Kam nahrat fotky online? - Turistické centrum

Kam nahrát fotky online? Z vlastní zkušenosti z cest po desítkách zemí vím, že spolehlivost a přístupnost jsou klíčové. Google Fotky se ukázaly jako skvělý nástroj, a to nejen pro osobní archiv, ale i pro sdílení zážitků s rodinou a přáteli po celém světě. Jeho inteligentní vyhledávání, založené na rozpoznávání obličejů a objektů, mi usnadnilo procházení tisíců fotek z Nepálu, Japonska, Argentiny – všude, kde jsem byl.

Nastavení je triviální: stačí účet Gmail (který se vám stejně hodí pro online cestovní plánování a rezervaci ubytování). Navíc, základní úložiště je zdarma a fotky se automaticky zálohují, což je skvělé pro klid duše, když jste na cestách. A ano, i offline přístup k fotkám je možný po stažení na mobilní zařízení – zvlášť praktické v zemích s nestabilním internetem.

Tip pro cestovatele: Vytvořte si ve Fotkách album pro každou cestu. Usnadní to pozdější prohlížení a sdílení vzpomínek. Můžete také využít funkce sdílení alb s konkrétními lidmi, čímž ušetříte čas a zjednodušíte komunikaci.

Jak zjistit pravost fotografie?

Zjistit pravost fotografie? To je otázka, kterou si kladu často i já, prozkoumávaje zapomenuté kouty světa. Základní prověření zvládnete s Google Lens a Google Obrázky – prosté reverzní vyhledávání. Obraz nahrajete a systém vám ukáže, kde se ještě objevil. To ale není všechno!

Pro hlubší ponor do světa digitální detektivní práce doporučuji rozšířit si arzenál. Nebojte se experimentovat!

Bing Image Search: Microsoftův vyhledávač obrázků nabízí podobnou funkcionalitu jako Google, někdy s překvapivými výsledky.
TinEye: Specialista na reverzní vyhledávání. Jeho algoritmy jsou skvělé na odhalení i drobných úprav fotografií.
Yandex a Baidu: Ruský a čínský vyhledávač. Můžete tak prověřit obrázek i v kontextu jiných kulturních prostředí a najít jeho původní verzi.

Pamatujete, že i u těchto nástrojů je nutné kriticky zhodnotit výsledky. Pouhý nedostatek shodných obrázků neznamená automaticky autenticitu. Důležité je analyzovat kontext, v jakém se fotografie objevuje, a prověřit si informace z dalších zdrojů. Zkušený cestovatel ví, že ověření pravosti vyžaduje komplexní přístup!

Nezapomeňte na další detaily, které mohou prozradit podvrh: metadáta (informace o fotoaparátu, datu pořízení), pixelace, neobvyklé stíny a perspektivy. Dobrá znalost daného místa a jeho historie vám pomůže lépe posoudit, zda obrázek odpovídá realitě.

Jaké jsou rozměry fotek?

Takže, fotky? To je důležitý, když chceš zachytit ty nejlepší výhledy z túry. Tyhle rozměry ti pomůžou:

Standardní formáty:

9×13 cm (89×126 mm): Ideální pro rychlé poznámky a detaily. V batohu zabere minimum místa. Pro digitální verzi doporučuji 1087×1524 px s přesahem.
10×15 cm (101×151 mm): Klasika. Dobré na panoramatické snímky lesů nebo vrcholů hor. Digitální verze: 1122×1819 px s přesahem.
13×18 cm (126×178 mm): Pro větší detaily, třeba portréty kamarádů u ohně. Digitální verze: 1524×2138 px s přesahem.

Tip pro turisty: Nezapomeň na přesahovou rezervu pixelů pro případné ořezávání a úpravy fotografií. Vždy je lepší mít více, než pak litovat! A nezapomeňte na dobrou paměťovou kartu! Jedna plná karta na desetidenní túru je málo. Rozmyslete si strategii zálohování fotek!

Jak zjistit velikost fotografie?

