Uhlíková stopa, to je takovej batoh plnej CO2e, akorát se neměří na kila, ale na kilogramy CO2e! Když si chceš spočítat, jak moc velkej dopad má třeba tvůj novej trekingovej stan, musíš brát v potaz všechno – od chvíle, kdy někdo vytěžil suroviny na ty tyčky a plachtu, až po to, co se s ním stane, až doslouží. My jsme se podívali na to, kolik emisí vzniká v každý fázi výroby a používání, abys měl jasnější představu, jak se to všechno sčítá. Třeba výroba hliníkových tyček spotřebuje víc energie než ušití plachty, a zase doprava z fabriky do obchodu taky přidá svý. Takže než vyrazíš na další vandr, zkus se zamyslet, jestli nepotřebuješ ten starej stan spíš opravit než kupovat novej! Šetříš tím přírodu a peněženku.
Jak vypnout uhlíkovou stopu Raiffeisenbank?
Život cestovatele mě naučil, že každý krok, i ten digitální, zanechává stopu. Raiffeisenbank vám umožňuje sledovat vaši uhlíkovou stopu spojenou s transakcemi, což je skvělý nástroj pro uvědomění si dopadu na planetu. Pokud však momentálně nechcete tuto funkci používat, můžete ji jednoduše vypnout. Je to jako sbalit si lehký batoh na cestu – někdy je méně víc. K vypnutí uhlíkové stopy v transakcích postupujte takto: Menu – Nastavení – Zobrazení uhlíkové stopy. Změna je snadná a kdykoli se k ní můžete vrátit. Berte to jako možnost přizpůsobit si vaši digitální cestu a rozhodnout, co je pro vás v danou chvíli nejdůležitější.
Jaké máme druhy emisí v rámci členění scope ghg protocol?
Po celém světě, od ledovců Patagonie po pouště Sahary, jsem viděl dopady klimatických změn. A proto, moji drazí přátelé, je nesmírně důležité rozumět, jak firmy měří svůj dopad na planetu. Emise skleníkových plynů produkované podniky se podle GHG Protokolu, globálního standardu pro účetnictví a reporting emisí, dělí na tři zásadní oblasti.
Scope 1 zahrnuje přímé emise z vlastních zdrojů firmy, jako je spalování paliv ve vlastních vozidlech, kotlích či výrobních procesech. Představte si to jako kouř stoupající přímo z komínu vaší továrny – to je Scope 1.
Scope 2 se týká nepřímých emisí z nakoupené energie, jako je elektřina, teplo nebo pára. Tyto emise vznikají u výrobce energie a následně jsou přiřazeny firmě, která energii spotřebovává. Jde o ekvivalent emisí, které vznikly kdekoli jinde, aby váš elektroměr mohl ukazovat spotřebu.
A nakonec, a to je ta nejsložitější a často největší část, Scope 3 zahrnuje všechny ostatní nepřímé emise, které vznikají v celém hodnotovém řetězci firmy. To může zahrnovat emise z dopravy surovin, výroby zboží dodavateli, používání produktů zákazníky a likvidace odpadu. Zamyslete se nad tím jako nad vlnami dopadů vaší činnosti, které zasahují daleko za hranice vaší firmy.
Jak zmenšit uhlíkovou stopu?
Chceš snížit svou uhlíkovou stopu? Inspiruj se cestovatelem, který projel svět křížem krážem!
- Strava: Změna začíná na talíři.
Lokálnost a sezónnost je klíčová: Zapomeň na jahody v prosinci. Hledej farmářské trhy, navštěvuj místní producenty. Získáš nejen čerstvé a chutné suroviny, ale i jistotu, že necestovaly půl světa letadlem nebo kamionem.
Méně masa, prosím: Hovězí maso je obrovská zátěž pro planetu. Zkus zařadit více rostlinných jídel, nebo si dej rybu. Ale pozor!
Ryby s rozumem: Ne každá ryba je pro planetu dobrá volba. Hledej certifikované produkty, které zaručují udržitelný lov. Informuj se o tom, které druhy jsou ohrožené a vyhni se jim.
Nákupy s myšlenkou: Vlastní taška je samozřejmost. Ale co balení? Hledej produkty bez plastového obalu, nebo alespoň takové, které jsou balené v recyklovatelných materiálech. Zkus bezobalové obchody, kde si můžeš načepovat sypké suroviny do vlastních nádob.
Plánuj a spotřebuj: Neplýtvej jídlem! Dělej si nákupní seznamy, plánuj jídla dopředu a nauč se správně skladovat potraviny. Zbytky se dají kreativně využít – z tvrdého chleba uděláš topinky, z ovadlých bylinek pesto.
Co se kontroluje na emisich?
