Jak poskytnout první pomoc při zraněních?

Zranění se stávají i v nejodlehlejších koutech světa. První pomoc je v takových situacích klíčová. Nejprve je nutné odkryt zraněnou oblast, aby bylo možné posoudit rozsah poranění. Oblečení odstraňte opatrně, abyste nezpůsobili další bolest či zhoršení situace.

Zastavení krvácení je priorita. Použití škrtidla je krajní řešení a nesmí být ponecháno déle než na 1-2 hodiny (v létě i kratší dobu), jinak hrozí poškození tkáně. Ideální je přímý tlak na ránu pomocí čistého obvazu. Pokud je k dispozici, použijte sterilní materiál. V nouzi poslouží i čistá látka z oděvu. Nelepte obvaz přímo na ránu, ale kolem ní.

Dezinfekce je důležitá, ale ne vždy dostupná. V odlehlých oblastech nemusí být k dispozici alkohol. Čistá voda z řeky může být zdrojem dalších infekcí. V ideálním případě použijte sterilní obvaz. Prioritou je zastavení krvácení a ochrana rány před dalším znečištěním. Pokud se jedná o rozsáhlé nebo hluboké poranění, je nutné vyhledat odbornou lékařskou pomoc co nejrychleji. Nepodceňujte závažnost situace, zejména v podmínkách, kde není dostupná kvalitní lékařská péče.

Jak poskytnout první pomoc při odřeninách?

Při ošetření odřenin v terénu, ať už v džunglích Amazonky nebo na skalách Alp, platí první pravidlo: čistá voda. Promytí rány čistou vodou je klíčové k odstranění nečistot – písku, hlíny, trávy, případně i kousků listí, které jsem si už nejednou vyhrabal z kolene po pádu v nepřístupném terénu. Zapomenout nesmíme ani na drobné kamínky. Voda z horského potoka, pokud je to jen trochu možné, je lepší než voda z kaluže.

Po důkladném vyčištění přichází na řadu dezinfekce. Přestože se v lékárničce dobrodruha často najde alkohol, pro první pomoc u odřenin je v mnoha ohledech efektivnější peroxid vodíku. Jeho šumění krásně signalizuje, že pracuje a odstraňuje bakterie. V odlehlých oblastech se ale může hodit i alternativa, například silně zředěný roztok jódu, pokud je k dispozici. Pamatujete, že i v nejodlehlejších koutech světa je prevence klíčová.

Důležité upozornění: Pokud je ssaďina hluboká, krvácí silně nebo se do ní dostala rezavá kov, je nezbytná co nejrychlejší pomoc lékaře. Z vlastní zkušenosti vím, že i zdánlivě malá odřenina se může zkomplikovat, pokud se jí nedostane správné péče.

Jak lze poskytnout první pomoc zraněnému?

První pomoc při poranění v terénu:

Osvoboďte zraněnou oblast od oblečení: Opatrně odstraňte oblečení kolem rány, aby se zranění neznečistilo ještě více. Pokud je oblečení přilepené k ráně, raději ho odstřihněte. Neodtrhávejte ho násilím!
Zastavení krvácení: Druh krvácení určuje postup. Silné, pulzující krvácení (arteriální) vyžaduje okamžitý tlak přímo na ránu a následné zvednutí končetiny. Pomalejší, tmavě červené krvácení (venózní) se zastaví tlakem na ránu a jejím mírným stlačením. V nouzi se dá improvizovat – čistá látka, šátek, kus oblečení. Důležité: Pokud je krvácení silné a nepodaří se ho zastavit přímým tlakem, použijte improvizovaný tlakový obvaz (pevně zavinutá látka nad ranou). Pokud je krvácení masivní a život ohrožující, prioritou je okamžitá evakuace.
Dezinfekce: V ideálním případě použijte sterilní roztok (např. jod, peroxid vodíku, ale pozor, peroxid vodík může poškozovat tkáň). V terénu se dá improvizovat s čistou vodou a mýdlem, pokud je k dispozici. Hlavní je zabránit infekci. Ne používejte alkohol na otevřené rány!
Odstranění cizích těles: Malé cizí předměty, které se snadno odstraní, opatrně vyjměte sterilní pinzetou (pokud ji máte). Nikdy neodstraňujte hluboko zasazené cizí těleso – hrozí další poškození a krvácení. V takovém případě nechte toto na odbornících.
Steroilní krytí: Zakryjte ránu sterilním obvazem. Pokud nemáte sterilní obvaz, použijte čistou látku. Obvaz by měl být dostatečně velký a pevně přiložený, ale nesmí tlačit na ránu.

