Je potřeba dávat spropitné, je-li zahrnuto v účtu?

Pravidla se změnila: spropitné se již automaticky k účtu nepřiplácí.

Hosté nyní sami určují výši spropitného. Optimální částka se pohybuje v rozmezí 10–15 % z celkové ceny účtu. Tato doporučená částka reflektuje standardní úroveň služeb. Výše spropitného může být upravena dle individuální spokojenosti s poskytnutým servisem – při výjimečně kvalitním servisu je vhodné spropitné navýšit, naopak při nedostatečné úrovni služeb jej lze snížit.

Kde není vhodné dávat spropitné?

V zemích východní Asie panuje specifická spropitná etiketa:

V Japonsku, Číně a Jižní Koreji je ponechávání spropitného v restauracích kategoricky zakázáno. Odměna za obsluhu je zahrnuta v ceně účtu. Nabídnutí spropitného může být dokonce vnímáno jako urážka.

Zvyky týkající se spropitného v dalších regionech:

Evropa a Severní Amerika: obvykle 15–20 % z účtu. V některých zemích (např. Švýcarsko) je spropitné již zahrnuto v ceně. V některých regionech Evropy je spropitné zahrnuto v ceně a jeho ponechání není nutné. Je však vhodné se informovat předem.
Austrálie a Nový Zéland: 10–15 % z účtu.
Jihovýchodní Asie: spropitné obvykle není povinné, ale v některých místech je zvykem nechat 5–10 %.
Indie: spropitné se pohybuje kolem 5–10 % z účtu a může být zahrnuto v účtu jako „servisní poplatek“.
Jižní Amerika: spropitné obvykle činí 10–15 % z účtu. V některých zemích (např. Argentina) je spropitné zahrnuto v ceně.

Tipy pro spropitnou etiketu:

Předem si zjistěte místní zvyklosti.
Nedávejte spropitné v mincích.
Pokud nejste spokojeni s obsluhou, je lepší promluvit si s manažerem, než personál o spropitné ochudit. Konstruktivní kritika může vést k zlepšení služeb.

Kolik si číšník vydělá včetně spropitného?

V restauracích je běžné ponechávat spropitné ve výši přibližně 10 % z účtu. Při menších výhradách k obsluze je možné ponechat 5 %, zatímco při nadstandardním servisu je vhodné dát 15 % a více. Před zaplacením účtu je vhodné zkontrolovat, zda není spropitné již zahrnuto v konečné ceně.

Proč bych měl platit spropitné?

Spropitné: tradice odměny a vděčnosti za obsluhu

Původ tradice

Zvyk dávat spropitné se zrodil v Anglii v 16. století. Hosté ponechávali personálu domu, ve kterém přenocovali, finanční obnos na zakoupení šálku čaje jako projev vděčnosti za poskytnutou péči a pozornost.

Účel spropitného

Hlavním účelem spropitného je vyjádření vděčnosti za poskytnuté služby. Slouží jako odměna pro personál, zvyšuje jeho motivaci a úroveň spokojenosti.

Doplňující informace

Procento spropitného se liší v závislosti na zemi, úrovni služeb a typu zařízení. Obvykle se doporučuje spropitné ve výši 10–15 % z ceny objednávky.
V některých zemích je spropitné již zahrnuto v účtu.
Dávání spropitného není povinné, ale je v drtivé většině společností vnímáno jako projev zdvořilosti a úcty.

Proč bych neměl dávat spropitné?

Od roku 2024 je v Rusku zakázáno zahrnovat spropitné do ceny zboží nebo služeb. To znamená, že odměna personálu je na zákony uznaná jako dobrovolná.

Odpůrci spropitného se domnívají, že právě proto by nemělo být dáváno. Argumentují tím, že by platy zaměstnanců měly být dostatečné bez závislosti na spropitném.

Kde je spropitné očekáváno?

V západních zemích

V západních zemích je praxe spropitného nedílnou součástí kultury poskytování služeb. Spropitné se očekává pro obsluhující personál, včetně:

Taxikářů
Hlavních číšníků
Nosných
Vrátných
Barmanů
Uklízeček

V Rusku do roku 1917

Do roku 1917 v Rusku neexistoval pojem „plat“ pro obsluhující personál v hostincích a restauracích. Tito pracovníci se spoléhali výhradně na spropitné.

