Jak vznikla fotografie?

První fotografii, jak ji známe, pořídil v roce 1825 Joseph Nicéphore Niépce, francouzský vynálezce, na vyleštěnou cínovou desku pokrytou petrolejovým roztokem asfaltu. Expozice trvala neuvěřitelných osm hodin za jasného slunečního dne! Tento proces, zvaný heliografie, byl dávno před érou digitálních snímků a dokonce i klasických fotoaparátů s filmem. Myslete na to při prohlížení starých fotografií v muzeu – představte si trpělivost a technologickou genialitu, kterou to vyžadovalo.

Zajímavost: Cestováním po světě jsem viděl mnoho historických fotografií, a věřte mi, každá vypráví příběh. Nicépceův snímek “Pohled z okna Le Gras” není jen technický zázrak, ale i okno do minulosti. Představte si, jak vypadal svět před stovkami let, zachycený s takovou námahou.

Vývoj fotografie byl dlouhý a fascinující:

• Heliografie: Niépceův proces byl velmi pomalý a citlivý pouze na silné sluneční světlo.
• Daguerrotypie: Louis Daguerre zdokonalil proces, zkrátil expozici a zaručil ostřejší obrazy. Získal za to v roce 1839 francouzský patent.
• Kalootypie: William Henry Fox Talbot vynalezl negativně-pozitivní proces, umožňující tisknout více kopií z jednoho snímku. Tento krok byl klíčový pro masovější rozšíření fotografie.

Zaujala vás historie fotografie? Doporučuji navštívit muzea věnovaná fotografii. V mnoha zemích, kde jsem byl, jsem objevil úžasné sbírky, které ukazují vývoj od prvních experimentů až po moderní digitální umění. Je to poutavá cesta časem, plná vynálezů, geniality a uměleckého cítění.

Klíčové milníky:

• 1825 – Heliografie (Niépce)
• 1839 – Daguerrotypie (Daguerre)
• 1841 – Kalootypie (Talbot)

Jak uvolnit úložiště v iPhonu?

Máte plný iPhone a chystáte se na další dobrodružství? Nezoufejte! Uvolnění místa v úložišti je klíčové, abyste si mohli fotit a natáčet videa z vašich cest. Analyzujte využití úložiště v nastavení telefonu – uvidíte, co zabírá nejvíce místa. Často to překvapí! Možná zjistíte, že hromada aplikací, které jste si stáhli před rokem a už nepoužíváte, žere drahocenný prostor. Odinstalujte je bez milosti – vždy si je můžete znovu stáhnout, kdybyste je náhodou potřebovali. A to samé platí i pro hry, které zabírají gigabajty, ale hrajete je jen zřídka.

Fotky a videa z minulých cest? To je kapitola sama pro sebe. Vysoce kvalitní záběry z Machu Picchu zaberou neuvěřitelné množství místa. Optimalizace fotografií a videí je nutností. Použijte iCloud nebo Google Photos pro ukládání do cloudu v nižším rozlišení a uvolněte tak místo na telefonu. Nebo si vytvořte zálohu na počítači a poté originály smažte z telefonu. Nebojte se, zážitky vám z hlavy nevymizí.

Prohlížeč Safari si také rád uchovává historii, mezipaměť a seznam pro offline čtení. Pravidelné čištění této mezipaměti uvolní překvapivě mnoho místa. Stejně tak projděte si stažené soubory – ty velké dokumenty, e-booky, mapy nebo offline obsah, které už nepotřebujete, klidně smažte. Před cestou si je stahujte jen ty, které budete skutečně potřebovat. Ušetříte místo i datový roaming.

Pamatujete si na tu aplikaci, kterou jste si stáhli pro překlad v Thajsku a už ji nikdy nepoužili? Nebo na tu hru, do které jste hráli jen jednou? Nebojte se, zbavte se jich. Uvolněné místo využijete pro důležitější věci – pro fotky a videa z vašich dalších úžasných dobrodružství. A věřte mi, ta další dobrodružství si zaslouží dostatek místa!