Poznámka: Toto je pouze základní návod. Vždy je nejlepší vyhledat odbornou lékařskou pomoc co nejdříve.

Jak poskytnout první pomoc při poranění kostry?

Při úrazech kostry je rychlý a správný zákrok klíčový. Z vlastní zkušenosti z cest po světě vím, že dostupnost zdravotnické péče se dramaticky liší. Proto je nezbytné znát základní postupy první pomoci. Zavolejte okamžitě záchrannou službu – to je absolutní priorita, ať už jste v zapomenuté vesničce v Nepálu, nebo na rušné ulici v Tokiu. Znehybnění zraněné oblasti je další nezbytný krok, brání dalšímu poškození tkání. Použijte improvizované pomůcky – deštník, prkno, cokoli pevného a dlouhého, co vám pomůže zafixovat zlomenou končetinu. Využijte chladivý obklad, sníží otok a bolest. Ideálně led zabalený v látce, ale v nouzi poslouží i chladná láhev s vodou. Důležité je chlazení neaplikovat přímo na kůži, aby se zabránilo omrzlinám. Nikdy se nepokoušejte zlomeninu sami narovnávat, to by mohlo způsobit další komplikace. Zapamatujte si – rychlost a správný postup jsou při zraněních kostí kritické pro minimalizaci dlouhodobých následků.

Pamatuji si případ z Amazonie, kde se turista zranil na odlehlém místě. Jeho znalost základních postupů první pomoci mu zachránila nohu. Nepodceňujte nikdy sílu správně provedené první pomoci.

Pozor na známky šoku – bledá kůže, rychlý puls, zrychlené dýchání. V takovém případě je nutné zraněného udržet v teple a v klidu.

Jaké jsou čtyři zásady první pomoci?

Při poskytování první pomoci v terénu se řídím čtyřmi hlavními zásadami: správnost a účelnost – musíš vědět, co děláš, a zvolit nejvhodnější postup. To zahrnuje i základní znalosti anatomie a fyziologie, aby ses vyhnul zhoršení stavu zraněného. Nezapomenu na vlastní bezpečnost! Rychlost je klíčová, zejména u život ohrožujících stavů, ale ne na úkor správnosti. Rozvážnost, rozhodnost a klid – panika ti nepomůže. Před zahájením zásahu si situaci stručně zhodnotím. Klidně, ale efektivně, posoudím zranění a potřebnou pomoc, a pak s klidem budu postupovat podle zvoleného postupu. Znalost základních postupů a základní vybavení lékárničky je pro rychlou a účinnou pomoc nezbytné. Pro rychlé a efektivní zasazení pomoci je nutné i správné volání záchranné služby, proto je důležité mít s sebou funkční telefon a znát svou polohu.

Vždy dám přednost záchraně života před léčbou drobných zranění.

Jak poskytnout první pomoc při pohmožděninách a oděrkách?

