Druhový sklad řasové flóry jezerních ekosystémů se značně liší v závislosti na trofickém stavu vodní nádrže a sezónních faktorech. Eutrofní jezera, bohatá na živiny, typicky vykazují vyšší biomasu řas a větší druhovou diverzitu než oligotrofní jezera s nízkým obsahem živin. Sezónní změny v teplotě, slunečním záření a dostupnosti živin pak dále ovlivňují dominanci jednotlivých druhů řas v průběhu roku. Tento proces je komplexní a závisí na řadě interakcí mezi abiotickými a biotickými faktory.
V urbanizovaných jezerech, často zatížených antropogenní eutrofizací, dominují následující skupiny řas:
- Zelené řasy (Chlorophyta): Tato skupina zahrnuje širokou škálu druhů, od jednobuněčných až po vláknité a mnohobuněčné formy. Často jsou zodpovědné za typické “květy vody”.
- Rozsivky (Diatomophyceae): Mikroskopické řasy s křemičitou schránkou. Jsou významnými producenty v jezerních ekosystémech a jejich přítomnost ukazuje na specifické podmínky prostředí.
- Sinice (Cyanobacteria): Dříve označované jako sinice, dnes řazené mezi bakterie. Některé druhy mohou produkovat toxiny, což představuje riziko pro vodní ekosystémy a lidské zdraví. Jejich hojné rozšíření signalizuje často znečištění vody.
Méně často se vyskytují:
- Žlutozelené řasy (Xanthophyceae)
- Bičíkovky (Euglenophyceae)
- Zlaté řasy (Chrysophyceae)
- Dinoflageláty (Dinophyceae)
Ekologické faktory, které ovlivňují rozvoj řas v jezerech, zahrnují:
- Teplotu vody: Optimální rozmezí teplot se liší u jednotlivých druhů řas.
- Osvětlení: Dostupnost světla je klíčová pro fotosyntézu a růst řas. Hloubka jezera a zakalení vody ovlivňují intenzitu světla.
- Dostupnost živin: Koncentrace dusíku a fosforu hraje zásadní roli v růstu řas. Nadbytek živin vede k eutrofizaci a “květům vody”.
- pH vody: Vliv pH na růst řas je druh-specifický.
- Hydrodynamický režim: Proudění vody ovlivňuje distribuci řas a transport živin.
Stav řasové flóry slouží jako indikátor kvality vody a odráží úroveň znečištění a ekologický stav jezera. Analýza druhového složení a biomasy řas umožňuje posoudit trofický stav jezera a identifikovat případné zdroje znečištění.
Jak jsou řasy uspořádány?
Řasy jsou unikátní zástupci rostlinné říše, vyznačující se rozmanitým anatomickým uspořádáním. Na rozdíl od vyšších rostlin nemají diferencované orgány – kořen, stonek a listy.
- Absence kořenů, stonků a listů: Řasy se vyznačují jednoduchou tělní stavbou, která může být jednobuněčná, koloniální nebo vláknitá.
- Buněčná struktura: Každá buňka obsahuje jádro, cytoplasmu a chloroplasty (chromatofory), které jsou zodpovědné za proces fotosyntézy. Pigmenty v chloroplastech určují barvu řasy.
- Buněčná stěna: Buňka je obklopena pevnou buněčnou stěnou, která chrání buňku před mechanickým poškozením a osmotickým stresem. Složení buněčné stěny se liší u různých skupin řas.
Kde rostou řasy?
Řasy vykazují úžasnou adaptabilitu a prosperují nejen ve vodních ekosystémech, ale i v nečekaných prostředích:
- Půda: Řasy tvoří tenkou zelenou vrstvu na povrchu půdy, kde hrají důležitou roli v koloběhu živin.
- Vegetace: Rostou na listech a kmenech stromů, využívají je jako substrát a zdroj vlhkosti.
- Minerály: Kolonizují kameny a skály, dodávají jim charakteristické zbarvení.
Ještě pozoruhodnější je, že některé druhy řas vytvářejí symbiotické vztahy se zvířaty:
- Krunýř želv: Řasy rostou na krunýři některých druhů želv.
- Srst ledních medvědů: V určitých podmínkách mohou řasy dodávat srsti ledních medvědů nazelenalý odstín.
Kde se řasy nacházejí?
Řasy: všudypřítomní průkopníci planety
- Voda: Obývají rozmanité vodní ekosystémy, od oceánů po sladkovodní nádrže.
- Zem: Kolonizují půdu, skály, zdi budov, ale i pouště a ledovce.
Zbývající části textu se týkají pouze konkrétních lokalit a druhů řas v Rusku, což přesahuje rámec obecného popisu řas a jejich výskytu. Proto budou tyto části vynechány v této upravené verzi.