Kam ukladat fotky a videa?

Kam ukládat fotky a videa na cestách? Online úložiště jsou nezbytností. Dropbox, Google Photos a iCloud jsou osvědčené a snadno použitelné. Pro větší objemy a profesionální úpravu se hodí Adobe Creative Cloud. Microsoft OneDrive je dobrá alternativa, pokud používáte jiné Microsoft služby. Canon Irista je specializované řešení pro Canon uživatele, ale často s menší flexibilitou. Důležité je zvolit úložiště s dostatečnou kapacitou a spolehlivým připojením, ideálně s automatickým zálohováním. Při cestování do oblastí s omezeným internetem doporučuji používat offline přístup, případně lokální zálohu na externí disk. Nezapomeňte na geotagging fotek – skvělý nástroj pro mapování vašich cest! Uvažujte i o šifrování dat pro zvýšení bezpečnosti. A pro opravdu náročné fotografy: vždy mějte záložní kopii na dvou fyzicky oddělených místech!

Co znamená slovo fotografie?

Slovo „fotografie“ má fascinující původ ve dvou řeckých slovech: φῶς (phos) – světlo a γραφη (graphé) – kresba, zobrazení. Doslova tedy znamená „kreslení světlem“, což brilantně vystihuje podstatu procesu. Na svých cestách po desítkách zemí jsem viděl, jak se tento „kreslení světlem“ vyvíjelo a měnilo. Od raných dagerotypií, křehkých a detailních obrazů zachycujících světlo s neuvěřitelnou precizností, až po dnešní digitální zázraky, kde světlo zachycuje čip místo stříbra.

Je to fascinující evoluce, která odráží pokrok lidstva. Zde je několik zajímavých aspektů:

• Kulturní vliv: Fotografie ovlivnila kulturu každé země, kterou jsem navštívil, od uchování rodinné historie až po politickou propagandu a umělecký výraz. Je to univerzální jazyk, překračující jazykové bariéry.
• Technologický vývoj: Přechod od analogové k digitální fotografii je jen jedním z mnoha skoků v technologii. Myslete na vývoj filmů, objektivů, tiskových technik – každá inovace rozšířila možnosti „kreslení světlem“.
• Umělecký potenciál: Fotografie už dávno není jen dokumentací reality. Je to silný nástroj uměleckého vyjádření, manipulace se světlem a stínem, vytváření nálad a emocí.

Z mého pohledu, cestování a fotografie jsou nerozlučně spojeny. Každá fotografie je malý příběh, vzpomínka na místo, kulturu a lidi, které jsem potkal. A každý snímek je dokladem mocného „kreslení světlem“, které spojuje svět.

Kdo vyfotil první fotku?

První fotografie? To je otázka, která mě jako zkušeného cestovatele vždycky fascinuje! Vždyť fotografie je přece klíč k zachycení zážitků a vzpomínek z cest. Za první fotografii, přesněji řečeno heliografii, se považuje obraz „Pohled oknem na dvůr“ z roku 1826 od francouzského vynálezce Josepha Nicéphore Niépceho. Bylo to neuvěřitelně dlouhé expoziční doby – až několik hodin! Představte si, co to muselo vyžadovat za trpělivost a preciznost. Snímek je fascinující nejen svou historickou hodnotou, ale i samotnou technologií, která stála za jeho vznikem. Niépce použil bitumen z Judea k citlivosti na světlo a po dlouhé expozici zafixoval obraz na kovové desce. Dnes je tento snímek pečlivě uchován a svědčí o úžasném začátku fotografie, bez které si dnes už cestování nedovedeme představit. Myslete na to, až budete prohlížet své vlastní cestovatelské snímky – jsou pokračováním úžasné cesty, která začala v roce 1826.

