Jak se neztratit v lese? - Turistické centrum

Ztratit se v lese je snadné, proto prevence je klíčová. Nejdůležitější je dobrá příprava.

Orientace: Nevěřte jen GPS, baterie se vybijí. Skládací mapa a kompas jsou nezbytností, naučte se s nimi zacházet před výletem. Znáte-li cestu, poznačte si významné body na mapě. Vždy si před výletem řekněte někomu, kam jdete a kdy se vrátíte.

Mapa: Volte turistickou mapu s dostatečným detailem.
Kompas: Naučte se určovat světové strany a orientovat se podle mapy.
GPS: Používejte jako doplněk, ne jako primární zdroj orientace. Uložte si offline mapy.

Výbava: Kromě dostatečné zásoby pití (více, než si myslíte) a svačiny, nezapomeňte na:

Kapesní lékárničku: Náplasti, desinfekce, obvazy, léky na bolest a alergie (individuální potřeby).
Píšťalku: Pro signalizaci v případě nouze. Je slyšet na větší vzdálenost než křik.
Zapalovač/zápalky: V nepromokavém obalu.
Nůž/multitool: Mnoho využití.
Čelovku/baterku: S náhradními bateriemi.
Mobilní telefon: Nabité baterie (powerbanka), vědomí o síle signálu v oblasti.

Oblečení: Volte vrstvené oblečení, vhodné pro dané počasí. Nepodceňujte nepromokavou bundu a vhodné boty.

Dodržujte základní pravidla bezpečného chození v lese: Nechoďte sami, informujte o svém plánu, dávejte pozor na značení a nechoďte z cesty, pokud si nejste jistí.

Co dělat když se ztratí člověk?

Ztráta blízké osoby je traumatizující zážitek, a to bez ohledu na to, kde se nacházíte. Zkušenosti z desítek zemí mi ukázaly, že rychlost a efektivita prvních kroků jsou klíčové. V České republice je nezbytné okamžitě kontaktovat:

Policie České republiky (PČR) na lince 158. Nepodceňujte důležitost detailního popisu pohřešované osoby (věk, vzhled, oblečení, poslední známá poloha, případné zdravotní problémy), ať už jde o dítě, seniora nebo dospělého. Čím více informací poskytnete, tím efektivnější bude pátrání. Mějte po ruce fotografie.
Zvažte zapojení kynologů RESDOGS. Tito zkušení psovodi s vycvičenými psy disponují unikátními schopnostmi v pátrání po pohřešovaných osobách. Kontaktujte je na čísle +420 720 968 747. V některých zemích jsou podobné organizace s dobrovolníky běžné a často úzce spolupracují s policií, což může urychlit nalezení pohřešované osoby.

Pro efektivnější spolupráci s policií si připravte:

Poslední známou polohu pohřešované osoby.
Popis trasy, kterou mohla osoba ujít.
Seznam osob, které by o pohřešovaném mohly mít informace.
Kopii fotografie.

Pamatujte, že čas je v takových situacích kritickým faktorem. Okamžitá a správná reakce může zásadně ovlivnit úspěch pátrací akce.

Co se v lese nesmí?

Lesy jsou naše zelená plic, a proto je jejich ochrana klíčová. Ale co se v nich vlastně nesmí? Mnoho lidí si myslí, že jenom sbírání hub a borůvek, ale opak je pravdou. Základem je samozřejmě dodržování základních pravidel ohleduplnosti k přírodě.

Zákaz ohně a kouření: Tohle je asi nejdůležitější. Kouření je v lese striktně zakázáno, a to nejen kvůli riziku vzniku požáru, ale i kvůli škodlivým látkám, které se uvolňují do ovzduší. Rozdělávání ohně je povoleno pouze na vyhrazených místech a i tam je nutná maximální opatrnost. Pamatujte na bezpečnostní vzdálenost 50 metrů od okraje lesa! Zde platí pravidlo „lepší prevence než léčba“ – raději si vzít hotový oběd než riskovat. Už jste někdy zažili ten strach, když vidíte oheň šířit se lesem? Není to nic pěkného.

Odpadky: Tohle je další velký problém. Vždycky si s sebou odnášejte vše, co si do lesa přinesete. Žádné plastové lahve, papírové ubrousky ani zbytky jídla. V lese nemají co dělat. Myslete na zvířata a na to, jak odpadky narušují křehký ekosystém.

