Jak se nejrychleji naučit cizí jazyk?

Nejrychlejší cesta k ovládnutí cizího jazyka? Neexistuje žádný magický recept, ale po letech cestování a setkávání s lidmi z celého světa vím, že nejúčinnější je kombinace pravidelnosti a smysluplného učení. Denních 20 minut věnovaných samostudiu – ať už jde o slovíčka, gramatiku nebo poslech – je základ. To ale nestačí. Konverzace s lektorem, ideálně 1-3x týdně, je klíčová. Nejde jen o korekci chyb, ale o zvyk na živou řeč a rozvoj spontánní komunikace. Z vlastní zkušenosti doporučuji využít každou příležitost k mluvení – i když je to jen s rodilým mluvčím v supermarketu.

Kromě lekce se vyplatí aktivně jazyk používat. Sledování seriálů a filmů s titulky (nejprve s českými, postupně s cizími) je skvělý způsob, jak se seznámit s přirozenou mluvou a obohatit si slovní zásobu. Začněte s oblíbenými filmy, které už znáte, abyste se soustředili na jazyk, ne na děj. Nebojte se chyb – ty jsou součástí procesu učení. Věřte mi, když cestujete, nikdo vám nebude vyčítat gramatiku, ocení snahu. A nezapomínejte na opakování – pravidelné procvičování je stejně důležité jako nové informace. Já osobně používám systém opakování s kartičkami. Najděte si metodu, která vám sedí. Využívejte i kombinace jazyků. Můžete si například číst knihu v cizím jazyce s audiokníhou v češtině, abyste lépe rozuměli kontextu. A nejdůležitější je trpělivost a vytrvalost. Výsledky se dostaví.

Tip navíc: Při cestách do zahraničí se snažte co nejvíce komunikovat s místními. Nebojte se klást otázky, i když budete dělat chyby. Místní lidé jsou často velmi ochotní a rádi vám pomohou. Je to nejlepší způsob, jak si osvojit přirozený jazyk a zlepšit své komunikační dovednosti.

Jak těžká je maďarština?

Maďarština představuje specifickou výzvu pro jazykové nadšence, a to z důvodu jejího ugrofinského původu. Na rozdíl od většiny evropských jazyků, které mají indoevropské kořeny, maďarština patří do jazykové rodiny, která se vyvíjela odděleně. To se projevuje v její jedinečné struktuře a slovní zásobě. Z vlastní zkušenosti z cest po střední Evropě mohu potvrdit, že se s ní nesetkáte nikde jinde v takové podobě.

Největší překážkou je bezesporu systém skloňování. S více než 20 pádovými koncovkami, které se liší podle pohlaví a čísla podstatných jmen, se jedná o jeden z nejkomplexnějších systémů v Evropě. To vyžaduje značné úsilí a trpělivost při osvojování.

Další zajímavostí, se kterou jsem se setkal při svých cestách, je bohatá a specifická slovní zásoba. Mnoho slov nemá přímé ekvivalenty v jiných evropských jazycích. To znamená, že se naučit maďarštinu vyžaduje nejen zvládnutí gramatiky, ale i rozsáhlou lexikální bázi.

Z mého pohledu, po letech cestování a setkání s mnoha jazyky, je maďarština skutečnou výzvou, ale zároveň i fascinujícím jazykem. Její studium vám umožní nahlédnout do unikátního kulturního kontextu a odhalit bohatství jedné z nejzajímavějších jazykových rodin světa.

Pro usnadnění studia je vhodné se zaměřit na:

Systematické osvojování pádových koncovek: Využívejte mnemotechnické pomůcky a opakování.
Pravidelnou konverzaci s rodilými mluvčími: Praktické používání jazyka je klíčové pro zvládnutí slovní zásoby a gramatiky.
Studium maďarské kultury a historie: Pochopení kontextu obohatí váš jazykový zážitek a usnadní zapamatování si slov a frází.

Co je lehčí, angličtina nebo němčina?

