Šanghaj představuje fascinující směsici architektonických stylů, která nemá v celosvětovém měřítku obdoby. Nemůžete hovořit o jednom dominantním stylu, spíše o fascinujícím soužití a prolínání. Západní vlivy jsou zřejmé, s dominancí art deco, koloniální architektury a eklektických budov z období koncese. Mnohé z těchto staveb, často zdobené bohatou ornamentální výzdobou, dodnes svědčí o minulosti Šanghaje jako kosmopolitního centra.
Vedle toho se v Šanghaji zachovaly tradiční čínské prvky, ale často integrované do moderních návrhů. Vidíme zde tradiční pagody, zdobené střechy a propracované dřevěné konstrukce, často ukryté v moderních komplexech nebo jemně začleněné do fasád západních budov. Tato unikátní symbióza je výjimečná.
- Art Deco: Šanghaj je mekkou art deca, s mnoha ikonickými budovami v tomto stylu, které dodnes fascinují svojí elegancí a geometrickou precizností.
- Koloniální architektura: Zdobné prvky, široké ulice a monumentální budovy připomínají minulost pod vlivem evropských mocností.
- Tradiční čínská architektura: Zde se projevuje v menším měřítku, často v podobě chrámů, zahrad a rezidenčních budov v historických čtvrtích.
- Moderní architektura: Rychlý rozvoj Šanghaje přinesl i moderní mrakodrapy, které se stávají novou dominantou panoramatu.
Výsledkem je fascinující architektonický eklekticismus – jedinečná směsice stylů, která odráží složitou a bohatou historii města. Prozkoumání těchto architektonických vrstev je nejen poutavým zážitkem, ale i klíčem k porozumění dynamice Šanghaje.
Co zajímavého je v Šanghaji?
Šanghaj? To je město kontrastů, které vás okouzlí! Deset míst, která nesmíte minout: Botanická zahrada Yu Garden – oáza klidu uprostřed ruchu, ideální pro odpočinek od shonu města. Nábřeží Bund – ikonická panoráma mrakodrapů s výhledem na řeku Huangpu, nejlépe si ji vychutnáte při večerní procházce. Šanghajský Disneyland – klasická zábava pro celou rodinu, ale připravte se na davy. Mrakodrapy, a zejména čajovna na 87. patře – dechberoucí výhled na celé město, ideální pro romantickou večeři. Francouzská koncese – malebné uličky s koloniální architekturou, plné kaváren a butiků, skvělé místo na procházku a objevování. 1933 Old Millfun – fascinující komplex bývalých jatek, dnes moderní galerie umění. Klub Ins – pro milovníky nočního života, nabízí širokou škálu hudebních stylů a atmosféry. Šanghajské muzeum urbanismu – prohlédněte si fascinující vývoj města. Nezapomeňte ochutnat autentickou šanghajskou kuchyni – Xiaolongbao (knedlíčky s masovou nádivkou) jsou nutností! Dopravu řešte metrem, je efektivní a levná. A nezapomeňte na to, že Šanghaj je obrovský, proto si naplánujte svůj čas pečlivě.
Jaké jsou architektonické zvláštnosti Šanghajské věže?
Šanghajská věž – to není jen obyčejná budova! Představte si devět cylindrických budov, precizně poskládaných na sebe, jako ruské matrjošky, ale v gigantické verzi. 127 pater se ukrývá uvnitř skleněné fasády, která tvoří vnitřní vrstvu. Ale to není všechno! Mezi vnitřním a vnějším pláštěm, který se spirálovitě otáčí o 120° směrem nahoru, se nachází devět samostatných zón. Každá z nich nabízí úchvatné veřejné prostory pro návštěvníky – ideální místo pro odpočinek během výstupu. Připravte se na náročný, ale fascinující výstup, který vám nabídne dechberoucí výhledy na celé město. Doporučuji pevné boty, protože výstup po tolika patrech může být náročný! Nezapomeňte si také zkontrolovat otevírací dobu a rezervovat si vstupenky předem, abyste se vyhnuli dlouhým frontám.