Při úrazu, ať už se jedná o pohmoždění či odřeninu, je klíčový klid. Zraněnou část těla uvolněte a znehybněte. Z vlastní zkušenosti z cest po celém světě vím, že improvizované chlazení, například studenou vodou z láhve či ledovými obklady (pokud je k dispozici), pomáhá zmírnit otok a bolest. Ideální je chladit 15-20 minut, s přestávkami. V mnoha kulturách se tradičně používají i bylinky, například listy aloe vera, které mají protizánětlivé účinky (ale pozor, pouze na neporušenou kůži!). Na odřeniny a otevřené rány ihned aplikujte antiseptický roztok, nejlépe jód nebo peroxid vodíku, které jsem vždycky vozil s sebou v cestovní lékárničce. Malé oděrky se dají ošetřit i speciálními tyčinkami s antiseptikem. Silná bolest, která přetrvává i po několika hodinách, a neschopnost konzultovat lékaře si vyžaduje užití analgetik (léků proti bolesti), ale pouze těch, které jsou dostupné bez receptu a které znáte. Je-li zranění vážné, nebo se objeví známky infekce (zvýšená teplota, hnis, silný otok), je okamžitá návštěva lékaře nutností. Pamatuji si, jak jednou v Nepálu mi pomohla místní léčitelka s bylinnou mastí, ale vždycky je důležité posoudit závažnost zranění a v případě pochybností vyhledat kvalifikovanou lékařskou pomoc.

V jakých případech se nesmí přikládat led?

Led na pohmožděniny se nikdy nepřikládá přímo na kůži! Může to způsobit omrzliny. Vždy použijte tenkou vrstvu látky, například tenký ručník.

Vykloubení je vážné zranění – porušení integrity kloubu s trvalým posunutím kostí. Často jsou poškozené vazy, někdy i kloubní pouzdro.

Při podezření na vykloubení je důležité:

Zraněnou končetinu zfixovat improvizovanou dlahou (např. z větvičky a šátku), aby se zabránilo dalšímu poškození.
Nehýbat s vykloubeným kloubem, to by mohlo způsobit další bolest a poškození tkání.
Vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve. V odlehlých oblastech, kde je zpoždění lékařské pomoci pravděpodobné, se zaměřte na zmírnění bolesti a otoku pomocí chlazení přes ochrannou vrstvu látky.

Praktická rada: Do lékárničky na túry patří i samolepicí chladicí gelové obklady. Jsou lehké, snadno se používají a nehrozí s nimi nebezpečí úniku vody.

Před použitím jakéhokoli chladicího prostředku vždy zkontrolujte integritu kůže.
Chlaďte maximálně 15-20 minut, poté udělejte přestávku.
Příliš dlouhé chlazení může vést k poškození tkání.

V jakém pořadí je třeba poskytovat první pomoc?

První pomoc v terénu:

Posouzení místa nehody: Nebezpečí pro tebe a pro zraněného? Zhodnoť situaci – je třeba zabezpečit místo, odklonit provoz, dbát na vlastní bezpečnost. V horách třeba myslet i na lavinové nebezpečí nebo pády kamení.
Posouzení zraněného: ABCDE přístup – Airways (dýchání), Breathing (dýchání), Circulation (krevní oběh), Disability (neurologický stav), Exposure (odhalení). Zkontroluj vědomí, dech, tep, zranění. Krátká a rychlá prohlídka, zaměř se na krvácení.
Volání záchranky: 112 nebo 155 (podle země a situace). Přesně popiš místo, stav zraněného a co se stalo. Pokud je signál slabý, zkus poslat SMS zprávu s co nejvíce informacemi. Měj s sebou offline mapu!
Základní ošetření: Zastavení krvácení (tlak, tlakový obvaz), zabezpečení zlomenin (dřevěné latě, šátky), ošetření popálenin (chladná voda), podání tekutin (v případě dehydratace). Připravenost na nepřízeň počasí (podchlazení, přehřátí) je klíčová.
Čekání na záchranáře: Udržuj zraněného v teple a klidu, monitoruj jeho stav. Udělej si poznámky o událostech, aby jsi mohl poskytnout detailní informace záchranářům. Mysli na to, že i lehká zranění v odlehlých oblastech mohou být závažná bez včasné pomoci.