Další důležité body:

Táborák mimo vyhrazená místa: Je absolutně zakázán. Používejte pouze vyznačená ohniště.
Hořící předměty: Nikdy je neodhazujte. Můžete způsobit nenapravitelné škody.
Uvědomění si nebezpečí: Lesy skrývají i nebezpečí – od jedovatých rostlin po divoká zvířata. Informujte se předem, kam jdete a co byste měli očekávat. Vždycky dejte vědět někomu, kam se vydáváte.

Dodržování těchto pravidel není jen otázkou pokuty, ale především ohleduplnosti k přírodě a k ostatním lidem, kteří lesy navštěvují. Je to naše společná zodpovědnost, abychom si tyto krásné prostory uchovali pro budoucí generace.

Co štěká v lese?

V lese štěká nejčastěji srnec obecný. Jeho hlas se skutečně podobá štěkání psa, ale je kratší a ostřejší. Záměna s psem je běžná, ale srnec je mnohem plašší.

Kromě srnce se v lese v noci ozývá i jelen evropský, ale jeho hlas je spíše podobný hlubokému chrochtání nebo řevu. Pokud uslyšíte štěkání v lese, neznamená to automaticky, že je tam pes. Všímejte si dalších zvuků a snažte se zvíře spatřit, abyste si byli jisti.

Srnci se v noci pasou na lesních pasekách a okrajích lesů, zatímco jeleni dávají přednost otevřenějším prostorům. Při nočním pohybu lesem je proto důležité dávat pozor, abyste je nevyplašili a neohrozili.

Jejich výskyt je závislý na prostředí. Husté lesy s dostatečným podrostem a blízkostí pasek jsou pro srnce ideální.

Kdy je nebezpečné chodit do lesa?

Les není vždycky bezpečným místem. Silný vítr, déšť a bouřky jsou samozřejmostí, ale i několik dní po bouři hrozí nebezpečí. Podmáčené kořeny stromů je oslabují a i zdravý strom se může zřítit. Nebezpečí představují i suché větve, které se snadno ulomí a spadnou. Doporučuji se vyhýbat lesům i při náledí, kdy hrozí pád i na zdánlivě pevných místech. Zkušený cestovatel by měl vždy sledovat předpověď počasí a v případě varování před silnou bouří nebo větrem zůstat doma. Nepodceňujte sílu přírody. Kromě padajících stromů je nutné dávat pozor na zvířata, která se při nepřízni počasí chovají nečekaně. V hustém lese se snadno ztratíte, proto je důležité znát základní orientační techniky a ideálně mít s sebou mapu a kompas. Nezapomeňte na vhodnou obuv a oblečení, které ochrání před deštěm a chladem. Vždy informujte někoho o své trase a plánovaném návratu.

Co mám dělat, když se ztratím?

Ztratit se, to se stane i zkušeným cestovatelům. Prvním krokem není panika, ale klid. Sedněte si, zhluboka dýchejte a vypijte si vodu, pokud máte žízeň. Hydratace je klíčová, zvláště v teplém počasí. Tento krátký okamžik vám pomůže získat kontrolu nad situací a zredukuje stres, který zhoršuje úsudek.

Poté začněte systematicky analyzovat situaci. Máte u sebe mapu nebo GPS? Pokud ano, zkuste zjistit svou polohu. Nezapomínejte na mobilní telefon – pokud máte signál, zavolejte někomu blízkému, nebo kontaktujte záchranné složky. Před cestou si stáhněte offline mapy, které fungují i bez internetového připojení. V nouzových situacích je tato aplikace k nezaplacení.

Pokud nemáte signál, zůstaňte na místě, kde jste se ztratili. Je snazší vás najít, pokud se nepohybujete. Všimněte si orientačních bodů, které vám pomohou vysvětlit záchranářům, kde se nacházíte. Můžete také hledat značení turistických stezek nebo cest. Nezapomeňte na základní pravidla přežití – chraňte se před povětrnostními vlivy a šetřete energií.

Důležité: Před každou cestou informujte někoho o vašich plánech, včetně trasy a předpokládaného času návratu. To výrazně zvyšuje šanci na rychlé nalezení v případě ztráty. A pamatujte, že příprava je klíčem k bezpečnému cestování.

Co všechno žije v lese?

