Pruty skladuj vždy vodorovně, ideálně na rovném, suchém místě – vlhkost a teplotní výkyvy jim škodí. Nikdy je nenechávej ležet na zemi, zvlášť ne blízko vody.
Pro optimální uskladnění během túry doporučuji:
- Použití pouzdra na pruty: Chrání je před poškrábáním a vlhkostí. Vyber si pevné pouzdro s dostatečnou výztuží.
- Přepravní batoh s vyztuženou přihrádkou: Pokud nemáš pouzdro, zajistí to alespoň menší riziko poškození.
- Vrstvení: Pokud skladuješ více prutů, mezi ně vlož měkký materiál (např. kus látky) pro zabránění poškrábání.
Důležité detaily:
- Před uložením pruty důkladně očistěte od bláta a nečistot a nechte je uschnout.
- Vlhké pruty zabalte do savého materiálu a nechte je pomalu schnout na větraném místě – nikdy ne na přímém slunci!
- Pravidelně kontroluj stav prutů, zejména spoje a kroužky. Včasná oprava prodlužuje jejich životnost.
Kde složit rybářské zkoušky?
Chystáte se k rybářským zkouškám? Nezoufejte, není to žádná expedice do neprobádaných vod! Nejčastěji je pořádají Místní organizace rybářského svazu. Máte-li štěstí na region s aktivní rybářskou komunitou, narazíte na ně snadno – stačí prohledat weby místních sdružení nebo se zeptat v místních obchodech s rybářskými potřebami. Zkušenosti z mých cest po Čechách a Moravě ukazují, že přístup se liší. Někde to probíhá v rámci formálního kurzu, jinde se spoléhají na samostudium.
Mladí rybáři často absolvují zkoušky přímo v rybářských kroužcích, což je skvělý způsob, jak se naučit základní rybářské techniky a zároveň si osvojit potřebné znalosti pro zkoušku. Pro dospělé to většinou znamená získání otázek a doporučené literatury. Připravte se na test – a nepodceňujte ho! Obsahem bývá ochrana přírody, rybářská legislativa a samozřejmě i základní znalosti o rybách a jejich životním prostředí.
Tip pro cestovatele-rybáře: Než se vydáte na cestu za rybářským štěstím, ověřte si místní předpisy a zvyklosti. V některých oblastech platí speciální omezení, která je dobré znát ještě předtím, než hodíte udici do vody. A nezapomeňte na potřebné doklady – rybářský lístek a samozřejmě i průkaz složené rybářské zkoušky.
Další užitečná informace: Studijní materiály se liší kvalitou. Doporučuji vyhledat recenze a zkušenosti od jiných zájemců. Nebojte se požádat zkušenějšího rybáře o pomoc s přípravou – rady od místních jsou k nezaplacení.
Co hrozí za pytlačení ryb?
Pytláctví ryb je v Česku vážná věc. Hrozí za něj až dva roky vězení. Kromě toho se počítá s zákazem činnosti související s rybolovem a propadnutím nejen ulovených ryb, ale i použitého náčiní a dalších věcí, které byly použity při pytláctví.
Je důležité si uvědomit, že povolení k rybolovu je nezbytné a jeho absence, i s malým úlovkem, může vést k vysokým pokutám. Na mnoha místech jsou rybí populace ohrožené a ochrana vodních zdrojů je klíčová. Informace o povolenkách a místních předpisech je nejlépe zjistit předem na webu příslušného rybářského svazu, místního úřadu nebo u místních rybářů. Nedodržování pravidel může vést k nečekaným problémům, které zkazí celou dovolenou.
Kolik ryb si smí rybář odnést za den od vody?
Denni limit úlovku? Dvě ryby z těchto druhů: kapr obecný, amur bílý, štika obecná, candát obecný, bolen dravý a sumec velký – nebo jejich kombinace. Plus tři lososovité ryby. Pozor ale – maréna a peleď se mezi lososovité pro účely limitu nepočítají! Tohle je důležité si pamatovat, když plánujete celodenní výpravu a chcete si užít pořádný rybaření. Dobře si prohlédněte povolení k rybolovu, protože limity se můžou lišit podle revíru a ročního období. Nezapomeňte na správné náčiní a dodržujte pravidla chytání a ochrany přírody – úlovek si nechte jen tehdy, když ho opravdu potřebujete. V opačném případě ryby opatrně vraťte zpátky do vody. Ideální vybavení pro takový výlet zahrnuje kromě rybářského náčiní také nepromokavou bundu a pevnou obuv, která zaručí komfort i v náročném terénu podél vodní plochy.
