Vánoce v České republice, jak jsem sám zjistil při svých cestách, nejsou jen o Ježíškovi a dárkách. To je jen špička ledovce! Tradice se tu prolínají s pověrami a zvyky sahajícími hluboko do historie. Začátek vánoční sezóny se s adventním obdobím často prolíná, ale samotné Vánoce dle tradice začínají 24. prosince večer a končí až 6. ledna, Třemi králi.
Základní kameny českých Vánoc:
- Štědrý den (24. prosinec): Je to den plný očekávání. Rodiny se scházejí u štědrovečerní večeře, která se tradičně skládá z kapra (a nezapomeňte na šupiny pro štěstí!), bramborového salátu, smažených řízků a dalších dobrot. Nedílnou součástí jsou i betlémy, symbolizující narození Ježíše.
- Štěpánské koledování (26. prosinec): Mladí lidé chodí po domech a zpívají koledy, za což dostávají sladkosti nebo drobné peníze. Je to živá tradice, která ukazuje na sílu komunitních vazeb.
- Silvestr (31. prosinec): Oslavy Nového roku jsou v Česku podobné jako jinde ve světě, ale s tradičními prvky, jako je například odlévání olova a hádání z tvarů ztuhlé hmoty. To jsem osobně vyzkoušel a musím říct, že to bylo překvapivě zábavné!
Další vánoční zvyky a pověry:
- Vánoční stromeček: Jeho zdobení je rodinná zábava. Tradiční ozdoby se mísí s moderními, a výsledek je vždy jedinečný.
- Cukroví: Rozmanitost vánočního cukroví je ohromující! Každá rodina má své oblíbené recepty, předávané z generace na generaci. Chuť vánočního cukroví je pro mne jedním z nejintenzivnějších zážitků z českých Vánoc.
- Zlaté prasátko: Symbolika hojnosti a štěstí pro nový rok.
- Jmelí: Tradičně se věší pod strop a líbání pod ním přináší štěstí.
- Házení střevícem: Starodávný zvyk, který měl předpovídat manželství. Dívky házejí střevícem přes rameno a podle jeho polohy se určuje, kdy se vdají (nebo zda se vdají vůbec).
- Krájení jablíček: Další typ věštění, kdy se podle tvaru jádra předpovídá budoucnost.
Závěr: Vánoce v České republice jsou bohaté na tradice, zvyky a pověry, které vytváří neopakovatelnou atmosféru. Je to fascinující směsice starého a nového, která zaručuje nezapomenutelný zážitek.
Co jsou zvyky a tradice?
Tradice a zvyky – to jsou živé vlákno, které proplétá generace a spojuje minulost s budoucností. Na svých cestách po desítkách zemí jsem pozoroval, jak se tyto nehmotné dědictví projevují v nejrůznější podobě. Z antropologického hlediska jsou tradice přenášené vzorce chování, víry a myšlení, které formovaly společnosti po staletí. V Japonsku například dodržování složitých čajových obřadů není jen rituál, ale komplexní systém s hlubokým filozofickým podtextem. V Mexiku se v Dni mrtvých uctívá památka předků s úžasnou barevností a vitalitou, zpochybňující samotnou myšlenku smrti. V Bhútánu, zemi hrubé, ale ohromující přírody, se život řídí buddhistickými principy a hlubokým respektem k přírodě. Tyto tradice, často s náboženským základem, formovaly společenské struktury, ovlivnily jazyk, umění a dokonce i kuchyni dané oblasti. Sociologicky pak sledujeme, jak se tradice vyvíjejí, mění a přizpůsobují se okolním vlivům. Mnohé z nich se stávají symboly národní identity, jiné zase postupně zanikají v moderním světě, a to buď nenávratně, nebo se transformují do nových forem. Zvyky se oproti tradicím obvykle vyznačují větší variabilitou a méně formálním charakterem, často reprezentují lokální kulturní specifika. Například způsob oslavy Vánoc se v České republice liší od oslav v Británii. Podstatou obou je však kontinuita, opakování, a předávání z generace na generaci, tvořící tak jedinečnou tapiserii lidských zkušeností.
