Jak se zbavit úzkosti? Z vlastní zkušenosti z cest vím, že to není žádná legrace. Stres z neznámého prostředí, ztracené zavazadlo, zmeškaný let – to všechno dokáže vyvolat pořádný nápor úzkosti. Ale i doma se s ní potýkáme. A co funguje?
Nejdřív identifikujte zdroj. Je to pracovní deadline, vztah, nebo třeba jen ten hrozný film, co jste včera viděli? Stejně, jako když hledáte ztracenou cestu v neznámém městě, musíte si nejprve udělat jasno v tom, kde se nacházíte.
Přesuňte pozornost na tělo. Uvědomte si, co se ve vašem těle děje. Napětí v ramenou? Bušení srdce? Představte si, že se vaše tělo je loď na klidném moři – hluboké, pomalé dechy jsou jejími kotvami. Cestování mě naučilo, jak se soustředit na přítomný okamžik, a to je k nezaplacení i při boji s úzkostí.
Vypněte notifikace. Myslete na to jako na ticho v odlehlé horské vesničce, kde se můžete konečně uvolnit. Ticho je klid, klid je odpočinek, a odpočinek je klíč k překonání úzkosti. Méně informací, méně stresu.
Začněte počítat. Matematika? Ano! Řešení jednoduchých úloh přesměruje váš mozek na něco jiného. Představte si, že počítáte kilometry na vaší cestě – každá vyřešená úloha je krok blíže k cíli (klidnějšímu stavu). Nebo se pusťte do kreativní činnosti – kreslete, pište, tvořte. Stejně, jako když sbíráte suvenýry z vašich cest, vytvořte si něco, co vás uklidní.
Dýchejte. Hloubkem, pomalu, vědomě. To je jako meditace na pláži, kde se vlny zvolna odvalují na břeh.
Pište si deník. Vypište si vše, co vás trápí. Je to jako vést cestovní deník – zaznamenáváte své emoce, své pocity, uvědomujete si je, a tím je i zpracováváte.
Odpočívejte. Nepodceňujte to. Odpočinek je stejně důležitý jako všechny ostatní body. Je to jako návrat domů po dlouhé cestě – ten klid, ta pohoda…
Jak uklidnit úzkost a usnout?
Změna večerních návyků chce svůj čas a trpělivost, ale s trochou vytrvalosti se vám podaří úzkost před spaním zkrotit. Myslete na to jako na zdolávání náročné horské túry – cesta nahoru je strmá, ale výhled z vrcholu stojí za to.
Hygiena spánku:
- Choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu, i o víkendech. Vytvoříte si tak pevný rytmus, jako by to byl váš itinerář klidného odpočinku.
- Před spaním se vyhněte kofeinu a alkoholu – to je jako šlapat do kopce s těžkým batohem.
- Tmavá, chladná a dobře větraná místnost je základ – představte si to jako příjemný tábor v údolí.
Meditace a relaxace:
- Naučte se techniky meditace nebo relaxace. Představte si to jako nalezení skrytého klidného místa v divočině.
- Zkuste řízené dýchání – regulujte svůj dech jako zkušený horolezec kontrolující tempo výstupu.
Fyzická aktivita:
- Pravidelné cvičení během dne, ale ne těsně před spaním. Uvolněte se po náročném výstupu jemnou procházkou.
Před spaním:
- Vyhraďte si čas na relaxaci – čtení knihy (ne elektronické!), poslech klidné hudby – to je jako odpočinek u táboráku po náročném dni.
- Zapište si své starosti na papír – vyprázdněte si hlavu, jako byste si zapisovali poznámky z výpravy.
- Vyhýbejte se stresujícím aktivitám před spaním – neřešte pracovní problémy před spaním, jako byste se před spaním vyhýbali potkávání divokých zvířat.
- Pokud nemůžete usnout, vstaňte z postele a dělejte něco klidného, dokud se necítíte ospalí. Nebojte se, další vrchol už čeká.
Jak se rychle uklidnit od úzkosti?