Angličtina a němčina – otázka lehkosti je relativní, záleží na vašich předchozích zkušenostech. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že anglická gramatika je skutečně přímočařejší, s méně skloňováním a pády vám nedají tak zabrat. To ale neznamená, že je angličtina triviální – idiomy a výslovnost mohou být zrádné! Němčina, s jejím bohatým systémem skloňování podstatných jmen, přídavných jmen a zájmen, se na první pohled jeví náročněji. Myslete však na to, že mnoho německých slov má kořeny v angličtině nebo jiných germánských jazycích, což vám může pomoci. Při cestování jsem si všiml, že v Německu se s angličtinou obejdete snáz než v některých anglicky mluvících zemích s dialekty. Ať už se ale rozhodnete pro jakýkoli jazyk, klíčem k úspěchu je pravidelná praxe a ponoření se do jazykového prostředí. Nepodceňujte důležitost poslechu – zvykněte si na různé akcenty a tempo řeči, to vám pomůže v reálné komunikaci. Věřte mi, odměnou vám bude nezapomenutelný zážitek z poznávání nových kultur.

Kdy u dítěte začít s výukou cizích jazyků?

Představte si mozek jako džungli, která se neustále rozrůstá. Nejlepší čas na zalesnění cizími jazyky je, když je tato džungle nejbujnější – tedy zhruba do šesti let. V tom věku se mozek doslova koupe v plastickém potenciálu, vstřebává informace jako houba. Je to jako objevovat Amazonku v době její největší krásy a síly – vše se snáze zapamatuje a zautomatizuje.

Nicméně, na mých cestách jsem potkal mnoho rodin, kde se s jazyky začínalo už od narození, a výsledek byl fascinující. Je to jako pěstovat květiny od semínka – i když kvetení trvá déle, výsledek je bohatší a silnější. Malé děti jsou přirození jazykoví virtuózové, vstřebávají zvuky a intonaci intuitivně. Můžete si představit, že jim šeptáte slova v cizím jazyce během pohádky nebo hry, a to se stane součástí jejich světa.

Klíčové je ale nezatěžovat dítě, ale hravou formou mu otevírat svět jazyků. Myslete na to jako na objevování neznámých koutů světa – zábavně a s nadšením. Nepřemýšlejte o tom jako o učení, ale jako o obohacení jejich světa barvami a zvuky jiných kultur. A věřte mi, každá cesta, ať už jazyková, nebo fyzická, obohacuje.

Jaký je nejlehčí jazyk na světě?

Nejlehčí jazyk? To je otázka pro zkušeného turistu! Při treku po Skandinávii jsem si všiml, že norština, švédština a dánština jsou si podobné a poměrně snadno uchopitelné. Gramatika je méně složitá než u češtiny, takže se základní fráze naučíte během pár dní, což se hodí při nákupu proviantu nebo při zjišťování cesty.

Slyšel jsem i o malajštině a indonéštině (bahasa Indonesia), prý taky jednoduché. Ideální pro cestu po jihovýchodní Asii – ale sám jsem je nezkoušel, takže to nemůžu potvrdit.

Pro rychlé osvojení jazyka při turistice doporučuji:

Frazobraní: Naučte se základní fráze jako “Dobrý den”, “Děkuji”, “Prosím”, “Kolik to stojí?”.
Jazyková aplikace: Duolingo, Memrise – skvělé pro učení na cestách.
Lokální slovník: Malá kapesní knížka s obrázky vám hodně pomůže.

Nezapomínejte, že i s pár naučenými slovy se dá s místními domluvit, a to i bez dokonalé znalosti gramatiky. Důležitá je odvaha a ochota komunikovat!

Jak si vybrat cizí jazyk?

Výběr cizího jazyka je osobní záležitost, ovšem s ohledem na praktické využití a mezinárodní kontext se němčina jeví jako velmi silná volba. Sousedství s Německem a Rakouskem zaručuje časté využití jazyka při cestování a zvyšuje šance na uplatnění na pracovním trhu. Mnoho německých firem působí v Česku a znalost němčiny je pro ně klíčovým faktorem. Mám zkušenost z desítek zemí a mohu potvrdit, že znalost němčiny otevírá dveře do celé střední Evropy a dokonce i za její hranice. Angličtina je samozřejmě univerzální, ale němčina vám poskytne hlubší pochopení kulturního kontextu a specifických obchodních praktik v regionu. Navíc, znalost němčiny vám usnadní učení dalších germánských jazyků, jako je nizozemština, afrikánština, nebo dokonce angličtina. Nepodceňujte tedy potenciál němčiny; je to investice, která se vám bohatě vyplatí.