Zajímavostí je, že Niépce spolupracoval s Louisem Daguerrem, jehož daguerrotypie se později stala populárnější technikou. Oba tito průkopníci položili základy moderní fotografie a umožnili nám tak zachycovat krásy světa kolem nás, ať už se jedná o malebné uličky starých měst, majestátní hory, či nekonečné pláže. Bez jejich práce by naše cestovatelské alba byla prázdná a naše vzpomínky mnohem chudší.

Pokud se chystáte na cestu, nezapomeňte fotit! Zachyťte detaily, které by vám jinak unikly, a uchovejte si tak nezapomenutelné zážitky pro budoucnost. A při tom všem si vzpomeňte na Niépce a jeho průkopnický „Pohled oknem na dvůr“ – skromný začátek obrovské a inspirativní cesty fotografie.

Kam se skelnou vatou?

Skelnou vatu rozhodně neházej do běžného odpadu! Je to svinstvo, co se těžko likviduje. Nejlepší je zabalit ji do pevného igelitu, aby se vlákna neroznesla po cestě. Pak ji s klidem odnes na sběrný dvůr – většinou to tam bez problému vezmou. Pokud máš větší množství (třeba po rekonstrukci horské chaty), zavolej specializovanou firmu na odvoz stavebního odpadu. Mnoho z nich nabízí i ekologické zpracování, což je super pro přírodu, a navíc si ušetříš tahání těžkých pytlů. Mysli na to i při výpravách do přírody – zabalená skelná vata zabrání znečištění a ochrání tebe před dráždivými vlákny. Kromě toho se vyhněte rozptýlení skelných vláken ve větru, což by mohlo způsobit problémy i ostatním turistům.

Co to znamená Selfie?

Selfie, neboli autoportrét pořízený na délku paže, je fenomén, který jsem pozoroval na všech koutech světa. Jedná se o fotografii, kde je hlavní postavou sám fotograf, obvykle pořízená smartphonem či digitálním fotoaparátem. Její popularita explodovala s nástupem sociálních sítí jako Facebook, Instagram, Twitter a Snapchat, kde se stala běžnou formou sdílení zážitků.

Z mého cestovatelského pohledu: Selfie se stala univerzálním jazykem cestování. Viděl jsem je na vrcholcích hor v Nepálu, na rušných tržištích v Marrákeši i v zapadlých vesničkách v Amazonii. Někdy jsou spontánní, jindy pečlivě komponované s pozadím, které má zdůraznit lokalitu. Stávají se tak jakousi vizitkou cestovatelských zážitků, avšak je důležité si uvědomit jejich potenciální nebezpečí.

Rady pro bezpečné a efektivní selfíčka:

• Bezpečnost na prvním místě: Nikdy neriskujte svůj život pro perfektní selfie. Vyhněte se nebezpečným místům a situacím.
• Respekt k kultuře a lidem: Nepořizujte selfie bez souhlasu místních obyvatel, zejména v citlivých situacích nebo na posvátných místech.
• Kompozice: Zkuste najít zajímavé pozadí a experimentujte s úhly pohledu. Trochu kreativity může vaše selfie posunout na novou úroveň.
• Kvalita: Dobré světlo je klíčové. Vyhněte se protisvětlu a využijte přirozené světlo, kdykoli je to možné.

Původně populární hlavně mezi mladými lidmi, selfie se stala celosvětovým jevem, který přesahuje věkové hranice. Je to okamžitý způsob zachycení vzpomínek a sdílení zážitků, ale vždy s ohledem na bezpečnost a respekt.

Jak fotit sám sebe?

Když fotíte sami sebe, čas není problém. Využijte ho k experimentování! Ideální je externí blesk nebo lampa. Experimentujte s úhly osvětlení – světlo zespodu vytvoří dramatický, skoro hororový efekt. Světlo shora je klasika, profesionálové ho používají často.

