Jak poskytnout první pomoc při úrazech?

První pomoc při zraněních? Tohle je něco, co by měl znát každý cestovatel. V odlehlých koutech světa se totiž na záchranku moc nespoléháte. Nejprve je potřeba postižené místo kompletně odhalit – sundat oblečení, šperky, cokoli co by zranění zhoršovalo nebo bránilo ošetření. Nejde jen o estetiku, ale i o přístup k ráně.

Zastavení krvácení je klíčové. Žádné zbytečné hrdinství! Tlak na ránu, ideálně sterilní obvaz, je první volba. Ždímání je v pořádku u menších poranění, ale u silného krvácení je nutný tlak a v krajním případě i škrtidlo – ale jen jako poslední možnost a s vědomím jeho rizika. Důležité je si zaznamenat čas jeho aplikace. Vždyť i u malých ran se může objevit šok a to pak ovlivňuje další postupy. Mnoho cestovatelů nosí s sebou speciální tlakové obvazy, které jsou mnohem efektivnější než klasický obvaz. Vždycky je lepší mít je po ruce.

Dezinfekce je důležitá, ale až po zastavení krvácení! Ideální je sterilní roztok. Alkohol může popálit a zpomalit hojení, proto bych ho doporučovala jen v nouzi. V batohu mám vždycky balzám s antiseptickými vlastnostmi – ten je šetrnější k pokožce a docela dobře fungující v podmínkách, kde nemám přístup k klasické sterilní sadě.

A nezapomeňte! Po poskytnutí první pomoci je nutné vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve! I zdánlivě banální zranění se může zkomplikovat. Vím z vlastní zkušenosti – drobné poranění nohy v Nepálu vedlo k otravě krve, kdybych to neřešil včas, tak by to dopadlo špatně.

Jak poznat, zda je při zranění potřeba teplo nebo led?

Zranění na cestách? Stává se! Ať už si zlomíte nohu při lezení na sopku, nebo si natáhnete kotník při průzkumu džungle, vědět, co dělat, je klíčové. Otázka tepla versus led je často diskutovaná a já vám ji objasním na základě svých zkušeností z mnoha cest.

Led se obecně používá při akutních nebo čerstvých zraněních. Myslete na to jako na první pomoc – prvních 72 hodin po úrazu je kritických. Led pomáhá snížit otok, který je často příčinou bolesti. Zkusili jste někdy mít oteklou nohu po celodenní túře? Víte, o čem mluvím. Zkuste zabalit led do tenké utěrky (přímý kontakt s kůží se nedoporučuje) a přikládat ho na zraněné místo po 15-20 minutách s přestávkami. Můžete to opakovat několikrát denně.

Tip pro cestovatele: Vždycky si s sebou balím několik instantních chladicích obkladů. Zabírají minimum místa a jsou v nouzi k nezaplacení.

Teplo je naopak vhodné při chronické bolesti a ztuhlých svalech. Myslete na bolest zad po dlouhém dni stráveném na koni nebo na ztuhlé nohy po celodenní chůzi. Teplo pomáhá uvolnit svaly a zlepšit krevní oběh. Můžete použít horkou láhev s vodou, nahřívací polštářek, nebo se ponořit do teplé vany (pokud je to možné).

Důležité upozornění: Teplo se nikdy nepoužívá při akutních zraněních, protože může zvýšit otok a zhoršit situaci.
Další tip: Masáž s teplým olejem po náročném dni na cestách dělá zázraky!

Stručně řečeno: Led pro akutní zranění, teplo pro chronickou bolest. A pokud si nejste jisti, raději vyhledejte lékařskou pomoc, zvláště v zahraničí.

Jak poskytnout první pomoc při poranění kostry?

První pomoc při zlomeninách – zkušenosti z celého světa:

Zásady první pomoci při zlomeninách kostí jsou univerzální, ať už jste v Himalájích, na pláži v Karibiku, nebo v Praze. Nejdůležitější je rychlost a správný postup.