Přestože je němčina silná volba z hlediska praktického využití, je důležité zvážit i osobní zájmy. Studium jazyka by mělo být obohacující a motivované. Zvažte, jaké kultury vás fascinují, kam rádi cestujete nebo v jakém oboru byste chtěli pracovat. To vám pomůže vybrat jazyk, jehož studium bude pro vás skutečně přínosné a zábavné.

Na závěr, neomezujte se jen na jeden jazyk. Polyglotní dovednosti jsou v dnešním světě nesmírně cenné a otevírají nekonečné možnosti.

Jak podpořit dítě v mluvení?

Podpořit dětskou řeč? To je výprava za neznámým jazykem! Nebojte se, mám pro vás osvědčené mapy. Za prvé, pojmenujte vše kolem sebe. Při každodenních činnostech, jako je například balení batohu na výlet, vždycky hlasitě a jasně říkejte, co děláte: „Balím si batoh. To je mapa. To je kompas.“ Dítě se tak učí spojovat předměty se slovy. Za druhé, čtěte si společně. Dobrodružné příběhy, pohádky, encyklopedie – každá kniha otevírá nový svět slov. Vyberte si knihy s krásnými ilustracemi, které zaujmou dětskou fantazii. Za třetí, hrajte hry! Hry s kostkami, pexeso, ale i role-playing hry stimulují slovní zásobu a rozvíjí komunikaci. Představte si, že stavíte hrad z kostek a vyprávíte k tomu příběh – to je fantastický trénink! Za čtvrté, zpívejte! Písničky jsou plné rýmů a rytmu, které ulehčují zapamatování slov a rozvíjí sluchové vnímání. A nakonec, napodobte běžnou konverzaci. Nejenže odpovídejte na otázky, ale i sami klaďte otázky. Bavte se s dítětem, používejte různé intonace a gestikulaci – to vše je součástí jazykové hry. Nezapomínejte, že cesta k bohatému jazyku je dlouhá, ale plná zábavy!

Bonusový tip z mých cest: Objevujte svět společně! Navštěvujte muzea, zoologické zahrady, parky – všechna tato místa nabízejí nespočet příležitostí k obohacení slovní zásoby a rozvíjení komunikace. Nebojte se experimentovat a najděte si styl, který vám s dítětem bude nejvíce vyhovovat. Nejde o závod, ale o cestu plnou objevů.

Co nezapomenout při cestovani?

5 základních věcí a pár tipů navíc pro aktivní cestovatele:

Dokumenty: Platný cestovní pas/občanský průkaz (pro děti samostatně!), jízdenky/letenky (v elektronické i tištěné podobě!), řidičský průkaz (mezinárodní!), cestovní pojištění (s rozšířením pro sporty!), potvrzení o ubytování, případně visa.
Finance: Dostatek hotovosti v místní měně, kreditní/debetní karty (oznámit bance cestu!), kopie dokladů o platbách (v cloudu i na papíře).
Zdraví: Léky na předpis (s kopií receptu!), lékárnička s obvazy, dezinfekcí, léky proti bolesti, průjmu, alergiím, repelent proti hmyzu. Zvažte očkování dle cílové destinace.
Vybavení: Záleží na typu aktivity, ale základní sada zahrnuje: kvalitní obuv, funkční oblečení do všech podmínek, baterka/čelovka, multitool, mapa a kompas (i GPS, ale nezávislé zdroje jsou důležité!), sluneční brýle, opalovací krém, čepice.
Komunikace: Nabíječka na telefon a powerbanka, překladač (offline!), základní fráze v místním jazyce. Zvažte satelitní telefon pro odlehlé oblasti.

Další užitečné tipy:

Informujte někoho o itineráři a plánovaném návratu.
Stáhněte si offline mapy.
Naučte se pár základních frází v místním jazyce.
Zkontrolujte předpisy a omezení v cílové destinaci ohledně vybavení a aktivit.
Nezapomeňte na dobrou náladu a otevřenou mysl!

Proč se učit maďarsky?

