Organizovaný sběr odpadu na výpravě? Žádný problém! V batohu mám vždycky oddělené sáčky na papír, sklo (důležité je zabránit rozbití!), plasty a kovy. Plánuju trasu tak, abych mohl odpadky pohodlně vyhodit v nejbližším sběrném místě, ideálně tam, kde se recykluje. V divočině se odpadky nikdy nenechávají! Nezapomeňte na důkladné a suché balení, aby se obsah neslepil a neznečistil. Lehké sáčky na zip jsou skvělé. Stejně důležité je minimalizovat odpad už při plánování výpravy – opakovaně použitelné lahve, nádobí a obaly ušetří místo i práci.
Sklo se dá uchovat v pevném, polstrovaném obalu, aby se v batohu nerozbilo. Kovy a plasty zabalím do menších, pevných pytlíků, aby nezabíraly moc místa. Papír, pokud je suchý a nezmačkaný, zabírá méně místa než srolovaný. Plánujete-li delší trek, zvažte použití kompostovatelného bioodpadu. Vždycky mějte na paměti – zanechání čisté přírody je naší zodpovědností.
Jaká je nejrozšířenější metoda sběru odpadu?
Nejrozšířenější metodou nakládání s odpadem je stále skládkování, ač se to nezdá. Často se setkávám s tímhle na svých cestách po světě, ať už v exotických zemích, nebo v rozvinutějších státech. Skládka, oficiálně zvaná sanitační skládka, je prostě místo, kam se sváží a ukládá odpad. Zní to jednoduše, ale realita je mnohem složitější.
Na svých cestách jsem viděl skládky všech velikostí a úrovní „sanitace“. Od malých, neorganizovaných hromad odpadu v odlehlých vesnicích, kde se odpadky jednoduše hromady a rozkládají, až po moderní skládky s propracovaným systémem odvodnění a monitoringem zemního plynu. Rozdíly jsou obrovské.
Co jsem se naučil o skládkách na svých cestách:
- Moderní skládky: Tyto skládky jsou navrženy tak, aby minimalizovaly dopad na životní prostředí. Zahrnují systém odvodnění, který zachycuje prosakující vodu (tzv. srážkovou vodu a prosakovou vodu), a systém pro sběr metanu, který se využívá jako energie.
- Neorganizované skládky: Jsou bohužel stále běžné v mnoha částech světa. Zde se odpadky hromady bez jakéhokoli systému a představují obrovské riziko pro životní prostředí a zdraví obyvatelstva.
- Separátní sběr: Úspěšný systém skládkování závisí na efektivním třídění odpadu. V zemích s rozvinutým systémem třídění se na skládky dostane mnohem méně materiálu, který by se dal recyklovat nebo kompostovat.
Na závěr, ačkoliv skládkování je nejrozšířenější, není to ideální řešení. Je důležité se zaměřit na prevenci vzniku odpadu a na recyklaci a kompostování, aby se minimalizoval objem odpadu končícího na skládkách. A to platí jak v Evropě, tak i na druhém konci světa.
Kde by se měla nacházet plocha pro sběr odpadků?
Správné umístění sběrného místa odpadu je klíčové pro hygienu a estetiku, a to po celém světě. Zkušenosti z desítek zemí, které jsem navštívil, ukazují na důležitost dodržování hygienických norem, jakými jsou například ty uvedené v českých předpisech, jako je SanPiN. Konkrétně, vzdálenost minimálně 20 metrů od obytných budov je standardem, který se objevuje v mnoha podobách i v zahraničí, ovšem s drobnými regionálními odchylkami. Ne vždy je to však 20 metrů. V hustěji osídlených oblastech se často používají podzemní kontejnery, čímž se problém prostoru řeší elegantně. V některých evropských zemích je důraz kladen na estetické začlenění kontejnerů do městského prostředí, často s využitím moderního designu a zeleně. Pokud se v blízkosti nachází chodník, měří se vzdálenost od jeho vnějšího okraje. Tento princip, zajišťující bezpečný přístup pro chodce, je univerzální a běžný po celém světě.
Zajímavostí je, že v některých rozvojových zemích je organizace odpadového hospodářství odlišná a často chybí standardizované umístění kontejnerů. Některé země se inspirují například systémem třídění odpadu v Německu, jiné zase preferují decentralizovaný přístup. Celkově však platí, že hygienické normy, i když se liší v detailech, všude zdůrazňují důležitost vzdálenosti kontejnerů od obydlí a bezpečného přístupu pro chodce.