Jaké jsou tradice na Štědrý den?
Štědrý den (24. prosince, alternativně 5., 6. nebo 18. ledna) – perfektní výchozí bod pro zimní túru!
Po tradičním štědrovečerním dárkování a slavnostní večeři (dobře se najíme, abychom měli energii na výlet!), se dá skvěle využít klidnější atmosféra k procházce v zasněžené krajině. Představte si: vánoční stromeček v lese, jesličky u kapličky a ticho prostupující zasněženou krajinou. Místo pouštění lodiček, lodička na sněhu taženou psím spřežením!
Tipy pro aktivní Štědrý den:
- Sněhové túry: Vyberte si trasu dle vaší kondice, nezapomeňte na mapu a kompas (a nabitý mobil!).
- Běžky: Pro milovníky běžkování jsou Štědré dny ideální pro výlety na upravovaných trasách. Zkontrolujte aktuální stav sněhové pokrývky a dostupnost tras.
- Zimní lezení (pokud máte zkušenosti): Pro zkušené horolezce je to výzva.
- Zimní cyklistika (fatbike): Pro opravdové otužilce.
Nezapomeňte na:
- Teplé oblečení ve vrstvách.
- Neoděrnou a nepromokavou obuv.
- Dostatek tekutin a energetické svačiny.
- Nabitý mobilní telefon a powerbanku.
- První pomoc.
- Informujte někoho o plánované trase.
Omezení MHD a prodejen po 12:00 je třeba brát v potaz při plánování.
Štědrý den je spjat s Vánocemi a Novým rokem, ale může být i skvělým dnem pro aktivní odpočinek v přírodě!
Proč nesmí viset prádlo na Vánoce?
Tradice nevěšet prádlo na Vánoce sahá hluboko do minulosti a není omezena jen na Českou republiku. Podobné zvyky najdeme v mnoha koutech Evropy, a dokonce i v některých částech světa s odlišnými kulturními kořeny. Podstata zákazu se opírá o víru v ochranu domácnosti před neštěstím a o uctívání vánoční atmosféry. Vánoce jsou svátky klidu a rodinné pohody, časem pro odpočinek po náročných předvánočních přípravách. Naši předkové věřili, že jakákoli práce, ať už praní a věšení prádla, nebo úklid, by mohly narušit harmonii svátků a přivolat smůlu. Toto přesvědčení je v souladu s mnoha starými tradicemi, které zdůrazňují posvátnost vánočních dnů a nutnost ponechat si čas pro duchovní rozjímání a společné sdílení s rodinou. Mnohé kultury po celém světě mají podobné rituály spojené s ukončením práce a zahájením období klidu a odpočinku v období zimního slunovratu. Zákaz praní a věšení prádla tak není pouze českou zvláštností, ale součástí širšího kulturního fenoménu propojujícího generace a národy.
Praktickou stránkou zákazu mohla být snaha o uchování čistoty a pořádku v domě, aby se Vánoce oslavily v příjemné a harmonické atmosféře. V dobách, kdy praní bylo fyzicky náročné, bylo logické věnovat tyto dny odpočinku a rodině. Z historického hlediska je zajímavé srovnat tento zvyk s podobnými tradicemi v jiných částech světa, kde se Vánoce slaví s ohledem na podobnou filozofii klidu a odpočinku v rámci svátečního období.
Co se nedělá na Vánoce?
Vánoční tradice v Česku jsou bohaté a plné symboliky. Mnohé z nich se opírají o staré pověry, které dodnes dodržuje nemalá část populace. Například praní prádla na Štědrý den je považováno za přivolání smůly a neštěstí do domácnosti. Zkušenost z mých cest po východní Evropě ukazuje, že podobné tradice najdeme i v sousedních zemích, byť s drobnými odchylkami. Zde se často hovoří o tom, že praní symbolizuje narušení klidu a harmonie, důležitých prvků štědrovečerní večeře.