Na co se nesmí chytat ryby?
Zákaz chytání ryb se vztahuje na řadu metod, které poškozují rybí populace nebo životní prostředí. Nesmíte používat výbušniny, jedy, omamná látky – to je samozřejmé, ale méně zkušený rybář si možná neuvědomí i další zákazy.
Kategoricky zakázané jsou i různé pasivní lovné nářadí:
- Bodce všech druhů
- Lapačky
- Udice bez prutu (tzv. “na holou rukou”)
- Vidlice a rozsochy
Aktivní metody, které jsou také zakázány, zahrnují střílení, tlučení ryb a chytání do rukou nebo do ok. To vše nejenže porušuje rybářský řád, ale i ohrožuje ryby a jejich populace. Je důležité si uvědomit, že některé metody, i když se zdají neškodné, mohou způsobit zranění ryb, a to i když je ryba následně vypuštěna zpět do vody.
Kdy končí lov ryb? To se liší podle rybníka či řeky a konkrétního druhu ryb. Informace o povolené době lovu a omezeních najdete v místních rybářských řádech, které jsou k dispozici u správců revírů, na webových stránkách Českého rybářského svazu, nebo v informačních panelech u vodních ploch. Vždy je vhodné si předem ověřit platné předpisy, abyste se vyhnuli problémům.
- Prohlédněte si místní rybářský řád. Najdete tam i další užitečné informace, třeba o velikosti ryb, které smíte lovit, a povoleném množství ulovených kusů.
- Vždy respektujte zákaz lovu v chráněných oblastech. Mnoho rybích populací je ohrožených a potřebuje klid.
- Používejte zodpovědně návnady a náčiní. Snažte se minimalizovat dopad na životní prostředí.
Jaký prut na pstruhy?
Výběr prutu na pstruhy je klíčový pro úspěšný lov. Zkušenosti z desítek zemí mi ukázaly, že univerzální rada neexistuje, ale délka je zásadní. Optimální délka prutu na pstruhy se pohybuje v rozmezí 1,80 až 2,40 metru (6-8 stop). Kratší pruty, typicky kolem 1,80 m, vynikají v hustě zarostlých tocích a stojatých vodách, kde je potřeba přesná manipulace s nástrahou. Umožňují citlivější záběry a lépe se s nimi pracuje v omezeném prostoru.
Délka ovšem závisí i na technice lovu:
- Lehká přívlač: 1,80 – 2,10 m. Ideální pro malé nástrahy a přesný lov v úzkých úsecích.
- Střední přívlač: 2,10 – 2,40 m. Vhodná pro větší nástrahy a lov v mírně širších tocích.
Kromě délky je důležitý i materiál a akce prutu:
- Uhlíková vlákna: Lehčí, pevnější, citlivější, ale dražší.
- Kompozitní materiály: Dobrý poměr ceny a kvality, méně citlivé než uhlíkové pruty.
Akce prutu (rychlost odezvy) by měla být středně rychlá až rychlá pro optimální háčkování pstruhů. Pamatujte, že nástroj by měl být přizpůsoben nejen typu vody, ale i velikosti chytaných ryb a používaných nástrah. V Japonsku jsem například viděl rybáře používat ultra lehké pruty na drobná pstruží mláďata, zatímco v Norsku se používají robustnější pruty na větší exempláře.
Jak zapisovat nástražní rybky?
Zapisování nástražek do úlovkového lístku? To je pro zkušeného cestovatele, jako jsem já, naprostá samozřejmost. Pokud lovíte nástražní rybky přímo v revíru, patří jejich zápis do lístku k povinnostem každého zodpovědného rybáře. To platí i pro zdánlivě obyčejné druhy, jako je ouklej, plotice, okoun, perlín či karas. Pamatuji si, jak jsem kdysi na Dunaji chytal okouny na malou plotici – a samozřejmě jsem ji zapsal!
Nikdy nezapomeňte na omezení! Jako nástražní rybky se nesmí používat chráněné druhy – a to je důležité si uvědomit, protože se druhové složení a ochranná opatření liší revír od revíru. Stejně tak je zakázáno používat lososovité ryby, úhoře, kapra, bolena, štiku, candáta a sumce. Tyto druhy jsou často cenné pro ekosystém a jejich používání jako nástrahy by mohlo vést k jejich ohrožení. Prohlédněte si podrobně předpisy pro daný revír – věřte mi, zabráníte tak nepříjemnostem. Mimochodem, nejlepší nástražky se mi vždycky podařilo ulovit v ranních hodinách, s lehkou nástrahou a trpělivostí. A to je zkušenost k nezaplacení.