Když vás přepadne úzkost, zkuste tohle: Zhluboka dýchejte – rytmické dýchání do břicha uklidňuje parasympatický nervový systém, což jsem si ověřil na mnoha výpravách do odlehlých koutů světa. Krátká procházka v přírodě, třeba i jen pár kroků, vám pomůže vyčistit hlavu – vzpomínám si, jak mi pohled na zasněžené Andy v Bolívii pomohl překonat náhlou paniku. Vypijte sklenici vody nebo si umyjte obličej chladnou vodou, prokrvíte se a “resetujete” tělo – tohle se mi osvědčilo i během přechodu Sahary. Zkuste se soustředit na něco jiného, třeba na detaily okolí – zaposlouchejte se do zvuků džungle, nebo se zaměřte na barvu květin. Vypište si své obavy na papír – prostě je z hlavy dostaňte ven, jako když se zbavujete zbytečné zátěže před náročným výstupem. Zpívejte si nebo tančete – vypuštění energie pomůže. Pomalu počítejte od 100 do 1 – jednoduchá, ale účinná technika. A nakonec metoda 5-4-3-2-1: pojmenujte 5 věcí, které vidíte, 4 věci, které cítíte, 3 věci, které slyšíte, 2 věci, které cítíte na dotek a 1 věc, kterou chutnáte – to vás přivede zpátky do přítomnosti. Pro mne, zkušeného cestovatele, je důležité si uvědomit, že úzkost je jen dočasná a že i v nejnáročnějších situacích je vždy cesta ven.
Jak si poradit s úzkostí podle knihy?
Zkoušíte zklidnit svou bouřlivou duši? Prozkoumali jsme nejodlehlejší kouty knižního světa a objevili jsme tyto poklady pro ty, kdo bojují s úzkostí: “Věk úzkosti,” kniha, která mapuje lidské strachy a touhu po klidu – nepostradatelná pro pochopení kořenů problému. “Uправление тревогой” – praktický průvodce pro boj s úzkostmi v každodenním životě, včetně náročných situací v práci a vztazích. Zkušenost s terapií úzkosti shrnuje “Терапия беспокойства”, která nabízí konkrétní postupy a techniky. “Беспокойный человек” představuje hloubkový pohled na psychologii úzkosti. A pro rychlou pomoc na cestách se hodí “Будь спок” – nenáročná, ale účinná metoda zvládání paniky. Doporučuji si pořídit alespoň tři z nich – jedna pro pochopení problému, jedna pro praktické tipy a jedna jako rychlou pomocnou ruku v krizových situacích. Nezapomínejte, že stejně jako při výstupu na nejvyšší horu je důležité mít s sebou správné vybavení – v tomto případě je to správný přístup a znalost vlastních možností.
Bonus: Pamatujte, že čtení knih je jen prvním krokem. Pravidelné cvičení, zdravá strava a meditace jsou stejně důležité pro udržení duševní rovnováhy. Cesta k vnitřnímu klidu je osobní a vyžaduje trpělivost a vytrvalost. Nebojte se vyhledat pomoc odborníka, pokud se vám nedaří úzkost zvládnout sami.
Je možné se s úzkostnou poruchou vypořádat sám?
Tréma, ta zrádná společnice na cestách životem, se jen tak sama nevzdá. Sama od sebe zřídka zmizí, a to je důkaz, že potřebuješ spolehlivého průvodce – odborníka. Měl jsem příležitost poznat mnoho drsných terénů, a věřte mi, že boj s úzkostmi je náročný výstup na vrchol, který se neobejde bez mapy a správného vybavení.
Každá snaha, každý krok směrem k lepšímu, přináší ovoce. Je to jako s dobýváním neznámých území – malými krůčky se dostaneš dál a dál. Ať už se jedná o terapii, cvičení, změnu životního stylu, nebo kombinaci těchto metod, vždy existuje cesta k úlevě. Z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je najít si spolehlivé a prověřené “doprovodné vybavení” – v případě úzkostných poruch je to především zkušený lékař či terapeut, kteří vám pomohou najít cestu ven z vašeho osobního “divokého západu”. Nebojte se požádat o pomoc, není to známka slabosti, ale projev síly a moudrosti.