Tip pro zkušené turisty: Vyhledejte informace o speciálních prohlídkách nebo akcích, které se konají ve věži. Můžete tak objevit skryté detaily a jedinečné zážitky. Nepodceňujte ani délku pobytu – prohlídka a prozkoumání všech pater vám zabere několik hodin.
V čem spočívá jedinečnost Šanghaje?
Unikátnost Šanghaje spočívá v jeho fascinující směsici kultur, v jeho multikulturním srdci, kterému říkáme šanghajská regionální kultura. Není to jenom čínská metropole, ale skutečný tavící kotlík vlivu z celého světa. Základem je samozřejmě tradiční čínská kultura, ale na ni se naskládaly vrstvy vlivů z kultur Wu a Yue, které region formovaly po staletí. Tohle historické dědictví je znát v architektuře, kuchyni a dokonce i v místním dialektu.
Ale pravý šanghajský charakter se zrodil s přílivem západních vlivů, především v 19. a 20. století. Francouzská čtvrť s jejími elegantními bulváry a koloniálními budovami dodnes svědčí o tomto období. Naleznete tam kavárny s typicky evropským šarmem, ale i moderní restaurace nabízející fúzi čínské a světové kuchyně. Projděte se po Bundu, nábřeží s ikonickými budovami z doby kolonialismu, a uvědomíte si, jak moc se toto místo proměnilo a přitom si zachovalo kouzlo minulosti. Nezapomeňte ochutnat xiaolongbao (malé knedlíčky s vývarem), ikonické šanghajské jídlo, které krásně ilustruje tuto kulturní směsici.
Šanghaj je živoucí demonstrace globální interakce, kde se tradice setkává s modernou a východ s západem. Prozkoumejte staré čtvrti s jejich tradičními domky shikumen, ale i moderní mrakodrapy symbolizující ekonomický růst. Je to město, kde se historie prolíná s budoucností a nabízí turistům nezapomenutelný zážitek, plný kontrastů a překvapení. Kromě architektury a gastronomie doporučuji prozkoumat i místní muzea a galerie, abyste si udělali ucelenější obraz o tomto fascinujícím městě.
Jaké je historické centrum Šanghaje?
Historické srdce Šanghaje? To je bezesporu čtvrť Huangpu. Zde se rozprostírá ikonická nábřeží Waitan (dříve Bund), pulzující Nankingská ulice a impozantní Náměstí lidu, kde sídlí Šanghajské velké divadlo, Šanghajské muzeum a Šanghajské muzeum umění. Nezapomeňte ani na Šanghajské muzeum přírodní historie, rovněž v Huangpu. Projděte se po Bundu a nasajte atmosféru koloniální architektury, prozkoumejte úzké uličky starého města s jejich tradičními čajovnami a ochutnejte autentickou šanghajskou kuchyni. Doporučuji návštěvu Yuyuan Garden, krásné klasické zahrady, která nabízí únik od ruchu města. Nepodceňte časovou rezervaci, Huangpu nabízí nespočet fascinujících míst a klidně vám tam klidně zmizí celý den.
Tip: Prohlídku Bundu si nejlépe užijete s výhledem z řeky, například lodní projížďkou. A pokud máte zájem o moderní umění, vydejte se do čtvrti M50.
K čemu se staví věže?
Proč se stavěly věže? Otázka, která mě provází už řadu let při mých cestách po světě. Klasická odpověď – obrana – je sice pravdivá, ale příliš zjednodušující. V mnoha horských oblastech, například v gruzínské Svanetii, se tradice stavět věžovité domy udržela po staletí. Byla to nutnost, diktovaná nebezpečím nájezdů a divokých zvířat. Představte si ten život – izolované vesnice, strmé svahy, nepřátelé číhající za každým rohem. Věž nebyla jen domem, ale i pevností, symbolem síly a prestiže. Její výška často odrážela bohatství a moc rodiny, která ji vlastnila.