Zjistit rozměry fotky z plochy je hračka. Klikněte pravým tlačítkem myši na daný snímek a vyberte „Vlastnosti“. V záložce „Podrobnosti“ se pod sekcí „Obrázek“ dozvíte přesný počet pixelů (např. 3000 x 2000) a rozlišení (např. 300 DPI). Tohle je klíčové číslo, zvláště pro tisk. Vyšší DPI znamená ostřejší výtisk. Při cestování se mi často stávalo, že jsem potřeboval fotku v určitém rozměru pro tisk pohlednic nebo zvětšení. Znalost pixelů a rozlišení mi ušetřila spoustu času a zklamání. Pamatuji si, jak jsem v Nepálu nechal vytisknout úchvatný západ slunce nad Annapurnou – díky znalosti rozlišení jsem si mohl být jistý perfektním výsledkem. Nepodceňujte tedy tyto informace, jsou cenné pro každého, kdo si potrpí na kvalitu svých fotografií. Rozdíl mezi 72 DPI pro web a 300 DPI pro tisk je markantní.

Tip pro zkušenější: V některých grafických editorech, jako je například GIMP (zdarma dostupný), můžete tyto informace zjistit i přímo při otevření souboru. Tohle je užitečné, pokud potřebujete rychle zkontrolovat rozměry obrázku bez nutnosti otevírat okno vlastností.

Kam nejlépe ukládat fotky?

Nejlepší způsob ukládání fotek na cestách je kombinace online úložiště a offline zálohy. Online úložiště typu Google Photos (skvělé pro automatické zálohování z mobilu, ale pozor na kompresi) nebo Dropbox (spolehlivé a robustní, vhodné pro větší soubory) jsou nezbytností. Doporučuji nastavit automatické nahrávání, ideálně přes Wi-Fi, aby se vám nepropadaly drahocenné MB dat.

Pro offline zálohu je nejlepší mít fyzickou kartu (SD kartu) v aparátu a po návratu z výletu ji zkopírovat na externí pevný disk. Ten pak doma schovávejte na bezpečném místě, ideálně mimo hlavní obydlí, pro případ požáru nebo vloupání.

Při výběru online úložiště zvažte:

Cena: Základní úložiště je často zdarma, ale pro větší objem fotek budete potřebovat placenou verzi.
Kapacita: Kolik fotek plánujete ukládat?
Funkce: Sdílení fotek, tvorba alb, automatické zálohování, geotagging.
Zabezpečení: Důležitá je ochrana dat před neoprávněným přístupem – silné heslo a dvoufaktorová autentizace jsou nutností.

Další tipy pro zkušenější cestovatele:

Pravidelně provádějte kontrolu záloh a jejich integrity.
Uvažujte o použití dvou různých online úložišť pro vyšší bezpečnost.
Pořiďte si kvalitní externí pevný disk s odolnou konstrukcí pro transport.
Nezapomeňte na pravidelné formátování SD karty v aparátu po jejím zkopírování, aby se vám nezaplnila.

Kde jsou moje fotky?

Ztratil jsi fotky? To se stává i zkušeným horalům! Nedávno přidané fotky a videa najdeš v Google Fotkách.

Postup:

Spusť aplikaci Google Fotky na svém Android telefonu nebo tabletu. Nezapomeň, že offline přístup k fotkám v divočině je důležitý – zkontroluj si nastavení zálohování a stahování.
Přihlas se ke svému Google účtu. Pokud jsi mimo dosah Wi-Fi, ujisti se, že máš dostatek dat.
Klepni na lupu (Hledat).
Klepni na “Nedávno přidané”.

Tipy pro outdoor fotografy:

Používej externí baterii, abys neměl vybitý telefon v klíčových momentech.
Uvažuj o voděodolném pouzdru pro telefon a paměťovou kartu – nikdy nevíš, co tě čeká.
Pravidelně zálohuj fotky do cloudu i na externí disk, abys je neztratil v případě nehody.
Nauč se používat základní editaci fotografií přímo v telefonu, abys ušetřil místo a čas.
Pro lepší orientaci v terénu využívej geotagging fotografií – ulož si GPS souřadnice pro snadné nalezení místa, kde byla fotka pořízena.

Co je kvalitnější, PNG nebo jpg?

JPG je skvělý pro cestovní fotky, kde je důležitá menší velikost souboru – šetří místo na paměťové kartě. Kvalita ale trpí komprimací, takže při opakovaném ukládání se ztrácejí detaily. Vhodné pro snímky krajiny, kde jemné detaily nejsou tak kritické.

