Jak se odpovídá na Lovu zdar?

Na myslivecký pozdrav „Lovu zdar!“ se odpovídá stejným pozdravem, zkráceně „Zdar!“ nebo „Myslivosti zdar!“. V písemné formě je přijatelné i „S mysliveckým pozdravem.“ Je to tradiční pozdrav, používaný mezi lovci a lidmi spjatými s myslivostí. Důležité je, že odpověď by měla být vždy zdvořilá a respektovat tradici. Pozdrav má kořeny v dávné minulosti a vyjadřuje přání úspěchu při lovu a zároveň zdůrazňuje zodpovědný přístup k přírodě. V případě setkání s lovcem v lese je vhodné dát pozor na jeho signalizaci a dodržovat bezpečnostní opatření. Myslivci často používají různé signály, a je proto důležité být ostražitý a respektovat jejich prostor. V souvislosti s myslivostí se také setkáte s různými symboly, například s jelením parožím nebo trofejemi. Tyto symboly mají svou historii a význam, a jejich znalost může obohatit turistický zážitek.

Co má obsahovat povolenka k lovu?

Pro společný lov stačí místo individuální povolenek seznam účastníků – něco jako hromadná povolenka. Důležité je, aby seznam obsahoval jména a příjmení všech lovců, jejich adresy (trvalé bydliště nebo místo pobytu) a u střelců i čísla loveckých lístků. To je podle § 46 odst. 2 zákona o myslivosti. Prakticky to znamená, že jeden člověk zodpovídá za celou skupinu.

Tip pro aktivní turisty: Pokud se pohybujete v oblastech s lovem, vždy si ověřte, zda se v dané lokalitě a čase koná společný lov. Informujte se u místních myslivců nebo na obecním úřadě. Dodržování těchto pravidel je klíčové pro bezpečnost a klidný pobyt v přírodě. Nezapomeňte na viditelné oblečení v kontrastních barvách, abyste byli dobře viditelní.

Další užitečná informace: V případě individuálního lovu je povolenky samozřejmě potřeba a musí obsahovat daleko více detailů, včetně druhu a počtu lovené zvěře, místa a termínu lovu atd.

Jak si udělat povolenku na ryby?

Rybářský lístek v České republice – jednoduchý proces, ale s několika specifickými detaily. Na rozdíl od některých zemí, kde je proces složitější a zahrnuje rozsáhlé testy a kurzy (např. v Japonsku, kde je rybaření spíše rituál než zábava), v Česku je to poměrně přímočaré. Stačí se obrátit na obecní úřad nebo magistrát dle vašeho trvalého bydliště. Před návštěvou si ovšem připravte členskou legitimaci rybářského svazu a osvědčení o úspěšném absolvování rybářského zkoušky – to je nezbytná podmínka. Cena lístku se pohybuje dle platnosti (1, 3, 5, 10 let, nebo na neurčito), v roce 2025 to bylo 1000 Kč, ale doporučuji zkontrolovat aktuální ceny na webových stránkách příslušného úřadu nebo rybářského svazu. V mnoha zemích, například v Kanadě nebo USA, se ceny a licence liší podle regionu a druhu lovených ryb, což v České republice není tak výrazně patrné. Nezapomeňte, že s platným rybářským lístkem máte přístup k nespočtu krásných českých revírů, od malých potůčků až po velké řeky a jezera, což je oproti některým zemím s přísnějším režimem přístupu k vodním plochám velkou výhodou.

Před samotnou cestou na úřad doporučuji ověřit si aktuální platné podmínky a případné poplatky přímo na webových stránkách vašeho místního úřadu. Online služby jsou dnes čím dál dostupnější a mohou vám ušetřit čas a námahu.

Proč myslivci loví zvěř?

Motivy myslivců sahají hluboko do lidské psychologie. Psychologové poukazují na komplexní souhru faktorů, které přesahují pouhý „sport“. Někteří autoři zdůrazňují temnější stránky, jako je chuť zabíjet, latentní sadismus nebo touha po moci nad životem a smrtí. Jiní mluví o ventilaci patologické agresivity – projekci frustrace na bezbranné zvíře. V některých případech je lov chápán jako manipulace a ovládání přírody, což souvisí s tradičním, často romantizovaným, vztahem člověka k divočině.

