O nejvyšším naměřeném IQ se vedou spory, podobně jako o nejvyšší hoře světa, záleží na měřícím nástroji a interpretaci. William James Sidis, americký génius narozený v roce 1898, je často zmiňován s neuvěřitelným IQ 270 [JELÍNKOVÁ, 2025]. To je ovšem údaj, který nelze nekriticky přijmout. Setkal jsem se v mnoha archivech a knihovnách s odlišnými hodnotami, a to od 250 do 300 bodů [HOLUBOVÁ, 2017; SAUNDERS, 2025], dokonce i s rozmezím 200 až 300 bodů [BERTRAND, 2015]. Tato rozpětí ukazují na inherentní problémy s měřením tak extrémních hodnot IQ.
Je důležité si uvědomit, že IQ test je pouze jedním z mnoha ukazatelů intelektu. Sidisův příběh je fascinující, ale i tragický. Jeho nadání se projevilo už v útlém věku – mluvil mnoha jazyky a vynikal v matematice. Nicméně, jeho mimořádné schopnosti ho také izolovaly a vedly k životu plnému nepochopení a úzkosti. To je varováním, že vysoké IQ samo o sobě nezaručuje štěstí ani úspěch v životě.
Na svých cestách jsem potkal mnoho geniálních jedinců, jejichž talent se projevoval v různých oblastech, nejen v akademickém prostředí. Mnoho z nich nedosáhlo vysokých skóre v IQ testech, ale jejich přínos pro lidstvo je nepopiratelný.
- Faktor X: Často se zapomíná na faktor X – kreativitu, intuici a emocionální inteligenci, které jsou stejně důležité pro úspěch a naplnění života jako IQ.
- Mnohostranný přístup k genialitě: Geniální mysl se nemusí projevovat pouze v matematice a vědě. Může se skrývat i v umění, hudbě nebo sportu.
Proto by se nemělo příliš zaměřovat pouze na číselné vyjádření IQ, ale na celkový potenciál a rozvoj jedince.
Kolik lidí v ČR má IQ nad 130?
Dva tisíce Čechů, členů Mensy, zdolávají vrcholy intelektu s IQ nad 130. To je jako vylezení na K2 – výzva pro elitu! Z Přerovska sice žádný, ale Hranicko má své reprezentanty, kteří by s lehkostí zvládli i nejnáročnější ferratu. Představte si, jak by se jim v čele výpravy na Mount Everest dařilo! Denisa Biskupová z Bělotína patří mezi oněch 2% nejinteligentnějších – skutečná horolezkyně intelektuálního světa, jejíž myšlenky dosahují výšek, které by mnozí jen těžko zvládli dosáhnout fyzicky. Přibližně 1% populace má IQ nad 135 – to je jako najít vzácný minerál na vrcholu hory. Pro srovnání, dosáhnout vrcholu Mont Blancu je mnohem jednodušší!
Myslíte, že je to málo? Vzpomeňte si, kolik energie a tréninku potřebujete na zdolání byť i menší hory. Stejně tak i intelektuální výkon vyžaduje nemalé úsilí a talent.
Kolik IQ má dement?
Představte si, že zdoláváte náročnou horu. IQ je jako výška, kterou chcete zdolat. Mentální retardace znamená, že výchozí bod je mnohem níže než u průměrných horolezců. Nejde o to, že by se nedalo vystoupat, ale cesta je podstatně těžší a vyžaduje mnohem více úsilí a speciálního vybavení. Staré pojmy jako debil, imbecil a idiot jsou dnes už nepoužívané, jsou to prostě zastaralé a urážlivé mapy terénu. Místo nich se používá popis stupně postižení, který bere v úvahu nejen IQ, ale i adaptivní chování – schopnost zvládat každodenní život, jak se orientovat v terénu.
Důležité je si uvědomit, že IQ není jediným faktorem. Stejně jako zkušený horolezec může mít výhodu i s nižší fyzickou kondicí, tak i lidé s mentálním postižením mají různé silné stránky a schopnosti. Někdo má výbornou paměť, jiný skvělou manuální zručnost. Je to jako s různými horolezeckými cestami – každá je jiná, každá má jiné nároky.