PNG je naopak ideální pro mapy, itineráře, nebo loga, která chcete mít bez ztráty kvality, i po mnohonásobném úpravách a ukládání. Velikost souboru bude větší, ale pro důležité dokumenty je to nevýhoda menší, než ztráta detailů.

Tip pro cestovatele: Ukládejte originální fotky v RAW formátu, pokud to váš fotoaparát umožňuje. Ten zachovává maximum dat. Pro sdílení na sociálních sítích pak použijte JPG s nižším stupněm komprese.

Jaký zvolit formát fotografie?

Klasické rozměry fotek? To je kapitola sama o sobě! Většinou se fotky tisknou ve standardních rozměrech, a proto je dobré zvolit nastavení fotoaparátu podle nich. Poměr stran 4:3 sedí na rozměry 9×13 a 13×18 cm, ale to se už moc nepoužívá. Nejčastější je 10×15 cm, pro větší fotky pak 15×21 cm. Tyhle rozměry lépe odpovídají poměru stran 3:2. A tip pro cestovatele: pamatujte, že některé tiskárny nabízejí i nestandardní formáty, třeba panoramatické snímky. To se hodí pro zachycení úžasných krajin. Nezapomeňte na kvalitu fotky! Vyšší rozlišení vám dá větší flexibilitu při úpravách a zvětšování. A když už řešíte formát, nezapomeňte na RAW formát – ten vám umožní větší kontrolu nad výslednou fotkou při postprodukci. Hodí se to hlavně u náročných snímků, třeba z vysokohorských túr.

Uvažujte o digitálním archívání! Fyzičké fotky jsou krásné, ale zálohování na cloudu nebo externí disk je nezbytné. Zvlášť na cestách. Nikdy nevíte, co se může stát.

Jak zjistit podrobnosti o fotografii?

Ověření pravosti a aktuálnosti fotografie je v digitálním světě klíčové. Zkušenosti z mých cest po světě mi ukázaly, jak snadno se manipuluje s obrázky. Naštěstí existují spolehlivé nástroje, které vám pomohou.

Základní metody:

Google Obrázky: Nejrychlejší cesta. Nahrajte fotografii (ikona fotoaparátu) nebo vložte URL adresu (Ctrl+V). Google prohledá miliardy obrázků a zobrazí podobné, včetně těch starších verzí, což vám pomůže určit, zda je fotografie upravená, nebo zda jde o starší záběr používaný v jiném kontextu. Často odhalí i zdroje, odkud obrázek pochází.
TinEye: Další vynikající nástroj pro reverzní vyhledávání obrázků. Funguje obdobně jako Google Obrázky a často najde i zdroje, které Google přehlédl. Zvlášť užitečný při hledání manipulovaných obrázků, kde se změnily pouze detaily.

Doplňující tipy pro zkušenější uživatele:

Metadata: V některých případech lze z fotografií extrahovat metadata (informace o fotoaparátu, čase pořízení, GPS souřadnicích atd.). Tato data vám mohou poskytnout další kontext a pomoci s ověřením. Existují online nástroje, které vám s extrakcí metadat pomohou.
Analýza obrazu: Pokročilé techniky analýzy obrazu dokáží odhalit digitální manipulace, jako je například klónování, vkládání objektů nebo úprava barev. Tyto techniky jsou však spíše pro odborníky.
Kontext: Vždy berte v úvahu kontext, ve kterém se fotografie objevila. Je zdroj důvěryhodný? Souhlasí informace na fotografii s ostatními dostupnými fakty?

Kombinací těchto metod a kritického posouzení kontextu dosáhnete nejlepších výsledků při ověřování pravosti a aktuálnosti fotografií.

Jak zjistit pravost obrazu?

Určení pravosti obrazu není jednoduchá záležitost a často vyžaduje kombinaci metod.