Užitečné vybavení:

Nůž
Náplasti
Sterilní obvazy
Tlakový obvaz
Šátek
Izolace (fólie, termofólie)
Kapesní svítilna
Zrcátko na signály
Mobilní telefon s powerbankou
Offline mapa
Píšťalka

Jaká je první pomoc při zlomeninách kostí?

Při podezření na zlomeninu, první pomoc spočívá v ochlazení postiženého místa – klidně i sněhem, pokud jste v horách, funguje skvěle. Studený obklad snižuje otok a bolest. Teplý čaj nebo analgetikum pomohou zmírnit utrpení. Z vlastní zkušenosti vím, že náhradní šina z improvizovaných prostředků je životně důležitá při transportu. Pamatuji si, jak jsem si na Filipínách zlomil nohu a s pomocí kokosových palic a provazu si dokázal vytvořit dostatečně pevnou dlahu, která mě dostala k lékaři. Důležité je znehybnit postiženou končetinu, aby se zabránilo dalšímu poškození. Nezapomeňte zafixovat i klouby nad i pod místem zranění. V divočině se dají použít i batohy, hole, větve stromů, zkrátka cokoliv, co vám pomůže znehybnit zlomeninu a zajistit její fixaci. Přesnost naložení šiny není v krizových situacích tak důležitá jako její rychlé provedení, hlavní je zabránit pohybu zlomené kosti. Po zafixování je klíčové co nejrychleji zajistit transport k lékaři. V horách, kde mobilní signál nemusí být ideální, je důležité mít s sebou píšťalku na přivolání pomoci.

Jaké je nejdůležitější pravidlo první pomoci?

Nejdůležitější pravidlo první pomoci při cestování? Základní postup zahrnuje imobilizaci zraněné končetiny, podání analgetika a transport do zdravotnického zařízení. Tohle je alfa a omega, ať už se zraníte v džunglích Amazonie, na vrcholku Kilimandžára, nebo jen na turistické stezce v Krkonoších.

Imobilizaci provedete nejlépe pomocí improvizovaných prostředků – šátku, pásku z oblečení, pevného větvičky. Důležité je znehybnit kloub NAD a POD zraněním, abyste zabránili dalšímu poškození. Pamatujete si ze skautingu, jak se dává šátek? To se vám teď bude hodit! Nepodceňujte to. Správná imobilizace minimalizuje bolest a snižuje riziko trvalých následků. V lékárničce by neměly chybět léky proti bolesti, ale samozřejmě jen v případě, že víte, jak je správně aplikovat. Bezpečnost je na prvním místě!

A transport? Záleží na místě a závažnosti zranění. V odlehlých oblastech se může jednat o dlouhý a náročný přesun. Mějte na paměti, že čas je kritický, zvláště při zlomeninách nebo krvácení. Vždy se snažte kontaktovat záchrannou službu, ale vězte, že v některých oblastech to může být nemožné. Proto je důležité vědět, jak se v takových situacích orientovat a jak si pomoci sami, nebo s pomocí ostatních.

Nezapomeňte na důležitost prevence! Dobře vybavená lékárnička, základní znalosti první pomoci a uvědomění si potenciálních rizik dané oblasti jsou klíčem k bezpečné cestě.

Co dělat, když postižený není při vědomí déle než 4 minuty?

Čtyři minuty bez vědomí? To už není legrace, kamarádi! V divočině, na horách, kdekoliv mimo dosah rychlé záchranky, je to kritické. Nejprve zkontrolujte puls na krční tepně. Pokud tam není puls, okamžitě začněte s KPR (kardiopulmonální resuscitací)! Neváhejte ani vteřinu. Naučte se KPR před jakoukoliv větší cestou – je to životně důležité. Existují skvělé online kurzy a workshopy, které vás naučí, jak postupovat správně a efektivně.