Při měření emisí se kontroluje především shoda toho, co skutečně vidí mechanik na autě, s tím, co je napsáno v papírech. Je to jako když se na horách kontroluje mapa s realitou – musí to sedět.
Konkrétně se zaměřují na:
- Identifikační údaje: VIN (neboli výrobní číslo vozidla, to je jako rodné číslo auta), případně výrobní číslo podvozku (pro starší stroje) a výrobní štítek. Je to důležité, aby se vědělo, o jaké auto se jedná.
- Typ motoru: Zkontrolují, jestli typ motoru odpovídá tomu, co je uvedeno v techničáku. Představte si, že by vám místo horského kola dali silniční – to by se na túře špatně jelo!
- Dokumentace: Porovnávají skutečné provedení auta s údaji v technickém průkazu a osvědčení o registraci vozidla. Stejně jako si před výletem ověřujete, že máte správnou trasu v mapě.
Když něco nesedí, může to znamenat problém. Třeba se jedná o nelegální úpravy, nebo auto dokonce může být kradené. Proto je důležité mít v pořádku všechny doklady a auto udržovat v původním stavu (pokud nemáte schválené úpravy).
Jak změřit oxid uhličitý?
Po návratu z mých cest, ať už po zapadlých uličkách v Marrakéši nebo po moderních apartmánech v Tokiu, jsem se naučil jednu věc: kvalita vzduchu, ve kterém dýcháme, je klíčová. A ne vždy je to automaticky zřejmé. Vzpomínám si na jeden hotel v Bangkoku, kde na první pohled vše vypadalo perfektně, ale po chvíli se mi začala motat hlava a cítil jsem se unavený. Proč? Pravděpodobně vysoká koncentrace CO2.
Pro přesné měření oxidu uhličitého se nejlépe hodí detektory a hlásiče koncentrace CO2. Neberte to na lehkou váhu! Koncentrace CO2 v místnosti je totiž zásadní pro optimální podmínky ovzduší. A to se netýká jen hotelů – doma, v kanceláři, ve škole, všude tam, kde trávíme hodně času, by měl být vzduch kvalitní.
Proč je CO2 tak důležitý? Protože je výborným ukazatelem kvality ovzduší v místnosti. Vysoká koncentrace CO2 signalizuje špatné větrání a hromadění vydýchaného vzduchu. To vede k únavě, bolestem hlavy a celkovému snížení koncentrace. Vzpomínám si na jeden hostel v Berlíně, kde jsme si museli pravidelně otevírat okna, abychom vůbec přežili noc!
Proto doporučuji pořídit si kvalitní detektor CO2, ať už jste kdekoliv. Investice do vašeho zdraví a pohody se vám mnohonásobně vrátí. A pamatujte: pravidelné větrání je základ!
Kdo je majitelem Raiffeisenbank?
Takže se ptáte, komu vlastně patří Raiffeisenbank? Odpověď je celkem přímočará, ale pojďme si to trochu rozpitvat. Zásadní je vědět, že Raiffeisenbank není jedna monolitická entita po celém světě. My se bavíme o té české, že? No, ta je z drtivé většiny, konkrétně ze 75 %, vlastněna rakouskou finanční skupinou s celkem komplikovaným názvem: Raiffeisen Bank International (RBI). Tahle RBI má sídlo ve Vídni a je to hráč globálního formátu, operující v mnoha zemích střední a východní Evropy.
A co těch zbývajících 25 %? Ty patří rakouské Raiffeisenlandesbank Oberösterreich. To je, zjednodušeně řečeno, regionální banka s působností v Horním Rakousku. Takže i když Raiffeisenbank u nás známe jako českou banku, kořeny a hlavní vlastnictví má pevně zakotvené v Rakousku. Při svých cestách po Evropě jsem si všiml, že struktura vlastnictví velkých bank je často dost složitá a přeshraniční, a Raiffeisenbank je toho jen dalším příkladem.
Jak odblokovat Air Bank?
Zablokovaná mobilní aplikace Air Bank? Ber to jako menší překážku na tvé cestě! Nemáš-li přístup k internetovému bankovnictví, je řešení překvapivě jednoduché, skoro jako když si sbalíš ultralehký batoh:
- Odinstaluj aplikaci: Představ si to jako shodit ze sebe zbytečnou zátěž, než vyrazíš na vrchol.
- Nainstaluj znovu: Nová instalace = nový start, jako když se po dlouhé túře konečně dostaneš k horské chatě.
- Propoj s účtem: Podle návodu “Spárování mobilní aplikace” v několika krocích znovu propojíš appku se svým účtem. Je to jako sledovat značenou stezku – jasné a srozumitelné.
- Nové heslo: Zvol si nové heslo. Může to být třeba kód, který si pamatuješ z tvé oblíbené trasy!
