Příští týden se vydáme na cestu proměnlivým počasím. Čekejte převážně oblačno až zataženo, s občasnými výhledy na polojasno, především v nižších polohách. Severovýchod se musí připravit na déšť nebo přeháňky, nad 800 m se může jednat o smíšené srážky nebo sníh – s sebou tedy nezapomeňte nepromokavou bundu a teplé oblečení. K večeru se od západu očekává zlepšení, s ubýváním srážek a oblačnosti. Teploty se budou pohybovat v rozmezí 6 až 2 °C v noci, v klidnějších oblastech i do -1 °C. Nezapomeňte na vrstvení oblečení, abyste se dokázali přizpůsobit kolísajícím teplotám. Dobré turistické boty s protiskluznou podrážkou jsou v tomto typu počasí nezbytností, zejména v horských oblastech. Větrné podmínky mohou být proměnlivé, proto doporučuji sledovat aktuální předpověď počasí před výletem. Plánujete-li túru do hor, informujte se o lavinovém nebezpečí.
Jaké je počasí v Ománu v únoru?
Únor v Ománu? Skvělý čas na cestu! Očekávejte příjemné letní teploty, pohybující se mezi 25 a 28 °C. Sever země bude o něco teplejší, zatímco v Salále na jihu zaznamenáte mírné ochlazení. Noční teploty klesají k příjemných 18 °C, takže teplé oblečení na večer se hodí. Nebojte se však deště – Maskat, byť nejdeštivější měsíc v roce, zaznamená jen slabé přeháňky, zhruba třikrát za měsíc. Ostatní dny se můžete těšit na slunce.
Tip pro zkušené cestovatele: Využijte příležitosti k poznání rozmanité ománské přírody. Sever nabízí impozantní hory a tradiční vesnice, zatímco jih s Dhofarem je rájem pro milovníky aromatických stromů kadidla a nádherných pláží. Nezapomeňte na dostatek opalovacího krému a pokrývku hlavy proti slunci. Prozkoumejte tradiční trhy a ochutnejte místní kuchyni. A nezapomeňte na respekt k místní kultuře a zvykům.
Důležité upozornění: V některých oblastech může být i v únoru silný vítr. Doporučuji zkontrolovat aktuální předpověď počasí před výletem do konkrétních oblastí.
Kolik stupňů bývá v říjnu?
Říjen? To záleží, kam se vydáš! Průměrně se pohybujeme kolem 10-11 °C, ale to je jen suchá statistika. Na Moravě a ve Slezsku o desetinku stupně tepleji než v Čechách – nic dramatického pro zkušeného turistu.
Na co se ale připravit:
- Proměnlivé počasí: Slunné dny se střídají s deštěm a ochlazením. Balte si vrstvené oblečení!
- Ranní mrazíky: V nížinách se s nimi už můžete setkat, v horách jsou samozřejmostí.
- Krátký den: Plánujte túry s ohledem na kratší denní světlo.
Na některých místech Čech bylo dokonce i přes 12 °C! To už zní jako ideální počasí na delší výlet.
Tipy pro říjnové túry:
- Vyberte si trasu s nižším převýšením, pokud chcete šetřit energii.
- Nepodceňujte dobrou výbavu: nepromokavá bunda, kvalitní obuv a čepice jsou nezbytností.
- Myslete na dostatek teplého nápoje a svačinu.
- Informujte někoho o plánované trase.
Kdy začíná podzimní počasí?
Meteorologicky začíná podzim 1. září a končí 30. listopadu – to je pevně dané. Ale skutečné podzimní počasí je proměnlivé a závisí na konkrétním roce a nadmořské výšce.
Co to v praxi znamená pro turisty?
- Září: Často ještě babí léto s teplými, slunečnými dny, ideální pro pěší turistiku a cykloturistiku v nižších polohách. Večery se však už ochlazují, takže je potřeba teplejší oblečení.
- Říjen: Počasí je nejvíce nevyzpytatelné. Může být krásně slunečno, ale i deštivo a chladno. V horách už se může objevovat i sníh. Je nutné se připravit na všechny varianty počasí.
- Listopad: Počasí se postupně blíží zimě. Očekávejte časté deště, nízkou teplotu a v horských oblastech sněžení. Výlety do přírody vyžadují dobrou výbavu a pečlivé plánování.