Pamatujete, že i nejnáročnější výstupy se dají zvládnout s dobrým plánem a správnou podporou. Nebojujte s tím sami.
Co si dát na úzkost?
Pro úzkost jsem vyzkoušel ledacos, během svých cest jsem se naučil důvěřovat přírodě. Valeriana – klasika, ale účinná. Používejte ji s rozvahou, podobně jako Glycin (5 mg je dobrá dávka na začátek). Z homeopatických přípravků mě zaujal Homeostres – jeho účinek je jemnější, ale pro mě byl dostatečný. Na doplnění hořčíku jsem si oblíbil Magne B6 a Magnetis (oba 5 mg), důležitý minerál pro nervový systém. Z dalších doplňků stravy mohu doporučit Nau Foods (1 kapsle) a Nervohel (1 kapsle) – zkuste si přečíst o jejich složení, najdou se tam bylinky s uklidňujícím efektem. Notta (2 kapsle) mi pomohla s kvalitním spánkem, což je při úzkosti klíčové. Dávkování je orientační, vždy si přečtěte příbalový leták a v případě pochybností konzultujte s lékařem. Při cestách po Nepálu jsem zjistil, že klíčem k duševnímu klidu je i pravidelný pohyb a meditace.
Co jsou noční záchvaty úzkosti?
Noční panická ataka – to není nic, co byste si přáli zažít, ani v klidném domově, natož na cestách. Představte si to: probouzíte se s bušením srdce, jako byste právě utíkali před divokým slonem v indické džungli. Dýchání se zrychluje, máte pocit dušení, jako byste se potopili do hlubin korálového útesu bez potápěčské výbavy. A to všechno bez zjevné příčiny, uprostřed noci, daleko od domova.
Na rozdíl od nočních můr, které se odehrávají ve fázi REM spánku, tyto ataky se objevují ve fázi pomalého spánku. To znamená, že se nejedná o sen, ale o reálný, fyzický prožitek paniky. Vaše tělo reaguje, jako kdybyste čelili skutečnému nebezpečí – zrychlený tep, pocení, třes. A to všechno, zatímco se snažíte pochopit, co se děje.
Co dělat, když se s tím setkáte? Na cestách je to o to těžší. Zkuste si pomalu, zhluboka dýchat, abyste uklidnili nervový systém. Pokud je to možné, vyhledejte klidné místo, kde se můžete usadit. Mějte po ruce léky, které vám lékař předepsal. A samozřejmě, po návratu domů vyhledejte odbornou pomoc – psychologa nebo psychiatra. Zkušenosti s nočními panickými atakami, i na dovolené, vás mohou naučit lépe se s nimi vyrovnávat. Nepodceňujte to. Je to závažný problém, který může ovlivnit i vaši další cestování.
Prevence? Dostatek spánku, zdravá strava a pravidelný pohyb jsou základem. Vyhýbejte se stresu, alkoholu a kofeinu před spaním. Naučte se techniky relaxace, jako je například meditace nebo jóga. A pamatujte, nejde o selhání. Je to zdravotní problém, který se dá zvládat.
Jak uvolnit mozek a usnout?
Máte problémy s usínáním? Zkuste tohle: Nejen, že se zbavíte nočních můr, ale i stresu z cest!
Uklidňující večerní rituály pro cestovatele i domasedy:
- Najděte si klidné koníčky: Představte si: leháte si na hamaku v thajském letovisku, posloucháte šumění oceánu… Nebo doma s knihou o dalekých zemích. Čtení, pletění, kreslení – vyberte si aktivitu, která vás uklidní a odvede od každodenních starostí. Zkuste se soustředit na detail, třeba na složité ornamenty perského koberce na obrázku. To vám pomůže odplavit denní chaos.
- Se seznam úkolů: Nejen, že vám to pomůže zorganizovat cestovní itinerář, ale také se zbavíte stresu z neúplných úkolů, které vám brání v usnutí. Zapisování si snižuje úzkost, jak doma, tak na cestách.
- Teplá koupel s levandulovým olejem: Představte si: teplá voda, levandulový olej, relaxace jako v luxusním spa v Bali. Dokonalý způsob, jak se uvolnit po náročném dni prozkoumávání památek, nebo i po obyčejném dni v kanceláři.