Okamžitě volejte záchrannou službu: Čas je kritický. V mnoha zemích existují různé nouzové linky – 112 je univerzální pro Evropu, ale v některých oblastech se používají jiné. Znáte-li místní číslo, využijte ho.
Zajištění imobilizace: Zabraňte pohybu zlomené končetiny. Improvisované pomůcky, jako jsou hole, větve stromů (v přírodě) nebo deštníky (ve městě), mohou posloužit jako improvizovaná dlaha. Nejjednodušší je připevnit zraněnou končetinu k nepoškozené části těla. Vždy dbejte na to, abyste zraněnou oblast nijak nehýbali – další pohyb může zhoršit zranění.

Zvládání bolesti:

Chlazení: Ledový obklad (v látkovém obalu!) snižuje otok a bolest. V mnoha kulturách se používají i tradiční metody, jako bylinné obklady, ale ty by neměly nahradit lékařskou pomoc.
Nepokuste se o narovnání zlomeniny: To může způsobit další poškození tkání, nervů a krevních cév. Nechte to na profesionálech.
Nepodávejte léky proti bolesti bez konzultace s lékařem: Některé léky mohou mít nežádoucí interakce s jinými léky či zdravotním stavem pacienta.
Dodržujte klidový režim: Zabraňte jakémukoliv pohybu, který by mohl zhoršit zranění.

Tipy pro různé situace:

V některých oblastech světa je přístup k lékařské pomoci omezený. V takových případech je důležité znát základní principy přežití a improvizace. Například použití dostupných materiálů pro imobilizaci je klíčové. Nepodceňujte důležitost informovanosti o místních zvyklostech a tradicích týkajících se první pomoci.

Jak poskytnout první pomoc při odřeninách?

Při ošetření odřenin jsem se během svých cest po světě setkal s nejrůznějšími metodami, ale základní principy zůstávají stejné. Nejprve důkladně propláchněte poranění čistou vodou – ideálně tekoucí, aby se odstranily nečistoty, jako písek, hlínu nebo trávu. V některých zemích jsem viděl používat i filtrovanou vodu z kokosových ořechů v nouzových situacích, ale čistá tekoucí voda je vždy nejlepší. Znečištěná voda může vést k infekci, a to je něco, co chcete rozhodně předejít. Poté je vhodné použít antiseptikum. Přestože jsem narazil na různé lokální přípravky, peroxid vodíku se mi jevil jako nejúčinnější a nejdostupnější prostředek pro první pomoc při odřeninách a drobných poraněních. Pamatujete, že i zdánlivě malá oděrka si zaslouží pozornost. V závislosti na hloubce a velikosti rány se může hojení lišit – mělké oděrky se obvykle zahojí do několika dnů, hlubší mohou vyžadovat intenzivnější ošetření a lékařskou pomoc. Vždy je důležité sledovat, zda se neobjeví známky infekce, jako je zarudnutí, otok, hnis nebo silná bolest.

Jaká je první pomoc při zlomeninách kostí?

Při podezření na zlomeninu, ať už jste v Himálajích, na safari v Keni, nebo na venkově v Česku, první pomoc je vždycky podobná. Na místo zranění přiložte něco chladného – například led zabalený v látce, pokud ho máte po ruce. Zmírní to otok a bolest. Chladící účinek vám poskytne i láhev s vodou z místního potoka (vždy ji předtím očistěte!), pokud se nacházíte v odlehlé oblasti. Pozor, na kůži by neměl být led přiložen přímo, zabráníte tak omrzlinám.

Pro zmírnění bolesti můžete postiženému podat dostupné analgetikum, ale v odlehlých oblastech se spíše spolehněte na teplý nápoj, třeba bylinkový čaj – pokud je k dispozici. Teplo má uklidňující účinek, a v některých kulturách, které jsem navštívil, je to tradiční součást první pomoci.

Důležité je imobilizovat zlomeninu. To znamená znehybnit poškozenou končetinu, abyste zabránili dalšímu poškození tkání a nervů. Improvisovaná dlaha je nezbytná. Využijte k tomu cokoli, co máte po ruce – dřevěné latě, větve stromů, deštník, srolované časopisy (v nouzi i pevné oblečení). Zafixujte ji pevně, ale ne příliš těsně, aby nedošlo k narušení krevního oběhu. Důležité je, aby dlaha sahala za klouby nad i pod místem zranění. Všiml jsem si, že v některých částech světa používají k imobilizaci dokonce i bambusové tyčky – velmi účinné!