Les je domovem nespočtu druhů. V Evropě, Asii i Severní Americe se běžně setkáte například s prasetem divokým, které je poměrně nenápadné, ale jeho stopy (kopyta) a bahnité kaluže po rýpání v zemi jsou charakteristické. Je potřeba dávat pozor na jeho nečekané výpady, zvláště když má selata.

Další běžný obyvatel lesa je zajíc polní, rychlý a plachý tvor. Jeho pozorování vyžaduje trpělivost a ticho. Stopy zajíce jsou charakteristické tvarem a uspořádáním.

Můžete narazit i na veverku obecnou, která je aktivní přes den a snadno pozorovatelná díky svému hnědočervenému kožíšku a živému pohybu. Hledá potravu v korunách stromů a často si dělá zásoby na zimu.

Častým obyvatelem je i lišky obecná, chytrá a opatrná šelma. Její stopy jsou menší než psí, a je mnohem obtížnější ji spatřit než ostatní zmíněné živočichy. Její přítomnost můžete poznat podle charakteristického zvuku a trusu.

Jezevec lesní je noční živočich s typickým černo-bílým pruhováním na hlavě. Jeho nory jsou rozsáhlé a mohou být značně rozsáhlé podzemní systémy. Je poměrně plachý, ale jeho výskyt můžete poznat podle charakteristických kup trusu u vchodu do nory.

Důležité je pamatovat na to, že v lese se pohybujete v přirozeném prostředí divokých zvířat. Dodržujte bezpečnou vzdálenost a nikdy se k nim nepřibližujte příliš. Vždy dbejte na opatrnost a respektujte jejich životní prostor.

Jak se chovat v lese?

Desatero lesního moudra, rozšířené o zkušenosti zkušeného cestovatele:

Ticho je zlato: Kdo v lese křičí, zveř skutečně neuslyší. Hluk stresuje zvířata a narušuje klid lesní přírody. Pozorujte, vnímejte, nechte se lesem okouzlit tiše.
Sdílení je ctnost: Lesní plody mlsáme s mírou, a s radostí se o ně podělíme i se zvěří. Neberte si víc, než skutečně potřebujete. Některé druhy jsou chráněné a jejich sběr je zakázán.
Oheň – s rozvahou: Nerozdělávejte oheň v lese bez povolení a mimo vyhrazená místa. Riziko požáru je enormní a jeho následky katastrofální. Používejte existující ohniště a důkladně oheň uhaste.
Tábořiště s respektem: Vybírejte si pro táboření pouze vyhrazená místa, abyste minimalizovali dopad na okolní prostředí. Dodržujte pravidla stanovená správou lesa.
Bez odpadků: Vždy na les pamatujte a odpadky do něj nevhazujte. Vezměte si s sebou vše, co si s sebou přinesete. Každý kousek odpadu znečišťuje životní prostředí.
Držte se cest: Na kole i na běžkách jezděte pouze po značených stezkách a cestách. Chraňte lesní půdu před erozí a zbytečným poškozením. Vyhýbejte se mokřadům a chráněným rostlinám.
Respektujte soukromí zvěře: Vyhýbejte se místům s viditelnými známkami přítomnosti zvěře (např. stopy, trus). Neprovozujte žádné aktivity, které by zvěř mohly vyrušovat, stresovat nebo ohrožovat, zvláště v době rozmnožování.
Pozor na klíšťata: V lese se vyskytují klíšťata, která mohou přenášet nebezpečné nemoci. Používejte repelenty a po návratu domů důkladně zkontrolujte své tělo.
Orientace v terénu: Před vstupem do lesa si ověřte aktuální počasí a připravte se na případné nepříznivé podmínky. Mějte s sebou mapu a kompas nebo GPS navigaci a informujte někoho o své trase.
Zachovávejte si respekt: Les je citlivý ekosystém. Chovejte se ohleduplně ke všem jeho složkám, ať už živým, nebo neživým. Váš klidný a ohleduplný přístup je základním předpokladem k nerušenému užívání lesa.

Dodržování těchto pravidel zaručí nejen příjemný výlet, ale také ochranu krásy a bohatství naší lesní přírody pro budoucí generace.

Co se děje s člověkem když umírá?