Proč číšníci dostávají spropitné?

Původ spropitného sahá do Anglie 16. století. Právě v té době se zrodila tradice pití čaje. Když hosté zůstali přes noc v domě hostitele, nechali jeho služebníkům peněžní odměnu. Tato praxe se postupně rozšířila i do dalších zemí.

Pojem spropitného se stal rozšířenějším v 18. století. Restaurace a hotely začaly najímat další personál, který nedostával plat, ale žil z výdělků ze spropitného od hostů. Postupně se to stalo normou v gastronomickém průmyslu.

Dnes je spropitné důležitou součástí příjmů číšníků. V některých zemích, jako jsou USA, tvoří spropitné značnou část jejich výdělku. V jiných zemích, jako je Japonsko, se spropitné považuje za nepřijatelné. To souvisí s kulturními rozdíly a různými pracovněprávními předpisy.

Výše spropitného se liší v závislosti na zemi a zařízení. Za běžné se považuje spropitné ve výši 15–20 % z ceny účtu. V některých případech, jako je výjimečná obsluha, však mohou klienti nechat i vyšší spropitné.

Kterým číšníkům se spropitné dává?

Spropitné: dobrovolná vděčná odměna za skvělý servis, rychlou obsluhu a příjemné zážitky.

Nechává se nejen číšníkům, ale i dalším profesionálům v oblasti služeb:

Holičům
Průvodcům
Barmanům
Taxikářům
Kurýrům

Kdo si bere spropitné?

Existuje několik systémů. V jednom případě si spropitné nechá číšník, v jiném se shromážděná částka za směnu rozdělí mezi všechny číšníky. Jsou restaurace, kde spropitným disponuje manažer sálu, rozhoduje, komu a kolik, v některých případech se „na rozdělení“ dostane šéfkuchař, barman a nižší technický personál. Způsob rozdělování spropitného se liší dle interních pravidel daného zařízení.

Komu se častěji dává spropitné?

Osobám, jejichž práce souvisí s obsluhou zákazníků, je zvykem nechávat spropitné jako projev úcty a vděčnosti za jejich práci. Především se spropitné nechává číšníkům, baristům a barmanům.

Klíčové důvody, proč klienti nechávají spropitné:

Kvalita obsluhy: Spokojení klienti často nechávají spropitné na znamení uznání dobré služby.
Zdvořilost a přátelskost: Přátelský a pozorný personál může klienty vést k ponechání spropitného.
Důležitost profese: Práce v oblasti služeb vyžaduje značné úsilí a námahu, což může vést klienty k vyjádření své vděčnosti.
Sociální normy: V některých kulturách je spropitné obecně přijímanou praxí a považuje se za součást etikety.
Doplněk k nízké mzdě: Na některých místech mohou zaměstnanci v oblasti služeb dostávat nízké mzdy, což vede klienty k ponechávání spropitného jako dodatečné kompenzace.

Jaké spropitné se považuje za dobré?

Zvyk spropitného má hluboké kořeny v kultuře USA a je nedílnou součástí restauračního průmyslu, který poskytuje dodatečný příjem obsluhujícímu personálu.

Doporučené normy spropitného:

Restaurace: 15–25 %, při skvělé obsluze až 30 %
Kavárny a bary: 10–15 %
Fast food: 1–2 $, zejména za individuální obsluhu
Taxi: Nejméně 15 %

Etika spropitného:

Platit méně než 10 % se považuje za nezdvořilé.
Při špatné obsluze lze výši spropitného snížit.
Neponechání spropitného je přípustné pouze ve výjimečných případech, například při hrubém jednání.

Doplňující informace:

Spropitné se obvykle nechává v hotovosti nebo se přidává k účtu platební kartou.
V některých restauracích může být spropitné zahrnuto v účtu, obvykle je to uvedeno v jídelním lístku.
Při skupinových obědech nebo večeřích je zvykem shromažďovat spropitné od všech přítomných a odevzdat je jedné osobě, která je poté rozdělí mezi obsluhující personál.

Jak správně dávat spropitné?

Etika předávání spropitného

V zařízeních veřejného stravování je zvykem vyjadřovat uznání za kvalitní obsluhu pomocí spropitného. Obvykle se jedná o 5–10 % z ceny účtu, které se zaokrouhluje nahoru. Nechávat částku na stole se považuje za nezdvořilé. Důležitá je i diskrétnost.