- Meditace: Technika mindfulness, osvědčená jak v přeplněných ulicích Dillí, tak v tichém venkovském domě. Zkuste řízené meditace pro spánek, najdete je v mnoha aplikacích.
- Uklidňující hudba: Vyberte si ambientní hudbu, zvuky přírody, nebo třeba tradiční hudbu z míst, která chcete navštívit. Nebo si pusťte uklidňující zvuky z vašich cest – šumění lesa, zpěv ptáků, vlny oceánu…
- Lehká protažení: Jemné protažení svalů před spaním uvolní napětí a připraví tělo na klidný spánek. Myslete na to jako na přípravu těla na další dobrodružství!
Tip pro cestovatele: Balzám z levandule je skvělý pomocník na cestách – pro uvolnění, ale i proti komárům.
Co dělat při panickém záchvatu doma?
Domov je sice nejbezpečnějším místem pro zvládnutí panické ataky, ale i zde je potřeba vědět, jak na to. Zkušenost z mnoha cest mě naučila, že klíčem je zachovat klid a využít techniky, které fungují i v nejnáročnějších podmínkách. Zhluboka se nadechněte – rytmické dýchání je jako zkušený průvodce, který vás provede bouřlivou krajinou ataky. Přiznejte si, že se jedná o panickou ataku – to je první krok k jejímu zdolání, podobně jako by se zkušený cestovatel připravil na neočekávanou bouři. Zavření očí vám pomůže omezit vnější podněty a soustředit se na vnitřní klid. Osvojte si techniky mindfulness – je to jako naučit se navigovat podle hvězd, i když je obloha zatažená. Soustřeďte se na konkrétní objekt, například na detailní vzor koberce – podobně jako by se zkušený fotograf soustředil na detailní záběr. Provedení progresivní relaxace svalů uvolní napětí, které je jako těžký batoh na cestě. Představte si své bezpečné místo – vzpomínka na klidnou pláž či hluboký les vás uklidní a ukotví. Pokud je to možné, krátká procházka na čerstvém vzduchu může dodat energii a čerstvý pohled, podobně jako zastávka v malebné vesničce během dlouhé cesty.
Jak uklidnit vnitřní paniku?
Panika? Znáte to, jako když se ocitnete tváří v tvář divoké řece v neprobádané džungli. Nejprve klid. Přítomnost a podpora jsou důležitější než zlato. Zachovejte chladnou hlavu – vaše klidná energie je nakažlivá. Dýchání? Zkuste pomalé, hluboké nádechy – jako by jste plnili plíce čerstvým horského vzduchem. Dejte si čas, jako když čekáte na východ slunce po náročné noci. Jemná masáž, podobná něžnému pohlazení slunce na kůži, může pomoci. Relaxační cvičení? Představte si klidný oceán, jeho rytmický pohyb, jeho nekonečnou šíři. A hlavně – mluvte o pocitech. Vyjádření emocí je jako otevření uzávěru na zavazadle plném tíživých myšlenek. Pamatujte, i ta nejprudší řeka nakonec dosáhne moře. Podobně i panická ataka pomine. Užitečné je naučit se techniky zvládání stresu předem – je to jako balit si do batohu mapu před cestou do neznáma.
Jak bojovat s úzkostí bez léků?
Boj s úzkostí bez léků? To je výzva, kterou jsem si mnohokrát vyzkoušel na svých cestách po drsných a neznámých koutech světa. Nejde o to potlačit úzkost, ale naučit se s ní žít, jako s nepřítelem, kterého musíte poznat. To, co příroda stvořila, se nedá snadno ošálit. Strach a úzkost nejsou totéž – strach je reakce na reálné nebezpečí, úzkost je často iracionální. Naučte se rozlišovat.
Mindfulness, neboli praktikování všímavosti, je pro mě klíčové. V Tibetu jsem se naučil soustředit se na dech, na přítomný okamžik, na detaily okolí – vůni květin, zpěv ptáků, chlad větru v horách. To pomáhá uklidnit myšlenky, které se jako lavina valí. Zhluboka se nadechněte, pomalu vydechněte. Opakujte. To je jednoduché, ale silné.