Smrt, ta velká neznámá, je proces, jehož jsem byl svědkem na mnoha místech světa. Úbytek tělesné energie je zřejmý, jako když slunce zapadá za obzor pouště. Tělo se stahuje, ustupuje od vnějšího světa, jakoby se připravovalo na dlouhou cestu, na níž není místo pro hlučné davy a rušné tržiště. Spánek se prodlužuje, odpočinek se stává nutností. Zájem o svět, o knihy, noviny, televizi – to vše slábne, jako erodované skalní útvary pod vlivem větru a deště. Stejně tak slábnou i pouta k lidem, k těm, kteří člověka dříve naplňovali. Je to, jako by se duše uvolňovala ze svých kotvících lan, chystajíc se na neznámou plavbu. Zajímavé je, že tato fáze je často doprovázena změnou vnímání času – minuty se prodlužují, hodiny se zkracují. To je projev změn v neurochemických procesech mozku. Někteří popisují halucinace, vidiny, které se mísí s realitou. Jsou to jakési záblesky vzpomínek, sny, které se prolínají s vědomím. Někdy se zdá, že se umírající člověk odvrací od světa, aby se naplno ponořil do svého vnitřního, duchovního světa, do svého vlastního unikátního cestování za hranice bytí.

Samota v závěru života není nutně známkou odmítnutí, ale spíše důsledkem úbytku energie a potřeby soustředit se na proces umírání. Je to jako před bouří, před velkou cestou, je potřeba klid a soukromí. Ačkoliv je toto období náročné pro rodinu a blízké, je důležité respektovat přání umírajícího a umožnit mu důstojný a klidný odchod.

Co dělat, když jsem v patrani?

Ztratil ses? Nestresuj! Stává se to i zkušeným cestovatelům. Nejdůležitější je zachovat klid a postupovat systematicky. Nejprve zkus zhodnotit situaci:

Kde se nacházíš? Máš nějakou mapu, GPS, nebo alespoň orientační bod? Zkus si vzpomenout na poslední známou lokalitu.
Máš u sebe telefon? Pokud ano, zkus kontaktovat někoho blízkého, popř. využít aplikace pro sdílení polohy.
Máte s sebou základní vybavení? Mapa, kompas, baterka, zásoby jídla a vody – to všechno může být v takové situaci klíčové. Vždycky je lepší být připravený.

Pokud se ti nepodaří najít cestu sám, ihned informuj policii na lince 158 nebo na kterékoli policejní stanici. Poskytněte jim co nejvíce detailů o vaší poloze a okolnostech.

Před odjezdem na výlet vždy informuj někoho o svém plánu, včetně trasy a předpokládaného návratu.
Nauč se základy orientace v terénu. Znalost používání mapy a kompasu ti může zachránit život.
Investuj do spolehlivého vybavení, včetně dobíjecí powerbanky pro telefon.
Stáhni si offline mapy do svého telefonu – nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat přístup k nim bez internetového připojení.

Pamatujete, že prevence je nejlepší lék. Dobrá příprava minimalizuje riziko ztráty. A pokud se přece jenom ztratíte, klidná hlava je váš největší spojenec.

Co nedělat v lese?

V lese platí zdravý rozum, ale i specifická pravidla. Kromě zřejmých zákazů, jako je hluk, poškozování stromů a keřů, vjezd motorovými vozidly a vstup do oplocených oblastí (a samozřejmě těžebních zón), si dejte pozor i na méně zjevná úskalí.

Pes na vodítku je samozřejmostí, ale pamatujte, že i na volně se pohybujících zvířatech (např. jeleni) může pes způsobit stres.

Sbírání lesních plodů: Dodržujte míru. Berte jen tolik, kolik skutečně spotřebujete. Nevybírejte plody ze všech dostupných míst, abyste nechali dostatek pro zvířata a opětovný růst.
Rozkládání ohně: Je zakázáno mimo vyhrazená místa. I když je povoleno, vždy pečlivě uhaste oheň a dbejte na bezpečnost.
Orientace: I v zdánlivě známé oblasti si vezměte mapu a kompas, nebo GPS navigaci. Mobilní signál nemusí být všude spolehlivý.
Odpadky: Své odpadky si odnášejte s sebou. Nezanechávejte žádné stopy po své návštěvě.
Respektování fauny: Nepřibližujte se k divokým zvířatům, nenechávejte jim jídlo. Všímejte si značení, které upozorňuje na přítomnost chráněných druhů.