A co historie? Nejstarší věžovité stavby, jak dokládají archeologické nálezy, pochází z Jericha. Původní výška tohoto úchvatného objevu dosahovala cca 8 metrů. Představte si, jak musela tehdejší společnost vypadat, aby dokázala postavit tak monumentální stavbu! To jen podtrhuje důležitost a univerzálnost tohoto stavebního principu, který se objevuje v různých kulturách a časech. Nešlo jen o obranu, ale i o demonstraci moci, náboženských rituálů nebo sociální stratifikace. Dnes jsou tyto věžové domy často turistickou atrakcí, umožňující nahlédnout do fascinujícího a drsného světa našich předků.
Při prozkoumání těchto staveb se zaměřte na detaily – materiály, z nichž byly postaveny, techniku stavby a jejich umístění v terénu. Tyto aspekty poskytují cenné informace o životě, zvyklostech a strategiích přežití v daném regionu.
Jaký byl architektonický styl v 19. století?
Devatenácté století v západní Evropě bylo architektonicky velmi pestré! Objevoval jsem různé styly, jakoby čas sám skákal mezi epochami. Retrospektivismus, to byla snaha napodobovat minulost, ale často s výsledkem poněkud kýčovitým. Eklektika, to byla skutečná směsice – gotické věže se mísily s prvky renesance, baroka a klasicismu. Viděl jsem nádherné budovy, kde se harmonicky propojovaly zdánlivě neslučitelné prvky. Ampír-klasicismus 19. století – nástupce klasicismu, ale s vlivem Napoleonova impéria, velkolepý a monumentální, často zdobený slavnostně. Neogotika, to byl návrat k špičatým obloukům, vysokým věžím a bohaté ornamentice, ideální pro katedrály a zámky, však často s modernějšími materiály a technologiemi. Racionalismus se zaměřoval na funkčnost a účelnost, ačkoliv krása nebyla úplně opomíjena. A konstruktivismus? Ten jsem začínal vídat na konci století – svébytný styl s důrazem na geometrii, ostré linie a nové technologie, předzvěst moderní architektury. A v neposlední řadě standardizace – zjednodušení a opakování stejných architektonických tvarů, často s využitím nových průmyslových postupů, objevující se především u obytných budov.
Například v Anglii byla neogotika v kurzu ohromně. V Paříži jsem si naopak už všiml prvních náznaků secese, byť ještě ve velmi rané fázi. Celkově bych řekl, že 19. století v architektuře znamenalo fascinující experimenty s tradicí i moderními nápady.
Z čeho se staví věže?
Věžové konstrukce se staví z ocelových trubek nebo profilů. Viděl jsem je zhotovené z obou materiálů po celém světě, od pouštních oáz až po zasněžené himálajské vrcholky. Trubkové věže, jak jsem se přesvědčil na vlastní kůži v mnoha zemích, vynikají svými aerodynamickými vlastnostmi. Vítr je pro ně méně hrozbou, což jsem si ověřil při bouřkách v Jižní Americe, například. Nicméně, jejich výroba je náročnější a dražší než u věží z profilů. To jsem pozoroval například při stavbě telekomunikačních věží v Africe, kde cena materiálu a práce výrazně ovlivňuje konečnou cenu.
Spojení jednotlivých sekcí probíhá většinou pomocí přírub na šrouby, což je robustní a spolehlivé řešení, které jsem viděl prakticky všude. Drobné prvky jednotlivých sekcí se spojují pomocí tvarovek (fitinků). Tento systém je standardní a osvědčený, umožňuje snadnou montáž a demontáž, což je důležité pro údržbu a případné opravy. Někdy se však setkáte s odlišnými metodami, v závislosti na regionu a dostupnosti materiálů. Například v některých částech Asie jsem viděl alternativní spojovací systémy, ale klasický systém s přírubami a tvarovkami zůstává nejrozšířenější a nejoblíbenější.