Tipy pro selfíčka na cestách:

• Najděte zajímavé pozadí: Památky, příroda, místní trhy – vše dodá vašim fotkám kontext.
• Vyhněte se přeplněným místům: Na fotce se ztratíte v davu.
• Použijte samospoušť s delším časovačem: Dáte si čas na zaujetí pózy a vyhnete se rozmazaným fotkám.
• Experimentujte s úhly: Ne vždy je nejlepší fotit se přímo zepředu.

Další rady:

• Stabilita je klíčová: Opřete telefon o kámen, zeď, nebo použijte stativ (skládací mini stativ je skvělý na cesty!).
• Využijte režim HDR: Zlepší dynamický rozsah a detaily ve světlých i tmavých částech fotky.
• Upravujte fotky: Použijte mobilní aplikaci k úpravě jasu, kontrastu a barev.

Kam se ukládají fotky z mobilu?

Fotky z vašeho mobilu se ukládají na Google Fotky (photos.google.com), jakmile aktivujete zálohování. To je pohodlné, jako mít cestovní deník přístupný odkudkoliv na světě – z rušné ulice v Tokiu, z tiché pláže v Thajsku, nebo z kavárny v Praze. Myslete ale na jednu důležitou věc: Google Fotky po dvou letech neaktivity automaticky smažou váš obsah. Je to jako zapomenuté album s fotkami z vaší nezapomenutelné cesty do Kambodže – nechcete přece, aby se ztratily! Proto si pečlivě prostudujte zásady Google ohledně neaktivity, abyste se vyhnuli ztrátě vzácných vzpomínek. Doporučuji pravidelnou aktivitu na Google Fotkách, třeba jen prohlížením fotek jednou za čas. Je to stejně jednoduché jako procházení starých pohlednic, ale s mnohem větším pohodlím.

Zvažte i alternativní řešení, jako je ruční ukládání fotek na externí disk nebo cloud služby s odlišnými pravidly pro neaktivitu. Diverzifikace ukládání vašich digitálních vzpomínek je stejně důležitá jako diverzifikace cestovních zážitků.

Kam patří stará fotografie?

Stará fotografie? Závisí na jejím stavu. Pokud je bez lesku a poškozená, můžete ji směrovat do kontejneru na papír – ekologická volba, kterou bych, jako vášnivý cestovatel, rozhodně ocenil. Myslete však na to, že papír se recykluje lépe, když je čistý a bez nečistot. Tip pro dobrodruhy: Zkuste ji nejprve naskenovat – digitální kopie vám umožní zachovat si vzpomínky, aniž byste museli obětovat planetu. Pokud je fotografie v lepším stavu, bohužel ji patří do směsného odpadu. Frotýrové prádlo a ručníky? Ideálně sběrný dvůr, ale v nouzi i směsný odpad. Zajímavost z cest: V některých zemích se textilní odpad třídí detailněji, což umožňuje recyklaci i opotřebovaných textilií. Stojí za to se informovat o místních zvyklostech.

Kdy byly barevné fotky?

Barevná fotografie, jak ji známe, se nezrodila ze dne na den. První veřejná demonstrace fyzikálního principu, která položila její základy, proběhla v Londýně 17. května 1861, díky Jamesi Clerkovi Maxwellovi. Jeho experiment, svědkem kterého jsem si v duchu při svých cestách po světě představoval, byl fascinující. Maxwell promítal tři černobílé snímky téže stuhy – každý pořízený přes filtr jiné základní barvy (červená, zelená, modrá) – a jejich kombinovaný obraz na plátně vytvořil plnobarevnou reprodukci. To byl průlom! Princip aditivního míchání barev byl prokázán.

Ale cesta k dostupné barevné fotografii byla dlouhá a trnitá. Maxwellův proces byl složitý a nepraktický pro běžné použití. Myslím, že jsem viděl podobné staré přístroje v muzeích v Paříži, Londýně i Tokiu. Dlouho se muselo pracovat na vylepšení technologií, na objevu vhodných materiálů, a na zjednodušení procesu.