Nepodceňujte počasí. Změny počasí v lese mohou být rychlé a dramatické. Připravte se na všechny eventuality a informujte se o předpovědi před výletem.

První pomoc: Mějte s sebou základní lékárničku a vězte, jak ji používat.
Voda: Dostatečný příjem tekutin je důležitý, zvláště v teplém počasí.

Co dělat, když najdu v lese paroží?

V lese nalezené paroží spadá pod zákon o myslivosti, konkrétně pod právo myslivosti. Ideální je odevzdat ho vlastníku honitby. Můžete se informovat u místních obyvatel, případně vyhledat informace o vlastníkovi na úřední desce obce nebo na webu místního úřadu. Nalezené paroží může mít pro myslivce značnou hodnotu, slouží k evidenci zvěře a může být i předmětem trofejí. Neberte si ho bez dovolení, hrozí pokuta.

Podobně je to i s jinými nálezy v lese, například s uhynulým zvířetem sraženým autem. V takovém případě je nutné kontaktovat myslivecký spolek nebo policii. Nejenže je to v souladu se zákonem, ale také pomůžete zamezit šíření případných nemocí a zbytečnému trápení zvířete.

Pro orientaci v lese a vyhledání kontaktu na místní myslivecký spolek může být užitečná turistická mapa s vyznačenými mysliveckými sdruženími, případně mobilní aplikace s podobnými informacemi.

Co dělá liška za zvuky?

Lišky, tyto krásné a tajemné šelmy, vydávají v noci celou řadu zvuků, které mohou zkušeného cestovatele skutečně překvapit. Na rozdíl od obecného přesvědčení, liška neštěká jenom jako pes. Její hlasový repertoár je mnohem bohatší a zahrnuje hlasité křiky, připomínající spíše pronikavý výkřik, a charakteristické skřehotání, které se může zdát skoro jako jakési mňoukání. Slyšel jsem to i v odlehlých částech Karpat, kde jsem trávil několik měsíců výzkumem místní fauny. Intenzita a charakter zvuku se liší podle situace – může jít o varovný signál před nebezpečím, komunikaci mezi členy smečky, nebo rituální volání v období páření. Třeba v Alpách jsem pozoroval, jak samec lišky používal specifické štěkání k označení teritoria. Je důležité si uvědomit, že i když se tyto zvuky na první poslech zdají být podobné zvuku psa, existují jemné nuance, které zkušený posluchač rozezná. Rozlišování těchto nuancí vyžaduje trpělivost a několik nočních výprav do přírody. V kombinaci s pozorováním stop a pobytových znaků lze pak získat detailnější obraz o životě těchto fascinujících tvorů.

Co dělat, když se někdo ztratí v lese?

Ztratit se v lese? To se stává i zkušeným turistům! Před výpravou je klíčová důkladná příprava. Nepodceňujte ji! Vždy informujte někoho o plánu vaší trasy, včetně předpokládaného času návratu. Mobilní telefon je samozřejmostí, ale plně nabitý a s aktivní GPS lokalizací! Powerbanka je pak vaše nejlepší kamarádka.

Ztratil jste se? Panika je nepřítel číslo jedna! Zhluboka se nadechněte a zkuste si vzpomenout na poslední známý bod na trase. Nechoďte bezhlavě! Pokuste se jít jedním směrem, ideálně podél potoka nebo lesní cesty. Orientace podle slunce (východ slunce je na východě) může být užitečná, ale v hustém lese to není vždy spolehlivé. Hledejte známky civilizace – lesní cesty, elektrické vedení, turistické značky.

Máte s sebou mapu a kompas? To je ideální! Naučte se je používat před výpravou. Bez nich se snažte najít nějaký výrazný bod v krajině (věž, kopec) a držte se ho jako referenčního bodu. Zkuste si zapamatovat směr, kterým jste přišli, a v případě nejistoty se vraťte zpět k poslednímu známému místu. Zachovejte klid a šetřete energii. Hluk může přilákat pomoc. Jasně viditelný signál SOS z větví může být velice důležitý. A pokud máte píšťalku, používejte ji pravidelně.

Nezapomínejte na základní výbavu: dostatek vody, jídlo, lékárničku, nůž, zápalky (v nepromokavém obalu), svítilnu. A hlavně – nikdy nechoďte do lesa sami!