Počet stolovníků: Další zásadní věc, která by se neměla podcenit, je sudý počet osob u štědrovečerního stolu. Lichý počet je považován za přivolání smrti. Toto přesvědčení je silně zakořeněné a i v moderní době najdeme mnoho rodin, které dodržují tradici a připravují o jeden talíř a příbor více, aby zajistily sudý počet. Na svých cestách jsem pozoroval podobné tradice spojené s čísly i v jiných kulturách, často s propojením s mytologií a náboženstvím.
Dluhy: Poslední důležitá věc, na kterou bych rád upozornil, je zdržet se vydlužování na Štědrý den. Podle tradice to může přinést bída a nouzi. Tato pověra se opírá o symbolický význam štědrého dne jako času hojnosti a štěstí. Vzdání se dluhů v tento den se tak symbolicky otevírá pro štěstí v nastávajícím roce. Zajímavé je, že podobné tradice spojené s finančními záležitostmi a štěstím v novém roce jsem pozoroval i v Asii, kde se naopak praktikují specifické finanční rituály před začátkem nového roku.
- Shrnutí nepraktikovaných činností na Štědrý den:
- Praní prádla
- Lichý počet stolovníků
- Vydlužování peněz
Co se nesmí dělat o Vánocích?
Tradiční štědrovečerní zvyky, které se dodržují dodnes, a jejichž porušení prý přináší smůlu, zahrnují:
- Nevstaňte od štědrovečerní tabule, dokud se všichni nenajedí. To symbolizuje rodinné soužití a štěstí v novém roce.
- Nepřete a nevěšte prádlo. Prý to přináší neštěstí a zbytečné starosti do nového roku.
- Nepracujte. Štědrý den je určen k odpočinku a rodinné pohodičce.
- Nepůjčujte si nic ani nepůjčujte. To se traduje jako ztráta štěstí a finanční problémy v nadcházejícím roce.
- Nemýjte nádobí po večeři. Nechte vše až na další den, je to součást tradice.
- Prostřete místo pro nečekaného hosta. Symbolizuje pohostinnost a připravenost na překvapení. Věřilo se, že tak přivítáte štěstí a štěstěnu.
- Nehádejte se. Štědrý den by měl být ve znamení klidu, míru a rodinné harmonie.
- Nejezte maso před štědrovečerní večeří. Tradičně se podává ryba, která symbolizuje klid a bohatství.
Zajímavost: Mnoho z těchto zvyků má kořeny v pohanských tradicích, které se promísily s křesťanskými zvyky. Dodržování těchto tradic přispívá k neopakovatelné atmosféře Vánoc a upevňuje rodinné vazby.
Co se na Štědrý den nesmí?
Na Štědrý den zapomeňte na jehlice a pračku! Šití, pletení a praní prý přináší smůlu – ideální den na procházku v zasněžené krajině, třeba s mačkami na sněžnicích, než se doma věnovat domácím pracím. A žádné milostné dopisy! Riziko rozchodu je prý vysoké. Raději si naplánujte výstup na nějaký kopec a vychutnejte si nádherný výhled na zasněženou krajinu. Energii si doplňte výživnou svačinou, ideálně s kouskem domácího chleba, upečeného až na první svátek vánoční, ten prý štěstí přináší. Nezapomeňte na teplé oblečení, nepromokavou bundu a kvalitní turistické boty. Před výletem si zkontrolujte předpověď počasí a informujte někoho o plánované trase. Dobrý výlet vám zaručí nejen fyzickou aktivitu, ale i klidnou mysl, daleko od domácích starostí. Šťastnou cestu a krásný Štědrý den v přírodě!
Co je typické pro Poláky?