Nepokuste se o nácvik repozice zlomeniny sami! To je úkol pro lékaře. Vaším úkolem je poskytnout první pomoc a zajistit transport do nemocnice.

Jak lze poskytnout první pomoc zraněnému?

Zranění na výletě? Klid, zachovejte chladnou hlavu. Postupujte takto:

Osvoboďte zraněné místo: Odstraňte oblečení z okolí rány, ale opatrně, abyste ránu dále nepoškodili. Pokud je oblečení přilepené krví, raději ho odstřihněte.
Zastavení krvácení: To je priorita! U arteriálního krvácení (červená, pulzující krev) přímý tlak na tepnu nad ranou, případně tlak na tlakový bod (např. pro krvácení z paže se tlačí na vnitřní stranu paže nad loktem). U venózního krvácení (tmavě červená krev, teče rovnoměrně) stačí většinou přímý tlak na ránu. Při silném krvácení použijte improvizovaný tlakový obvaz – čistou látku pevně přitiskněte k ráně a zafixujte šátkem nebo obinadlem. Nikdy obvaz nepřetahujte! Pokud krvácení neustane, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.
Dezinfekce: Pokud máte k dispozici dezinfekční prostředek (ideálně roztok jódu nebo peroxid vodíku), jemně jím potřete kůži kolem rány. Nikdy nelijte dezinfekci přímo do rány! V divočině můžete použít i čistou vodu, pokud není nic jiného k dispozici.
Odstranění cizích těles: Z povrchu rány opatrně odstraňte viditelná cizí tělesa. Nepokoušejte se vytahovat hluboko zarytá tělesa! Můžete tak způsobit další poškození. Zafixujte je čistou látkou, aby se nepohybovala.
Sterylizní obvaz: Přiložte sterilní obvaz. Pokud nemáte sterilní obvaz, použijte čistou, ideálně bílou látku (například část trička). Obvaz zafixujte pevně, ale ne příliš těsně.

Důležité: Po poskytnutí první pomoci vyhledejte lékařskou pomoc co nejdříve! Zapamatujte si, že i zdánlivě malá rána se může zkomplikovat. Vždy je lepší prevence než následná léčba. Před odchodem do přírody si zkontrolujte svoji lékárničku a naučte se základní postupy první pomoci.

Jaké jsou čtyři principy poskytování první pomoci?

Záchrana života v divočině, na odlehlých místech, či dokonce v nepředvídatelné situaci v rušném městě, vyžaduje rychlý a správný postup. Čtyři základní pilíře první pomoci jsou:

Správnost a účelnost: Nejdůležitější je správně posoudit situaci. Nepanikařte a dříve než cokoliv uděláte, zjistěte, co se stalo a jaká je vážnost zranění. Můj zážitek s úrazem kotníku v Nepálu mě naučil, že improvizace může být nebezpečná. Používejte jen techniky, které skutečně ovládáte. Pokud si nejste jisti, vyčkejte na profesionální pomoc. Pamatujete na zlatou hodinu? Čím dříve začnete správně, tím lépe.
Rychlost: Každá vteřina se počítá. Okamžitá pomoc může být rozdílem mezi životem a smrtí. Naučte se rozpoznávat život ohrožující stavy jako je krvácení, šok nebo zástava dýchání. Urychlete se, ale bez zbytečné paniky.
Rozvaha, rozhodnost a klid: Stresová situace je náročná, ale klidná hlava je nezbytná. Zhluboka dýchejte, zhodnoťte situaci a jednejte rozhodně, ale promyšleně. Zkušenost z expedice do Amazonie mě přesvědčila, že v krizi je uklidňující přítomnost důležitější než rychlost. Nepodceňujte důležitost mentální přípravy.

Kromě těchto principů je důležité si uvědomit, že v terénu se může první pomoc lišit od té v běžném prostředí. Mějte vždy po ruce základní lékárničku s materiálem přizpůsobenou danému prostředí a naučte se používat improvizované pomůcky. Před každou cestou si osvěžte znalosti první pomoci, ať už se chystáte na trek do hor, nebo jen na víkend do lesa.

Jak poskytnout první pomoc při pohmožděninách a odřeninách?