Vývoj barevné fotografie zahrnoval několik klíčových milníků:

• Autochromy: Na počátku 20. století se objevily autochromy – první komerčně dostupná metoda barevné fotografie. Vytvářely jedinečné, jemně pastelové obrazy. Viděl jsem jich krásné příklady v soukromých sbírkách v Římě a Budapešti.
• Kodachrome: Tento film, zavedený společností Kodak v roce 1935, znamenal revoluci. Jeho kvalita a relativní jednoduchost výroby umožnila rozšířené použití barevné fotografie v amatérské i profesionální oblasti. Pamatuji si, jak jsem v New Yorku viděl staré diapozitivy z Kodachrome – syté barvy, dokonalá ostrost.
• Instantní fotografie: Polaroid a jeho instantní barevné fotografie změnily svět. Umožnily okamžitý výsledek, bez nutnosti laboratorního zpracování. To byl obrovský skok kupředu, jak jsem si uvědomil, procházel-li se po ulicích Havany, kde jsem viděl staré Polaroidy na stěnách.

Dnes je digitální fotografie dominantní, ale cesta k ní vedla přes staletí experimentů a vynálezů, které změnily způsob, jakým vnímáme a zaznamenáváme svět. Zkušenosti z mých cest mi jen potvrdily, jak fascinující a důležitý byl tento vývoj.

Jak se vyfotit bez obličeje?

Chcete se vyfotit bez obličeje, ale zároveň zachovat zajímavý záběr? Žádný problém! Zaměřte se na prostředí. Reprezentativní prostředí je klíčové. Někdy stačí jen malý krok stranou, otočka, nebo výstup z budovy za lepším světlem. Myslete na to, že fotka bez obličeje je vlastně o vašem okolí.

Neutrální pozadí je vždycky vítěz. Vyhněte se rušivým elementům – stožárům prorůstajícím z hlavy, náhodným parohům (pokud to není záměr, samozřejmě!). Cestování nabízí nekonečné množství inspirativních pozadí. Představte si například majestátní hory za vámi, nekonečný oceán, nebo malebné uličky starobylého města. To vše dodá vašim fotkám punc originality a dramatickosti.

Při výběru pozadí zvažte i kompozici. Pravidlo třetin vám pomůže vytvořit vyvážený a přitažlivý snímek, i když je obličej skrytý. Experimentování s úhly a perspektivou může vést k překvapivě silným a uměleckým výsledkům. Nebojte se experimentovat s různými vzdálenostmi od objektu – detailní záběr květiny může být stejně zajímavý jako panoramatický výhled na město.

A nezapomeňte na světlo! Zlatá hodinka (krátce po východu a před západem slunce) dodá vašim fotkám magický nádech. Hrajte si se stíny a světlem, aby vaše snímky vyprávěly příběh.

Jak popsat sám sebe?

Když se mě někdo zeptá, jak sebe popsat, vždy si vzpomenu na to, kolikrát jsem se ocitl v nečekaných situacích během svých cest. První dojem je opravdu klíčový – ať už jednáte s místním obyvatelem na odlehlém trhu v Nepálu, nebo s potenciálním zaměstnavatelem v Praze. Udržujte oční kontakt, projevíte tak zájem a důvěru. Hovořte s nadšením, stejně jako když popisujete nedávno zdolanej trek do základního tábora Mount Everestu. Vaše vášeň je nakažlivá. Profesionální vystupování je samozřejmostí, ale nezapomeňte na pozitivní přístup. Usilovně se snažte vyhnout stereotypním frázím a nudným biografiím. Místo dlouhého vyprávění o vašem dětství se zaměřte na relevantní informace, které demonstrují vaše schopnosti a zkušenosti. Myslete na to, že jste “značka” a je potřeba ji správně prezentovat. Pro cestovatele to znamená zkušenost s improvizací, orientací, řešením problémů v neznámém prostředí. Dobře strukturovaná odpověď, která stručně a jasně vystihne vaše klíčové kompetence a váš potenciál, vás posune dál, ať už se jedná o cestu za novým dobrodružstvím nebo za novou kariérou.