Jak poznat příchod smrti?

Známky blížící se smrti v terénu poznáš podle několika faktorů. Hlavní jsou fyziologické změny:

Krevní tlak: Výrazný pokles. V terénu to prakticky znamená obtížné, nebo nemožné změření běžným tonometrem. Měj na paměti, že i v normálních podmínkách může být měření v terénu problematické kvůli výšce, teplotě apod.
Puls: Slabo hmatný, případně nehmatný. Je potřeba si uvědomit, že i u zdravého člověka může být puls v chladu slabší.
Srdeční rytmus: Často zrychlený (tachykardie) a nepravidelný (arytmie). Poslech pomocí stetoskopu, pokud jej máš, ti pomůže s přesnější diagnostikou, ale není to v terénu vždy nutné.
Dýchání: Změny jsou značné. Může se objevit mělké a pomalé dýchání (bradypnoe), mělké a rychlé dýchání (tachypnoe) nebo i zástavy dechu (apnoe). Všímej si zatahování nadklíčků – to značí usilovné dýchání a je alarmující.
Obličej: Rysů obličeje se ztenčují, nos se zdá vystouplý. Toto je zřetelná známka dehydratace, která se v terénu může objevit i z jiných příčin než blížící se smrti.

Důležité upozornění: Tyto příznaky samy o sobě nemusí nutně znamenat bezprostřední smrt. Mohou být způsobeny i jinými faktory, jako je například dehydratace, šok, nebo hypothermie. Vždy je nutné zvážit celkový stav osoby a okolnosti. Pokud si nejsi jistý, vždy vyhledej odbornou pomoc, jakmile to bude možné.

Přítomnost dalších příznaků, jako je ztráta vědomí, chladné končetiny, necitlivost, může situaci více objasnit.
V terénu je prioritou záchrana života. Pokud existuje i sebemenší šance na záchranu, je potřeba se o ni pokusit.

Jak zjistím, že mě hledá policie?

Nemáte-li důvod se domnívat, že vás policie hledá, pak se o tom nedozvíte jinak, než že vás policie sama kontaktuje. Neexistuje žádný veřejný registr hledaných osob. Informace o hledaných osobách jsou důvěrné a sdíleny pouze s orgány činnými v trestním řízení. Chcete-li zjistit, zda jste vy nebo někdo jiný je veden/a jako pohřešovaný, kontaktujte linku 158, nejbližší policejní služebnu nebo e-mailem operační oddělení Policejního prezídia Policie České republiky ([email protected]). Mám zkušenost s podobnými dotazy z různých zemí, a všude platí, že oficiální kanály jsou jediným spolehlivým zdrojem. V některých zemích existují i soukromé databáze dlužníků, ale ani ty nezahrnují informace o hledaných osobách v souvislosti s trestní činností. Pokud se pohybujete v zahraničí a obáváte se policejní akce, vždy kontaktujte konzulární úřad České republiky.

Je důležité si uvědomit, že jakákoliv jiná metoda, například online vyhledávání, je nespolehlivá a může vést k dezinformacím. Pouze oficiální kanály Policie České republiky vám poskytnou přesné informace.

Kdy je člověk pohřešovaný?

Člověk je pohřešovaný, pokud existuje důvodné podezření na ohrožení jeho života nebo zdraví, jeho místo pobytu je neznámé a policie po něm vyhlásila pátrání. Pátrání se vyhlašuje po ohlášení pohřešování, které může podat kdokoli. Důležité je si uvědomit, že “důvodné podezření” může zahrnovat i neobvyklé chování, například zmizení z místa, kde se člověk běžně zdržuje, bez oznámení blízkým osobám, neobvyklá absence kontaktu či nenalezení osobních věcí. Před cestou do odlehlých oblastí je proto klíčové informovat někoho o itineráři, včetně předpokládaného času návratu a kontaktních údajích. Dále je vhodné mít u sebe vždy nabitý telefon s GPS a záložní baterii, nebo satelitní komunikátor v oblastech s nízkým pokrytím. V případě, že se ztratíte, snažte se zůstat na místě, zachovat klid a kontaktovat záchranné složky. Upozornění blízkých o plánované trase a předpokládaném čase návratu je neocenitelné, usnadňuje to následné pátrání a zvyšuje šance na rychlé nalezení.