Doporučuje se předávat spropitné diskrétně, například:

Vložte peníze do účtu, který přinese číšník.
Přikryjte peníze ubrouskem nebo jiným předmětem.

Spropitné se nepraktikuje v zařízeních samoobsluhy.

Doplňující informace

V některých zemích, jako jsou USA a Kanada, je spropitné podstatnou součástí výdělku obsluhujícího personálu.
Výše spropitného se může lišit v závislosti na úrovni obsluhy, počtu hostů a typu zařízení.
Projevováním vděčnosti prostřednictvím spropitného nejen odměňujete obsluhující personál, ale také přispíváte ke zlepšení kvality služeb v budoucnu.

Kolik je zvykem nechávat číšníkům?

V barech a menších restauracích ve Španělsku je zvykem nechávat spropitné v drobných, a to položením na talířek po zaplacení účtu.

V většině restaurací ve Španělsku je zvykem nechávat spropitné ve výši 5–10 % z účtu:

5 % za dobrou obsluhu
10 % za vynikající obsluhu

Zajímavost: ve Španělsku je zvykem nechávat spropitné po zaplacení účtu, nikoli současně s ním, jak je zvykem v mnoha dalších zemích.

Kolik nechat spropitného za úklid pokoje v Turecku?

Při příjezdu vám bude nabídnuto odnesení zavazadel na pokoj. Za to je zvykem dát nosiči spropitné, minimálně 1 dolar. Pokud jste spokojeni s úklidem pokoje a pokojská vám zvedá náladu figurkami z ručníků, můžete jí na viditelném místě nechat 1 dolar.

Jak správně nechat spropitné číšníkovi?

Bezhotovostní spropitné: poděkování číšníkovi bez hotovosti.

Převod na osobní účet zaměstnance
Platba přes QR kód
Použití speciálního terminálu nebo služby systému „MIR“
Platba přes aplikace pro objednávání služeb

Jaké spropitné se obvykle nechává?

15 % se považuje za téměř konstituční normu, zaplatit méně než 10 % je prostě nezdvořilé. V restauracích činí výše spropitného 15–25 %, v kavárnách, barech 10–15 % a dokonce i v zařízeních rychlého občerstvení Američané nechávají 1–2 $ spropitného. V taxíku je spropitné téměř povinné – nejméně 15 %.

Co dělají číšníci se spropitným?

Tým číšníků je sehraný: veškeré spropitné putuje do společné pokladny. Spravedlivě je rozdělují a 20 % dávají kuchyni, baru, administrátorovi a someliérovi.

Personál baru a restaurace spolupracuje: pokud se vám líbila obsluha, můžete odměnit konkrétního zaměstnance, spropitné se stejně rozdělí mezi všechny podle stejného schématu.

Kam číšníci dávají spropitné?

Spravování spropitného v restauracích

Rozlišují se několik hlavních systémů správy spropitného:

Individuální rozdělení: Číšníci si spropitné nechají.
Kolektivní rozdělení: Součet spropitného za směnu se rozdělí mezi všechny číšníky.
Rozdělení vedením: Manažer sálu rozděluje spropitné mezi personál, včetně číšníků, barmanů, šéfkuchaře a obsluhující personál.

Kromě těchto hlavních systémů existují některé varianty:

Částečné rozdělení vedením: Manažer sálu rozděluje část spropitného a zbytek si nechají číšníci.
Spropitné na čaj: Číšníci nechají část získaného spropitného jako „čaj“ pro manažera sálu nebo další členy personálu.
Politika „bez spropitného“: Některé restaurace zavádějí politiku „bez spropitného“, zahrnují poplatek za obsluhu do účtu, aby zaručily spravedlivou mzdu personálu.

Rozdělování spropitného je důležitým aspektem řízení restaurace, protože ovlivňuje motivaci číšníků, spravedlnost v odměňování a celkovou atmosféru zařízení.

Jak číšník bere spropitné?

Kolik je třeba dávat spropitného?

Normy spropitného:

Restaurace: 15–25 % z celkové ceny účtu (méně než 10 % se považuje za nevhodné)
Kavárny, bary: 10–15 % z účtu
Fast food: 1–2 $ na spropitné
Taxi: Minimálně 15 % z ceny jízdy