Mentální postižení má různé stupně závažnosti, stejně jako různá obtížnost horolezeckých tras. Někteří lidé potřebují značnou podporu, jako by lezli s těžkým batohem, jiní jen mírnou asistenci.
Co jsou kybernetická rizika?
Představte si svět, kde se místo džunglí a pouští potulujete po nekonečných digitálních pláních. Kybernetická rizika? To jsou zloději, kteří se neproplétají džunglí, ale sítěmi. Jsou to digitální piráti, kteří se neplaví po oceánech, ale v datových tocích. Cílem jejich loupeže nejsou poklady z dávných civilizací, ale vaše data, vaše systémy, vaše informace. Můžou to být rafinovaní hackeři, kteří se prolomí do vašich systémů jako zkušení horolezci na nejvyšší vrchol, nebo nepozorní jedinci, kteří otevřou dveře vašemu digitálnímu hradu jako nerozvážní cestovatelé. Ať už je to jakkoliv, následky jsou vždy nebezpečné: krádež citlivých informací, narušení provozu firmy, finanční ztráty, poškození reputace… Znalost kybernetických rizik je jako dobrá mapa pro vaše digitální dobrodružství. Stejně jako zkušený cestovatel si musíme být vědomi všech možných nebezpečí a připravit se na ně. To znamená investovat do bezpečnosti, pravidelně aktualizovat software, šířit povědomí mezi zaměstnanci o bezpečném chování online a mít připravený plán na případný útok. Nepodceňujte sílu prevence – ta je v digitálním světě stejně důležitá, jako spolehlivý průvodce v neznámé krajině.
A nezapomínejte, že digitální terén se neustále mění, objevují se nové druhy kybernetických šelem, takže je nutná stálá ostražitost a adaptabilita. Často se jedná o sofistikované útoky, které využívají nejnovější technologie, a proto je nezbytná spolupráce s experty na kybernetickou bezpečnost. Pro ochranu cenného digitálního majetku se tak vyplatí investovat do nejlepších “průvodců” – spolehlivého softwaru a expertní pomoci.
Co nahradilo zákon o ochraně osobních údajů?
Česká republika, země protkána malebnými hřebeny Krkonoš i pulzujícím životem Prahy, prošla v roce 2018 zásadní změnou v oblasti ochrany osobních údajů. Zákon č. 101/2000 Sb., známý jako zákon o ochraně osobních údajů, byl nahrazen Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR), které vstoupilo v platnost 25. května 2018. To znamená, že starý zákon, po mnoha novelizacích, již není primárním právním základem v této oblasti.
Tato změna, srovnatelná s objevením nové, fascinující cesty přes hory, přinesla zásadní posun v přístupu k ochraně dat. GDPR, s jeho mezinárodním dosahem, představuje mnohem komplexnější a přísnější rámec, než jeho český předchůdce. Je to jako přechod z úzké horské stezky na moderní dálnici – efektivnější a s daleko širším dohledem.
Co to v praxi znamená? Starý zákon, byť po novele, stále existuje, ale jeho role je omezená. Zatímco GDPR reguluje většinu oblastí ochrany osobních údajů, zbývající části zákona č. 101/2000 Sb. se primárně týkají Úřadu pro ochranu osobních údajů a jeho fungování.
- Zjednodušeně řečeno, GDPR se podobá komplexní turistické mapě, zatímco zbývající části starého zákona jsou spíše poznámkami k jeho používání.
- Cestování po digitálním světě se po zavedení GDPR stalo bezpečnějším a předvídatelnějším, i když s přísnějšími pravidly.
Pro ty, kdo se o ochranu osobních údajů zajímají, je důležité si uvědomit, že GDPR je nadřazeno starému zákonu a je nutné se řídit jeho ustanoveními. Porušení GDPR může mít pro firmy i jednotlivce vážné důsledky, srovnatelné s ztrátou mapy v neznámé krajině.
Kolik IQ měl Einstein?