Jak se má třídit odpad, aby se dal recyklovat?
Organizace sběru odpadu pro recyklaci se řídí dvěma hlavními přístupy, které jsem pozoroval v desítkách zemí po celém světě. Prvním je sběr veškerého recyklovatelného materiálu do jedné nádoby, s následnou ruční separací před odvozem. Tento systém je běžný například v některých částech Japonska, kde je důraz kladen na efektivitu prostoru a efektivní zpracování na místě.
Druhým, a podle mého názoru efektivnějším, způsobem je předseparace odpadu do jednotlivých nádob. To je systém, který jsem viděl fungovat skvěle v mnoha evropských městech, například ve Švýcarsku a Nizozemsku.
- Výhody předseparace: Snižuje se znečištění recyklovatelných materiálů, zvyšuje se kvalita recyklátu a tudíž i jeho cena, a proces recyklace je efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí.
- Nevýhody předseparace: Vyžaduje více prostoru a více nádob.
Bez ohledu na zvolený systém, nikdy neskladujte recyklovatelné materiály na různých místech v bytě. To vede jen k nepořádku a zkomplikuje následnou manipulaci. V některých zemích, jako je například Německo, existují velmi detailní předpisy pro třídění odpadu, které se liší podle regionu. Před tříděním odpadu se vždy ujistěte o místních pravidlech.
Správný systém sběru odpadu závisí na dostupném prostoru, místních předpisech a vašich osobních preferencích. Nicméně, efektivita a ochrana životního prostředí by měly být vždy na prvním místě.
Jaké jsou způsoby sběru odpadu?
V rozvinutých zemích se s domovním odpadem zpravidla zachází tak, že se třídí do popelnic určených k recyklaci a následně je odváží speciálními vozy. Systém třídění se liší, někde je to jen na plasty, papír, sklo a směsný odpad, jinde se třídí mnohem podrobněji. Vždy je důležité se seznámit s místními předpisy, aby se předešlo pokutám. Informace o třídění a termínech svozu bývají na webu města nebo přímo na popelnicích. Někdy jsou popelnice označeny barevně, jindy jsou důležité piktogramy na víku.
Zajímavostí je sběr odpadu v Benátkách, kde se používají lodě. To je kvůli unikátnímu prostředí města. Svoz odpadu lodí je efektivní a zároveň chrání historické centrum před znečištěním těžkou technikou.
- Tip pro cestovatele: Před cestou si zjistěte, jak se v dané lokalitě třídí odpad. Ušetříte si tak nepříjemnosti a budete se moci zapojit do udržitelného cestování.
- Nezapomeňte: Mnoho turistických destinací má přísné předpisy ohledně odkládání odpadu. Porušení těchto pravidel může vést k vysokým pokutám.
- Typické druhy popelnic:
- Pro papír
- Pro sklo
- Pro plasty
- Pro biologicky rozložitelný odpad (např. zbytky z jídla)
- Směsný odpad
Jak začít třídit odpad?
Začít s tříděním odpadu? To zní jako dobrodružství, které jsem zažil v mnoha koutech světa! Nejdřív najdete nejbližší sběrné dvory nebo kontejnery. V některých zemích to bude systém barevných kontejnerů, jinde sofistikované automatické systémy. Zkuste si představit systém v japonském Kjótu, kde třídění dosahuje neuvěřitelné úrovně!
Určete, co budete třídit. Papír, plast, sklo – klasika. Ale v závislosti na lokalitě se můžete setkat i s bioodpadem, textilem, elektroodpadem, nebezpečným odpadem a dalšími specifickými druhy. Pamatuji si na Brazílii, kde jsem se naučil kompostovat zbytky z jídla – fantastické hnojivo!
- Pořiďte si vhodné nádoby. Barevné koše, pytle, krabice – záleží na vašich potřebách a prostoru. V některých městech vám dokonce radnice poskytne speciální nádoby.
- Připravte materiál k recyklaci. Vyprázdněte plechovky, opláchněte lahve, srovnejte karton. Čistota je základ! V Indii jsem se naučil, že i z nepatrného množství odpadu se dá s trochou námahy vyrobit něco užitečného.
- Buďte inspirací. Sdílejte své zkušenosti, motivujte své okolí. Na Krétě jsem viděl, jak silný vliv může mít jedna angažovaná osoba na celou komunitu.