Proč se tomu říká Šanghaj?
Slovo „Šanghaj“ se u nás často používá pro označení rušných, přeplněných a poněkud špinavých tržišť, slumů a obecně chaotických míst s vysokou koncentrací zahraničních obchodníků. Má spíše negativní konotaci, evokuje nepořádek a hluk. Zajímavé je, že skutečný Šanghaj, metropole v Číně, je dnes moderní a dynamické město s úžasnou architekturou, fascinující kulturou a pestrou historií sahající až do 13. století. Můžete tam najít vše od impozantních mrakodrapů přes tradiční čtvrti s úzkými uličkami až po nádherné parky a zahrady. Pokud se tam vydáte, připravte se na hektický rytmus velkoměsta, ale i na objevování fascinujících kontrastů starého a nového. Pro aktivní turisty nabízí Šanghaj skvělé možnosti – procházky po Bundě s výhledem na panoráma mrakodrapů, jízdu na kole podél řeky Huangpu, návštěvu staré čtvrti s tradičními domy a mnoha pouličními stánky s typickou čínskou kuchyní, nebo výlet na některý z okolních ostrovů s nádhernou přírodou. Ačkoliv původní negativní koncept „Šanghaje“ stále přetrvává, dnešní Šanghaj je mnohem víc než jen chaos a nepořádek.
Co se považuje za centrum Šanghaje?
Šanghaj? To není jen jedna oblast! Historické srdce města, s náměstím People’s Square a devíti administrativními oblastmi, najdete v Pusi. Projděte se tam, ucítíte tu starou atmosféru. Ale to není všechno!
Východní břeh řeky Huangpu, to je moderní Šanghaj, symbol 21. století. Nachází se tam čtvrť Pudong – architektonické šílenství, mrakodrapy, neuvěřitelná energie. Pro aktivní turistu je to ráj!
- Tip pro pěší turistiku: Prozkoumejte staré uličky v Pusi, objevte skryté čajovny a ochutnejte místní kuchyni.
- Tip pro cyklisty: Projeďte se po nábřeží Huangpu, máte fantastické výhledy na panoráma Pudongu.
- Tip pro milovníky výhledů: Vyjeďte na vyhlídkovou plošinu Oriental Pearl Tower v Pudongu pro dechberoucí panoramatický výhled na celé město.
Nepodceňujte vzdálenosti mezi Pusou a Pudongem. Doporučuji využít efektivní systém veřejné dopravy – metro je rychlé a spolehlivé.
- Plánujte si trasy dopředu, abyste stihli vše, co chcete.
- Nezapomeňte na pohodlnou obuv, budete hodně chodit.
- Naučte se pár základních čínských frází, usnadní to komunikaci.
V čem spočívá jedinečnost Šanghaje?
Šanghaj je pro mě jako aktivního turistu naprosto unikátní! Je to totiž nejen důležitý kulturní tahák Číny s fascinující směsicí východní a západní architektury, ale také největší světový přístav. Představte si tu energii!
Kromě toho je to hlavní finanční centrum Číny, dokonce před Pekingem a Honkongem! To se odráží i v jeho dynamice a nabídce aktivit.
Co se týče tipů pro aktivní turistiku:
- Procházka po Bundu: Nádherná promenáda podél řeky Huangpu s výhledem na moderní mrakodrapy Pudongu. Ideální pro ranní běh nebo večerní procházku.
- Výlet na Oriental Pearl Tower: Úžasné panoramatické výhledy na celé město. Doporučuji výjezd výtahem za západu slunce.
- Cyklistika po městě: Šanghaj má skvělou cyklistickou infrastrukturu, a tak je prozkoumání města na kole skvělým zážitkem. Vyzkoušejte si cyklostezky podél řeky.
