Jedním z nejpozoruhodnějších příkladů adaptace žraloků je jejich schopnost přežívat ve sladkovodních ekosystémech. Žraloci býčí (Carcharhinus leucas) patří mezi málokteré chrupavčité ryby, které úspěšně kolonizovaly sladkovodní prostředí.
Celkově se odhaduje, že přibližně 43 druhů žraloků dokáže přežívat ve sladké nebo brakické vodě, včetně některých druhů rejnoků, například rejnoci říční a pilouni.
Vliv sladké vody na žraloky
Ukázalo se, že při pohybu ve sladké vodě žraloci vynakládají o 50 % více energie než v mořské vodě. To souvisí s absencí plynového měchýře u chrupavčitých ryb, na rozdíl od kostnatých ryb, který by snižoval jejich hustotu a usnadňoval vztlak.
Výskyt sladkovodních žraloků
Pojem „sladkovodní žralok“ je poněkud zavádějící. Přestože některé druhy žraloků tolerují sladkou vodu, pravý sladkovodní žralok v pravém slova smyslu neexistuje. Příkladem druhu, který se svým vzhledem a pohybem podobá žraloku a vyskytuje se ve sladkých vodách, je například vysokoploutvý panagsius (Pangasius sanitwongsei), endemický druh pocházející z vodních toků Thajska a Laosu. Jeho rychlé pohyby, plochá hlava se širokými ústy a vysoká hřbetní ploutev mu propůjčují podobnost se žralokem.
Žraloci ve vodách Vladivostoku
Ve vodách Přímoří žije řada druhů žraloků, mezi nejčastější patří například žraloci ostnatí (Squalus acanthias) a žraloci sleďovití (Lamna nasus).
Hlavní složkou jejich potravy jsou různé druhy ryb, nikoliv lidé.
Proto tyto druhy nepředstavují pro člověka bezprostřední nebezpečí.
Nebezpeční žraloci v akvatoriích Přímoří
Akvatoria Přímoří jsou občas navštěvována druhy žraloků, které představují potenciální nebezpečí pro člověka:
- Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
- Žralok mako krátkoploutvý (Isurus oxyrinchus)
- Žralok lososový (Lamna ditropis)
- Žralok sleďovitý (Lamna nasus)