Základní přístupy:

Uměleckohistorická a stylistická analýza: Porovnání s ověřenými díly daného autora, analýza techniky malby, použitého materiálu a stylu. Nepodceňujte studium archivních dokumentů, dopisů, inventářů a podobně – to může poskytnout cenné informace o původu obrazu. V tomto kroku je nezbytné se spolehnout na odborníka znalého dané epochy a uměleckého směru.
Restaurátorský průzkum:
RTG snímky: Odhalí podmalbu, opravy a případné dříve neznámé detaily. Může ukázat, jestli plátno bylo už dříve restaurováno nebo přemalované.
IR reflektografie: Prostupuje vrstvami barev a umožňuje vidět podmalbu a kresbu, často i detaily neviditelné pouhým okem. Díky tomu lze například rozpoznat původní záměry autora, případně stopy po změnách během tvorby.
UV luminiscence: Zviditelňuje nečistoty, přemalby a restaurování. Díky speciálnímu světlu se odhalí i změny v chemickém složení barev, což může napovědět na věk obrazu.
Stratigrafie barevných vrstev: Odebrání malého vzorku barvy k mikroskopické analýze. Tato metoda umožní určit složení pigmentů a vazidel, čímž se získá informace o technice malby a možné době vzniku. Vzorky se odebírají s maximální opatrností jen v případě nutnosti a pouze odborníkem.
SEM-EDX elektronová mikroskopie s mikrosondou: Velmi přesná metoda k analýze složení pigmentů a jiných materiálů. Umožňuje identifikovat konkrétní chemické prvky v malých částicích barevné vrstvy. Je to nákladná, ale velmi přesná metoda.
Ramanovská spektrometrie: Další nedestruktivní metoda, která umožňuje identifikaci jednotlivých pigmentů na základě jejich molekulárních vibrací. Je rychlá a vysoce přesná.

Důležité upozornění: K určení pravosti obrazu je nutné kontaktovat zkušeného uměleckého historika, restaurátora nebo experta na umělecké předměty. Nepoužívejte domněnky a amatérské metody, protože to může obraz poškodit a znehodnotit.

Jak vypočítat velikost obrázku?

Velikost obrázku, přátelé cestovatelé, je prostě počet pixelů, které ho tvoří. Představte si to jako síť nepatrných čtverečků – pixelů. 1200 × 800 znamená 1200 pixelů na šířku a 800 na výšku. To je, jakoby jste měli mapu, kde každý čtvereček představuje jeden pixel. Čím více pixelů, tím detailnější a ostřejší obraz.

Nezapomínejte, že velikost souboru (např. v KB nebo MB) je jiná než rozměr obrázku. Velký rozměr neznamená automaticky velký soubor. Komprese souboru ovlivňuje jeho velikost. Například fotografie v JPG formátu je typicky menší než v PNG, ale může trpět ztrátou kvality.

Při cestování se to hodí vědět:

Pro web: Menší rozměry znamenají rychlejší načítání stránek, což oceníte v oblastech s pomalým internetem.
Pro tisk: Potřebujete vysoké rozlišení pro kvalitní výtisk. Čím větší rozměr, tím ostřejší bude fotografie na papíře. Zde je důležité znát rozlišení v dpi (dots per inch).

A ještě malá rada na cestu: Vždy si před odesláním fotografií zkontrolujte jejich rozměry. Příliš velké soubory mohou zaplnit paměť vašeho zařízení, nebo zpomalit sdílení.

Jaké jsou rozměry fotografii?

Rozměry fotografií jsou důležité pro tisk i pro online použití. Zde je několik standardních formátů s rozměry v cm a mm, a také rozlišení s přesahem v pixelech pro kvalitní tisk:

Důležité: Přesah v pixelech je nutný pro pozdější ořez a zaručí, že po tisku budou okraje fotografie čisté.
Tip pro cestovatele: Při objednávání fotek z digitálního fotoaparátu nebo telefonu vždy zkontrolujte, zda je rozlišení dostatečné pro zvolený formát. Menší rozlišení znamená horší kvalitu tisku, zejména u větších formátů.

Níže uvedená tabulka ukazuje běžné rozměry:

9 x 13 cm (89 x 126 mm, 1087 x 1524 px)
10 x 15 cm (101 x 151 mm, 1228 x 1819 px)
13 x 18 cm (126 x 178 mm, 1524 x 2138 px)

Praktická rada: Pokud fotíte krajinu, doporučuje se horizontální formát (šířka větší než výška), zatímco pro portréty je vhodnější vertikální formát (výška větší než šířka). Před tiskem vždy zkontrolujte orientaci fotografie!

Co je lepší, PNG nebo jpg?

Představ si tohle: jdeš na trek a máš dvě možnosti, jak si uložit fotky z výhledu na Šerák. JPEG je jako lehký batoh – vejde se do něj hodně, ale některé detaily se ztratí cestou. Komprese snímku smazá data, takže fotka je menší, ale i méně kvalitní. Ideální pro ty stovky fotek z celého výletu, kde dokonalá kvalita není nutností.