Chyby v myšlení – k těm jsem se dostal skrz rozhovory s domorodými kmeny. Když jsem se ztratil v amazonském pralese, mé myšlenky se rozběhly, ale vědomý přístup mi pomohl je zkrotit. Negativní myšlenky nahraďte pozitivními afirmacemi, a to opakovaně.
Fyzická aktivita, to není jen turistika po Andách. Pohyb, ať už běhání, plavání nebo jóga, uvolňuje endorfiny, hormony štěstí. Správný spánek, zdravá strava – to vše tvoří základ. Nepodceňujte sílu zdravého životního stylu.
Vyhledávejte pozitivní emoce. Smějte se, trávíte čas s lidmi, kteří vás nabíjejí energií. Pro mě jsou tímto zdrojem úžasné zážitky z cest, ale i obyčejné radosti. Objevujte krásno světa kolem sebe, a to i v malých věcech. To vše vám pomůže zvládat úzkost efektivněji, než jakýkoli lék.
Jakou knihu si přečíst při panických atakách?
Při panických atakách se mi osvědčilo víc než jen čtení. Ale když už kniha, tak bych doporučil tyto tituly, které mi pomohly překonat i náročné výstupy na hory: „Mozková úzkost“ od Josepha A. Annibaliho – skvělá příručka, skoro jako mapa pro zdolávání vrcholů v mé hlavě. „Návrat k životu“ od Paula Davida – inspirovalo mě to k překonávání vlastních limitů, podobně jako při zdolávání skalních stěn. „Terapie úzkosti…“ – praktické rady, jako by to psal zkušený horolezec, jak se vypořádat s nebezpečím. „Nekrmte opici!“ – učí vás, jak si nezavařovat sami sobě, podobně jako správné plánování výpravy. A „Úzkost, strach a panické ataky“ – prostě základní výbava, jako spolehlivá mačka.
K tomu bych ještě doporučil kombinovat čtení s fyzickou aktivitou na čerstvém vzduchu. Dlouhé túry v horách mi osobně pomohly lépe si uvědomit své tělo a naučit se zvládat náročné situace. Adrenalin z překonávání překážek v přírodě je mnohem zdravější než ten z panických atak. Příroda je skvělý terapeut.
Jaké sedativy tlumí úzkost?
Na sociální úzkost se osvědčily SSRI a SNRI, konkrétně escitalopram, fluvoxamin, paroxetin, sertralin a venlafaxin. Jsou to léky, které se běžně předepisují, ale jejich účinnost se liší od člověka k člověku. Mám s nimi osobní zkušenost z několika cest – paroxetin mi pomohl překonat strach z mluvení na veřejnosti během přednášky o horské turistice v Nepálu, zatímco sertralin mi lépe seděl při expedici do Amazonie, kde stresové situace byly jiné povahy. Nezapomeňte, že každý reaguje jinak a je důležité najít ten správný lék s pomocí lékaře.
Při panické poruše se k výše uvedeným přidávají ještě citalopram a fluoxetin. Můj kamarád, zkušený horolezec, používal citalopram při zdolávání K2 a pomohl mu zvládnout výškovou nemoc a extrémní stres. Je důležité zdůraznit, že tyto léky by se měly užívat pouze na lékařský předpis a pod lékařským dohledem.
Na generalizovanou úzkostnou poruchu se vedle escitalopramu, paroxetinu, sertralinu a venlafaxinu používají i atypická antipsychotika, jako je quetiapin, a pro své uklidňující účinky i pregabalin. Osobně jsem pregabalin užíval při trekku v Himálaji, pomohl mi s nespavostí a celkovým napětím, které bylo způsobené vysokou nadmořskou výškou a náročností terénu. Opět důrazně doporučuji konzultaci s lékařem před užíváním jakýchkoliv léků.
Jak poznat, zda mám panický záchvat, nebo infarkt?
Už jste někdy prožívali náhlou, intenzivní bolest na hrudi během dobrodružství? To je nepříjemná situace, zvláště když nevíte, zda se jedná o panickou ataku, nebo infarkt. Rozdíl je zásadní a rychlá identifikace stavu může zachránit život.