Uhodil jste si na dovolené? Nebo se vám při lezení po skalách udělala nepříjemná oděrka? Nezoufejte, i zkušený cestovatel se občas zraní. Zde je několik tipů, jak si efektivně pomoci:

Znehybněte zraněnou končetinu. To je první a nejdůležitější krok. Zamezíte dalšímu poškození tkání a snížíte bolest. Pokud je to možné, použijte improvizovanou dlahu z větví, tyček, nebo třeba z pevného časopisu – fantazii se meze nekladou!

Chlaďte! Led, zabalený v čistém hadříku, je váš nejlepší přítel. Chlaďte zraněné místo alespoň 15-20 minut. To pomůže omezit otok a zánět. V nouzi poslouží i studená voda z láhve. Pamatujete si ale, aby led byl vždycky zabalený v látce, aby nedošlo k omrzlinám.

Dezinfikujte. Máte-li s sebou antiseptický gel nebo sprej, neváhejte ho použít na případné oděrky. Pokud ne, v nouzi poslouží i čistá voda. V tropických oblastech je důležité se vyvarovat infikovaných ran. Prohlédněte si ránu pečlivě, aby se tam nedostaly nečistoty.

Bolest? Silná bolest, která přetrvává i po několika hodinách, by měla být důvodem k návštěvě lékaře. Ať už jste kdekoli na světě, najděte si místní zdravotnické zařízení. Mít u sebe základní cestovní lékárničku je vždycky dobrá prevence.

Tip pro zkušené cestovatele: Nepodceňujte prevenci! Noste vhodnou obuv a oblečení pro danou aktivitu. Před cestou se informujte o možných rizicích v dané oblasti a přizpůsobte tomu svoji výbavu. A hlavně, buďte opatrní!

V jakém případě se nesmí přikládat led?

Led na pohmožděniny? Zapomeň! Přímý kontakt ledu s kůží při pohmoždění může způsobit omrzliny. Tohle si pamatuj, když se ti stane nehoda třeba na túře. Vždycky použij mezi led a kůži tenkou vrstvu látky, třeba z trička.

Vypíchnutí kloubu? To je vážnější záležitost než obyčejný naražený kotník. Vykloubení je porušení integrity kloubu s trvalým posunutím kostí. Často se přitom natáhnou nebo potrhají vazy, a může být poškozená i kloubní pouzdro. V takovém případě je důležité okamžitě zajistit znehybnění postiženého kloubu a vyhledat lékařskou pomoc. Na místo zranění rozhodně nepatří led, dokud tě neprohlédne doktor. Pamatovat si tohle je klíčové pro bezpečné putování horami i lesy. S sebou mějte vždycky lékárničku s potřebnými prostředky.

V jakém pořadí je potřeba poskytovat první pomoc?

Postup první pomoci v terénu se liší od standardního postupu. Nejprve zajistěte vlastní bezpečnost a bezpečnost okolí. Poté proveďte rychlý průzkum situace – zjištění druhu úrazu a počtu zraněných. Pokud je to možné, kontaktujte záchrannou službu (v ČR 155, v některých zemích 112). Popis situace musí být co nejpřesnější – poloha, druh úrazu, počet zraněných, váš aktuální stav (pokud je to nutné). Někdy je však signál slabý nebo nedostupný, proto je důležité znát i alternativní způsoby komunikace (satelitární telefon, nouzová svítilna s funkcí vysílání SOS signálu).

Základní vyšetření zraněného zahrnuje posouzení vědomí (ABC – Airway, Breathing, Circulation – dýchání, krevní oběh). U kritických stavů (ztráta vědomí, zástava dýchání, silné krvácení) je okamžitá pomoc nezbytná před příjezdem záchranářů. U krvácení zajistěte tlak na ránu a elevaci končetiny. U zlomenin zafixujte zraněnou končetinu improvizovaným dlahem (větve, hole, atd.) – minimalizujete tak další zranění. U popálení chlaďte postižené místo studenou vodou. Mějte vždy s sebou lékárničku s nezbytnými prostředky první pomoci. Naučte se používat její obsah a přizpůsobte ji podmínkám, ve kterých se pohybujete (horská turistika, vodní sporty, atd.).

Důležitá je i psychická podpora zraněného. Uklidněte ho a snažte se udržet jeho tělesnou teplotu. Uvědomte si, že vaše vlastní fyzická a psychická kondice ovlivňuje kvalitu poskytované pomoci. Po poskytnutí první pomoci trpělivě čekejte na záchranáře a sledujte stav zraněného. Dokumentujte průběh události a pomoc poskytnutou. To může být důležité pro následné šetření.