Tipy pro podzimní turistiku:
- Vždy sledujte předpověď počasí před výletem.
- Balte se do více vrstev oblečení, abyste se mohli přizpůsobit změnám teplot.
- Nepodceňujte nepromokavou a větruodolnou bundu a kvalitní obuv.
- Plánujte kratší trasy, abyste se v případě zhoršení počasí nemuseli zdržovat venku příliš dlouho.
Jaké bude počasí v červenci?
Červenec v České republice roku 2025 byl počasím spíše průměrný. Teploty a srážky odpovídaly dlouhodobému normálu (1991-2020). To je dobrá zpráva pro turisty, kteří nechtěli extrémní vedra ani přívalové deště.
Sluneční svitu bylo nadprůměrně: S 254 hodinami slunečního svitu (o 9% více než obvykle) se dalo počítat s krásnými, slunečnými dny ideálními pro výlety a outdoorové aktivity.
Průměrná teplota: Měsíční průměr 18,6 °C byl o nepatrných 0,3 °C vyšší než dlouhodobý průměr. To znamená příjemné letní počasí vhodné pro turistiku a cykloturistiku po celém území ČR.
Tipy pro červencovou dovolenou v ČR:
- Využijte hojnost slunečných dnů k návštěvě hradů a zámků.
- Vydejte se na túru do některých z krásných českých národních parků.
- Prozkoumejte malebná městečka a vesnice.
- Doporučujeme se zabalit na proměnlivé počasí: sluneční brýle, opalovací krém, ale i lehkou bundu pro případ chladnějšího večera.
Nezapomeňte na:
- Dostatek tekutin.
- Opalovací krém s vysokým ochranným faktorem.
- Pohodlnou obuv.
Ve kterém ročním období spadne v ČR nejvíce srážek?
České počasí je proměnlivé, ale co se týče srážek, existuje poměrně jasný trend. Ačkoliv roční úhrn srážek se na 50 % území pohybuje mezi 600–800 mm, rozložení během roku je klíčové pro plánování výletů.
Nejvíce srážek spadne v létě (36 %), což je pro mnohé cestovatele překvapivé. Myslíte si, že jaro je deštivější? Omyl! Letní bouřky, často doprovázené intenzivním deštěm, výrazně ovlivňují celkové množství. To je důležité si uvědomit při plánování treků v horách, nebo při kempování. Dobrá nepromokavá výbava je v létě v Čechách nezbytností!
Podzim (23 %) a jaro (22 %) jsou si z hlediska srážek poměrně podobné. Na podzim se objevují vydatnější deště, zatímco jarní srážky bývají spíše rozptýlenější, v podobě menších dešťů a občasných přeháněk. To se projevuje i v charakteru krajiny – na jaře se probouzí ze zimního spánku a je plná svěží zeleně, zatímco podzimní krajina se zbarvuje do krásných odstínů žluté a červené.
Zima (19 %) je nejméně deštivým obdobím. Srážky se v zimě objevují převážně ve formě sněhu, jehož množství se výrazně liší dle nadmořské výšky a polohy. Na horách se tak můžete těšit na sněhové radovánky, zatímco v nížinách bude spíše chladno a vlhko.
Pro lepší představu si shrňme rozložení srážek v procentech:
- Léto: 36%
- Podzim: 23%
- Jaro: 22%
- Zima: 19%
Tato data by měla být brána jako orientační. Místní mikroklima může výrazně ovlivnit množství srážek v konkrétní oblasti. Před cestou proto vždy doporučuji zkontrolovat aktuální předpověď počasí.
Jaké bývá počasí na podzim?
Český podzim – to je proměnlivá kráska. Na začátku, během tzv. babího léta, si ještě užíváme teplých slunečných dnů s teplotami klidně nad 20, někdy i 30 °C. Zkušený cestovatel ale ví, že tohle je jen klamný pocit. Horko letních měsíců je pryč, večery a noci jsou už citelně chladnější. Doporučuji tedy sbalit si i teplejší vrstvy oblečení, i když se přes den budete slunit v krátkých rukávech. Pamatuji si jeden výlet do Českého Švýcarska v říjnu – přes den nádherné počasí, ale večer jsme se třásli zimou v tenkých tričkách.