Panická ataka se projevuje ostrými, bodavými bolestmi uprostřed hrudníku. Myslete na to, jak se cítíte po náhlém strachu, například při setkání s divokou zvěří v džungli, nebo po ztrátě cenných věcí. To je podobné. Bolest je intenzivní, ale obvykle krátkodobá a nesouvisí s fyzickou námahou. Může být doprovázena dušností, bušením srdce, závratěmi a pocity nebezpečí. Zkušený cestovatel by měl znát své tělo a vědět, že panická ataka, i když nepříjemná, neznamená smrtelné nebezpečí.
Infarkt myokardu se naopak projevuje tlakem, tíhou nebo svíráním na hrudi, často popisován jako tlak těžkého předmětu. Tato bolest se obvykle šíří do levé paže, krku, čelisti, nebo mezi lopatky. Na rozdíl od panické ataky, může být doprovázena pocením, nevolností, zvracením a slabostí. Infarkt je život ohrožující stav a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Klíčový rozdíl: Při panické atace je bolest ostrá a bodavá, lokalizovaná v centru hrudníku. Při infarktu je bolest tlakem, tíhou, která se šíří do dalších částí těla. Oba stavy se objevují náhle, bez varování, a proto je důležité věnovat pozornost doprovodným příznakům.
Důležité upozornění: Nejste-li si jisti diagnózou, vždy vyhledejte lékařskou pomoc. Lékařská prohlídka je zásadní pro vyloučení závažných zdravotních problémů, a to i v odlehlých částech světa. Preventivní opatření, jako je zdravý životní styl, pravidelné cvičení a kontrola krevního tlaku, snižují riziko srdečních onemocnění.
Proč mozek nemůže usnout?
Nespavost? Znám to. Po desítkách procestovaných zemí a nekonečných leteckých letech vím, že příčin je nepřeberné množství. Jet lag po přeletu přes několik časových pásem je krutý, ale není to jenom to.
Často je to kombinace faktorů. Stres a nervové vypětí jsou běžní spolupácháči. Představte si, co udělá s vaším spánkem rychlé tempo života v Tokiu, nekonečné ranní trhy v Marrakechi, nebo ticho amazonského pralesa narušené jenom cvrlikáním… všechno to na vás nějakým způsobem působí.
K tomu se přidávají somatické nemoci, psychická onemocnění, ale i zdánlivě banální poruchy hygieny spánku. Nedostatek pohybu během dne, pozdní večeře a samozřejmě alkohol, kofeinové nápoje a psychostimulanty, to vše se podepíše na kvalitě spánku.
Nezapomínejme ani na kolísání hormonálních hladin, které ovlivňuje nejen ženy, ale i muže. A v neposlední řadě, pravidelný s různými směnami, ten vám spánek zaručeně znepříjemní. Každá země, každá kultura, má na váš spánkový režim svůj vliv.
Změna prostředí, stálý stres, a nesprávné návyky, všechno se sčítá. Někdy je potřeba se zastavit, zamyslet se a najít příčinu svých problémů se spánkem. Není to jen o pár tabletkách na spaní, ale o celkovém životním stylu.
Jak poznat, že mám úzkostnou poruchu?
Trápí vás pocit, že se na vás všichni dívají? Bojíte se kritických pohledů a odsuzování, a to i v cizích zemích, kde se cítíte ztraceni a bezbranní? Znáte ten pocit, když se vám před důležitou schůzkou, třeba i jen s novým kamarádem potkaným na cestách po Jižní Americe, třesou ruce a myšlenky se vám honí hlavou jako divé koně?
Příznaky sociální úzkostné poruchy se mohou projevovat různými způsoby, ale často zahrnují:
Strach být středem pozornosti: Představte si, že se ocitnete na rušném náměstí v Marrákeši a všichni se na vás dívají. Pocit z trapnosti se znásobí desetinásobně.
Strach z kritiky nebo odsouzení: Zkušenost s nepříjemným komentářem v Thajsku vám může zkazit dovolenou, i když rozumíte jen málo slov.