Maďarština je vstupní branou k fascinující kultuře a historii Maďarska. Ovládnutí jazyka vám umožní proniknout mnohem hlouběji než s pouhou angličtinou – objevíte skryté nuance v literatuře, hudbě a umění. Můžete si vychutnat autentickou maďarskou kuchyni, bez potíží se domluvit s místními a dozvědět se zajímavé historky, které turistické průvodce opomíjejí. Nezapomenutelný zážitek slibují i menší vesnice, kde angličtina není běžná. Jazyk sám o sobě je unikátní a jeho učení představuje stimulující výzvu, která obohatí váš jazykový repertoár. Kromě toho, maďarština patří k ugrofinským jazykům a její znalost vám otevírá dveře k pochopení i jiných, méně známých jazyků tohoto jazykového okruhu. Neocenitelné je i pro cestování po Karpatské kotlině, kde se s maďarštinou setkáte i v sousedních zemích.

Co sbalit dětem k moři?

Doklady a zdraví: Nezapomeňte na cestovní doklady dětí – pasy nebo občanské průkazy, případně evropský průkaz zdravotního pojištění. Pro případ nemoci sbalte léky, které děti běžně užívají, a základní lékárničku s obvazy, antiseptikem a léky proti bolesti a horečce. Doporučuji konzultaci s lékařem ohledně vhodných léků na cestování a případnou prevenci proti střevním infekcím.

Ochrana před sluncem: Opalovací krém s vysokým ochranným faktorem (SPF 50+) je naprostá nezbytnost. Aplikujte ho opakovaně, zvláště po koupání. Kromě krému nezapomeňte na čepičky s kšiltem, sluneční brýle s UV filtrem a pro nejmenší i UV oblečky.

Oblečení: Sbalte lehké, rychleschnoucí oblečení na teplé dny, ale počítejte i s chladnějšími večery a případným deštěm. Nepromokavá bunda a teplejší mikiny se vždy hodí. Plánování oblečení pro každý den není nutné, ale základní varianty ano.

Plážové vybavení: Samozřejmostí jsou plavky, ručníky a plážová hračka. Pro větší pohodlí a zábavu dětí doporučuji také vodní hračky, lopatu, kbelík a hračky do písku. Pro pohodlí na pláži přibalte plážovou deku nebo lehátko. Nechybí ani boty do vody – chrání nohy před ostrými kameny a horkým pískem.

Volný čas: Plánování zábavy je klíčové pro spokojenou dovolenou. Zvažte výlety do okolí, návštěvu akvaparku, zoologické zahrady či jiných atrakcí. Zabalte hry a knížky na cesty, abyste se zabavili i během delšího cestování nebo odpočinku v apartmánu.

Hygiena a další: Nezapomeňte na dětské hygienické potřeby, jako jsou vlhčené ubrousky, plenky (podle potřeby), dětský šampon a mýdlo. Přibalte také pyžamo a případné další nezbytnosti.

Tip pro zkušenější: Lehké cestovní postýlka může být skvělým pomocníkem, zvláště pokud je dítě ještě malé. Malá cestovní lékárnička by měla obsahovat náplasti, antiseptické kapesníky a léky proti průjmu. Není zbytečné si přibalit i něco na kousání, pro případ úpalu.

Jak je těžká čeština?

Obtížnost češtiny je často diskutovaným tématem. Zatímco některé statistiky ji řadí mezi 15-20 nejtěžších jazyků světa, je důležité si uvědomit, že tyto žebříčky jsou subjektivní a závisí na jazykovém pozadí studenta. Pro rodilého mluvčího angličtiny například představují největší problém gramatické rody a skloňování podstatných jmen, slovesných tvarů a přídavných jmen. Množství výjimek z pravidel a bohatá slovní zásoba s mnoha synonymy a archaismy také ztěžují učení. Na druhou stranu, čeština má poměrně jednoduchou výslovnost a logickou strukturu vět. Porovnávat ji s jazyky jako čínština (s tisíci znaky) či arabština (s odlišným písmem a slovosledem) je poněkud zavádějící. Nejtěžší je čeština pro ty, kteří nemají zkušenosti se slovanskými jazyky. Pro mluvčího slovenštiny, polštiny nebo ruštiny bude učení češtiny podstatně jednodušší. Užitečné je při studiu češtiny používat jazykové aplikace, slovníky a hledat příležitosti k hovoru s rodilými mluvčími.

Kdy by dítě mělo začít mluvit?

Kdy začne vaše dítě mluvit? To je otázka, kterou si kladou rodiče po celém světě, od slunných pláží Bali po zasněžené vrcholky Alp. Každé dítě je unikátní, jako jedinečné zrnko písku na nekonečné pláži. Zatímco žvatlání, často s melodickými tóny připomínajícími zpěv ptáků v amazonském pralese, se objevuje dříve, skutečná slova se zpravidla objevují mezi 9. a 18. měsícem života. V mnoha kulturách jsem pozoroval, jak tato fáze probíhá s různou rychlostí, ovlivněna jak genetikou, tak i bohatstvím jazykového prostředí.