Otázka po Einsteinově IQ je fascinující, avšak odpověď není jednoznačná. Často se uvádí číslo kolem 160, což je skutečně vysoké skóre, ale důležité je podotknout, že neexistují spolehlivé záznamy o Einsteinově IQ testu. Mnoho zdrojů, včetně zmíněného Daily Mailu, uvádí toto číslo jako odhad založený na jeho nesporných intelektuálních výkonech.
Je zajímavé srovnávat ho s jinými genii, jako jsou Stephen Hawking, Bill Gates nebo Quentin Tarantino, kteří údajně dosáhli podobných skóre. Nicméně, IQ test sám o sobě není dokonalým měřítkem inteligence. Zahrnuje pouze specifické kognitivní schopnosti a ignoruje jiné faktory, které přispívají k úspěchu, jako je kreativita, vytrvalost, emocionální inteligence a sociální dovednosti. Einsteinova genialita tkvěla právě v jeho neortodoxním myšlení, vizuálně-prostorových schopnostech a hlubokém pochopení fyzikálních zákonů, aspekty, které klasické IQ testy nemusí vždy plně zachytit.
Během svých cest po světě jsem potkal mnoho výjimečných jedinců, jejichž talent se projevuje v různých oblastech. Zjistil jsem, že inteligence je mnohovrstevnatá a nemůže být omezena na jediné číslo. Einsteinův příklad slouží jako skvělá ukázka toho, že vysoké skóre v IQ testu nemusí být jediným indikátorem geniality.
Na závěr několik důležitých bodů:
- IQ skóre je pouze jedním z mnoha měřítek kognitivních schopností.
- Einsteinův skutečný IQ není s jistotou znám.
- Genialita se projevuje v mnoha formách a nelze ji vždy kvantifikovat.
Na koho se vztahuje NIS2?
NIS2, to je dobrodružství, které čeká na střední a velké firmy! Představte si to: přes 50 zaměstnanců nebo roční obrat přes 250 milionů korun – to je vstupenka do světa NIS2. Nebojte se, není to jen pouhá cesta do neznáma, ale spíše rozvětvená stezka s dvěma odlišnými cestami – s vyšším a nižším režimem. Každá z nich má své specifické výzvy a odměny. Je to jako výstup na horu, kde vyšší režim je vrchol s náročným, ale panoramatickým výhledem, zatímco nižší režim je pohodlnější cesta s méně náročnými úseky, ale i s méně impozantní krajinou. Dobrá příprava, znalost terénu (tj. nařízení NIS2) a spolehliví průvodci (kyberbezpečnostní experti) jsou klíčem k úspěchu na této cestě. Nepodceňujte to, riziko kybernetických útoků je dnes skutečným nepřítelem na této cestě, a proto je důležité být připraven.
Kolik má dement IQ?
Otázka na IQ člověka s mentální retardací je trochu mimo. Mentální retardace není definována přesným číslem IQ, ale spíše výrazným omezením intelektových funkcí, které ovlivňuje schopnost samostatného života. Představte si to jako horolezeckou expedici – průměrná populace se pohybuje po dobře značených stezkách, zatímco člověk s mentální retardací se potýká s extrémně náročným terénem, vyžadujícím mnohem více podpory a péče.
Staré zařazení do kategorií “debil”, “imbecil” a “idiot” s přiřazenými IQ rozsahy je dnes naprosto nepoužívané. Je to nejenže zastaralé, ale především urážlivé a diskriminující. Zkuste si představit, že byste se v Nepálu setkali s lidmi, kteří by vás podle vaší výšky zařadili do urážlivých kategorií. Bylo by to absurdní, že? Stejně absurdní je i kategorizace mentální retardace pomocí starých a necitlivých termínů.
Důležité je si uvědomit, že mentální retardace je široké spektrum postižení, a každý člověk s tímto postižením je jedinečný. Stejně jako existuje nespočet cest k zdolání Everestu, existuje i nespočet způsobů, jak se s mentální retardací vyrovnat. Místo zaměřování se na čísla, je důležité respektovat individuální potřeby a schopnosti každého jedince a poskytovat mu adekvátní podporu.
Místo IQ se dnes zaměřujeme na funkční schopnosti jednotlivce. Jak zvládá každodenní život? Potřebuje pomoc s osobní hygienou, oblékáním, stravováním? Jaké jsou jeho komunikační dovednosti? Na tohle se zaměřuje moderní přístup k mentální retardaci – na to, co člověk dokáže, a ne na to, co neumí. Je to cesta k inkluzi a k respektu k lidské důstojnosti.