Myslete na příběh, který chcete vyprávět – soustřeďte se na to, co je pro danou situaci relevantní. Například při pohovoru zdůrazněte relevantní dovednosti a zkušenosti. Během neformálního setkání můžete vyprávět zábavnou historku z vašich cest, která podpoří váš příběh a zapůsobí na posluchače. Nebojte se použít příklady z vašich cest, aby se vaše vyprávění stalo živějším a pamatovatelnějším. Každá cesta, každý překonaný problém je příběh, který vás utvářel a který můžete použít k vaší prezentaci.

Stručnost je klíčem k úspěchu. Vyhněte se zbytečným detailům a držte se podstaty. Zaměřte se na to, co vás odlišuje od ostatních a co vám dává výhodu. Ať už cestujete po světě, nebo se snažíte dosáhnout profesionálního cíle, vždycky pamatujte na to, že první dojem je nejdůležitější.

Kde hledat staré fotografie?

Touha pohledem do minulosti? Staré fotografie čekají na své objevení na nečekaných místech! Mollova mapová sbírka je pokladnicí nejen map, ale i starých snímků. Doporučuji prozkoumat i Ikonografii Moravy a českého Slezska – online databázi, která je skutečným rájem pro milovníky historie. Nepodceňujte ani oblastní archivy – v každém kraji se skrývají unikátní fotografické sbírky, často s překvapivými detaily o místním životě. Můj tip pro efektivní hledání: využijte web Veduty.cz, který nabízí soupis vedut v českých a slovenských archivech, včetně digitalizovaných náhledů – ušetří vám to hodiny pátrání v nepřeberném množství materiálů. Nezapomeňte, že archivy často obsahují i negativní filmy a skleněné desky, které se digitalizují postupně, takže online dostupnost se může měnit. Při osobní návštěvě archivu se vyplatí kontaktovat archiváře předem – rádi vám pomohou s orientací a zpřístupní i méně dostupné materiály. A nezapomeňte na rodinné album – i zdánlivě obyčejné fotografie mohou skrývat fascinující příběhy vašich předků a odhalit netušená tajemství vaší rodinné historie. Kromě toho, prohlédněte si staré pohlednice, které mohou být také cenným zdrojem vizuálních informací z minulosti.

Jak najít ztracené fotky v mobilu?

Ztratily se vám fotky v mobilu? Stalo se mi to už v džunglích Amazonie i na vrcholcích Himalájí – technika zkrátka občas zlobí. Nezoufejte! Nejprve zkontrolujte všechny složky ve vašem telefonu. Můžete mít fotky uloženy v nečekaných místech, třeba v nějaké skryté složce nebo v cloudu, o kterém jste zapomněli. Android uživatelé by měli zkusit aplikaci Fotky Google. Klikněte na „Sbírky“ a pak na „V tomto zařízení“. Projděte si pečlivě všechny složky – někdy se fotky schovají docela nenápadně. Pokud jste synchronizovali fotky s počítačem, zkontrolujte i tam. Nezapomeňte prohledat i koše – jak v telefonu, tak v cloudových službách. A pro extra důkladné prohledávání můžete zkusit vyhledávání podle data nebo místa pořízení. Pamatuji si, jak jsem v Japonsku díky tomuto triku našel fotky z mého prvního sushi!

A pokud ani to nepomůže? Zkuste si stáhnout aplikaci pro obnovu dat. Tyto aplikace dokáží často zázraky a vynesou na světlo i zdánlivě ztracené obrázky. Věřte mi, vyplatí se to, i když to zní jako scéna z Indiana Jonese.