První mrazíky se obvykle objevují v říjnu, ačkoliv v některých letech dorazí až později. Listopad pak už většinou přináší první sněhovou nadílku, ačkoliv samozřejmě záleží na nadmořské výšce a konkrétním roce. V nížinách to bývá spíš sněhová kaše, která brzy roztáhne, zatímco v horských oblastech se můžete těšit na pořádný zimní zážitek. Pokud plánujete výlet do hor, raději si ověřte aktuální sněhové podmínky. Je potřeba myslet na pořádné zimní oblečení včetně nepromokavé bundy a teplých bot.
Podzimní Česko nabízí úchvatné barevné scenérie. Lesy se zbarvují do ohromující palety žlutých, oranžových a červených odstínů. Ideální čas pro pěší turistiku a cykloturistiku, ale je nutno počítat s kratšími dny a proměnlivým počasím. Nezapomeňte na dobrou mapu, kompas a baterku. A co se týče oblečení – vrstvení je klíčové!
Zážitky z podzimní krajiny jsou nezapomenutelné. Ať už budete prozkoumávat malebné vesničky, historická města, nebo se vydáte na výlet do přírody, nenechte si ujít kouzlo českého podzimu. Jen si pamatujte – počasí je nepředvídatelné, proto buďte připraveni na vše.
Kdy bude tornádo v Česku?
Tornádo, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko 24. června 2025, bylo jednou z nejničivějších meteorologických událostí v novodobé historii České republiky. Epicentrum se nacházelo v okolí souřadnic 48°48′22″ s. š., 16°58′11″ v. d.
Tato oblast se vyznačuje nízkými kopci a rovinami, což v kombinaci s vhodnými meteorologickými podmínkami (vysoká vlhkost, teplotní inverze) vytvořilo ideální prostředí pro vznik tornáda.
Doporučení pro turisty:
- Při cestování po jižní Moravě, zejména v oblasti Břeclavska a Hodonínska, je vhodné sledovat aktuální meteorologické zprávy.
- V případě výstrahy před bouřkami a silným větrem se vyhněte otevřeným prostorům a vyhledejte bezpečné úkryty.
- Prohlédněte si místa, která byla tornádem zasažena. Můžete si uvědomit sílu přírody a zároveň ocenit obdivuhodnou snahu místních o obnovu.
Zajímavosti:
- Tornádo dosáhlo intenzity EF2-EF3 na stupnici Fujita-Pearson, způsobilo značné materiální škody a několik zranění.
- Po tornádu proběhla rozsáhlá záchranná a pomocná akce, do které se zapojili dobrovolníci z celé České republiky.
- Obnova zasažených oblastí trvala několik let a je svědectvím o síle lidské solidarity.
Kolik je stupňů v listopadu?
Listopadové teploty v České republice se v roce, o kterém se ptáte, pohybovaly v rámci dlouhodobého průměru, konkrétně 3,8 °C. To je o 0,9 °C nad normálem z období 1981-2010. Pro srovnání, v některých částech Evropy, například v jižním Španělsku, se listopadové teploty pohybují kolem 15-18 °C, zatímco v severských zemích, jako je například Norsko nebo Finsko, se blížily k bodu mrazu, a to i v níže položených oblastech.
Zajímavé je, že nejteplejší listopad od roku 1961 byl zaznamenán již v roce 1963 s průměrnou teplotou 6,4 °C.
Výkyvy teplot v listopadu jsou ovlivněny řadou faktorů:
- Geografická poloha: Výrazné rozdíly v průměrných teplotách jsou patrné i v rámci České republiky samotné, s vyššími teplotami v nížinách a nižšími v horských oblastech. To je podobné i v jiných zemích – třeba v Itálii se rozdíly mezi severem a jihem projevují velmi zřetelně.
- Nadmořská výška: S každou stoupající stovkou metrů nad mořem se teplota obvykle sníží o 0,6 °C.
- Klimatické změny: Dlouhodobé trendy ukazují na globální oteplování, které ovlivňuje i průměrné listopadové teploty.
Pro srovnání s jinými zeměmi:
- Středomoří: Teplé a suché počasí.
- Severní Evropa: Chladné a vlhké počasí, časté deště a nízká sluneční aktivita.
- Severní Amerika: V závislosti na oblasti – od mírného podnebí na jihu až po chladné a zasněžené podmínky na severu.