Důležité info pro dobrodruhy: Nezapomeň si nové heslo zapsat (třeba do voděodolného zápisníku) nebo si ho bezpečně uložit – ať se ti nestane, že uprostřed “digitální divočiny” ztratíš orientaci!
Tip pro pokročilé cestovatele: Pro ještě větší klid v duši (jako když máš s sebou spolehlivou navigaci) doporučujeme si v internetovém bankovnictví nastavit dvoufaktorové ověření. Budeš tak mít jistotu, že tvůj “digitální tábor” je dobře zabezpečený.
Co způsobuje největší uhlíkovou stopu?
Hele, kámo, když se chystáš na trek do hor a chceš minimalizovat dopad na planetu, zamysli se nad tím, co jíš! Jasně, největší uhlíkovou stopu má žranice masa a mléčných výrobků – představ si, to je jako když s autem najedeš asi 2624,4 kg CO2e. To je hromada, co?!
Naopak, když valíš vegan stravu, tvůj dopad je minimální, asi jako 1059,9 kg CO2e. To je obrovskej rozdíl! A víš co? Zhruba 75 % emisí skleníkových plynů z jídla jde právě na vrub těm živočišnejm produktům. Takže když se naučíš vařit ňamky bez masa a mlíka, uděláš pro přírodu víc, než si myslíš! A navíc budeš lehčí do kopce, ha!
Z jaké země je Raiffeisenbank?
Raiffeisenbank má své kořeny v hluboké historii evropského družstevnictví. Její zakladatel, Friedrich Wilhelm Raiffeisen, se narodil v Německu (1818 – 1888) a v roce 1862 položil základní kámen sítě družstevních bankovních asociací v Anhausenu. Tehdy to byla revoluční myšlenka, jak pomoci lidem v nouzi a podporovat lokální ekonomiku.
Ačkoli první ústav vznikl v Německu, Raiffeisenův model se rychle rozšířil i do Rakouska. Už v polovině 90. let 19. století fungovalo v Rakousku podle Raiffeisenova systému přes 600 ústavů. Dnes je Raiffeisenbank mezinárodní finanční skupina s pobočkami po celé Evropě, včetně České republiky. Její historie je tak spojením německých kořenů a silného rakouského vlivu.
Co se měří mikrometrem?
Mikrometr, označovaný symbolem µm, je jednotka, kterou jsem často potkával na svých cestách, ať už v laboratořích nebo dílnách. Je to totiž jednotka délky v soustavě SI, a to konkrétně jedna milióntina metru (0,000 001 m). Dřív se jí taky říkalo mikron. Představ si to takhle: tisíckrát menší než milimetr, který vidíš na pravítku, a tisíckrát větší než nanometr, se kterým pracují vědci s atomy.
A co se s ním měří? V praxi se mikrometry používají třeba k měření tloušťky tenkých fólií, průměru vlasu nebo dokonce i velikosti mikroorganismů pod mikroskopem. Takže příště, až budeš v nějaké high-tech laboratoři nebo třeba ve sklářské dílně, vzpomeň si na mikrometr – ten malý, ale důležitý kousek světa měření.
Jak se zbavit oxidu uhličitého?
Oxid uhličitý, tichý zabiják naší planety, se dá zkrotit mnoha způsoby. Zalesňování a obnova lesů, to je cesta, kterou jsem sledoval v Amazonii, kde stromy hltají uhlík jako houby vodu po dešti. Ale není to jen o stromech! V Austrálii jsem viděl, jak zemědělci používají takzvané uhlíkové zemědělství – metody, které doslova vtahují uhlík zpět do půdy, kde má být.
Další klíčová oblast? Mokřady. Viděl jsem v deltě Mekongu, jak obnovené mangrovové porosty fungují jako obrovské přírodní filtry, zachycující tuny uhlíku. Stejně tak i přístupy založené na modrém uhlíku, tedy obnova pobřežních ekosystémů, jsou mocnou zbraní.
A pak je tu high-tech řešení: bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku (BECCS). Představte si elektrárnu, která spaluje biomasu, ale místo vypouštění uhlíku do atmosféry ho zachytí a uloží hluboko pod zem. Futuristické, ale už realita.
Důležité: ne všechny metody jsou si rovné. Některé, například hnojení oceánů, mohou mít nečekané a potenciálně škodlivé vedlejší účinky. Je třeba postupovat opatrně a s vědeckým porozuměním.
CO pohlcuje oxid uhličitý?
Oxid uhličitý, ten neviditelný poutník v atmosféře, ve skutečnosti nepohlcuje přímo další oxid uhličitý. Co ale dělá, a s velkým dopadem, je pohlcování tepelného záření, konkrétně infračerveného, které Země vyzařuje poté, co ji zahřeje slunce. Představte si to jako neviditelnou deku, která zachycuje teplo, které by jinak uniklo do vesmíru.