Jak daleko může být rybář od prutů?
Otázka vzdálenosti rybáře od prutů je klíčová pro každého, kdo se chce vyhnout nepříjemnostem. Česká legislativa je v tomto ohledu poměrně striktní. Maximální povolená vzdálenost od nastražených prutů je pouhých 10 metrů. To je důležité si uvědomit, zvláště na rozlehlých vodních plochách, kde se snadno ztratí přehled. Představte si například situaci na rozbouřeném Baltském moři, kde i krátká chvíle nepozornosti může znamenat ztrátu úlovku, a možná i prutu. Zkušený rybář vždy zvažuje sílu větru a proudění vody, aby si udržel potřebný přehled.
Důležité je také dodržovat další pravidlo: pruty nesmí být upraveny do systému samoseku. Tento zákaz je logický, neboť automatické sekání by mohlo vést k nechtěnému zranění osob v okolí, poškození majetku nebo chycení necílové ryby. Je to detail, který se často opomíjí, ale může mít vážné následky. Pamatuji si na jeden výlet na Amazonku, kde místní rybáři používali sofistikované pasti – ale i tam byla bezpečnost na prvním místě. Podobně i v Čechách je nutné dbát na bezpečnost a dodržovat všechna platná pravidla.
Kam schovat peřiny?
Na peřiny v batohu není místo! Prostě je nebereme. Ale pokud už je s sebou musíme vzít, třeba na vícedenní trek s možností noclehu v chatě, pak se hodí kompresní vaky. Ty zmenší objem peřin i polštářů na minimum.
Krátkodobé skladování (v chatě, stanu): Materiál peřiny (peří, syntetika) v podstatě nehraje roli. Hlavní je sucho a ochrana před hlodavci.
Dlouhodobé skladování (doma):
- Skříně: Klasika, ale pozor na vlhkost. Ideální je větratelné místo.
- Vakuované pytle: Výborné na úsporu místa, ale peřiny by se měly před uložením důkladně vyčistit.
- Speciální obaly na peřiny: Nabízí ochranu před prachem a moly. Pro camping vhodné nejsou.
Tip pro turisty: Místo peřin zvažte lehkou a skladnou spací soupravu s dobrou tepelnou izolací. Ušetříte váhu i místo v batohu. Syntetické varianty schnou rychleji než peří.
- Lehká a skladná spací souprava je priorita.
- Kompresní vaky pro minimalizaci objemu.
- Důkladné proschnutí před uložením.
Jak skladovat meruňky?
Sušené meruňky jsou ideální na trek! Vydrží dlouho, dodají energii a váží málo. Čerstvé meruňky? Jiná liga. Na túře maximálně 1-3 dny při chladném počasí.
Tip pro chladnější klima: zabalte je do plátěného pytlíku a dejte do batohu, kde je chladněji. V teple se rychle zkazí.
V chladničce vydrží déle, ale pozor – chuť se zhorší. Když nemáte ledničku, zkuste tohle:
- Zavařování: Klasika, která je trochu náročnější na přípravu, ale meruňky pak vydrží dlouho.
- Sušení: Ideální pro dlouhé výpravy. Sušené meruňky jsou lehké, vydrží a dodají energii.
- Kompot: Vyžaduje vaření, ale výsledek se dá skladovat déle než čerstvé ovoce. Na trek méně vhodné kvůli hmotnosti.
Pro rychlou spotřebu na túře:
- Sbírejte jen zralé, ale pevné meruňky.
- Před uložením je důkladně očistěte.
- Neskladujte je v plastovém sáčku, aby se nepotily.
Jaké nástrahy na pstruhy?
Lov pstruhů je pro mě už léta velkou vášní a procestoval jsem kvůli němu kus světa. Zkušenosti ukazují, že univerzální nástraha neexistuje, záleží na mnoha faktorech – proudění vody, hloubce, ročním období, a samozřejmě i na druhu pstruha. Ale pár osvědčených tipů mám:
Jednoháčkové plandavky: Tyhle malé krásky jsou momentálně mezi pstruhaři nesmírně oblíbené. Na malých řekách v Alpách jsem s nimi dosáhl úžasných výsledků, zejména v kombinaci s jemnými návazci. Klíč je v nenápadném vedení – pomalé a realistické pohyby jsou důležitější než rychlost.
Rotační třpytky: Klasika, která nikdy nezklame. Na hlubších úsecích řek v Skandinávii jsem s rotačkami dosahoval skvělých úlovků. Experimentujte s různými barvami a velikostmi – v kalné vodě zvolte větší a výraznější, v čisté vodě spíše menší a decentnější.