- Výlet na Yu Garden: Krásná tradiční čínská zahrada, skvělé místo pro odpočinek a relaxaci po aktivním dni.
- Prohlídka čínské čtvrti: Ponořte se do místní kultury, ochutnejte tradiční jídlo a projděte se rušnými uličkami.
A nezapomeňte, že Šanghaj je i důležitým uzlem pro další výlety do okolních oblastí, takže se dá skvěle kombinovat s jinými aktivitami.
Co se v Šanghaji má nejdříve podívat?
Šanghaj je ohromující město a první den je klíčový. Začal bych na náměstí Bund (Waitan) – ta panoramata jsou ikonická. Doporučuji jít v podvečer, kdy se budovy rozsvěcují. Nezapomenutelný zážitek.
Poté bych se vydal do zahrady Jao-jüan (Yuyuan). Je to oáza klidu uprostřed šílenství města, krásné místo k procházce a odpočinku od davů. Pozor na prodejce suvenýrů, ale vyjednávání je součástí zážitku.
Pro modernější zážitek je tu Orientální perla (Oriental Pearl Tower). Výhled z vrcholu je úchvatný, ale připravte se na fronty. Zvažte rezervaci vstupenek online předem.
Pokud chcete zažít něco autentičtějšího, navštivte starobylé městečko Zhujiajiao. Je to kousek od centra, ale nabídne vám klidnější atmosféru s tradiční čínskou architekturou a kanály. Můžete se projet lodí a ochutnat místní speciality.
Kromě toho:
- Trh South Bund Fabric Market: Ideální pro nákup hedvábí a jiných textilií, ale připravte se na smlouvání.
Plánujte si cestu s ohledem na dopravu. Metro je rychlé a efektivní, ale v špičkách může být přeplněné. Taxi jsou dostupná, ale dopravní zácpy jsou běžné.
Co je to historický styl v architektuře?
Historický styl v architektuře? To je vlastně taková stylizace, napodobování prvků z velkých historických architektonických systémů minulosti. Vznikl pod vlivem romantismu, a to hlavně v 19. století v Evropě a Americe. Představte si to jako architektonický kostýmní ples – budovy se převlékají do historických šatů. Můžete tak narazit na stavby s prvky gotiky, renesance, baroka, klasicismu a mnoha dalších. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o věrnou kopii, ale o interpretaci, často s určitou svobodou a eklektickým mísením různých stylů. Ne vždy je to dokonalé, ale dodává to stavbám osobitý charakter. Při prohlídce památek se tak často setkáte s tímto fenoménem – pozorujte detaily, snažte se rozpoznat inspiraci a vnímat jak se prolíná s okolím.
Zajímavé je, že tento styl se často používal i u veřejných budov – muzeí, knihoven, radnic – aby evokovaly pocit důstojnosti a tradice. Tip pro turisty: při cestování po Evropě a Americe se zaměřte na detaily fasád – objevíte tak fascinující mix historických inspirací a projevy umělecké svobody architekta.
Jak se nazývá moderní architektonický styl?
O tom, jak se nazývá současný architektonický styl, se v odborné literatuře vede diskuse. Často se používá termín „moderní architektura“, odpovídající anglickému „modern architecture“, „modern movement“ nebo prostě „modern“. Slovo „modernismus“ se pak někdy používá jako synonymum pro „současnou architekturu“, ale je třeba si uvědomit, že zahrnuje spíše širší historický kontext. Prohlédl jsem si stovky budov od Tokia po Rio de Janeiro a viděl jsem, jak se tento styl projevuje v betonových skvostech Brasilia, minimalistických domech japonských předměstí, nebo v elegantní funkcionalitě skandinávské architektury. Moderní architektura, to není jen jeden styl, ale spíše přístup – důraz na funkčnost, čisté linie, minimalismus a inovativní materiály. Klíčové prvky se liší region od regionu, ale spojuje je snaha o estetiku vycházející z účelu stavby a moderních technologií. Někdy je těžké odlišit moderní architekturu od postmoderní, ale obecně řečeno, postmoderní architektura si hraje s historickými prvky a je méně striktní v otázce funkčnosti.