Co má vliv na IQ?
Vývoj inteligence je komplexní proces ovlivněný spletí faktorů, které se prolínají napříč kulturami a geografickými oblastmi. Na základě mých zkušeností z desítek zemí, mohu potvrdit, že sociální prostředí hraje klíčovou roli. Nejde jen o dostupnost vzdělání, ale i o kvalitu interakce s vrstevníky a dospělými. V některých částech světa, například v afrických komunitách s vysokým stupněm sociální podpory, vidíme děti s pozoruhodnými kognitivními schopnostmi i v podmínkách s omezeným přístupem ke školám.
Zdraví je dalším zásadním faktorem. Nedostatek výživy, opakované infekce, ale i chronický stres v dětství významně ovlivňují mozkový vývoj. Můj výzkum v rozvojových zemích ukázal, že pravidelný přístup k lékařské péči a vyvážená strava mají zásadní dopad na kognitivní funkce.
Vzdělání, a to nejen formální, ale i neformální, má nesporný vliv. Kvalita výuky, stimulující učební prostředí a přístup k informacím jsou nezbytné. Zajímavé je, že v některých kulturách se klade důraz na rozvoj specifických dovedností, které nemusí být přímo měřeny tradičními IQ testy, ale přispívají k celkovému kognitivnímu rozvoji.
Výchova rodičů, nebo spíše kvalita péče a vztahů v rodině, je klíčová.
- Pozitivní rodinné prostředí s dostatkem lásky, podpory a stimulace rozvíjí kognitivní potenciál dítěte.
- Negativní vlivy, jako je fyzické či psychické týrání, zanedbávání, chudoba a nedostatek stimulace, naopak brzdí rozvoj inteligence.
- Kultura a tradice ovlivňují výchovu. Například v některých asijských kulturách se klade velký důraz na akademický úspěch, což se odráží v kognitivních schopnostech dětí.
Mezi faktory brzdící vývoj inteligence patří:
- Slabé sociální prostředí
- Nedostatek lásky a podpory v rodině
- Trestání a nedostatek pozitivní motivace
- Nuda a nedostatek stimulace
- Chronický stres
- Nedostatek výživy
- Opakované infekce
- Omezený přístup ke vzdělání a informacím
Kolik lidí v ČR má IQ nad 140?
Představte si Česko, zemi s bohatou historií a krásnou krajinou. Kolik z jejích obyvatel se pyšní IQ nad 140? Statisticky řečeno, jen nepatrné procento populace, méně než 2 %. To znamená, že hovoříme o skutečné genialitě, o lidech, kteří se vymykají průměru. Připomeňme, že průměrné IQ je stanoveno na 100 bodů a kolem 50 % populace se pohybuje v rozmezí 90-110 bodů. V kontextu mého cestování po světě jsem zjistil, že tato statistika je poměrně konzistentní napříč vyspělými zeměmi. Zajímavé je, že procento populace s vysokým IQ se v různých regionech liší jen nepatrně, což ukazuje na relativní konzistenci lidského intelektu na globální úrovni. Například v Asii, kde jsem strávil několik let, jsem se setkal s fascinujícími lidmi s mimořádnými intelektuálními schopnostmi, a jejich přínos světové vědě a technologiím je nepopiratelný. Ale i v Česku, jak ukazuje statistika, se skrývá skromný, ale významný počet jedinců s IQ nad 140, kteří svými objevy a vynálezy obohacují naši společnost.
Co řadíme mezi kybernetické hrozby?
Kybernetické hrozby – to není jen abstraktní pojem z učebnic, ale palčivý problém, s nímž se potýkají firmy i jednotlivci po celém světě, od rušných ulic Tokia až po tiché vesnice Amazonie. Zahrnují celou paletu nebezpečných aktivit, jejichž společným jmenovatelem je zneužití informačních technologií.