Co zabírá nejvíce místa v mobilu?

Víte, co vám nejvíc zavazí v mobilu? Nejsou to vaše fotky z dovolené v Nepálu, ani stovky stažených e-knih. Největší prostor zabírají nenápadní žrouti dat: mezipaměti prohlížečů a aplikací sociálních sítí. Zkušenost mi ukazuje, že jejich velikost často dramaticky převyšuje velikost samotných aplikací – a to i po pečlivém procházení fotografií z mé poslední expedice po Amazonce!

Představte si to: gigabajty dat, které jen tak leží ladem. Jsou to zbytky webových stránek, obrázky, videa – digitální odpad, který zpomaluje váš telefon a zbytečně plní paměť. A co je nejdůležitější: jejich smazání nijak neovlivní vaše osobní data.

Co se stane po vyčištění mezipaměti?

• Získáte volné místo pro nové zážitky – ať už fotografování tajuplných chrámů Angkor Wat, nebo stahování map pro trekking v Himalájích.
• Váš telefon bude pracovat rychleji a efektivněji. Žádné zdlouhavé načítání při procházení vašich cestovních fotek z Patagonie.
• Ušetříte baterii. Méně dat znamená menší nároky na procesor a tím i delší výdrž baterie, nepostradatelná věc na cestách.

Jak se vyhnout zbytečnému plnění mezipaměti?

• Pravidelně čistěte mezipaměť prohlížečů a aplikací, ideálně jednou týdně, ale po návratu z velké cesty je to nutnost.
• Používejte aplikace pro správu souborů a sledování využití úložiště. Umožní vám identifikovat největší “pachatele” a efektivně je řešit.
• Zvažte používání cloudových úložišť – pro fotografie, videa a další důležité soubory. Uvolníte tak prostor v telefonu a zároveň budete mít zálohu, i kdybyste při dobrodružství ztratili telefon.

Kam vyhodit prázdný deodorant?

Vyhoďte prázdnou deodorantovou nádobku do šedého kontejneru na kovy. Tohle je v Česku standard, ale věděli jste, že systém třídění odpadu se liší po celém světě? Například v některých částech Evropy se používají barevně odlišné kontejnery, jinak se třídí plasty, a dokonce se recykluje i bioodpad mnohem důkladněji, než u nás.

Kam tedy patří ta prázdná plechovka?

• Do šedého kontejneru na kovy.

Co se tam ještě hodí?

• Plechovky od nápojů
• Konzervy
• Hliníková víčka od jogurtů
• Alobal
• Malé kovové předměty (hřebíky, šroubky)
• Kompletne vyprázdněné kovové nádobky od deodorantů, pěny na holení a jiných tlakových nádob (důležité je důkladné vyprázdnění!).

Při cestování po světě jsem se setkal s různými přístupy k recyklaci. V Japonsku je systém třídění velmi komplexní, s mnoha kategoriemi odpadu. V některých zemích se naopak recykluje jen minimum. Vždy je důležité se seznámit s místními předpisy, abychom se vyhnuli pokutám a přispěli k ochraně životního prostředí.

Kam iPhone ukládá fotky?

Máš zapnutou Optimalizaci úložiště? Pak se neboj, že ti fotky z výletu na Sněžku zaberou veškerou paměť v iPhonu. Originály fotek a videí v plném rozlišení jsou bezpečně uložené v cloudu (iCloud). Na tvém telefonu máš jen úspornější verze, ideální pro rychlý prohlížení během túry. Až budeš doma, v teple a s dobrou Wi-Fi, můžeš si stáhnout plné rozlišení všech záběrů – pro perfektní úpravu fotek a sdílení s kamarády. Nezapomeň ale na dostatek místa v iCloud úložišti, abys neměl problém s ukládáním dalších vzpomínek z dalších výprav! Je to jako mít virtuální batoh s neomezenou kapacitou, ale i ten se může zaplnit.