Tip navíc: Aplikace pro chytré telefony vám mohou pomoci najít nejbližší sběrné místo, zobrazí rozvrhy sběru a poskytnou informace o tom, co a jak třídit. Je to jako mít osobního průvodce na vaší cestě k udržitelnějšímu životnímu stylu!
Jaká jsou pravidla pro třídění odpadu?
Pravidla třídění odpadu v terénu? Je to vlastně jednoduché, ale důležité pro zachování čisté přírody. Měj s sebou několik pytlů – jeden na plasty (důkladně vymyté od zbytků jídla, aby nepáchly a nelákaly zvířata), jeden na sklo (stejně tak vyčištěné!), jeden na biologicky rozložitelný odpad (slupky od ovoce, zbytky jídla – ideálně v kompostovatelném sáčku) a jeden na směsný odpad (to, co se nedá jinak třídit). Důležité je pečlivě oddělovat vše, aby se jednotlivé druhy odpadu nemísily. Zbytky jídla přitahují zvířata, takže se vyplatí je pečlivě odstranit, zvláště v chráněných oblastech. Pamatuj, že i v divočině platí pravidla třídění, a zanechání stopy po sobě by mělo být co nejmenší. Vhod přijde i lehký skladný kompostér, který si můžeš po návratu domů pohodlně vysypat.
Nezapomeň, že i v odlehlých místech můžeš narazit na kontejnery na tříděný odpad. Vždycky se před odhozením odpadu informuj o místních předpisech. Dobře zvládnuté třídění odpadu je součástí zodpovědného chování v přírodě a chrání životní prostředí. Tak šetrně k planetě!
Jak správně třídit bioodpad?
Nejjednodušší způsob, jak se zbavit bioodpadu na chatě, či v terénu, je kompostér. Ne, nepotřebujete žádný elektrický přístroj! Funguje to na principu přírodního rozkladu. Stačí vykopat jámu, nebo použít připravený kompostér. Organický odpad – zbytky jídla, slupky od ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky (bez papírových filtrů!), vložíte do jámy/kompostéru a pravidelně promícháte, aby se urychlil rozklad. Důležité je dodržovat správnou vlhkost – příliš suchý kompost se nerozloží, příliš mokrý zase plesniví. Dobrým ukazatelem je, když je kompost vlhký jako vlhká houba. Vzniklý kompost pak poslouží jako skvělé hnojivo pro vaše rostliny – ideální pro zahrádku u chaty.
Tip pro zkušenější turisty: pokud se nacházíte v odlehlé oblasti bez možnosti kompostování, zbytky jídla zakopte do země daleko od tábořiště, aby se minimalizovalo riziko přilákání zvířat. Nezapomínejte na hygienu!
Jak se provádí sběr odpadků a smetí?
Sběr odpadků? No jasně, v horách je to trochu jiná liga. Oddělujeme bioodpad – slupky od jídla, zbytky ovoce – od všeho ostatního. To pak dáme do pytlů a ideálně do speciálních kompostovatelných sáčků. Recyklovatelný materiál – plasty, plechovky, papír – se balí zvlášť. Dobře stlačený balík šetří místo v batohu! V kempech jsou obvykle kontejnery s označením. Ostatní odpad – ten se snažíme minimalizovat, ale někdy se nevyhneme. V horách je důležité, aby se nic nerozpadlo a nezanechalo stopy, takže se nesmí nic rozhazovat. Většinou se s ním pak musí jít dolů do civilizace a tam se likviduje. Některé horské chaty mají i malé spalovny na odpad, ale to je spíš výjimka. Když je tam separace, tak se to pokládá za solidní přístup. Efektivní systém recyklace v horských oblastech je opravdu náročný a ušetříme tak přírodu.
Důležité: Vždycky si vezměte všechny odpady s sebou dolů! Nezanechávejte žádné stopy po sobě. Příroda nám dává tolik, tak se o ni musíme starat.
Jak začít podnik s recyklací odpadu?