Můj vlastní postřeh z cest po světě ukazuje, že tyto motivace se liší podle kultury a tradic. Například v některých domorodých společnostech je lov nezbytnou součástí přežití a rituálů, daleko od patologických impulzů. Na druhou stranu, v západním světě, kde je dostupnost masa zaručena, se zdůrazňuje spíše aspekt „sportu“ a „tradice“, ačkoliv i zde se občas odhalí temnější podtext.

Důležité je rozlišovat mezi lovcem, který se živí lovem, a lovcem, pro něhož je lov koníčkem. První se řídí potřebou přežití, druhý mnohdy výše zmíněnými psychologickými faktory. Současná diskuse se proto zaměřuje na udržitelný lov, etiku a regulaci, aby se zabránilo zneužívání a ohrožení populace zvěře.

• Hlavní psychologické motivy:
• Chuť zabíjet
• Sadismus
• Moc nad životem a smrtí
• Ventilace agresivity
• Manipulace s přírodou
• Sport/Tradice

Je nutné zdůraznit, že ne všichni myslivci sdílí tyto problematické motivace. Mnozí se řídí etickými principy, snaží se o regulaci populace a ochranu ekosystému.

Jak vyjmout pozemky z honitby?

Vyjmout pozemky z honitby není procházka růžovým sadem. Vlastník pozemků musí podat písemnou žádost na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Důležité je jasně a srozumitelně zdůvodnit, proč chce pozemky vyjmout. Například kvůli plánované výstavbě, rekreačnímu využití, nebo z důvodu opakovaných škod způsobených zvěří.

Nečekejte rychlé řešení! Jedná se o správní řízení, které může trvat. Příprava podkladů a samotné vyřízení žádosti zabere čas.

Co je potřeba k žádosti? Kromě důkladného zdůvodnění, budete potřebovat:

• Přesnou specifikaci pozemků (katastrální čísla, výměra).
• Doklad o vlastnictví pozemků (výpis z katastru nemovitostí).
• Možná i další dokumenty, v závislosti na konkrétním důvodu vyjmutí.

Komu se obrátit pro pomoc? Doporučuji konzultaci s právníkem specializovaným na zemědělské právo nebo s odborníkem na myslivost. Správně podaná žádost výrazně zrychlí celý proces.

Konečné rozhodnutí vydá krajský úřad, který je příslušným orgánem státní správy myslivosti. Rozhodnutí se řídí zákonem o myslivosti a může být napadeno správní žalobou.

Tip pro turisty: Pokud plánujete v dané oblasti nějakou aktivitu, která by mohla být ovlivněna honitbou (např. turistika, cyklistika, fotografování), je dobré si předem ověřit, zda se na daných pozemcích nevyskytují omezení přístupu.

• Získejte informace o existenci honitby a jejích hranicích předem.
• Respektujte případná omezení pohybu.
• Informujte se u místně příslušného mysliveckého sdružení.

Proč se střílí lišky?

O odstřelech lišek v Česku? Zkušenost mi říká, že na rozdíl od plánovaného lovu spárkaté zvěře a divočáků, probíhá likvidace lišek kontinuálně. Důvod? Jejich neobyčejná plodnost a absence přirozených predátorů s výjimkou nemocí. Myslivci tak plní roli kontroly populace, která by se jinak snadno vymkla z kontroly. Zajímavé je, že liška obecná (Vulpes vulpes) je mimořádně přizpůsobivý tvor, schopný přežít v rozličných biotopech, od hlubokých lesů až po okraje měst. Její potravní spektrum je široké – od drobných hlodavců a ptáků až po ovoce a bobule, což jí umožňuje snadno najít potravu i v člověkem pozměněné krajině. Právě tato adaptabilita a vysoká reprodukční schopnost činí z lišky potenciálně problematický druh, a proto je její regulace myslivci nezbytná pro udržení ekologické rovnováhy.

Početnost lišek se sleduje, ovšem absence pevného plánu odstřelu znamená, že se regulují spíše na základě místních podmínek a aktuálního výskytu. Je to složitá záležitost, na jejíž pochopení je potřeba brát v úvahu mnoho faktorů, a to nejen biologické, ale i sociální a ekonomické. Mnozí podceňují dopad populace lišek na ekosystém, ať už pozitivní (regulace hlodavců) či negativní (šíření nemocí). Je to jeden z mnoha příkladů složité hry v udržování rovnováhy v přírodě.