Kritický bod nastává kolem druhého roku života. Tehdy se slova stávají nástrojem myšlení, propojují se s rozvíjející se inteligencí dítěte a otevírají mu bránu k neomezenému poznávání světa. Je to jako objevování nových kontinentů, kde každé slovo je novou zemí k prozkoumání. V této fázi hraje klíčovou roli interakce s rodiči a blízkým okolím. Čím více stimulujícího prostředí dítěti nabídnete, tím bohatší a rozvinutější jeho slovní zásoba bude. Pamatuji si na jedno dítě v Nepálu, které v tomto věku už zvládalo několik jazyků díky bohatému jazykovému prostředí.

Neexistuje žádný univerzální recept. Některá děti začnou mluvit dříve, jiná později. Důležité je trpělivost a podpora. Porovnávání s jinými dětmi je zbytečné a může vést k zbytečnému stresu. Každá cesta k mluvení je unikátní a stejně krásná.

Co si sbalit na 4 dny?

Balení na 4 dny? Žádný problém! Po letech cestování jsem vypiloval systém, který zaručuje, že vám nic nebude chybět a zároveň nebudete tahat zbytečnosti. Základem jsou dvoje kvalitní džíny – univerzální kousek, který se hodí téměř ke všemu. K nim si vezměte čtyři trička, ideálně z funkčního materiálu, který rychle schne. Dva svetry se vždycky hodí, vrstvení je klíč k pohodlí za každého počasí. Jeden “statement” top – něco, v čem se cítíte skvěle a můžete si to vzít večer do města. Samozřejmě, nezapomeňte na pyžamo a jeden pár pohodlných bot navíc. Pamatujte si ale, tohle je jen základ!

Důležité je přizpůsobit obsah zavazadla typu vaší cesty. Jedete do hor? Přidejte funkční prádlo a nepromokavou bundu. Plánujete spíš kulturu ve městě? Vsaďte na elegantnější kousky a pohodlné boty na chození. Ať už jedete kamkoli, vždycky si zabalte alespoň jednu šálu nebo pareo – poslouží jako deka v letadle, ochrana před sluncem i elegantní doplněk outfitu.

Co se týče kosmetiky, miniatury jsou moje tajná zbraň! Nejenže ušetří spoustu místa, ale taky se vyhneme problémům s limity tekutin v letadle. Investujte do kvalitních cestovních sad a doplňte je svými oblíbenými produkty. Nezapomeňte na opalovací krém, i když necestujete k moři, a balzám na rty. A pro ty, kdo stejně jako já milují minimalismus: multifunkční kosmetika je vaše spása! Tónovaný krém s SPF, rtěnka, kterou můžete použít i jako tvářenku… fantazii se meze nekladou!

V jaké zemi se učí český jazyk?

Čeština, rodný jazyk pro přibližně 13 milionů lidí, není jen jazykem České republiky. Její ozvěny se rozléhají i za hranicemi, a to v nečekaně rozmanitých koutech světa.

Česko a Slovensko: Zde je čeština samozřejmě doma. Historické a kulturní vazby zanechaly nesmazatelnou stopu, a i po rozdělení Československa je čeština vnímána na Slovensku a slovenština v Česku jako jazyk velmi blízký, často srozumitelný i bez formálního studia.

USA a Kanada: Česká diaspora v Severní Americe je silná a aktivní. Existují komunity, kde se čeština udržuje v rodinách, a mnoho univerzit nabízí kurzy českého jazyka a kultury. Navštívil jsem několik českých center v Chicagu a New Yorku, kde jsem byl svědkem úžasné snahy udržet jazyk živý i pro nové generace.

Německo a Rakousko: Geografická blízkost a migrace v průběhu staletí vedly k přítomnosti češtiny i v těchto zemích. Zejména v pohraničních oblastech lze stále narazit na mluvčí češtiny.

Rumunsko, Austrálie, Ukrajina, Srbsko, Chorvatsko, Polsko: Tyto země reprezentují pestrou mozaiku komunit, kde se čeština učí a používá. Ať už jde o potomky českých emigrantů v Austrálii, historické menšiny v Srbsku a Chorvatsku, nebo o zájemce o studium slovanské kultury na Ukrajině a v Polsku, čeština si našla své místo.