Jak poznám, že přijde tornádo?
Kdy vzniká tornádo?
Jaký bude únor 2025?
Únor 2025? To je otázka, na kterou vám bohužel nemohu poskytnout úplnou odpověď, jenom útržek z aktuálního počasí. Dnešní ranní mrazíky, od 5 do 1 °C, s výjimkou západních Čech, kde se ojediněle objevují teploty kolem -2 °C, jsou jen náznakem toho, co nás čeká. V Krušných horách a na Šumavě, tradičních zimních rájích, se rtuť teploměru propadla až na -7 až -9 °C. To je ideální pro zimní sporty, pokud ovšem sněhová pokrývka postačí. Zkontrolujte aktuální sněhové hlášení před cestou! Odpoledne se očekává mírné oteplení na 8 až 12 °C, na Moravě a ve Slezsku poněkud chladněji, 6 až 9 °C. Počasí v únoru je proměnlivé, takže se připravte na vše – slunečné dny, sněhové bouře i deštivé dny. Doporučuji sledovat podrobné předpovědi počasí pro specifické regiony a plánovat aktivity s ohledem na aktuální podmínky. Nezapomeňte na teplé oblečení, nepromokavou bundu a pevnou obuv, ať už budete cestovat po horách, nebo po městě.
Kdy oficiálně začíná zima?
Astronomická zima na severní polokouli začíná zimním slunovratem, který připadá na 21. nebo 22. prosinec. To je den s nejdelší nocí a nejkratším dnem v roce. Z vlastní zkušenosti z cest po světě vím, jak dramaticky se projevují rozdíly v délce dne a noci v závislosti na zeměpisné šířce. Například na rovníku jsou dny a noci po celý rok téměř stejně dlouhé, zatímco na pólech se střídají polární den a polární noc. Zimní slunovrat je astronomická událost, která značí začátek astronomické zimy, ale počasí se řídí svými vlastními pravidly a může se lišit od kalendářního data. Zkušenost z cest mi ukázala, že i v prosinci se můžou vyskytovat v různých částech světa od teplých slunečných dnů až po silné mrazy a sněhové bouře. Zajímavostí je, že datum zimního slunovratu se může mírně posouvat v závislosti na přestupných letech a na specifických výpočtech astronomů.
V jakém ročním období nejvíce prší?
Nejvíce srážek zaznamenáváme v létě, konkrétně v červnu a červenci. To je období, kdy se nad Českou republikou protahují teplé a vlhké vzduchové masy, často spojené s bouřkami. Tyto bouřky, ač krátkodobé, dokáží za krátkou dobu naplnit řeky a způsobit lokální povodně. Doporučuji proto při cestování v létě sledovat předpověď počasí a být připraven na prudké změny počasí.
Naopak nejméně prší v zimních měsících, lednu a únoru. Sněhové srážky, které v tomto období převládají, se soustředí zejména v horských oblastech. Je to ideální čas pro lyžování, ale je třeba být připraven na silný vítr a náledí. Pozor na lavinové nebezpečí ve vyšších polohách!
Zajímavostí je, že průměrné roční srážky se liší v závislosti na nadmořské výšce a geografické poloze. V některých oblastech, zvláště v podhůří, se může roční úhrn srážek podstatně lišit od celostátního průměru.
Jaké roční období je nejdelší?
Nejdelší roční období? To je otázka! Kalendářně jsou všechna stejně dlouhá, ale pro nás, aktivní turisty, je to trochu jinak. Denní délka se mění, a to je klíč. Na letním slunovratu (kolem 21. června) je den nejdelší, v našich zeměpisných šířkách kolem 16 hodin – ideální na celodenní výlety do hor! To znamená maximální čas na zdolávání vrcholů a objevování krás přírody. Slunce svítí prakticky od rána do večera, což je skvělé pro fotografování a pozorování přírody.
Potom se dny zkracují a podzimní rovnodennost (kolem 23. září) přináší den a noc stejně dlouhé. To je dobrý čas na podzimní túry, ale je potřeba počítat s kratšími dny a dřívějším soumrakem. Plánujte trasy s ohledem na to!