Jaká je první pomoc při zhmožděninách a zlomeninách?

Při úrazech a zlomeninách platí stejný princip jako u zhmožděných rukou: zajistit klid postižené končetiny. Okamžitě přiložte chlad – ideálně led zabalený do hadru, aby se zabránilo otokům a bolesti. Chlazení by mělo trvat 15-20 minut s krátkými přestávkami. Pokud je to možné, zvedněte zraněnou končetinu nad úroveň srdce, aby se omezil otok. Nepohybujte zraněním, pokud to není nezbytně nutné pro zajištění bezpečnosti.

V odlehlých oblastech, kde není okamžitý přístup k lékařské pomoci, je nutné improvizovat. Při silném zhmoždění nebo podezření na zlomeninu je klíčové znehybnit postižené místo. K tomu poslouží improvizovaná dlaha z dostupných materiálů – např. z větví, tyčí, lyží, desek apod. Dlaha by měla sahat nejméně na dva klouby nad a pod zraněním. Upevnění se provádí pomocí šátku, popruhů, oblečení, nebo jiného dostupného materiálu. Důležité je, aby dlaha byla pevná a zraněná oblast se nemohla hýbat.

Při přenášení zraněného se vyvarujte zbytečných otřesů. Transportujte ho v co nejpohodlnější poloze a dle možností na nosítkách, případně improvizovaných nosítkách. Nepodceňujte ani menší úrazy. Bolest, otok a omezená pohyblivost mohou signalizovat vážnější poškození, které vyžaduje odbornou lékařskou pomoc. Je-li to možné, dokumentujte úraz fotografiemi pro lékaře.

Jaké je nejdůležitější pravidlo první pomoci?

Nejdůležitější při první pomoci v terénu je zabezpečit zraněného a co nejrychleji ho dostat k lékařské pomoci. Základní zásady? Zafixovat zraněnou končetinu – použijte improvizovanou dlahu z větví, hole, lyží, nebo cokoli pevného a lehkého. V případě krvácení, zastavit ho přímým tlakem na ránu a zvednout zraněnou končetinu. Analgetika (léky proti bolesti) v turistické lékárničce jsou nezbytná, ale dávkování a typ léku si předem promyslete a naučte se. Zapamatujte si, že zbytečně nehýbat zraněným a důkladně ho zabalit do tepla. Orientace a volba cesty k nejbližšímu bodu, odkud je možné kontaktovat záchrannou službu, je klíčová. Pomocí GPS a mapy si vždy předem naplánujte trasy s ohledem na případnou nehodu. Znalost základních uzlů, např. pro zavěšení končetiny na šátek, je užitečná.

Důležité je i zachování klidu a rychlé, ale rozvážné jednání. Nepodceňujte ani zdánlivě malá zranění – i otoky a pohmožděniny mohou skrývat vážnější poškození. Na turistice je vždy lepší mít s sebou i turistickou lékárničku s rozšířeným obsahem. Pravidelný trénink poskytování první pomoci je v terénu k nezaplacení.

Co dělat, když postižený nezíská vědomí déle než 4 minuty?

Bez vědomí a tepu na krční tepně? Začni s resuscitací – rychlé a efektivní stlačení hrudníku je klíčové. Nezapomen na volání záchranky! Čas je kritický.

Tep je, ale vědomí se nevrátilo po 4 minutách? Otoč zraněného na břicho, vyčisti mu ústa od nečistot a zvracenin (pozor na vdechnutí!), přilož chladný obklad (ideálně z ledu nebo studené vody v lahvi) na hlavu. Pomůže to s možným přehřátím a může to lehce pomoct k probrání. Důležité: pokud je podezření na poranění páteře, otočení se nedoporučuje – v takovém případě zůstaň u stabilizace krční páteře a čekání na záchranku. Zkontroluj dýchání a znovu zkontroluj puls. Pokud se stav nezlepší, je nutné začít s resuscitací. Mít s sebou reflexní fólii může pomoct s regulací teploty.