Polská kuchyně je robustní a uspokojující, odrazem drsného klimatu a zemědělské tradice. Sladké a slané chutě se tu prolínají překvapivě harmonicky. Zatímco trend zdravého stravování se i v Polsku prosazuje, tradiční recepty zůstávají nedotčeny, a tak se stále hojně využívá smetana, máslo a vepřové maso. Základem mnoha pokrmů je zelí, ať už kvašené, dušené nebo nakládané – zde se projeví vliv bohaté historie zemědělství. Brambory, ať už v podobě klasických hranolek (frytki), placků nebo pyré, jsou všudypřítomné. Vejce hrají důležitou roli, od polévek po hlavní jídla. Zajímavé je i propojení polské kuchyně s východní Evropou, s níž sdílí některé ingredience a techniky přípravy, ale zároveň si zachovává unikátní charakter. Nezapomenutelná je například żurek (kyselá polévka z kvašeného žita) nebo pierogi (knedlíčky s nejrůznějšími náplněmi). Přestože se na první pohled zdá kuchyně jednoduchá, skrývá v sobě hloubku a variabilitu, která je odrazem bohaté historie a kulturní rozmanitosti Polska.
Co vše se nesmí dělat na Nový rok tradice našich předků, které mnoho Čechů dodržuje dodnes?
České novoroční tradice jsou plné zajímavých zákazů, které se dodržují dodnes, ačkoliv jejich původ často splývá s mýty a pověrami. Jedním z nich je zákaz sušení prádla na Silvestra. Podle starých pověr to prý může přinést smrt někomu z rodiny v novém roce. Tento zvyk se pravděpodobně odvíjí od symboliky prádla, sušeného na větru – něco, co je pryč, co se ztratilo. V kontextu silvestrovské symboliky to tedy může značit ztrátu člena rodiny.
Další tradice se týká drůbeže. Její konzumace na Silvestra je zakázána, neboť se věří, že by tak mohlo „uletět štěstí“. Kuřata, která se vyznačují schopností letu, symbolizují zde prchavé štěstí. Zajímavé je, že podobné pověry o drůbeži se vyskytují i v jiných evropských kulturách, což ukazuje na společné kořeny těchto tradic.
Na druhou stranu, existují i příjemnější novoroční zvyky. Tradičním novoročním jídlem, přinášejícím štěstí, je ovar s křenem a jablky. Ovar, typická česká jitrnice, představuje hojnost a bohatství v nadcházejícím roce. Křen symbolizuje zdraví a sílu, zatímco jablka představují plodnost a prosperitu. Konzumace tohoto pokrmu o půlnoci je tak vnímána jako magický akt, zajišťující pozitivní energii pro celý rok.
Proč na Štědrý den nesmí viset prádlo?
Tradice Štědrého dne zahrnují i zákaz praní a věšení prádla. Věřilo se, že by to mohlo přinést smůlu, nemoc, ba dokonce i smrt do rodiny. Toto pověření je hluboce zakořeněno v českých tradicích a dodržuje se dodnes. „Na Vánoce visí jen prádlo mrtvých,“ říká se. Zajímavé je, že podobné tradice se objevují i v jiných zemích, byť s mírně odlišnými zdůvodněními. Například v některých regionech se věří, že praní na Štědrý den odplavuje štěstí. Zvyk odkládání veškerých prací souvisejících s praním na dny po Štědrém dnu tedy není jen pouhou pověrou, ale součástí bohaté kulturní tradice. Dnes to mnozí vnímají spíše jako symbolické dodržování tradic, ale pro některé stále představuje věc zásadní.
Kolik druhů cukroví má být na stole?