Je fascinující sledovat, jak se jazyk vyvíjí a přežívá i mimo svou domovskou zemi, a jaké nové podoby a akcenty získává v různých kulturách. Cestování za češtinou je cesta napříč historií a kulturou.

V jakých státech se mluví česky?

Kde se s tou češtinou vlastně domluvíme? Nuže, zapíchneme-li pomyslnou vlajku do zemí, kde se česky mluví, máme toho celkem dost. Nezapomeňte si s sebou vzít slovník, protože na některých místech se ta naše řeč trochu liší.

První zastávka je pochopitelně:

Česko – kolébka jazyka, kde se česky domluvíte bez problému.
Slovensko – tady to půjde také, ačkoli se někdy budete muset trochu snažit, abyste se s tamními domorodci dorozuměli.

Dále se čeština ozývá v zemích, kde žijí čeští emigranti a jejich potomci:

USA – hlavně ve větších městech a v komunitách s českými kořeny.
Kanada – podobně jako v USA, především v oblastech, kde se usazovali krajané.
Německo – díky migraci a historickým vazbám.
Rakousko – sousední země, kde se s češtinou také setkáte.
Rumunsko – hlavně v oblastech s českými menšinami.
Austrálie – v australských městech, kde žijí české komunity.
Ukrajina – v oblastech s českými menšinami, především na Volyni.
Srbsko – hlavně v oblastech s českými menšinami.
Chorvatsko – v oblastech s českými menšinami.
Polsko – s českou komunitou, ale i díky blízkosti jazyků.

A kolik lidí tou naší řečí vlastně vládne? V roce 2024 je to zhruba 13 milionů mluvčích. Docela slušné, co říkáte?

Kdy začínají mluvit autistické?

Začátek mluvení je taková první fáze jazykové expedice. U dětí s poruchou autistického spektra (PAS) je tahle cesta často trochu jiná, jako by si vybíraly méně prozkoumanou stezku místo té hlavní. To počáteční “rozcvičování” hlasu, běžné žvatlání, může být méně nápadné a ne tak časté. Podobně i “následování zkušených cestovatelů”, tedy napodobování zvuků nebo gest, nemusí být jejich preferovaný způsob navigace v terénu komunikace.

První “orientační body”, tedy slova, se u části dětí s PAS objeví kolem dvanáctého měsíce, ale je důležité vědět, že tohle není pevně daný časový plán pro všechny. Každý účastník výpravy má své vlastní tempo a svůj způsob, jak zdolat stoupání.

Klíčové je vnímat jejich jedinečné “mapy” a “kompasy”, tedy neverbální signály a jiné způsoby komunikace. Podporovat je na *jejich* jedinečné trase a radovat se z každého malého “vrcholu” nebo “výhledu”, kterého dosáhnou, bez ohledu na to, zda je to tradiční slovo nebo jiný projev jejich “objevné cesty”. Je to spíš vytrvalostní trek než krátký sprint.

Jak těžká je čeština?

Takže jak je to s tou češtinou? Podle mnoha statistik a zkušeností cestovatelů se opravdu řadí mezi těžší jazyky světa, často zmiňovaná v top dvacítce, někdy i patnáctce nejobtížnějších.

Proč? Hlavně ta gramatika. Pádové systémy, časování, všechno to ohýbání slov… pro cizince je to často pořádná fuška. A samozřejmě i výslovnost některých hlásek, třeba proslulé “ř”, dává zabrat.

Ve světovém srovnání je ale nutné říct, že úplná špička nejtěžších jazyků (čínština s jejími tóny a znaky, arabština s odlišnou abecedou a složitou strukturou, nebo třeba japonština a korejština) je ještě o level jinde. Čeština je sice výzva, srovnatelná třeba s polštinou nebo ruštinou pro nerodilé mluvčí, ale pro člověka z evropského kulturního okruhu je při dostatečném úsilí zvládnutelná.

Každopádně, i pár základních frází v češtině vám na cestách otevře dveře a místní vaši snahu mluvit jejich jazykem opravdu ocení. Není to jazyk, který si jen tak mimochodem pochytíte, ale o to víc si pak ceníte každého pokroku.