Kdy může myslivec střílet?

Český myslivecký řád, konkrétně článek 44, striktně upravuje situace, kdy je lov legální. Střelba na zvěř nebo zvířata škodící myslivosti je povolená výhradně tehdy, je-li cíl bezpečně identifikován. To je zásadní bod, který zdůrazňují myslivecké zákony po celém světě, ať už se jedná o tradiční lov v Evropě, lov s lukem v Asii nebo moderní způsoby lovu v Severní Americe. Nedostatečná identifikace cíle, ať už kvůli špatným světelným podmínkám, vzdálenosti, nebo zkušenostem lovce, vede k fatálním následkům.

Omyl, například zaměnění psa za lišku či divočáka, se jako ospravedlnění nepřijímá. To platí globálně. V mnoha zemích existují přísné tresty za neopatrnost při lovu. Zkušenosti z mezinárodního kontextu jasně ukazují, že bezpečné rozpoznání cíle je klíčové pro zodpovědnou a etickou myslivost. Nejde jen o dodržování zákona, ale i o ochranu životního prostředí a minimalizaci rizik pro lidi a zvířata. Přísná pravidla, jako je tato, jsou nezbytná pro udržitelný lov a ochranu biodiverzity.

Jak se naučit myslivost?

Základní podmínkou pro začátek myslivosti je absolvování kurzu a složení myslivecké zkoušky. Kurzy nabízí okresní myslivecké spolky (OMS), ale jejich termíny, obsah a cena se liší. Doporučuji si předem ověřit detaily u několika OMS v okolí – najdete je snadno online. Kurz zahrnuje teoretickou i praktickou výuku, zaměřenou na legislativu, ochranu přírody, střelbu, stopování, biologie zvěře a další důležité aspekty. Nepodceňujte teoretickou přípravu – zákony a předpisy jsou striktní. Praktická část zahrnuje střelecký výcvik, který vyžaduje pravidelný trénink a dobrou fyzickou kondici. Před kurzem si zjistěte, jaká zbraň bude na kurzu používána a ideálně si ji předem vyzkoušejte na střelnici. Po úspěšném složení zkoušky získáte myslivecký lístek, bez kterého nemůžete lovit. Myslivost je zodpovědnost – je to o respektu k přírodě a k zvěři, nejen o lovu. Důležité je také najít zkušeného mentora, který vás provede prvními kroky v praxi a naučí vás správným postupům. Nezapomínejte na nutnou výbavu – vhodné oblečení, obuv, dalekohled a další potřebné pomůcky. Myslivost není jen o střelbě, ale o komplexním pochopení ekosystému a zodpovědné péči o něj.

Tip: Nebojte se zeptat zkušených myslivců na rady a doporučení. Mnoho z nich rádo sdílí své zkušenosti a pomáhá nováčkům. Sdružení myslivců často organizují i další vzdělávací akce a semináře.

Co je lovecké právo?

Lovecké právo, to není žádná abstraktní právní norma, nýbrž konkrétní, a pro mnohé lovce cenná, tradiční právo na jedlé vnitřnosti spárkaté zvěře. Myslím tím drobné kousky, jako jsou srny, srnci, jeleni, atd.

Co přesně k loveckému právu patří? Jedná se o vnitřnosti, které se dají snadno oddělit a zpracovat: jazyk, srdce, plíce, játra, slezina, ledviny a případně i tuk (běl), jenž lze oddělit ručně.

Na mých cestách po Evropě, a i mimo ni, jsem se setkal s různými variacemi tohoto zvyku, ale jádro zůstává stále stejné: uznání zásluh lovce.

Komu náleží? Tradičně patří lovecké právo střelci, který zvěř ulovil a provedl její vyvržení. Zde se ale věci komplikují. Je-li vyvržení provedeno loveckým průvodcem, náleží mu toto právo. V praxi se ale často setkávám s dohodami mezi lovcem a průvodcem, což ukazuje na flexibilitu a úctu k tradici.

Praktické rady pro cestovatele-lovce:

• Před loveckou výpravou se ujistěte o místních zvycích a zákonech týkajících se loveckého práva.
• Vždy dodržujte etické normy a dohody s průvodcem.
• Využijte lovecké právo s respektem k tradici a udržitelnosti.