Začátek podnikání v recyklaci plastů? To není jen o třídění PET lahví! Viděl jsem na vlastní oči, jak se to dělá v Japonsku – tam se recykluje prakticky všechno, s precizní efektivitou, která by vám vyrazila dech. Nejdříve si musíte vybrat, na jaký typ plastu se zaměříte – PET, HDPE, LDPE… Každý má jiné vlastnosti a tržní ceny. Lokace je klíčová – blízkost zdrojů odpadu (a to i z průmyslových podniků, ne jenom domácností) a dopravní infrastruktura šetří peníze. Znáte lokální a státní předpisy? V Německu je systém recyklace mnohem propracovanější než třeba v některých částech Afriky, kde jsem se setkal s velmi odlišnými přístupy. Potřebujete analyzovat trh – kdo jsou vaši zákazníci? V Brazílii jsem viděl malý, ale ziskový byznys s recyklovaným plastom pro stavební průmysl. Než se pustíte do nákupu strojů, musíte zajistit odběr. Smlouvy s odběrateli recyklovaného materiálu jsou nezbytné – ceny se liší podle kvality a typu plastu, ale i podle světové poptávky, kterou jsem sledoval z různých koutů světa. Počáteční investice – od malého provozu s ručním tříděním až po automatizované závody – záleží na vašich ambicích a zvoleném typu recyklace. Financování? Granty, úvěry, investoři – možnosti jsou různé. Doprava odpadu je další zásadní položka. A nejdůležitější? Investice do správné technologie – kvalitní strojní zařízení s vysokou mírou automatizace je klíč k efektivní a rentabilní recyklaci. Nepodceňujte ani výběr spolehlivého dodavatele technologií a servisu.
Jaký podnikatelský záměr v oblasti recyklace odpadů je nejziskovější?
Nejziskovější podnikání v recyklaci? To je bezpochyby sektor recyklace elektronického odpadu. Projel jsem kus světa a viděl jsem, jak se hory starých počítačů, telefonů a televizí neustále zvětšují. Je to zlatá žíla, doslova!
Proč je to tak výnosné?
- Vysoká poptávka po surovinách: V elektronice se nachází mnoho vzácných kovů, jako je zlato, stříbro, platina a palladium, jejichž recyklace je extrémně lukrativní.
- Rostoucí objem odpadu: Spotřeba elektroniky stoupá exponenciálně, čímž se neustále zvětšuje i množství odpadu k recyklaci.
- Ekologický aspekt: Recyklace elektroniky chrání životní prostředí před škodlivými látkami, což je stále více oceňováno a podporováno dotacemi a vládními programy.
Tipy pro úspěch:
- Specializace: Zaměřte se na konkrétní typ elektronického odpadu, abyste optimalizovali proces a zvýšili efektivitu.
- Partnerství: Spolupracujte s velkými producenty elektroniky, sběrnými dvorů a recyklačními firmami.
- Moderní technologie: Investujte do moderních technologií pro efektivní třídění a zpracování odpadu.
- Znalost legislativy: Důkladně se seznamte s platnou legislativou v oblasti recyklace elektronického odpadu.
Možnosti jsou obrovské. Je to náročné, ale s dobrým plánem a odhodláním se dá dosáhnout velkého úspěchu. Je to dobrodružství, které stojí za to!
Jak velká by měla být plocha pro sběr odpadků?
Optimální velikost plochy pro sběr odpadu je otázkou kompromisu. Z mého putování po světě jsem viděl nejrůznější řešení, od miniaturních stanovišť ve starých evropských městech až po rozsáhlé komplexy v moderních metropolích. České normy doporučují umístění kontejnerových stání minimálně 20, maximálně 100 metrů od obytných domů, školek a dětských hřišť. Je to rozumná vzdálenost z hlediska hygieny a estetiky, ale i praktického přístupu pro sběr odpadu. Plocha by měla být dostatečně velká pro umístění maximálně pěti kontejnerů, s přihlédnutím k různým druhům odpadu – od plastu a skla po biologicky rozložitelný odpad. Důležitý je také prostor pro uložení objemných odpadů, které se jen tak nehodí do standardních nádob. Správně navržená plocha pro sběr odpadu není jen otázkou prostoru, ale i celkové estetiky prostředí. Ve světě jsem viděl příklady, kde se i tato zdánlivě nudná infrastruktura stává součástí urbanistického designu. Například v některých skandinávských zemích jsou kontejnerová stání velmi esteticky řešena, s použitím přírodních materiálů a zeleně.
Nezapomeňme, že velikost plochy je úzce spjata s počtem obyvatel v dané oblasti. V hustě obydlených čtvrtích bude logicky plocha větší, než v řídce osídlených oblastech. V souvislosti s ekologickým myšlením je nutné dbát i na minimalizaci obsahu zpevněných ploch, aby se omezil negativní dopad na životní prostředí.