Poznámka: Čtyři minuty jsou orientační, záleží na situaci. V horách je dostupnost záchranky delší, proto je důležité rychlé jednání a pokud možno co nejrychlejší informování záchranných složek.

Jaká je první pomoc potřeba na fotbalovém hřišti?

Na fotbalovém hřišti, ať už v Česku nebo na druhém konci světa, se zranění stávají. První pomoc je klíčová. Nejprve je potřeba vyvést zraněného z hřiště – na rušném hřišti další hráči představují riziko dalšího zranění. Pak ho položte do pohodlné polohy, ideálně na rovný povrch mimo dosah dalších hráčů a míče. Z vlastní zkušenosti vím, že improvizované nosítka z bund a triček se hodí.

Chlad na poraněnou končetinu je další důležitý krok. Led, zabalený do tenkého hadříku, pomůže omezit otok. Není-li led po ruce, postačí i chladná voda z lahve. Dbejte ale na to, aby led nepřišel do přímého kontaktu s pokožkou, abyste předešli omrzlinám! V tropických zemích jsem se naučil improvizovat s chlazenými nápoji, ale to je už spíše nouzové řešení.

Tuhá bandáž elastickým obinadlem pomůže zmírnit krvácení a otok. Zde je důležité nenatáhnout obinadlo příliš pevně, aby se neomezil průtok krve. Dobře utažená bandáž by měla bránit otoku, ale neměla by bránit prstům v běžném pohybu. Správné zavinutí si můžete nacvičit i doma.

Nakonec zvýšená poloha poraněné končetiny pomůže s odtokem krve a snížením otoku. Jednoduše dejte poraněnou nohu nebo ruku výše, než je zbytek těla. Pro zkušenějšího cestovatele a pomocníka je dobré vědět, že i improvizované pomůcky, jako je batoh nebo složená bunda, mohou posloužit jako podložka.

Jaká první pomoc se má poskytnout při pohmožděnině?

Uškrnutí? Stalo se to každému, ať už při zdolávání himálajských štítů, nebo při obyčejné procházce městem. Základní postup první pomoci je jednoduchý, ale účinný. Klíčem je chlad. Na postižené místo přiložte led zabalený v tenké látce, nebo mokrou, studenou utěrku. Doba aplikace? Zhruba 15 až 20 minut. Nezapomínejte, že dlouhodobé přikládání ledu může vést k omrzlinám, proto dodržujte tento časový limit.

Důležité je také poloha postiženého. Ideální je vleže, s mírně zvednutou zraněnou končetinou. Podložte ji například polštářem nebo svrčenou bundou – improvizace je v terénu nezbytná. Tím omezíte otok a krvácení.

Co dělat dál?

Sledování: Všímejte si případného zhoršení stavu, jako je silná bolest, otok, omezení pohybu, modřiny nebo známky infekce.
Analgetika: Pro zmírnění bolesti můžete použít běžně dostupná analgetika, ale jen pokud je jejich užívání pro pacienta bezpečné. Před cestou se poraďte s lékařem.
Lékařská pomoc: Při silné bolesti, velkém otoku, deformaci končetiny nebo podezření na zlomeninu vyhledejte lékařskou pomoc. V odlehlých oblastech je to obzvlášť důležité.

Tip pro cestovatele: Balení první pomoci by mělo vždy obsahovat chladící obklad. Můžete si jej vyrobit z mokrého kapesníku a igelitového sáčku. Nepodceňujte prevenci: vhodná obuv a správná technika pohybu minimalizují riziko úrazů.

Jaká je první pomoc při odřeninách na místě pohmožděniny?

Při otlačeninách s odřeninami se vyvarujte používání obkladů. Odřeninu ošetřete jódem (vždy v tenké vrstvě, aby nedošlo k popálení!). Na otok aplikujte sterilní tlakový obvaz a na něj přiložte sáček s ledem zabalený v tenké látce. Zraněné místo udržujte v klidu – ruku zafixujte šátkem, při silném podvrtnutí nohy omezte chůzi a nohu zvedněte do zvýšené polohy.