Zajímavé je, že i zdánlivě jednoduchý styl moderní architektury vykazuje značnou rozmanitost. Například brutalistické budovy s jejich masivními betonovými bloky stojí v protikladu k lehkým a vzdušným stavbám z ocele a skla. Pro lepší pochopení je tedy nutné analyzovat jednotlivé regionální a časové varianty, a ne spoléhat se jen na jeden univerzální termín.
Jaká je nejvyšší budova v Šanghaji?
Nejvyšší budovou v Šanghaji je Šanghajská věž (Shanghai Tower) s výškou 632 metrů. Je to absolutní gigant a výstup na vyhlídkovou plošinu je zážitkem, na který se jen tak nezapomene – panoramatický výhled na celé město je úchvatný! Na druhém místě je Šanghajský světový finanční centrum (Shanghai World Financial Center, 492 m), jehož architektura je fascinující a fotogenická. Jin Mao Tower (421 m) je klasická mrakodrapová ikona, která nabízí podobně impozantní výhledy. A pro ty, kteří chtějí zažít výstup na méně známou, ale stále vysokou budovu, tam je Shimao International Plaza (333 m).
Jak se v Číně nazývají vícepatrové věže?
Na otázku, jak se v Číně nazývají vícepatrové věže, je potřeba trochu opatrnosti. Pagoda je sice termín běžně používaný v západním světě pro popis těchto staveb a skutečně se takové stavby nacházejí v Číně, Nepálu, severní Indii, Tibetu, Japonsku, Vietnamu, Indonésii a dalších zemích. Ale není to vždycky přesné. Slovo „pagoda“ pochází z portugalštiny a je odvozeno od sanskrtského slova pro svatyni. V Číně se tyto stavby nazývají různými jmény, v závislosti na jejich funkci a architektonickém stylu. Někdy se používá termín 塔 (tǎ), což obecně znamená “věž”. Specifické názvy se liší podle dynastie, regionu a náboženství, se kterým je pagoda spojena (buddhismus, taoismus). Například slavná pagoda v Xi’anu, Velká divoká husí pagoda (大雁塔 – Dàyàn Tǎ), je skvělým příkladem. Její název nám napovídá i o její historii a propojení s buddhismem. Studium jednotlivých pagod tak odkrývá fascinující mozaiku čínské historie, architektury a náboženských tradic. Ne vždycky je tedy „pagoda“ přesný překlad, ačkoliv se běžně používá. Je důležité pamatovat na to, že se jedná o zjednodušení, které může skrývat bohatství kulturních nuancí.
Tip pro cestovatele: Při návštěvě čínských pagod se pokuste zjistit jejich místní jméno a dozvíte se tak mnohem víc o jejich historii a významu.
Co je to věž v architektuře?
Věž v architektuře není jenom vysoká stavba na malém půdorysu, jak se běžně definuje. Je to mnohem víc! Po cestách desítkami zemí jsem viděl věže sloužící jako strážní body – od impozantních středověkých pevností v Evropě, chránících města před útoky, až po moderní telekomunikační věže rozprostírající se po celé planetě. V některých kulturách, například v Asii, jsou věže nedílnou součástí chrámových komplexů, symbolizujících spojení s nebem. Jejich tvar se liší – od štíhlých gotických věží evropských katedrál až po mohutné, stupňovité zikkuraty Mezopotámie. Materiály se také značně liší: od kamene a cihel přes kov a beton až po moderní kompozity. A nakonec, funkce věží přesahují pouhou estetiku. Mohou sloužit jako majáky, rozhledny, součást obranných systémů, ale i jako symboly moci a prestiže, věčné připomínky lidské vynalézavosti a touhy po výškách.