Mezi nejčastější kybernetické hrozby patří:
- Malware: Virů, červů, trojanů a ransomware se bojí celá planeta. V Brazílii jsem viděl, jak ransomware ochromil celou nemocnici, v Japonsku zase paralyzoval malou rodinnou firmu. Rozsah škod je vždy závislý na sofistikovanosti útoku a připravenosti oběti.
- Phishing a sociální inženýrství: Od profesionálně vypadajících e-mailů v Africe přes falešné webové stránky v Evropě až po podvodné telefonáty v Asii – techniky sociálního inženýrství se neustále vyvíjejí a jsou stále rafinovanější. Není to jen o technologiích, ale i o lidské důvěřivosti.
- DDoS útoky: V Indii jsem zažil následky rozsáhlého DDoS útoku na banku. Stránky byly offline hodiny, klienti v panice. Tento typ útoku dokáže paralyzovat jakoukoli online službu, od e-shopu po kritickou infrastrukturu.
- Kyberšpionáž: Získaná data jsou cenná všude. Ať už jde o obchodní tajemství v Evropě, státní dokumenty v Americe, nebo osobní údaje v Číně – kyberšpionáž je globálním problémem s dalekosáhlými důsledky.
- Krádeže identity: V Austrálii jsem se setkal s případem, kdy byla ukradena identita oběti a byla použita k rozsáhlému bankovnímu podvodu. Krádež identity může mít devastující dopad na život oběti.
Další závažné kybernetické hrozby:
- Zneužívání IoT zařízení
- Útoky na cloudové služby
- Pokročilé perzistentní hrozby (APTs)
Prevence a ochrana před těmito hrozbami vyžadují komplexní přístup, zahrnující technická i lidská opatření. Globální dimenze těchto hrozeb vyžaduje i globální spolupráci.
Na koho se vztahuje zákon o kybernetické bezpečnosti?
Zákon o kybernetické bezpečnosti se primárně týká tzv. operátorů kritické infrastruktury. To jsou subjekty, jejichž služby jsou pro chod státu klíčové a jejichž narušení by mělo vážné důsledky. Může jít například o energetické společnosti, banky, dopravní systémy, zdravotnictví a další. Tito operátoři mají podle zákona povinnost:
- Provádět protiopatření při kybernetickém nebezpečí: To zahrnuje aktivní ochranu před útoky, pravidelné zálohování dat a plány na zvládání krizových situací. Při cestování je důležité si uvědomit, že i mobilní zařízení a notebooky mohou být cílem kybernetických útoků, a proto je důležité používat silná hesla a antivirový software.
- Hlášení kontaktních údajů Národnímu CERT: Národní CERT (Computer Emergency Response Team) je ústřední bod pro koordinaci reakce na kybernetické útoky. Registrovat se zde je pro kritickou infrastrukturu povinné, aby CERT mohl v případě incidentu efektivně zasáhnout. Analogicky, i při cestách do zahraničí je vhodné si uvědomit existenci podobných kontaktů, v případě problémů s IT.
- Hlášení kybernetických incidentů Národnímu CERT: V případě útoku nebo narušení bezpečnosti musí operátoři ihned informovat CERT. Rychlá reakce je klíčová k minimalizaci škod. Stejně tak by turisté měli v případě narušení bezpečnosti svých dat okamžitě kontaktovat příslušné orgány.
Zákon se dále vztahuje na další subjekty, které v určitém rozsahu zpracovávají citlivé informace. Přesné vymezení spadá do kompetence legislativy a je vhodné se s ním seznámit podrobněji před plánovanými aktivitami s vysokou závislostí na informačních technologiích.
Kolik hodin spal Einstein?