Pro méně zkušené lovce: neznalost místních zvyklostí vám může způsobit problémy. Nepodceňujte důležitost detailů.

Kde nesmí myslivec střílet?

Jako zkušený turista vím, že bezpečí je na prvním místě. Při střelbě je absolutně zakázáno mířit a střílet směrem, kde by mohlo dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku. To znamená v dosahu použité zbraně – a to je mnohem dál, než si myslíte! – nesmí být žádní lidé, zvířata, budovy, auta, prostě nic. Důležité je si uvědomit, že i zdánlivě prázdné místo může skrývat nebezpečí – např. turista schovaný za stromem nebo za kopcem.

Střelba na zvěř na horizontu a v jeho bezprostřední blízkosti je vysoce riskantní, protože se těžko odhaduje vzdálenost a nebezpečí ricochetu (odrazu střely). Vždy si musím být stoprocentně jistý svým cílem a co je za ním. Nepodceňujte ani vliv větru, který může odchýlit trajektorii střely nepředvídatelným způsobem. Před jakoukoliv střelbou pečlivě zhodnoťte situaci a ujistěte se, že váš výstřel je naprosto bezpečný.

Dodržování bezpečnostních pravidel při střelbě je naprosto nezbytné, a to i v odlehlých oblastech. Nebezpečí se skrývá tam, kde ho nečekáte. Vždy si prohlédněte prostor před střelbou a zvažte všechny možné scénáře.

Co je škodná zvěř?

Co se skrývá pod označením „škodná zvěř“? To je otázka, která má v Česku dlouhou a pestrou historii, sahající hluboko do minulosti. Seznam „viníků“ byl v minulosti skutečně obsáhlý a překvapivý. Pamatujete si na rok 1942 a nařízený lov vrabců? Dnes se to zdá absurdní, ale tehdy se tito malí ptáci řadili mezi vážné škůdce. Kromě nich se na seznamu objevovali i hraboši, syslové, křečci, myši, ondatry, veverky, divočejší králíci, kosové, špačci, zdivočelí holubi, divočáci, draví ptáci jako krahujec, jestřáb, káně a další. A dokonce i roháč velký!

Je fascinující sledovat, jak se vnímání těchto živočichů v průběhu času měnilo. Mnohé druhy, kdysi považované za škodlivé, se dnes těší ochraně. Změna přístupu je způsobena jednak lepším pochopením ekosystémů a vztahů mezi jednotlivými druhy, jednak vývojem zemědělství a lesnictví. Dnes víme, že drastické hubení „škůdců“ může mít devastující dopady na celou faunu a floru.

Moje cesty po různých koutech světa mi ukázaly, jak odlišně se s „škodnou zvěří“ zachází v různých zemích a kulturách. Zatímco v některých regionech stále přetrvává agresivní přístup k regulaci populace určitých druhů, jinde se klade důraz na udržitelné metody, které minimalizují negativní dopady na ekosystém. Například v některých oblastech se využívají moderní technologie pro odpuzování škůdců z polí bez nutnosti jejich zabíjení.

Studium historie pohledu na “škodnou zvěř” nám nabízí poučení o tom, jak se naše znalosti a přístupy k přírodě vyvíjejí. Je to fascinující příklad toho, jak se naše chápání přírody mění s postupem času a jak důležité je udržovat rovnováhu v ekosystému.

Proč myslivci připíjí levou rukou?

Tradice myslivců připíjet levou rukou má kořeny hluboko v historii a její vysvětlení není jednoznačné. Nejpravděpodobnější teorie vychází z praktické potřeby: v dobách, kdy se lov prováděl na koních, či s loveckými psy, dominantní pravá ruka byla nezbytná pro ovládání otěží, respektive vodítek. Levá ruka tak přirozeně převzala úkol přípitku. Zcela nezávisle na této pragmatické interpretaci se v mnoha kulturách, a to nejen v českých zemích, objevuje symbolika levé strany jakožto strany srdce, a tudíž strany upřímnosti a citu.