PNG je jako velký, ale spolehlivý batoh. Všechno tam nacpeš, žádná fotka neztratí detail, a to i po opakovaném ukládání. Perfektní na ty klíčové záběry, kde ti záleží na každé maličkosti – například na detailu vzácné květiny nebo panoramatu zasněžené krajiny. Jen si musíš dát pozor na váhu – soubor bude podstatně větší než JPEG, takže si to promysli, kolik místa v paměti máš.

Stručně: JPEG – menší soubory, ztrátová komprese, vhodné pro velké množství fotografií, kde není potřeba dokonalé detailu. PNG – větší soubory, bezztrátová komprese, ideální pro detailní snímky, loga a grafiku, kde je důležitá kvalita.

V čem ukládat fotky?

Fotky na počítači? To je základ, ale nestačí! Bezpečnost je na cestách klíčová. Proto vždy zálohujte. Externí disk je skvělý, ale představte si, že se vám ztratí nebo poškodí. V horách to není nic neobvyklého.

Doporučuji systém 3-2-1:

3 Kopie: Mějte tři kopie vašich fotek – na počítači, externím disku a ještě někde jinde.
2 Typy médií: Používejte různé typy úložišť – například HDD a SSD nebo cloud a externí disk. Tím se minimalizuje riziko ztráty dat při selhání jednoho média.
1 Offsite záloha: Jedna kopie by měla být mimo vaše hlavní umístění (např. cloud nebo u přítele/rodiny). To ochrání vaše fotky před krádeží, požárem nebo jinou katastrofou.

Externí disk ano, ale: Pořiďte si kvalitní, odolný disk, nejlépe s ochranou proti nárazům. A nezapomínejte na pravidelné kontroly jeho funkčnosti. Pro důležité fotky z cest je to absolutní nutnost.

Cloud (např. Google Photos, Dropbox, OneDrive) je skvělý doplněk, ale důvěřujte, ale prověřujte! Zkontrolujte si nastavení zálohování a případně i dostupné úložné místo. A nezapomeňte si důležité fotky zkopírovat i lokálně.

Pro skutečnou bezpečnost kombinujte všechny metody! Zálohovaná data na externím disku by měla být vždy oddělena od dat, která aktivně používáte. Pokud disk používáte pro zálohu, neukládejte na něj další soubory. To se týká i cloudu – pokud si fotky zálohujete online, nepoužívejte tento účet k dalším účelům.

Organizace je klíčová: Vytvořte si systém složek a pojmenujte své fotografie srozumitelně, abyste je snadno našli.
Metadata: Využívejte metadata ve fotkách (GPS data, datum, popisky) k snadnějšímu vyhledávání a organizaci.

Kam schovat fotky v mobilu?

Zálohování fotek z Uzamčené složky v Google Fotkách? Jasně, to zvládneš i na túře! Otevři si Google Fotky, přihlas se k účtu a najdi sekci Sbírky. Důležité: Než začneš zálohovat, ujisti se, že máš dostatek dat, ideálně připojení k Wi-Fi, abys neprofláknul celý roamingový balíček někde v divočině. Vyber fotky z Uzamčené složky (dlouhým stisknutím). Tip pro cestovatele: Před samotnou zálohou si prověř, že je zálohovací úložiště dostatečně velké, ať se ti nestane, že ti dojdou gigabajty v nejnevhodnější chvíli. Při zálohování ti systém pravděpodobně nabídne ověření pomocí zámku obrazovky – to je kvůli zabezpečení dat. Potom už jen stačí počkat, až se fotky nahrají. Bezpečnostní rada: Pokud fotíš v odlehlých oblastech, zvaž offline zálohu na externí disk, který si vezeš s sebou – pro případ, že ztratíš telefon nebo ti dojde baterie. Nezapomeň na pravidelné zálohování, ať se ti cenné snímky z výprav neztratí.

Jak dohledat fotku na internetu?

Najít fotku na internetu? To je jako hledat ideální místo pro bivak! Použij obrázkový vyhledávač Google. Je to rychlé a efektivní, jako nalezení správné stezky v mapě.