Klasická vánoční tradice hovoří o sedmi druzích cukroví na štědrovečerním stole. Symbolika sedmičky je v mnoha kulturách silná a v tomto případě zřejmě odkazuje na sedm dnů v týdnu, sedm planet, nebo sedm světových divů. Ale to je jen jedna z verzí. Narazila jsem i na tradici dvanácti druhů cukroví, po jednom za každý měsíc v roce. Z vlastní zkušenosti z cest po Čechách a Moravě ale mohu potvrdit, že tato pravidla jsou spíše doporučeními než striktním pravidlem. V jedné rodině v jižních Čechách jsem ochutnala pouhé tři druhy, zatímco u babičky na Valašsku se na stole hemžilo snad dvacet různých perníčků, lineckých koleček, vosích hnízd a jiných dobrot. Zvláště v rodinách s velkým počtem členů, kde každý má své oblíbené cukroví, se počet druhů rapidně zvyšuje. Zajímavé je, že v některých oblastech, třeba na Slovensku, se kvantita cukroví na štědrovečerní tabuli zdá být ještě větší. Zde jsem zaznamenala bohatší nabídku tradičních i moderních variací. Závěr? Neexistuje správný počet, důležité je, aby si každý našel to své oblíbené cukroví a aby se u stolu všichni cítili spokojeni.
Mimochodem, na cestách jsem objevila i neobvyklé varianty vánočního pečení. V některých regionech se peče cukroví s netradičními přísadami, které odrážejí místní dostupné suroviny. V Alpách jsem například ochutnala cukroví s lesními plody, které dodávalo sladkostem unikátní chuť a vůni. Takže, ať už pečete sedm, dvanáct, nebo dvacet druhů cukroví, nezapomeňte se při tom inspirovat tradičními recepty z vašeho kraje, a proč ne i z jiných koutů světa!
Co nedělat 31. 12.?
31. prosince se vyhněte praní a věšení prádla – stará pověra praví, že to může přinést smůlu. Stejně tak se nedoporučuje vynášet cokoli z domu, mohlo by vám to chybět celý rok. Zametat též není ideální, prý se tím vymítá štěstí. Pro maximální štěstí zkuste naopak uklidit byt, připravit si slavnostní oděv a pečlivě naplánovat Silvestra. Pokud se chystáte na oslavy mimo domov, zkontrolujte dopravní spojení – očekávejte větší nával a možné komplikace. Mějte s sebou dostatek peněz a nenechávejte cennosti bez dozoru. V případě cestování do zahraničí, ověřte si platnost cestovního dokladu a pojištění. A nezapomeňte na teplé oblečení, i když se očekává mírná zima, počasí může být nepředvídatelné.
Co nedělat na druhý svátek vánoční?
Druhý svátek vánoční, to není jen den pro lenošení, jak by se mohlo zdát. Dodnes v něm rezonuje stará lidová moudrost, která zakazovala jakoukoli práci. Nešlo jen o úklid, zametení světnice a stlaní postelí – to vše bylo tabu! Předkové věřili, že práce v tento den přinese neštěstí v novém roce. Tento zákaz práce, jak jsem zjistil při svých cestách po českých vesnicích, byl hluboce zakořeněn v respektu k duchovnímu rozměru svátků. Po náročných předvánočních přípravách si lidé konečně užívali zasloužený odpočinek a posilňovali rodinné vazby. Zajímavé je, že podobné tradice jsem zaznamenal i v dalších slovanských zemích, což svědčí o společné kořenech našich vánočních zvyků. Absence práce se tak stala symbolem hlubokého spojení s tradicí a s vírou v nadpřirozené síly, ovlivňující lidské životy. A že by to neštěstí bylo? Inu, to se nedá vědecky dokázat, ale jistě, že nerušený odpočinek a rodinná harmonie, to je dar mnohem cennější než uklizená světnice.
Co se nesmí na 2. svátek vánoční?
Druhý svátek vánoční, Boží hod vánoční, je v Česku dnem odpočinku a tradice, kdy se podle starých zvyklostí nepracovalo. Naši předkové věřili, že práce v tento den přinese neštěstí. Neuklízelo se, nemetly se světnice ani zápraží, ba co víc – dokonce se ani nestlaly postele! Tento den byl zasvěcen rodině, klidu a vychutnání si vánoční atmosféry po náročných předvánočních přípravách. Tradice dodnes přežívá, byť v moderní době se její dodržování liší. Zajímavé je, že podobné zvyky dodržují i v jiných částech Evropy, ačkoli se specifické zákazy a tradice mírně liší. Například v některých regionech se dodnes věří na magickou moc tohoto dne a vázalo se k němu předpovídání počasí, nebo rodinné rituály. Zkrátka, druhý svátek vánoční představuje více než jen volno – je to den hluboce zakořeněný v české i evropské kultuře a tradici.