Pokud puls cítíte, ale vědomí se nevrátilo po čtyřech minutách, situace je stále vážná. Otočte zraněného na břicho, důkladně mu vyčistěte ústa od nečistot (zvraceniny, bláta atd.) a přiložte na hlavu něco studeného. Ideálně mokrou, chladnou látku. To může pomoci s regulací tělesné teploty a případně podpořit návrat vědomí. Pamatujete na to, že rychlost je klíčová. Vždycky je lepší provést první pomoc, i když si nejste úplně jisti, než nic nedělat.

Důležité je taky vědět, že čtyři minuty jsou jen orientační číslo. Mozek je citlivý na nedostatek kyslíku a poškození může nastat i dříve. Každá vteřina se počítá. Pro všechny dobrodruhy a cestovatele je znalost první pomoci základním vybavením, stejně jako batoh a mapa. Nepodceňujte to!

A ještě jedna věc: po poskytnutí první pomoci ihned volejte záchranku, pokud je to možné. I když se zdá, že se stav zraněného zlepšil, je důležité, aby jej vyšetřil lékař. Pozorujte zraněného i po návratu vědomí, a zaznamenejte si všechny změny jeho stavu. Tato informace bude pro lékaře cenná.

Jak zjistit, zda je při zranění potřeba teplo nebo led?

Otázka, zda použít na zranění led nebo teplo, je častým problémem, s nímž se potýkají i zkušení cestovatelé. Z vlastní zkušenosti vím, že správná volba může znamenat rozdíl mezi rychlým zhojením a zdlouhavým utrpením, a to i v těch nejodlehlejších koutech světa, kde přístup k lékařské péči není zrovna snadný.

Základní pravidlo je jednoduché: led na akutní, čerstvé zranění, teplo na chronické bolesti.

Led je ideální v prvních 72 hodinách po úrazu. Pomáhá snižovat otok a zánět, které jsou hlavní příčinou bolesti. Pamatuji si, jak mi led pomohl po pádu z koně během výletu po Patagonii. Zkušený gaučo mi poradil, abych led zabalil do tenkého hadříku, abych se vyhnul omrzlinám.

Používejte led po dobu 15-20 minut, s přestávkami mezi jednotlivými aplikacemi.
Nikdy neaplikujte led přímo na kůži.

Teplo naopak uvolňuje ztuhlé svaly a klouby, a je vhodné při chronických bolestech. Po náročné túře po Himálaji jsem si s úlevou dopřával teplou koupel s bylinami, která mi pomohla uvolnit bolavé svaly.

Teplo můžete aplikovat pomocí horké láhve, teplé sprchy nebo topické masti.
Dávejte pozor na přehřátí.

Je důležité si uvědomit, že toto jsou pouze obecná doporučení. Při vážnějších zraněních je nezbytná konzultace s lékařem. A nezapomeňte na základní cestovní lékárničku, která by měla obsahovat i chladivý a hřejivý obklad.

Jaká je první pomoc na fotbalovém hřišti potřebná?

Zraněného z hřiště vyvedeme, nejlépe za pomoci dalších osob. Uložíme ho do pohodlné polohy, ideálně na rovném podkladu, abychom minimalizovali další pohyb a zbytečné bolesti.

Důležité: Před jakýmkoli zásahem zkontrolujeme stav vědomí a dýchání zraněného. Pokud je v bezvědomí, voláme záchranku.

K postižené končetině přiložíme chladný obklad, například z dostupných materiálů – například z lahve s vodou, kterou jsme předtím ochladili v potoce (v létě) nebo sněhem (v zimě). Nikdy nepřikládáme led přímo na kůži, ale vždy jej zabalíme do látky, aby nedošlo k omrzlinám.

Doba chlazení: 15-20 minut s následnou 20 minutovou pauzou. Opakujeme dle potřeby.
Alternativní chlazení: Můžeme použít i mokrou, studenou látku.

Na zranění aplikujeme elastický obvaz, ale ne příliš těsně, abychom neomezili prokrvení. Správný tlak poznáme podle toho, že se pod obvazem neobjevují otok ani zmodrání.