Zimní slunovrat (kolem 21. prosince) je pak pro nás turisty spíš o zimních sportech – lyžování, sněžnicích – den je nejkratší, ale sněhová pokrývka a úžasná zimní krajina to bohatě vynahradí. A jaro? To je období probouzející se přírody, ideální na první jarní túry, kdy se den prodlužuje a příroda se probouzí.
Klíčem je tedy sledovat délku dne a plánovat aktivity podle toho. Užijte si všechny roční doby naplno!
Kdy jsou nejčastěji bouřky?
Nejčastěji se s bouřkami setkáte koncem jara a v létě, a to především během dne. Proč? Vše záleží na termodynamice atmosféry. Bouřky totiž vznikají při silné vertikální labilitě – jednoduše řečeno, při rychlém poklesu teploty vzduchu s výškou. Představte si to jako horkovzdušný balón – čím rychleji klesá teplota, tím silnější je vzestupný proud teplého, vlhkého vzduchu.
Intenzivní sluneční záření je klíčové. Ohřívá zemský povrch, který následně ohřívá vzduch nad ním. Tento teplý a vlhký vzduch stoupá, ochlazuje se a kondenzuje, čímž se tvoří bouřková oblaka – cumulonimby. Už jste někdy zažili tu typickou odpolední letní bouřku? To je přesně ono.
Kromě ročního období a denní doby hraje roli i geografická poloha. V horských oblastech, kde se vzduch zvedá díky terénu, jsou bouřky častější a někdy i intenzivnější. Zkušenost z cest mi napovídá, že v tropických oblastech jsou bouřky téměř každodenní součástí odpolední rutiny.
Co si s sebou vzít na cestu, pokud předpovídají bouřky:
- Lehkou, ale nepromokavou bundu
- Kvalitní pláštěnku
- Dobře nabitý telefon
- Malou baterku
Tipy pro bezpečí během bouřky:
- Vyhněte se vysokým stromům a otevřeným prostranstvím.
- Nedotýkejte se kovových předmětů.
- Hledejte úkryt v budově nebo autě.
- Sledujte předpověď počasí.
Pamatujete si na tu nejintenzivnější bouřku, kterou jste kdy zažili? Pro mě to byla ta v Himálaji. Byla to skutečná podívaná, ale i dost strašidelná zkušenost.
Kdy vzniká tornádo?
Tornáda, ty fascinující víry přírody, vznikají obvykle v supercelách – extrémně silných bouřkách. Ale to není všechno! Vznik tornáda je mnohem komplexnější proces, než si většina lidí myslí. Představte si tohle: Teplý, vlhký vzduch stoupá prudce vzhůru do bouřkového mraku. Tento stoupavý proud, jak ho meteorologové nazývají, se postupně zrychluje. Ale teprve specifická kombinace faktorů – a to je klíč – způsobí, že se tento stoupavý proud začne otáčet.
Zde je několik faktorů, které hrají důležitou roli při vzniku tornáda:
- Silný vertikální střih větru: To znamená, že vítr se mění jak rychlostí, tak směrem s výškou. Představte si, jak se vítr v různých výškách “proplétá” – to je klíčový moment pro vznik rotace.
- Dostatečná vlhkost: Vlhký vzduch poskytuje energii pro bouřku a následně pro tornádo. Myslete na to, jako na palivo pro tento ničivý stroj.
- Mezní vrstva: To je vrstva vzduchu blízko zemského povrchu. Její vlastnosti ovlivňují to, jak se stoupavý proud vyvíjí a jak se tornádo “dotkne” země.
Fáze vzniku tornáda lze zjednodušeně popsat takto:
- Vznik mezocyklónu: V supercele se vytvoří rotující sloupec vzduchu – mezocyklóna. To je jakási “kolébka” budoucího tornáda.
- Rozvoj trychtýře: Z mezocyklóny se začne spouštět trychtýř mraků směrem k zemi. Je to jako by se mrak “natahoval” dolů.
- Kontakt se zemí: Až trychtýř dosáhne zemského povrchu, vznikne skutečné tornádo. Je to ten okamžik, kdy se zničující síla uvolní.
Cestování do oblastí s vysokým rizikem tornád vyžaduje dobrou přípravu a sledování počasí. Informace o tom, kde a kdy se tornáda vyskytují, jsou k dispozici online a je důležité si je včas prostudovat, pokud se chystáte do takové oblasti.