Jakých je 5 fází recyklace?
Pět kroků k zodpovědnějšímu cestování? Zapomňte na klasické „5R“ recyklace! Představte si tohle: nejdříve se snažte odmítnout co nejvíce jednorázových plastů a zbytečných suvenýrů – věřte mi, ty kilogramy navíc v batohu vám zkazí radost z treku po Andách. Dále redukujte – berte si jen nezbytně nutné. Méně věcí znamená menší zátěž pro životní prostředí a jednodušší cestování. Pak opětovně použijte – láhev na vodu, cestovní hrnek, opakovaně použitelné sáčky. Zkušený cestovatel ví, že tohle šetří peníze i planetu. Nepodceňujte ani repurposing – starý trička se dají použít jako hadry na utírání, plastová láhev jako nádoba na vodu. A teprve až po těchto krocích přichází klasické recyklování – tam, kde to je možné a ekologicky smysluplné.
Myslete na to, že i na exotických místech se setkáte s běžným odpadem. Naučte se místní systém třídění (nebo jeho absenci), buďte ohleduplní a snažte se zanechat co nejmenší stopu. Zkušenost mi ukázala, že zodpovědné cestování nemusí být komplikované – stačí jen trochu plánování a snaha.
A ještě tip na závěr: v mnoha zemích se setkáte s úžasně kreativními způsoby opětovného použití materiálů. Nebojte se inspirovat místními a objevovat nové způsoby, jak minimalizovat svůj dopad na planetu.
Co patří k organickému odpadu?
Organický odpad? To je téma, které jsem prozkoumával na všech kontinentech, od rušných trhů v Marrákeši po tiché bambusové háje v Japonsku. Zahrnuje všechno, co pochází z živých organismů a časem se rozkládá. Myslete na zbytky z kuchyně – nesnědená zelenina, ovoce, maso, mléčné produkty, kosti, pečivo – to vše je klasika. Ale organický odpad je mnohem rozmanitější, než si myslíte. V některých částech světa, například v Indii, se k němu řadí i slupky od kokosových ořechů, které tvoří podstatnou část místních odpadů. V Brazílii jsem se setkal s využitím krájených kávových zrn v kompostu.
Za hranicemi kuchyně pak najdeme trávu, malé větvičky, listí, odkvetlé květiny, zahradní zbytky, dřevěné štěpky a čisté dřevo (bez nátěrů a mořidel). Zde je důležité poznamenat, že složení organického odpadu se liší v závislosti na regionu a kultuře. V některých zemích se do kompostu přidávají i kávové filtry, čajové sáčky (bez sáčků) a papírové ubrousky. Je ovšem klíčové si uvědomit, že znečištěné papírové utěrky, plastové obaly či zbytky s chemikáliemi sem rozhodně nepatří. Správné třídění je klíčem k efektivnímu kompostování a recyklaci.
Kdo má zorganizovat kontejnerové stanoviště?
Organizace kontejnerové plochy? To je jednoduché – zodpovídá za ni vlastník odpadu. On zajišťuje kontejnery a popelnice a udržuje celou plochu v pořádku. Z vlastní zkušenosti vím, že se to liší město od města, někde je to perfektně označené a udržované, jinde spíš divočina. Před cestou je dobré se podívat na webové stránky města nebo obce, kde najdete mapy s umístěním kontejnerů a jejich typy. Někdy se setkáte s různými systémy třídění, takže je dobré si předem ověřit, co se kam patří, abyste se vyhnuli nepříjemnostem. A nezapomeňte – čistota je půl zdraví, i na cestách!
Jaká je strategie sběru odpadků?
Představte si sběr odpadků jako úklid turistického tábora. Místo ručního třídění a odnášení každého odpadku (což by v programování znamenalo manuální správu paměti), má tábor systém automatického úklidu. Ten se postará o odstranění nepotřebných věcí – prázdných plechovek, použitých ubrousků, prostě všeho, co už nikdo nepotřebuje. Podobně funguje garbage collection v programování – automaticky uvolňuje paměť obsazenou objekty, které se už nepoužívají.