Pro cestovatele je poznání těchto tradic fascinujícím vhledem do historie a kulturního dědictví. Navštívit Českou republiku o druhém svátku vánočním znamená zažít jedinečnou atmosféru klidu a rodinné pohody, v kontrastu s ruchem předvánočního shonu. Pozorovatele zaujme poklidný ráz dnů a setkání s tradicemi, které dodnes přežívají.
Kdy se nesmí prát prádlo na Vánoce?
Můj výzkum českých vánočních tradic mě zavedl k zajímavému zvyku, který se týká praní prádla. Na Štědrý den se praní a věšení prádla striktně vyhýbá. Důvod? Podle místních pověr to přináší smůlu, nemoci, ba dokonce smrt do rodiny. Slyšel jsem od místních obyvatel i rčení „na Vánoce visí jen prádlo mrtvých“, což výstižně shrnuje sílu tohoto přesvědčení.
Toto tabu není pouze o samotném praní. Zahrnuje i sušení prádla. Je to zřejmě spojeno s celkovou představou o posvátném klidu Štědrého dne, který by měl být nerušený běžnými domácími pracemi.
Zajímavé je, že podobné tradice existují i v jiných částech Evropy, ačkoliv detaily se liší. Zdá se, že tyto zvyky pramení z dávného spojení Vánoc s obřadními rituály a symbolickými činy, které se snažily zajistit plodnost a ochranu před zlými silami. Myslím, že to poukazuje na fascinující spojení mezi starými pověrami a dnešními vánočními tradicemi.
Pokud se tedy chystáte na Vánoce do České republiky, mějte na paměti toto:
- Vyhněte se praní prádla na Štědrý den.
- Věšení prádla na Štědrý den je také zapovězeno.
Dodržování tohoto zvyku vám zaručí nerušený průběh svátků a pravděpodobně vás ochrání před místním pověřením o smůle.
Co je typické pro českou kuchyní?
Česká kuchyně, to není jenom stereotypní vepřo-knedlo-zelo, ačkoliv i ten si zaslouží své místo na slunci. Klasika, kterou musíte ochutnat, je bezesporu vepřový řízek – tenká, křupavá krusta a šťavnaté maso uvnitř. Jeho variací je nespočet, od různých obalů až po doprovodné omáčky.
Pečené vepřové maso, často s křupavou kůrkou a aromatickými bylinkami, je dalším pilířem české gastronomie. Nezapomenutelný zážitek! K tomu se skvěle hodí domácí knedlíky, ať už houskové, bramborové nebo škvarkové, a samozřejmě všudypřítomná kysaná zelenina, která dodá pokrmu svěží chuť.
Guláše, husté a voňavé, jsou dalším symbolem české kuchyně. Jejich varianty jsou nekonečné – hovězí, vepřové, zvěřinové… Každý region má svůj vlastní recept, předávaný z generace na generaci.
Smažený kapr, typický vánoční pokrm, je kulinářskou tradicí, kterou byste si neměli nechat ujít. Jeho chuť je nezaměnitelná.
Sekaná pečeně, pečené mleté maso s různými přísadami, je skvělá volba pro nenáročnou, ale výbornou večeři.
A nesmíme zapomenout na omáčky! Ty jsou v české kuchyni skutečnou hvězdou. Husté, smetanové, s výraznou chutí, často s houbovým základem nebo s kyselým nádechem, dokonale doplňují každý pokrm. Jejich příprava je umění, které se předává z generace na generace.
Tip pro cestovatele: Nebojte se experimentovat a ochutnat i méně známé regionální speciality. Objevte skryté klenoty české kuchyně, které vás překvapí svou chutí a originalitou.
- Zkuste: Trdelník (sladká pochoutka), koláče (různé druhy), pivo (mnoho druhů a značek).