Zajímavé je, že kratší vlny slunečního záření, ty, které k nám přinášejí světlo a energii, procházejí oxidem uhličitým prakticky bez překážek. To je klíčové pro život na Zemi. Ale zpět k dečce: po pohlcení infračerveného záření oxid uhličitý opět vyzařuje energii, a to v závislosti na své teplotě. Část této energie se vrací zpět k Zemi, čímž přispívá ke skleníkovému efektu, jevu, který známe po celém světě – od zasněžených vrcholů And po rozpálené písky Sahary.
Díky této schopnosti pohlcovat a vyzařovat tepelné záření je oxid uhličitý jedním z nejdůležitějších skleníkových plynů. Jeho koncentrace v atmosféře má zásadní vliv na globální teplotu a klima. A to je důvod, proč se o něj zajímají vědci a cestovatelé po celém světě, snažící se pochopit dopady jeho stále rostoucího množství na naše planeta.
Na CO je detektor oxidu uhelnatého?
Detektor oxidu uhelnatého (CO)? Rozhodně nezbytnost, a to nejen doma! Jako cestovatel, co strávil spoustu nocí v různých ubytováních, bych řekl, že je to i bezpečnostní standard, který by měl být na cestách. Proč?
Oxid uhelnatý je totiž tichý zabiják. Neviditelný, bez zápachu, a přitom smrtelně nebezpečný plyn. Vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv – plyn, uhlí, dřevo, propan… To znamená, že pokud máte doma plynový kotel, karmu, krb, nebo dokonce garáž spojenou s domem, riziko úniku CO existuje. A i v pronajatém bytě na dovolené, kde topí plynem, se na to musíte dívat.
Detektor CO tohle riziko minimalizuje. Detekuje přítomnost CO ve vzduchu a při překročení bezpečné koncentrace spustí hlasitý alarm. A to je přesně to, co potřebujete, abyste se stihli evakuovat nebo vyvětrat prostor, než dojde k otravě. Pamatujte si, že otrava oxidem uhelnatým může způsobit bolest hlavy, závratě, nevolnost, zmatenost, bezvědomí a v nejhorším případě i smrt. Proto – detektor CO je investice do vašeho zdraví a života.
Kdo vlastní Air Bank?
Air Bank, ta sympatická banka s moderním přístupem, má složitější vlastnickou strukturu, než by se na první pohled mohlo zdát. Po schválení Českou národní bankou v listopadu 2025, které umožnilo navýšení podílu nad 10 %, je hlavním akcionářem společnost Home Credit N.V. s adresou v Nizozemsku. Home Credit, jak známo, se silně angažuje na finančních trzích v Asii, zejména v Číně a Indonésii. Je dobré si uvědomit, že konečný vlastník, který se skrývá za Home Credit N.V., nemusí být na první dobrou zřejmý. Vzhledem k celosvětovému proplétání finančních vztahů je tak často i sledování vlastnických vazeb fascinující cestou napříč kontinenty a jurisdikcemi.
Která banka má české vlastníky?
Takže, hledáte banku s českými vlastníky? Pojďme se na to podívat!
Když se člověk protlouká džunglí finančních produktů, často narazí na otázku původu kapitálu. Která banka vlastně zůstala v českých rukách? Podle posledních dat to vypadá takhle:
- UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia: Tahle obří banka s bilanční sumou 766 miliard Kč v roce 2025 je stoprocentně vlastněná UniCredit. Žádná česká stopa tady není.
- Raiffeisenbank: S bilanční sumou 601 miliard Kč v roce 2025, Raiffeisenbank má majoritního vlastníka Raiffeisen CEE Region Holding (75 %). Rakouský kapitál v plné síle.
- ČSOB Hypoteční banka: S bilanční sumou 389 miliard Kč v roce 2025, je 100% vlastněna Československou obchodní bankou (ČSOB). Ale pozor! ČSOB je součástí belgické skupiny KBC.
- Moneta Money Bank: Konečně něco pro patrioty! S bilanční sumou 387 miliard Kč v roce 2025 má největšího akcionáře Tanemo a.s. s podílem 29,94 %. I když to není 100%, je to aspoň významný český podíl.
Z toho plyne, že úplně čistě českou banku abyste dneska pohledali. Moneta Money Bank se zdá být nejblíž, ale i tam je rozdrobené vlastnictví. Je dobré si uvědomit, že vlastnická struktura bank má vliv na rozhodování, reinvestice a celkovou strategii. Takže až budete příště vybírat banku, zvažte i tohle hledisko!