Důležité detaily, které jsem se naučil během svých cest:

Jódové řešení: V některých zemích (např. v Japonsku) se místo jódu používají jiné antiseptické přípravky, často na bázi alkoholu. Je vždy lepší zkontrolovat místní doporučení, než aplikovat cokoli.
Tlakový obvaz: Správné utažení je klíčové. Obvaz by měl zastavit krvácení a omezit otok, ale nesmí být příliš utažený, aby nezpůsobil další problémy s krevním oběhem. V Africe jsem viděl, jak se k tomuto účelu používají improvizované materiály, ale sterilní obvazy jsou vždycky lepší volba.
Led: Led by měl být zabalený, aby nedocházelo k přímému kontaktu s pokožkou a zabránilo se tak omrzlinám. Používání ledu je univerzální metoda, kterou jsem potkal po celém světě.
Klidový režim: Délka klidového režimu závisí na závažnosti zranění. V některých kulturách se k urychlení hojení používají tradiční metody, ale vždy je nutné konzultovat lékaře, zvláště při silnějším zranění.

Další tipy:

Po odeznění akutních příznaků začněte s jemnými pohyby, abyste zabránili ztuhnutí kloubu.
Při silnějším oťuku nebo při přetrvávajících bolestech vyhledejte lékařskou pomoc.
Pokud se v ráně objeví známky infekce (zvýšená bolest, otok, zarudnutí, hnis), okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

V jakém pořadí je nutné poskytovat první pomoc?

Poskytování první pomoci v divočině se řídí zásadou „Zachraň sebe, pak ostatní.“ Nejdříve zhodnoťte situaci a zajistěte vlastní bezpečnost, než se pustíte do pomoci zraněnému. Riziko zhoršení situace pro oba je velký nepřítel. Teprve poté se zaměřte na zraněného. Zkontrolujte jeho vědomí. Reaguje na podněty? Pokud ne, okamžitě začněte s oživováním – uvolnění dýchacích cest je priorita, po kterém následuje kontrola dechu a pulzu. V tomto bodě už je třeba mít na paměti, že metody záchrany se v horském prostředí, poušti či džungli mohou lehce odlišovat dle dostupnosti prostředků. Například improvizovaná dlaha z větví může v lese nahradit profesionální materiál. Nezbytné je co nejrychleji kontaktovat záchrannou službu, pokud to situace dovolí – satelitní telefon, rádiový vysílač, zrcátko na signalizaci… Čas je v divočině kritický faktor. Pamatujete si, že i malé zranění může v izolované oblasti vést k závažným komplikacím. Před samotným ošetřením je potřeba vždy zhodnotit typ a rozsah zranění, co nejlépe stabilizovat postiženého a teprve pak začít s první pomocí. Kvalita zvolených postupů je přímo úměrná vaší předchozí přípravě a znalostem.

Připravte se na neočekávané! Mít s sebou základní lékárničku, multifunkční nástroj a znalost základních záchranných postupů je klíčové pro přežití a pomoc v krizových situacích.

Jaká je první pomoc?

První pomoc v terénu: Zraněného vynes na čerstvý vzduch, uvolni mu krk a hrudník od svíravých šatů. Pokud je při vědomí, zkus mu pod nos přiložit kapesník s kapkou čpavku (amoniaku) – jen na krátkou dobu, dráždí sliznice. Pokud máš k dispozici kyslíkovou bombu, proved inhalaci. V případě zástavy dechu nebo srdeční akce ihned začni s umělou plicní ventilací (ústa-ústa, v ideálním případě s resuscitací pomocí masky s ventilkem, pokud ji máš) a nepřímou srdeční masáží. Pozor na správný poměr vdechů a stlačení hrudníku (30:2). Pokud je to možné, ulož zraněného do stabilizované polohy (poloha na boku), aby se mu nezaklesla jazyk a nedošlo k vdechnutí zvratků. Vždycky si před poskytnutím první pomoci nasaď jednorázové rukavice (pokud je máš) aby si chránil sebe. Co nejdříve zvolej záchrannou službu, pokud jsi v dosahu signálu a popiš situaci, lokalizaci a stav zraněného co nejpřesněji. Orientační body a GPS souřadnice se budou hodit. Vždycky pamatuj na vlastní bezpečnost!

Důležité: V horách se může první pomoc komplikovat terénem. Nos s sebou lékárničku s dostatečnou výbavou a nauč se používat základní záchranářské techniky ještě před výpravou. Simulace v terénu ti pomůžou lépe se zorientovat v krizové situaci.