Stručně řečeno: Česká kuchyně je pestrá a bohatá na tradice, s důrazem na kvalitní suroviny a důkladnou přípravu. Je to kuchyně pro gurmány, ale i pro ty, kteří si rádi pochutnají na poctivém jídle.
Co je typické pro Třetihory?
Třetihory – to je čas, kdy se planeta Země proměnila k nepoznání. Představte si svět, kde se rozkládaly rozlehlé, bujné pralesy, doslova kypící životem. Na začátku třetihor vládlo teplé a vlhké klima, s dešti rozdělenými rovnoměrně po celém roce. Bylo to ráj pro drobné savce, kteří se v tomto prostředí bez problémů množí. Myslete na husté porosty, kde se šuměl listí a ozýval se zpěv neznámých ptáků – skutečná džungle!
Postupně se však klima měnilo. Teploty šly ještě výš, ale srážky se staly nevyrovnanějšími. Představte si, jak se pralesy řídnou, jak se otevírají prostory pro nové druhy, které se dokázaly přizpůsobit. Právě v tomto období se začali objevovat větší savci – hlodavci, první primáti, a dokonce i kopytníci. To je ten moment, kdy se dá říct, že se začíná formovat svět, který se nám více podobá.
Střed třetihor přinesl další zvrat – začalo se ochlazovat a klima se stávalo sušším. To vedlo k dalším dramatickým změnám v ekosystému. Představte si, jak se rozkládající pralesy mění v savany a stepní oblasti. Můžete si to představit jako nekonečnou cestu přes rozlehlé pláně s rozptýlenými stromy, pro kterou se museli savci adaptovat. Změny v klimatu ovlivňovaly vývoj flóry a fauny, což vedlo k rozmanitosti druhů, které dnes známe (nebo známe jejich zkameněliny) – fantastická cesta časem a prostorem!
Co se nesmí na Štěpána?
Na Štěpána, 26. prosince, se tradičně neuklízelo, nestlaly se postele a nevěsilo se prádlo. Byl to den odpočinku po vánočních svátcích, kdy se dodržovaly zvyklosti podobné jako na Štědrý den. Práce se striktně vyhýbala, aby se nepokazilo štěstí v novém roce. Tento den byl koncipován jako prodloužení vánočního klidu. Zajímavostí je, že podle některých zvyklostí se Štěpán považoval za den, kdy se mohly rozhodovat důležité záležitosti, jako například o manželství. V některých regionech se dodržovaly specifické tradice spojené s hádáním počasí pro nadcházející rok nebo s věštěním. Pro moderního turistu to znamená ideální den na procházku, návštěvu památek nebo prostě relaxaci bez pocitu nutnosti cokoliv dělat.
Co se nesmí na Silvestra a Nový rok?
Silvestr a Nový rok? Klasika! V Česku se traduje, že praní a věšení prádla přináší smůlu, ba dokonce smrt – prý se tak “vyperou” štěstí a zdraví z rodiny. Z vlastní zkušenosti, a projel jsem kus světa, mohu potvrdit, že tato pověra je živá i v mnoha jiných kulturách, byť s odlišnými výklady. Podobně je to s vynášením něčeho z domu – to prý zaručuje jeho absenci v příštím roce. Logika je pochopitelně diskutabilní, ale z etnologického hlediska fascinující. A co zametání? To se dle pověry rovná vymetání štěstí z domu. Mnozí Češi proto zametání na Silvestra a Nový rok vynechávají. Zajímavé je, že podobné rituály, spojené s přechodem roku, existují v nejrůznějších podobách po celém světě – od rituálního zapalování ohňů až po speciální jídla a nápoje. Je to fascinující prolínání tradice a víry v lepší zítřky.
Na závěr jedno doporučení: ať už věříte pověrám nebo ne, Silvestr a Nový rok si užijte s blízkými a v dobré náladě! A pamatujte, že nejlepším “amuletkem” proti smůle je zdravý rozum a prevence.