Zajímavostí je, že podobné tradice nalezneme i v jiných kontextech a zemích. Například v některých asijských kulturách se levá ruka pokládá za “nečistou” a používá se pro hygienické úkony, takže tam by tento zvyk neměl logiku. V kontrastu s tím, na Blízkém Východě je naopak levá ruka používána pro jídlo a ostatní aspekty života jsou spjaté s pravou rukou. To jen podtrhuje relativitu a kulturní specifika podobných zvyklostí. Rozsáhlé výzkumy v oblasti etnologie a antropologie ukazují na fascinující rozmanitost tradic souvisejících s užíváním levé a pravé ruky v různých oblastech světa. Objevují se tak i další teorie, které spatřují původ zvyku v rituálních praktikách spojených s magií nebo šamanismem.

Závěrem lze říci, že jednoznačné vysvětlení přípitku levou rukou u myslivců zůstává otázkou interpretace. Souhra praktických potřeb, symboliky a vlivu kulturních tradic vedla k ustálení tohoto zaužívaného zvyku, který dodnes fascinuje a inspiruje k dalším zkoumáním.

Jak pogratulovat myslivci?

Standardní pozdrav mezi myslivci je „Lovu zdar!“, slavnostnější variantou je „Myslivosti zdar!“. Na oba pozdravy se odpovídá jejich zopakováním nebo stručně „Zdar!“. Pro podrobnější informace o myslivecké mluvě doporučuji knihu Kovaříka a C. Rakušana „Myslivecká mluva“ (ČMMJ 1994, 1999). Kniha nabízí komplexní přehled myslivecké terminologie a zvyklostí, což může být užitečné i pro turisty pohybující se v oblastech s vysokou koncentrací myslivců, aby se vyhnuli nechtěným nedorozuměním. Můžete se tak dozvědět o specifických tradicích a etiketě spojených s lovem a pobytem v přírodě.

Jaký je vztah trofeje a loveckého práva?

Vztah trofeje a loveckého práva je v podstatě inherentní. Lovec, užívající honitbu, dle tradice získává trofej jako součást svého práva lovu. Nejde jen o kus zvěře, ale o symbol úspěšného lovu, o památku na zážitek a o důkaz zvládnuté techniky. To je jeden z důvodů, proč se na trofeje nahlíží s takovou úctou. Představte si například mamutí kly, nalezené někde v sibírské tajze – představují dlouholetý úsilí a zvládnutou navigaci v drsné krajině. Podobně i u nás, trofeje spárkaté zvěře, například monumentální paroží jelena, nesou informaci o stáří a síle zvířete, o kvalitě honitby a dovednosti lovce. Tyto trofeje, uchované s péčí, se stávají cennými součástmi lovecké historie rodiny, a proto je správný myslivec chrání a nedovolí jejich poškození. Správné uchování zahrnuje nejen fyzickou ochranu před poškozením, ale i řádnou dokumentaci – místo a datum lovu, druh zvířete, jeho stáří a další relevantní údaje. Taková pečlivost zajišťuje, že trofej neslouží jen jako pouhý dekorační předmět, ale stává se cenným archivem loveckých úspěchů a zároveň přispívá k zoologickým a genetickým studiím.

Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?

Lov zvěře mimo stanovenou dobu je výjimečný a podléhá přísným pravidlům. Povolení uděluje orgán státní správy myslivosti, a to pouze v případě, že je lov nezbytný pro vědecké účely a týká se druhu zvěře, který není chráněn dle § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Mimořádné situace, jako je například potřeba regulačních zásahů kvůli přemnožení určitého druhu, nebo naopak hrozbě jeho vyhynutí, jsou posuzovány individuálně a pečlivě. Zkušenosti z mých cest po světě ukazují, že podobná opatření jsou běžná i v zahraničí, ovšem s různými stupni přísnosti a kontrolních mechanismů. Vždy se klade důraz na minimalizaci dopadu na ekosystém a zachování populační stability. Důležité je podotknout, že nelegální lov mimo dobu lovu je přísně trestán.

Co potřebuji k lovu zvěře?