Obvaz aplikujeme od distálního konce (prsty, špičky) směrem k srdci.
Pokud je to možné, zafixujeme obvaz lepící páskou.

Postiženou končetinu zvedneme do zvýšené polohy. Použijeme improvizovanou podložku (například batoh, svrchní oděv) tak, aby se zraněná oblast nacházela výše než srdce. Tím minimalizujeme otok.

Jaká první pomoc se má poskytnout při zhmoždění?

Uškrnutí? Stalo se to každému, ať už v džunglích Amazonie, na zasněžených vrcholcích Himalájí nebo prostě doma v kuchyni. První pomoc je vždycky stejná: chlazení.

Na postižené místo přiložte led, ideálně zabalený do tenké látky, nebo chladnou, vlhkou utěrku. Doba chlazení? Zhruba 15-20 minut. Důležité je zabránit dalšímu otoku. Proto je vhodné postiženou končetinu – ať už jde o ruku, nohu, nebo třeba prst – zvýšit. Podložte ji polštářem, svrškem batohu, nebo čímkoli, co máte po ruce. Myslete na to i v terénu, improvizace je někdy klíčová. V horách se mi jednou hodil i zrolovaný spacák.

Co je důležité si pamatovat:

Led nikdy nepřikládejte přímo na kůži, hrozí omrzliny.
Po 20 minutách chlazení udělejte přestávku a teprve pak dle potřeby opakujte.
Při silných bolestech, rozsáhlém otoku nebo omezené pohyblivosti vyhledejte lékařskou pomoc. To platí dvojnásobně, pokud je úraz v odlehlé oblasti.
V lékárničce by neměl chybět elastický obvaz na fixaci, v nouzi postačí i kus šátku či trička. Ale pozor – obvaz nesmí být příliš utažený, aby se neomezil krevní oběh.

Příznaky, které by měly vést k okamžitému vyhledání lékaře:

Intenzivní bolest, která neustupuje po chlazení.
Velký otok a zbarvení kůže do modra či fialova.
Omezená pohyblivost.
Podezření na zlomeninu.

Jaká je první pomoc při odřeninách na místě zhmoždění?

Při odřeninách na místě pohmožděniny se zásadně vyhýbáme používání obkladů. Odřeninu ošetříme jódem, na pohmožděninu aplikujeme sterilní tlakový obvaz a na něj přiložíme sáček s ledem. Zraněné části těla dopřejte absolutní klid; ruku zafixujeme šátkem, při rozsáhlém pohmoždění nohy se pohybu vyvarujeme a nohu zvedneme do zvýšené polohy. Z vlastní zkušenosti z cest po světě vím, že přístup k první pomoci se v různých zemích liší, ale princip chlazení a imobilizace zůstává univerzální. Kvalitní sterilní materiál je klíčový – v odlehlých oblastech jsem se naučil improvizovat, ale nikdy bych to nedoporučil. Intenzita bolesti a otok značí závažnost zranění; pokud se bolest zhoršuje nebo se objevují příznaky infekce (hnis, zarudnutí), je nezbytná konzultace s lékařem. Nepodceňujte ani zdánlivě drobná zranění. Pamatuji si jeden případ z Nepálu, kde se banální pohmoždění nohy po pádu z osla proměnilo v vážnou infekci. Vždy je lepší prevenir než léčit.

V jakém pořadí je nutné poskytovat první pomoc?

Univerzální algoritmus první pomoci jsem pozoroval v desítkách zemí a všude se drží podobného schématu. Nejdříve bezpečnost! Posouzení situace a zajištění bezpečnosti pro oběť i poskytovatele první pomoci je klíčové. Myslete na sebe, jinak nebudete moci pomoct. V Brazílii jsem viděl, jak se to podceňuje, s tragickými následky. Pak posouzení vědomí – reaguje postižený?