Krok 1: Na Google.com zadáš klíčové slovo – třeba “Skalní město Adršpach” nebo “Východ slunce na Sněžce”.
Krok 2: Mezi výsledky najdeš fotky. Klikni na tu, která ti připadá nejzajímavější – jako objevení perfektního výhledu z vrcholu.
Krok 3: Google ti ukáže podobné obrázky. Prozkoumej je – podobně, jako prozkoumáváš okolí tvého bivaku, hledáš další zajímavá místa.
Krok 4: Chceš se vrátit k původním výsledkům? Použij tlačítko “Zavřít” (obvykle vpravo nahoře) – jako bys se vracel po dobře zmapované stezce.

Tip pro zkušenější turisty: Pro přesnější výsledky použij pokročilé vyhledávání obrázků. Můžeš filtrovat podle velikosti, typu souboru, licence a dalších parametrů. To je jako používání GPS pro nalezení skrytého jezera.

Nezapomeň: Vždy respektuj autorská práva. Používej fotky jen s patřičným oprávněním, podobně jako dodržuješ pravidla v národním parku.

Reverse Image Search: Pokud máš fotku a chceš zjistit, kde se objevuje na internetu, nahraj ji do vyhledávání obrázků Google. Je to jako najít stezku podle stopy v terénu.

Kde se ukládají fotky?

Fotky? To záleží, kam zrovna vyrážím! Na treku do hor si je většinou nestačím ani prohlížet, natož ukládat online. Ale po návratu? Google Fotky je skvělý na rychlé zálohování a sdílení s kamarády. iCloud je fajn, pokud máte Apple produkty. Pro větší objem dat a větší bezpečnost pak volím OneDrive nebo Mega, které nabízejí i off-line přístup, takže se k nim dostanu i mimo signál. Nezapomeňte ale na důležitost zálohování na více míst! Jedna fotka z výstupu na Sněžku nebo z výpravy do Krkonoš by neměla zmizet!

Kde stáhnout kvalitni fotky?

Hledáte kvalitní fotky pro váš cestovní blog nebo prezentaci? Zaplaťte si za ně nemusíte! Internet je plný skvělých zdrojů, které nabízejí obrázky zdarma a bez nutnosti složitého licencování. Zde je můj osobní výběr osvědčených fotobank, které jsem si sám vyzkoušel během let putování po světě:

Pixabay: Klasika, na kterou se vždycky můžete spolehnout. Obrovská databáze obrázků, ilustrací a vektorů. Skvělé pro rychlé nalezení toho správného motivu, i když kvalita se může lišit. Tip: filtrujte podle hodnocení a počtu stažení pro jistotu.
Unsplash: Moje osobní favoritka! Unsplash nabízí nádherné, umělecké fotografie profesionální kvality. Ideální pro ilustraci článků o vašich dobrodružstvích, ale i pro tvorbu poutavých grafik. Často najdete úchvatné záběry z neobvyklých míst a koutů světa.
Pexels: Podobně jako Unsplash, Pexels se zaměřuje na kvalitu a nabízí široký výběr obrázků. Intuitivní vyhledávání usnadňuje hledání konkrétních témat, jako je například “západ slunce nad Himalájemi” nebo “starobylé chrámy v Kambodži”.
PikWizard: V PikWizardu najdete nejen klasické fotografie, ale i obrázky s průhledným pozadím (PNG), což je perfektní pro grafické úpravy.
PicJumbo: Skvělý zdroj pro ty, co hledají obrázky s vysokým rozlišením. Perfektní pro tisk a velké formáty.
Rawpixel: Množství skvělých obrázků, ale projděte si podmínky užití, protože některé fotky mohou mít omezení.
DesignerPics: Dobrá alternativa s širokou škálou obrázků a vektorů, vhodné i pro komerční použití.
Life of Pix: Zaměřuje se na fotografie s vysokou estetickou hodnotou. Vhodné pro ty, kteří chtějí, aby jejich vizuální prezentace byla opravdu výjimečná.

Tip pro profesionální vzhled: Nezapomeňte vždycky zkontrolovat licenční podmínky a správně uvést autora obrázku, i když je stahování zdarma. To je nejen etické, ale i chrání vás před právními problémy.

Při výběru fotek myslete na celkovou estetiku vašeho blogu nebo prezentace. Volte obrázky, které ladí s vaším stylem a obsahují atmosféru vašeho cestování. Nebojte se experimentovat s různými zdroji a najděte si své oblíbené!