Pstruhové woblery: Na stojatých vodách i na řekách s mírnějším proudem woblery hrají důležitou roli. V mém arzenálu jsou woblery různých tvarů a ponorů, od plochých pro lov blízko hladiny až po hlubokoběžné pro lov v hlubších tůních. V Norsku jsem s nimi chytal krásné lososy, technika vedení je klíčová – střídejte rychlé a pomalé záběry.
Gumové nástrahy: Moderní a stále populárnější volba. Pro mě osobně jsou skvělé na imitaci drobných rybek a jejich pohyb je velmi lákavý pro pstruhy. Zkoušel jsem je ve všech typech vod – od malých potoků až po velké jezera – a vždy mě překvapily svou efektivitou.
Jigstreamery a hauzerovo peří: Tyto nástrahy se hodí především pro zkušenější rybáře. Vyžadují preciznější techniku nahazování a vedení, ale odměnou vám budou krásní pstruzi. Nejvíce jsem je využíval v horských potocích, kde jejich realistický pohyb napodobuje přirozenou potravu pstruhů.
Důležité upozornění: Vždy respektujte místní rybářské řády a dodržujte princip chyť a pusť. Kvalita nástrahy je sice důležitá, ale znalost místních podmínek a chování pstruhů je ještě důležitější.
Kolik ryb si mohu ponechat za rok?
Maximální roční limit je 50 lososovitých ryb na povolenku, a to bez ohledu na typ (pstruhová, celosvazová, celorepubliková). Důležité je si uvědomit, že od roku 2024 platí striktní pravidlo – po ulovení druhé ryby z vyjmenovaných druhů (kapr, amur, štika, candát, bolen, sumec) je lov pro daný den ukončen. Tohle je velmi důležité si pamatovat, protože porušení tohoto limitu může vést k vysokým pokutám. Doporučuji si vždycky před výjezdem na ryby důkladně prostudovat aktuální rybářský řád a případná omezení pro danou lokalitu. Můžete se také informovat u místních rybářů, kteří vám často poskytnou užitečné rady a tipy ohledně lovu a aktuálního stavu rybích populací. Nezapomeňte také na zodpovědný přístup k přírodě – chyťte a pusťte, pokud to situace dovoluje, a vždy dodržujte pravidla hájení.
Jak velká musí být nástražní rybka?
Minimální délka nástražní rybky je 15 cm. Tohle je důležité si pamatovat, abys neporušil zákon. Musí jít o celou rybu, žádné kusy.
Všimni si, že se to týká všech druhů ryb, pokud vyhláška č. 197/2004 Sb. nestanovuje vyšší minimum pro konkrétní druh. Proto je dobré si před lovem ověřit, jestli existují nějaká další omezení pro danou lokalitu a druhy ryb, které tam chytají.
- Tip pro výběr nástražní rybky: Větší rybka je obvykle atraktivnější pro dravce, ale zvaž i její druh a aktivitu v dané vodě.
- Praktická rada: Měříš-li rybu, měř ji od špičky tlamy k bázi ocasní ploutve, ne k nejzazšímu konci ocasu.
- Důležité: Před lovem si pečlivě prostuduj platnou legislativu, aby jsi se vyhnul pokutám. Na internetu najdeš snadno aktualizované informace o rybolovu.
Správně zvolená nástražní rybka může zásadně ovlivnit úspěšnost tvého lovu. Experimentuj s druhy a velikostí, a najdeš si optimální variantu pro dané podmínky.
Jak nejlépe uchovat nástražní rybky?
Klíč je častá výměna vody – bez filtrace minimálně každé 2–3 dny. Tma jim nevadí, chlad je výhoda. Před vhozením do nádrže nechám nástražní rybky v provzdušňované řízkovnici několik hodin ve stínu, nejlépe v chladném místě, aby se vyrovnala teplota. To je důležité, abych předešel teplotnímu šoku, který je pro ně fatální. Ideální je přepravovat je v dobře provzdušňované nádobě s chladnou vodou a minimem manipulace. V terénu se mi osvědčilo používat malou, dobře izolovanou nádobu s provzdušňovačem na baterii, poháněným například powerbankou. Voda by měla být co nejčistší a chladnější než okolní prostředí. Pro zachování kvality vody může posloužit i pár kapek speciálního přípravku pro transport ryb, který seženeš v rybářských potřebách. Důležité je minimalizovat stres, proto je šetrné zacházení naprosto zásadní.