Procházíme ABC první pomoci. Zajištění dýchání a krevního oběhu – otevřené dýchací cesty, kontrola dýchání a pulzu. Zde se techniky liší, ale princip je všude stejný. V Nepálu jsem se naučil techniku, která je efektivní i v omezených podmínkách. Klíčové je okamžité zavolání záchranné služby – číslo 155 je v ČR, ale v každé zemi je jiné. Je důležité znát místní zvyklosti a postupy. V Japonsku jsem se naučil, jak důležité je přesné a detailní informování operátora.

Zapamatujte si: rychlost a správné postupy jsou kritické. V Indii jsem viděl, jak i malé zpoždění může mít fatální důsledky.

Jaká je první pomoc?

První pomoc v terénu: Zraněného vyprostit na čerstvý vzduch, uvolnit krk a hrudník od svírajícího oblečení. Pokud je při vědomí a dýchá normálně, přivonět k čpavku (pokud ho máš s sebou – je součástí kvalitní lékárničky pro outdoorové aktivity!), monitorovat dech a tep. Kyslíková bombička, pokud ji máš, se hodí, ale není nezbytná v prvních minutách. I když je to těžké, zraněného raději nehýbat zbytečně, dokud není stabilizován, aby nedošlo k dalšímu zranění páteře. Umělé dýchání a nepřímá masáž srdce (KPR) provádějte pouze pokud je nutné – a to jen když to umíte. V horách je důležité co nejrychleji kontaktovat Horskou službu nebo záchranku přes satelitní telefon, pokud je k dispozici, nebo jiným dostupným způsobem, a co nejpřesněji popsat polohu. Pamatujte na ABC první pomoci – Airway (dýchání), Breathing (dechové ústrojí), Circulation (krevní oběh). Při nehodách v přírodě je nezbytné dbát na ochranu sebe a zraněného před dalšími riziky, např. chladem nebo dalšími úrazy.

Jaká je první pomoc při pohmožděninách a zlomeninách?

Základní první pomoc u zhmoždění a zlomenin se řídí stejným principem jako u zhmoždění ruky: zajistit klid postižené oblasti. Ihned přiložte chladný obklad – ideálně led zabalený do tenké látky, aby se zabránilo omrzlinám. Doba chlazení by měla být kolem 15-20 minut s přestávkami. V mnoha zemích, od Nepálu po Argentinu, jsem se setkal s improvizovanými metodami chlazení – například pomocí chladné vody z potoka. Důležité je ovšem, aby voda byla čistá a chladná, nikoli ledová.

Pokud není možné okamžitě přivolat záchrannou službu (rychlá pomoc je v některých částech světa bohužel nedostupná, například v odlehlých oblastech Amazonie), je nutné imobilizovat zraněnou končetinu. To znamená, že je třeba provést dlahování, pokud je podezření na zlomeninu, nebo při silném zhmoždění. Použijte k tomu improvizované pomůcky – pevné větvičky, prkna, noviny srolované do pevného válce a pevně je připevněte k zraněné končetině pomocí šátku, pásku či oděvu. Dbejte na to, aby dlaha byla dostatečně dlouhá a sahala nad i pod zraněné místo. V Jižní Americe jsem se setkal s velmi účinným improvizovaným dlahováním pomocí bambusu.

Důležité upozornění: Samostatná doprava do nemocnice by se měla provádět pouze v krajním případě, a to s maximální opatrností. Je nutné co nejvíce omezit pohyb zraněného a sledovat jeho stav. Příznaky šoku (bledá kůže, rychlý puls, slabost) vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.

Klid: Zabraňte dalšímu pohybu postižené končetiny.
Chlad: Přiložte chladný obklad.
Imobilizace: V případě potřeby nałóżte improvizovanou dlahu.
Doprava: Pouze v krajním případě a s maximální opatrností.
Improvizované dlahy mohou být vyrobeny z různých materiálů, v závislosti na dostupných prostředcích.
Sledujte stav zraněného a hledejte známky šoku.