Jiné “systémy úklidu” v programování, podobně efektivní, ale s odlišnou strategií, by se daly přirovnat k různým způsobům organizace tábora. Shlukové umístění stanů (region based memory allocation) – všechno pohromadě, snadné na úklid. Systém “kdo si co vezme, ten si to i uklidí” (ownership) – každý zodpovědný za svůj odpad. A pak je tu systém „zásobníku“ (stack allocation), kde se odpad automaticky odstraňuje po opuštění tábora (funkce). Kombinací těchto přístupů se dosahuje optimálního fungování a minimálního plýtvání.
Výběr správné “strategie úklidu” závisí na velikosti tábora (programu) a jeho potřebách. Někdy je efektivnější ruční úklid (manuální správa paměti) pro menší tábory, jindy je naopak automatický systém nezbytný pro velké a komplexní programy, aby se zabránilo zbytečnému plýtvání a nechtěným “nečistotám”.
Je potřeba licence na sběr odpadu?
Sběr odpadu v Rusku? To není žádná procházka růžovým sadem! Pokud se chystáte sbírat odpady tříd I-IV (a to je většina toho, co najdete i v divočině, od PET lahví po nebezpečný odpad z táboráků), budete potřebovat licenci. Je to kvůli zákonům 89-FZ a 99-FZ.
To znamená:
- Žádné nelegální sbírání odpadu! I když se jedná o pouhý turistický výlet a “uklízení” po sobě, bez licence to může být dost nepříjemné.
- Zkontrolujte si, co přesně patří do které třídy odpadu. Tohle je důležité pro vaši licenci a pro ochranu životního prostředí.
Tipy pro zodpovědné turisty:
- Vždy si s sebou vezměte vše, co si s sebou přinesete. “Leave No Trace” by mělo být vaším mottem.
- Informujte se předem o místních předpisech týkajících se odpadu. Situace se může v různých regionech lišit.
- Pokud najdete nebezpečný odpad (např. baterie, chemikálie), nechte ho na místě a ohlaste ho příslušným orgánům. Nesnažte se ho sami likvidovat!
Jaké jsou čtyři hlavní metody nakládání s odpady?
Zvládání odpadu je globální výzva, kterou jsem pozoroval na desítkách cest po světě. Existují čtyři hlavní metody, a jejich efektivní kombinace je klíčem k udržitelnosti. Skládkování, ač stále rozšířené, je nejméně udržitelné – v mnoha zemích jsem viděl skládky přetékající a zamořující okolí. Spalování, často využívané v hustě obydlených oblastech, snižuje objem odpadu, ale generuje emise, jejichž dopad jsem viděl na vlastní oči v některých asijských metropolích. Recyklace, naopak, představuje cestu k cirkulární ekonomice. Její efektivita se liší dle regionu a dostupné infrastruktury – v některých evropských zemích je vysoce rozvinutá, zatímco v jiných částech světa je teprve v začátcích. A konečně, kompostování, skvělé pro organický odpad, jsem viděl praktikované v mnoha podobách, od malých domácích kompostérů až po rozsáhlé městské programy, zvláště v oblastech s důrazem na ekologii.
Znalost těchto metod a jejich vzájemného propojení je nezbytná pro efektivní strategii řízení odpadu. Neexistuje univerzální řešení, efektivní přístup závisí na místních podmínkách, dostupných zdrojích a kulturních faktorech.
Jakých je 7 druhů odpadu?
Sedm typů ztrát se shrnuje do zkratky TIMWOOD (Transport, Inventář, Pohyb, Čekání, Nadvýroba, Zpracování, Vady), kterou ještě stále najdete ve starších průvodcích. Je to užitečný koncept, který se i dnes uplatňuje při optimalizaci cestování. Transport zahrnuje nejen cestování mezi destinacemi, ale i zbytečné přesuny zavazadel. Inventář se týká zbytečného balastního vybavení – naučte se balit efektivně! Pohyb se vztahuje na zbytečné chození, například hledání správné cesty nebo čekání na dopravu. Čekání je zřejmé – minimalizujte ho důkladným plánováním. Nadvýroba je v cestování spíš o neefektivním plánování, kdy se například věnujete příliš mnoha aktivitám za den. Zpracování zahrnuje zbytečné úpravy plánu a zbytečné obstarávání,například příliš mnoho rezervací na různé aktivity. Vady jsou chyby v plánování, jako špatná volba ubytování, nefunkční doprava a podobně. Správné pochopení TIMWOODu vám pomůže k efektivnějšímu a příjemnějšímu cestování, ušetříte čas i peníze.