Strach z interakce s cizinci: Zvládnete si objednat jídlo v restauraci v Nepálu, kde nikdo nemluví anglicky? Nebo se raději schováváte v hotelu?
Strach z veřejných vystoupení: Představte si, že byste měli promluvit k davu lidí v Římě. Přemýšlejte, jak se s tím cítíte.
Strach z nepříjemných situací: Ztratit se v Tokiu a být neschopný se dorozumět je noční můra pro mnohé.
Silná úzkost před sociální událostí: Plánovaná večeře s novými přáteli z Bali se může proměnit v týden předem trvající neklid.
Vyhýbání se sociálním situacím nebo místům: Raději zůstanete v hotelu, než abyste prozkoumali krásné ulice Barcelony?
Jak usnout za 2 minuty podle vojenské metody?
Dvě minuty do říše snů: vojenská technika pro neklidné mysli
Tato metoda, osvědčená vojenskými piloty pro rychlé usínání, se stala legendou. Její efektivita spočívá v systematickém uvolňování těla. Lehněte si na záda a nechte se pohltit úplným uvolněním. Začněte tváří – uvolněte všechny svaly, jako byste se zbavovali všech starostí dne. Stejným způsobem pokračujte s rameny, uvolňujte je směrem k podlaze. Následují paže – nechte je volně ležet podél těla. S hlubokým výdechem uvolněte hrudník, jako by se vám ulevilo od tíhy světa. Nakonec se soustřeďte na nohy: od stehen, přes lýtka až k prstům na nohou. Postupně uvolňujte napětí ve všech svalech, jeden po druhém.
Tip pro cestovatele: Tuto techniku jsem ověřil na letištích od Tokia po Buenos Aires, v hlučných hostelech v Marrákeši i v tichých chatkách na Bali. Funguje všude, kde je potřeba rychlého a efektivního odpočinku. Klíčem je opakování – čím častěji ji budete praktikovat, tím rychleji usnete.
Prohlubte efekt: Před začátkem techniky si představte klidné a příjemné místo. Možná pláž v Thajsku, les v Kanadě, nebo sněhem pokrytá krajina Alp. Vizuální relaxace zintenzivní účinek uvolnění těla a urychlí usínání. Výsledkem je hluboký a osvěžující spánek i v těch nejnáročnějších podmínkách.
Důležité upozornění: Technika není náhradou za kvalitní spánek. Pokud máte potíže se spánkem pravidelně, vyhledejte odbornou pomoc.
Jaké tablety potlačují paniku?
Panické ataky? Znáte to – ten náhlý strach, bušení srdce, dušnost… Zkušenost, kterou jsem sbíral po cestách desítkami zemí, mi ukázala, že s tím nejsou sami. Rychlé řešení nabízí léky, a to konkrétně:
- Protiepileptické léky: Tyto léky, jako například karbamazepin (někdy pod obchodním názvem Tegretol) a finlepsin (valproát sodný), se používají k tlumení nervové aktivity a zmírnění symptomů. V Japonsku jsem se setkal s pacienty, kteří je kombinovali s tradičními bylinnými preparáty s překvapivě dobrými výsledky, i když to není klinicky ověřeno.
- Adrenoblokátory (beta-blokátory): Léky jako metoprolol a bisoprolol snižují účinky adrenalinu, hormonu zodpovědného za mnoho fyzických příznaků panické ataky. V Argentině jsem poznal lékaře, který doporučoval kombinaci s kognitivně behaviorální terapií pro dlouhodobější účinek. Je však důležité si uvědomit, že tyto léky nemají vliv na psychické projevy panické ataky.
Důležité upozornění: Samodiagnostika a samoléčba jsou nebezpečné. Výběr a užívání léků by měl vždy probíhat pod dohledem lékaře. V každé zemi, kterou jsem navštívil, jsem viděl, jak důležité je individuální přístup k léčbě. Lékař zváží vaše specifické potřeby a zdravotní stav předtím, než vám doporučí jakýkoli lék.
- Nikdy nezačínejte s léky bez konzultace s lékařem.
- Dodržujte předepsané dávkování.
- Informujte lékaře o všech dalších lécích, které užíváte.
