zkusit ucpat nos, zavřít pusu a jemně “tlačit” vzduch do uší (jako byste se snažili vydechnout nosem, ale máte ho ucpaný). Jen opatrně, ať si neublížíte.
- Nosní spreje při rýmě: Pokud cestujete s nachlazením nebo rýmou, sliznice v okolí Eustachovy trubice může být oteklá a trubici ucpávat. Dekongesční nosní sprej použitý před vzletem a přistáním může pomoct uvolnit otok.
- Pozor na děti: U dětí je tento problém častější, jejich Eustachova trubice je kratší a užší. Pití z lahve, kojení nebo bonbónek při kritických fázích letu jim může hodně ulevit.
- Ignorovat dlouhotrvající zalehnutí nebo bolest po letu se ale nevyplácí. Může to signalizovat třeba zánět středního ucha a ten by se měl řešit, aby nedošlo k vážnějším potížím se sluchem. Takže pokud problém přetrvává, zajděte si k doktorovi.