Plánujete lov v České republice? Než se vydáte do lesa, ujistěte se, že máte vše potřebné. Z vlastní zkušenosti vím, že i sebelepší příprava se může zvrtnout, pokud vám něco chybí. Proto si pečlivě projděte tento seznam:

• Lovecký lístek: Základní dokument, bez kterého se neobejdete. Je důkazem vaší způsobilosti k lovu a dodržování platných předpisů. Zkontrolujte jeho platnost!
• Povolenka k lovu: Tato povolenka specifikuje, co a kde smíte lovit. Její platnost se řídí honitbou a loveckou sezónou. Nepodceňujte ji – kontroly jsou běžné.
• Povinné pojištění: Absolutní nutnost! Minimální limity pojistného plnění jsou stanoveny na 20 milionů Kč pro škody na zdraví či usmrcení osob a 500 tisíc Kč pro škody na majetku. Věřte mi, v lese se může stát cokoliv.

A pokud se chystáte lovit se zbraní:

• Zbrojní průkaz/Evropský zbrojní průkaz: Nesmíte ho zapomenout. Jedná se o důležitý dokument pro držení a užívání zbraně. Jeho platnost a shodu s typem zbraně si před lovem ověřte.

Tip pro zkušenější lovce: Nezapomínejte na mapu honitby, kompas, funkční mobilní telefon, dostatek pití a pohodlné oblečení, které splňuje bezpečnostní požadavky a poskytuje dostatečnou ochranu před počasím. Prohlédněte si před lovem předpověď počasí – nepříjemné překvapení v lese není nic příjemného.

• Nepodceňujte bezpečnostní opatření při manipulaci se zbraní.
• Dodržujte všechna pravidla bezpečného lovu.
• Informujte někoho o své trase a plánovaném čase návratu.

Kolik si vydělá myslivec?

Platové ohodnocení myslivců v České republice je poměrně variabilní a závisí na mnoha faktorech, včetně zkušeností, kvalifikace a regionu. Uvedený rozsah 32 000 Kč – 51 000 Kč představuje pouze orientační hranice. V mnoha zemích, které jsem navštívil – od hustě zalesněných oblastí Skandinávie po rozlehlé pláně Mongolska – je práce myslivce často spojena s dodatečnými příjmy.

Zde je několik aspektů, které ovlivňují celkovou finanční situaci myslivce:

• Typ zaměstnání: Je myslivec zaměstnán státem, soukromým vlastníkem honitby, nebo pracuje na volné noze? Mnoho států, například Německo či Francie, má propracovaný systém státní podpory pro myslivost, ovlivňující výši platů.
• Dodatečné aktivity: Mnozí myslivci doplňují svůj příjem pronájmem honitby, prodejem zvěřiny, organizováním mysliveckých zájezdů (velmi oblíbené třeba v Africe), nebo poskytováním konzultačních služeb v oblasti myslivosti. V některých zemích je velký zájem o trofeje, což může být další zdroj příjmů.
• Kvalifikace a zkušenosti: Stejně jako v jiných profesích, i zde platí, že zkušenější a lépe kvalifikovaní myslivci si vydělají více. Profesionální licence a specializace (například v oblasti ochrany přírody) mohou značně ovlivnit výši platu.
• Regionální faktory: Cena zvěřiny, poplatky za lov a celková ekonomická situace regionu hrají významnou roli. V bohatších oblastech je obvykle možné dosáhnout vyššího výdělku.

Na závěr, je nutné zdůraznit, že uvedený rozsah platů 32 000 Kč – 51 000 Kč je jen hrubým odhadem a skutečná výše příjmů myslivce se může značně lišit.

Kolik ryb si mohu ponechat za rok?

Takže, kolik ryb si můžu nechat za rok? Maximum je 50 lososovitých ryb na roční povolenku, a to platí pro všechny druhy povolenek, i ty celostátní. Důležité ale je, že od roku 2024 platí nový limit: po ulovené druhé rybě z vyjmenovaných druhů (kapr, amur, štika, candát, bolen, sumec) končí lov na ten den. To znamená chytrý přístup k plánování výpravy – zaměřit se na jeden druh, nebo si dobře rozmyslet, které ryby si ponechám. Dobře si prohlédněte aktuální rybářský řád, je tam spousta detailů, například o minimálních mírách. Nezapomeňte na ohleduplnost k přírodě – používejte návnady šetrně a po sobě ukliďte. Správné zacházení s ulovenou rybou je také důležité – rychle ji usmrcte, pokud ji chcete ponechat, a v opačném případě ji co nejrychleji a šetrně vraťte zpět do vody.