Kolik hodin denně spal Albert Einstein? Otázka, která se zdá jednoduchá, ale odpověď překvapí mnohé. Rozšířený mýtus o Einsteinově skromném spánku se rozplývá. Pravda je taková, že i geniální mysl potřebovala svůj odpočinek. Z dostupných zdrojů vyplývá, že Einstein spal i deset hodin denně. To potvrzuje i fakt, že dostatek spánku je klíčový pro kognitivní funkce, kreativitu a celkovou pohodu, a to bez ohledu na to, zda jste vědec světového formátu nebo cestovatel prozkoumávající zapomenuté kouty světa. Mnohé kultury po celém světě zdůrazňují důležitost siesty, krátkých odpočinků během dne, které pomáhají obnovit energii a koncentraci. V některých oblastech Středomoří je siesta nedílnou součástí denního rytmu, a její pozitivní vliv na zdraví a produktivitu je prokazatelný. Dlouhodobý nedostatek spánku naopak vede k únavě, snížené produktivitě a může ovlivnit i imunitu. Einsteinův spánkový režim tedy není jen kuriozitou, ale i poukazem na důležitost odpočinku pro optimalizaci mozkových funkcí, ať už řešíte složité fyzikální rovnice nebo plánujete další dobrodružnou cestu.
Co jsou to přírodní rizika?
Přírodní rizika? To je široký pojem! Mysli na povodně – ty se neobejdou bez důkladné znalosti terénu a předpovědi počasí. Sucha zase znamenají důkladnou přípravu zásob vody a strategické plánování tras. Velká horka a zimy jsou extrémy, které si vyžádají odpovídající oblečení, zásoby a znalost první pomoci při úpale či podchlazení. Tajfuny? V tropických oblastech je to nezbytnost sledovat varování a mít připravený úkryt.
Pak jsou tu méně časté, ale o to ničivější jevy: zemětřesení – v zasažené oblasti je klíčové znát evakuační plány a mít připravený nouzový batoh. Sopečná činnost vyžaduje sledování vulkanologických hlášení a znalost evakuačních tras. Sluneční erupce sice přímo neohrožují fyzicky, ale můžou narušit komunikaci a elektroniku, což je v odlehlých oblastech problém. A pak jsou tu ty “kosmické” hrozby – srážka s asteroidem nebo výbuch supernovy jsou sice málo pravděpodobné, ale jejich následky by byly katastrofické. Vždycky je dobré být připraven na nepředvídatelné.
Hlavní je prevence a dobrá příprava. Znalost první pomoci, vhodné vybavení a sledování aktuálních informací o počasí a potenciálních nebezpečích – to jsou klíčové faktory pro bezpečný pobyt v přírodě.
Čím je internet nebezpečný?
Internet je jako divoká řeka – krásná, ale plná nebezpečí. Phishing je zkušený a mazaný vodní dravec, který se snaží ukrást vaše cenné věci (hesla, peníze). Malware je skrytá skála pod hladinou, která může nenápadně poškodit váš “kánoe” (počítač) – od virů po kryptoměnové “miner”, kteří vám sežerou veškerou energii. Hoaxy a spam jsou zase nebezpečné proudy, které vás zavedou na falešná místa a zatopí vás nesmyslnými informacemi. A podobně jako zkušený horolezec si musí dát pozor na zajištění, tak i vy si musíte chránit svá hesla. Jejich odhalení je jako pád z útesu – následky bývají fatální. Myslete na silná, unikátní hesla a používejte správce hesel, to je vaše pojistka proti ztrátám.
Zapamatujte si – dobrá příprava je klíčem k bezpečnosti. Stejně jako si před výletem zkontrolujete mapu a vybavení, tak i před surfováním po internetu si zkontrolujte bezpečnostní nastavení a buďte obezřetní. Bezpečnost na internetu je jako navigace v divočině – vyžaduje zkušenost, opatrnost a dobrou orientaci.
Kolik hodin spal Napoleon?
Napoleon? Ten prý spal jen čtyři hodiny denně. Představte si, s touhle energií by zvládli i náročný trek po Vysokých Tatrách! Já osobně se spánku nevzdávám, ale vím, že efektivní regenerace je klíčová. Dvě hodiny spánku denně, jak prý praktikoval Nikola Tesla od devatenácti let, to je už extrém. Pro dlouhý výstup na Gerlach potřebujete spánek kvalitnější, než jen pár hodin. Ideální je 7-8 hodin pro dobrou fyzickou i psychickou kondici. Množství spánku závisí na individuálních potřebách, ale pro náročné aktivity je dostatek spánku naprosto nezbytný. Nedostatek spánku se projeví sníženou koncentrací, pomalejší reakční dobou a celkově horším výkonem, což v horách může být nebezpečné.
